22 C 301/2024 - 64

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení 377 339,04 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 175 828 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 175 828 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 201 511,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 92 932 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, kapitalizovaný úrok ve výši 16 487 Kč, úrok 12,9 % ročně z částky 263 652 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalovanému povinnosti k úhradě částky 377 339,04 Kč s následujícími tvrzeními. Mezi společností [Anonymizováno] s. r. o., IČO [IČO], sídlem [adresa], a žalovaným byla 21. 7. 2020 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] (součástí je sazebník). Před uzavřením smlouvy posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný za tímto účelem sdělil informace o osobních poměrech (zejm. způsob bydlení, rodinný stav), svých příjmech a výdajích (zaznamenány ve smlouvě), předložil k ověření těchto informací osobní doklady, doklady ověřující příjmy a výdaje, zejména výpisy bankovního účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vyžádala informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Interní analýzou zaznamenanou ve zprávě o posouzení úvěruschopnosti poté uzavřela, že žalovaný má dostatečné disponibilní příjmy ke splácení žádaného úvěru. Dle uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 22. 7. 2020 částku 330 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni úroky za zapůjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru 12,90 % ročně. Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně měsíční poplatek 418 Kč. Celkovou částku činící součet poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se zavázal uhradit v 84 měsíčních splátkách á 6 403 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na což byl upozorňován upomínkami. Dostal se do prodlení s úhradou více než dvou splátek, resp. jednou splátkou déle než tři měsíce, došlo tak dle smlouvy k zesplatnění úvěru 1. 2. 2023, o čemž právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného písemně informovala, vyzvala ho k okamžité úhradě nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 285 247 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, 2. 2. 2023, má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroků 12,90 % ročně z dlužné jistiny 263 652 Kč až do jejího zaplacení. Pohledávka nebyla žalovaným uhrazena, úročí se tak neuhrazená dlužná částka sestávající z dlužné jistiny a poplatků 268 760 Kč též úroky z prodlení v zákonné výši 15 % ročně za dobu od 2. 2. 2023 do zaplacení. Pro porušení povinnosti řádně splácet úvěr byl žalovaný povinen dle smlouvy, resp. sazebníku, platit i smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka z předmětné smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek z 7. 11. 2023 postoupena včetně příslušenství se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni, účinnost 7. 11. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno právní předchůdkyní žalobkyně doporučeným dopisem. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do jejího postoupení žalobkyni uhradil 154 172 Kč. Poslední platba na pohledávku byla uhrazena dne 10. 8. 2022. Ke dni postoupení 7. 11. 2023 činila výše pohledávky 285 247 Kč. Příslušenství pohledávky tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. Součástí pohledávky je smluvní pokuta. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni do dne sepisu žaloby nebylo na danou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 263 652 Kč, dlužných poplatků 5 108 Kč, dlužné smluvní pokuty 108 579,04 Kč (vyčíslené k 11. 3. 2024 jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1% denně z dlužné částky od 2. 2. 2023), kapitalizovaných úroků 16 487 Kč, úroků 12,90 % ročně z dlužné jistiny 263 652,00 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení 15 % ročně z dlužné částky 268 760 Kč ode dne 2. 2. 2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, dlužná částka nebyla uhrazena.

2. Žalovaný neučinil ve věci žádného vyjádření.

3. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

4. Dne 21. 7. 2020 byla formou prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] číslo [hodnota] pro neúčelový úvěr v částce 330 000 Kč, celková částka k úhradě 502 766 Kč bez pojištění, doba trvání úvěru 84 měsíců, výše splátky 6 403 Kč (splátka 5 985 Kč + pojistné 418 Kč), počet splátek 84 vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba 12,90 %, RPSN 13,69 % (bez pojištění). Ohledně poměrů klienta bylo uvedeno: způsob bydlení-dům, majitel bez hypotéky od 1. 1. 2016, rodinný stav svobodný, bez dětí, čisté měsíční příjmy 22 000 Kč, ostatní příjmy 4 000 Kč, měsíční výdaje neuvedeny. Čerpání úvěru bylo sjednáno převodem na účet. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně na úrok z prodlení (splatný den po porušení povinnosti), náhradu účelně vynaložených nákladů a smluvní pokutu. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna okamžitě odstoupit od smlouvy s okamžitou splatností závazků v případě prodlení žalovaného s úhradou více než 2 splátek, nebo 1 splátky pro dobu delší než 3 měsíce. Součástí smlouvy bylo ujednání o přistoupení žalovaného k pojištění schopnosti splácet úvěru a o povinnosti hradit pojistné dle smlouvy. (smlouva o spotřebitelském úvěru na čl. 20-21 spisu)

5. Sazebník pro smlouvy o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] stanoví náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením spotřebitele 500 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce. Smluvní pokuta za porušení povinnosti řádně splácet úvěr činí 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. (sazebník na čl. 19 spisu)

6. Dle dokumentu „Obraty“ byla z účtu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] dne 21. 7. 2020 provedena platba 330 000 Kč na účet [tel. číslo]/[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol]. (obraty na čl. 22 spisu) 7. [právnická osoba]. 13. 2. 2025 potvrdila, že pro žalovaného vede běžný účet č. [č. účtu], na který byla společností [Anonymizováno] s. r. o. pod variabilním symbolem [var. symbol] poukázána částka 330 000 Kč. (přípis na čl. 51 spisu)

8. Žalobkyně eviduje pro předmětnou smlouvu čerpání úvěru dne 22. 7. 2020 v částce 330 000 Kč. Splátky v částce 6 403 Kč eviduje ve dnech 13. 8. 2020, 1. 10. 2020, 27. 10. 2020, 20. 11. 2020, 18. 12. 2020, 26. 1. 2021, 2. 3. 2021, 15. 3. 2021, 14. 4. 2021, 24. 5. 2021, 30. 6. 2021, 27. 7. 2021, 25. 8. 2021, 5. 10 2021, 25. 10. 2021, 6. 12. 2021, 10. 1. 2022, 10. 2. 2022, 4. 3. 2022, 8. 4. 2022, 3. 5. 2022, 10. 6. 2022, 14. 7. 2022 (v částce 6 903 Kč), 10. 8. 2022. (seznam plateb na čl. 24 spisu)

9. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému dopis ze dne 1. 2. 2023, jímž odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], upozornila na konec pojištění a vyzvala jej k okamžité úhradě dluhu 285 247 Kč. (dopis na čl. 18 spisu)

10. Dne 7. 11. 2023 signovaly společnost [právnická osoba]. a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou č. 1 této, její nedílná součást, je výčet pohledávek, které byly postoupeny dle uvedené smlouvy s účinností 7. 11. 2023, kdy postupník se tak stal věřitelem daných pohledávek. V Příloze č. 1 Prohlášení: Seznam pohledávek je vedena pohledávka za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek čl. 36-39 spisu, příloha č. 1 – seznam pohledávek na čl. 34-35 spisu)

11. Žalovanému byl adresován dopis datovaný dne 4. 12. 2023, „Oznámení o postoupení pohledávky“, kdy téhož dne byl žalovanému adresován dopis „Informace o zpracování osobních údajů“. (oznámení o postoupení pohledávky na čl. 23 spisu, informace o zpracování osobních údajů, 23, 2. strana spisu, podací lístek na čl. 25 spisu)

12. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně datovaný dne 4. 6. 2024, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. Podáno k poštovní přepravě dne 4. 6. 2024. (předžalobní výzva na čl. 27-28 spisu, podací lístek na čl. 26 spisu)

13. Soudu je z úřední činnosti známo, že proti žalovanému je u zdejšího soudu vedeno 10 exekučních řízení, a to [spisová značka] o 7 000 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba]; [spisová značka] o 20 000 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba]; [spisová značka] o 885 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba]; [spisová značka] o 10 000 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba].; [spisová značka] o 7 000 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba].; [spisová značka] o 6 518,82 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba].; [spisová značka] o 19 663 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba].; [spisová značka] o 30 000 Kč s příslušenstvím, oprávněný [jméno FO]; [spisová značka] o 6 000 Kč s příslušenstvím s oprávněným [právnická osoba]., [spisová značka] o 26 001 Kč s příslušenstvím, oprávněný [právnická osoba] [právnická osoba] 13 civilních řízení, [spisová značka] o 377 339,04 Kč s příslušenstvím, žalobcm [Jméno žalobkyně].; [spisová značka] o 885 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 10 500,15 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 11 655 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 15 845 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 110 996,15 Kč s příslušenstvím, žalobce [Jméno žalobkyně].; [spisová značka] o 24 097,92 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 23 560 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba]; [spisová značka] o 13 800 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba].; [spisová značka] o 10 381 Kč s příslušenstvím, žalobcem [právnická osoba].; [spisová značka] o 19 663 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba].; [spisová značka] o 7 848 Kč s příslušenstvím, žalobce [právnická osoba].; [spisová značka] o 30 000 Kč s příslušenstvím, žalobce [jméno FO].

14. Pakliže žalobkyně uvedla, že žádá o poskytnutí lhůty s tím, že by podklady k prokázání hodnocení úvěruschopnosti vyžádala od právního předchůdce, kdy při jednání soudu není schopna označit konkrétní důkazy, jichž by se chtěla dovolávat, nicméně po poskytnutí lhůty by doložila důkazy prokazující hodnocení úvěruschopnosti právním předchůdcem žalobkyně, tak tato soudem nebyla poskytnuta. Předně je třeba uvést, že jménu žalobkyně je vedeno cca 1 700 žalob, žalobkyně je osobou, která vede spory o vymáhání pohledávek ze spotřebitelských úvěrů, nutnost doložit přezkum úvěruschopnosti žalovaného tak pro ni není překvapivou skutečností. Lhůtu k doplnění tvrzení či důkazů je namístě poskytnout, pakliže při jednání je uvedeno tvrzení, či předloženy důkazy, s nimiž se účastník nemohl seznámit, na které nemohl reagovat, potažmo je mu dáno poučení soudu takové, na které při jednání soudu není stavu reagovat. Uvedené však není případ žalobkyně, která, jak již bylo shora uvedeno, vede typově stejné spory a je jí tak nepochybně známo, že doložení úvěruschopnosti je zásadním pro úspěch ve sporu. Na toto tedy již žalobkyně měla být připravena k prvému jednání, které se ve věci konalo, k čemuž pro úplnost je namístě podotknout, že žalovaný je ve věci zcela pasivní, tedy stran žalovaného nebylo uplatněno žádné tvrzení, či důkaz, k němuž by žalobkyně musela vyžádat lhůtu k doplnění tvrzení či důkazů. To, že požadavek na odbornou erudici žalobkyně je zcela legitimní se podává i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 22 Cdo 285/2025-129 ze dne 11. 3. 2025, které se sic obsahově zaobírá jiným typem sporu, nicméně Nejvyšší soud ČR zde uvádí: „…dovolací soud připomíná tu okolnost, že zapsaným předmětem podnikání dovolatelky je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, z čehož lze důvodně usuzovat na určitý stupeň profesní erudice v záležitostech týkajících se realitního trhu…“. Jinými slovy, pakliže je legitimní očekávat určitou erudici ve věci týkající se realitního trhu o osoby, které předmětem podnikání je pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, je zcela legitimní očekávat erudici spočívající v tom, že na jednání bude připraven doložit přezkum úvěruschopnosti, od subjektu, kterého předmětem podnikání je vymáhání pohledávek, obchodování s pohledávkami. K tomuto je třeba odkázat § 114 o. s. ř., kdy platí, že soudem by mělo být v zásadě rozhodnuto při jednom jednání. Nadto z elektronického systému soudu je zcela nepochybným, že žalovaný je dlouhodobě předloženým. I kdyby žalobkyně na základě jí předložených listin doložila, že výstup skóringového systému právního předchůdce byl takový, že žalovaný je úvěruschopná osoba, nemohl by takovýto výstup hodnocení právního předchůdce žalobkyně být hodnocen jako řádné provedení přezkumu úvěruschopnosti. Žalovaný je zcela nepochybně dlouhodobě neschopným plnit své závazky, což je zřejmým i z toho, že jeho věřiteli jsou v zásadě pouze nebankovní poskytovatelé úvěrů. Není rozhodným, jaký byl výstup skóringového systému, ale jaké byly jeho vstupy, kdy v souzené věci lze postavit najisto, že tyto byly zcela nedostatečnými.

15. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

16. Dne 21. 7. 2020 byla formou prostředků komunikace na dálku uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [Anonymizováno] číslo [hodnota] pro neúčelový úvěr v částce 330 000 Kč, celková částka k úhradě 502 766 Kč bez pojištění, doba trvání úvěru 84 měsíců, výše splátky 6 403 Kč (splátka 5 985 Kč + pojistné 418 Kč), počet splátek 84 vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce, zápůjční úroková sazba 12,90 %, RPSN 13,69 % (bez pojištění). Ohledně poměrů klienta bylo uvedeno: způsob bydlení dům, majitel bez hypotéky od 1. 1. 2016, rodinný stav svobodný, bez dětí, čisté měsíční příjmy 22 000 Kč, ostatní příjmy 4 000 Kč, měsíční výdaje neuvedeny. Čerpání úvěru bylo sjednáno převodem na účet. Pro případ prodlení bylo sjednáno právo právní předchůdkyně žalobkyně na úrok z prodlení (splatný den po porušení povinnosti), náhradu účelně vynaložených nákladů (dle sazebníku 500 Kč za 1. písemnou upomínku, 600 Kč za 2. upomínku, 1 500 Kč v případě ukončení smlouvy o úvěru ze strany věřitele z důvodu prodlení spotřebitele trvajícího alespoň 3 měsíce) a smluvní pokutu (dle sazebníku 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení). Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna okamžitě odstoupit od smlouvy s okamžitou splatností závazků v případě prodlení žalovaného s úhradou více než 2 splátek, nebo 1 splátky dobu delší 3 měsíců. Součástí smlouvy bylo ujednání o přistoupení žalovaného k pojištění schopnosti splácet úvěr a o povinnosti hradit pojistné dle smlouvy. Z účtu [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla dne 21. 7. 2020 provedena platba 330 000 Kč na účet [tel. číslo]/[Anonymizováno], variabilní symbol [var. symbol], čímž byl úvěr čerpán (jako rozhodné datum soud hodnotí provedení platby, nikoliv textovou evidenci žalobkyně), což potvrdila i banka žalovaného. Žalovaný provedl splátku v částce vždy 6 403 Kč dne 13. 8. 2020, 1. 10. 2020, 27. 10. 2020, 20. 11. 2020, 18. 12. 2020, 26. 1. 2021, 2. 3. 2021, 15. 3. 2021, 14. 4. 2021, 24. 5. 2021, 30. 6. 2021, 27. 7. 2021, 25. 8. 2021, 5. 10 2021, 25. 10. 2021, 6. 12. 2021, 10. 1. 2022, 10. 2. 2022, 4. 3. 2022, 8. 4. 2022, 3. 5. 2022, 10. 6. 2022, 10. 8. 2022 a dne 14. 7. 2022 v částce 6 903 Kč, tj. celkem 154 172 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně dnem 1. 2. 2023 odstoupila od smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu 285 247 Kč. Dne 7. 11. 2023 byla postoupena předmětná pohledávka z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, což bylo oznámeno žalovanému dopisem adresovaným dne 4. 12. 2023, ten byl následně o plnění upomenut dopisem adresovaným dne 4. 6. 2024. Proti žalovanému je u zdejšího soudu vedeno 10 exekučních a 13 civilních řízení, přičemž převážně jde o věci týkající se nebankovních spotřebitelských úvěrů.

17. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

18. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“).

19. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

20. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

22. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

23. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

25. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

28. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude zarezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázala tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

29. Prokázáno bylo, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

30. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb., neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu zákona č. 257/2016 Sb. korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, který je použitelný i při výkladu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zák. č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

31. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace žalovaného omezila výhradně na zjištění údajů od žalovaného, které byly uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru, a to jen ohledně bydlení, osobního stavu a příjmů. Žalovaný by nadto měl doložit i své výdaje. Co se týká žalovaným uvedených příjmů, tak tento by měl doložit původ tvrzených příjmů, doložit listiny dokládající jím tvrzené příjmy a výdaje. Ty by měly být pro ověření úvěruschopnosti vzájemně porovnány a dále porovnány s údaji z příslušných veřejně přístupných statistických údajů tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že již údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými, což platí i pro následné přezkoumání úvěruschopnosti. Tomu odpovídá i ta skutečnost, že žalovaný je zjevně tzv. předlužený, když je proti němu vedeno větší množství civilních a exekučních řízení, jejichž předmětem jsou nebankovní spotřebitelské úvěry. Je evidentní, že žalovaný dlouhodobě hospodařil s debetním výsledkem, což by při řádném prověření úvěruschopnosti muselo být zjištěno. K tomuto je třeba zdůraznit, že soudní řízení nejsou zahájena ihned, jakmile se dlužník dostane do záporného hospodaření a přestane své závazky plnit. Tomuto vždy předchází postupný propad do tzv. „dluhové pasti“, kdy dlužník dlouhodobě hospodaří se záporným zůstatkem. Tedy zahájená soudní řízení jsou již výsledkem dlouhodobě neudržitelného stavu, nikoliv jeho počátkem. Nebyla tedy splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná.

32. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. shledal absolutně neplatnou.

33. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému byla převedena částka 330 000 Kč. Pokud žalobkyně tvrdila a evidencí prokázala, že žalovaný na danou částku plnil 154 172 Kč, tak z obsahu spisu se nepodává jiná skutečnost, přičemž břemeno tvrzení a důkazní v tom, že plněna byla částka v jiné výši, leží na žalovaném, který netvrdil, natožpak prokazoval, ničeho. Žalovaný je tak povinen k úhradě částky 175 828 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení podle § 2993 o. z.

34. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 377 339,04 Kč, žalovaný byl zavázán k úhradě částky 175 828 Kč, pro částku 201 511,04 Kč (377 339,04 Kč – 175 828 Kč) tak byl žalobní návrh zamítnut. Dále byl žalovaný zavázán k plnění úroku z prodlení z částky 175 828 Kč od 2. 2. 2023, když v této době (tj. od dne následujícího po adresování výzvy k okamžité úhradě) měl žalovaný vědomí, že dlužnou částku musí plnit, do zaplacení ve výši 15 % ročně. V té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku z prodlení z částky 92 932 Kč (268 760 Kč – 175 828 Kč) od 2. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, byla žaloba zamítnuta. O úroku z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nadále byla pro nedůvodnost zamítnuta té části, v níž se žalobkyně domáhala úhrady úroku kapitalizovaného částkou 16 487 Kč a úroku 12,9 % ročně z částky 263 652 Kč od 2. 2. 2023 do zaplacení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142, odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla dle poměru úspěchu (175 828 Kč, 46,60 %) a neúspěchu (201 511,04 Kč, 53,40 %) ve věci převážně neúspěšnou. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení