22 C 423/2022 - 153

Rubrum

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce C] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vyklizení nemovitosti takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen vyklidit nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obci [adresa], a to rodinný dům čp. [Anonymizováno], součást pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2, pozemek parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, a to do patnácti dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Řízení se v té části, v níž se žalobci domáhali uložení žalovanému povinnost hradit žalovaným částku 13 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022 do 30. 11. 2022, zastavuje.

III. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobcům částku 13 000 Kč měsíčně za období 1. 12. 2022 do 31. 3. 2024 a částku 10 400 Kč od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024, se zamítá.

IV. Na náhradě nákladů řízení jsou žalobkyně a), žalobce b) společně a nerozdílně povinni uhradit žalovanému částku 115 192 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobci podali soudu žalobní návrh, jímž se domáhali uložení povinnosti žalovanému vyklidit nemovité věci a uhradit plnění za jejich užívání bez právního titulu s následujícími tvrzeními. Žalobci jsou výlučnými vlastníky domu na adrese [adresa], součást pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m 2, pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2, vše v katastrálním území [adresa], obci [adresa], LV č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Žalovaný nemovitosti užíval v minulosti z důvodu vztahu s matkou žalobců, která dům obývala. Matčin zdravotní stav se však rapidně zhoršil, od [Anonymizováno] [Anonymizováno] nebyla již schopná se o sebe sama starat, byla hospitalizována a následně od [datum] do [datum] v [Anonymizováno] [adresa] a poté v [právnická osoba] v [právnická osoba], který opouštěla za účelem různých vyšetření, dlouhodobě tedy obývá střídavě zdravotnická zařízení a zařízení pečovatelská, kam ji žalobci vozí a kde ji navštěvují. Po jejím odstěhování žalobci opakovaně žalovaného vyzývali k opuštění nemovitostí, bezvýsledně. Dokonce vyměnil zámky bez jejich souhlasu, nyní tak není ani možné učinit revize kotle a komína, což způsobuje potenciální problém vůči pojišťovně (nemovitost je pojištěna, pojistku platí žalobci). Dojde-li ke skutečnému poškození nemovitosti, případným problémům pojišťovny s plněním, budou se žalobci domáhat i škody jednáním žalovaného vzniklé. Žalobci se pokoušeli žalovaného pomocí výzev odstěhovat, jelikož užíval nemovitosti na jejich úkor bez právního důvodu, ale neúspěšně. Snaha o dohodu o vystěhování smírně nikam nevedla, žalovaný i nadále nemovitosti užíval a dosud užívá, čímž u něj dochází k bezdůvodnému obohacení ve výši částky, kterou by jinak musel vynaložit na získání práva k užívání nemovitosti. Bezdůvodné obohacení odpovídá částce, kterou takto ušetřil, tedy obvyklému nájemnému nemovitosti nájmu, který by jinak za užívání obdobného prostoru k bydlení měl hradit. Nyní se v [Anonymizováno], kde se nemovitost nachází, nájmy pohybují cca 13 000 Kč měsíčně i za mnohem menší nemovitosti v horším stavu. Cílem žalobců však není finančně žalovaného zlikvidovat, proto požadují úhradu bezdůvodného obohacení pouze 13 000 Kč za měsíc od měsíce dubna 2022, kdy se pokoušeli jej k odchodu přimět. Celkem tedy k sepisu žaloby 9 x 13 000 Kč, tedy 117 000 Kč. Jelikož na žádosti a výzvy žalobců žalovaný nereagoval, zaslali mu prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvu, ve které jej vyzývali k vstěhování do 10 dnů a předání klíčů a také ke změně trvalého bydliště, které v nemovitostech v současné době bez právního důvodu má. Ani poté své povinnosti nesplnil, prostřednictvím právního zástupce vše odmítl. Žalobcům tedy nezbývá, než se svých práv domáhat prostřednictvím soudu, zásahy do jejich vlastnických práv žalovaným považují za neúnosné. Nechť soud rozhodne o vyklizení nemovitosti žalovaným a úhradě bezdůvodného obohacení, jelikož užívá nemovitosti bez právního důvodu a ani po opakovaných urgencích z jeho strany jej neopustil dobrovolně.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasí, považuje ji za právně a skutkově nedůvodnou a neodůvodněnou, minimálně žalobci jednají v rozporu s dobrými mravy, pravidly slušnosti a spravedlnosti. [jméno FO], matka žalobců a manželka žalovaného, byla až do 18. 10. 2018 vlastnicí předmětných nemovitostí, žalobci nabyli vlastnické právo k nemovitostem darovací smlouvou se zřízením práva služebnosti, sepsána 15. 10. 2018 formou notářského zápisu notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kdy bylo současně zřízeno ve prospěch paní [jméno FO] věcné břemeno doživotního a bezplatného užívání nemovitostí. Podle § 744 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení; vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení. [jméno FO] má svědčit dle uvedené smlouvy právo doživotního bezplatného užívání nemovitostí, resp. věcné břemeno (služebnost) dle § 1257 a násl. o. z., věcné právo a současně výhradní právo umožňující v domě bydlet dle § 744 o. z. Žalovaný vychází z uvedené darovací smlouvy. Žalovanému, manželu pí. [jméno FO], tak dle citovaného ustanovení vzniklo zřízením věcného břemene doživotního bezplatného užívání nemovitostí ve prospěch pí. [jméno FO] právo v domě bydlet, tedy i užívat předmětné nemovitosti. [jméno FO] v domě bydlí společně se svým manželem, žalovaným, který tak vykonává svá práva plynoucí z manželského soužití, ale i své povinnosti, zejména péči o manželku. Není pravdou, že předmětné nemovitosti užívá bez právního důvodu. Nadto, když pí. [jméno FO] byla formálně vlastnicí předmětných nemovitostí, jejím úmyslem bylo pro případ své smrti zřídit ve prospěch žalovaného věcné břemeno bezplatného doživotního užívání předmětných nemovitostí, jak deklarováno v závěti sepsané dne 24. 4. 2008 formou notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], N [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Žalovaný považuje jednání žalobců za rozporné s dobrými mravy, a o to více, když pí. [jméno FO] bezplatně převedla vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalobce, ignorovat, resp. přímo jednat proti přání vlastní matky, jejíž vůle směřovala k tomu, aby její manžel měl zajištěno doživotní bezplatné bydlení. Za další významnou okolnost žalovaný považuje, že společně s pí. [jméno FO] v předmětných nemovitostech žije mnoho let, investovali do nich značné finanční prostředky na údržbu a opravu. Nutno vzít v úvahu i to, že žalovaný a jeho manželka jsou pokročilého věku, jakékoli změny v bydlení, zvláště za uvedených okolností, jsou pro ně velmi komplikované.

3. Poté, kdy bylo ve věci zahájeno jednáni, učinili žalobci zpětvzetí žalobního návrhu v té části, v níž se domáhali uložení žalovanému povinnosti uhradit žalobcům částku 13 000 Kč za období od 1. 4. 2022 do 30. 11. 2022. Žalovaný nesdělil soudu žádné vážné důvody, pro které by se zpětvzetím návrhu nesouhlasil, uvedl, že s tímto souhlasí. Proto bylo pro tuto část řízení postupováno dle § 96, odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. a bylo rozhodnuto, že řízení se v této části zastavuje.

4. Ve věci byly provedeny níže uvedené důkazy, z nichž byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Dle veřejných nabídek pronájmů v obci [adresa] požadované nájemné se pohybuje v částce 13 000 Kč až 13 500 Kč. (nabídka pronájmu rodinného domu na č. l. 15-16 spisu, nabídka pronájmu bytu na č. l. 20-21 spisu)

6. Matka žalobců (paní [jméno FO]) pořídila dne 24. 4. 2008 ve formě notářského zápisu notářky [tituly před jménem] [jméno FO] závěť, jejímž obsahem bylo povolání žalobců za dědice (s výjimkou jednoho odkazu nemovitosti) a zřízení věcného břemene bezplatného doživotního bydlení k předmětným nemovitostem ve prospěch žalovaného. (notářský zápis na č. l. 41-43 spisu) K tomuto důkazu, jehož se žalovaný dovolával, soud konstatuje, že jej s ohledem k časovému odstupu od rozhodných skutečností nepovažuje na relevantní, neboť i kdyby v této době jmenovaná měla nějaký úmysl ohledně nakládání s nemovitými věcmi, tak v mezidobí jej mohla změnit.

7. Žalobci, jakožto obdarovaní, a jejich matka, jakožto dárkyně, uzavřeli darovací smlouvu ohledně předmětných nemovitostí dne 15. 10. 2018 ve formě notářského zápisu notářky [tituly před jménem] [jméno FO]. Zároveň ujednali zřízení služebnosti k předmětným nemovitostem ve prospěch matky, která spočívala v právu jejich doživotního bezplatného užívání. (notářský zápis na č. l. 33-37 spisu) Dne 11. 4. 2022 žalobci a jejich matka pí. [jméno FO] uzavřeli bezúplatnou dohodu o zrušení věcného břemene užívání (resp. služebnosti), které vzniklo na základě darovací smlouvy na čl. 33-37 spisu, a to s odkazem na skutečnost, že matka předmětné nemovitosti neužívá a že jí je poskytována péče na jiných místech, kterou ji zajišťují žalobci. (dohoda o zrušení věcného břemene užívání na č. l. 54-56 spisu)

8. Žalobci jsou zapsáni v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako spoluvlastníci pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je rodinný dům čp. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], [Anonymizováno], o výměře [Anonymizováno] m2. Tento zápis byl proveden dne 12. 11. 2018 s účinky k 18. 10. 2018 na základě smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene č. NZ-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Ke dni 13. 1. 2022 (i 16. 12. 2021) bylo navíc zapsáno věcné břemeno užívání pro paní [jméno FO], tedy matku žalobců. (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 17, 31-32 a 38-40 spisu)

9. Dopisem adresovaným matce žalobců ze dne 17. 12. 2021 [jméno FO], sociální služby pro seniory sdělila, že vyhovuje žádosti o přijetí, avšak pro nedostatek míst zařazuje do pořadníku. (sdělení [jméno FO], sociální služby pro seniory na č. l. 73 spisu). K tomuto důkazu soud odkazuje výslech svědkyně [jméno FO] [Anonymizováno], zdravotní sestry, která provádí domácí péči o [jméno FO], a která výslovně uvedla, že došlo k výraznému zhoršení zdravotního stavu jmenované, tudíž tato nemůže být umístěna v domově pro seniory.

10. Dne 23. 12. 2021 matka žalobců požádala o poskytování sociální služby [právnická osoba], o jejímž poskytování podepsala matka žalobců smlouvu dne 28. 3. 2022, přičemž dle smlouvy mělo být součástí služby i pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Úplata za službu měla být hrazena z účtu matky žalobců. (žádost č. 1521 na č. l. 74 spisu, smlouva o poskytování sociální služby č. [hodnota] na č. l. 75-87 spisu). Zde soud taktéž odkazuje výpověď svědkyně [jméno FO] [Anonymizováno], která popsala zdravotní stav [jméno FO] tak, že je již zcela imobilní, je třeba zajišťovat i pomoc při vyměšování a příjmu potravy, zde se tak nejedná o pouhou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o osobu, neboť tyto již nemohou vůbec být vykonávány bez účasti jiné osoby.

11. Dne 20. 5. 2022 byla vystavena neurologická zpráva ke jménu [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno], s. r. o., dle které trpí matka žalobců [Anonymizováno] [podezřelý výraz], má obtíže s chůzí. V této zprávě je výslovně uvedeno, že si přeje odejít z [právnická osoba] domů k manželovi, byť lékař doporučil setrvání. (dekurz na č. l. 88 spisu) 12. [právnická osoba], sdělila, že matka žalobců byla jejich klientkou od 23. 3. do 30. 11. 2022. Dle sociálních pracovníků nebyla soběstačná, byť přání schopna projevit byla, komunikovala spíše méně. Více pracovníkům se zmínila, že to má s manželem těžké a že se chce nechat rozvést. Dle pracovníků byla matka žalobců snadno ovlivnitelná dcerou i manželem, se kterými byla v kontaktu, přičemž manžel ji navštěvoval téměř denně. (sdělení příspěvkové organizace [právnická osoba] na č. l. 51-52 spisu) 13. [právnická osoba] sdělila, že matka žalobců byla opakovaně hospitalizována na oddělení [Anonymizováno], a to od 17. 12. 2021 do 28. 3. 2022 a od 8. 8. 2022 do 19. 8. 2022, následně byla vždy propuštěna do péče [právnická osoba]. Matka žalobců byla dle nemocnice při vědomí, orientovaná, komunikativní, schopna projevit přání. Chodila s chodítkem, najedla a napila se sama, oblékla se, vyžadovala jen lehkou dopomoc. Dle pracovníků za ní chodila celá rodina, jako kontakt byla uvedena dcera (žalobkyně). (sdělení [právnická osoba] na č. l. 61 spisu)

14. Právní zástupkyně žalobců vyzvala žalovaného dopisem odeslaným dne 9. 8. 2022 k vyklizení předmětných nemovitostí a změnu adresy trvalého pobytu s odkazem na skončení jejich užívání matkou žalobců, od čehož žalovaný své užívací právo odvozoval. K vyklizení byla poskytnuta lhůta 10 dnů, a ke sdělení termínu lhůta jednoho týdne od doručení dopisu. (předžalobní výzva na č. l. 18 spisu, podací lístek na č. l. 19 spisu)

15. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že její [Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]) převedla dům na [Anonymizováno]. K tomuto se vyjádřila tak, že chce, aby jej nezískal její manžel, neřekla mu to tedy, taktéž se vyjádřila, že se žalovaným chce rozvést. Rodina se v dřívější době scházela, pí. [jméno FO] je [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Scházeli se spolu s tetou a maminkou svědkyně. Žalovaný měl být jako manžel někdy kolem roku [Anonymizováno] vůči matce žalobců [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] v rámci manželského soužití manželů [jméno FO] se vyjádřila tak, že toto se „vědělo“, paní [jméno FO] popisovala, jak ji uhodil, když byl pod vlivem alkoholu. Sama však žádnému takovému jednání přítomna nebyla. Žalovaného hodnotí jako osobu, která se přetvařuje a stylizuje své chování. Vztah manželů [jméno FO] hodnotí jako toxický, takový, kdy žena nedokáže zabouchnout dveře a ze vztahu odejít. Když měla [jméno FO] propuštěnku z nemocnice, vracela se do [Anonymizováno]. Se jmenovanou se nyní již nestýká, nebyla s ní v kontaktu po dobu delší nežli jeden rok. Žalobci se vyjádřili tak, že žalovaný ji po první hospitalizaci ji od ostatních izoloval.

16. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil, že otec (manžel matky žalobců) se staral o dům při hospitalizaci matky žalobců, kterou v nemocnici navštěvoval. O žádných nestandardních konfliktech mezi nimi neví. Dle otce považuje za domov matka žalobců předmětné nemovitosti, kde spolu žijí. Svědek popsal péči o domácnost v domě v [Anonymizováno] a vzájemné soužití žalovaného a [jméno FO], s tím, že je to žalovaný, kdo pečuje o domácnost, hygienu a motorickou dopomoc matce žalobců.

17. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že její sestra (matka žalobců) někdy uváděla, že se chce nechat rozvést, její manželský vztah hodnotí „jako na houpačce“. Dříve spolu byly v kontaktu, měli vzájemné dlouhé telefonické hovory, kdy se na žalovaného stěžovala. V předchozí době říkala, že se rozvede, své názory však velmi často měnila, když jeden týden říkala, že se rozvede, druhý týden to změnila a vše bylo jinak. Také již dříve líčila nějaký konflikt s žalovaným, kdy mělo dojít k fyzickému kontaktu. [jméno FO] různě měnila svá rozhodnutí i ohledně nemovitostí v [Anonymizováno], nakonec jej převedla na děti. O tomto jejím záměru svědkyně nevěděla, byla jím překvapena. Udělala to bez vědomí žalovaného. V zásadě se nijak nevyjadřovala k tomu, proč to udělala. Po operaci byla umístěna v [Anonymizováno] [adresa]. Žalobkyně a) zajistila jmenované místo v [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] v [právnická osoba]. Když za ní svědkyně jela na návštěvu, vyjadřovala se tak, že do tohoto zařízení rozhodně nepatří. V této době si ještě uvědomovala, co říká, avšak zároveň si nechtěla připustit, že je nemocná, trpěla [Anonymizováno] [podezřelý výraz], měla již [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Naposledy ji viděla v roce 2022, telefonicky s ní byla v kontaktu v srpnu 2023.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že vypomáhá otci, tedy žalovanému, v péči o matku žalobců, a to dvakrát či třikrát týdně. Tento se stará o hygienu, jídlo i vycházky matky žalobců. Její stav se zhoršuje, ještě před rokem mohla chodit, nyní již nikoliv. Nyní i komunikace bývá někdy problém, při telefonování musí telefon držet a obsluhovat další osoba, zpravidla manžel. S [jméno FO] je v kontaktu, komunikuje s ní, pomáhá s péčí o ni, v rámci této péči jí např. lakuje nehty. V rámci tohoto kontaktu spolu komunikují, pakliže to její stav dovolí. Někdy není komunikace schopná, někdy však ano, to například vyprávějí o kočce. Stav jmenované se prudce zhoršuje. V domově důchodců ji žalovaný navštěvoval denně, svědkyně dvakrát či třikrát, kdy matka žalobců vyjadřovala přání jít domů s tím, že se o ni bude starat manžel. Ve vztahu k výpovědi jmenované je třeba hodnotit, že tato se na svoji výpověď připravovala, seznámila s protokolem, kdy v rámci svého slyšení výslovně odkazovala na obsah výpovědi svědkyně [jméno FO]. Tato skutečnost nepochybně vede k úvahám o důvěryhodnosti výpovědi svědka. Zároveň však soud hodnotí, že výpověď této svědkyně v rozhodných skutečnostech, tedy stav [jméno FO], péče o ni, je shodná jako výpověď svědkyň, které do domácnosti docházejí a jsou ve věci zcela nestranné, a to [jméno FO] [Anonymizováno] a [jméno FO].

19. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] [Anonymizováno] soud zjistil, že je zdravotní sestrou, přibližně rok pečuje o matku žalobců, a to denně. V domácnosti žijí matka žalobců a její manžel, který se o ni stará i co do základních úkonů soběstačnosti (mytí, jídlo, oblékání). Umístění matky žalobců do domova důchodců není za takového stavu možné, naopak je u takových pacientů změna prostředí nevhodná. Dochází za nimi ještě sestra z charity, děti za nimi nedochází. Vztah k manželovi hodnotí paní [jméno FO] jako dobrý, o manželovi mluví, usmívá se na něj, volá jej k sobě. Dobrý vztah má též ke svědkyni [jméno FO]. Matka žalobců je ležící pacient, její fyzický i mentální stav se zhoršuje. Někdy je schopna komunikovat, někdy ne. [jméno FO] začátku péče byla orientována (věděla, kdo je, kde se nachází, poznala zdravotní sestru), nyní jsou dny, kdy orientována není, osoby kolem sebe nepozná. Nyní často hovoří o minulosti, o tom, že musí pečovat o domácnost, aniž by si uvědomovala, že toho není schopna. Pokud by měla být vyslechnuta, tak není reálné, že bude schopna věrohodně vypovídat. Mimo předmětné nemovitosti byla za poslední rok asi týden (dle lékařské zprávy v dispozici svědkyně od 8. 11. do 11. 10. 2023) v nemocnici na interním oddělení. Sama však říká, že chce být doma. V současné době již nemá náhled na to, zda má být někam přesunuta, či nikoliv. Obecně platí, že přemístění pacientů do jiného prostředí z jejich domova většinou jejich stav zhorší, pro pacienty je velmi důležité, aby zůstávali doma a své prostředí neměnili.

20. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že se svědkyně o matku žalobců stará, jakožto sociální pracovnice, dochází do domácnosti přibližně dva roky, a to jednou až dvakrát týdně. Jejím úkolem je péče o hygienu a výkon dohledu, pokud se manžel vzdálí. O matku žalobců se stará manžel a částečně i svědkyně [jméno FO]. Žalovaný takto provádí běžnou hygienu, vyměňuje [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což činí i několikrát denně. V rámci své činnosti u paní [jméno FO] svědkyně vypomáhá s výkonem [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to za pomoci žalovaného, který zajišťuje přemístění paní [jméno FO] do koupele. Manžel jí podává taktéž stravu. Toto uvádí sama paní [jméno FO], svědkyně to navíc i sama vidí, když vykovává péči o jmenovanou. Když do domácnosti přichází, svědkyně má například nedojedenou snídani, tuto jí předkládá žalovaný. [jméno FO] je velmi často unavena a odpočívá, nekomunikuje. Pokud hovoří, vyjadřuje se tak, že manžel jí pomáhá, hovoří o jídle, jídlo má ráda. O synovi, tedy žalobci b), vůbec nehovoří. Pokud o někom z žalobců hovoří, je to žalobkyně a), tedy dcera. Ve vztahu k této vzpomíná na dobu, když byla dítě. Jinak hovoří o dceři žalovaného, paní [jméno FO], hovoří o tom, že se o ní stará, lakuje jí nehty. Svědkyně sama viděla, že má upravené a nalakované nehty na rukou, k čemuž paní [jméno FO] řekla, že jí to dělala [jméno FO]. Jinak vzpomíná na své dětství, na to, když žila v [Anonymizováno]. O žalovaném hovoří, vyjadřuje se tak, že je ráda, že je s ním, že je ráda, že je doma. Předtím, nežli do místa počala svědkyně docházet, byla [jméno FO] umístěna v [právnická osoba] v [právnická osoba], o tom ale nikdy nemluví. Pokud hovoří o domově, říká vždy „tady doma v [Anonymizováno]“. Ze své pracovní činnosti terénního pracovníka svědkyně ví, že je-li to možné a pacient může mít zajištěnu domácí péči, je vždy lepší, když zůstane doma. Je také rozdíl mezi tím, když se senior v době, kdy si je všech důsledků svého rozhodnutí vědom, sám rozhodne pro umístění do domova důchodů, a mezi tím, když o tomto rozhodnou jiní. V současné době je paní [jméno FO] imobilní.

21. Z ostatních provedených důkazů, a to výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], výslechu svědkyně výslechu svědka [jméno FO], výslechu svědka [jméno FO], soud nezjistil žádné pro věc rozhodné skutečnosti nad rámec výše uvedených. Dané důkazy směřovaly k prokázání skutečností, jejichž zjišťování bylo s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečné. Ze stejného důvodu soud neprováděl jiné účastníky navržené důkazy.

22. Pokud žalobci navrhli provést slyšení svědka [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky, svědka [tituly před jménem] [jméno FO], praktického lékaře paní [jméno FO], tak advokáta či lékaře může slyšet pouze tehdy, jestliže je zproštěn mlčenlivosti, což v daném případě doloženo není, totéž platí i pro vyžádání zdravotnické dokumentace. Nadto skutkový děj lze najisto postavit z provedených důkazů. Byl-li navržen účastnický výslech žalobců, žalovaného, tak platí, že účastnický výslech soud provede pouze tehdy, jestliže skutkový děj nelze postavit z jiných důkazů, což v daném případě lze, tudíž provedení těchto důkazů je nadbytečným, stejně tak provedení slyšení svědků [jméno FO] a [jméno FO]. Co se týká slyšení [jméno FO], tak z provedených svědeckých výpovědí bylo zjištěno, že tato v zásadě již výslechu není pro svůj zdravotní stav schopna. 23. [jméno FO] základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

24. Matka žalobců darovala předmětné nemovitosti žalobcům s tím, že jí zároveň byla zřízena služebnost doživotního bezplatného užívání, a to smlouvou ze dne 15. 10. 2018. Následně, a to dne 11. 4. 2022, bylo ujednáno o zrušení věcného břemene užívání (resp. služebnosti), které vzniklo na základě darovací smlouvy.

25. Dne 17. 12. 2021 bylo zařízením [jméno FO], sociální služby pro seniory vyhověno žádosti o přijetí [jméno FO], avšak pro nedostatek míst byla zařazena do pořadníku. S ohledem k zhoršení zdravotního stavu jmenované však není možné v současné době tuto umístit do zařízení tohoto typu, neboť toto vyžaduje schopnost klienta vykonat základní obsluhu, čehož jmenovaná již není schopna. Dne 23. 12. 2021 [jméno FO] požádala o poskytování sociální služby [právnická osoba], o jejímž poskytování podepsala smlouvu dne 28. 3. 2022. Svědkyně [jméno FO] výslovně uvedla, že službu v tomto domově zajistila jmenované žalobkyně a). Z jiných důkazů nežli uvedených listin se nepodává, že by [jméno FO] měla zájem o umístění zařízení ústavního typu, naopak se zhoršením zdravotního stavu stále více vnímá jako své zázemí dům v [Anonymizováno]. Nadto zdravotní stav jmenované brání umístění do zařízení takového typu. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že v současné době zdravotní stav jmenované umožňuje její umístění pouze do léčebny dlouhodobě nemocných nebo do hospicu, kde by této byla poskytována nepřetržitá péče, a to i se základní obsluhou. Tomuto odpovídá i výpověď svědkyně [jméno FO], která taktéž popisovala stav [jméno FO] tak, že tato není schopna základní obsluhy. V období od 17. 12. 2021 do 28. 3. 2022 a od 8. 8. 2022 do 19. 8. 2022 byla [jméno FO] hospitalizována v [právnická osoba] na oddělení [Anonymizováno], následně byla vždy propuštěna do péče [právnická osoba]. V době hospitalizace byla při vědomí, orientovaná, komunikativní, schopna projevit přání. Dne 20. 5. 2022 výslovně projevila přání odejít z [právnická osoba] domů k manželovi, byť lékař doporučil setrvání v péči, toto je přímo uvedeno v podkladech vedených ke jménu [jméno FO].

26. Z důkazů provedených v řízení se zcela jednoznačně podává, že ač [jméno FO] podepsala smlouvy se shora uvedenými zařízením, nebylo její skutečnou vůlí, být v nich umístěna, opustit dům na adrese [adresa]. Tento vnímala a vnímá jako svůj domov. Pokud svědkyně [jméno FO] a [jméno FO] popsaly, že jmenovaná nebyla v manželství s žalovaným spokojena, vyjadřovala se tak, že zvažuje rozvod, tak nikdy k tomuto nepřistoupila. Svědkyně [jméno FO] se dokonce výslovně vyjádřila tak, že své názory v tomto směru měnila. Pakliže se jmenované svědkyně vyjadřovaly k tomu, že mělo dojít k fyzickému napadení matky žalobců žalovaným, tak obě shodně uvedly, že se jedná o událost, která se měla udát době přibližně před 20 lety, jiný konflikt jim není znám. Nadto obě tento konflikt popisovaly odlišně, svědkyně [adresa] uvedla, že [jméno FO] měla padnout na uzávěr topení, svědkyně [jméno FO] uvedla, že se uhodila o zárubeň, upadla, měli tam dlaždice. Kromě tohoto jednoho incidentu, jehož průběh navíc nelze postavit najisto, jiný konflikt mezi manžely nebyl zjištěn, kromě vyjadřované nespokojenosti [jméno FO] v manželství, kdy i tento názor měnila. Svědkyně [jméno FO] k tomuto výslovně uvedla, že byla ten typ ženy, která ze vztahu neodešla, vzájemný vztah manželů označila jako toxický.

27. Pakliže bylo shora uvedeno, že [jméno FO] měnila své názory ohledně setrvání v manželství s žalovaným, tak z výpovědi svědkyně [jméno FO] se dále podává i to, že [jméno FO] měnila své názory i ohledně jiných podstatných skutečností. Svědkyně se vyjadřovala konkrétně k tomu, že měnila i svůj postoj i ohledně toho, na koho převede dům v [Anonymizováno]. Následně vlastnictví k tomuto darovací smlouvou převedla na žalobce, aniž by to komukoliv sdělila. Z výpovědi svědkyň se podává, že o převodu vlastnictví věděli pouze žalobci a [jméno FO], ostatní členové rodiny toto zvěděli až následně.

28. Z provedených důkazů tak lze vzít za prokázané, že i v době, kdy [jméno FO] byla plného vědomí, zcela zdráva, bylo její osobnostní nastavení takové, že byla velmi snadno ovlivnitelná okolnostmi, což vedlo k časté změně jejích postojů.

29. Pokud i [jméno FO] uzavřela smlouvy s výše označenými zařízeními, tak rozhodným je, že následně projevila vůli zde nebýt umístěna. I s ohledem k zjištěným sklonům [jméno FO] měnit své postoje nemůže být samotné uzavření smlouvy s příslušnými zařízeními hodnoceno jako projev její vůle nesetrvávat dále v domě v [Anonymizováno]. A to zejména za situace, kdy bylo zároveň zjištěno, že uzavření smlouvy v zařízení [právnická osoba] bylo zajištěno, sjednáno, žalobkyní a). I kdyby však [jméno FO] původně měla vůli opustit dům v [adresa], tak rozhodným je, že ji následně změnila a zcela jednoznačně a setrvale nadále dává najevo vůli být bytem na této adrese. Jmenovaná tento dům opakovaně označuje jako svůj domov, takto jej vnímá, což je o to výraznější v době, kdy si již některé souvislosti neuvědomuje, neboť i v této době, tedy při výrazně zhoršeném zdravotním stavu, tento dům stále označuje jako svůj domov.

30. Žalovaný v současné době vykonává plně péči o žalobkyni, zajišťuje jí veškerou obslužnost (stravu, hygienu), částečně s tímto vypomáhá svědkyně [jméno FO], avšak i tato tak činí za pomoci žalovaného ([Anonymizováno] [Anonymizováno]). [jméno FO] žalovaného vnímá jako osobu jí nejbližší, reaguje na něj pozitivně, má zájem o jeho blízkost. Pozitivně se taktéž vyjadřuje o [jméno FO]. Jinak někdy vzpomíná na dobu, kdy byla žalobkyně a) dětského věku. O žalobci b) nikdy nehovoří.

31. Žalobci neučinili žádný projev, jímž by dali najevo svoji vůli, aby [jméno FO] již nadále v domě na adrese [adresa] nesetrvávala, tento vyklidila.

32. Právní hodnocení:

33. Podle § 743 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, manželé mají obydlí tam, kde mají rodinnou domácnost; žádá-li manžel z vážných důvodů o přeložení rodinné domácnosti, má mu druhý manžel vyhovět, ledaže důvody pro setrvání převažují nad důvody pro tuto změnu; manželé se mohou dohodnout, že budou bydlet trvale odděleně, kdy dohoda manželů o odděleném bydlení má stejné právní účinky jako opuštění rodinné domácnosti s úmyslem žít trvale jinde.

34. Podle § 744 o. z., je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet, a je-li to jiné právo než závazkové, vznikne uzavřením manželství druhému manželu právo bydlení; vznikne-li jednomu z manželů takové výhradní právo za trvání manželství, vznikne tím druhému z manželů právo bydlení.

35. Podle § 3, odst. 1 o. z., soukromé právo chrání důstojnost a svobodu člověka i jeho přirozené právo brát se o vlastní štěstí a štěstí jeho rodiny nebo lidí jemu blízkých takovým způsobem, jenž nepůsobí bezdůvodně újmu druhým.

36. Podle § 655 o. z., manželství je trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc.

37. Podle § 687, odst. 2 manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

38. Podle § 857, odst. 1 dítě je povinno dbát svých rodičů.

39. Podle § 2189 o. z., přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa.

40. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

41. Žalobci podali soudu žalobní návrh, jímž se domáhají vyklizení nemovitostí shora označených a úhrady bezdůvodného obohacení žalovaného spočívajícího v užívání těchto nemovitostí bez právního důvodu.

42. Zásadním je tak závěr o tom, zdali žalovaný nemovitosti užívá bez právního důvodu.

43. V řízení bylo prokázáno, nadto toto mezi stranami nebylo sporným, že bylo zřízeno manželce žalovaného paní [jméno FO], věcné břemeno, právo užívání nemovitosti v žalobním návrhu označené, tyto žalovaný obývá. Z hlediska skutku bylo sporným, zdali je vůlí jmenované vést v těchto nemovitostech s žalovaným rodinnou domácnost. Zároveň však bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jíž bylo žalobci a [jméno FO] ujednáno, že věcné břemeno spočívající v právu užívání nemovitostí [jméno FO] se zrušuje, a to 11. 4. 2022. Je tak třeba nejdříve hodnotit, zdali jmenovaná má právní titul k užívání předmětných nemovitostí, od nějž se odvozuje právní titul k jejich užívání žalovaným. V řízení bylo zjištěno, že [jméno FO] užívá předmětné nemovitosti. Žalobci neprojevili žádnou vůli ve vztahu k této, aby nemovitosti opustila. Za této situace je tak věc hodnocena v režimu § 2189 o. z. jako výprosa, což jest právní titul, na jehož základě [jméno FO] nemovitosti užívá.

44. Žalovaný se dovolává ustanovení § 744 o. z., které zakotvuje právo bydlení v případě, že manželé společně bydlí v domě nebo bytě, k němuž má jeden z manželů výhradní právo umožňující v domě nebo bytě bydlet a jedná se o právo jiné než závazkové, tedy právo věcné. Platí, že především se jedná o případy, kdy jeden z manželů je nemovitost výlučně vlastní, tudíž druhému z manželů zde vzniká právo bydlení při splnění zákonných podmínek. V souzené věci vedli manželé rodinnou domácnost v nemovitosti, k níž bylo zřízeno věcné právo manželce žalovaného užívání nemovitosti, nyní je nemovitost [jméno FO] užívána z titulu výprosy. Je tak třeba hodnotit, zdali na straně žalovaného je dán právní titul k užívání daných nemovitostí.

45. V řízení bylo zjištěno, že ke dni rozhodnutí soudu, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 154, odst. 1 o. s. ř., je vedena rodinná domácnost na adrese [adresa]. V řízení bylo zjištěno, že v současné době již není [jméno FO] schopna projevit zcela svoji vůli. Taktéž bylo zjištěno, že i v předchozí době, tedy nežli se její zdravotní stav zhoršil do té míry, že přestala být schopna svoji vůli projevovat, byla ovlivnitelná okolnostmi, nebyla ve svých postojích pevná. Přesto však vždy zcela jednoznačně projevovala vůli žít na adrese [adresa], a to i za situace, kdy své manželství v rámci komunikace s rodinnými příslušníky neoznačovala za spokojené (přičemž i tento názor různě měnila) a kdy v minulosti mělo dojít k vypjatému konfliktu s fyzickým kontaktem stran žalovaného vůči žalobkyni. Jedinou zjištěnou skutečností, která by případně mohla vést k úvaze, že [jméno FO] měla vůli neobývat označenou nemovitost, je to, že podepsala smlouvy se zařízeními [jméno FO] a [právnická osoba], což bylo v počátečních měsících roku 2021. Pokud však v domově po hospitalizaci pobývala, projevila vůli z tohoto odejít. Zde je také rozhodným to, že [jméno FO] nikdy neopustila dům v [Anonymizováno], nikdy z něj nevyklidila své věci, pokud pobývala v označeném domově, nebylo by to proto, že projevila vůli s žalovaným nevést rodinnou domácnost, ale proto, že zde byla umístěna po hospitalizaci. Od této doby nikdy vůli mít domov jinde než v domě v [Anonymizováno] neprojevila. Naopak, z provedeného dokazování se zcela jednoznačně podává, že ač je v současné době velmi oslabena, i nadále chce setrvat v [Anonymizováno]. Taktéž bylo najisto postaveno, že v současné době žalovaný jedná zcela v intencích ustanovení § 655, § 687, odst. 2 o. z., když v současné době, k čemuž soud opět odkazuje ustanovení § 154, odst. 2 o. s. ř. své manželce poskytuje své manželce podporu a pomoc, podporuje ji a udržuje v rámci jejích zdravotních omezení rodinné společenství, což je důležitým zejména v době nemoci a vyššího věku.

46. Za rozhodné je zde nutno považovat, což je zcela v intencích § 3, odst. 1 o. z., že v současné době jsou veškeré potřeby [jméno FO] zcela zabezpečeny, její situace za daného zdravotního stavu je důstojnou a tento stav by měl zůstat zachován. Žalobci by měli primárně mít na mysli zájem své matky na zajištění důstojného stáří, což nepochybně není umístnění do ústavního zařízení, pokud o to tato sama nemá zájem (v řízení bylo prokázáno, že nemá), k čemuž svědkyně [jméno FO] [Anonymizováno] a [jméno FO] shodně uvedly, že je zájmem každého člověka zůstat v prostředí, které je mu známé a důvěrné, přičemž shodně uvedly, že veškeré potřeby matky žalobců jsou zajištěny. Také svědkyně popsaly, že přemístění z takovéhoto prostředí do prostředí jiného, zejména ústavního, vede většinou ke zhoršení zdravotního stavu. A svědkyně [jméno FO] k tomuto uvedla, že je zásadní rozdíl mezi tím, když senior sám se rozhodne, že chce být umístěn v nějakém zařízení s péčí v době, kdy tohoto rozhodnutí je plně schopen, a tím, když je tam umístěn z popudu jiných osob. V řízení bylo zcela jednoznačně prokázáno, že [jméno FO] nechtěla být umístěna v jakémkoliv zařízení, jako svůj domov a své zázemí vnímá dům na adrese [adresa], kde jsou její potřeby obstarány. Soud zde odkazuje ustanovení § 857, odst. 1 o. z., které žalobcům ukládá povinnost dbát své matky, tudíž i jejích potřeb tak, jaké jsou v současné době.

47. Co se týká bezdůvodného obohacení, tak tento nárok je hodnocen v návaznosti na skutková zjištění týkající se existence rodinné domácnosti žalovaného, kdy tento nárok podléhá režimu § 2991 o. z. a násl. Za situace, kdy bylo zjištěno, že nárok, jímž se žalobci domáhají vyklizení nemovitostí není důvodným, není důvodným ani nárok o úhradu bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání nemovitostí žalovaným bez právního důvodu. Proto bylo rozhodnuto, že i v této části se žalobní návrh zamítá. Pro úplnost soud uvádí, že vymezili-li žalobci žalobní žádání, tak, že se domáhají plnění ve výši 13 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022, tak soud rozhoduje dle stavu ke dni rozhodnutí, což zakotvuje ustanovení § 154, odst. 1 o. s. ř., tudíž předmětem rozhodnutí učinili plnění za období od 1. 4. 2022 do dne rozhodnutí, tedy 24. 4. 2024, tedy 13 000 Kč za období od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2024 a 10 500 Kč za období od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024 (pro období od 1. 4. 2022 do 30. 11. 2022 byl žalobní návrh vzat zpět, viz shora, nadále tak soud meritorně rozhodoval pouze o období od 1. 12. 2022 do 24. 4. 2024).

48. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1, § 146, odst. 2, věta prvá, o. s. ř. a vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, advokátní tarif.

49. Žalobci se domáhali rozhodnutí o vyklizení nemovitosti žalovanými. Ve vztahu k tomuto soud odkazuje rozhodnutí Ústavního soudu ČR, věc sp. zn. I. ÚS 355/23, sp. zn. IV. ÚS 2384/2021 který stojí na stanovisku, že aplikace ustanovení § 9, odst. 1 advokátního tarifu není zásahem do ústavou garantovaných práv a svobod v případě vyklizení nemovitosti, pakliže nelze určit tarifní hodnotu předmětu sporu dle hodnoty nemovitosti, o jejíž vyklizení se jedná, respektive, přesahovalo-li by toto rámec řízení a nevyplývá-li toto z provedeného dokazování, obsahu spisu. V souzené věci není obsahem spisu ničeho, z čehož lze hodnotu nemovitostí, které mají být vyklizeny, zjisti. Nařízení znaleckého posudku za tímto účelem pouze pro zjištění výše nákladů řízení přesahují rámec tohoto řízení. Ve věci tak bylo aplikováno ustanovení § 8, odst. 1, § 9, odst. 1 advokátního tarifu.

50. Co se týká té části nároku, kdy se žalobci domáhali finančního plnění, tak tito jej vymezili tak, že se domáhají úhrady částku 13 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022 do 31. 3. 2024 a dále 10 400 Kč za období od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024. Pokud bylo rozhodnuto o zastavení řízení v té části, jíž se žalobci domáhali plnění za období od 1. 4. 2022 do 30. 11. 2022, tak zde se rozhodnutí o nákladech řízení řídí ustanovením § 146, odst. 2, věta prvá o. s. ř., dle nějž jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady.

51. Z hlediska procesního nazíráno jsou žalobci ti účastníci řízení, kteří zapříčinili, že řízení muselo být zastaveno. Pro tuto část řízení jsou tak povinni hradit nákladů řízení žalobci žalovanému. Tedy zde je předmětem rozhodnutí o nákladech řízení částka 13 000 Kč x 8 měsíců (1. 4. 2022 – 30. 11. 2022)=> 104 000 Kč, pro niž z hlediska rozhodnutí o nákladech řízení byli žalobci neúspěšní. Nadále bylo rozhodováno o plnění ve výši 13 000 Kč měsíčně za období od 1. 12. 2022 do 31. 3. 2024, tedy za 16 měsíců, tedy 13 000 Kč x 16 = 208 000 Kč + částka 10 400 Kč za období od 1. 4. 2024 do 24. 4. 2024, tedy celkem 208 000 Kč + 10 400 Kč => 218 400 Kč. Pro tu část žaloby, kde se žalobci domáhali peněžního plnění tak jsou neúspěšní v částce 218 400 Kč.

52. Dle § 12, odst. 3 advokátního tarifu při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. V souzené věci bylo rozhodováno o dvou samostatných nárocích, a to vyklizení nemovitostí a úhradě finanční částky z titulu bezdůvodného obohacení, jsou tak v jednom řízení projednávány dva samostatné nároky, tudíž je vedeno řízení o dvou věcech. Tarifní hodnota tak je určena součtem tarifních hodnot pro každý projednávaný nárok, tedy 10 000 Kč + 218 400 Kč = 228 400 Kč. Dle § 7, bodu 6 advokátního tarifu tak činí odměna za právní pomoc za jeden úkon právní pomoci 9 220 Kč. Právní zástupce žalovaného učinil ve věci úkony, jimiž jsou převzetí zastoupení, vyjádření k návrhu na čl. 28 – 30 spisu, písemné podání na čl. 59 spisu, písemné podání na čl. 128 – 129 spisu, účast při jednání soudu dne 11. 10. 2023 od 13.30 hodin do 14.44 hodin, účast při jednání soudu dne 10. 1. 2024 od 13.30 hodin do 15.33 hodin, účast při jednání soudu dne 3. 4. 2024 od 9.00 hodin do 11.30 hodin, 24. 4. 2024 od 11.30 hodin do 12.10 hodin, celkem tak 10 úkonů právní pomoci. 10 x 9 200 Kč = 92 200 Kč. Dále žalovanému náleží úhrada hotových výdajů dle § 13, odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč, tedy 3 000 Kč celkem. Právní zástupce žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, tudíž tato položka je taktéž dle § 137, odst. 1 o. s. ř., a to ve výši 19 992 Kč. Celková částka nákladů řízení tak činí 115 192 Kč. Pakliže se žalovaný domáhal plnění nákladů na dopravu právního zástupce do sídla soudu za cestu osobním automobilem a nákladů na parkování, tak tyto náklady nebyly přiznány, neboť se nejedná o náklady účelně vynaložené. Sídlo právního zástupce žalovaného je na adrese [adresa], tedy v místě sídla soudu. Dle advokátního tarifu lze případně zohlednit místo bydliště advokáta. Cesty z místa bydliště se však právní zástupce žalovaného nedovolává, ani je nedokládá. Odkazuje pouze na to, že do sídla soudu cestoval z pracoviště advokátní kanceláře na adrese [adresa]. I kdyby však mohly být přiznány náklady právního zástupce za cestu z místa pracoviště advokátní kanceláře v [Anonymizováno], nelze uzavřít, že náklady na jízdu automobilem jsou účelně vynaloženými. Železniční spojení z [Anonymizováno] do sídla soudu je obsluhováno v pravidelných taktech, např. v dopoledních hodinách jsou odbavovány přímé spoje v 8.03 hodin, 8.33 hodin, 8.48 hodin, 9.03 hodin, 9.33 hodin, nadto je toto spojení zajišťováno i autobusovými spoji. Odhlédnout nelze od skutečnosti, že sídlo soudu se nachází v bezprostřední blízkosti vlakového nádraží.

53. Náklady řízení jsou žalobci povinni plnit společně a nerozdílně s tím, že v té části, v níž je plněno jedním z žalobců, zaniká povinnost k plnění druhého žalobců. Povinnost k plnění byla stanovena ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává skutečnost, která by zakládala úvahu o uložení povinnosti plnění ve splátkách či v delší lhůtě. Žalobci jsou dle § 149, odst. 1 o. s. ř. povinni plnit k rukám právního zástupce žalovaného.

Poučení