22 C 338/2024 - 32

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o zaplacení 24 400 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 24 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 29. 2. 2020 do 31. 3. 2020, z částky 10 000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 500 Kč od 20. 9. 2019 do 28. 2. 2020, z částky 500 Kč od 29. 2. 2020 do 31. 3. 2020, z částky 2 500 Kč od 20. 10. 2019 do 31. 3. 2020, z částky 2 500 Kč od 20. 11. 2019 do 31. 3. 2020, z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do 31. 3. 2020, z částky 3 600 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení, z částky 3 600 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení, z částky 3 600 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení, z částky 3 600 Kč od 20. 12. 2019, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 8 176 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobu, jíž se domáhala zaplacení částky 24 400 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 26. 8. 2015 nájemní smlouvu, předmětem byl byt č. [hodnota], přízemí domu č.p. [Anonymizováno], [adresa]. Následně byla smlouva dodatky ze dnů 24. 11. 2016, 20. 9. 2017, 26. 1. 2018 prodloužena. V dodatku z 26. 1. 2018 byla upravena výše záloh za služby na částku 3 600 Kč. Následně byla podepsána druhá nájemní smlouva dne 18. 2. 2019, nájemné činilo 2 500 Kč měsíčně, zálohy na služby celkem 3 600 Kč. Poté byla uzavřena třetí nájemní smlouva dne 26. 6. 2019, nájemné činilo 2 500 Kč měsíčně, zálohy na služby celkem 3 600 Kč. Žalovaná dosud neuhradila částky nájemného za období 1. 9. 2019 - 31. 12. 2019. Žalovaná s žalobkyní dne 3. 2. 2020 uzavřela dohodu o splácení dluhu a písemně uznala svůj dluh ve výši 24 400 Kč za platby nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 9. 2019 do 31. 12. 2019. Ani následně však žádnou z dohodnutých splátek neuhradila. Dne 10. 6. 2020 zaslala žalobkyně žalované upomínku k úhradě uvedené částky, žalovaná však neplnila. Dne 12. 3. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu k úhradě uvedené částky, jíž však žalovaná nepřevzala. Dne 19. 4. 2024 zaslala žalobkyně prostřednictvím právního zástupce opakovanou předžalobní výzvu na adresu, na které se dle informací žalobkyně žalovaná zdržuje, ani tuto však žalovaná nepřevzala. Dlužné nájemné za období 1. 9. 2019 - 31. 12. 2019 činí 10 000 Kč + zákonný úrok z prodlení dle čl. III odst. 5 nájemní smlouvy, a to nájemné 2 500 za období 1. 9. 2019 - 30. 9. 2019, splatnost 15. 9. 2019, zákonný úrok od 20. 9. 2019 do zaplacení; nájemné 2 500 za období 1. 10. 2019 - 31. 10. 2019, splatnost 15. 10. 2019, zákonný úrok od 20. 10. 2019 do zaplacení; nájemné 2 500 za období 1. 11. 2019 - 30. 11. 2019, splatnost 15. 11. 2019, zákonný úrok od 20. 11. 2019 do zaplacení; nájemné 2 500 za období 1. 12. 2019 - 30. 12. 2019, splatnost 15. 12. 2019, zákonný úrok od 20. 12. 2019 do zaplacení. Výše pohledávky činí 14 400 Kč. Dále zákonný úrok z prodlení, splatnost pohledávky 15. 9. 2019, ročně z částky 3 600 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení; zákonný úrok z prodlení, splatnost pohledávky 15. 10. 2019, ročně z částky 3 600 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení; zákonný úrok z prodlení, splatnost pohledávky 15. 11. 2019, ročně z částky 3 600 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení; zákonný úrok z prodlení, splatnost pohledávky 15. 12. 2019, ročně z částky 3 600 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení. Žalobkyně se takto domáhá úhrady zákonného úroku z prodlení dle čl. III odst. 5 nájemní smlouvy, a to za zálohu ve výši 3 600 za období od 1. 9. 2019 do 30. 9. 2019 se splatností dne 15. 9. 2019, zákonný úrok od 20. 9. 2019 do zaplacení; zálohu ve výši 3 600 za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019 se splatností dne 15. 10. 2019, zákonný úrok od 20. 10. 2019 do zaplacení; zálohu ve výši 3 600 za období od 1. 11. 2019 do 30. 11. 2019 se splatností dne 15. 11. 2019, zákonný úrok od 20. 11. 2019 do zaplacení; zálohu ve výši 3 600 za období od 1. 12. 2019 do 30. 12. 2019 se splatností dne 15. 12. 2019, zákonný úrok od 20. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaný ve věci neučinil žádného vyjádření.

3. Soud dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. 21 Cdo 1695/2005. Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyní předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli, že žalobní nárok v části není důvodným.

5. Skutková zjištění:

6. Dne 26. 8. 2015 uzavřely žalobkyně a žalovaná Nájemní smlouvu podle ustanovení s 2235 a násl., občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejímž předmětem byl byt č. [hodnota] o velikosti 32,1 m2 s příslušenstvím, v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v [adresa], sestávající z 1 pokoje a kuchyňského koutu, WC, koupelny, specifikace vybavení bytu v příloze č. 1 nájemní smlouvy – protokol o převzetí bytu. Pronajímatel prohlásil, že je výlučným vlastníkem bytu, je oprávněn jej pronajmout, s odkazem na výpis z katastru nemovitostí, příloha č. 2 smlouvy, její nedílná součást. Nájemce prohlásil, že je seznámen se stavem a vybavením bytu, v tomto stavu jej bez výhrad přijímá. Přenechání bytu je za účelem bydlení s tím, že jej bude užívat nájemce a rodinní příslušníci [jméno FO], narozená [rodné přijmení] [datum] a [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum]. Doba nájmu je sjednána na dobu určitou od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2016. Nájemné činilo 2 500 Kč měsíčně. V článku III. smlouvy bylo sjednáno, že nájemce se zavazuje platit měsíční nájemné a zálohy na služby poskytované pronajímatelem vždy do 15. dne příslušného měsíce. Nezaplatí-li nájemce nájemné za nájem bytu nebo zálohy spojené s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a poplatek z prodlení za poskytované služby podle předpisu č. 67/2013 Sb. (nájemní smlouva na čl. 21-22 spisu)

7. Dne 24. 11. 2016 uzavřely žalobkyně a žalovaná DODATEK č. 1 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž nahradili článek II. nájemní smlouvy tak, že tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017. (dodatek na čl. 17 spisu)

8. Dne 20. 9. 2017 uzavřely žalobkyně a žalovaná DODATEK č. 2 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž nahradili článek II. nájemní smlouvy tak, že tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018. (dodatek na čl. 18 spisu)

9. Dne 26. 1. 2018 uzavřely žalobkyně a žalovaná DODATEK č. 3 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž nahradili článek II. nájemní smlouvy tak, že tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 2. 2018 do 31. 8. 2018. A dále článek II. nájemní smlouvy tak, že nájemné za nájem bytu činí měsíčně částku 2 500 Kč, paušální platby za služby pronajímatele činí měsíčně za odvoz a likvidaci komunálního odpadu, osvětlení společných prostor v domě 99 Kč, 17 Kč; zálohované platby za služby poskytované pronajímatelem činí měsíčně – záloha na elektrickou energii 2 500 Kč, vodné a stočné 984 Kč, zálohy na elektrickou energii a za vodné a stočné budou vyúčtovány na základě fakturace jednou ročně, po provedení odečtů vždy do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, nájemce se zavazuje uhradit služby poskytované pronajímatelem ve stanovených termínech; rozpis jednotlivých částek je uveden v Evidenčním listu, který je přílohou č. 3 nájemní smlouvy. Nájemce se zavazuje platit měsíční nájemné a platby za služby poskytované pronajímatelem vždy do 15. dne příslušného měsíce. Nezaplatí-li nájemce nájemné za nájem bytu nebo zálohy spojené s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení za nájemné podle nařízeni vlády č. 351/2013 Sb. a poplatek z prodlení za poskytované služby podle předpisu č. 67/2013 Sb. (dodatek + evidenční list na čl. 19, 20 spisu)

10. Dne 3. 2. 2020 strany sporu signovaly listinu Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách. V této bylo prohlášeno, že dlužník tímto uznává svůj níže specifikovaný dluh vůči obci [adresa], IČO [IČO], sídlem obecního úřadu [adresa], co do důvodu vzniku a co do výše 24 400 Kč ze smlouvy o nájmu bytu, uzavřené mezi věřitelem jako pronajímatelem na straně jedné a dlužníkem jako nájemcem na straně druhé, jíž byl přenechán k užívání (bydlení) byt č. [hodnota] o velikosti 32,1 m2 s příslušenstvím v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa]), dle níž činilo měsíční nájemné 2 500 Kč, zálohy za služby spojené s užíváním bytu 3 600 Kč měsíčně, kdy dosud nebylo uhrazeno nájemné, náhrady za užívání předmětu nájmu, § 2295 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění za měsíce 9-12 2019, tj. 10 000 Kč, zálohy za služby spojené s užíváním bytu (odvoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor, vodné a stočné, elektrickou energii, 9-12 2019) celkem 14 400 Kč. Z tohoto důvodu vznikl dluh, rozpis neuhrazených částek je přílohou dokumentu. Žalovaná v této listině výslovně prohlásila a učinila nesporným, že žalobkyni dluží nadále 14 400 Kč, zavazuje se zaplatit uznaný dluh, jak je dále ujednáno. A to v měsíčních splátkách vždy ve výši 2 000 Kč, poslední splátka ve výši 2 400 Kč, 1. splátka splatná 28. 2. 2020, 2. splátka splatná 31. 3. 2020, 3. splátka splatná 30. 4. 2020, 4. splátka splatná 31. 5. 2020, 5. splátka splatná 30. 6. 2020, 6. splátka splatná 31. 7. 2020, 7. splátka splatná 31. 8. 2020, 8. splátka splatná 30. 9. 2020, 9. splátka splatná 30. 10. 2020, 10. splátka splatná 30. 11. 2020, 11. splátka splatná 31. 12. 2020, 12. splátka splatná ke dni 31. 1. 2021, s tím, že nebude-li uhrazena kterákoliv ze splátek řádně a včas, má žalobkyně právo na vyrovnání celého zbytku dluhu, tj. celý zbytek dluhu se stane splatným a žalobkyně je oprávněna vymáhat dluh včetně jeho příslušenství cestou exekuce. (uznání dluhu, dohoda o splátkách na čl. 24 spisu)

11. Dopisem ze dne 10. 6. 2020 byla žalované adresována předžalobní výzva. (dopis na čl. 25 spisu, dodejka na čl. 26 spisu) A nadále dopisy ze dne 12. 3. 2024 a ze dne 19. 4. 2024. (dopisy na čl. 27, 28 spisu)

12. Skutkový děj:

13. Dne 26. 8. 2015 uzavřely žalobkyně a žalovaná Nájemní smlouvu podle ustanovení s 2235 a násl., občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejímž předmětem byl byt přenechaný k užívání za účelem bydlení, č. [hodnota] o velikosti 32,1 m2 s příslušenstvím, v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v [adresa], sestávající z 1 pokoje a kuchyňského koutu, WC, koupelny, specifikace vybavení bytu v příloze č. 1 nájemní smlouvy – protokol o převzetí bytu. Doba nájmu byla sjednána od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2016. Nájemné činilo 2 500 Kč měsíčně. V článku III. smlouvy bylo sjednáno, že nájemce se zavazuje platit měsíční nájemné a zálohy na služby poskytované pronajímatelem vždy do 15. dne příslušného měsíce, nebude-li uhrazeno nájemné za nájem bytu nebo zálohy spojené s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je povinen zaplatit pronajímateli úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a poplatek z prodlení za poskytované služby podle předpisu č. 67/2013 Sb. Dne 24. 11. 2016 byl sjednán DODATEK č. 1 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž byl nahrazen článek II. nájemní smlouvy tak, že tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2016 do 31. 8. 2017. Dne 20. 9. 2017 byl sjednán DODATEK č. 2 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž byl narhazen článek II. nájemní smlouvy tak, že tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2018. A dne 26. 1. 2018 byl sjednán DODATEK č. 3 NÁJEMNÍ SMLOUVY ze dne 26. 8. 2015, jímž byl nahrazen článek II. nájemní smlouvy, kdy tato je uzavřena na dobu určitou od 1. 2. 2018 do 31. 8. 2018, nájemné za nájem bytu činí měsíčně 2 500 Kč, paušální platby za služby pronajímatele činí měsíčně za odvoz a likvidaci komunálního odpadu, osvětlení společných prostor v domě 99 Kč, 17 Kč; zálohované platby za služby poskytované pronajímatelem činí měsíčně – záloha na elektrickou energii 2 500 Kč, vodné a stočné 984 Kč, zálohy na elektrickou energii a za vodné a stočné budou vyúčtovány na základě fakturace jednou ročně, po provedení odečtů vždy do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období, nájemce se zavazuje uhradit služby poskytované pronajímatelem ve stanovených termínech; rozpis je uveden v Evidenčním listu, příloha č. 3 nájemní smlouvy, nebude-li uhrazeno nájemné za nájem bytu nebo zálohy spojené s užíváním bytu do pěti dnů po její splatnosti, je dána povinnost hradit úrok z prodlení za nájemné podle nařízeni vlády č. 351/2013 Sb. a poplatek z prodlení za poskytované služby podle předpisu č. 67/2013 Sb. Dne 3. 2. 2020 strany sporu signovaly Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách, jímž byl uznán dluh co do důvodu vzniku a co do výše 24 400 Kč ze smlouvy o nájmu bytu, jíž byl přenechán k užívání (bydlení) byt č. [hodnota] o velikosti 32,1 m2 s příslušenstvím v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa]), dle níž činilo měsíční nájemné 2 500 Kč, zálohy za služby spojené s užíváním bytu 3 600 Kč měsíčně, kdy dosud nebylo uhrazeno nájemné, náhrady za užívání předmětu nájmu, § 2295 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění za měsíce 9-12 2019, tj. 10 000 Kč, zálohy za služby spojené s užíváním bytu (odvoz komunálního odpadu, osvětlení společných prostor, vodné a stočné, elektrickou energii, 9-12 2019) celkem 14 400 Kč. Žalovaná v této listině výslovně prohlásila a učinila nesporným, že žalobkyni dluží nadále 14 400 Kč, zavazuje se zaplatit uznaný dluh v měsíčních splátkách vždy ve výši 2 000 Kč, poslední splátka ve výši 2 400 Kč, 1. splátka splatná 28. 2. 2020, 2. splátka splatná 31. 3. 2020, 3. splátka splatná 30. 4. 2020, 4. splátka splatná 31. 5. 2020, 5. splátka splatná 30. 6. 2020, 6. splátka splatná 31. 7. 2020, 7. splátka splatná 31. 8. 2020, 8. splátka splatná 30. 9. 2020, 9. splátka splatná 30. 10. 2020, 10. splátka splatná 30. 11. 2020, 11. splátka splatná 31. 12. 2020, 12. splátka splatná ke dni 31. 1. 2021, s tím, že nebude-li uhrazena kterákoliv ze splátek řádně a včas, má žalobkyně právo na vyrovnání celého zbytku dluhu, tj. celý zbytek dluhu se stane splatným a žalobkyně je oprávněna vymáhat dluh včetně jeho příslušenství cestou exekuce. Dopisy ze dnů 10. 6. 202, 12. 3. 2024, 19. 4. 2024 byla žalované adresována výzva k plnění.

14. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“)

15. Podle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné 16. Podle § 2235, odst. 1 o. z., zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

17. Podle § 2246 o. z., strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek.

18. Podle § 2247 o. z., strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

19. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalované bude přenechána věc k dočasnému užívání, a to konkrétně bytová jednotka č. o velikosti 32,1 m2 s příslušenstvím v přízemí domu čp. [Anonymizováno] v obci [adresa], katastrální území [adresa] na adrese [adresa], k zajištění bytových potřeb nájemce, potažmo členů rodiny. Zároveň bylo ujednáno, že za toto se žalovaná zavazuje hradit měsíční nájemné ve výši 2 500 Kč a zálohy za služby spojené s užíváním bytu 3 600 Kč měsíčně. V řízení tak lze vzít za prokázané, že byla uzavřena nájemní smlouva, kdy žalovaná byla povinna plnit nájemné v částce 2 500 Kč a služby spojené s užíváním bytu ve výši 3 600 Kč měsíčně. V řízení nelze vzít za prokázané, že by žalovaná řádně dle smlouvy plnila, kdy v tomto směru leží břemeno tvrzení a důkazní na žalované.

21. Žalobkyně však nadále k důkazu předložila listinu, jíž jest Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách.

22. Podle § 2053 o. z., uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

23. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 2053 o. z., tak „Z uznání musí být zřejmé, kdo je činí a vůči komu směřuje (označení dlužníka a věřitele), jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává (viz formulace „uzná-li někdo svůj dluh-“) a jaká je jeho výše a důvod. Protože je pro uznání dluhu stanovena písemná forma, musí být určitost právního jednání, jímž se uznává dluh, dána obsahem listiny, na níž je uznání zaznamenáno. Judikatura v této souvislosti uvádí, že určitost projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob (srov. NS 21 Cdo 6073/2017, NS 21 Cdo 4606/2018). Nestačí tudíž, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní dluh dlužník uznává, není-li to seznatelné z obsahu listiny (NS 32 Odo 1251/2006, NS 29 Cdo 4975/2010)…. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Toto hmotněprávní ustanovení (§ 2053 in fine) má vazbu na procesní ustanovení § 133 o. s. ř., které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Podle judikatury Nejvyššího soudu pak „pouhá, třebas i závažná pochybnost o tom, zda existuje skutečnost, které svědčí právní domněnka, tedy nestačí k tomu, aby tato skutečnost nebyla považována za prokázanou“ (NS 32 Cdo 170/2010). Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu (NS 33 Odo 1028/2004, NS 29 Odo 341/2001 a MS Brno 18 C 61/1996).“. Dle ustanovení § 133 zákona č. 991/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění, o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

24. V souzeném případě lze uzavřít, že listina předložená žalobkyní dostojí požadavkům ustanovení § 2053 o. z., které vykládá shora uvedený komentář. Z této listiny je zcela jednoznačně zřejmé, v tomto listina ani u třetích osob, kterým není obsah právního vztahu účastníků znám, nevzbuzuje pochyby, jaký závazek je uznáván, tento je specifikován svojí výší – tedy výše finanční částky, která má být plněna se specifikací titulu, z nějž je žalovaná zavázána, kdy je výslovně uvedeno, že tento dluh je uznáván a také, jak bude hrazen. Tímto nastupuje vyvratitelná domněnka v souladu s ustanovením § 133 o. s. ř., že dluh trvá, kdy tímto se překlápí důkazní břemeno na žalovanou k vyvrácení této domněnky. Žalovaná však netvrdí ani neprokazuje ničeho.

25. Ve vztahu k nároku z titulu plnění ze smlouvy je tak namístě nárok žalobkyně hodnotit jako důvodný, tedy v rozsahu 10 000 Kč nájemné a 14 400 Kč plnění spojená s užíváním bytu.

26. Žalobkyně se však nadále domáhala i úroku z prodlení ze shora uvedených částek, a to z částky 2 500 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 2 500 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 2 500 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 2 500 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 3600 Kč od 20. 9. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 3 600 Kč od 20. 10. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 3 600 Kč od 20. 11. 2019 do zaplacení 10 % ročně, z částky 3 600 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně.

27. Ve vztahu k tomuto žalobou uplatněnému nároku je třeba hodnotit ujednání o splatnosti.

28. Podle § 1902 o. z., dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen.

29. Součástí listiny Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách jsou dvě právní jednání, a to uznání závazku a ujednání lhůtě plnění, což zákonem není vyloučeno. Druhé uvedené ujednání, tedy o lhůtě plnění soud hodnotí v režimu shora citovaného zákonného ustanovení, tedy jako kumulativní novaci. Novací dochází k zrušení dosavadního závazku a jeho nahrazení závazkem novým, což však cele platí pouze v tom případě, kdy strany právního jednání projeví vůli zrušit dosavadní právní vztah a nahradit jej zcela novým. Není-li tomu tak, a je-li ujednáno pouze o části práv a povinností, přičemž toto ujednání obstojí vedle původního závazku, dochází ke kumulativní novaci. Zde strany neprojevily vůli narovnat celý závazek, nýbrž pouze jeho část, a to tu část, který se týká doby plnění, kdy ujednání v této části obstojí vedle dosavadního závazku, jímž jest přenechání předmětu nájmu k uspokojení bytové potřeby. Došlo tedy k ujednání smluvních stran o splatnosti kupní ceny. K tomuto soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Odo 566/2001, které lze aplikovat za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., které uvádí: „Nová (v dodatcích obsažená) ujednání smluvních stran, jimiž tyto postupně „měnily“ kupní smlouvu pokud jde o splatnost kupní ceny, je namístě posoudit podle § 570 ObčZ. Každé nové ujednání o splatnosti kupní ceny totiž znamenalo zánik závazku žalované jako kupující zaplatit kupní cenu tak, jak bylo dosud smluvními stranami sjednáno. Zanikl-li závazek kupující (žalované) zaplatit prodávající (žalobkyni) kupní cenu nejpozději do 31. 12. 1993, resp. byl-li takový závazek nahrazen závazkem novým, a ten pak závazkem dalším - naposledy závazkem, že kupující (žalovaná) uhradí sjednanou kupní cenu ve výši 60 000 000 Kč prodávající (žalobkyni) tak, že do 23. 8. 1994 zaplatí 10 000 000 Kč, do 30. 10. 1994 zaplatí 30 000 000 Kč, do 31. 12. 1995 zaplatí 10 000 000 Kč a do 31. 12. 1996 zbylých 10 000 000 Kč, nemohla být žalovaná - logicky vzato - s plněním kupní ceny v době od 1. 1. 1994 do 23. 5. 1994 v prodlení. Závazek zaplatit kupní cenu v původním termínu nemůže totiž vedle závazku zaplatit v termínu později sjednaném, který původní termín nahradil, obstát; platí proto pouze posledně sjednaný termín splatnosti. Je-li kupující povinen zaplatit v takto sjednaném termínu, nemůže být před takto stanovenou splatností v prodlení (neboli prodlení nemohlo nastat před splatností kupní ceny).“. Citované rozhodnutí sic hovoří o splatnosti faktur, nicméně vyplývá z něj, že je-li samostatně nově ujednáno pouze o splatnosti, nikoliv o samotném předmětu plnění, potažmo dalších smluvních ujednáních, znamená to, že nově je ujednáváno pouze o termínu plnění, tedy splatnosti, neboť tento vedle původního nemůže obstát, což přesně nastalo v této souzené věci. Proto soud hodnotí nárok žalobkyně z hlediska prodlení za částečně nedůvodný domáhala-li se žalobkyně úroku z prodlení již od doby původní splatnosti, neboť zde došlo k narovnání vztahu účastnic a k prodlení došlo pro prvou splátku sjednanou v Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách 2 000 Kč od 29. 2. 2020 do 31. 3. 2020, a dále počínaje 1. 4. 2020, když neplněním do 31. 3. 2020 se stal celý dluh splatným.

30. Jak již však bylo shora uvedeno, žalobkyně uplatnila žalobním návrhem dva samostatné nároky, a to dlužné nájemné a dlužnou částku záloh plněných v souvislosti s užíváním bytu. Ve vztahu k druhému uplatněnému nároku strany sporu sjednaly, že bude plněn poplatek z prodlení za poskytované služby podle předpisu č. 67/2013 Sb. Uvedená norma však žádné takovéto sankce nevymezuje, jedinou sankci při prodlení, kterou vymezuje je pokuta za prodlení s nepeněžitým plněním zakotvená v § 13. Strany sporu tak vymezily plnění nemožné. Zde je tak nárok hodnocen v souladu s ustanovením § 580, odst. 2 o. z.

31. S ohledem k tomuto je tak nadále nadbytečným hodnotit, že prodlení nadto nastává v době po povinnosti předložit vyúčtování po jeho splatnosti, nikoliv po splatnosti jednotlivých záloh.

32. Žalobě tudíž bylo v té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroků z prodlení vyhověno pro prodlení s úhradou nájemného, kdy splatnost byla hodnocena dle ujednání v Uznání dluhu ve smyslu ust. § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, Dohoda o splacení dluhu ve splátkách. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě úroku ve výši 10 % ročně z částky 2 000 Kč od 29. 2. 2020 do 31. 3. 2020, z částky 10 000 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení. Ve zbytku byl žalobní návrh pro nárok úrok z prodlení zamítnut.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v meritu věci plně úspěšnou. Na její straně vznikly náklady na úhradu soudního poplatku uhrazeného ve výši 976 Kč a na právní zastoupení. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za právní zastoupení za jeden úkon právní služby ve výši 2 100 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žalobního návrhu dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024, když veškeré úkony právní pomoci byly učiněny za účinnosti tohoto právního předpisu. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Náhradu nákladů řízení ve výši 8 176 Kč je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.).

Poučení