22 C 42/2022 - 105

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 75 022 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Konstatuje se, že v řízení vedeném u Magistrátu města [adresa], u Krajského úřadu Ústeckého kraje jako odvolacího orgánu a u Krajského soudu v [adresa], bylo porušeno právo žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky ve výši [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.5 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] (a souvisejícího úroku z prodlení v zákonné výši z dané částky jdoucího ode dne [datum] do zaplacení) za nepřiměřenou délku řízení ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOŠ“).

2. Oním nepřiměřeně dlouhým řízením mělo být přestupkové řízení, které bylo vedeno před správními orgány a následně v rámci správního soudnictví před Krajským soudem v [adresa].

3. Z žalobních tvrzení vyplývá, že v rámci přestupkového řízení u Magistrátu města Chomutova (dále jen „MMCh“), následného odvolacího řízení u Krajského úřadu Ústeckého kraje (dále jen „KÚÚK“) a navazujícího soudního řízení u Krajského soudu v [adresa] (dále jen KSÚL“) mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícího v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonné lhůtě. Řízení bylo zahájeno doručením příkazu MMCh č. j. [Anonymizováno]Bar ze dne [datum] žalobkyni dne [datum], kterým MMCh žalobkyni sdělil obvinění ze spáchání přestupku. Následně MMCh vydal rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým byla žalobkyně uznána vinnou z přestupku. K odvolání žalobkyně bylo toto rozhodnutí KÚÚK zrušeno a věc byla vrácena MMCh k dalšímu jednání. MMCh dle pokynu nadřízeného orgánu vydal nové rozhodnutí ve věci č. j. [Anonymizováno]/Cha ze dne [datum], kterým opět vyslovil spáchání přestupku žalobkyní. KÚÚK toto rozhodnutí potvrdil rozhodnutím č. j. [Anonymizováno] dne [datum]. Proti rozhodnutí KÚÚK podala žalobkyně správní žalobu. O této žalobě rozhodl KSÚL tak, že rozhodnutí KÚÚK zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (rozsudek č. j. [spisová značka] ze dne [datum]). KÚÚK následně zrušil i rozhodnutí MMCh a řízení zastavil. Toto rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne [datum]. Řízení o přestupku tak trvalo 62 měsíců, které žalobkyně nepovažuje za přiměřené. Vznik nemajetkové újmy žalobkyně dovozuje samotnou povahou přestupkového řízení, jakožto řízení trestní povahy. Za prvních 24 měsíců žalobkyně požaduje [částka] (24 x [částka]), za zbylých 38 měsíců [částka] (38 x [částka]). Kvůli povaze řízení – přestupkového řízení, které má povahu trestního řízení – žalobkyně zvyšuje tuto základní částku o 20 %. Kvůli banalitě předmětu přestupkového řízení (dopravní přestupek) zvyšuje žalobkyně základní částku o dalších 20 %. Základní částku však naopak snižuje o 20 % z důvodu projednání věci před třemi orgány (ve třech stupních). Celková částka, kterou žalobkyně po žalované požaduje činí [částka].

4. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne [datum], ve kterém shrnula průběh správního řízení a navazujícího řízení soudního. Ve shodě se žalobkyní uvedla, že celková délka řízení trvala 62 měsíců. Žalobní nárok však neuznala, a to ani zčásti, neboť v případě žalobkyně nemohlo dojít ke vzniku nemajetkové újmy. Toto tvrzení odůvodnila skutečností, že žalobkyni hrozila pokuta ve výši maximálně [částka], řízení probíhala před třemi stupni orgánů, zmocněnec žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, žalobkyně se celkově o průběh řízení nezajímala a úkony činila s průtahy (doplnění blanketního odvolání po několika měsících). Dále žalovaná uvedla, že je ze spisové dokumentace zřejmé, že žalobkyně využila služeb tzv. pojištění proti pokutám, a to s ohledem na osoby, které za ní jednaly a vzhledem k obstrukčním taktikám těchto osob (včetně uvádění údajů neexistujících osob). Výše uvedené podložila judikaturou Nejvyššího i Ústavního soudu. Uzavřela, že v jedinou nejistotou žalobkyně bylo, zda se jí za použití obstrukční taktiky podaří vyhnout se trestu za přestupek. Poskytnutí odškodnění tak žalovaná považuje za rozporné s dobrými mravy, veřejným pořádkem a obecnými principy spravedlnosti.

5. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum] č.j. [spisová značka], kdy byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta a to z důvodu, že soud neshledal na straně žalobkyně vznik újmy. Tento rozsudek byl zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka]. Odvolací soud zejména konstatoval existenci rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kde je specifikováno za použití jakých kritérií je třeba hodnotit zda daná délka řízení je přiměřenou či nepřiměřenou, což soud neučinil. Rovněž tak bylo vycházeno z nedostatečného skutkového zjištění ve vztahu na průběh předmětného správního a soudního řízení. Z tohoto důvodu hodnotil odůvodnění prvostupňového soudu jako nepřezkoumatelné.

6. Odvolací soud pak zavázal soud prvního stupně k dostatečnému zjištění skutkového stavu, tak aby mohlo být zjištěno, zda na straně žalované došlo k naplnění odpovědnostních předpokladů. Zejména zjistí okamžiky, se kterými se pojí počátek a konec řízení a specifikaci průběhu těchto řízení. Následně posoudí za použití kritérií specifikovaných dle § 31a odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu, zda lze délku řízení posoudit jako přiměřenou či nikoliv. Pokud dojde k závěru o nepřiměřenosti této délky, vypořádá se s námitkou žalované, že újma žalobkyni nevznikla. Zejména bude posuzováno, zda jednání žalobkyně bylo ryze obstrukční sledujíc jediný cíl, a sice prodloužení daného řízení. Případně odvolací soud dále soud prvého stupně zavázal ke zkoumání odpovídajícího zadostiučinění pro žalobkyni.

7. Soud učinil následující skutková zjištění:

8. Na základě předložených listin a vyjádření účastníků dospěl k soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

9. Z příkazu MMCh č. j. [Anonymizováno]/Bar ze dne [datum] soud zjistil, že MMCh vydal příkaz, ve kterém konstavoval, že žalobkyně se dopustila správního deliktu podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tím, že dne [datum] v 16:00 hodin v obci [adresa] nezajistila, aby při užití vozidla reg. zn. [SPZ] na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. Za spáchání tohoto správního deltiku MMCh žalobkyni uložil pokutu ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

10. Z rozhodnutí MMCh č. j. [Anonymizováno]/Cha ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím zmocněné společnosti [právnická osoba], podala proti příkazu odpor. MMCh proto zahájil správní řízení ve věci správního deliktu. [jméno FO] ukončení dokazování a možnosti účastníků se vyjádřit podkladům rozhodnutí vydal rozhodnutí, kterým shodně s příkazem shledal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu a uložil ji pokutu ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení ve výši [částka].

11. Z rozhodnutí KÚÚK č. j. [Anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že KÚÚK zrušil rozhodnutí MMCh č. j. [Anonymizováno]/Cha ze dne [datum] a věc vrátil k novému projednání. Tento krok odůvodnil tím, že MMCh pochybil, pokud provedl ústní jednání, aniž by řádně na konkrétní termín žalobkyni předvolal.

12. Z rozhodnutí KÚÚK č. j. [Anonymizováno] dne [datum] soud zjistil, že MMCh po zrušení jeho rozhodnutí nařídil ve věci ústní jednání, ke kterém se ani žalobkyně, ani její zástupce bez omluvy nedostavil a MMCh následně vydal nové rozhodnutí č. j. MMCH/50576/SD/53/2016/ODaSČ/Cha ze dne [datum], kterým setrval na svém právním názoru o spáchání správního deliktu žalobkyní a o výši uložené pokuty. KÚÚK toto rozhodnutí potvrdil a odvolání žalobkyně zamítnul.

13. Z rozsudku KSÚL č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že KSÚL rozhodnutí KÚÚK č. j. [Anonymizováno] dne [datum] zrušil pro nezákonnost a věc mu vrátil k dalšímu řízení. KSÚL uvedl, že výrok rozhodnutí MMCh obsahuje nedostatečné vymezení skutku, kdy není specifikováno, jakým jednáním a porušením jaké povinnosti uložené zákonem došlo ke spáchání přestupku řidičem vozidla.

14. Z rozhodnutí KÚÚK č. j. [Anonymizováno]FD ze dne [datum] soud zjistil, že KÚÚK rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] zrušil a řízení o přestupku zastavil, neboť dle § 20 zákona o přestupcích došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku promlčení.

15. Z přípisu Krajského ředitelství policie Královéhradeckého kraje č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že policie učinila prověrku osoby [jméno FO], nar. [datum], s tím, že tato osoba evidencemi neprochází. Osoba tedy jako cizinec v minulosti nepobývala na území ČR, ani o pobyt na jejím území nežádala. Nejedná se rovněž ani o občana ČR.

16. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované nárok na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem.

17. Soud si během řízení vyžádal spisy [Anonymizováno] [spisová značka] a spis [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]-2016/crn, ze kterých zjistil:

18. Dne [datum] Magistrát města [adresa] (dále jen „Magistrát“) obdržel oznámení o přestupku č. j. [Anonymizováno] na neznámého řidiče vozidla.

19. Dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu, kterou vyzval žalobkyni, aby uhradila částku stanovenou dle § 125h odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), případně aby Magistrátu sdělila totožnost osoby, která řídila vozidlo v době spáchání přestupku.

20. Následně byla Magistrátu doručena plná moc žalobkyně, kterou zplnomocnila k zastupování ve správním řízení společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa]. Současně s plnou mocí bylo doručeno sdělení o totožnosti řidiče vozidla. Předmětné vozidlo měl řídit pan [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem 58 [jméno FO], [jméno FO], Vietnam. Současně bylo uvedeno, že se jedná o zaměstnance zmocněnce, který si přebírá poštu na adrese sídla zmocněnce. Magistrát následně ztotožněného řidiče vozidla vyzval k podání vysvětlení. Tato písemnost se však vrátila Magistrátu zpět po uplynutí maximální doby uložení s potvrzením pracovnice [právnická osoba], že adresát je na uvedené adrese neznámý a nemá schránku.

21. Dne [datum] vypracoval Magistrát příkaz č. j. [Anonymizováno]/ODaSČ/Bar, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Současně byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. [adresa] byl zmocněnci žalobkyně doručen dne [datum].

22. Proti příkazu ze dne [datum] podala žalobkyně zastoupená zmocněncem odpor.

23. Dne [datum] vypracoval Magistrát oznámení o zahájení řízení č. j. [Anonymizováno]/Bar.

24. Dne [datum] bylo Magistrátu doručeno vyjádření zmocněnce žalobkyně, v němž požadoval nařízení ústního jednání a současně sdělil, že v době spáchání přestupku řídil vozidlo pan [jméno FO], nar. [datum], trvale bytem 58 [jméno FO], [jméno FO], Vietnam. Současně bylo uvedeno, že se jedná o zaměstnance zmocněnce, který si přebírá poštu na adrese sídla zmocněnce.

25. Dne [datum] vypracoval Magistrát rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/Bar, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Současně byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení.

26. Dne [datum] bylo Magistrátu doručeno odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ze dne [datum].

27. Dne [datum] bylo odvolání a spisová dokumentace doručeny Krajskému úřadu Ústeckého kraje (dále jen „Krajský úřad“), a to písemností ze dne [datum].

28. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

29. Dne [datum] byla spisová dokumentace vrácena Magistrátu.

30. Následně Magistrát předvolal žalobkyni k ústnímu jednání na den [datum].

31. Dne [datum] se konalo ústní jednání, na které se zmocněnec ani žalobkyně bez omluvy nedostavili.

32. Dne [datum] vypracoval Magistrát rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]Bar, kterým uznal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu dle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Současně byla žalobkyni uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení.

33. Dne [datum] bylo Magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobkyně proti rozhodnutí ze dne [datum].

34. Dne [datum] vypracoval Magistrát výzvu k doplnění odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy.

35. Dne [právnická osoba]. 2017 bylo odvolání a spisová dokumentace doručeny Krajskému úřadu, a to písemností ze dne [datum].

36. Dne [datum] bylo Magistrátu doručeno doplnění odvolání žalobkyně.

37. Dne [datum] bylo doplnění odvolání postoupeno Magistrátem Krajskému úřadu, a to písemností ze dne [datum].

38. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.

39. Dne [datum] byla spisová dokumentace vrácena Magistrátu.

40. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum] žalobu ke Krajskému soudu v [adresa]. Zde již žalobkyni zastupoval [tituly před jménem] [jméno FO], advokát, se sídlem [jméno FO] 245/10, [adresa].

41. Dne [datum] vydal Krajský soud v [adresa] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým rozhodnutí Krajského úřadu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.

42. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum] zrušil a řízení z důvodu zániku odpovědnosti žalobkyně za přestupek zastavil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].

43. Žalobkyně, zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], uplatnila u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení. (podání žalobkyně zastoupeného [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum])

44. Při posouzení věci soud vycházel z následující právní úpravy a z následujících východisek:

45. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

46. Podle § 6 o.z.: (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

47. Podle § 8 o.z.: Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

48. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu.

49. Dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

50. Dle § 5 ZOŠ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

51. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

52. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená.

53. Soud se v prvé řadě tedy zabýval posouzením délky daného řízení, a to z hlediska její přiměřenosti či nepřiměřenosti.

54. Soud v prvé řadě konstatuje, že přestupkové řízení ve vztahu k obviněné osobě spadá do věcné působnosti čl. 6 Úmluvy, který, mimo jiné, garantuje právo na jeho přiměřenou délku [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]].

55. Pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení je prioritně třeba ohraničit jeho trvání, tj. stanovit počátek a konec řízení.

56. Posuzované řízení ve vztahu k žalobkyni trvalo od jeho zahájení dne [datum], kdy byl žalobkyni doručen příkaz vydaný Magistrátem města [adresa] č. j. [Anonymizováno]/Cha, jímž byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání přestupku [§ 46 odst. 1 a 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád], do [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje č.j. [Anonymizováno], kterým bylo zrušeno druhé rozhodnutí prvostupňového správního orgánu a řízení o přestupku bylo zastaveno. Řízení tedy trvalo celkem [hodnota] let, 2 měsíce a 17 dnů.

57. Řízení nebylo skutkově ani právně složité. Řízení bylo do jisté míry procesně složité, neboť bylo rozhodováno na třech stupních. Proti rozhodnutí Magistrátu bylo nejprve podáno odvolání, následně žaloba proti rozhodnutí. Ze skutkových zjištění soudu I. stupně se podává, že k významnému prodloužení délky řízení došlo ve fázi řízení před Krajským soudem. Žaloba proti rozhodnutí správního orgánu byla ke Krajskému soudu podána dne [datum] a ten o ní rozhodl teprve dne [datum], tj. po více než 2 letech a 2 měsících. Na tomto průtahu se žalobkyně nijak nepodílela. Na celkové délce řízení se žalobkyně podílela pouze nepatrně, a to zejména ve fázi správního řízení, když nejprve podal proti příkazu neodůvodněný odpor společně s nepodepsanou plnou mocí, kterou doplnil teprve na výzvu správního orgánu, proti rozhodnutí Magistrátu podal blanketní odvolaní a přes 5denní lhůtu k jeho doplnění, jej doplnil po více než měsíci.

58. Soud tedy konstatuje a uzavírá, že řízení (trvající 5 let 2 měsíce a 17 dnů) bylo nepřiměřeně dlouhé. Závěr o nepřiměřené délce nutno učinit právě s ohledem na významné prodloužení délky řízení v důsledku prodlevy Krajského soudu při rozhodování o žalobě proti rozhodnutí.

59. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10).

60. Soud má za to, že se žalované nepodařilo vznik nemajetkové újmy na straně žalobkyně vyvrátit. Její námitky k průběhu řízení a jeho okolnostem směřují k závěru o značně sníženém významu posuzovaného řízení pro žalobkyni, nikoli však k závěru, že jí žádná nemajetková újma nevznikla.

61. Soud se tedy dále zejména zabýval významem daného řízení pro žalobkyni, kdy vyšel z těchto závěrů.

62. Žalobkyně využila institutu tzv. „pojištění proti pokutám“ poskytovaného [právnická osoba], a osobami spojenými s tímto subjektem ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO]).

63. Orgánům soudní soustavy je známo, že [právnická osoba], je subjektem, který využívá jako hlavní procesní strategii „obhajoby“ přestupců nejrůznější procesní obstrukce, kterými cílí na znepřehlednění řízení a na vytvoření procesních pastí, které následně povedou k chybám správních orgánů či soudů. Konečným cílem takového nepoctivého jednání je docílení stavu, kdy nebude možno věc věcně projednat a uložit případně účastníkovi odpovídající trest.

64. V tomto ohledu lze odkázat na bohatou judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví.

65. Například v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozšířený senát Nejvyššího správního soudu uvedl, že „v nynější kauze měl stěžovatel ujednán smluvní vztah s Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, tedy subjektem, o kterém je soudu z jeho vlastní činnosti známo, že využívá jako hlavní procesní strategii nejrůznější procesní obstrukce. […] Hlavním cílem této strategie je zjevně zatížit správní orgán spoustou nadbytečných úkonů a následně „čekat“ na chybu správního orgánu.“ 66. K osobě zmocněnce lze také odkázat například na rozsudek Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve kterém uvedený soud konstatoval, že „je již notorietou, že [tituly před jménem] [jméno FO], jako jeden z řady zmocněnců, tj. např. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], atd., je účelově a obstrukčně jednajícím zmocněncem v těchto přestupkových věcech, kdy "nikoli náhodou" podává žaloby advokát [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], k účelové a obstrukční strategii završené podáváním žalob [tituly před jménem] [jméno FO], srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka], ze dne [datum] č. j. [spisová značka]). […] Ostatně to je zcela typické pro zmíněnou obstrukční a účelovou strategii, kterou završuje podaná žaloba obdobně jako v jiných věcech, kdy vystupují již výše zmínění zmocněnci a soudům známý [tituly před jménem] [jméno FO]. […] Pro zdejší soud, mající již dlouhodobé zkušenosti s obhajobou a aplikací účelové a obstrukční strategie v obdobných věcech ze strany advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], je to již notorietou (ostatně tyto případy zmiňuje už i bohatá judikatura NSS).“ (důraz přidán)

67. Poukázat pak lze dále například i na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], [spisová značka]: „zmocněnkyně soustavně zneužívá procesní práva. Obstrukční praktiky společnosti [právnická osoba] dobře zná též NSS, a to z vlastní rozhodovací činnosti (také ve spojitosti s dalšími osobami, např. [právnická osoba], apod., všechny tyto osoby jsou propojeny v osobách P. a [právnická osoba]., jejich věci pak před soudy vesměs zastupuje nynější zástupce stěžovatelky advokát [tituly před jménem] [jméno FO], respektive advokát [tituly před jménem] [jméno FO]; k příkladnému výčtu abuzivních a obstrukčních taktik ve správním řízení srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne [datum], čj. [spisová značka], č. 3684/2018 Sb. NSS, věc DopisOnline; rozsudek téhož senátu ze dne [datum], čj. [spisová značka], č. 3836/2019 Sb. NSS, bod 37; nebo rozsudky ze dne [datum], čj. [spisová značka]; ze dne [datum], čj. [spisová značka], bod 8, a mnohé další). Jak vysvětlil rozšířený senát ve věci [spisová značka], bod 37, hlavním cílem obstrukční strategie těchto osob ve správním řízení je „zjevně zatížit správní orgán spoustou nadbytečných úkonů a následně „čekat“ na chybu správního orgánu“.“ (důraz přidán)

68. V neposlední řadě pak soud cituje z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]: „Ve vztahu k danému případu a postupu „profesionálních zástupců“ nabízejících „pojištění proti dopravním pokutám“ musí Nejvyšší správní soud odkázat na závěry předchozích rozhodnutí stran těchto zástupců (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] nebo rozsudek ze dne [datum], č. j. [spisová značka]), z nichž vyplývá, že Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxe identifikoval osoby kolem pana [právnická osoba]., které nabízejí „profesionální pojištění ochrany před pokutami v oblasti dopravních předpisů“ a které se soustředí na vytváření „procesních pastí“ za účelem znepřehlednění správního řízení a dosažení prekluze odpovědnosti zmocnitelů. Dále je správním soudům známa jejich činnost v řízeních ve vztahu k odpovědnosti za správní delikt provozovatele vozidla podle ustanovení § 125f zákona o silničním provozu, zejm. jejich výmluvy na „osobu vzdálenou“, resp. na osobu zemřelou (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). Jedním ze znaků těchto profesionálních zástupců je rovněž to, že v řízení před správními soudy jejich „klienty“ zastupuje [tituly před jménem] [jméno FO], resp. [tituly před jménem] [jméno FO] (srov. rovněž přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. Nao 324/2017 – 58). Uzavření samotné „smlouvy o pojištění proti pokutám“ je nadto podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], možné považovat za přitěžující okolnost při ukládání sankce jako zjevný projev neúcty k pravidlům silničního provozu. Nejvyšší správní soud proto obecně konstatuje, že s ohledem na výše uvedené může být i procesní postup, byť formálně bezvadný, s ohledem na okolnosti případu označen za zneužití práva.“ (důraz přidán)

69. Citovat pak ve vztahu k nynější věci lze i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], [spisová značka]: „právě pasivita ve správním řízení a následné uvedení široké škály námitek až v řízení před soudem je jednou z typických strategií [tituly před jménem] [jméno FO] a s ním spolupracujícího [tituly před jménem] [právnická osoba]. při zastupování obviněných z dopravních přestupků. Nejvyšší správní soud dokonce ve své judikatuře (viz rozsudek NSS ze dne [datum], č. j. [spisová značka]) dospěl k závěru, že uvedená procesní strategie spočívající v opakovaném podávání neodůvodněných odvolání kombinovaných s následným podáním komplexní žaloby může být hodnocena jako obstrukce, čemuž bude přizpůsoben i rozsah soudního přezkumu. Svérázným přístupem k obhajobě v přestupkovém řízení totiž přestupci nemohou přesunout celé dokazování až na správní soudy, pokud mohli tyto námitky uplatnit již v řízení před správními orgány.“ 70. Nepoukázat pak konečně nelze na to, že osoby poskytující zastoupení žalobkyni se nezdráhají ani praktik zcela za hranicí slušnosti a morálnosti, když příkladmo označují zesnulé osoby za řidiče u nich „pojištěných vozidel“. Nejvyšší správní soud přitom uvedené jednání označil za hyenismus (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

71. Žalobkyně uzavřela „smlouvu o pojištění proti pokutám“, nechala se v řízení zastupovat subjektem zaměřeným na vytváření procesních obstrukcí zacílených na znepřehlednění řízení a donucení správního orgánu dopustit se v neobvyklé procesní pasti chyby. Žalobkyně tak zvolila v posuzovaném řízení obstrukční postup spojený se subjektem, jehož cílem je snaha o destrukci systému státní (i soudní) správy v oblasti dopravních přestupků jeho zahlcením a destrukce právních zásad prostřednictvím obstrukčních technik a účelových výkladů. Praktiky skupiny osob zastupujících žalobkyni byly soudy rozhodujícími ve správním soudnictví označeny za hyenismus. Hlavním smyslem a účelem jednání daných osob přitom bylo právě to řízení prodlužovat a znepřehledňovat, aby v konečném důsledku nedošlo k uložení trestu.

72. Soud se tedy dále zabýval určením formy zadostiučinění pro žalobkyni, kdy dospěl k závěru, že je na místě konstatovat porušení práva. Soud je názoru, že v takovém případě nelze žalobkyni přiznat zadostiučinění v podobě finanční satisfakce, kdy je na místě pouze konstatovat porušení práva.

73. Na tomto místě je pak nutno zopakovat, že žalobkyně využila „pojištění proti pokutám“. Smyslem a účelem takového „pojištění“ je přitom právě to, že „poskytovatel pojištění“ „klientovi“ zaručuje beztrestnost, tj. zaručuje, že „klientovi“ nebude uložen trest, v nynější věci pořádková pokuta. „Poskytovatel“ pojištění pak „klientovi“ zaručuje i to, že za něj povede a provede obranu. Z uvedeného plyne, že „klient“ takového typu „pojištění“ nebude v nejistotě ohledně výsledku řízení. Naopak bude veden myšlenkou, že je proti pokutám pojištěn, a tyto mu tak nehrozí. Význam řízení pro žalobkyni byl tak minimální.

74. Poskytnutí finanční satisfakce soud nepovažuje za odpovídající okolnostem nyní projednávané věci – zde soud opakovaně akcentuje zejména protispolečenskou povahu jednání žalobkyně a dodává, že v řízení nešlo o osobní svobodu žalobkyně či jinou obdobně závažnou hodnotu. Soud neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by zakládaly nutnost poskytnout žalobkyni případně i peněžité zadostiučinění (vedle zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva). Žalobkyně ostatně ani žádné takové skutečnosti netvrdila – poukazovala, a to co se týče kritéria významu řízení a kritéria složitosti řízení, na to, že se jednalo o přestupkové řízení a že nešlo o nadmíru komplikované řízení. Uvedené skutečnosti však jistě samy o sobě nemohou představovat důvod k posouzení konstatování porušení práva jako nedostatečných forem kompenzace případné žalobkyni vzniklé nemajetkové újmy.

75. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že význam řízení pro žalobkyni byl snížený, kdy nemajetková újma žalobkyně byla pouze nepatrná, je v projednávané věci přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]].

76. Pokud jde o náklady řízení vynaložené žalobkyní v řízení před soudem I. stupně, jejich výše činí [částka]. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za zastupování advokátem ve výši [částka] za každý z následujících úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci ze dne [datum], z náhrady hotových výdajů na uvedené tři úkony právní služby po [částka] [ § 2, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. f), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu], a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] v částce [částka]. (právní zástupce žalobkyně byl plátcem DPH do dne [datum]).

77. V odvolacím řízení vznikly žalobci náklady za právní zastoupení advokátem ve výši odměny [částka] za úkon právní služby spočívající v sepsání odvolání [§ 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu], k níž náleží náhrada hotových výdajů za tento úkon právní služby ve výši [částka] [§ 2, § 11 odst. 1 písm. k), § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu].

Poučení