22 C 298/2020-145

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Janem Maruškou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa], Slovenská republika b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa], Slovenská republika c) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa], Slovenská republika všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 1 498 609 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 222 110 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 222 110 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 96 339 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 339 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně b) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 590 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 590 080 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobce c) domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 590 080 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 590 080 Kč od 8. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) náhradu nákladů řízení ve výši 74 304 Kč, a to k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně b) je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobce c) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, která bude stanovena v písemném vyhotovení rozsudku, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 soudní poplatek ve výši 11 106 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 8. 12. 2020 se žalobci domáhali po žalované zaplacení pohledávek vzniklých jim v souvislosti s újmou na zdraví vzniklou žalobkyni a) při nehodě dne 11. 9. 2018, a to žalobkyně a) náhrady nákladů spojených s péčí o její zdraví, osobu i domácnost a žalobci b) a c) náhrady za duševní útrapy osob blízkých žalobkyni a). Dále v žalobě uvedli, že dne 11. 9. 2018 cestovala žalobkyně a) jako spolujezdec ve vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále také jen„ Vozidlo“), jehož řidič [jméno] [příjmení], [datum narození] způsobil nehodu, když na křižovatce silnice I. třídy č. 35 a III. třídy č. 36820 v katastru obce Gruna u Moravské Třebové při odbočování vlevo směrem na Mohelnici nedal přednost v jízdě [značka automobilu], [registrační značka] (dále také jen„ [příjmení]“) a došlo ke střetu obou vozidel. V přímé souvislosti s Nehodou žalobkyně a) utrpěla velmi vážná zranění, a to zranění hlavy, klíční kosti, krční páteře, žeber, sleziny a jater. Jelikož Vozidlo bylo v době pojistné události pojištěno u žalované pro případ způsobení újmy jeho provozem, je žalovaná povinna uhradit žalobcům vzniklou újmu.

2. Škůdce je povinen podle ust. § 2960 občanského zákoníku nahradit účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu anebo jeho domácnost, tzv. ošetřovné. K uplatnění nároku na náhradu nákladů na péči o poškozeného je podle judikatury aktivně legitimován ten, kdo tyto náklady vynaložil, a to nejen poškozený, v tomto případě žalobkyně a), tak i osoba pečující o poškozeného, přičemž tyto náklady zahrnují jak náklady na péči o poškozeného v případě jeho bezmocnosti (domácí ošetřování), tak i náklady nejbližších příbuzných spojených s návštěvami poškozeného v nemocnici. Při péči o poškozeného v případě jeho bezmocnosti (domácí ošetřování) se nemusí jednat vždy o formu placené služby specializovanými odborníky, nýbrž tato může být poskytována i rodinnými příslušníky, a potom dotčené osoby mají nárok na náhradu za osobní péči poskytovanou nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, a to ve výši odpovídající sazbě pro výpočet odměny terénní pečovatelské služby v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. Protože žalobkyně a) utrpěla v důsledku Nehody četná zranění, a to s trvalými následky, po jejím propuštění z nemocnice zajišťovala žalobkyně b) společně se žalobcem c) pro žalobkyni a), tedy jejich matku, všestrannou 24 hodinovou péči zahrnující mimo jiné přípravu a prodávání jídla, zajištění kompletní hygieny, oblékání, úklid, doprovod k lékaři, a to v rozsahu, kterému odpovídá náhrada za ošetřovné v celkové výši 419 329 Kč. Výpočet náhrady za péči stanovila žalobkyně a) s ohledem na obsah a rozsah poskytované péče specifikovaný v přílohách žaloby. Žalobkyně a) specifikovala péči poskytovanou jí žalobci b) a c) v období od a) 5. 10. 2018 do 31. 5. 2019: pomoc při podpora při přípravě a podávání jídla – 60 minut denně, pomoc při oblékání a svlékání – 60 minut denně, pomoc při rehabilitaci – 60 minut denně, pomoc při úkonech osobní hygieny – 60 minut denně, pomoc při základní péči o vlasy a nehty – 15 minut denně, pomoc při použití WC – 60 minut denně, zajištění stravy – 60 minut denně (170 Kč denně), běžný úklid a údržba domácnosti – 30 minut denně, údržba spotřebičů, zajištění velkého úklidu – 30 minut denně, běžné nákupy a pochůzky – 60 minut denně, velký nákup – 10 minut denně (115 Kč/hod), praní, žehlení ložního a osobního prádla a jeho drobné opravy (70 Kč/kilo, 0,2 kg denně) a doprovod k lékaři a na orgány veřejné moci – 30 minut denně – celkem 535 minut denně (při sazbě 130 Kč/hod pokud není uvedeno jinak) – tedy 1 182 Kč denně, při 238 dnech celkem částka ve výši 280 999 Kč, b) od 1. 6. 2019 do 31. 8. 2019: pomoc při podpora při přípravě a podávání jídla – 15 minut denně, pomoc při oblékání a svlékání – 30 minut denně, pomoc při rehabilitaci – 60 minut denně, pomoc při úkonech osobní hygieny – 30 minut denně, pomoc při základní péči o vlasy a nehty – 15 minut denně, pomoc při použití WC – 30 minut denně, zajištění stravy – 60 minut denně (170 Kč denně), běžný úklid a údržba domácnosti – 30 minut denně, údržba spotřebičů, zajištění velkého úklidu – 30 minut denně, běžné nákupy a pochůzky – 60 minut denně, velký nákup – 10 minut denně (115 Kč/hod), praní, žehlení ložního a osobního prádla a jeho drobné opravy (70 Kč/kilo, 0,2 kg denně) a doprovod k lékaři a na orgány veřejné moci – 30 minut denně – celkem 400 minut denně (při sazbě 130 Kč/hod pokud není uvedeno jinak) – tedy 888 Kč denně, při 91 dnech celkem částka ve výši 80 823 Kč, c) 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020: zajištění stravy – 60 minut denně (170 Kč denně), údržba spotřebičů, zajištění velkého úklidu – 30 minut denně, běžné nákupy a pochůzky – 60 minut denně, velký nákup – 10 minut denně (115 Kč/hod), praní, doprovod k lékaři a na orgány veřejné moci – 30 minut denně – celkem 180 minut denně (při sazbě 130 Kč/hod pokud není uvedeno jinak) – tedy 378 Kč denně, při 152 dnech celkem částka ve výši 57 507 Kč.

3. Žalobkyně b) a žalobce c) utrpěli v důsledku zvlášť závažného ublížení na zdraví žalobkyně a) vzniklého v přímé souvislosti s Nehodou duševní útrapy, a proto jim podle ustanovení § 2959 občanského zákoníku náleží právo na odčinění duševních útrap ve formě peněžitého plnění. Zdravotní stav žalobkyně a) byl po Nehodě dlouhou dobu velmi nepříznivý a život ohrožující, ze začátku nebylo zřejmé, zda nenastanou komplikace a zda bude žalobkyně a) vůbec v pořádku. V důsledku roztržení sleziny či ruptury a kontuze jater hrozilo žalobkyni a) riziko krvácení do dutiny břišní a také smrt následkem hemoragického cirkulačního šoku. Traumatický šok – multiorgánové poškození měl za následek přetížení srdečního svalu. Zlomeniny oblouku C1 a okcipitálního kondylu vpravo představovaly riziko velmi vážných následků na pohybovém aparátu a oboustranný traumatický pneumothorax ve spojení se zlomeninami žeber vyžadoval plicní ventilaci, což mělo za následek pocity zmatenosti a dezorientace žalobkyně a). V důsledku vážného zdravotního stavu žalobkyně a) pociťovaly přirozeně její děti, žalobkyně b) a žalobce c), smutek, zoufalství, beznaděj a strach. První návštěva žalobkyně a) v nemocnic ve [obec] byla pro žalobkyni b) a žalobce c) negativní emotivní zážitek, neboť žalobkyni a) nemohli v důsledku mnoha pohmožděnin ani poznat, nejvíce je rozrušilo, jak se žalobkyni a) rozcházely oči. Ani po návratu domů jejich strach neopadal, stále doufali, že se zdravotní stav žalobkyně a) zlepší. Nelze ani odhlížet od skutečnosti, že žalobkyně a) byla po Nehodě po dlouhou dobu zcela odkázána na pomoc ze strany žalobkyně b) a žalobce c), v mnoha činnostech potřebuje součinnost ze strany dalších lidí žalobkyně a) dosud, o čemž svědčí rozsah ztížení společenského uplatnění žalobkyně vyplývající ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení] o žalobkyni a) představovala obrovský zásah do dosavadních životů žalobkyně b) a žalobce c), když žalobkyně b) musela zůstat se žalobkyní a) doma a přišla kvůli tomu o práci a pro žalobce c) znamenala uvedená situace břemeno a odpovědnost za finanční zajištění rodiny. S ohledem na aktuální zdravotní stav žalobkyně a) lze konstatovat, že jejich obavy byly odůvodněné, a jsou nuceni nadále čelit negativním následkům zdravotního stavu žalobkyně a). Žalobci měli mezi sebou vždy velmi intenzivní vztahy a spojovaly je blízké, rodinné a emocionální vazby. Sdíleli společné zájmy, pomáhali si, vzájemně si byli oporou a v těžkých chvílích se uměli podpořit. S žalobkyní a) navíc žili žalobci b) i c) dlouhou dobu ve společné domácnosti. Proto žalobci b) a c) považují za adekvátní výši náhrady pro každého částku 590 080 Kč, která odpovídá principům evropského deliktního práva, ale i judikatorním závěrům českých soudů.

4. Žalovaná uhradila žalobkyni a) z titulu ošetřovného dosud částku ve výši 100 880 Kč. Pokud jde o nároky žalobců b) a c) navrhla žalovaná vyplatit žalobkyni b) částku ve výši 50 000 Kč, to však pod podmínkou uzavření dohody o narovnání, to však žalobkyně b) odmítla. Žalobkyně a) se tak domáhá po žalované doplacení částky 318 449 Kč a žalobci b) a c) každý částky 590 880 Kč, kterou jim žalovaná neuhradila ani po opakovaných výzvách naposledy předžalobní výzvě ze dne 3. 11. 2020.

5. Žalovaná k žalobě v podání ze dne 2. 3. 2021 uvedla, že nárok žalobců ani zčásti neuznává a navrhla žalobu zamítnout. Učinila sice nesporným, že je odpovědnostním pojistitelem Vozidla, které řízené řidičem [příjmení] [příjmení] bylo dne 11 9. 2015 účastno na Nehodě, při které utrpěla žalobkyně a) zranění, ale mezi účastníky zůstala sporná výše nákladů na péči o žalobkyni a) po Nehodě a vznik nároku na odčinění duševních útrap žalobců b) a c), jež jim měl vzniknout v souvislosti se zraněním žalobkyně a). Žalovaná potvrdila, že žalobkyni a) uhradila jako náhradu nákladů na péči částku ve výši 100 880 Kč, když k uvedené částce dospěla tak, že s ohledem na zranění utrpěná žalobkyní a) považuje za odpovídající péči v rozsahu 4 hodiny denně v období od 5. 10. 2018 do 31. 1. 2019 (119 dnů) a v rozsahu 2 hodin denně v období od 1. 2. 2019 do 30. 6. 2019 (150 dnů). Rozsah péče uplatněný žalobkyní a) považuje žalovaná za neodpovídající jejímu stavu a obdobným případům, přičemž uplatnění 24 hodinové péče je v daném případě zcela neodpovídající, neboť žalobkyně a) nemá problémy s pohyblivostí a jen lehké omezení při pohybu pravou rukou. Navíc žalobci b) a c) jsou dětmi žijícími s matkou v rodinném domě a lze tedy nepochybně předpokládat, že se na chodu a péči o domácnost podílejí v řadě činností i bez ohledu na léčbu žalobkyně a) a řada jimi popisovaných činností nebyla činěna v souvislosti s Nehodou. V souvislosti s poskytnutou náhradou navíc žalovaná při svém výpočtu vstřícně poskytla žalobkyni a) náhradu v hodinové sazbě ve výši 130 Kč, jež je účtována jako maximální odbornými pečovateli, kteří svůj příjem navíc musí danit. V případě žalobců b) a c) se nejednalo ani o žádné náročné ošetřovatelské úkoly, jež by maximální výši odpovídaly. Žalovaná proto rozporuje nejen samotný rozsah péče, ale i hodinovou výši odměny, jež by měla odpovídat odbornosti péče. Pokud jde o nárok žalobců b) a c) na odčinění nemajetkové újmy za duševní útrapy v souvislosti se zraněním jejich matky při Nehodě, i tento nárok žalovaná odmítá. Nabídla sice žalobkyni b) před zahájením řízení jako zadostiučinění částku 50 000 Kč, přičemž uvedenou nabídku zopakovala v případě obou žalobců b) a c) i po zahájení řízení, ale nešlo o uznání uvedených nároků co do základu, ale pouze o snahu žalované předejít soudnímu sporu. Žalobci b) a c) totiž požadují náhradu nemajetkové újmy ve výši, která odpovídá úmrtí jejich matky. Žalovaná připustila, že žalobkyně a) utrpěla při Nehodě těžká zranění, ale tato nebylo takového rázu, aby to zakládalo nárok na plnění podle ust. § 2959 občanského zákoníku v jakékoliv výši. Podle komentáře v systému ASPI od JUDr. Vojtka půjde v případě zvlášť závažného ublížení na zdraví ve smyslu citovaného ustanovení občanského zákoníku jen o nejtěžší zdravotní poškození zejména komatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu. Žalobkyně a) však byla po Nehodě při vědomí, léčení probíhalo standardně a bez komplikací, a kromě operace břišní dutiny i konzervativním způsobem. Následky úrazu žalobkyně a) pak nejsou takového rozsah, že by žalobkyně a) byla výrazně vyřazena z většiny sfér života, kvůli čemuž by žalobci b) a c) zásadně trpěli. Je také třeba přihlédnout k tomu, že Nehodu způsobil příbuzný žalobců. Žalovaná má proto za to, že nárok žalobců b) a c) na odškodnění duševních útrap nevznikl.

6. Jelikož žalobci jsou státními příslušníky Slovenska, ale žalovaná je právnickou osobou se sídlem na území Česka, poměr mezi nimi, z kterého vyplývá předmět sporu v této věci, je poměrem s mezinárodním prvkem a dopadá na něj režim zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále jen„ ZMPS“), v platném znění, kterého se však použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, či přímo použitelných ustanovení práva Evropské Unie (§ 1 a 2 ZMPS). Pravomoc českých soudů je v této věci je dána podle čl. 11 odst. 1 písm. a) ve spojení s čl. 13 odst. 2 a 63 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, podle kterého může být pojistitel, a to i v případě žalob podaných proti němu přímo poškozeným, žalován u soudu členského státu, kde má sídlo. Podle čl. 4 odst. 1 a 3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), nestanoví-li toto nařízení jinak, je rozhodným právem pro mimosmluvní závazkové vztahy, které vznikají z civilních deliktů, právo země, kde škoda vznikla, bez ohledu na to, ve které zemi došlo ke skutečnosti, jež vedla ke vzniku škody, a bez ohledu na to, ve které zemi nebo kterých zemích se projevily nepřímé následky této skutečnosti. Jelikož k přímé škodě na zdraví žalobkyně a) při Nehodě došlo na území Česka, je proto rozhodným právem v této věci právo české.

7. Ze shodných skutkových tvrzení a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

8. Žalobkyně a) je matkou žalobců b) a c) (viz rodné listy žalobců b) a c)).

9. Dne [datum] došlo na křižovatce silnic č. I/35 a III ./36820 v katastru obce Gruna k nehodě (Nehoda) vozidla [anonymizována dvě slova] (Vozidlo), ve kterém cestovala na sedadle spolujezdce žalobkyně a) a které řídil [jméno] [příjmení], přičemž uvedený řidič nehodu zavinil tím, že nedal přednost při vyjíždění z vedlejší silnice [značka automobilu] jedoucímu po hlavní silnici a došlo ke střetu obou vozidel. Vozidlo bylo v době Nehody pojištěno u žalované pro případ vzniku odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (viz shodné skutkové tvrzení účastníků).

10. V důsledku Nehody žalobkyně a) utrpěla následující zranění, a to mj. rupturu sleziny, zhmoždění a rupturu jater, zhmoždění pravé plíce, nahromadění krve a vzduchu v pravé dutině hrudní, zlomeninu pravé klíční kosti, zlomeniny žeber – 1. – 2. a 7. vpravo a 4.-9 vlevo, zlomeninu base lební – pravého kondylu – atlantookcipitální skloubení bez dislokace, zlomeninu oblouku prvního krčního obratle, výron krve pod tvrdou plenu mozkovou – malý bez klinické odezvy. Z důvodu ruptury sleziny jí byla bezprostředně po Nehodě slezina odstraněna, jinak byla žalobkyně a) léčena konzervativně. Žalobkyně a) byla nejprve hospitalizována v nemocnici ve [obec] v období od 11. 9. 2018 do 26. 9. 2018, poté byla přeložena do nemocnice v [anonymizována dvě slova], kde byla hospitalizována v době od 27. 9. 2018 do 5. 10. 2018. Průběh léčení byl hladký, bez komplikací (viz znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 15. 7. 2020).

11. Žalobkyně a) trpí po Nehodě následujícími trvalými následky - strabizmus pravého oka s poruchou prostorového vidění a diplopií (dvojité vidění), oslabení dutiny břišní po rozsáhlé laparotomii a porucha integrity dutiny břišní s možností poruch motility střev, porucha (lehké omezení) hybnosti pravé horní končetiny (ramene a prstů), porucha hybnosti krční páteře lehčího rázu (viz znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne 15. 7. 2020).

12. Z výpovědi žalobců soud zjistil, že všichni v době před Nehodou žili společně v rodinném domě na adrese [adresa]. Žalobkyně b) se však plánovala přestěhovat do bytu k partnerovi, zdržovala se tak částečně v obou bytech, ale po Nehodě se kvůli péči o žalobkyni a) přestěhovala zpět do rodinného domu, aktuálně však již od února 2020 bydlí se svým přítelem [anonymizováno]. [příjmení] (viz také výpověď svědka [příjmení]). Před Nehodou se žalobkyně a) starala o domácnost společně s žalobkyní b), vařila i nakupovala však především žalobkyně a), žalobce b) dělal těžší práce, např. na zahradě, různé opravy apod. Žalobkyně a) byla před Nehodou zcela soběstačná a samostatná, aktivní, pracovala jako uklízečka, věnovala se svým koníčkům i cestovala, měla pouze běžné zdravotní problémy odpovídající jejímu věku – vysoký tlak. Žalobci b) a c) navštěvovali žalobkyni a) po dobu její hospitalizace v nemocnici v Nových Zámcích každý den. Po propuštění domů měla žalobkyně a) zavedený katetr, používala pleny, měla nasazený krční límec, nebyla schopna se sama posadit ani zvednout nebo se najíst. Vyžadovala celodenní péči, a to i v noci. Péče o žalobkyni probíhala tak, že po probuzení žalobkyně a) ji bylo třeba dát léky, vyčistit jí katetr, přebalit a umýt. Poté žalobkyně b) připravila žalobkyni a) snídani, nakrmila jí, dala jí další léky, aplikovala injekci na ředění krve a poté se snažila se s ní chodit nebo cvičit. Po cvičení ji uložila do postele, připravila oběd a znovu s ní cvičila. Mezitím také žalobkyni a) znovu přebalila, umyla a namazala. Obdobné úkony se pak opakovaly i večer. Žalobkyně b) se také starala o domácnost žalobkyně a), uklízela, prala, starala se o psy. Poté co přišel z práce žalobce c) a převzal péči o žalobkyni a), žalobkyně b) šla nakoupit. Žalobkyně a) vyžadovala i péči v noci, žalobkyně b) ji musela až třikrát upravovat krční límec, aby mohla spát. Po odebrání katetru a pleny žalobkyně a) potřebovala doprovod na toaletu. Žalobce b) také vozil žalobkyni a) k lékaři, např. i na infúze proti bolesti, a to i několikrát během jednoho dne. Zhruba po půl roce od Nehody se zdravotní stav žalobkyně a) zlepšil natolik, že byla schopna absolvovat cestu domů z rehabilitace pěšky s doprovodem, byla schopna si zajít sama na toaletu (ale nezvládala se na ní posadit a zvednout se zpět), ale nadále potřebovala pomoc s hygienou i koupáním, přípravou jídla i péčí o domácnost, neboť má nadále problémy s uchopením menších předmětů do zraněné ruky a má problémy s orientaci v důsledku zranění oka. Z důvodu péče o žalobkyni a) žalobkyně b) nejprve zůstala doma v režimu pošetřování člena rodiny, poté zkrátila svůj pracovní úvazek na polovinu, ale nakonec pracovní poměr zcela ukončila (viz také dodatek k pracovní smlouvě žalobkyně b) ze dne 29. 11. 2018 a dohoda o skončení pracovního poměru ze dne 19. 2. 2019). Byť žalobkyně a) žádala o ošetřovné u [anonymizována dvě slova], bylo jí ale přiznáno pouze za období od 8. 10. 2018 do 17. 10. 2018, neboť šlo o jednorázovou dávku a ošetřovné lze pro určitou diagnózu vyplatit pouze jedenkrát. Dle posudkové lékařky pobočky [příjmení] [jméno] či vyjádření obvodní lékařky žalobkyně a) [anonymizováno] [příjmení] ze dne 31. 12. 2018 však bylo celodenní ošetřování žalobkyně a) nezbytné (viz rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 4. 2019 [číslo]).

13. Soud výpovědi účastníků i svědka [příjmení] posoudil jako v zásadě věrohodné a tedy jim uvěřil, když žádné skutečnosti snižující jejich věrohodnost soud nezjistil ani z průběhu jejich výpovědi, jejich výpovědi byly konzistentní a vzájemně se prolínaly a odpovídaly i provedeným listinným důkazům (např. rozhodnutí rozhodnutí [anonymizována dvě slova] ze dne 5. 4. 2019 [číslo]).

14. Žalobkyně a) uplatnila u žalované nárok na náhradu nákladů na péči o její osobu, přičemž žalovaná žalobkyni a) z tohoto titulu vyplatila částku ve výši 100 880 Kč (viz shodné skutkové tvrzení účastníků a oznámení žalované o vyřízení škody ze dne 11. 5. 2020).

15. Žalovaná neuhradila žalobkyni a) požadovaný doplatek náhrady nákladů na péči o její osobu ve výši 318 449 Kč ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 3. 11. 2020 (viz předžalobní výzva ze dne 3. 11. 2020), která byla žalované doručena téhož dne (viz doručenka do datové schránky ze dne 3. 11. 2020).

16. Podle ust. § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále také jen„ Zákon“) vzniká pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistitelem a pojistníkem.

17. Podle ust. § 6 Zákona pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě (odst. 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něho uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu na zdraví nebo usmrcením (odst. 2 písm. a).

18. Podle ust. 9 Zákona má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle ustanovení § 6 u příslušného pojistitele (odst. 1). Plnění pojistitele je splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění (odst. 2). Pojistitel je povinen provést šetření škodné události bez zbytečného odkladu. Ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy bylo oprávněnou osobou uplatněno právo na plnění z pojištění odpovědnosti, je pojistitel povinen a) ukončit šetření pojistné události a sdělit poškozenému výši pojistného plnění podle jednotlivých nároků poškozeného včetně způsobu stanovení jeho výše, jestliže nebyla zpochybněna povinnost pojistitele plnit z pojištění odpovědnosti a nároky poškozeného byly prokázány, nebo b) podat poškozenému písemné vysvětlení k těm jím uplatněným nárokům, které byly pojistitelem zamítnuty nebo u kterých bylo plnění pojistitele sníženo, anebo u kterých nebylo možno ve stanovené lhůtě ukončit šetření (odst. 3).

19. Podle ust. § 22 odst. 1 zák. č. 89/202 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.“) osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen„ partner“); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

20. Podle ust. § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

21. Podle ust. § 2959 o. z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

22. Podle ust. § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

23. Po posouzení zjištěného skutkového stavu podle shora uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je v případě žalobkyně a) je částečně důvodná, naopak v případě žalobců b) a c) nedůvodná.

24. Žalovaná je podle ust. § 6 odst. 1 a 2 písm. a) ve spojení s ust. § 9 odst. 1 Zákona povinna uhradit za pojištěné (provozovatele [anonymizována tři slova] podle ust. § 2927 o. z. nebo jeho řidiče [jméno] [příjmení] podle ust. § 2910 o. z.), kteří odpovídají za újmu vzniklou v příčinné souvislosti s Nehodou, škodu způsobenou provozem Vozidla žalobkyni a) na zdraví, tedy i náhradu nákladů na péči o její osobu, zdraví i domácnost podle ust. § 2960 o. z. To ostatně žalovaná ani nepopírá, neboť již část tohoto nároku žalobkyni a) uhradila, podle žalobkyně však nikoliv v plné výši, a proto spornou zůstala výše této žalobkyni a) vzniklé škody.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 11. 2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021 při úvaze o výši náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, vychází soud ze zjištění o rozsahu potřebných pečovatelských úkonů, jejich časové náročnosti a z úplaty, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. a kterou nepokrývá účelově poskytovaný příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb.

26. Žalovaná již uhradila žalobkyni a) náhradu nákladů na péči, a to za období od 5. 10. 2021 do 31. 1. 2019 částku ve výši 61 880 Kč (119 dnů x 4 hodiny denně x 130 Kč) a za období od 1. 2. 2019 do 30. 6. 2019 částku ve výši 39 000 (150 dnů x 2 hodiny denně x 130 Kč), přičemž hodinovou sazbu 130 Kč stanovila s odkazem na odměnu stanovenou pro odborné pečovatele podle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 505/2006 Sb. avšak s tím, že v případě uvedené hodinové sazby šlo vstřícný krok, neboť v případě žalobců b) a c) nešlo při péči o žalobkyni a) o náročné ošetřovatelské úkony, které by maximální stanovenou výši odměny odůvodňovaly.

27. Pokud žalovaná žalobkyni a) uhrazený rozsah náhrady za péči odůvodnila přiměřeností vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobkyně (jen lehké omezení pohybu pravé ruky) a skutečnosti, že péče o žalobkyni nad tento rámec lze zahrnout pod rodinnou solidaritu, soud se s tím neztotožňuje, neboť nelze paušálně odkázat na obdobná zranění, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla nejméně první půlrok po nehodě zcela závislá na pomoci jiných osob, tedy vyžadovala celodenní péči, přičemž dosud není zcela soběstačná, jako tomu bylo před Nehodou a nejen s ohledem na rozsah péče poskytované žalobkyni a) žalobci b) a c), ale i s ohledem na jejich zapojení do rodinné domácnosti před Nehodou, nelze z jejich strany poskytovanou péči zahrnout pod rodinnou solidaritu. Byť žalobci b) a c) poskytovali minimálně půl roku žalobkyni a) celodenní péči, ani po Nehodě nežádali o úhradu nákladů na péči za celých 24 hodin, ale pouze za odpovídací část dne věnované péči o žalobkyni a), byť třeba žalobkyně b) se musela kvůli nutnosti péče o žalobkyni a) vzdát zaměstnání. Vzhledem k tomu pak soud považuje žalobkyní a) specifikovaný rozsah péče o její osobu a domácnost za přiměřený potřebám poškozené žalobkyně a).

28. Ani námitka žalované, že žalobkyní a) požadovaná náhrada za péči v sazbě 130 Kč/hod je nepřiměřená, neboť odpovídá sazbě účtované profesionálními pečovateli, není namístě, když oprávněnost účtování této sazby vyplývá ze shora uvedené aktuální judikatury Nejvyššího soudu. Přesto soud má za to, že vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně a) bydlí na Slovensku, kde jí také byla poskytována za strany žalobců b) a c) péče, je třeba v tomto případě použít pro vyčíslení náhrady za péči relevantní slovenské předpisy stanovující maximální výši odměny účtované terénními pečovatelskými službami, neboť takovou odměnu profesionálnímu pečovateli by žalobkyně a) musela uhradit, pokud by zvolila tuto péči, přičemž pro tento závěr je irelevantní, že rozhodné právo v této věci je právo české. Relevantním předpisem v době do 31. 8. 2019 je zákon č. 447/2008 Z.z. o peňažných príspevkoch na komepnzáciu ťažkého zdravotného postihnutia, a to jeho § 22 odst. 9, který stanoví příspěvek na osobní asistenci ve výši 3,82 EUR za hodinu, přičemž od 1. 7. 2019 činí výše tohoto příspěvku podle § 1 nařízení vlády č. 172/2019 Z.z. částku ve výši 4,18 EUR.

29. Vzhledem k tomu soud vyčíslil náhradu za péči o žalobkyni a) za dobu od 5. 10. 2018 do 31. 1. 2020 celkem na částku ve výši 12 812 EUR, a to a) za období od 5. 10. 2018 do 31. 5. 2019 – 547 minut/9,12 hod. denně (zahrnuto i praní, žehlení a drobné opravy prádla v rozsahu 12 minut denně) x 239 dnů x 3,82 EUR = 8 326 EUR, b) za období od 1. 6. 2019 do 30. 6. 2019 – 412 minut/6,87 hodin denně (zahrnuto i praní, žehlení a drobné opravy prádla v rozsahu 12 minut denně) x 30 dnů x 3,82 EUR = 787 EUR, c) za období od 1. 7. 2019 do 31. 8. 2019 – 412 minut/6,87 hodin denně (zahrnuto i praní, žehlení a drobné opravy prádla v rozsahu 12 minut denně) x 62 dnů x 4,18 EUR = 1 780 EUR, d) za období od 1. 9. 2019 do 31. 1. 2020 – 180 minut/3 hodiny denně x 153 dnů x 4,18 EUR = 1 919 EUR. Ke dni 31. 1. 2020 pak podle kurzu ČNB (25,21 Kč/EUR) činila částka ve výši 12 812 EUR částku ve výši 322 990 Kč. Pokud již žalovaná uhradila žalobkyni náhradu za péči ve výši 100 880 Kč, je proto povinna uhradit žalobkyni a) z tohoto titulu ještě částku ve výši 222 110 Kč.

30. Splatnost uvedené pohledávky žalobkyně a) nastala nejpozději dne 26. 5. 2020, tedy patnáctým dnem po dni 11. 5. 2020, kdy žalovaná ukončila šetření škodné události ke zjištění rozsahu její povinnosti plnit a sdělila žalobkyni a), že ji na náhradě za péči uhradí částku ve výši 100 880 Kč (ust. § 9 odst. 2 Zákona). V této části tak soud žalobě proto žalobě včetně požadovaného úroku z prodlení od data podání žaloby dne 8. 12. 2020 vyhověl (výrok I.), ve zbytku, tedy co do částky ve výši 96 339 Kč s příslušenstvím pak soud žalobu zamítl (výrok II.).

31. Pokud se však žalobci b) a c) domáhali po žalované zaplacení náhrady za duševní útrapy, které jim měly vzniknout v důsledku škody na zdraví vzniklé žalobkyni a) při Nehodě, soud dospěl k závěru, že takové právo nemají.

32. Žalobci b) a c) jsou sice osobami blízkými žalobkyni a), neboť jsou její děti (ust. § 22 odst. 1 o. z.), ale z provedeného dokazování vyplynulo, že nebyla splněna druhá podmínka ust. § 2959 o. z., tedy že by žalobkyni a) bylo při Nehodě ublíženo na zdraví zvlášť závažným způsobem.

33. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ĆR sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 ze dne 27. 6. 2019 při vymezení pojmu („ zvlášť závažné ublížení na zdraví“) nutno vycházet zejména ze závažnosti následků primární oběti. Půjde zpravidla o ta nejtěžší zdravotní poškození, zejména o kómatické stavy, závažná poškození mozku či o ochrnutí výrazného rozsahu, tj. o následky srovnatelné s usmrcením osoby blízké, kdy duševní útrapy sekundárních obětí dosahují určité vyšší intenzity. Jedná se o duševní útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) spojené s vědomím, že tato osoba byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění a změnila se v osobu trpící výjimečně nepříznivým zdravotním stavem. Lze též odkázat na principy evropského deliktního práva (PETL), představující nejvýznamnější dokument právní unifikace této oblasti, jejichž článek 10:301 hovoří o nároku osob majících blízký vztah k poškozenému, který utrpěl smrtelnou nebo velmi vážnou nesmrtelnou újmu. Z dikce uvedeného článku lze učinit závěr, že nesmrtelná újma musí být svou závažností srovnatelná s usmrcením blízké osoby. Kromě případů s nejzávažnějšími následky může jít i o případy velmi těžkých zranění, která budou primární oběť po delší dobu ohrožovat na životě nebo po delší dobu zatěžovat výrazně nepříznivým zdravotním stavem, což bude mít citelný dopad do osobnostní sféry blízkých osob, a jejich duševní útrapy tak budou do té míry intenzivní, že musí být odškodněny i přesto, že následky zranění nebudou nejtěžší. Za zvlášť závažné ublížení na zdraví (§ 2959 o. z.) nelze bez dalšího považovat každou vážnou poruchu zdraví trvající nejméně šest týdnů (§ 122 odst. 2 písm. i) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník). V trestní soudní praxi je delší dobu trvající porucha zdraví vykládána jako vážná porucha zdraví trvající nejméně 6 týdnů. Jako těžkou újmu na zdraví kvalifikovala soudní praxe např. i zlomeninu nohy v kotníku, jejíž léčení trvalo 7 týdnů. Takový přechodný stav poruchy zdraví však nelze označit jako zvlášť závažné ublížení na zdraví, které by bylo způsobilé vyvolat duševní útrapy osob blízkých poškozenému v intenzitě odčinitelné peněžitou náhradou podle výše citovaného ustanovení. Ani v projednávané věci nejde o případ zvlášť závažného ublížení na zdraví, jak jej má na mysli § 2959 o. z. Byla-li dcera žalobců hospitalizována následkem dopravní nehody po dobu jednoho měsíce, poté propuštěna do domácího léčení a následně hospitalizována ještě dalších 14 dní a nejsou-li následky jejího zranění natolik vážné, aby jí vyřazovaly z většiny sfér společenského uplatnění, naopak je s relativně mírnými omezeními zapojena do běžného života, nejedná se o zvlášť závažné ublížení na zdraví ve smyslu uvedeného ustanovení. Dovolací soud nijak nezlehčuje starost a strach žalobců o dceru v době po dopravní nehodě, avšak poškození zdraví, které utrpěla, není ani z hlediska závažnosti následků, ani z hlediska doby, kdy byla ohrožena na životě a prognóza vývoje jejího stavu byla nejistá, tak vážným ublížením na zdraví, aby bylo podřaditelné pod § 2959 o. z. Na tomto místě dovolací soud považuje za nutné uvést, že duševní útrapy sekundárních obětí, jestliže u primární oběti dojde k přechodnému stavu poruchy zdraví, kterou nelze podřadit pod § 2959 o. z., by bylo možno odčinit podle § 2971 o. z. za splnění stanovených podmínek, tj. odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, pociťuje-li poškozená osoba nemajetkovou újmu důvodně jako osobní neštěstí. V projednávané věci však žádné zvláštní okolnosti na straně škůdce tvrzeny nebyly“.

34. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1887/2021 ze dne 17. 2. 2022 aby však mohl vzniknout nárok, který zakládá § 2959 o. z., musí u zraněného nastat setrvalý stav, při němž již není předpoklad zlepšení. Jestliže by se totiž poškozený uzdravil natolik, že by jeho ustálený zdravotní stav nesplňoval přísné požadavky uvedeného ustanovení, mohl by příbuzným vzniknout jen jiný nárok, založený při splnění podmínek vyjmenovaných v § 2971 o. z. Proto jen sama okolnost, že se poškozený ocitl v těžkém zdravotním stavu, nepostačuje pro vznik nároku podle § 2959 o. z., nýbrž musí být definitivně potvrzeno, že jde o stav trvalý, tedy ustálený.

35. Byť sami žalobci b) a c) při odůvodnění požadovaných nároků odkázali na shora uvedený rozsudek Nejvyššího soudu ĆR sp. zn. 25 Cdo 4210/2018 ze dne 27. 6. 2019, podle zdejšího soud z něj naopak vyplývá, že zákonné podmínky ust. § 2959 o. z. pro vznik nároku žalobců b) a c) na odškodnění jejich duševních útrap v souvislosti se zraněním jejich matky při Nehodě, nebyly naplněny. Byť zranění žalobkyně a) při Nehodě byla vážná, nejde ale vzhledem k závažnosti následků ani doby, kdy byla žalobkyně a) ohrožena na životě a prognóza jejího vývoje byla nejistá, o zvlášť závažné ublížení na zdraví ve smyslu ust. § 2959 o. z. Žalobkyně a) sice skutečně utrpěla při Nehodě vážná zranění, pro které byla hospitalizována v nemocnici od 11. 9. 2018 do 5. 10. 2018, ale její zdravotní stav se zlepšil, a proto byla propuštěna do domácího léčení, léčba (vyjma operace k odstranění slinivky) probíhala konzervativně a trvalé následky jejích zranění při Nehodě nejsou tak vážné, aby ji vyřazovaly z většiny sfér společenského uplatnění, nešlo ani o zranění, která by žalobkyni a) po delší dobu ohrožovala na životě nebo zatěžovala výrazně nepříznivým zdravotním stavem. Byť soud nepochybuje, že žalobci b) a c) se o zdraví či život jejich matky po Nehodě obávali, jejich dušení útrapy (smutek, pocity zoufalství a beznaděje, strach) nebyly spojené s vědomím, že jejich matka byla trvale vyřazena z většiny sfér společenského uplatnění. Duševní útrapy žalobců b) a c) jako sekundárních obětí pak v tomto případě nelze odškodnit ani podle ust. § 2971 o. z., neboť žalobci b) a c) ani netvrdili žádné zvláštní okolnosti na straně škůdce [jméno] [příjmení].

36. Vzhledem výše uvedenému soud žalobu žalobců b) a c) zcela zamítl (výrok III. a IV.).

37. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a) a žalovanou soud rozhodl (výrok V.) podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně a) byla v řízení sice úspěšná pouze částečně, ale rozhodnutí soudu o výši plnění však v této věci záviselo na úvaze soudu, a proto soud žalobkyni a) přiznal proti žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení, kterými jsou podle ust. § 137 o. s. ř. hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, náhrada za daň z přidané hodnoty či odměna za zastupování. Náklady řízení žalobkyně a) celkem ve výši 74 304 Kč tvoří odměna za osm advokátem žalobkyně a) učiněných úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní služeb /advokátní tarif/, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, podání žaloby podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) adv. tarifu, účast zástupce žalobkyně a) při jednání soudu dne 21. 9. 2021, 31. 10. 2022 v době od 9:00 hodin do 11:30 hod., 9. 2. 2023 a 9. 5. 2023 podle ust. § 11 odst. g) adv. tarifu), která podle ust § 7 bod 6, 8 odst. 1 (tarifní hodnota ve výši 222 110 Kč) a 12 odst. 4 (snížení odměny o 20 % z důvodu zastupování více žalobců) činí částku ve výši 7 376 Kč za každý úkon právní služby, celkem částku ve výši ve výši 59 008 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta žalobkyně a), která činí částku 300 Kč za každý úkon právní služby podle ust. § 13 odst.1 a 4 adv. tarifu, celkem částku ve výši 2 400 Kč a náhrada 21% DPH ve výši 12 896 Kč podle ust. § 137 o. s. ř. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení žalobkyně a) k rukám jejího advokáta.

38. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovanou a mezi žalobcem c) a žalovanou soud rozhodl (výrok VI. a VII.) podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož soud žalobu v případě žalobců b) a c) zcela zamítl, byla v řízení z procesního hlediska plně úspěšná žalovaná, a proto má proti žalobcům b) a c) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení ve výši 1 800 Kč, které tvoří podle ust. § 137 o. s. ř., § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. (dále také jen„ Vyhláška“) paušální náhrada hotových výdajů žalované ve výši 300 Kč za každý z následujících šesti úkonů (vyjádření k žalobě ze dne 2. 3. 2021 podle ust. § 1 odst. 3 písm. a) Vyhlášky a účast žalované u jednání soudu ve dnech 21. 9. 2021, 31. 10. 2022 v době od 9:00 hodin do 11:30 hod., 9. 2. 2023 a 9. 5. 2023 podle ust. § 1 odst. 3 písm. c) Vyhlášky). Vzhledem k tomu je každý ze žalobců b) a c) povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč.

39. Žalobkyně a) je podle ust. § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, od placení soudního poplatku v tomto řízení osvobozena. Jelikož soud žalobě v případě žalobkyně a) částečně vyhověl, žalovaná nemá proti žalobkyni a) právo na náhradu nákladů tohoto řízení a není od placení soudního poplatku osvobozena, je podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích povinna podle výsledku řízení zaplatit soudní poplatek právě žalovaná. Základem poplatku je podle ust. § 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích částka celkem ve výši 222 110 Kč, která byla žalobkyni a) přiznána výrokem I. tohoto rozsudku, sazba poplatku pak 5 % z uvedené částky podle položky č. 1 bodu 1 písm. b) sazebníku poplatků, a proto soudní poplatek činí částku ve výši 11 106 Kč, kterou soud uložil žalované zaplatit na účet zdejšího soudu (výrok VIII).

40. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení