Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

22 C 356/2023 - 359

Rozhodnuto 2024-06-12

Citované zákony (12)

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupených advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0] [Adresa zainteresované osoby 3/0] 3. [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 4/0] zastoupených [Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0] o určení dědictví takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby soud určil, že žalobkyně a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [adresa] a žalobce b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0][Adresa zainteresované osoby 1/0], jsou jako dědici III. zákonné třídy povoláni k dědění pozůstalosti zůstavitelky paní [jméno FO], rozené [jméno FO], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], posledně bytem [adresa], kdy řízení o pozůstalosti je vedeno u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a), žalobcem b) a 1. žalovanou, 2. žalovaným, 3. žalovaným jsou žalobkyně a) a žalobce b) povinni společně a nerozdílně uhradit 1. žalované, 2. žalovanému, 3. žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 19 481 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobci podali soudu žalobní návrh, jímž se domáhali rozhodnutí o určení, že jsou dědici ve třetí zákonné skupině dědiců po zemřelé [jméno FO] s následujícími skutkovými tvrzeními. Dne 16. 10. 2022 zemřela paní [jméno FO], rozená [jméno FO], nar. [datum], posledně bytem [adresa], bez zanechání závěti pro případ smrti. Žalobci žili se zemřelou [jméno FO] ve společné domácnosti od roku 2019, žalovaní jsou její sestra, neteř, synovec. Žádné další příbuzné zůstavitelka neměla, závěť nezanechala. Žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] (rozená [jméno FO]) znala zůstavitelku [jméno FO] od svého narození, byla nejlepší kamarádka její babičky. Babička se s ní znala od svého dětství, přátelství vydrželo prakticky celý život až dodnes. Jezdily společně jako rodiny na dovolené, např. podnikovou chatu do Krkonoš, podnikaly společně výlety, společenské a domácí akce. Babička [Jméno zainteresované osoby 0/0] byla velkou oporou pro [jméno FO] při jejím rozvodu, tato byla velkou oporou babičce, když její manžel vážně onemocněl. Všemi příslušníky rodiny [jméno FO] byla nazývána [jméno FO], zvána na všechny životní události v rodině u [jméno FO] (např. oslavy narozenin, oslava 40, 50 let od svatby babičky s dědou, narozeniny [Jméno zainteresované osoby 0/0]). Tím, že byla součástí rodiny [jméno FO], velmi si oblíbila [Jméno zainteresované osoby 0/0], brala jí jakou vnučku, vlastní děti neměla. Jako první se na ní jela podívat do porodnice, vždy když byla u její babičky, tak si s ní hrála, brávala ji k sobě, často k ní jela i do [adresa], kde jako malá bydlela. Poté co se tato s matkou přestěhovala v 15 letech zpátky na [adresa], vídali se téměř obden, prakticky byla druhá babička. Někdy v roce 2017 vzala [jméno FO] svoji mámu, babičku a [jméno FO] do divadla, krásný a nezapomenutelný zážitek, v divadle nebyla desítky let. Několik týdnů po tomto zážitku zůstavitelka pozvala žalobkyni a) domů, zeptala se, zdali se chce tehdy ještě s přítelem (manželem [Jméno zainteresované osoby 1/0], žalobce b)) přestěhovat k ní. Řekla, že nikdo z příbuzných o ni nestojí, nechce být sama, chce někoho, kdo jí pomůže s domácností, návštěvou lékaře, atd., zná ji odmalička, jsou vlastně jedna rodina. Žalobkyně a) se s žalobcem b) dohodli, že to mohou zkusit. Po konzultaci s nimi připravila ve svém domě prostory bydlení, které společnými prostředky a svépomocí rodin žalobců společně rekonstruovali. Rekonstrukce trvala téměř 2 roky, nastěhovali se 27. 7. 2019, to si žalobci vybavují dodnes. V neděli byli pozváni na oběd k zůstavitelce, která předala klíče s mašličkou s tím, nechť se krásně bydlí pod jednou střechou. Od návrhu na nastěhování se o ni starali jako o vlastní babičku, nerozlišovali, z jakých peněz se co platí. Pár měsíců po nastěhování se žalobci zasnoubili, zůstavitelka měla velkou radost. Byla na svatbě 12. 9. 2020, napsala krásnou básničku, již četl žalobce b) svědek před všemi hosty. Když ji popletl, ujala se zůstavitelka slova a přečetla ji ještě jednou. Prakticky od nastěhování 2019 tvořili společnou domácnost, což je dle §§ 115, 474 o. z. a ustálené judikatury soužití dvou nebo více osob, které spolu trvale žijí, společně uhrazují náklady na své potřeby, společná domácnost předpokládá společné bydlení v jednom či více bytech, členové domácnosti přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb společně, bez rozlišování hospodaří svými příjmy. Osoby musí žít ve společné domácnosti jako by byly členem rodiny, vykonávaly domácí práce, udržovaly pořádek v bytě, obstarávali jídlo, poskytovaly prostředky na úhradu společné domácnosti, viz NS ČR sp. zn. 21 Cdo 683/2006. Společně takto hospodařili, zajišťovali společné náklady na bydlení, stravování, kulturní vyžití, apod. Neměli společný účet, nicméně se zůstavitelkou přibližně rovným dílem přispívali na společné náklady, i co se týká vybavení domácnosti, péči o dům a zahradu. Žalobkyně a) zajišťovala kompletní nákupy běžných potřeb do domácnosti, jídlo, drogerie, atd. Společně se starali o běžný chod domácnosti, domácí práce. Většina domácích prací byla s ohledem na věk zůstavitelky na žalobkyni a), zejména vaření, úklid. Větší rozsah prací na domě a zahradě byl vždy dělán a financován po shodě všech, např. vybudování předzahrádky. Běžné práce na zahradě vykonával žalobce b), zejména sekání zahrady, starost o stromy, keře. Nadto žalobci pravidelně vozili zůstavitelku k lékařům vlastním vozidlem. I když žalobci žili se zůstavitelkou v domě, kde jsou dvě bytové jednotky, vídali se prakticky denně, měli mezi sebou dobré vztahy, žili prakticky jako rodina. Zůstavitelka žalobce navštěvovala neustále, bez jakéhokoliv pozvání, ráda s nimi seděla, pila kávu, občas deci vína. Z pohledu žalobců jsou splněny oba znaky společné domácnosti, tj. trvalé soužití a bydlení více než rok a společné uhrazování nákladů. Naposledy zůstavitelku viděli, když se všichni sešli narozeniny žalobce b) 24. 9. 2022. Dva dny poté jela na výlet na Slovensko do Podhajské, který jí byl osudným pro Covid. Od příjezdu se viděli jenom jednou, když ji žalobkyně b) byla vyzvednout na zastávce autobusu. Poté si již pouze telefonovali. S žalobcem b) za tři dny odjeli na svatební cestu do Dominikánské republiky. Zůstavitelka říkala, že je jí lépe, bude to dobré, což se nestalo a zemřela v době, když byli pryč. Od její smrti chodí žalobci pravidelně na její hrob, prakticky jsou jediní, kteří o něj pečují a starají se. S ostatními dědici nemají prakticky žádné vztahy, stejně jako zůstavitelka. Trvalé bydliště ani jeden z žalobců v domě zůstavitelky nikdy neměl, jde dle jejich názoru o formalitu. Nadto zůstavitelka chtěla dům v nejbližší době darovat žalobcům pro právní jistotu do budoucna, k tomu již bohužel nedošlo. Každý z žalobců má trvalé bydliště u svých rodičů, kdy např. poplatky za svoz odpadů platí oba na adrese domu zůstavitelky tak, že je platila žalobkyně a). Žalobci žili v domě zůstavitelky, která obývala bytovou jednotku dole v přízemí, žalobci bytovou jednotku nahoře, přesto vedli od roku 2019 společnou domácnost, kterou mohou dle ustálené judikatury založit i osoby bez ohledu na to, jak blízký je jejich vztah, tj. bez ohledu na to, zda jsou příbuznými osobami. Rovněž i zde je dle žalobců naplněna druhá podmínka, společné hospodaření a chod domácnosti. Společnou péči o domácnost nelze chápat pouze jako finanční příspěvek, ale i osobní příspěvek, osobní péči o domácnost. Mnoho svědků může potvrdit, že žalobci bydleli se zůstavitelkou společně, žalobci mohou předložit řadu dokumentů, ústřižků, výpisů z banky či obchodů, dokládající společné platby a vedení společné domácnosti. Udržovali společně se zůstavitelkou společenské styky s velkým množstvím přátel, kteří mohou potvrdit, že zůstavitelka žila s žalobci ve společné domácnosti, pečovali o ni a považovali ji za člena rodiny. Žalovaní již na prvním jednání u soudního komisaře notáře [tituly před jménem] [jméno FO], notáře se sídlem [adresa], dne 14. 2. 2023 popřeli společnou domácnost vedenou zůstavitelkou a žalobci, přičemž žalobcům pak soudní komisař na tomto základě uložil usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 14. 6. 2023 podání žaloby, neboť dědické právo žalobců se jeví v řízení jako slabší.

2. V návaznosti na poučení dle § 118a o. s. ř. žalobci doplnili skutková tvrzení následně. My jsme se nastěhovali 27. 7. 2019. Měli jsme byt nad tetou, bydleli jsme všichni v jedné domácnosti. Poté, co jsme se nastěhovali, tak jsme se chtěli dohodnout na nějakých pravidlech. Asi rok poté jsme se dohodli na tom, jak se budeme starat o zahradu, konkrétně jsme se dohodli na tom, že zahradu vpředu předěláme. To jsme dělali hlavně já a můj manžel, teta nám pomáhala. Jednotlivé byty v domě jsme nezamykali, teta si to zamykala pouze dvakrát ročně, když odjížděla na Slovensko. I v tomto případě ovšem dávala klíč na jedno místo. Já jsem tetu také někdy vozila k doktorům, nebylo to vždy, to netvrdím, ale vozila jsem ji ráno, když by měla špatný přestup v [Anonymizováno]. Co se týká vaření, tak nebyla moc dobrá kuchařka, snažila jsem se spíš vařit já, vařila jsem tak třikrát až čtyřikrát týdně, to jsem tetě donesla domů, tedy dolů do jejího bytu. Teta se také snažila něco uvařit, ale popravdě, nedalo se to moc jíst, proto jsem raději vařila já. Teta byla samostatná, ale někdy potřebovala pomoct. Například, když myla okna, tak si umývala okna, ale já jsem jí s tím potom pomohla. Oproti tomu ona zase pomohla mně, když jsem například šila záclony, tak mi pomohla je došít, to jsem byla velmi ráda. Nakupovat jsem jezdila převážně já, měla jsem takový seznam, co mám koupit, já už jsem věděla, co chce koupit teta, tak jsem jí to potom vždycky přivezla. Někdy nakupovala teta, někdy já, v tom jsme se střídaly, ale páteční nákupy jsem dělala já. Jak jsem již uvedla, měla jsem seznam a tam jsem si vždycky napsala, co chce teta a co budu kupovat. Když jsem přišla z práce, tak to většinou fungovalo tak, že jsem uvařila a nosila jsem to tetě dolů domů. Někdy ale ona také přišla ke mně nahoru a dala si u mě kávu nebo mi i s vařením pomohla. Také jsme spolu zavařovaly, ty sklenice tam stále pořád jsou. Co se týká dispozice domu, tak teta měla svůj byt dole, tam měla svojí kuchyň a obytné prostory, ve stejné dispozici byl i náš byt nahoře, my jsme to tam měli stejné, to znamená na stejném místě jako teta dole, jsme my měli kuchyň nahoře a pokoje. Sklep tam byl společný, tam se ale nic nedávalo, tam jsme měli jenom věci na zahradu. Elektroměry, ty byly zvlášť, to už tam tak ale bylo, když jsme se nastěhovali. Nevím, proč to bylo, ale údajně to nešlo jinak. Plynoměr, ten byl jeden. Co se týká toho, jakým způsobem se řešilo financování záležitostí týkajících se domu, tak uvádím, že to bylo podle vyúčtování. Někde byl nedoplatek, někde byl přeplatek, tak se to vždy navzájem kompenzovalo, to jsme si vyúčtovávali podle toho, jak to potom jednou za rok přišlo, na účet. Jinak jsme v domě bydleli zadarmo. Já jsem tetě pomáhala, například když byla v nemocnici, tak jsem řešila popelnici. S tím byl problém, když zemřela, nemohli jsme přepsat odpad na nás. Já jsem stále měla trvalé bydliště na své původní adrese také v obci [adresa], nechtěla jsem to měnit. Manžel má trvalé bydliště stále vedeno v [Anonymizováno], je to kvůli podnikání.

3. Žalovaní žalobu neuznávají ani částečně, považují ji za zištný a účelový prostředek. Žalobci se snaží domoci majetku zůstavitelky, ač není žádný právní, morální titul. Tvrzení, že se zůstavitelkou sdíleli společnou rodinnou domácnost je objektivně nepravdivé. Dům zůstavitelky byl rozdělen na dva samostatné byty, jeden užívala zůstavitelka, druhý žalobci-nájemci, hradili zůstavitelce nájemné a platby za konzumaci některých služeb. Existence nájemního vztahu tvrzení o společné rodinné domácnosti vylučuje. Zůstavitelka byla do své smrti aktivní důchodkyní, která sic využívala občasné výpomoci svých blízkých (i žalovaných), byla ale zcela samostatná, neodkázána na ničí péči, natož žalobců. Tvrzení, že se svými pokrevními příbuznými (žalovanými) neměla prakticky žádné vztahy, je lživé, což je žalobcům dobře známo. Žalovaní tuto argumentaci považují za nevkusnou. Fakt, že se žalobci uchylují k těmto argumentům, potvrzuje, že nejednají v dobré víře. K prokázání tvrzení navrhují provést například listiny (osobní zápisky), které zůstavitelka napsala před svou smrtí vlastní rukou. Žalobci se domáhají dědického práva po zesnulé paní [jméno FO], rozené [jméno FO], nar. [datum], zemř. [datum], posledně bytem [adresa] dle § 1637 odst. 1 občanského zákoníku, s tím, že s touto udržovali společnou domácnost minimálně jeden rok před jejím úmrtím, pečovali o ni. Z této argumentace dovozují, že jsou zákonnými dědici zůstavitelky v III. třídě. Žalovaní vysvětlují a dokládají níže, že žaloba není důvodná, je založena na nepravdivých a zavádějících tvrzeních. Zůstavitelka žila sama, domácnost nesdílela. Žalobci bydleli se zůstavitelkou v jedné nemovitosti, ale samostatně, byli nájemci zůstavitelky. Tato byla pokrevní příbuznou žalovaných, 1. žalovaná je pozůstalá sestra, 2. žalovaná pozůstalá neteř, 3. žalovaný pozůstalý synovec. Vlastní děti neměla. S celou rodinou udržovala aktivní a pozitivní vazby. Tvrzení, že se se svými pokrevními příbuznými nestýkala, je objektivně nepravdivé, viz níže. Bydlela ve vlastní nemovitosti ([adresa]), byla do smrti aktivní důchodkyní, která sic využívala občasné výpomoci osob z okolí, ale byla plně soběstačná, neodkázaná na ničí péči. Měla společenskou povahu, aktivně se zapojovala do spolkového života. Pravidelně organizovala cestovní zájezdy do zahraničí, byla aktivní člen myslivecké komunity (účastnila se mysliveckých akcí, organizovala tomboly pro myslivecké zábavy, vlastnila mysliveckou zbraň), udržovala kontakty s přáteli, atp. Byla natolik aktivní a organizačně schopná, že sama řešila i náročnější projekty, např. rozsáhlou rekonstrukci domu v roce 2019, 2020, dokončovací práce 2021. Při této rekonstrukci došlo k dokončení druhého bytu, který zůstavitelka následně obydlela nájemci (žalobci), aby měla pravidelný příjem na přilepšení, viz níže. Aktivně řešila parcelování svých zemědělských pozemků a související změnu územního plánu. Příjmy, které měla získat v rámci tohoto prodeje, plánovala rozdělit mezi pokrevní příbuzné, i žalované. Když potřebovala výpomoc, což se s ohledem na její věk stávalo, obracela se na své okolí, primárně 3. žalovaného, synovce, bydlel a bydlí v sousední nemovitosti. Např. vozil zůstavitelku k lékaři, nákupy, hřbitov, vozil a skládal nový nábytek a vybavení bytu, budoval pro zůstavitelku rozvod vody od domovní přípojky k napojení domu, kontroloval plynový kotel, sháněl opraváře televize, příležitostně zajišťoval i jiné domácí a manuální práce, v rozsahu a intenzitě dle potřeb zůstavitelky. Pokud opouštěla svůj byt na delší dobu, pečoval o něj, měl klíče od jejího bytu. Stejná situace i před poslední hospitalizací zůstavitelky, než byla odvezena do nemocnice, opakovaně a před svědky žádala 3. žalovaného, ať se postará o její dům. 1. žalovaná a 2. žalovaná se do pomoci o zůstavitelku zapojovaly méně. Ne, že by s ní neměly pozitivní vztah, ale byly k tomu objektivní důvody, 2. žalovaná bydlela od zůstavitelky ve větší vzdálenosti, 1. žalovaná byla limitována zdravím a věkem (5 let starší než zůstavitelka). Zůstavitelka zemřela náhle a nečekaně po krátké nemoci. Do této doby nebyla odkázána na ničí péči (žalobců ani žalovaných), vše podstatné zvládala sama. Vše nasvědčovalo, že se dožije úctyhodného věku, její maminka, zemřela ve věku 97 let. O výpravu pohřbu se postaral 3. žalovaný s manželkou. Uvedené, bylo-li by to bylo sporné, jsou připraveni prokázat i elektronickou komunikací zůstavitelky (SMS/e-maily), osobními záznamy zůstavitelky, její zdravotnickou dokumentací, výpověďmi svědků z okolí. Tvrzení, že žalobci se zůstavitelkou sdíleli společnou rodinnou domácnost je nepravdivé. Dům zůstavitelky měl dva samostatné byty, jeden užívala zůstavitelka, druhý žalobci jako nájemci. Pokud finančně přispívali na chod domu, nebylo to pro štědrost nebo že se zůstavitelkou tvořili jednu domácnost, ale protože to bylo jejich povinností z podstaty nájmu. Je standardní, že nájemci hradí náklady (energie) za provoz bytu a společných částí domu, nezakládá to společnou domácnost mezi nájemcem a pronajímatelem, ani nárok na dědění po pronajímateli. Tvrzení, že zajišťovali kompletní nákupy běžných potřeb do domácnosti, nikdo nerozlišoval, z jakých peněz je co placeno, je nepravdivé. Záznamy zůstavitelky vlastní rukou (žalobci předkládají) svědčí o opaku, tj. výdaje, které za sebe zůstavitelka a žalobci vzájemně hradili, byly pečlivě evidovány a zúčtovány. Zůstavitelka při provádění rekonstrukce domu trvala na tom, aby druhý byt byl vybaven samostatným elektroměrem. Spotřebu energií (elektřiny a plynu) důsledně evidovala k vypořádání. Žalovaní nevylučují, že žalobci mohli mít se zůstavitelkou pozitivní vztah, který později přerostl ve vztah nadstandardní (přátelský), ale rozhodně se nejednalo o členy jedné rodiny ani domácnosti. Příležitostná výpomoc, kterou poskytovali, nepřekračovala meze běžné sousedské výpomoci starší osobě. Zůstavitelka se navíc opakovaně zmiňovala, že je zohledněna ve výši nájemného (nižší než tržní). Pro žalované je zarážející, až absurdní, jak nepravdivě, účelově a tendenčně žalobci vykreslují vztah se zůstavitelkou (prakticky od nastěhování měli tvořit společnou domácnost; vídali se prakticky neustále a chovali se jako jedna rodina; společně hospodařili a zajišťovali společné náklady na bydlení, stravování, kulturní vyžití; zůstavitelka žalobce neustále navštěvovala bez jakéhokoliv pozvání a konverzovala s nimi při vínu a kávě; žalobci o zůstavitelku pečovali a vykonávali za ni domácí práce). Naopak vztah mezi zůstavitelkou a jejími pokrevními příbuznými je v žalobě zcela degradován (příbuzní o zůstavitelku neprojevovali zájem; se žalovanými zůstavitelka neměla prakticky žádné vztahy; žalovaní na hrob zůstavitelky nechodí; naopak žalobci k němu chodí pravidelně a důsledně o něj pečují, což dokládají fotografiemi). Toto je nevkusné, nemravné. Žalobci vědomě uvádějí skutečnosti v hrubém rozporu s objektivní realitou, zatajují informace, které tvrzené dědické právo jednoznačně vyvrací, což žalované utvrzuje, že nejednají v dobré víře, pravděpodobně se na spor připravovali za života zůstavitelky. Tvrzení, že zůstavitelka zamýšlela převést svůj dům na žalobce, je z pohledu žalovaných nevěrohodné, i irelevantní. I kdyby snad tuto myšlenku vyslovila (ač tomu nevěří), reálně neučinila nic, aby ji naplnila. Přitom aktivně řešila právní agendu ke svým nemovitostem (dělení pozemků, spor o změnu územního plánu). Bylo v jejích silách a možnostech ve prospěch žalobců sepsat, nechat sepsat, darovací smlouvu, závěť. Tvrzení, že považovala žalobkyni a) za vnučku, žalobci ji oslovovali „teto“ je úsměvné. Zůstavitelka se o žalobkyni a) před rokem 2019 nikdy nezmiňovala (v pozdější soukromé korespondenci ji označovala jako nájemkyni). Oslovení „teta“ je na vesnici všeobecně rozšířené a používá se i pro jiné než rodinné členy. Řada svědků z okolí zůstavitelky může potvrdit, že s žalobci takto intenzivní vztahy neměla. Žalovaní jsou přesvědčeni, že by spor nesla nelibě a nepřála si, aby její intimní život byl předmětem soudního dokazování, včetně soukromé korespondence, výslechu přátel. Žalobci byli nájemci a protože pobývali v domě zůstavitelky jako nájemci, nemohli s ní tvořit společnou domácnost. Existence nájemního vztahu podstatu společné domácnosti vylučuje. Již tato skutečnost postačuje, aby žaloba byla zamítnuta.

4. V návaznosti na poučení dle § 118a o. s. ř. žalovaní doplnili skutková tvrzení následně. Žalovaní mají omezený přístup do dané nemovitosti, nemohou získat písemnou nájemní smlouvu, touto nedisponují. Odkazují protokol, který byl policií sepsán, kde výslovně sami žalobci uvedli, že nemovitost obývají jako nájemci, což se podává i z e-mailu ze dne 3. 3. 2020, kde sama zůstavitelka se o žalobcích vyjadřuje jako o nájemcích, kdy pojem nájem a nájemce je do té míry všeobecně známý, že každý, i právní laik, ví, že se jedná o osobu, která někde žije v nájmu, tedy za úplatu, nejedná se o označení osoby blízké. Lze si těžko představit, že by někdo osoby své rodiny označoval nájemce, neexistoval-li by nájemný vztah. Žalovaní tvrdí, že zůstavitelce žalobci plnili finanční částku. Zůstavitelka v době, kdy byla odvážena k hospitalizaci, kdy byla plně při vědomí a vnímala, což je zřejmé z lékařské zprávy, k výslovnému dotazu zdravotníků, kdo s ní žije ve společné domácnosti, řekla, že žije sama, což též odporuje tvrzení žalobců. V e-mailové korespondenci zůstavitelky ze dne 25. 12. 2021 s kamarádkou taktéž žalobce označila jako nájemce, v poznámce v diáři ze dne 27. 7. 2020 také uvádí, že se jedná o jeden rok podnájmu, kdy křesní jména žalobců odpovídají jménům v diáři uvedeným.

5. Skutková zjištění:

6. Usnesením, čl. 17-18 spisu, vydaným ve věci zůstavitelky [jméno FO], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], bytem posledně [adresa] za účasti [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0], [Jméno zainteresované osoby 3/0][Datum narození zainteresované osoby 3/0], [jméno FO][Datum narození zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], bylo soudním komisařem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem sídlem v Praze, pověřeným k provedení úkonů soudu I. stupně v uvedené věci, rozhodnuto, že žalobci se odkazují k podání žalobního návrhu, kdy toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 7. 2023, přičemž žalobní návrh byl podán dne 4. 9. 2023, tedy ve lhůtě, když lhůta k podání žaloby byla dvě měsíce.

7. Po provedení šetření v Evidenci právních jednání pro případ smrti podle ustanovení § 140 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních ve znění pozdějších předpisů a § 75, odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti ČR číslo 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy ve znění pozdějších předpisů bylo zjištěno, že závěť, dědická smlouva, dovětek či jiná právní jednání zůstavitelky pro případ smrti nejsou evidovány. (protokol o předběžném šetření ve věci sp. zn. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 305-308 spisu)

8. V elektronické komunikaci na čl. 187, 2. strana – 194, 2. strana, čl. 196, 2. strana – 196a, 2. strana spisu bylo ve dnech 29. 9. 2022, 1. 10. 2022, 12. 9. 2022, 18. 9. 2022, 26. 5. 2022, 26. 6. 2022, 8. 5. 2022, 18. 5. 2022, 2. 10. 2022, 26. 1. 2022, 5. 5. 2022, 24. 4. 2022, 26. 5. 2022, 28. 6. 2022, 10. 7. 2021, 17. 7. 2021, 16. 8. 2021, 8. 9. 2021, 2. 10. 2021 uvedeno následující: Počítám s tím, K.; Ahoj [jméno FO], srdečně zdravím z [Anonymizováno]. Dojeli jsme za slunečného počasí, další dny jsou střídavé. Průběh pobytu dobrý. Jak je u nás doma? Zdravím [jméno FO] J.; Hezký podrav z dovolené v [Anonymizováno] zasílá [jméno FO] J.; Pěkný pozdrav z termálních lázní v [Anonymizováno] zasílá [jméno FO] J.; Ahoj, děkujeme za pozdrav z dovolené. Doma je všechno v pořádku. Budeš chtít zítra koupit pečivo?; [Anonymizováno] a [jméno FO] gratuluji k papírové svatbě. Málem jsem na to zapomněla. Zdravím [jméno FO]; [Anonymizováno], zítra v 7.10 hodin? Děkuji [jméno FO]; Ano, počítáme s tím. K.; Ahoj, já jsem ti úplně zapomněla říct, že jsem služebně v Brně a přijedu až zítra a [jméno FO] je na pokeru s [jméno FO], ale má přijet domu nějak později.; Ahoj [Anonymizováno], zastav se až půjdeš kolem. [jméno FO]; Hezký pozdrav z [Anonymizováno], zasílá [jméno FO], PS: Cesta byla příjemná parta je prima, trochu jiné poměry, ale jinak fajn. VJ; Ahoj, jen jsem ti chtěla dát vědět, že jsem včera nakoupila pečivo a nějakou šunku.; Ahoj, posíláme pozdrav z dovolené. Ubytování máme nádherné. Dneska mám v nohou 8 kilometrů z krásného [adresa]. A zítra se těšíme na krásy Broumova. [právnická osoba]; Nekoukejte do kamery, užívejte si krát přírody spolu s příteli a odpočívejte – už zítra se Vám to láme. Srdečně zdravím [jméno FO]; Neparkuj před vraty. [jméno FO]; Ahoj [Anonymizováno], prosím, vezmi ještě mléko a vejce. [jméno FO] moc [jméno FO]. Ahoj, ano připisuji si to na seznam. Ahoj [Anonymizováno], marodíš, nepotřebuješ něco? [jméno FO]; [Anonymizováno] prosím, pošli mi koresponďák, děkuji [jméno FO]; Ahoj, koresponďák jsem si vzala, ale na poštu ho dám až zítra.; ahoj, tak už jsme ubytovaní a je tu krásně. Už jsme stihli první výlet na [adresa]. Zdravíme [právnická osoba]; Ahoj [jméno FO], děkuji za info, přeji pěkný pobyt a kouzelný odpočinek [jméno FO]; [Anonymizováno], asi víš, že dnes v 8 hodin mají přijet na opravu ulice. Zdravím [jméno FO]; Ahoj, vím to. My pojedeme za chvíli pryč.; Ahoj, postrádáte-li svazek klíčů s modrou visačkou, vím o nich, [jméno FO]; Ahoj [Anonymizováno], mám se připomenout na zítra – 8.45 hod. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]. [jméno FO]; Ahoj [Anonymizováno], já mám ve středu večer mysliveckou schůzi, hodilo by se Ti to jiný den? [jméno FO]; [Anonymizováno], jestli nespíš, zavolej. [jméno FO]; Ahoj [Anonymizováno], prosím Tě, vezmeš mi ráno koresponďák? Nemáš tiskopis na Sčítání, Zdravím [jméno FO]; Ahoj [Anonymizováno], prosím Tě kup mi ten zázvor, 4 citrony, menší magi, dvoje černé Halls-ky. [jméno FO] moc [jméno FO]; Ahoj, [jméno FO] Tě zítra odveze od [Anonymizováno]. [adresa] mezi 9 až 10. Zatuka na tebe až se bude chystat. Doufám, že ti to vyhovuje. Ahoj [Anonymizováno] připomínám, dnes od 7.30 do 15.30 hodin bude vypnutý proud. [jméno FO]. Dne 26. 5. 2022 byl evidován zmeškaný hovor s číslem označeným „[jméno FO]“.

9. Z uvedené komunikace, kdy lze vycházet z toho, že byla vedena zůstavitelkou a žalobkyní a) s ohledem k označení telefonního čísla a vzájemných oslovení, se podává, že osobami, které takto spolu komunikovaly nebyla vedena společná domácnost. Z této komunikace se podává, že zůstavitelka komunikovala pouze s žalobkyní a), je zřejmé, že s žalobcem b) v takto úzkém vztahu nebyla, především k žalobkyni a) měla vztah jako k osobě, která jí vypomáhá, s níž řeší různé organizační záležitosti. Pro závěr, že uvedená komunikace prokazuje, že společná domácnost nebyla vedena, je třeba odkázat například žádost zůstavitelky o zajištění nákupu, kdy tato uvádí „kup mi“, kdy pokud strany hovořily na jiných místech o tom, že žalobkyně a) zajistí nákup, vždy je zřejmé, že se jedná o položky, které žalobkyně a) nakupuje výhradně pro zůstavitelku, nikde není komunikováno tak, že „nakoupíme“, případně, „co mám pro nás nakoupit“, apod. Toto koresponduje i se skutečnostmi podávajícími se ze svědeckých výpovědí, kde bylo opakovaně uvedeno, že zůstavitelka příliš nevařila, pokud žalobkyně a) něco uvařila, přinesla to někdy zůstavitelce „k ní“, zůstavitelka si to snědla „u sebe“. To, že žalobci se zůstavitelkou nevedli společnou domácnost se podává i z určitého odstupu zůstavitelky vůči žalobcům, který se projevoval v poněkud formálnější komunikaci vůči žalobkyni a), oproti komunikaci žalobkyně a) vůči zůstavitelce, z níž je zřejmé, že tato zajišťuje určité záležitosti pro zůstavitelku, obráceně toto však patrné není (tedy není patrné, že by komunikace o tom, co kdo zajistí, tak jak tomu ve společné domácnosti je, byla vzájemná). Pokud bylo shora zmíněno, že zůstavitelka měla k žalobcům určitý odstup, tak toto se podává i z jejich oslovení „Ahoj [jméno FO]“, kdy běžně se osoby, které sdílejí společnou domácnost příjmením neoslovují. Taktéž není běžným, aby se osoby, které žijí ve společné domácnosti v rámci takto neformální konverzace podepisovaly i s prvým písmenem příjmení, což zůstavitelka v této konverzaci někdy činila, když se podepisovala „[jméno FO] [Anonymizováno]“ nebo „[Anonymizováno]“. Taktéž se nejeví pravděpodobným, že by zůstavitelka, pokud by žila s žalobci ve společné domácnosti „zapomněla na jejich papírovou svatbu“, kdy tato skutečnost, byť ji zůstavitelka zmiňuje s určitou nadsázkou, dokládá, že vzájemný vztah žalobců a zůstavitelky nebyl blízký na úrovni spolužijících osob. I věta „Ahoj [Anonymizováno], zastav se až půjdeš kolem“ jednoznačně dokládá, že zůstavitelka žila samostatně, odděleně od žalobců. Stejně tak věta „Ahoj [Anonymizováno], marodíš, nepotřebuješ něco“, protože v případě nemoci některé z osob, které žijí v jedné domácnosti, by si o tomto takto členové této domácnosti nedopisovali, ale toto by si navzájem bezprostředně sdělili. Taktéž sdělení o nálezu klíčů či opravě ulice v 8.00 hodin by si osoby, které by spolu sdílely domácnost, nesdělovali písemně, nýbrž by si bezprostředně toto sdělily.

10. Z listin, jimiž jsou záznamy rezervačního systému Covid se podává, že [jméno FO] narozené dne [datum] byla vytvořena rezervace k očkování v [právnická osoba] – [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dne 30. 4. 2021. Rezervace byla provedena z e-mailové adresy [e-mail]. (rezervační systém Covid na čl. 174-175 spisu + certifikát na čl. 176 spisu) Z uvedeného důkazu lze zjistit, že z elektronické adresy, která odpovídá příjmení žalobkyně v době před uzavřením sňatku byla provedení rezervace očkování pro zůstavitelku. Z tohoto důkazu tak lze učinit zjištění, že žalobkyně a) realizovala výpomoc zůstavitelce při zajištění lékařské péče, nelze však z tohoto důkazu činit žádné závěry ohledně vedení společné domácnosti.

11. Z elektronické komunikace, k níž jsou připojeny eRecepty lze zjistit, že z e-mailové adresy [e-mail] s označením [jméno FO] v záhlaví jmenovaná žádala žalobkyni a) o pomoc při přeposlání eReceptů, 16. 3. 2020, když sama je neumí přeposlat, zasílá tak dva recepty pro 4 léky na 3 měsíce, 90-100 tablet, nezdaří-li se to, dořeší to doma. Zůstavitelka se dále omluvila, že adresátce přidělává starosti, vadí jí, že to nepřekonala. (e-recepty na čl. 179, 180 spisu) Z uvedené komunikace lze zjistit, že zůstavitelka se na žalobkyni a) obrátila s žádostí o pomoc při přeposlání receptů, s tím, že případně situaci dořeší doma. Z uvedeného lze činit závěr, že žalobkyně a) zůstavitelka poskytovala výpomoc, což koresponduje i s ostatními ve věci provedenými důkazy. Pokud je e-mailu uvedeno, že věc dořeší „doma“, tak z této poznámky nelze činit závěr o vedení rodinné domácnosti, za situace, kdy žalobkyně i zůstavitelka žily v jednom domě, vede tak tato poznámka k závěru, že věc budou řešit, až se obě sejdou v místě svého bydliště. Dále byla mezi shora uvedenými elektronickými adresami vedena elektronická komunikace ve dnech 7. 11. 2017, 19. 2. 2018, 11. 8. 2021, 16. 4. 2018. Při prvé komunikaci z elektronické adresy žalobkyně byl zůstavitelce zasílán odkaz na slovenské stránky firmy, od níž odebírá [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] kuchyně, je zde i jiný nábytek, zasílána je i fotografie náhodou nalezená na internetu s tím, že je zde zobrazeno dobré řešení kuchyně, i pod oknem, aby k němu byl přístup, je to dobrý nápad. V komunikaci druhého z uvedených dat byl zasílán odkaz na úchyty a desky do kuchyně, odkaz na pískovcovou desku, která byla vybrána, s tím, že cena je za 4,1 m, úchytů je mnoho, snad nebude těžké vybírání. Třetího z uvedených dat byly zasílány pouze přílohy, jejichž obsah není znám bez průvodního textu pouze s označením „Báseň“. V rámci čtvrté označené komunikace byl zaslán pouze elektronický kontakt, ničeho dalšího nebylo uvedeno. Dále bylo z adresy zůstavitelky dne 9. 3. 2021 zasílána příloha označená COVID. (elektronická komunikace e-mail na čl. 182-185, 186 spisu) Z uvedené komunikace lze činit závěr pouze takový, že žalobkyně a zůstavitelka byly v kontaktu, řešily otázky týkající se domu, realizace kuchyně, což však bez dalšího k závěru o vedení rodinné domácnosti vést nemůže.

12. Z listiny, jíž je e-Recept na čl. 195, 2. strana spisu, lze zjistit, že byl zaslán na telefon s číslem zůstavitelky, ničeho dalšího z této listiny zjistit nelze.

13. Dne 3. 2. 2022 byla vedena elektronická komunikace z elektronické adresy [e-mail] a [jméno FO], [právnická osoba]. jejímž obsahem bylo zaslání nabídek na odběr plynu, kdy druhá jmenovaná činila dotaz, kdy lze od [Anonymizováno] odejít a kdy je potřeba podat výpověď. Dále byly uvedeny přílohy s označením [jméno FO]. Společností [právnická osoba]. byla učiněna nabídka dodávky zemního plynu č. [hodnota] ke jménu [jméno FO] – 3 roky, 2 roky, rok. (elektronická komunikace – odběr plynu + nabídka dodávky zemního plynu 197.202 spisu) Uvedené listiny taktéž nejsou v rozporu s ostatními ve věci provedenými důkazy, z nichž bylo zjištěno, že zůstavitela hradila média, což znamená, že to byla právě zůstavitelka, která měla uzavřeny jednotlivé smlouvy, žalobkyně a) však vypomáhala zůstavitelce se zajišťováním jejích záležitostí.

14. Ve vztahu k poměrně vstřícné výpomoci žalobkyně a), potažmo obou žalobců, zůstavitelce, je nutným hodnotit i to (a tato skutečnost byla zjištěna ze svědeckých výpovědí), že zůstavitelka se vyjadřovala, že hodlá učinit pořízení pro případ smrti (což sic neučinila, ale to pro dále uvedené není rozhodným), kde hodlá projevit svoji vůli tak, že by dědit měli žalobci (není zřejmé, zdali pouze uvedenou nemovitost, nebo veškerý majetek zůstavitelky, ale toto taktéž není rozhodným). Tato skutečnost nepochybně byla pro žalobce poměrně zásadní motivací, aby byli zůstavitelce (kromě vztahu, který žalobkyně a) vnímala již z předchozí doby) v maximální míře nápomocni při zajišťování jejích potřeb. Toto však bez dalšího nemůže založit úvahu o vedení rodinné domácnosti.

15. Ta skutečnost, že média byla hrazena pro celý dům pouze zůstavitelkou se podává i z listin, jimž jsou předpis SIPO na jméno [jméno FO], čl. 203-204 spisu, což koresponduje i s ostatními ve věci provedenými důkazy. Ve vztahu k tomuto důkazu je namístě hodnotit i důkaz, jímž jest rukou psané poznámky, poznámky bez podpisu, neindividualizované, uveden datum 27. 7. 2019, rok 2022, a roky 2019, 2020, 2021 na čl. 205, 206, 207, 208-209 spisu. V označených poznámkách není zcela jednoznačně uvedeno, kým byly činěny. Pokud by i však měly být činěny kýmkoliv z osob, které obývali nemovitost na adrese [adresa], svědčí tyto záznamy o závěru, že nebyla vedena rodinná domácnost, zůstavitelka a žalobci nehospodařili společně, naopak zcela jednoznačně tyto listiny vedou k závěru, že hospodaření obou domácnosti bylo velmi striktně oddělené. Uvedené listiny korespondují se svědeckou výpovědí [jméno FO], z níž bylo zjištěno, že jednotlivé platby spojené s užíváním domu, zde média, hradila zůstavitelka, přičemž žalobcům je nadále vyúčtovala k úhradě.

16. Co se týká elektronické komunikace, zpráv na čl. 215-219 spisu, tak jejím předmětem je především komunikace o teplotě v domě, která nebyla vedena mezi žalobci a zůstavitelkou, tudíž z ní nelze činit žádné relevantní závěry, nicméně ve zprávě na čl. 215 spisu ze dne 21. 10. 2022 je uvedeno „Ahoj, jdu si k tetě půjčit židle.“ a ve zprávě ze dne 28. 10. 2022 je uvedeno „Ahoj, jdu pro něco k tetě.“ Ačkoliv odesílatel zpráv není identifikován, lze dovodit, že tyto zprávy odesílala žalobkyně a), neboť tato po celou dobu sporu tvrdí, že to byla právě ona, kdo zůstavitelku nazýval tetou. Uvedené zprávy jsou odeslány po úmrtí zůstavitelky. Pokud tedy žalobkyně sama výslovně uvádí, že si jde pro něco k tetě, je nepochybné, že spolu s touto nevedli společnou domácnost, protože v tomto případě by nesdělovala, že si něco bere u tety, nýbrž bylo by to v její domácnosti. A pokud tomu tak není, nebyla společná domácnost vedena.

17. Dne 3. 3. 2020 adresovala [jméno FO], [e-mail] paní [Anonymizováno] [adresa], [e-mail], e-mail na čl. 253 /267/ spisu. V tomto popisuje, jak připravovala tombolu a ples 3. 1. 2020, s tím, že na ples se ale omluvila, protože nemá partnera k tanci, nadto jí nevyhovuje hudba. Popisuje také, že do myslivecké party přibyli další členové a pracovala v revizní komisi. Dále uvádí, že se jí hlásí účastníci zájezdu do [Anonymizováno], neví však, jak se situace vyvine s ohledem ke koronaviru. Následně, mimo jiné uvedla: „Moji nájemci tu bydlí od konce loňského července, někdy v září se zasnoubili a letos v září se budou brát (jsem pozvaná), pokud zhubnu, půjdu. Zařizují se postupně, kde jim co padne do oka. Už tady měli spoustu návštěv. Trochu mě mrzí, že [Anonymizováno] nedodělala Bc. a původně chtěla jít i dál. Její partner [jméno FO] provozuje už přes rok hospůdku v [adresa] – splnil si sen, je to pohodový kluk, - říkají, že se ani nehádají. [Anonymizováno] pracuje u malé firmy (pro zemědělství), původně ve [adresa] a nyní v [Anonymizováno] ([adresa]).“ K uvedené listině bylo zdůrazněno žalovanými zejména sousloví „moji nájemci“. Ve vztahu k uvedené listině však soud hodnotí celý obsah zprávy. Jednak se z ní podává, že zůstavitelka podotkla, že na svatbu půjde, když zhubne, což odporuje tomu, že by ve vztahu k žalobcům byla v tak blízkém vztahu, jaký se snažili nastínit, když i předkládali k důkazu svatební přání, protože pokud je s někým sdílena rodinná domácnost, nepochybně se takovéhoto dne takto blízké osoby účastní bez ohledu na to, zdali zhubnou, či nikoliv. Nadto, jak je již shora uvedeno, zůstavitelka podotkla ve vzájemné komunikaci, že na „papírovou svatbu zapomněla“, což taktéž závěru o vztahu spolužijících osob odporuje, protože v tomto případě by zůstavitelka s žalobci jejich život sdílela. Dále zůstavitelka uvádí, že „se zařizují postupně“ (oni), z čehož je patrné, že domácnost žalobců byla oddělena. Ale zejména uvádí „říkají, že se ani nehádají“, z čehož je taktéž zřejmé, že žalobci žili odděleně.

18. Dne 25. 12. 2021 adresovala [jméno FO], [e-mail] [jméno FO], [e-mail]. Vyjadřovala se k tomu, že má nadváhu, nedaří se jí váhu redukovat, poté popisovala své zdravotní obtíže a předsevzetí, že po zimě bude trénovat. Poté uvedla „Prodala jsem část pozemku a za to renovovala dům, dokončila jsem podkroví (dříve na to nebyly peníze, naopak jsem měla dluhy) a pronajala. [adresa], které jsem podědila pro prarodičích se už tři roky snažím rozparcelovat a chci pomoci mojí velké rodině s hypotékami, aby se jim žilo lépe. Ta garnitura na OÚ (jsou to jen náplavy) a taky se tak chovají. V územním plánu mi udělali zábor 2m po delší straně (cca 270 m) a ještě chtějí 100 000 Kč za každou parcelu (přestože jsem domácí) a další a další těžkosti. Odvolala jsem se na Kraj a teď čekám na nové řízení v [Anonymizováno]. Potřebuji rekonstruovat zahradu, taktéž taky finanční injekci (vše se špatně shání) a je to stále dražší.“ (e-mail zůstavitelky, 25. 12. 2021, adresovaný přítelkyni zůstavitelky, na čl. 254 /269/ spisu) Ze shora uvedeného se taktéž podává, že zůstavitelka se žalobci nevedla společnou domácnost a zároveň to, že skutečnosti podávající se ze svědeckých výpovědí jsou odpovídající. Kromě toho, že zůstavitelka zde hovoří o nájmu, vyjadřuje se tak, že ona sama nakládá se svým majetkem, se svým domem, z jejího vyjádření je patrné, že vůbec nepředpokládá, že by ona sama měla svoji domácnost v tomto domě s někým sdílet. Pokud svědci uváděli, že zůstavitelka hodlala převést pozemky na členy své biologické rodiny, tyto měla vůli nechat dělit, případně uhradit finanční plnění členům rodiny z prodeje pozemků, tak toto je zcela v souladu s uvedeným textem.

19. V diáři k datu 27. 7. 2020, čl. 262 /277/ spisu je uveden zápis ([Anonymizováno] – [jméno FO]) - podnájem 1. rok. Uvedená listina sic není nijak individualizována, avšak v kontextu s ostatními v řízení provedenými důkazy ji lze hodnotit jako důvěryhodnou a jako listinu, která byla sepsána zůstavitelkou. Kromě evidentní podobnosti písma z ostatních záznamů, kde jsou uváděny údaje o platbách médií, kdy i ze svědeckých výpovědí se podává, že tyto zůstavitelka přesně zaznamenávala a žalobcům vyúčtovávala, s čímž přesně tyto záznamy korespondují, je odpovídající o označení osob v diáři. Odhlédnout nelze ani od toho, že žalobci pravost záznam nezpochybňovali. K tomuto je namístě odkázat listinu, jíž jest protokol ve věci sp. zn. [spisová značka] ze dne 14. 2. 2023 na čl. 303-304 spisu, kde výslovně žalobce b) uvedl, že vzájemných platbách existují záznamy zůstavitelky, které budou předloženy u soudu.

20. Co se týká důkazů, jimiž je část zdravotnické dokumentace zůstavitelky ([právnická osoba] [Anonymizováno] [Anonymizováno]) – propouštěcí zpráva + informovaný souhlas s hospitalizací na čl. 260 - 261 /270 – 271/ spisu a pojistná dokumentace zůstavitelky -> smlouva s [právnická osoba], [Anonymizováno] [Anonymizováno] č. [hodnota] „Rizikové pojištění [právnická osoba] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ na čl. 256 /273/ spisu, pojistná smlouva uzavřená s [právnická osoba], a. s. „Životní pojištění [Anonymizováno] [Anonymizováno]“ č. [hodnota] na čl. 257 /274/ spisu, pojistná smlouva uzavřená s Penzijní společností [právnická osoba], „Smlouva o doplňkovém penzijním připojištění (III. pilíř)“, č. [hodnota] na čl. 258 /275/ spisu, [právnická osoba]. ze dne 7. 2. 2023 – Informace o výplatě pojistného plnění na čl. 275, 2. strana, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], Oznámení o pojistné události – úmrtí, pojistná smlouva č. [hodnota] na čl. 259 /276/ spisu, tak z těchto pouze podpůrně lze činit závěry v tom smyslu, že zůstavitelka s žalobci nevedla rodinnou domácnost, protože v těchto smlouvách, potažmo záznamech z nemocnice, nejsou tito uvedeni jako osoby, v jejichž prospěch by mělo být plněno v případě pojistné události nebo jako osoby, kterým by měly být sděleny informace o jejím zdravotním stavu. Toto sekundárně taktéž vede k závěru, že s žalobci neměla zůstavitelka vztah blízký jako s osobami společné domácnosti.

21. Závěru, že žalobci vedli samostatnou domácnost nasvědčuje i důkaz, jímž jest úřední záznam Obecní policie [adresa] čj. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], 7. 1. 2023, na čl. 255 /268/ spisu, kde je, mimo jiné, poznamenáno „[Jméno zainteresované osoby 1/0] uvedl, že v domě má pronájem, ale smlouvu na místě nemůže předložit.“. Dle tohoto prohlášení žalobce v domě nebyla vedena společná domácnost se zůstavitelkou. Taktéž se však z uvedené listiny však podává, že žalobci nedisponují žádnou listinou, která by zakládala jejich právní titul k užívání předmětné nemovitosti. Pokud však bylo zjištěno, že jim zůstavitelka přenechala k užívání jeden byt v předmětném domě, odpovídal by tak vztah žalobců a zůstavitelky výprose.

22. Důkaz, jímž jsou technické plány k domu zůstavitelky ([adresa]) – vodovod na čl. 272 spisu žalovaným označený k prokázání té skutečnosti, že v domě jsou dva samostatné byty, byt zůstavitelky (přízemí), byt zrekonstruovaný a pronajatý žalobcům (podkroví); jiné obytné prostory se zde nenacházejí, je souladu se skutkovými zjištěním učiněnými z ostatních ve věci provedených důkazů. Ta skutečnost, že v domě se nacházejí dva byty byla tvrzena oběma stranami sporu stejně, nadto se podává i z provedených svědeckých výpovědí.

23. Pokud na účtu vedeném u [právnická osoba]. byla zúčtována částka 12 729 Kč ve dnech 27. 1. 2023, 19. 12. 2022, 22. 11. 2022, tak uvedené platby byly realizovány až po úmrtí zůstavitelky, tudíž k vedení společné domácnosti z těchto listiny nelze činit žádné závěry. (oznámení o provedení příkazu k úhradě [Anonymizováno], a. s. na čl. 212, 213, 214 spisu)

24. Jako zásadní dále ve vztahu k postavení skutkového děje soud hodnotí důkazy, jimiž jsou svědecké výslechy [jméno FO], matky žalobkyně, [jméno FO], kamarádky zůstavitelky, [jméno FO], kamarádky zůstavitelky, [jméno FO], kamarádky zůstavitelky. Všechny jmenované svědkyně zcela shodně popisovaly situaci v domě, který zůstavitelka s žalobci obývala, jeho dispozici. Zcela jednoznačně se z výpovědi svědkyň podává, že žalobci vedli samostatnou domácnost v prvém patře domu čp. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], zůstavitelka vedla samostatnou domácnost v přízemí tohoto domu.

25. Svědkyně [jméno FO] zcela bezprostředně popsala situaci v domě i to, jak se zůstavitelka k bydlení žalobců v nemovitosti vyjadřovala. Zůstavitelka svědkyni sdělila, že žalobci „si rekonstruují byt“, „si tam dělají svoji rekonstrukci“, „zařizují si tam bydlení“. Pokud svědkyně užila výraz „budou tam s ní bydlet“, tak z kontextu veškerých okolností je zřejmým, že tímto měla na mysli, že žalobci budou bydlet ve stejném domě jako žalobkyně. To, že žalobci se zůstavitelkou nevedli společnou domácnost, je nepochybným i z toho, co sdělila zůstavitelka svědkyni ke způsobu úhrad spojených s užíváním nemovitosti, když výslovně uvedla, že tyto platí každý zvlášť, žalobci hradí zálohy, které jim vždy vyúčtuje (což také činila), a žalobci následně vyúčtované částky zaplatí. Souladná s ostatními výpověďmi byla výpověď svědkyně v tom, že zůstavitelka byla soběstačná, žalobci jí pomáhali, vyřizovali jí věci, které bylo třeba. Pokud svědkyně uvedla, že úhrady za užívání nemovitosti žalobci neplatili, pouze tam byli, protože je tam zůstavitelka chtěla mít, a to právě proto, aby jí pomáhali s různými záležitostmi, například ji vozili k lékaři, tak zde je taktéž výpověď svědkyně souladná s ostatními ve věci provedenými důkazy i s tím zjištěním, že s žalobci nebyla sepsána žádná písemná smlouva. Svědkyně výslovně uvedla, že žalobkyně a) někdy vařila, zůstavitelku buď zvala k sobě, či jí jídlo nosila dolů, z čehož je nepochybné, že žalobci se se zůstavitelkou společně nestravovali, nesdíleli domácnost, každý si zajišťoval své potřeby odděleně. To, že domácnosti byly oddělené je zřejmé i z toho, že zůstavitelka svůj byt zamykala, což svědkyně výslovně uvedla. Zůstavitelka měla záměr, že by žalobci dům následně zdědili, realizovala by dělení svých pozemků a peníze z jejich prodeje by poskytla členům své rodiny (zde je vyjádření svědkyně zcela v souladu s e-mailovou konverzací zůstavitelky). Sepsala čestné prohlášení, které vytiskla a připravila svědkyně [jméno FO], která jí se vším radí a pomáhá. Čestné prohlášení sepsaly, protože to po nich chtěli, patrně to byla žalobkyně a), kdo si jej vyžádal.

26. Co se týká výpovědi svědkyně [jméno FO], tak tato byla v přímém rozporu s výpovědí svědkyně [jméno FO], pokud se svědkyně vyjadřovala k okolnostem sepsání čestných prohlášení. Zde tak výpověď svědkyně [jméno FO] soud hodnotí jako nedůvěryhodnou. Svědkyně [jméno FO] zcela bezprostředně popsala, že tyto byly vypracovány svědkyní [jméno FO], což tato svědkyně popírala, výpověď svědkyně [jméno FO] však byla zcela bezprostřední, na rozdíl od výpovědi svědkyně [jméno FO], která se k přímým dotazům nevyjadřovala k věci, nýbrž prováděla právní hodnocení věci, odkazovala na svoji erudici, když poukazovala, a to opakovaně, že zajišťuje jiným osobám jednání s úřady, podrobně popisovala, jaké veškeré činnosti je schopna vykonávat. Zde výpověď svědkyně rozhodně nebyla spontánní, působila spíše snahou se přímé odpovědi vyhnout. K tomuto je třeba odkázat i reakci svědkyně na dotaz, jak bylo čestné prohlášení sepsáno, k čemuž trvala na tom, že bylo sepsáno ručně, ačkoliv toto listiny založené do spisu vyvracejí. Zároveň je však výpověď této svědkyně v té části, kde popisovala hospodaření zůstavitelky, situaci v nemovitosti, hodnocena jako důvěryhodná. Zde se totiž svědkyně vyjadřovala bezprostředně, svoji výpověď se nesnažila přizpůsobit tomu, aby byla ve prospěch žalobců (ačkoliv s těmito musela být před zahájením sporu v kontaktu, neboť participovala na vyhotovení čestných prohlášení a je nepochybným, že s žalovaným v kontaktu není), kdy uvedla, že zůstavitelka měla svůj byt zavřený a taktéž zcela přesně popsala, že účastníci společně nehospodařili, zůstavitelka velmi přesně vyúčtovávala žalobcům platby spojené s užíváním domu. Svědkyně se opakovaně zůstavitelka dotazovala na sepsání závěti, ale o její sepsání svědkyni nežádala.

27. Svědkyně [jméno FO] se znala se zůstavitelkou od útlého dětství, velmi často se navštěvovaly, 4x – 5x měsíčně. Zůstavitelka renovovala dům, nejdříve přízemí, poté patro. Již od počátku měla záměr, aby v patře někdo bydlel. Původní úvaha byla, že by zde bydlel někdo z rodiny, avšak tito o bydlení v domě neměli zájem. Již ve vztahu k tomuto vyjádření svědkyně je nutným konstatovat, že se z něj podává, že žalobci se zůstavitelkou nevedli společnou domácnost. Je evidentním, že zůstavitelka měla zájem, aby někdo obýval byt v prvém patře, přičemž sama obývala byt v přízemí. Tedy měla zájem o poskytnutí bytu k samostatnému užívání. Měla záměr, aby nemovitost vlastnila následně žalobkyně a) (zde se výpověď svědkyně liší od ostatních výpovědí v tom, že svědkyně výslovně uvedla, že by nemovitost měla vlastnit výlučně žalobkyně a), nikoliv oba žalobci, nicméně je zřejmým, že zůstavitelka měla úvahu, že by nemovitost vlastnili buď žalobci společně nebo žalobkyně a)). To, že žalobci vedli v bytě v patře samostatnou domácnost se podává i z toho vyjádření svědkyně, že „si bydlení žalobci udělali podle svého, [jméno FO] bydlela dole“. Pokud byli žalobci a svědkyně v domě společně, bylo to za situace, když se sešli na zahradě. Ta skutečnost, že zůstavitelka a žalobci nevedli společnou domácnost se podává i z té části výpovědi, kde svědkyně uvedla „někdy jí dávali jídlo“, z čehož je patrné, že společně se nestravovali, společně nenakupovali. Výslovně svědkyně uvedla, že „mladí bydleli nahoře a [jméno FO] bydlela dole“. Zůstavitelce žalobci pomáhali, vozili jí k lékaři, zajišťovali nákupy.

28. Svědkyně [jméno FO] je matkou žalobkyně a). Jako taková má nepochybně k věci určitý vztah. Nicméně i z výpovědi této svědkyně se zcela najisto podává, že žalobci a zůstavitelka nevedli společnou domácnost. I tato svědkyně výslovně uvedla, že žalobci bydleli v prvém patře a zůstavitelka v přízemí. Nadále v tomto směru svoji výpověď ještě upřesnila, když popsala, že v domě byly dva byty, kdy zůstavitelka bydlela v přízemí, žalobci v prvém patře, chodba a sklep byly společné, každý byt byl samostatný, každý byt měl kuchyň, pokoj, ložnici, obývací pokoj, dětský pokoj a svojí samostatnou koupelnu a záchod. Svědkyně popsala, že vždy, když do domu přišla, šla nejdříve navštívit zůstavitelku, která „za nimi“ přišla na kávu. Svědkyně byla dotazována na způsob soužití v domě, k čemuž uvedla, že „teta spala ve svém bytě dole, tam měla i kuchyň, tam ale nevařila“, k čemuž svědkyně doplnila, že zůstavitelka vařila málo, někdy jí vařila i ona sama. K tomuto dále uvedla, že „pakliže takto dostala jídlo, tak jedla dole u sebe, měla tam jídelnu a v té jedla“. Tedy z vylíčení situace v domě svědkyní [jméno FO] je zcela nepochybně zřejmým, že zůstavitelka a žalobci nežili společně.

29. K důkazu nebyly provedeny následující listiny. Čestné prohlášení na čl. 19a – z čestného prohlášení nelze činit skutková zjištění, čestné prohlášení na čl. 20 – z čestného prohlášení nelze činit skutková zjištění, čestné prohlášení – listina vypovídá o tom, že podepsaná osoba provedla stavební úpravy, nelze však zjistit, že je provedla ke společné objednávce pro žalobce a zemřelou, k vedení rodinné domácnosti nelze činit žádné závěry, na čl. 21; stejně tak i čestné prohlášení na čl. 113, kde je uvedeno, že byly provedeny zahradnické práce; a stejně tak i čestné prohlášení na čl. 130, kde je hovořeno o tom, že byly provedeny instalatérské práce. Rozpis kuchyně + špajz – seznam položek a částek bez dalších údajů, nelze z nich zjistit ničeho o rodinné domácnosti, čl. 22 spisu. Účet 998 Kč – nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, pouze úhradu za regál [Jméno zainteresované osoby 1/0], čl. 23 spisu. Účet 1 940 Kč - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, pouze úhradu uvedené částky, čl. 24 spisu. Dodací list/faktura + účet Hornbach [právnická osoba]. - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, bez specifikace místa dodání a objednatele lze zjistit pouze objednávku kuchyňského nábytku, čl. 25 – 26 spisu. Potvrzení objednávky [právnická osoba] internetový obchod - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, pouze objednání dlažby bez určení místa, [e-mail], tzn., nelze uzavřít ničeho o společném jednání žalobců a zůstavitelky, čl. 27 spisu. Účet Okay - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, téměř nečitelný, bez bližší specifikace stran, čl. 28 spisu. Faktura Internet [právnická osoba]., vestavné elektrické desky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, je specifikován odběratel [Jméno zainteresované osoby 0/0], lze činit závěr pouze o vystavení faktury za vestavnou desku na uvedené jméno, není však zřejmým, kam byla umístěna, nadto ani samotná úhrada za toto plnění nesvědčí o vedení rodinné domácnosti, čl. 29 spisu. Montážní list - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, lze zjistit, že zákazník [jméno FO] [jméno FO], s podpisem [jméno FO] objednali servis elektrických spotřebičů, není zřejmým, o jaký spotřebič se jedná, kde byl umístěn, není zřejmé, že by se jednalo o společnou domácnost žalobců a zůstavitelky čl. 30 spisu. Daňový doklad – faktura [právnická osoba]. + účtenka - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, zákazník [jméno FO], nelze určit, kým byl předmět prodeje zužitkován, čl. 31 spisu. Faktura – daňový doklad, [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [právnická osoba]., [jméno FO] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nelze určit, kým byl předmět prodeje zužitkován, čl. 32 spisu. [Anonymizováno], účtenka - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, čl. 33, 34 spisu. Faktura – daňový doklad, Interner [právnická osoba]., odběratel [jméno FO] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, odběratel není účastníkem řízení, čl. 35 spisu. Faktura Lidl, [jméno FO], umyvadlová baterie - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nelze zjistit, kým byl předmět prodeje zužitkován, kde byl umístěn, nákup tohoto předmětu označeným odběratelem nevypovídá o vedení rodinné domácnosti, čl. 36 spisu. Fotografie – rozestavěná kuchyň, stůl + židle, sedací pohovka, místnost s oknem a balíkem, místnost s televizorem, části nábytku, dům, zahrada, truhlíky, květináče, člověk se sekačkou, police s květinami - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o naprosto neindividualizované fotografie, není z nich zřejmé žádné sdílení domácnosti, např. z fotografií květináčů není možné vůbec činit žádná zjištění ke vzájemným vztahům, nadto i případné investice, které by k těmto fotografiím případně mohly být odkazovány nesvědčí o vedení rodinné domácnosti, čl. 37 – 100 spisu. Seznam + částky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o pouhý seznam sepsaný patrně žalobci, z tohoto není ničeho patrné ke vzájemným vztahům, čl. 101 spisu. Výpis z účtu [Anonymizováno], a. s. – [Jméno zainteresované osoby 0/0] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nelze zjistit, že se jedná o platby na společnou domácnost, může se jednat o platbu na jakkoliv položku zužitkovanou výhradně jmenovanou, čl. 102 – 104 spisu. Faktura – daňový doklad – nákup květin - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, z té skutečnosti, že byly zakupovány květiny nelze dovozovat vedení rodinné domácnosti, čl. 105, 106 spisu. 2x účtenka – [jméno FO] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, platba v hotovosti, není individualizováno, čl. 107; stejně tak účet ACTION na čl. 108 spisu. Daňový doklad [právnická osoba] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, ani odběratel, lze zjistit pouze nákup hrábí a násady hliníkové, čl. 109 spisu. Daňový doklad [právnická osoba], odběratel [Jméno zainteresované osoby 0/0] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, z té skutečnosti, že k označenému jménu byl realizován nákup sekačky, hrábí, násady a oleje nelze činit závěr o vedení rodinné domácnosti, uvedené mohlo být nakupováno výhradně pro užití jmenovanou, byť toto mělo být používáno v nemovitosti, kterou obývala, čl. 110 spisu. Účtenka Makro, [Jméno zainteresované osoby 1/0], chlebíček vajíčkový, ohniště kulaté, podpalovač - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nákup uvedených věcí nedokládá vedení rodinné domácnosti, nelze zjistit, kým byly zužitkovány, čl. 111 spisu. Elektronická komunikace [Anonymizováno] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jednak je komunikováno osobou [Anonymizováno], není účastník řízení, nadto z této není zřejmé ničeho k vedení rodinné domácnosti, případně by bylo možné dovozovat komunikaci o nákupu stolu, ničeho ovšem o vzájemných vztazích účastníků, zemřelé. Seznam + částky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o pouhý seznam sepsaný patrně žalobci, z tohoto není ničeho patrné ke vzájemným vztahům, čl. 114 spisu. Účtenka Ikea - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, nelze vůbec zjistit, kdo předměty zde uvedené nakoupil, kdo je zužitkoval, ničeho tyto listiny nevypovídají o vzájemných vztazích účastníků a zemřelé 116, 117, 118, 121, 122; stejně tak objednávka a účtenka na čl. 119 spisu. Daňový doklad – faktura – vůbec se nevztahuje k předmětu sporu, odběratelem je Drobný odběratel [Anonymizováno] [adresa], čl. 120 spisu. Cenová nabídka garážových stání – [Jméno zainteresované osoby 1/0], [jméno FO] – vůbec se nevztahuje ke jménu zemřelé, čl. 123 spisu. Seznam + částky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o pouhý seznam sepsaný patrně žalobci, z tohoto není ničeho patrné ke vzájemným vztahům, čl. 124 spisu. Účtenka [právnická osoba]. - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, nelze vůbec zjistit, kdo předměty zde uvedené nakoupil, ničeho nevypovídá o vzájemných vztazích účastníků a zemřelé, čl. 125 spisu. Faktura – daňový doklad Internet [právnická osoba]., [jméno FO], - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nelze určit, kým byly předměty ve faktuře uvedené zužitkovány, čl. 126 spisu. Faktura – daňový doklad Lidl, [jméno FO], - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, nelze určit, kým byly předměty ve faktuře uvedené zužitkovány, čl. 127 spisu. Účtenka Hornbach - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, nelze vůbec zjistit, kdo předměty zde uvedené nakoupil, ničeho nevypovídá o vzájemných vztazích účastníků a zemřelé, čl. 128 spisu; stejně tak účtenka [Anonymizováno] na čl. 129 spisu. Seznam + částky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o pouhý seznam sepsaný patrně žalobci, z tohoto není ničeho patrné ke vzájemným vztahům, čl. 131 spisu. Účtenka Ikea - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, nelze vůbec zjistit, kdo předměty zde uvedené nakoupil, kdo je zužitkoval, ničeho listina nevypovídá o vzájemných vztazích účastníků a zemřelé 132, 133, 134, 135 spisu. Seznam + částky s poznámkou „placen [jméno FO]“ - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o listinu sepsanou patrně žalobci, nadto nelze vyloučit, že takto docházelo k vyúčtování vzájemných vztahů, což znamená, že z této listiny by případně naopak mohlo být uzavřeno, že mezi žalobci a zůstavitelkou docházelo ke vzájemnému vyúčtování, tudíž jejich vztahy byly smluvní na ekonomickém základu, čl. 136 spisu (pro úplnost k této listině soud odkazuje výpověď svědkyně [jméno FO], která nasvědčuje tomu, že z uvedené listiny by případně bylo namístě uzavřít, že se jednalo o vzájemné vyúčtování osob, které byly v ekonomickém vztahu, nikoliv ve vztahu osob spolužijících, neboť jmenovaná svědkyně výslovně uvedla, že žalobci se zemřelou si podílově vypořádávali média, zemřelá to vždy zaplatila a poté platby žalobcům vyúčtovávala, na toto byla „püntktlich“). Seznam + částky - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, jedná se o pouhý seznam sepsaný patrně žalobci, z tohoto není ničeho patrné ke vzájemným vztahům, čl. 137 spisu. Faktura Lidl, nákup mopu – není individualizováno, není zřejmé, kdo věc zde uvedenou držel a užíval, čl. 138 spisu. 2x potvrzení rezervace OBI, [jméno FO] – dveře, 2x dveře – nelze činit žádné závěry k vedení rodinné domácnosti, pouze k nákupu dveří, což samo o sobě vedení rodinné domácnosti nedokládá; to, že žalobkyně případně zakoupila dveře, nezakládá úvahu o rodinné domácnosti, čl. 139, 140 spisu. Účtenka [Anonymizováno], sendvičovač - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, není individualizováno, čl. 141 spisu. Poznámky – pět listů, čl. 141a – 142 spisu, z těchto lze zjistit pouze poznámky k nákupům psané vlastní rukou, skutková tvrzení žalobce neprokazují, naopak, spíše z těchto listin lze činit závěry o tom, že částky byly vzájemně vyúčtovávány, nikoliv společně spotřebovávány, především se však jedná o listinu, která mohla být vytvořena kdykoliv a kýmkoliv, není zřejmé, kým byly poznámky vytvořeny. Faktura, daňový doklad Makro, [Jméno zainteresované osoby 1/0] - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, pokud je např. v dokladech uvedeno „pražma, bramborák, míša, chlebíček“ a další položky, není zřejmé, kdo je spotřeboval, čl. 143 – 145 spisu. Seznam psaný rukou – nelze k vedení rodinné domácnosti zjistit ničeho, čl. 145, 2. strana spisu. Účtenky Lidl - nelze zjistit ničeho k vedení rodinné domácnosti, pokud jsou v dokladech uvedeny potraviny, případně jiné položky, není zřejmé, kdo je spotřeboval, nadto není ani zřejmým, kdo účet zaplatil, což však s ohledem k výše uvedenému není rozhodným, čl. 146, 2. strana – 150, stejně tak účtenky [právnická osoba], a. s. na čl. 150, 2. strana – 151, [jméno FO] na čl. 151, 2. strana, další účet na čl. 151, 2. strana, čl. 152, účet [právnická osoba] – [jméno FO] na čl. 152, 2. strana a dále účtenky Lidl na čl. 153 – 173 spisu. Časová osa – není zřejmé, kdo konkrétně jel do nemocnice, není individualizováno, nicméně sama případná návštěva v nemocnici nevypovídá o vedení rodinné domácnosti, čl. 177, 178, 181 spisu. Příjmový pokladní doklad č. [hodnota] – nelze k vedení rodinné domácnosti činit žádné relevantní závěry, z listiny se podává, že byla předepsána Obcí [adresa] ke jménu [jméno FO] k faktuře č. [hodnota] [jméno FO], čl. 210 spisu. Příjmový pokladní doklad č. [Anonymizováno] - z listiny nelze činit žádné pro věc relevantní závěry, byla vystavena na jméno [Jméno zainteresované osoby 0/0] za [Anonymizováno] dne 25. 1. 2021, jmenovaná v místě bydlela, byla jí tak tudíž logicky předepsána platba za [Anonymizováno], nelze k vedení rodinné domácnosti činit žádné závěry, čl. 211 spisu. Žádost o zvýšení teploty – z listiny nelze činit žádné závěry, není podepsána, nejsou uvedené žádné konkrétní skutečnosti k věci, nejsou zde ani doplněny údaje, čl. 220 spisu. 2x foto hrobu – pro věc nelze činit žádné relevantní závěry, k vedení rodinné domácnosti nevypovídá tato listina ničeho, čl. 221, 222 spisu. 2x foto restaurant terasa – na fotografii jsou zobrazeny osoby na terase restaurace, k vedení rodinné domácnosti nelze činit žádné závěry, čl. 223 spisu. 3x foto – 2x hostina, 1x nevěsta a svatebčané – z uvedených fotografií nelze činit žádné závěry k vedení rodinné domácnosti, čl. 224 spisu. Přání k sňatku – nelze z tohoto činit žádné závěry k vedení rodinné domácnosti, čl. 225; stejně tak 2x fotografie (sňatek, hostina) na čl. 226 spisu. 1x fotografie – zobrazuje dvě ženy a dítě v interiéru, s ohledem na svrchní oblečení jedné z žen a čepici na hlavě u dítěte, fotografie působí dojmem osob na návštěvě, nelze pro věc činit relevantní závěry, čl. 227 spisu. Blahopřání k narozeninám – listina je z 27. 5. 1998, v listině není ničeho zmiňováno o tom, že je vedena rodinná domácnost, pouze to, že „domek jste pěkně zvelebili, slušně si v něm bydlíte, květiny, zeleninu jste vysadili, topení v zimě dřevem sytíte“, jednak se jedná pouze o říkanku, která o reálném stavu ničeho nevypovídá, i kdyby tomu tak mělo být, hovoří se zde o bydlení druhých osob, nikoliv o společném bydlení, čl. 228 spisu.

30. K neprovedeným důkazům soud shrnuje, že při provedení těchto listin by nebylo možné činit žádná skutková zjištění k vedení rodinné domácnosti, kdy pouze jednoznačný závěr, že tomu tak bylo, tedy pouze prokázání skutku tak, jak žalobci tvrdí, může vést k úspěchu žalobců ve sporu. To, že byla případně vybavována blíže nespecifikovaná domácnost, nedokládá, že se jednalo o domácnost společnou. A i kdyby bylo možné dovodit, že se jednalo o bytovou jednotku v domě, který vlastnila [jméno FO], tak ani toto zjištění nemůže vést k závěru, že byla vedena rodinná domácnost jmenovanou a žalobci, protože ta skutečnost, že žalobci vybavili bytovou jednotku v prvém patře domu, kterou obývali, přičemž jmenovaná obývala přízemí domu, není v řízení spornou, nicméně tato samotná skutečnost úvahu o vedení rodinné domácnosti nezakládá. Pakliže žalovaní listinami dokazují, že se zůstavitelkou byli v kontaktu, pomáhali jí s registrací na očkování Covid, tak takováto pomoc sama o sobě neznačí vedení společné domácnosti. Ani případné platby za jednotlivé položky uvedené v žalobci doložených dokladech o zaplacení (platby médií, potravin) bez dalšího nemohou vést k úvaze o vedení společné domácnosti, neboť uvedené položky z jednotlivých listin se podávající mohl spotřebovat kdokoliv, nebo se mohlo jednat o vzájemnou výpomoc, což společnou domácnost nezakládá, i případné investice do zařízení bytu zemřelé mohou být pouhým právním vztahem smluvním, tedy ani toto bez dalšího úvahu o společné domácnosti nezakládá. Tedy uvedené listinné důkazy nejsou s to prokázat, že skutkový děj se udál tak žalobci tvrdí, tedy, že byla vedena rodinná domácnost, je provedení těchto důkazů nadbytečným. Žalobci vzali zpět návrh na slyšení [jméno FO], bratr žalobce, [jméno FO], který prováděl v místě instalatérské práce v roce 2019 i po smrti zůstavitelky, 2020 a 2021, byl účastníkům na svatbě. Nadto skutkový děj byl postaven najisto z provedených důkazů.

31. Dále byly k provedení označeny žalovanými následující důkazy, které nebyly provedeny. Diáře psané rukou zůstavitelky, s tím, že do těchto si činila poznámky ke způsobu vedení svého života, z těchto listin se tak podává, způsobem žila - výňatky z diářů, které jsou obsahem spisu, byly čteny, další nebyly doloženy. Datové karty (potažmo osobní fotoaparáty zůstavitelky zn. Olympus a zn. Nikon), s tím, že údaje na datových kartách zobrazené, které jsou stavu doložit, že zůstavitelka byla v kontaktu se svojí rodinou a vyvrátit tvrzení žalobců, že tomu tak nebylo - nebyly doloženy, nadto soud podotýká, že pokud by na těchto datových kartách měl být zachycen fotografický materiál, tak z jednotlivých fotografií nelze činit úplný skutkový závěr o vztazích v rodině, navíc vztahy mezi zůstavitelkou a biologickou rodinou nejsou primárním ve zjištění skutkového děje, zde je rozhodným zjištění vedení rodinné domácnosti. Znalecký posudek pro určení hodnoty nemovitost a nákladů řízení - tento důkaz je nadbytečným, když předmětem sporu není nemovitá věc (byť strany spor vnímají tak, že jejím předmětem je nemovitost), nýbrž dědické právo. Dotaz na finanční úřad, zdali listiny (účetní, pokladní, platební doklady) předložené k prokázání vedení společné domácnosti žalobci, žalobce b) uplatňuje v rámci svých daňových přiznání, tedy v rámci svého podnikání, kdy z tohoto by tedy bylo zřejmé, že se nemohlo jednat o listiny, které by se týkaly jakkoli společné domácnosti. K tomuto soud odkazuje § 53, z. č. 280/2009 Sb., daňový řád. Přehled transakcí [jméno FO], 4x na čl. 283 spisu - z uvedené listiny nelze zjistit ničeho o vedení či nevedení společné domácnosti, z této listiny se podává pouze to, že zůstavitelka realizovala obvyklé transakce za nákupy, např. úhrada nájemného se z listin nepodává. Listina označená „Porovnání mezi čestným prohlášením [Anonymizováno]. [jméno FO] a [Anonymizováno]. [jméno FO] na čl. 284 spisu. Uvedená listina pouze komentuje listinné důkazy předložené žalobci – čestná prohlášení, nejedná se o samostatný důkazní prostředek způsobilý prokázat skutkový děj. Soupis položek na čl. 285 spisu – jedná se pouze o sepis dat a částek vytvořený žalovanými, nejedná se o důkazní prostředek způsobilý prokázat skutkový děj. Porovnání listin na čl. 286, 287 spisu, jedná se o listinu vytvořenou žalovanými, jíž tito pouze komentují listiny předložené žalobci, nejedná se o důkazní prostředek způsobilý prokázat skutkový děj pro věc rozhodný. Žalovaní k prokázání skutkových tvrzení uplatněných na obranu proti tvrzení žalobců, kdy sporují vedení společné domácnosti žalobců a zůstavitelky [jméno FO], označili dále svědecké výpovědi svědků [jméno FO], spolužačky z gymnázia a celoživotní kamarádky zůstavitelky k osobnímu životu a domácnosti zůstavitelky, [jméno FO], k osobnímu životu a domácnosti zůstavitelky, [jméno FO], dlouholeté kamarádky k osobnímu životu a domácnosti zůstavitelky, [jméno FO], pro zůstavitelku zajišťoval rekonstrukci a opravy domu, k technickém uspořádání domu, kde žila zůstavitelka, její domácnost, způsobu péče o dům, že byla nezávislá, plně soběstačná, domácnost nesdílela, opakovaně komunikovala s 3. žalovaným. Provedení slyšení jmenovaných svědků je zcela nadbytečným, když mají prokazovat, že skutek se neudál tak, jak žalobci tvrdí, přičemž toto bylo najisto postaveno již z důkazů provedených k návrhu žalobců, k čemuž soud odkazuje shora hodnocené výpovědi ve věci slyšených svědků.

32. Skutkový závěr:

33. Z důkazů provedených v řízení lze vzít za zcela najisto postavené, že žalobci žili v nemovitosti na adrese [adresa] ve vlastnictví zemřelé [jméno FO], narozené dne [datum], zemřelé dne [datum], nevedli však se zemřelou společnou domácnost. V uvedené nemovitosti se nacházely dvě zcela samostatné bytové jednotky, které byly samostatně obývány zemřelou [jméno FO], která obývala bytovou jednotku v přízemí, kde vedla svoji domácnost, a žalobci, kteří obývali bytovou jednotku v prvém nadzemním podlaží, kde taktéž vedli svoji domácnost. Tedy takto žalobci a zůstavitelka vedli každý svojí samostatnou domácnost. Zůstavitelka hradila úhrady spojené s užíváním nemovitosti, které následně vyúčtovávala žalobcům, hospodaření nebylo společným. Nájemní smlouva nebyla zjištěna, bylo však najisto postaveno, že zůstavitelka žalobcům přenechala bytovou jednotku v prvém patře k užívání. Taktéž bylo zjištěno, že zůstavitelka se vyjadřovala tak, že pořídí pro případ smrti ve vztahu k žalobcům, k čemuž však kromě dotazů k této tématice ve vztahu ke svědkyni [jméno FO] žádných kroků neučinila. Závěť ani jiné pořízení pro případ smrti nepořídila. Činila kroky k dělení pozemků ve svém vlastnictví, kdy měla zájem tyto po provedení dělení převést do vlastnictví členů rodiny, případně jim poskytnout finanční plnění.

34. Právní hodnocení:

35. Podle § 170 zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních v platném znění, z. z. ř. s., v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.

36. Podle § 1476 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, o. z., dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze zákona. Tyto důvody mohou působit i vedle sebe.

37. Podle § 1637 o. z. - Třetí třída dědiců - Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.

38. V souzené věci byli žalobci odkázáni příslušným soudním komisařem k podání žaloby dle § 170 z. z. ř. s., když mezi žalovanými a žalobci jsou skutečnosti, jež jsou spornými při řešení otázky dědického práva. Jako účastník, jehož právo je slabší, byli odkázáni žalobci. Žaloba byla podána ve lhůtě. Sporným v řízení je, zdali žalobci vedli se zůstavitelkou nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí společnou domácnost, zdali z tohoto důvodu bylo pečováno o společnou domácnost, byli odkázáni výživou na zůstavitelku. V daném případě zůstavitelka nepořídila pro případ úmrtí. Spor je tedy mezi dědici ze zákona, žalovanými, a žalobci, kteří by přicházeli v úvahu jako dědici třetí třídy.

39. Co se týká vedení rodinné domácnosti, tak žalobci uplatnili skutková tvrzení, že se zůstavitelkou sdíleli obydlí, jejich soužití bylo do té míry blízké, že se o vedení společné domácnosti jedná. Žalovaní tato skutková tvrzení žalobců sporují. Především obrana žalovaných stojí na tvrzení, že nemovitost zůstavitelky měla dvě samostatné bytové jednotky, kdy zůstavitelka obývala jednu bytovou jednotku, a žalovaní jako nájemci druhou.

40. Pro věc je rozhodnou definice pojmu „domácnost“.

41. Pojem rodinné domácnosti definuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 24 Cdo 3958/2019: „Předně je nutné podotknout, že ačkoliv o. z. definici zákonného pojmu „domácnost“ z předchozí právní úpravy provedené obč. zák. nepřevzal, nelze od ní zcela odhlédnout, zejména pokud z ní rozhodovací praxe soudů (průběžně reagující na změnu společenských poměrů) vycházela i při ustálení pojmu „společná domácnost“ podle ustanovení § 475 odst. 1 obč. zák., který zůstal zachován i v současné právní úpravě nabývání dědictví ze zákona (§ 1637 odst. 1 o.z.). Dovolací soud …nesouhlasí s názorem …o vzniku „potřeby, aby soudní praxe tento pojem nově vymezila“. I nadále se .. společnou domácností rozumí soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech (k naplnění jejích znaků proto nepostačují např. občasné návštěvy); výjimka z tohoto pravidla je možná jen .., jde-li o dočasný a přechodný pobyt jinde z důvodu léčení, návštěvy příbuzných, výkonu práce apod. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy. Spolužijící fyzická osoba musí žít ve společné domácnosti tak, jako by byla členem rodiny; vyžaduje se, aby pečovala o společnou domácnost (obstaráváním domácích prací, udržováním pořádku v bytě, obstaráváním prádla a údržby šatů, přípravou jídla apod.) nebo poskytovala prostředky na úhradu potřeb společné domácnosti nebo aby byla odkázána výživou na zůstavitele. … naplnění pojmových znaků společné domácnosti je ..možné i v případě soužití fyzické osoby se zůstavitelem (zůstavitelkou) jiné sexuální orientace. .. Žalobkyně ..vytýká odvolacímu soudu, ..nezohlednil, že se zůstavitelem (a jeho partnerem) „žili v dlouhodobé koexistenci založené“ (mimo jiné) „na společném uspokojování životních potřeb, což nevylučovalo, že každý z nich byl majetkově soběstačný“, a že „byla po určitou dobu na obou partnerech závislá tím, že s jejich pomocí uspokojovala své bytové potřeby, které finančně pokryla až poté, kdy si s časovým odstupem na to postupně opatřila potřebné prostředky“. Společná domácnost předpokládá - .. - soužití dvou či více osob ve spotřebním společenství, .. členové přispívají podle svých schopností a možností k úhradě společných nákladů .. obstarávání společných potřeb. Společné uhrazování nákladů na potřeby členů společné domácnosti přitom nemusí nutně znamenat jen poskytování finančních prostředků, ale může spočívat též v poskytování materiálních výhod plynoucích z péče o společnou domácnost (například poskytování výdobytků z hospodaření na statku apod.) [..sp. zn. 21 Cdo 4795/2009]. Odvolací soud .. postupoval v souladu se zákonem (o. z.), když při posuzování ekonomické povahy soužití žalobkyně se zůstavitelem (jeho partnerem) vzal v úvahu zejména, že zůstavitel a jeho partner [právnická osoba]. byli „po celou dobu společného soužití zcela soběstační a finančně nezávislí“ a že sama žalobkyně, aniž by byla odkázána výživou na zůstavitele, uvedla (srov. výše taktéž dovolací námitky), že „každý z nich byl majetkově soběstačný“, neboť to (rovněž) vypovídá o jejich vztazích v době jednoho roku před smrtí zůstavitele. .. irelevantní námitky o její dočasné finanční závislosti na obou partnerech mimo rozhodné období. Se závěry odvolacího soudu lze souhlasit .. , že žalobkyni se zůstavitelem, jakož i jeho životním partnerem, bezpochyby pojilo dlouholeté přátelství, které spočívalo v tom, že „je doprovázela při nákupech“, „občas jim uvařila a v jejich bytě přespala“, „trávila s nimi některé víkendy na chatě“ a „v závěru jejich života je také doprovázela k lékaři“. Povaha takového „společenství“ však neodpovídá požadavkům na vedení společné domácnosti, ale spíše přátelské „výpomoci“. Závěr .., že se .. nejednalo o soužití žalobkyně se zůstavitelem, příp. jeho partnerem, ve společné domácnosti, .. podporuje .. i okolnost, že žalobkyně bydlela se synem ve svém bytě. Soužití ve společné domácnosti sice nebrání, bydlí-li její členové ve více bytech, avšak žijí-li spolu trvale a uhrazují-li společně náklady na své potřeby. Vzhledem k tomu, že žalobkyně bydlela odděleně, mohli tedy se zůstavitelem vytvořit takové společenství pouze za předpokladu, že by se neomezovalo jen na občasné návštěvy nebo na příležitostnou výpomoc, ale ve skutečnosti by představovalo jejich jedinou společnou domácnost spojenou s úhradou společných potřeb. …. (srov. například právní názor vyjádřený v rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 3. 1967, sp. zn. 5 Co 54/67, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 12, ročník 1968; zprávě býv. Nejvyššího soudu ČSR ze dne 10. 6. 1982, sp. zn. Cpj 163/81, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 34, ročník 1982; usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 1998, sp. zn. 24 Co 207/98, publikovaném v časopise Ad Notam pod č. 5, ročník 1998; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 26 Cdo 463/2000, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 44, ročník 2002; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2013/2009; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2010, sp. zn. 21 Cdo 3233/2009, publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 96, ročník 2011; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 21 Cdo 678/2011; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 1325/2017; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 6. 6. 2019, sp. zn. 24 Cdo 4198/2018; anebo v žalobkyní označeném rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 1. 2002, sp. zn. 21 Cdo 627/2001), na níž není třeba ničeho měnit ani v poměrech současné právní úpravy.“.

42. Předmětem hodnocení tedy v souzené věci je, zdali bylo soužití žalobců a zůstavitelky v takové intenzitě, která je definována ve shora citovaném rozhodnutí, k čemuž je třeba podotknout, že toto se zaobírá i hodnocením vedení společné domácnosti v režimu zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., a také vzájemným vztahem těchto dvou norem při posuzování této otázky, kdy lze konstatovat, že nelze vyloučit judikatorní závěry činěné za účinnosti obč. zák., není třeba nově definovat v režimu zákona č. 89/2012 Sb. pojem společné domácnosti.

43. Ze shora uvedeného rozhodnutí se podává, že předpokladem vedení společné domácnosti je společné bydlení v jednom nebo více bytech, kdy se nejedná pouze o přátelství, byť pevné, ani takový vztah, kde dochází k výpomoci. Musí být splněna podmínka existence jediné společné domácnosti, která je podmíněna zároveň i úhradou společných potřeb, byť tato může být vedena ve více bytech. U tohoto je třeba se zastavit, protože vedením společné domácnosti ve více bytech se nemyslí, že jednotlivé osoby každá žijí ve svém bytě a takovýmto způsobem vedou rodinnou domácnost, ale to, že osoby, které spolu sdílí rodinnou domácnost, se mohou přesouvat mezi více byty a vést ji takto na více místech, v různých lokalitách, vždy ale musí být splněn předpoklad, že osoby žijí v každé takovéto jednotlivé domácnosti, bytě, společně. Tedy pouhé obývání jedné nemovitosti ve dvou samostatných bytových jednotkách není společnou domácností. Intenzita stýkání takovýchto osob není rozhodná.

44. V řízení bylo prokázáno, že žalobci se zůstavitelkou žili v jednom domě, který byl ve vlastnictví zůstavitelky. Zde nebyl ve skutku spor. Sporným taktéž nebylo, že v domě, který byl obýván zůstavitelkou, byly dva byty, jeden v přízemí, který obývala zůstavitelka, a druhý v prvém nadzemním podlaží, který obývali žalobci. V tomto taktéž nebyl spor. Nadto se uvedené podává i z důkazů provedených v řízení. Pokud žalovaní v řízení tvrdili, že žalobci obývali byt v prvém nadzemním podlaží na základě nájemní smlouvy, tak žalovaní nájemní smlouvu nepředložili, neboť jí nedisponují. Ačkoliv lze vzít za prokázané, že zůstavitelka ve svých osobních soukromých zápisech uváděla pojem „nájem“, „nájemníci“, tak při neexistenci nájemní smlouvy a zjištění jejího obsahu nelze závěr o uzavření smlouvy o nájmu činit. Pro úplnost soud však konstatuje, že při neexistenci nájemní smlouvy lze právní titul pro užívání dané nemovitosti hodnotit v režimu § 2189 o. z. (výprosa). Za najisto prokázané lze vzít, že žalobci hradili zůstavitelce náklady spojené s užíváním nemovitosti, a to tak, že zůstavitelka zcela přesně evidovala, v jaké výši byly tyto náklady jí uhrazeny a žalovaným je následně vyúčtovala. Především však lze vzít za zcela najisto postavené, že žalobci obývali samostatně svoji domácnost v bytě v prvém nadzemním podlaží a zůstavitelka obývala samostatně svoji domácnost v bytě v přízemí. Při zjištění skutkového děje takovýmto způsobem je tak nerozhodným, zdali byla zůstavitelkou a žalobci uzavřena nájemní smlouva, protože z hlediska závěru o vedení společné domácnosti je podstatným pouze to, zdali žalobci i zůstavitelkou byla vedena samostatná domácnost, přičemž pouze ta samotná skutečnost, že tyto osoby užívali jednu nemovitost nemůže vést k závěru, že jimi byla vedena rodinná domácnost. Závěr o tom, že nebyla vedena rodinná domácnost by nemuselo založit ani zjištění, že žalobci se zemřelou užívali jednu bytovou jednotku, k čemuž soud odkazuje shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, nicméně takto v řízení skutek zjištěn nebyl. V řízení bylo najisto postaveno, že žalobci obývali sami svoji samostatnou domácnost v bytě v prvém patře a zůstavitelka obývala sama svoji samostatnou domácnost v bytě v přízemí. Byť by i žalobci se zůstavitelkou trávili velké množství času, prováděli společně i činnosti vztahující se k údržbě a zvelebování domu a zahrady zůstavitelky, doprovázeli ji k lékaři, trávili spolu i volný čas na zahradě, a to i za přítomnosti členů rodiny žalobců (rodiny žalobkyně a)), tak za situace, kdy žalobci a zůstavitelka měli odlišná bydliště (zde není rozhodné, že byla situována v jednom domě), a byť by se i denně se stýkali, trávili spolu hodně času, tak nárok nemůže být důvodný, protože samotná intenzita vzájemných vztahů nemůže založit úvahu o vedení společné domácnosti. Shora citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR popisuje situaci, kdy osoba dokonce obývala se zůstavitelem jeho bydliště, měla k zůstaviteli blízký vztah, trávila s ním velké množství času, intenzita trávení společného času byla dokonce výrazně vyšší nežli v souzené věci, přesto Nejvyšší soud ČR uzavřel, že se o vedení společné domácnosti nejednalo, kdy přesně popisuje znaky vedení společné domácnosti. V souzené věci již ta sama skutečnost, že zůstavitelka a žalobci vedli samostatné domácnosti, sama o sobě vylučuje vedení společné domácnosti, protože to znamená, že nemůže být splněn znak společného hospodaření v jedné rodinné domácnosti, vzájemné ekonomické odkázanosti osob, které sdílí jednu domácnost. To, jak daleko se samostatně vedené domácnosti, tedy žalobců a zůstavitele, od sebe nacházejí, není rozhodným. Podstatným je, že se nejedná o společné sdílení jedné domácnosti, nejedná se o společné hospodaření. Zde se nejedná o případ, a na takový poznámka o vedení domácnosti ve více bytech směřuje, že by zůstavitel a žalobci měli více nemovitostí ve vlastnictví, či pronajatých, a pouze by spolu vedli domácnosti na různých místech, přičemž by na takovémto každém místě společně hospodařili. O takovýto případ se rozhodně nejedná, když zůstavitelka samostatně obývala svůj byt v přízemí domu a žalobci v prvém patře tohoto domu, byť by se vzájemně velmi často navštěvovali, vypomáhali si. Trávení volného času, byť ve větší intenzitě, společná práce na zahradě, společné návštěvy lékaře, vedením společné domácnosti nejsou. Nadto ani společné hospodaření zde nebylo vedeno, když zůstavitelka velmi důsledně dbala na to, aby veškeré položky, které byly v rámci vzájemné výpomoci či užívání nemovitosti hrazeny, byla vyúčtovány a proplaceny.

45. S ohledem ke shora uvedeném tedy bylo uzavřeno, že nárok žalobců není důvodným a žaloba byla zamítnuta.

46. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., když žalovaní byli ve věci úspěšnými účastníky řízení, a tudíž jim přináleží náklady vynaložené v souvislosti s vedením sporu. Soud zdůrazňuje, že předmětem sporu není nemovitá věc ani právo k ní, nýbrž určení toho, zdali žalobci přichází jako dědici III. dědické třídy. K tomuto soud odkazuje nález Ústavního soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. III. ÚS 1052/21 dne 14. 9. 2021, kde Ústavní soud mimo jiné uvádí: „Navrhují-li stěžovatelé, aby "pro případy řízení o určení dědického práva bylo ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění změn zrušeno, resp. aby řízení o určení dědického práva byla výslovně z tohoto ustanovení vyjmuta", nelze považovat tento jejich návrh za návrh na zrušení podzákonného právního předpisu podle § 64 odst. 2 písm. d) zákona o Ústavním soudu, neboť ve své podstatě stěžovatelé nenavrhují zrušení § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, ale domáhají se toho, aby toto ustanovení nebylo aplikováno ve věcech žalob na určení dědického práva.“, kdy v právní větě citovaného nálezu Ústavní soud uvádí: „Závěru obvodního soudu, že předmětem řízení bylo určení dědického práva po určitém zůstaviteli, nikoli určení práva k nemovité věci, kde by v určitých případech přicházelo v úvahu vycházet z hodnoty nemovitosti, není z pohledu ústavnosti čeho vytknout. Postup obvodního soudu, který při rozhodování o nákladech řízení ve věci žaloby na určení práva, že určitá osoba je dědicem, použil § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, je tedy zcela ústavně souladný.“.

47. Na straně žalovaných vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto v nekrácené výši sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby á 2 500 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k návrhu na čl. 238-239 spisu, písemné podání n čl. 248-251 spisu, účast při jednání soudu dne 20. 3. 2024 od 9.00 hodin do 11.05 hodin, účast při jednání soudu dne 12. 6. 2024 od 9.00 hodin do 11.40 hodin, celkem tak 7 úkonů právní pomoci. Pokud učinili žalovaní vyjádření k důkaznímu materiálu žalobců, čl. 279-282 spisu, tak zde se jedná o úkon, který není účelným, neboť řízení je vedeno zásadou ústnosti, tudíž své vyjádření měli žalovaní učinit při jednání soudu, případně tak mohli učinit v rámci vyjádření k návrhu, neboť důkazy žalobců byly již k tomuto připojeny. A to dle § 7, bodu 5, § 9, odst. 3, písm. a), § § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Celkem tak 7x 2 500 Kč = 17 500 Kč. Dle § 12, odst. 4 citované vyhlášky je částka nákladů snížena o 20 %, když právní zástupce žalovaných ve věci zastupoval tři osoby, tedy náklady za právní úkony činí 14 000 Kč. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 7x 300 Kč = 2 100 Kč. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 4 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 3 381 Kč. Částka nákladů řízení na straně žalobců tak činí 19 481 Kč. Náhradu nákladů řízení jsou žalobkyně a) a žalobce b) povinni uhradit k rukám právního zástupce žalovaných (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.), když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, z níž by bylo namístě usuzovat, že jsou dány předpoklady pro určení delší lhůty k plnění či plnění ve splátkách.

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.