22 C 328/2021-456

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Martina Chládka a přísedících Marcely Horové a Viktora Malinkoviče ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o žalobě na ochranu před porušením zásady rovného zacházení v pracovním vztahu soudce takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalované upustit od nerovného zacházení se žalobkyní, spočívajícího v zastavení jejího nápadu jako člence senátu a jako samosoudkyni oddělení [anonymizováno] úseku občanskoprávního a jejím zařazení jako soudkyně do oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, a dále povinnost odstranit následky nerovného zacházení se žalobkyní tak, že prostřednictvím předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto rozsudku vydá dodatek rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bude žalobkyni plně obnoven nápad jako člence senátu i jako samosoudkyni v oddělení [anonymizováno] úseku občanskoprávního, a jímž bude zároveň vyřazena z oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 7. 2021, ve znění její změny navržené v podání ze dne 7. 9. 2021, která byla připuštěna usnesením ze dne 14. 9. 2021, ve znění jejích pozdějších upřesnění, na žalované domáhala ochrany před nerovným zacházením v pracovním poměru soudkyně, spočívajícím v jejím přeložení z civilního úseku na úsek správního soudnictví, a to jednak uložením povinnosti upustit od nerovného zacházení se žalobkyní spočívajícího v zastavení jejího nápadu jako členky senátu a jako samosoudkyni oddělení [anonymizováno] úseku občanskoprávního a jejím přeřazení jako soudkyně do oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, a dále uložením povinnosti žalované odstranit následky nerovného zacházení se žalobkyní tak, že prostřednictvím své předsedkyně vydá dodatek rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem, jímž bude žalobkyni plně obnoven nápad jako člence senátu i jako samosoudkyni v oddělení [anonymizováno] občanskoprávního úseku, a jímž bude vyřazena z oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že působí, resp. působila, jako soudkyně na civilním odvolacím úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem, její dosavadní kariéra byla bezproblémová, a je jednou ze služebně nejstarších a nejzkušenějších soudkyň, přičemž úroveň její odbornosti je známa také mezi jejími kolegy, a přesto žalovaná vydala dne 31. 8. 2021 dodatek k rozvrhu práce soudu, kterým byla žalobkyně s účinností od 1. 9. 2021 zařazena jako soudkyně do oddělení [anonymizováno] a [anonymizováno] úseku správního soudnictví, a byl jí zastaven nápad v oddělení [anonymizováno] občanskoprávního úseku. Bylo tak žalovanou učiněno bez souhlasu žalobkyně a proti její jasně vyjádřené vůli, v rozporu s principem rovného zacházení s žalobkyní jako zaměstnancem žalované, přes nesouhlas kolegia předsedů senátů civilního úseku a soudcovské rady. Konkrétní jednání žalované spočívající v nerovném zacházení ve smyslu § 16 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, spatřuje žalobkyně v tom, že jí byla zcela změněna náplň výkonu funkce z civilní na správní agendu, tedy že byla žalobkyně zařazena k výkonu práce, kterou zatím nevykonávala, ačkoliv bylo možné práci rozdělit mezi soudce, kteří jí vykonávali doposud, tedy správní soudce pobočky v Liberci, a dále v jednání, kterým byli vybrání k přeřazení na správní úsek dva soudci úseku občanskoprávního, když mohlo být zasaženo rovnoměrně tak, že by (všichni) civilní soudci byli zapojeni do výkonu správního soudnictví částečně. Dalším důvodem, pro který žalobkyně spatřuje v jednání žalované nerovné zacházení, je přeložení z úseku občanskoprávního na úsek správního soudnictví právě vybraných dvou soudců, včetně žalobkyně, když ti byli vybráni žalovanou zcela svévolně a bez uvedení transparentních a racionálních kritérií. Předsedkyně soudu sice prezentovala určitá kritéria, na základě kterých byli konkrétní dva soudci vybráni, a to konkrétně, že nepůjde o předsedy senátů, nebudou dotčeny specializované senáty, dále že bude výběr proveden dle odborné způsobilosti, a skutečnosti, že je konkrétní soudce samosoudcem, jakož i zohlednění názoru správního úseku, resp. místopředsedy správního úseku soudu, přičemž byl vytvořen neformální seznam soudců vybraných pro změnu agendy, nicméně tento seznam nebyl žalobkyni ani soudcovské radě nikdy poskytnut. Žalobkyně žalované uváděla, že je jednou z nejzkušenějších a nejdéle působících soudkyň, když však nebylo žalovanou bráno v úvahu hledisko seniority, a došlo tak ke znevýhodnění žalobkyně vůči podstatně služebně mladším soudcům, pro které by přeložení na jiný úsek neznamenalo takový zásah do kariérního vývoje, s čímž souhlasila také soudcovská rada. Žalovaná naopak zvolila kritéria, která jsou nepřezkoumatelná a nemístná, a žalovaná se jimi při výběru soudců nadto ani neřídila, a to především kritériem odbornosti, jelikož není zřejmé, z čeho dovodila, že je žalobkyně odborně vybavená k výkonu správního soudnictví, když tato se správním soudnictvím nemá s výjimkou jediné volební věci a jediné věci agendy pobytu cizinců žádnou zkušenost, a nadto nebyla vybrána soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení], která dříve působila jako soudkyně správního senátu napříč agendami. Druhý soudce, který byl k přeložení na správní úsek vybrán, Mgr. [příjmení], působil nad to v senátu se specializací na věci s mezinárodním prvkem a ani kritérium nezasažení do specializací tak nebylo dodrženo. Žalobkyně tak namítá, že s ní bylo zacházeno méně příznivě než s jinou skupinou soudců nacházejících se buď ve stejném postavení, nebo naopak v odlišném postavení, pro které by výkon správního soudnictví znamenal méně intenzivní zásah do pracovních podmínek, když je změna výkonu agendy z civilního na správní soudnictví významnou změnou v obsahu a způsobu práce soudce, a rozhodnutí o přeřazení na úsek správního soudnictví jí fakticky brání v kariérním postupu jako civilní soudkyně, když očekávala postup na funkci předsedkyně senátu a udržení prestiže plynoucí z její profesní zkušenosti v civilním soudnictví, o což přeřazením na úsek správního soudnictví přichází. Žalobkyně dále uvedla, že zásah žalované považuje za nezákonný i z hlediska veřejného práva, s ohledem na což pak citovala rozhodovací praxi soudu EU, a podala proto rovněž správní žalobu.

2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Uvedla, že všem dotčeným vysvětlila důvody, pro které přistoupila k rozhodnutí o převedení dvou soudců na úsek správního soudnictví, přičemž své rozhodnutí opírala o statistická data situace na okresních soudech v působnosti krajského soudu, a o podklady, ze kterých je zřejmé, že je nutné využití soudců krajského soudu – civilního úseku. Převedení soudců brala až jako poslední možnost, přičemž o nutnosti posílení správního úseku nebyla pochybnost ani v soudcovské radě a počet soudců v agendě C a Co byl nadměrný, proto s posílením správního úseku o dva soudce z občanskoprávního úseku souhlasila také soudcovská rada. Neshoda pak panovala ohledně výběru dvou soudců, kdy byl ze strany soudcovské rady navržen výběr losem, případně výběr po zohlednění délky výkonu funkce. Žalovaná přeložila všem dotčeným kritéria výběru soudců, přičemž o výběru konkrétních soudců bylo rozhodnuto předsedkyní žalované s ohledem na to, aby se nejednalo o nahodilý výběr losem. Žalovaná rovněž v rámci jednání civilního odvolacího úseku uvedla, že pokud se někdo z tohoto úseku přihlásí k přeložení na správní úsek, může své rozhodnutí změnit, což do dne rozhodnutí soudu nenastalo. Jako konkrétní důvod pro výběr žalobkyně uvedla, že ta byla členkou civilního senátu odvolacího úseku a rovněž samosoudkyní, a od roku 2020 je rovněž členkou volebního senátu na úseku správního soudnictví. Od roku 2021 se její působení na úseku správního soudnictví rozšířilo, kdy se stala členkou senátu rozhodujícího o pobytu cizinců na území ČR. K jednotlivým důvodům nerovného zacházení uvedeným v žalobě pak uvedla, že než přistoupila k převedení dvou soudců civilního odvolacího úseku na úsek správního soudnictví, využila ostatní dostupné nástroje, přičemž problematickou situaci na úseku správního soudnictví avizovala předem. Jedním z nástrojů pro řešení situace bylo vytvoření správních senátů obsazených civilními soudci, přičemž byly vytvořeny senáty 115 A a 116 A specializované na volební věci, věci místního a krajského referenda, kde jsou soudci z civilního odvolacího úseku bez nápadu, ale jsou členy správního senátu, a to již od září 2020, čímž došlo k posílení správního úseku v době obecních a krajských voleb. Změnou rozvrhu práce pak došlo od 1. 1. 2021 k přesunu části agendy správního soudnictví na libereckou pobočku. Od 1. 1. 2021 pak došlo rovněž k vytvoření senátů 108 A, 111 A, 112 A, 114 A, 117 A a 195 A, které jsou specializovány na věci pobytu cizinců na území ČR. K dalšímu rozšiřování převodu agendy správního úseku na soudce civilního úseku pak nedošlo, a to z hlediska toho, že by bylo obtížné udržení odborné způsobilosti. Správní úsek byl také posílen asistenty, jejichž počet se pohybuje mezi 3-5, a došlo k posílení stavu kmenových soudců na úseku správního soudnictví. K tvrzení žalobkyně, že měla žalovaná řešit situaci na úseku správního soudnictví tak, aby dopadala na civilní soudce rovnoměrně a méně tíživě na každého z nich žalovaná uvedla, že bylo přeložení dvou soudců z civilního úseku nutné k řešení nadměrného nápadu a nedodělků na úseku správního soudnictví při rovnoměrném rozložení zatížení jednotlivých úseků a soudců. Řešení, kterým byl byli rovnoměrně zapojeni všichni soudci odvolacího civilního úseku, bylo dle jejího názoru nesystémové a nesprávné, a to především z hlediska potřebné odbornosti soudců, kdy dochází cíleně ke specializacím soudců, nikoliv k rozdělování agend, což by vzhledem k nízkému počtu nápadu věcí na jednotlivé soudce vedlo k jejich nedostatečné potřebě sebevzdělávání. K tomu pak žalovaná uvedla, že vytvoření nových senátů, jak je nastíněno výše, je pouze dočasným řešením, ke kterému bylo přistoupeno z hlediska nutnosti stabilizace správního úseku. K důvodu, že byl proveden svévolný a netransparentní výběr soudců, kterým byla žalobkyně znevýhodněna oproti ostatním soudcům, žalovaná poukázala na kritéria, dle kterých byli vybráni soudci, kteří byli přeloženi na úsek správního soudnictví, s tím, že tato byla sdělena předem, došlo na základě nich k užšímu výběru soudců, ze kterého byli následně vybrání žalobkyně a JUDr. [jméno] [příjmení]. Podstatná byla pro výběr především jejich dobrá odborná pověst, dále působení žalobkyně ve volebním senátu a její pozitivní hodnocení. Dále žalovaná uvedla, že soudci nebyli rozlišováni z hlediska věku, pohlaví nebo jiného diskriminačního důvodu. Žalovaná se pro případ procesního úspěchu ve věci vzdala náhrady nákladů řízení.

3. Účastníci označili ve svých podáních a přednesech následující skutečnosti za pro obě strany sporu za shodné (nesporné) a soud s nimi pak dále naložil jako s vlastními skutkovými zjištěními (§ 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně byla od roku 2009 jmenovanou soudkyní civilního odvolacího úseku a nebylo proti ní vedeno žádné kárné řízení. Dále že dodatkem [číslo] rozvrhu práce pro rok 2021 Krajského soudu v Ústí nad Labem došlo k zastavení nápadu žalobkyně v civilní odvolací agendě, když žalobkyně je již od roku 2020 dílem členkou senátu na úseku správního soudnictví. Dále že v komunikaci se členy soudcovské rady, s dotčenými převedenými soudci, tj. žalobkyní a JUDr. [příjmení], stejně jako v komunikaci s předsedy senátů, žalovaná opakovaně uváděla důvody pro jejich převedení, tedy že: změnou nemají být dotčeni jmenovaní předsedové odvolacích senátů a specializované senáty, dále odborná způsobilost, zohlednění skutečnosti, že konkrétní soudce je i samosoudcem, což má přesah i do rozhodování samosoudcovské agendy v rámci správního soudnictví, a zohlednění názoru správního úseku resp. pověřeného místopředsedy. Mezi účastníky proběhla jednání, jak jsou popsána shodně ve vyjádřeních zúčastněných stran, jejichž záznam je založen ve spise (viz popis důkazních listin dále), a dále že žalobkyně byla s účinností od 1. 9. 2021 převedena s dodatkem [číslo] rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2021 zcela na úsek správního soudnictví, s ponecháním věcí z agendy civilní odvolací, jak je blíže uvedeno v dodatku rozvrhu práce (viz popis důkazních listin dále). Dále účastníci pokládali za nesporné, že konečným kritériem, resp. ukazatelem pro výběr konkrétních soudců pro přeložení na úsek správního soudnictví byl projevený názor tehdy prověřeného místopředsedy pro úsek správního soudnictví ([celé jméno svědka]) po jeho konzultaci s úsekem správního soudnictví.

4. Mezi účastníky pak zůstalo především sporné skutkové a právní hodnocení jednání žalované vůči žalobkyni, tedy zda došlo k nedůvodnému/svévolnému nerovnému zacházení žalované ve vztahu k žalobkyni či k její diskriminaci. Na tyto otázky ve vztahu k vlastnímu rozhodovacímu postupu žalované jako zaměstnavatele pak soud soustředil též dokazování v této věci a odůvodnění svého rozsudku. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterých učinil následující dílčí skutková zjištění.

5. Z rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2021 ve znění dodatků [číslo] (na č. l. 11-69) soud k věci zjistil, že s platností od 1. 1. 2021 byla žalobkyně zařazena jako zástupkyně v soudním oddělení [anonymizováno] věci Co a oddělení [anonymizováno] věci Co, a dále jako samosoudkyně a soudkyně v soudním oddělení [anonymizováno] věci Co a soudkyně v soudním oddělení [anonymizováno] věci Nc. Z dodatku [číslo] rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2021 ze dne 31. 5. 2021 (na č. l. 70-73), účinného od 1. 6. 2021, soud zjistil, že bylo žalobkyni zastaveno přidělování věcí v agendě Nc a Co včetně věcí rozhodování o žalobách podaných dle § 229 o. s. ř. proti rozhodnutím odvolacích senátů [anonymizováno] Co, [anonymizováno] Co, [anonymizováno] Co a [anonymizováno] Co a rozhodování o žalobách dle § 91a o. s. ř. ve věcech vedených v oddělení [anonymizováno] Co, [anonymizováno] Co, [anonymizováno] Co a [anonymizováno] Co. Z rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2021 ve znění dodatků [číslo] (na č. l. 79-138), soud zjistil, že je zde již uvedeno, že byl žalobkyni zastaven nápad v soudním oddělení [anonymizováno] věci Co a Nc. Z dodatku [číslo] rozvrhu práce Krajského soudu v Ústí nad Labem pro rok 2021, včetně přílohy – přidělení spisů ze dne 11. 8. 2021 (na č. l. 320-327) soud zjistil, že byla žalobkyně zapsána na úseku správního soudnictví do soudního oddělení [anonymizováno] A, Af a Ad a do soudního oddělení [anonymizováno] A jako soudkyně bez nápadu. Žalobkyni bylo dle rozvrhu práce ve správním úseku přiděleno celkem 10 spisů k vyřízení. Z rozvrhu práce pro rok 2021 Krajského soudu v Ústí nad Labem ve znění dodatků [číslo] (na č. l. 328-391) pak soud zjistil, že byl žalobkyni s účinností od 1. 9. 2021 zastaven nápad v soudním oddělení [anonymizováno] věcech Co a Nc zcela, a byla zapsána na úseku správního soudnictví v soudním oddělení [anonymizováno] A, Af a Ad a v soudním oddělení [anonymizováno] A jako soudkyně bez nápadu. Ke spisům správního soudnictví pak soud zjistil výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 313), výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 314), výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 315), výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 316), výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 317), výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 318) a výpisu na stránkách infoSoud k věci [spisová značka] (na č. l. 319) bylo soudem zjištěno, že se v případě spisů, které byly žalobkyni přiděleny, jedná o nevyřízené věci zahájené v rozmezí od února do září roku 2019.

6. Ze záznamu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 1. 2020 (na č. l. 232-234), protokolu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 3. 2020 (na č. l. 222-225), protokolu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 5. 2020 (na č. l. 262-263), protokolu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 8. 2020 (na č. l. 265-267), protokolu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 26. 10. 2020 (na č. l. 256-258) a protokolu o poradě vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 11. 2020 (na č. l. 235-238) soud ve shrnutí zjistil, že se během předmětné doby řešila situace na správním stážemi soudců jiných soudů, projednával se přesun části správní agendy, a dále byl projednáván nástup asistentů soudců na správní úsek.

7. Ze zápisu z porady civilního odvolacího úseku konané 6. 5. 2021 od 14:00 hodin (na č. l. 139-141) soud zjistil, že bylo místopředsedkyní sděleno přítomným zástupcům civilních oddělení, že od roku 2017 dochází na civilním úseku k poklesu nápadu, a je zde nízký počet zůstatků neskončených věcí, a naopak úsek správního soudnictví není personálně dostatečně obsazen. Bylo sděleno, že se situaci snažilo vedení soudu řešit tím, že byl vytvořen správní volební senát z řad civilních soudců, dále byly vytvořeny nové správní senáty, jejichž členy se stali civilní soudci, a do tohoto oboru byly zařazeny tzv. pobytové věci. Tato pomoc správnímu úseku se však ukázala jako nedostatečná. V důsledku toho bylo s místopředsedou správního úseku domluveno, že bude provedeno personální posílení správního úseku přesunem dvou soudců z civilního úseku, a to s konečným cílem vytvoření třech senátů na úseku správního soudnictví. Předsedkyně soudu pak uvedla podrobné vysvětlení toho, proč musí být přistoupeno k takovému řešení, a to konkrétně tím, že se správní soudnictví potýká s velkými nedodělky, což podložila statistickými údaji v rámci České republiky, a dále hledisko počtu soudců jednotlivých úseků soudů v obvodu Krajského soudu v Ústí nad Labem. Předsedkyně soudu sdělila, že jako nejlepší řešení popsaného problému vidí přesun soudců z agendy Co na agendu správního soudnictví, a sdělila kritéria, dle kterých byli vybrání právě žalobkyně a JUDr. [příjmení]. Předsedkyně soudu přislíbila zvážení varianty většího zapojení odvolacích soudců do rozhodování správního úseku, přičemž však zároveň uvedla, že by se jednalo o nesystémové opatření, které by v budoucnu bylo těžko udržitelné.

8. Z úředního záznamu o schůzce JUDr. [příjmení] s předsedkyní soudcovské rady z 10. 5. 2021 v 12:30 hod. (na č. l. 289) bylo soudem zjištěno, že byla předsedkyně soudcovské rady informována o nutnosti posílení správního úseku, snižování nápadu civilního odvolacího úseku a nutnosti využití vlastních zdrojů s tím, že nebudou doplňováni kmenoví soudci na úseku správního soudnictví soudci okresních soudů. Soudcovská rada byla seznámena s kritérii, kteří soudci budou dotčeni navrhovanou změnou, přičemž bylo vycházeno z úvahy, že nebudou dotčeni předsedové odvolacích senátů, nemají být dotčeny specializované senáty, dále, že bude výběr proveden dle odborné způsobilosti, a zohlední se také skutečnost, že je konkrétní soudce i samosoudcem, jakož i názor správního úseku, resp. místopředsedy soudu. Soudcovská rada byla současně informována o výběru žalobkyně a JUDr. [příjmení] s tím, že žalobkyně vyjádřila nesouhlas.

9. Z úředního záznamu o schůzce JUDr. [příjmení] s žalobkyní, JUDr. [příjmení] a místopředsedy civilního a správního úseku z 10. 5. 2021 v 13:00 (na č. l. 290) pak soud zjistil, že jim byly předsedkyní soudu sděleny důvody pro přesun soudců na správní úsek, k čemuž sdělila žalobkyně důvody pro svůj nesouhlas s přesunutím.

10. Ze zprávy žalobkyně soudcovské radě ze dne 12. 5. 2021 (na č. l. 183) soud zjistil, že ta zprávou sdělila svůj nesouhlas s postupem předsedkyně soudu ve věci změny rozvrhu práce pro rok 2021, přičemž uvedla důvody, proč s tímto postupem nesouhlasí, a to především nedostatečnou specializaci v oboru správního práva, a dále svou dosavadní praxi na občanskoprávním úseku, kdy ve shrnutí uvedla, že byl postup předsedkyně soudu vůči ní nespravedlivý. Dále žalobkyně argumentovala tím, že nesplňuje speciální podmínky pro výkon správního soudnictví a nedala svůj souhlas s přeložením dle zákona o soudech a soudcích.

11. Z přípisu [jméno] [příjmení], [anonymizováno], soudcovské radě Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 5. 2021 (na č. l. 74-78) pak soud zjistil, že jím byla jménem předsedkyně soudu JUDr. [jméno] [příjmení] soudcovská rada seznámena s projednávanou změnou rozvrhu práce od 1. 6. 2021, týkající se zastavení nápadu žalobkyně a JUDr. [příjmení], jakož i se statistickými údaji odůvodňujícími takový postup, jak je soud již nastínil výše, když se jedná o argumenty obdobně komunikované v této věci např. se zástupci civilního úseku, anebo s předsedkyní soudcovské rady.

12. Ze zápisu o zasedání Soudcovské rady Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2021 (na č. l. 144-145, [číslo] a [číslo]) soud k věci zjistil, že soudcovská rada dospěla k závěru, že je třeba posílit správní úseku, a to právě přeložením dvou soudců z občanskoprávního úseku, a toto přeložení je možné z toho hlediska, že byli soudu přiděleni pouze ke krajskému soudu, nikoliv na konkrétní úseku. Dále soudcovská rada konstatovala, že považuje za nesystémové, diskriminační a neodůvodněné, že byli žalobkyně s JUDr. [příjmení] vybráni na základě seznamu, který nebyl soudcovské radě předložen, a kritéria výběru nebyla dostatečně zdůvodněna. Shodla se na tom, že by transparentním a spravedlivým řešením byla volba losem, případně by měla být zohledněna délka výkonu funkce soudce u krajského soudu.

13. Ze žádosti o termín jednání ve věci plánovaného předložení [celé jméno žalobkyně], soudkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem, na úsek správního soudnictví ze dne 18. 5. 2021 (na č. l. 184) soud zjistil, že byla předsedkyně soudu informována o nesouhlasu žalobkyně s přeřazením na správní úsek, a byla požádána o termín jednání, kterého by se účastnila spolu s žalobkyní a JUDr. [celé jméno svědka], na kterém by bylo jednáno o možném smírném řešení.

14. Z e-mailu [celé jméno svědka], [anonymizováno] žalobkyni a JUDr. [příjmení] ze dne 14. 6. 2021 (na č. l. 185) bylo soudem zjištěno, že jim byly adresátům doporučeny způsoby přípravy na přestup na správní úsek.

15. Z prohlášení místopředsedkyně civilního úseku ze dne 12. 8. 2021 (na č. l. 226 a 240) soud zjistil, že se jím místopředsedkyně vyjádřila k tvrzení žalobkyně v podané žalobě, že žalovaná výběr provedla svévolně, netransparentně a bezdůvodně, čímž jí znevýhodnila oproti jiným, služebně mladším a méně zkušeným soudcům, a to tak, že při sestavování seznamu soudců, u kterých přicházela v úvahu možnost jejich přeřazení na úsek správního soudnictví, při zohlednění domluvených kritérií, vycházela z toho, že vybírala z řad samosoudců, kteří nejsou tolik vytíženi, a naopak jejich využití na úseku správního soudnictví je velké. Dále se vyjádřila k tomu, že nesouhlasí s tím, že by měli být přeřazeni služebně mladší soudci. Ze seznamu soudců, který předložila místopředsedovi správního úseku, provedli uvedený výběr soudci úseku správního soudnictví.

16. Ze stanoviska soudcovské rady Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 8. 2021 (na č. l. 311-312) soud zjistil, že soudcovská rada nesouhlasí se zněním dodatku [číslo] v bodě týkajícího se přesunu dvou soudců z občanskoprávního na správní úsek, a to z důvodu, že má pochybnosti o způsobu jejich výběru, který považuje za nesystémový, diskriminační a nedůvodný, když v důvodech se shoduje se svým stanoviskem k dodatku [číslo]. Konkrétní diskriminační dovody soudcovská rada ani v jednom případě neuvádí.

17. Soudu byl dále předložen spis žalované sp. [sp. zn.] [rok], vedený ke změně rozvrhu práce žalované [číslo] pro rok 2021, z nějž soud jako důkaz listinou provedl úřední záznam z 6. 5. 2021 (na č. l. 427), úřední záznam z 10. 5. 2021 v 12:30 hodin (na č. l. 428), úřední záznam z 10. 5. 2021 v 13:00 hodin (na č. l. 429) a úřední záznam z 18. 5. 2021 (na č. l. 430). Ze záznamu ze dne 6. 5. 2021 pak soud zjistil, že již tohoto dne proběhla v 9:00 hodin schůzka u předsedkyně soudu s žalobkyní a JUDr. [jméno] [příjmení], za účasti místopředsedkyně žalované [příjmení] [celé jméno svědkyně], když přítomní soudci byli informováni o záměru změny jejich agendy, přesunu na úsek správního soudnictví s účinností od 1. 9. 2021 a dalších souvislostech (zastavení nápadu od 1. 6. 2021), s důvody tohoto kroku pro posílení tohoto úseku a to na úkor úseku civilního, stejně jako s okolnostmi jejich výběru. Žalobkyně vyjádřila zásadní nesouhlas s přesunem a JUDr. [příjmení] přání zůstat raději na agendě civilní, když dále byly zodpovězeny dotazy, jak bude naloženo s jejich současnou agendou. U úředních záznamů z 10. 5. 2021 v 12:30 a 13:00 hodin bylo zjištěno, že ty se obsahově shodují s již založenými a provedenými důkazy úředním záznamem (na č. l. 289 a 290, viz výše). Z úředního záznamu z 18. 5. 2021 pak soud zjistil, že tohoto dne proběhlo v 12:15 hod. jednání mezi předsedkyní žalované a náměstkyní pro dohled ministerstva spravedlnosti, JUDr. [jméno]. [příjmení], která byla informována o připravovaném přesunu, jeho důvodech a o nesouhlasu žalobkyně s přesunem.

18. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro rok 2015 (na č. l. 218 p. v. a 255 p. v.) soud zjistil, že byl v roce 2015 index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 103,6 a na pobočce v Liberci 70, věcí Af v Ústí nad Labem 162 a v Liberci 402, věcí Ad v Ústí nad Labem 104 a v Liberci 55, a věcí Az v Ústí nad Labem 51 a v Liberci 50.

19. Z ročního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správního soudnictví pro rok 2015 (na č. l. 243 a 245) bylo soudem zjištěno, že zde působilo celkem 8 soudců, přičemž u dvou z nich se jednalo o stáž.

20. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro prosinec 2015 (na č. l. 217 a 254) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 767,6 a na pobočce v Liberci 585, věcí Af v Ústí nad Labem 1550 a v Liberci 5766, věcí Ad v Ústí nad Labem 791 a v Liberci 600 a věcí Az v Ústí nad Labem 188 a v Liberci 100.

21. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro IV. čtvrtletí 2015 (na č. l. 217 p. v. a 254 p. v.) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 326,3 a na pobočce v Liberci 234, věcí Af v Ústí nad Labem 808 a v Liberci 2162, věcí Ad v Ústí nad Labem 413 a v Liberci 160 a věcí Az v Ústí nad Labem 100 a v Liberci 100.

22. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro 2. pololetí 2015 (na č. l. 218 a 255) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 187,8 a na pobočce v Liberci 130, věcí Af v Ústí nad Labem 357 a v Liberci 720, věcí Ad v Ústí nad Labem 215 a v Liberci 109 a věcí Az v Ústí nad Labem 73 a v Liberci 66.

23. Z ročního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem pro správní soudnictví pro rok 2016 (na č. l. 239 a 252) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném roce celkem 8 soudců.

24. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 (na č. l. 228 a 248) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 120,9 a na pobočce v Liberci 62 věcí Af v Ústí nad Labem 188 a v Liberci 109, věcí Ad v Ústí nad Labem 88 a v Liberci 56 a věcí Az v Ústí nad Labem 23 a v Liberci 0.

25. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro rok 2017 (na č. l. 211 a 231) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 125,5 a na pobočce v Liberci 50, věcí Af v Ústí nad Labem 187 a v Liberci 70, věcí Ad v Ústí nad Labem 88 a v Liberci 79 a věcí Az v Ústí nad Labem 81 a v Liberci 38.

26. Z měsíčního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví za listopad 2017 (na č. l. 212 a 246) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném roce celkem 8 soudců, z čehož se v případě dvou z uvedených jednalo o stáž.

27. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro rok 2018 (na č. l. 221 a 250) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 160,8 a na pobočce v Liberci 43, věcí Af v Ústí nad Labem 333 a v Liberci 89, věcí Ad v Ústí nad Labem 120 a v Liberci 46 a věcí Az v Ústí nad Labem 75 a v Liberci 57.

28. Z měsíčního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví za měsíc leden 2018 (na č. l. 213 a 230) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném období celkem 8 soudců.

29. Z měsíčního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví za prosinec 2018 (na č. l. 227 a 242) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném období celkem 8 soudců, z čehož se v případě jednoho z uvedených jednalo o stáž.

30. Z ročního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví za rok 2019 (na č. l. 216 a 261) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném roce celkem 8 soudců, z čehož se v případě dvou z uvedených jednalo o stáž.

31. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro rok 2019 (na č. l. 241, 247 a 278) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 159,9 a na pobočce v Liberci 46, věcí Af v Ústí nad Labem 398 a v Liberci 61, věcí Ad v Ústí nad Labem 121 a v Liberci 63 a věcí Az v Ústí nad Labem 83 a v Liberci 40.

32. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro rok 2020 (na č. l. 244-244 p.v., 249-249 p.v. a 272-273) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 148,8 a na pobočce v Liberci 29, věcí Af v Ústí nad Labem 293 a v Liberci 71, věcí Ad v Ústí nad Labem 131 a v Liberci 47 a věcí Az v Ústí nad Labem 52 a v Liberci 100.

33. Z ročního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví pro rok 2020 (na č. l. 251 a 264) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném roce celkem 12 soudců, a to 9 v Ústí nad Labem a 3 na pobočce v Liberci, z čehož se v případě 5 z uvedených jednalo o stáž.

34. Ze statistiky agendy správního soudnictví pro březen 2021 (na č. l. 271) soud zjistil, že byl v tomto období index nevyřízených věcí A na Krajském soudě v Ústí nad Labem 2190 a na pobočce v Liberci 195, věcí Af v Ústí nad Labem 933 a v Liberci 2412, věcí Ad v Ústí nad Labem 925 a v Liberci 300 a věcí Az v Ústí nad Labem 183 a v Liberci 200.

35. Z měsíčního sumárního výkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem, správní soudnictví pro červen 2021 (na č. l. 210 a 259) soud zjistil, že na úseku správního soudnictví působilo v daném roce celkem 12 soudců, a to 9 v Ústí nad Labem a 3 na pobočce v Liberci, z čehož se v případě 5 z uvedených jednalo o stáž.

36. Z aktuálního stavu soudců na úseku správního soudnictví k 1. 8. 2021 a přehledu stáží od roku 2016 (na č. l. 229 a 260) soud zjistil, že v Ústí nad Labem působí k uvedenému datu (bez zohlednění posléze přesunuté žalobkyně a JUDr. [anonymizováno]) na úseku správního soudnictví celkem čtyři soudci s tím, že Mgr. [příjmení] bude od 1. 9. 2021 též pověřen a tři stážisti na dlouhodobé stáži, a na pobočce v Liberci celkem tři soudci. Dřívější uvedený stav pak odpovídá přehledu agendy, jak je popsána shora.

37. Ze statistiky výkonu úseku Co 2017 – 2020 dle řešitelů (na č. l. 253) soud zjistil, že od roku 2017 do roku 2020 došlo ke snížení nápadu věcí Co v Ústí nad Labem, jakož i ke snížení rozdílu mezi nově napadnutými a vyřízenými věcmi Co, a to o 36 % (z 4 288 věcí v roce 2017 na 2 762 věcí v roce 2020), kdežto na pobočce v Liberci o 18 % (z 1 732 věcí v roce 2017 na 1 421 věcí v roce 2020). To soud následně ověřil z přehledů napadlých a vyřízených věcí Co, když z přehledu napadlých a vyřízených věcí Co 2017 podle řešitelů na pobočce Liberec (na č. l. 274) soud zjistil, že celkový počet nově napadlých věcí činil 1732 a počet vyřízených věcí 1797. Z přehledu napadlých a vyřízených věcí Co 2018 podle řešitelů na pobočce Liberec (na č. l. 279) soud zjistil, že celkový počet nově napadlých věcí činil 1463 a počet vyřízených věcí 1660. Z přehledu napadlých a vyřízených věcí Co 2019 podle řešitelů na pobočce Liberec (na č. l. 270) pak soud zjistil, že celkový počet nově napadlých věcí činil 1642 a počet vyřízených věcí 1602. Z přehledu napadlých a vyřízených věcí Co 2020 podle řešitelů v Ústí nad Labem (na č. l. 275) bylo soudem zjištěno, že celkový počet nově napadlých věcí činí 2764 a počet vyřízených věcí 2871. Z přehledů je tak též zřejmé, že při v zásadě lineárně klesajícím nápadu věcí a téměř konstantnímu počtu soudců úseku Co došlo i k poklesu vyřízených věcí na osobu soudce.

38. Z přehledu soudců u Krajského soudu v Ústí nad Labem k 1. 7. 2021 (na č. l. 268-269 a 276-277) soud zjistil, že je žalobkyně soudkyní Krajského soudu v Ústí nad Labem (žalované) na civilním úseku od 1. 6. 2009, a od 1. 10. 2015 je samosoudkyní. Dále, že k uvedenému datu působilo na civilním úseku žalované (bez přihlédnutí k výši úvazku, působení ještě na jiné agendě či specializaci) celkem 39 soudců, z toho tři soudci a zároveň samosoudci bez funkce předsedy senátu, anebo funkce ve správě soudu, tj. kromě žalobkyně též Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 11. 2011) a Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 1. 2011), dále JUDr. [jméno] [příjmení] – výhradně ve funkci samosoudkyně (u KS od 1. 1. 1992), a dále dva, kteří byli kromě toho ještě pověřeni jako zastupující předsedové senátu, a to JUDr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 1. 2011) a Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 4. 2008). Vedle toho působí na civilním úseku dalších 12 soudců (votantů). K tomuto datu evidovaní soudci úseku správního soudnictví jsou buď ve funkci samosoudců anebo předsedů senátu, resp. v jednom případě. zast. předsedy senátu.

39. Z usnesení Krajského soudu v Praze, č. j. [číslo jednací] ze dne 25. 8. 2021 (na č. l. 291-292) soud zjistil, že byl ve věci žalobkyně proti žalované zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byl vydán dodatek rozvrhu práce, kterým by byla pozastavena účinnost dodatku [číslo] jímž byl žalobkyni zastaven nápad v oddělení [anonymizováno] občanskoprávního úseku.

40. Z článku z časopisu Právník 12/2014:„ Rozvrh práce: klíčový nástroj pro boj s korupcí soudců a nezbytný předpoklad nezávislosti řadových soudců“ (na č. l. 149-162) soud zjistil, že je zde popsána funkce rozvrhu práce tak, že má nastavovat pravidla pro přidělování a přerozdělování spisů, skládání senátů a přidělován soudců pro do jednotlivých úseků a pro specializaci soudců tak, aby byla minimalizována korupce a řadoví soudci byli chráněni před rozmary soudních funkcionářů. Z článku z časopisu Soudce 5/ 2021„ představuje se Krajský soud v Ústí nad Labem - JUDr. [jméno] [příjmení] předsedkyně soudu“ (na č. l. 142-143 soud zjistil, že předsedkyně Krajského soudu v Ústí nad Labem uvedla, že odvolací senáty na krajském soudu mají co říci k rozhodování soudců okresních soudů, kdy jsou nositeli odbornosti. Pro tuto konkrétní věc pak soud z článků nezjistil ničeho rozhodného.

41. Z rozsudků Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací] (na č. l. 163-182) vzal soud za pro věc osvědčené, že těmito rozsudky mezi jinými Mgr. [jméno] [příjmení] jako předsedkyně senátu/soudkyně v období 8. 12. 2015 – 25. 5. 2016 rozhodovala na úseku správního soudnictví v senátu [anonymizováno] A/Af.

42. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2021 včetně doručenky datové zprávy (na č. l. 146-147) soud zjistil, že jí byla žalovaná informována o záměru žalobkyně k podání žaloby týkající se přeložení žalobkyně na úsek správního soudnictví, a to s ohledem na to, že byly vyčerpány možnosti smírného řešení, a to při vylíčení důvodů vedoucích k tomuto kroku ze strany žalobkyně.

43. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], místopředsedy pro úsek správního soudnictví, dříve pověřeného místopředsedy téhož úseku, soud zjistil, že ten byl do této funkce jmenován v září 2021, přičemž si byl vědom nutnosti posílení úseku správního soudnictví již od roku 2015, kdy byl řadovým soudcem úseku. Od tohoto roku byla činěna opatření pro posílení správního úseku např. stáže soudců okresních soudců, což se však ukázalo jako neefektivní. O tom, že bude třeba přeložení soudců z občanskoprávního na civilní úsek, ho informovala předsedkyně soudu, a to s uvedením 8 až 10 jmen soudců, ze kterých byla po konzultaci s kolegou Mgr. [celé jméno svědka], jako služebně nejzkušenějším členem úseku správního soudnictví, vybrána právě žalobkyně, která byla též jeho dřívější školitelkou. Byla mu rovněž známa kritéria, dle kterých byli soudci k přeložení vybíráni, přičemž žalobkyně i JUDr. [jméno] [příjmení] daná kritéria splňovali. Seznam jmen k rozhodnutí o volbě konkrétních soudců formálně neexistoval, byl mu pouze sdělen seznam jmen a kritéria výběru. Výběr jiných osob ze seznamu nezvažovali. Přesun soudců z civilního úseku byl zvažován již v roce 2020, kdy ale bylo přistoupeno k převedení volební agendy na soudce civilního úseku v září 2020 a převedení agendy pobytu cizinců v lednu 2021, a dále převedení agendy přestupků a správního vyhoštění na pobočku v [obec], kde byl výrazně nižší počet nedodělků. K možnému přesunu soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení] svědek uvedl, že mu jako kandidátka na přesun nebyla nabídnuta. Svědek si byl vědom toho, že žalobkyně se svým přesunem nesouhlasí, přičemž uvedl, že se svým novým kolegům snažil přestup ulehčit, když tuto změnu nepokládá za nepřekonatelnou, sám také vykonával funkci na různých úsecích. Co se týká zatížení žalobkyně, ta po přechodu na správní úsek dostala od září do konce roku k vyřešení pouze 10 senátních věcí, a dále se účastní rozhodovací činnosti u kolegy v senátě. Samosoudcovské věci prozatím nedostává. O spojení poboček do jednoho úseku správního soudnictví neuvažovali a svědek sám má takový postup vzhledem ke vzdálenosti [obec] od [obec] za neefektivní. K možnosti převedení celé agendy správního soudnictví na civilní úsek uvedl, že byla zvažována, nicméně jí pokládal za nepraktickou.

44. Z výslechu svědka [celé jméno svědka], soudce úseku správního soudnictví Krajského soudu v Ústí nad Labem (od 1. 7. 2006), soud zjistil, že se na úseku správního soudnictví projednávalo jeho posílení od konce roku 2020 nebo začátku roku 2021. Kolega JUDr. [celé jméno svědka] ho seznámil se seznamem jmen, kterých bylo asi 5-6, z čehož si pamatuje, že na seznamu byli žalobkyně a kolega JUDr. [příjmení], a dále kolega [anonymizována dvě slova] a [příjmení] (po vyjádření účastníků, že uvedená jména nemohou odpovídat, připustil, že má špatnou paměť na jména a není si tak jimi jistý). Na základě svých předchozích zkušeností vyhodnotil, že bude spolupráce na úseku správního soudnictví nejlepší právě s kolegou JUDr. [příjmení] a žalobkyní, kterou znal jednak jako svou školitelku a dále jako členku volebního senátu, a vždy se mu s ní dobře spolupracovalo, byť si vybavil pouze jednu konkrétní volební věc, na které spolupracovali. Spolupráci s ostatními soudci ze seznamu by si představit dokázal, nicméně by dle jeho názoru byla méně kvalitní. Proces výběru soudců k přesunu na správní úsek byl neformální, jména mu předložil kolega JUDr. [celé jméno svědka] na papírku, a on mu následně sdělil hodnocení. Svědek si není jist, na základě čeho měli být dva soudci k přesunu vybráni, dalších jednání se neúčastnil. Soudkyně Mgr. [příjmení] na seznamu soudců dle jeho povědomí nebyla. K situaci na úseku správního soudnictví svědek uvedl, že byla od roku 2019 špatná, když následně došlo ke zlepšení, což bylo ovlivněno úbytkem nápadu, a dále nástupem nových kolegů. K dalšímu posílení došlo přesunem ucelené části vnitřní konzistentní agendy na civilní soudce, dále na pobočku v Liberci, a v mezidobí probíhaly také stáže, nicméně počet nevyřízených starších věcí byl stále vysoký. Současnou práci žalobkyně na úseku správního soudnictví hodnotí jako velmi dobrou, když působí v senátu, kterému předsedá, přičemž jí bylo přiděleno 10 senátních věcí s tím, že není počítáno s navýšením do konce roku. Současně věci, které přesunul na žalobkyni, vybíral tak, aby se jednalo o věci vyhoštění cizinců, kterážto agenda je žalobkyni již známa, když je tato agenda v novém nápadu nyní přesunuta na civilní úsek, a dále věci, které jsou vhodné pro začínajícího správního soudce. Ohledně zatíženosti pobočky v Liberci uvedl, že by v případě převedení agendy došlo k jejímu přetížení.

45. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně], předsedkyně občanskoprávního úseku Krajského soudu v Ústí nad Labem, bylo soudem zjištěno, že se účastnila sestavování seznamu soudců pro přesun na správní úsek z civilního úseku, když jí bylo sděleno, že se nemá jednat o předsedy senátu, kteří jsou nositeli odbornosti, a dále o soudce se specializací. Dalším kritériem bylo, že by se mělo jednat o samosoudce, jejichž agenda je na úseku správního soudnictví rozsáhlejší, a kteří nejsou na civilním úseku vytíženi. Další kritéria si svědkyně již nevybavila. Kritéria byla sestavena ve spolupráci s předsedkyní soudu a místopředsedou správního úseku JUDr. [celé jméno svědka]. Přesun byl řešen v květnu 2021, přičemž byl vytvořen seznam 5 samosoudců a 2 soudců, kdy se konkrétně jednalo o JUDr. [příjmení], Mgr. [příjmení], Mgr. [celé jméno žalobkyně], Mgr. [anonymizováno], Mgr. [obec], JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení]. Vybrání byli tedy kromě samosoudců také soudci, konkrétně JUDr. [obec] na seznamu byl proto, že byl členem opatrovnického senátu, které mají více členů, a k vyřizování agendy stačí méněčlenný senát, který je navíc doplňován stážisty, u kolegyně JUDr. [příjmení] pak bylo přihlédnuto k tomu, že byla na civilním odvolacím úseku služebně nejmladší. Délka seznamu počtem kandidátů nebyla určena, určila je svědkyně sama. Seznam současně pokládala na dostatečně obsáhlý s tím, že by byl doplněn, pokud by nebylo možné si vybrat ze strany úseku správního soudnictví. Uvažovala také o možnosti zařadit na seznam soudkyni Mgr. [příjmení], která již působila na úseku správního soudnictví, a následně jí byl přislíben přestup na civilní odvolací úsek, avšak do seznamu jí nezařadila, a to kvůli dřívějšímu příslibu, že po určeném času stráveném úseku správního soudnictví jí bude umožněn přestup na úsek civilní, což bylo naplněno a nemělo být již měněno, s přihlédnutím k jejímu osvědčení se. Rozhodování o přesunu soudců na úsek správního soudnictví se účastnila s předsedkyní soudu, když jim bylo místopředsedou úseku správního soudnictví sděleno stanovisko ke konkrétním soudcům, a dále, že po konzultaci se soudci byl vybrán JUDr. [příjmení] a žalobkyně, kterou si měl konkrétně vybrat Mgr. [celé jméno svědka] kvůli jejich předchozí spolupráci. Do tohoto výběru nebylo následně zasahováno. Co se týká věcí civilních po přesunutí žalobkyně na úsek správního soudnictví, tak by jí připadly věci po zrušení Nejvyšším nebo Ústavním soudem, popř. věci, které byly v jiném senátu zrušeny po opětovném předložení s odvoláním ve věcech, kde byla referujícím soudcem, žádné běžící věci civilního úseku jí aktuálně přiděleny nejsou, a v budově na Kramolech má za účelem vyřizování těchto věcí stále zachovanou kancelář. K nutnosti posílení úseku správního soudnictví svědkyně uvedla, že byla převedena část agendy na soudce civilního úseku soudu, čímž se specializovaly senáty, ale to se nakonec neukázalo jako moc výhodné, vzhledem k nízké úspoře kapacity úseku správního soudnictví, když se uvažovalo i o přesunu další agendy např. přestupků na civilní soudce v Ústí nad Labem, které ale následně byly předány na úsek správního soudnictví pobočky v Liberci. Přesun další agendy neshledávala již posléze jako vhodný, když by tak soudci civilního úseku v podstatě zpracovávali dvě složité agendy, správní a civilní odvolací. Zvoleno bylo tedy řešení přesunem dvou soudců z občanskoprávního úseku. Když by byla zvolena soudcovskou radou navrhovaná cesta výběru losem z blíže neurčeného seznamu soudců, pokládala by to svědkyně za rezignaci na vedení soudu a jeho manažerské řízení ze strany vedení soudu.

46. Z účastnického výslechu žalobkyně soud zjistil, že ta nezpochybňuje postup žalované v řešení problému na úseku správního soudnictví, který jí byl znám, nicméně samotný výběr soudců pro přesun na správní úsek shledává netransparentním a nespravedlivým. Ke vzniklé situaci žalobkyně uvedla, že je jí nepříjemná, jelikož neměla nikdy problém se zaměstnavatelem, kdy se nadto sama přihlásila k působení ve volebním senátu. Na civilním úseku potom působila již jako čekatelka, přičemž když nastoupila, bylo jí přiděleno asi 700 nedodělků, a po svém nástupu na krajský soud v roce 2008 dostala opět velký počet nedodělků. Žalobkyně potvrdila, že od roku 2019 dochází k úbytku nápadu na civilním odvolacím úseku, stejně tak jako na úseku správního soudnictví. Na civilním odvolacím úseku byla situace po dlouhé době ideální, kdy se rozhodovalo ve dvouměsíční lhůtě od napadnutí věci. Dále uvedla, že po přestupu na úsek správního soudnictví musela nastudovat správní předpisy, a bude třeba ještě dalšího studia předpisů, přičemž ona sama je ve věku krátce před důchodem, má čtyři vnoučata a stará se o svou matku. Vzhledem k tomu, že nedisponuje dostatečnou odborností v oblasti správního práva, musí se často radit s kolegy. Podmínky, které jí byly vytvořeny na úseku správního soudnictví, pokládá za dobré, ale ohledně svého dalšího působení si není jistá. Ke svému dalšímu působení na civilním odvolacím úseku uvedla, že očekávala, že se vzhledem ke svému služebnímu stáří stane předsedkyní senátu, což však na úseku správního soudnictví zcela vylučuje.

47. Z provedeného dokazování, po zvážení jednotlivých důkazů, z nich učiněných dílčích závěrů, a to samostatně i ve vzájemných souvislostech, pak sodu dospěl k následujícímu skutkovému závěru ve věci.

48. Soud z předložených statistických dat, potvrzených výslechy svědků, ale i ze shodných tvrzení účastníků, učinil v zásadě jednoznačný závěr, že agenda správního soudnictví byla ve sledovaném období od roku 2015 do roku 2020 ve statisticky relevantně zatížených agendách (nikoliv nárazově, statisticky extensivně zatěžovaných) značně zatížená, a to zcela zřejmě v neprospěch soudních oddělení umístěných v Ústí nad Labem, které vykazovaly řádově vyšší zatížení. Ze statistických dat pro rozhodnutí v této věci vycházel soud vedle celkového počtu nedodělků – nevyřízených věcí na jednotlivých soudních odděleních, úsecích pobočkách, napadlých věcí a přidělených soudců, také z indexu nevyřízených věcí, uváděného u oddělení správního soudnictví. Ten vyjadřuje dle předložených statistických dat podíl nevyřízených věcí ku průměrnému měsíčnímu nápadu za sledované období násobený stem, tedy jednak přímo vyjádřený poměr, který lze označit jako historickou zátěž ku aktuálně zpracovávanému (nikoliv zpracovanému) nápadu za dané období, a dále též nepřímo implikuje snížením oproti indexu za předchozí období, že se v daném období podařilo zpracovat více než byl nápad (napadlé věci jsou v daném poměru též součástí sumy nevyřízených věcí, což vede ke snížení čitatele oproti jmenovateli daného poměru a tím ke snížení indexu). Z těchto dat, při zjištěném počtu soudců na daném oddělení, pak soud dovodil postupné zlepšování situace na úseku správního soudnictví, jdoucí ve spojení se zvýšením počtu řešitelů a vyřízených věcí ku věcem napadajícím, byť i s tímto zlepšením v roce 2020 nerovnoměrné zatížení oddělení správního soudnictví v Ústí nad Labem oproti pobočce v Liberci trvalo. Konkrétně z dat v roce 2020 plyne, že v Ústí nad Labem zůstává více než dvojnásobné zatížení nevyřízenými věcmi oproti nápadu na úseku správního soudnictví, když oproti stavu v roce 2015 a 2017 došlo při zvýšení počtu správních soudců (v Ústí nad Labem) a dalších opatřeních k násobnému zlepšení, přičemž na civilním úseku dochází oproti roku 2017 k výraznému snížení nápadu oproti v zásadě konstantnímu počtu soudců, a to v Ústí nad Labem o 36 % a v Liberci o 18 %. Byť tedy statistická data netvořila uzavřený statistický celek, čímž je myšleno shodné a úplné množiny všech relevantních statistických dat ze všech relevantních soudních oddělení, úseků, včetně pobočky v Liberci, bylo vzhledem jasnému trendu učinit jednoznačný závěr ve shodě se svědky, ale i závěry soudcovské rady a v zásadě i s účastníky, o nadměrném zatížení úseku správního soudnictví žalované v čase, především oddělení v Ústí nad Labem, a to především velkým počtem neskončených věcí starších časových řad a rovněž závěr o stále méně zatíženém úseku civilním, když zmíněný vývoj je dlouhodobější a v zásadě lineární, nikoliv zjevně excesivní, např. vzhledem k epidemii virových onemocnění, jak je její vliv na soudnictví obecně známou skutečností.

49. Ze shora uvedeného tak soud dovodil jako doložený objektivní důvod žalované pro posílení úseku správního soudnictví – oddělení v Ústí nad Labem, které se žalovaná rozhodla dále řešit, po realizování dalších kroků spočívajících v přesunech části agendy na jiné úseky a pobočku v Liberci, jak jsou zřejmé např. ze zápisů – úředních záznamů jednání žalované, rozvrhů práce žalované, ale též z výslechů, zejména JUDr. [celé jméno svědkyně] a JUDr. [celé jméno svědka], právě na úkor málo zatíženého úseku civilního, a to přesunem dvou soudců, včetně žalobkyně.

50. Postup žalované při vlastním výběru pak soud vzal za prokázaný především z výslechů svědků, místopředsedů soudu, když ten byl v zásadě bezformální, jak byl dále v jednotlivostech prokázán též zápisy, úředními záznamy a nakonec i rozvrhem práce žalované pro rok 2021, ve znění jeho dodatků, jak něj plynul vlastní postup přesunu a jeho výsledek. Jak vypověděla svědkyně JUDr. [celé jméno svědkyně], byla oslovena vedením soudu k vyhotovení seznamu soudců pro výběr konkrétních jmen, poté co se shodli ve vedení žalované na řešení nastíněného problému přesunem právě dvou soudců z civilního úseku na úsek správního soudnictví, což mělo vést jak zřejmo z úředních záznamů a odůvodnění dodatku [číslo] rozvrhu práce před předsedy civilních senátů a soudcovskou radou, k vytvoření celkem třech správních senátů – oddělení v Ústí nad Labem k 1. 9. 2021. Svědkyně byla též instruována o parametrech výběru, shodně jak bylo nesporné mezi účastníky, tedy že změnou nemají být dotčeni jmenovaní předsedové odvolacích senátů a specializované senáty, dále odborná způsobilost, zohlednění skutečnosti, že konkrétní soudce je i samosoudcem, což má přesah i do rozhodování samosoudcovské agendy v rámci správního soudnictví, a zohlednění názoru správního úseku resp. pověřeného místopředsedy. Předvýběr svědkyně provedla ze seznamu všech soudců, jak byl předložen jako důkaz soudu v tomto řízení, z nějž soud zjistil, že k datu 1. 7. 2021, když k výběru došlo dle všech relevantních důkazů v květnu 2021, působilo na civilním úseku žalované (bez přihlédnutí k výši úvazku, působení ještě na jiné agendě či specializaci) celkem 39 soudců anebo samosoudců, z toho tři soudci a zároveň samosoudci bez funkce předsedy senátu, anebo funkce ve správě soudu, tj. kromě žalobkyně též Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 11. 2011) a Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 1. 2011), dále JUDr. [jméno] [příjmení] – výhradně ve funkci samosoudkyně (u KS od 1. 1. 1992), a dále dva samosoudci, kteří byli kromě toho ještě pověřeni jako zast. předsedové senátu, a to JUDr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 1. 2011) a Mgr. [jméno] [příjmení] (u KS od 1. 4. 2008). Vedle toho působí na civilním úseku dalších 12 soudců (votantů), přičemž k tomuto datu evidovaní soudci úseku správního soudnictví byly též buď ve funkci samosoudců anebo předsedů senátu, resp. v jednom případě. zast. předsedy senátu. Z tohoto seznamu pak svědkyně vybrala dle kritérií všechny samosoudce civilního úseku, a to JUDr. [příjmení], Mgr. [příjmení], Mgr. [celé jméno žalobkyně] (žalobkyni), Mgr. [anonymizováno] a Mgr. [obec], které doplnila z vlastní úvahy o soudce vhodné k přesunu, a to soudce JUDr. [příjmení] a JUDr. [příjmení], když v prvním případě se dle jejího sdělení jednalo o soudce, který by nemusel být ve svém oddělení pro větší počet jeho členů postrádán a v druhém případě o soudkyni pro její výrazně nižší služební stáří. Mgr. [příjmení], soudkyni civilního úseku, svědkyně do seznamu nezařadila pro jí dříve daný příslib, že po svém působení na správním úseku bude moci působit právě na úseku civilním, na čemž se rozhodla setrvat. Další soudci nebyli k samosoudcům v seznamu přiřazeni, neboť svědkyně hodnotila seznam již jako dostatečný pro výběr, když byla připravena jej při shledání jeho nedostatečnosti rozšířit o další soudce. Seznam byl následně projednán s předsedkyní soudu a pověřeným místopředsedou úseku správního soudnictví, JUDr. [celé jméno svědka], který následně jednotlivé kandidáty probral s jako nejzkušenějším kolegou na úseku správního soudnictví, s Mgr. [celé jméno svědka], kdy ten jak si pamatoval, jednotlivé kandidáty dle svého povědomí ohodnotil, popřípadě uvedl, že je nezná. Na základě svých předchozích zkušeností Mgr. [celé jméno svědka] vyhodnotil, že bude spolupráce na úseku správního soudnictví nejlepší právě s kolegou [příjmení] a žalobkyní, kterou znal jednak jako svou školitelku a dále jako členku volebního senátu, a vždy se mu s ní dobře spolupracovalo, byť si vybavil pouze jednu konkrétní volební věc, na které spolupracovali. Spolupráci s ostatními soudci ze seznamu by si představit dokázal, nicméně by dle jeho názoru byla méně kvalitní. Z uvedeného hodnocení následně JUDr. [celé jméno svědka] učinil závěr o vhodnosti přesunu právě JUDr. [příjmení] a žalobkyně, když ten následně vzalo za svůj též zbylé vedení žalobkyně a počalo jej realizovat. V rámci realizace byla s rozhodnutím nejprve dne 6. 5. 2021 seznámena žalobkyně s JUDr. [příjmení], kdy jim byl vylíčen postup rozhodnutí a především důvody, které k němu vedly. Věc byla následně projednána obdobným způsobem též s předsedy senátů a soudcovskou radou, když panovala v zásadě shoda v existenci problému a způsobu jeho řešení, byť byla navrhována též alternativní řešení, které žalovaná následně po úvaze zamítla jako nesystémová, ale panoval nesoulad ohledně vybrání právě dvou konkrétních soudců, když ti vyjadřovali od počátku nesouhlas se svým přesunem, u žalobkyně kategorický. Přes před zástupci soudců avizovanou možnost přesunu jiného soudce či soudkyně na úsek správního soudnictví z civilního úseku, v případě že by se takový soudce splňující podmínky pro takový přesun rozhodl dobrovolně, se žádný takový soudce či soudkyně nenalezl, resp. ničeho takového nebylo tvrzeno ani prokázáno.

51. Následná realizace přesunu soudců je již poměrně dobře zdokumentována, a to po formální stránce v rozvrzích práce a jejich dodatcích, reálně především ve výpovědích svědků a žalobkyně. Ve stručnosti byl dotčeným soudcům, včetně žalobkyně, k 1. 6. 2021 dodatkem [číslo] rozvrhu práce zastaven civilní nápad a od 1. 9. 2021 byli dodatkem [číslo] vyřazeni z oddělní civilních a zařazeni do oddělení úseku správního soudnictví s tím, že byla upravena pravidla pro dořešení věcí civilních, a přiřazeny k řešení věci správní, které dle hodnocení vyslechnutých správních soudců odpovídaly začátku působení na tomto úseku i skladbě a stáří věcí na daném úseku. Žalobkyni byla odpovídajícím způsobem personálně i materiálně začleněna do správního úseku, v jeho budově v paláci Zdar, když jí byla zároveň dočasně ponechána původní kancelář na civilním úseku, pro dořešení civilních věcí. Faktické podmínky přesunu nakonec pozitivně zhodnotila též žalobkyně při svém účastnickém výslechu.

52. Pro úplnost soud podává, že žalobkyní nebyly tvrzeny konkrétní důvody její diskriminace na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženství, víry, světového názoru, zdravotního postižení, věku anebo sexuální orientace, či na základě rasového nebo etnického původu při poskytování zdravotní a sociální péče, v přístupu ke vzdělání a odborné přípravě, přístupu k veřejným zakázkám, přístupu k bydlení, členství ve spolcích a jiných zájmových sdruženích a při prodeji zboží v obchodě nebo poskytování služeb, či na základě pohlaví při přístupu ke zboží a službám, když k výzvě soudu před jednáním ve věci svou žalobu upravila a upřesnila, že důvodem její žaloby je právě pouze nerovné zacházení, bez konkrétních diskriminačních důvodů. Soud následně o této žalobě také tak rozhodoval, tedy nepožadoval po žalobkyni konkretizaci diskriminačních důvodů, ani po žalované, aby vyvrátila, že k nějaké diskriminaci z její strany ve vztahu k žalobkyni došlo, přičemž diskriminace žalobkyně na základě uvedených důvodů nevyplynula ani z provedeného dokazování. S ohledem na uvedené pak soud dospěl k závěru, že v dané věci žalobkyně nedošlo ze strany žalované k přímé nebo nepřímé diskriminaci žalobkyně, resp. neměl tuto diskriminaci ve smyslu § 133a o. s. ř. za prokázanou, a proto ani neaplikoval tam zakotvené pravidlo o přesunu důkazního břemene na žalovanou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. 21 Cdo 246/2008, nebo na něj odkazující rozsudek ze dne 24. 3. 2016, sp. zn. 21 Cdo 230/2015).

53. Po učinění shora uvedených skutkových závěrů pak soud posoudil věc po právní stránce, a to následovně.

54. Nejprve zkoumal svou pravomoc ve věci jednat a rozhodnout věc založenou na vztahu soudce a jeho soudu, resp. spor mezi nimi založený změnou rozvrhu práce soudu, tedy v souvislosti s uložením povinnosti rozhodnutím svěřeným v § 41 odst. 2 zák. č. 6/2002, o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů – dále jen„ z. s . s .“ předsedkyni soudu (po projednání se soudcovskou radou, bez konkrétnější zákonné úpravy), když nad to zákon svěřuje v § 30 odst. 2 z. s . s . předsedovi soudu výkon státní správy. Soud se proto zabýval nejprve otázkou pravomoci obecných soudů v civilním řízení ve věci rozhodovat (§ 7 odst. 1 zákona č. o. s. ř.), resp. soudů správních (§ 4 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen „s. ř. s .“) . Z. s . s . upravuje konkrétně např. postup přeložení soudce, ve kterém, není-li stanoveno jinak, odkazuje na správní řád (zák. č. 500/2004 Sb.), srov. např. úpravu § 73 odst. 2 z. s . s ., což vedlo soudní praxi k posuzování rozhodování o přeložení soudce, resp. konkrétních rozhodnutí, ve správním soudnictví postupem dle s . ř. s ., jako rozhodnutí o veřejném subjektivním právu (soudce), proti kterému se může rozhodnutím na svých právech dotčený (soudce) domáhat ochrany žalobou proti rozhodnutí správního orgánu, postupem dle § 65 a násl. s. ř. s . (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2009, čj. 5 As 13/2009-61, anebo ze dne 27. 3. 2020, č. j. 9 As 12/2020-28). Soud proto zvážil, zda i v případě, kdy se brojí proti dodatku rozvrhu práce, není na místě posoudit takový návrh jako žalobu dle § 65 a násl. s. ř. s . či § 82 a násl. s. ř. s ., či žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, resp. v tomto případě obdobným předběžným opatřením (jako akcesorickým návrhem) ve smyslu § 38 s. ř. s ., když i žalobkyně ve své žalobě zmiňuje, že se domáhá odklizení změn v rozvrhu práce ve správním soudnictví a chce právě vydáním předběžného opatření předejít újmě způsobené jeho následným zrušením, jako nezákonného rozhodnutí (zásahu) ve správním soudnictví. V projednávané věci však soud dospěl k závěru, že nelze bez dalšího na rozhodování předsedy soudu o rozvrhu práce aplikovat právní úpravu a navazující rozhodovací praxi o přeložení soudce (§ 73 z. s . s .), když v daném případě se o (rozhodnutí o) přeložení soudce nejedná, stejně jako se nejedná o otázku jmenování do funkce (§ 63 z. s . s .), anebo způsob, kterým se na základě předepsaného způsobu přidělení určí místo výkonu funkce u určitého soudu (§ 67 z. s . s .), a proto se jedná o situaci, ve které je nutno na poměr mezi soudcem a soudem (Českou republikou) aplikovat ve smyslu § 84 odst. 4 z. s. s. přiměřeně zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce – dále jen„ z. p.“ (k legislativnímu termínu "přiměřeně" srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2007, sp. zn. 21 Cdo 612/2006). V posuzované věci tak jde o posouzení rozhodnutí/jednání soudu, potažmo jeho vedení, dílem již realizovaným v dodatku rozvrhu práce, kterým byl žalobkyni jako soudkyni jednostranně určen výkon funkce na jiném úseku soudu, než kde doposud působila.

55. Pro posouzení uvedené otázky se tak subsidiárně použijí, nestanoví-li zákon o soudech a soudcích nebo zvláštní právní předpisy jinak, ustanovení z. p. a jiných pracovněprávních předpisů "přiměřeně" (§ 84 odst. 4 z. s. s.); použijí se zejména příslušná ustanovení o náležitostech pracovní smlouvy a o změně obsahu pracovního poměru, popřípadě o jednání se zaměstnanci, jejich právech etc. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o posouzení otázek, pro které je charakteristický vzájemný stav rovnosti účastníků, je zřejmé, že jde o věc vyplývající z pracovních vztahů soudce, kterou ve smyslu ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř. projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení (k vzájemnému postavení osob v obdobné věci srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4896/2010). K obdobnému závěru ostatně dospěly též soudy ve správním soudnictví, když bylo konstatováno, že rozhodnutí o rozvrhu práce soudu (§ 41 z. s. s.) není rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s. (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 9. 2012, 1 As 48/2012-28). Nejvyšší správní soud v popisovaném rozhodnutí o změně (rozhodnutí o) rozvrhu práce, spočívající v přeložení soudce na jiný úsek soudu, zásah do jeho právního postavení a jeho veřejných subjektivních práv nedovodil, když se v důsledku nového rozvrhu práce ve vtahu k němu ničeho nezměnilo a stále zůstal soudcem téhož soudu, k němuž byl přidělen, jako podmínky pro možnost bránit se proti takovému rozhodnutí žalobou dle § 65 a násl. s. ř. s. a tedy se nejedná o rozhodnutí. S odkazem na uvedené Nejvyšší správní soud žalobce v popsané věci poučil, že má-li rozvrh práce povahu šikanózního jednání předsedy soudu (soudu) proti určitému soudci, má soudce možnost bránit se proti takovéto šikaně, spojené například s obtěžováním, diskriminací atp., právě cestou civilní žaloby, popřípadě má takové jednání předsedy soudu kárné následky.

56. S ohledem na shora popsané tak soud v této věci dospěl k závěru, že je dána jeho pravomoc rozhodnout, když se v daném případě nejedná o (správní) rozhodnutí, ale o jednání směřující ke změně„ pracovního poměru“ soudce či náplně jeho práce, na něž se přiměřeně aplikuje z. p. V tomto ohledu, právní klasifikace jednání žalované ve vztahu k žalobkyni, spočívajícím v jejím přesunu do jiného oddělení, z hlediska pracovního poměru, pak soud dospěl k závěru, že se jedná právě pouze o zadání jiné náplně práce, dle pokynu zaměstnavatele, v rámci jeho rozhodovacích pravomocí, v tomto případě konkretizovaných postupem dle z. s . s ., shora popsaným, a dalšími dotčenými předpisy. Již ze shora citované rozhodovací praxe soudů plyne, že taková změna není změnou pracovního poměru § 40 z. p., neboť jak plyne z citovaných rozhodnutí a nakonec i ze skutečností zjištěných v tomto řízení, soudce po změnách provedených rozvrhem práce zůstává soudcem daného soudu v daném místě, když v tomto ohledu nelze dle názoru soudu považovat za změnu místa výkonu práce přesun daného soudce do kanceláře v jiné budově zaměstnavatele soudu (místo výkonu práce je určeno přidělením ke konkrétnímu soudu, viz dále), čemuž odpovídá postup přijímaní rozvrhu práce – jednostranně rozhodnutím předsedy soudu, zaměstnavatele, nikoliv oboustranně schválenou dohodou (o změně pracovního poměru) . Z. p. pak upravuje jednostrannou změnu pracovního poměru pouze pro případ převedení na jinou práci ve smyslu § 41 z. p., kdy tím se rozumí především převedení zaměstnance na jiný druh práce, konkrétněji práce za jiných podmínek povinně (odst. 1), např. s ohledem na zdravotní stav zaměstnance, nebo jako možnost (odst. 2), např. pro trestní stíhání zaměstnance, jeho výpověď či ztrátu předpokladů. I v tomto případě je tak výrazem dlouhodobé rozhodovací praxe, že převedením na jinou práci se rozumí změna pracovního poměru spočívající v tom, že zaměstnavatel uloží zaměstnanci takové práce, které nespadají pod druh práce, které je zaměstnanec povinný konat na základě pracovní smlouvy anebo právního předpisu, přičemž nedochází ke změně zaměstnancova pracovního poměru (srov. rozhodnutí Najvyššieho súdu ze dne 29. 11. 1959, Cz 305/59). V řešené věci je pracovní poměr založen jednání upraveným v z. s . s . Podle § 60 a násl. z. s . s . jsou soudci do funkce jmenováni a následně postupem dle § 67 z. s . s . přiděleni ke konkrétnímu soudu, popřípadě následně k jinému soudu přeloženi postupem dle § 71 a násl. z. s . s . Náplň práce soudce je po jeho jmenování a přidělení/přeložení ke konkrétnímu soudu definovaná tedy pouze tím, že se jedná o funkci soudce na daném soudě. Konkrétní náplň práce soudce je pak již určována zákonným postupem a v zásadě autoritativně vedením konkrétního soudu v rozvrhu práce, postupem dle § 41 a násl. z. s . s ., jak soud již uvedl dříve, a nedochází jím tak ke změně druhu práce ve smyslu § 41 z. p., resp. změně pracovního poměru ve smyslu § 40 z. p., neboť zaměstnanec stále vykonává práci stejného druhu – práci soudce u konkrétního soudu, ke kterému byl přidělen či přeložen. Byť však jednání žalované – vedení soudu v daném případě nesměřovalo ke změně pracovního poměru, neznamená to, že by se něj nevztahovala maxima rovného zacházení a zákazu diskriminace ve smyslu § 16 z. p.

57. Dle § 16 z. p. jsou zaměstnavatelé povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon (zák. č. 198/2009 Sb.). Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu. Na ten pak odkazuje § 17 z. p. i v prostředcích právní ochrany před diskriminací.

58. Zák. č. 198/ 2009 Sb., antidiskriminační zákon – dále jen a. z., pak v § 10 a. z. stanoví, že dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Takovou žalobou u soudu je pak i žaloba v této věci.

59. A. z. pak definuje v § 2 odst. 3 a. z. přímou diskriminaci, jako takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru, a dále v právních vztazích, ve kterých se uplatní přímo použitelný předpis Evropské unie z oblasti volného pohybu pracovníků, i z důvodu státní příslušnosti; a nepřímou diskriminaci v § 3 odst. 1 z. p. tak, že se jí rozumí takové jednání nebo opomenutí, kdy na základě zdánlivě neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z některého z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a. z. osoba znevýhodněna oproti ostatním.

60. Prostým výkladem shora uvedených definic tak lze dovodit, že ochrana je ve smyslu § 10 a. z. poskytována při jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 a. z. Rozhodovací praxe vyšších soudů však dovodila, že taková ochrana náleží i tomu, s kým je takto zacházeno, aniž by byl tvrzen a prokázán některý z konkrétních uvedených diskriminačních důvodů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 21 Cdo 1486/2020), když v daném případě bylo judikováno, že je-li se zaměstnancem zacházeno odlišně oproti jiným zaměstnancům (nacházejícím se ve stejném či srovnatelném postavení), aniž by byl naplněn některý z diskriminačních důvodů uvedených demonstrativně v ustanovení § 16 odst. 2 z. p. nebo vymezených v ustanovení § 2 odst. 3 a. z., je třeba zabývat se též tím, zda takové odlišné zacházení je opodstatněné, či zda nebyla ze strany zaměstnavatele porušena zásada rovného zacházení. Byť se s tímto názorem soud ztotožnil, vzal též na zřetel, že v dané věci spočívalo nerovné zacházení v nerovném odměňování bez prokázaného objektivního důvodu, když právo na rovné odměňování za shodnou práci je nad popsaná ustanovení upraveno též dále v § 110 a násl. z. p., tedy v situaci právně i skutkově do značné míry odlišné od řešené věci, kdy je jednomu, resp. dvěma zaměstnancům z větší skupiny zaměstnanců změněna náplň přidělované práce stejného druhu.

61. Nicméně klíčovou právní otázkou zůstalo posouzení, zda jednání žalované prostřednictvím její předsedkyně, jak bylo prokázáno v tomto řízení, lze pokládat za nerovné ve vztahu k žalobkyni, popř. za jednání svévolné, či zda se u žalované jednalo o řádný výkon pravomocí ve smyslu § 41 odst. 2 z. s . s . V tomto směru soud ještě pokládá za podstatné zdůraznit, že předmětem jeho přezkumu jednání žalované není jeho přezkum z hlediska správy soudu, řešení existujících problémů zatíženosti ve smyslu jejich správnosti anebo vhodnosti vedle jiných možných řešení či kvality, které soudu nepřísluší, ale právě toliko přezkum tohoto jednání z hlediska možné svévole/nerovného zacházení, tedy zejména zda zde byly objektivní důvody pro jednání žalované, zda bylo jednání žalované ve shodě s těmito důvody (jednalo se o řešení řešených otázek) a obecně a zároveň konkrétně ve vztahu k žalobkyni, zda ve vztahu k ní nedošlo ke svévoli, nebo škodolibosti; obdobně jako by nebyl soud oprávněn přezkoumávat důvody a způsoby organizační změny v případě výpovědi zaměstnance (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1130/97). Ohledně termínů svévole a škodolibost a jejich právní definice, tyto soud chápe jako úmyslné počínání, jehož úmysl musí mít zvýšenou intenzitu, která se projevuje buď zcela neopodstatněným zásahem do práv poškozeného, spojeným zpravidla s potěšením či radostí ze škodního počínání samotného nebo se zjevnou neúctou k cizím právům (svévole), či zaměřením škodního počínání právě proti poškozenému s cílem ublížit mu prostřednictvím útoku na specifický majetek (újmu), což je typicky spojeno s potěšením škůdce, že se tím nepříjemně dotkl konkrétního poškozeného (škodolibost) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 25 Cdo 992/2018).

62. V řešené věci přikročila žalovaná prostřednictvím svého vedení k výkonu svých pravomocí ve smyslu § 41 odst. 2 z. s. s., když tímto svým jednáním přidělila žalobkyni práci stejného druhu, výkonu činnosti soudce, v jiném soudním oddělení. K tomuto kroku přistoupila žalovaná z objektivní potřeby řešení posílení svého úseku správního soudnictví, jak jej řešila prokazatelně již i svým dalším jednáním, přičemž postupovala logicky vystavěnou úvahou o posílení tohoto úseku na úkor v tuto dobu málo zatíženého jiného úseku – úseku civilního. Pro volbu konkrétních soudců pak zvolila žalovaná postup volby spíše bezformální, když formální postup např. ve formě kvalifikačního (výběrového) řízení v takovém případě není upraven, byť by zřejmě nebyl pro větší transparentnost postupu výběru zcela nadbytečným. Postup žalované byl však i přesto při jednání soudu v této věci dostatečně objasněn a soud v něm neshledal nerovné zacházení, když byl zjednodušeně popsáno stanoven okruh zaměstnanců na základě jejich aktuálního zařazení a vytížení, s přihlédnutím k jejich možnému přesunu a schopnostem, a z nich byli dva vybráni na základě zprostředkovaného povědomí o jejich schopnostech pro nově zadané úkoly, ve správním soudnictví. Pokud se žalovaná rozhodla některé ze soudců do výběru nezařadit, učinila to na základě důvodů, které při jednání soudu objasnila, a které soud neshledal svévolnými či škodolibými ve smyslu definice uvedené shora.

63. Vzhledem ke shora popsanému, v souladu s citovanými právními předpisy a právními závěry soudu, soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť v žalobě popsané jednání neshledal ve vztahu k žalobkyni nerovným anebo svévolným.

64. Pro úplnost soud uvádí, že zkoumal dopad na řešenou věc a výklad dotčených právních norem žalobkyní citovaného rozsudku Soudního dvora EU (velkého senátu) ze dne 6. října 2021, evidovaného pod sp. zn. C -487/19. Uvedené řízení se ve stručnosti zabývalo otázkou zda pokud ze všech podmínek a okolností, za kterých probíhalo jmenovaní samosoudce, vyplývá, že toto jmenování bylo provedeno ve zjevném rozporu se základními pravidly, jež tvoří nedílnou součást zřízení a fungování dotyčného soudního systému, a že integrita výsledku, ke kterému vedl tento jmenovací proces je ohrožena tím, že přispívá k oprávněným pochybnostem veřejnosti, pokud jde o nezávislost a nestrannost dotyčného soudce, takže uvedené usnesení nelze považovat za rozhodnutí pocházející od nezávislého a nestranného soudu, předem zřízeného na základě zákona, ve smyslu uvedeného čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce SEU. Po zvážení odůvodnění citovaného rozhodnutí soud dospěl k závěru, že ten především směřuje k ochraně adresátů výkonu soudní moci – účastníků řízení a jejich práva na posouzení věci nezávislým soudem a soudcem, které mohlo být v tam řešené věci porušeno způsobem přidělení soudce k soudu – jeho úseku. V této řešené věci byla však právní otázka položena jinak (viz výše), a to právě ve vztahu k rovnosti jednání k žalobkyni jako účastnici pracovněprávního vztahu, tedy citované rozhodnutí na řešenou věc dle názoru soudu nedopadá.

65. Na okraj soud podává, že ač v řešené věci nebylo shledáno nerovné či svévolné zacházení s žalobkyní ve smyslu zákonné úpravy, lze přesto obecně chápat, že ta subjektivně vnímá právě své přeřazení na jiné oddělení jako osobní nespravedlnost, když však k tomu lze jen konstatovat snahu žalované, realizovanou její předsedkyní a příslušnými místopředsedy, o co nejsnazší přechod žalobkyně na novou agendu, jak tyto podmínky pro přesun hodnotila jako dobré právě i žalobkyně při svém výslechu, z nichž plyne též naděje, že přesun proběhne i na straně žalobkyně s minimálním ztížením výkonu její práce a dopadům do jejího pracovního a osobního života.

66. O náhradě nákladů soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když pro zamítnutí žaloby procesně úspěšná žalovaná se zároveň náhrady nákladů výslovně vzdala, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Poučení