22 C 439/2023 - 93

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], [Jméno zainteresované osoby 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] s. r. o., IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátkou JUDr. Ivanou Žilinčíkovou sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 8 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 12 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 8 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 ve výši 15 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku, 14 110 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 20 000 Kč s následujícími tvrzeními. Žalobkyně uzavřela s žalovaným (původně [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba].) smlouvu o vedení účetnictví a fakturovala žalované služby, žalovaná na faktury nehradila. Dohodou z 31. 8. 2023 žalovaná závazky vůči žalobkyni uznala. Žalovaná neuhradila splatný dluh ani v náhradní lhůtě dle dohody. Nárok se týká faktury č. [hodnota], celková hodnota pohledávky bez příslušenství 8 000 Kč. Dále žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o vedení účetnictví a fakturovala žalované služby, žalovaná na faktury nehradila, kdy dohodou z 31. 8. 2023 své závazky vůči žalobkyni uznala. Žalovaná neuhradila splatný dluh ani v náhradní lhůtě dle dohody. Nárok se týká faktury č. [hodnota], celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí 12 000 Kč. Pokud žalovaná tvrdí, že k ukončení smluvního vztahu došlo až v dubnu 2023, přičemž plnit měla řádně žalovaná dle smlouvy nejpozději 31. 3. 2023 – podání daňového přiznání, tak toto tvrzení žalované se netýká předmětu sporu, což je plnění z faktur č. [hodnota] a č. [hodnota]. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že smlouva byla uzavřena ústně a jejím předmětem bylo zpracování průběžného hlášení DPH, kontrolního hlášení DPH, dodatečné zpracování daňového přiznání za roky 2020 a 2021, kdy takto je plnění označeno i v předmětných fakturách. To, že takto bylo ujednáno, se podává i z plné moci, která byla založena žalobkyní do spisu, kromě toho je toto specifikováno i v žalobkyni předložených fakturách.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasí. Předně namítá zásadní vady v účetních službách poskytnutých žalobkyní. Žalobkyně postupovala při poskytování účetních služeb pro žalovanou s hrubou nedbalostí. Zejména nepodala řádně a včas daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2022, kdy poslední den lhůty pro jeho podání byl 31. 3. 2023, přičemž žalobkyně vypověděla smlouvu o poskytování účetních služeb až v dubnu 2023. Dále nevedla řádně evidenci daňových dokladů žalované a nepodala řádně a včas přehledy pro VZP a ČSSZ. Žalobkyně po ukončení spolupráce se žalovanou odmítala předat této účetní dokumentaci, nakonec se žalované podařilo od ní účetní dokumentaci získat až po opakovaných výzvách a podpisu dohody o úhradě dlužných faktur, ale následně při kontrole předané účetní dokumentace novým účetním zjistila, že žalobkyně nepředala veškerou účetní dokumentaci, předaná účetní dokumentace vykazuje vady. Žalované tak náleží nároky z odpovědnosti za vadné služby žalobkyně, zejména nárok na slevu z ceny služeb a náhradu škody způsobené vadným plněním žalobkyně, zejména hrubou nedbalostí a opomenutími, která spočívá ve vícenákladech žalované na účetní služby nového účetního [jméno FO], pověřeného opravou účetní a daňové evidence a daňových podání žalované. Žalovaná odmítá cokoliv hradit na dlužné faktury vystavené žalobkyní, nechť soud návrh žalobkyně zamítne v celém rozsahu. Žalovaná do nařízení soudního jednání ve věci vyčíslí obranu, případně uplatní vzájemný žalobní návrh. V návaznosti na výzvu dle § 118a o. s. ř. žalovaná doplnila skutková tvrzení tak, že předmětem smlouvy bylo vedení veškeré daňové a účetní agendy, tedy vedení účetnictví jako celku, veškeré mzdové zaměstnanecké agendy, přiznání daně z příjmu právnických osob a DPH, tudíž veškeré účetní agendy, nikoli pouze přiznání příjmů osob a DPH. Dne 31. 8. 2023 byla ukončena vzájemná spolupráce. Do té doby žalovaná vůbec neměla představu o tom, jaké jsou vady plnění žalobkyně. To zjistila až po ukončení vzájemné smlouvy. Žalobkyně poskytovala účetní služby pro dvě společnosti, jednou byla žalovaná a jedna [Anonymizováno] [právnická osoba]. Po ukončení smlouvy žalobkyně nevydala žalované účetní evidenci, tedy žalovaná vůbec neměla možnost zjistit, jaké jsou vady v jejím vedení. Protože byla potřeba to řešit, tak se iniciovalo jednání, jehož výsledkem bylo ujednání dohody o uznání dluhu, bylo to vzájemně podmíněno tak, že žalovaná uznala dluh a žalobkyně jí vydala účetní doklady. Potom teprve došlo k revizi účetních dokladů a byly zjištěny vady v účetní evidenci. Toto prováděla paní [jméno FO], která ovšem následně sdělila, že provádět takovouto revizi je nad její síly a proto žalovaná oslovila společnost [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], která učinila cenovou nabídku a to na revizi účetnictví za rok 2022 ve výši 30 000 Kč pro jednu firmu a rok 2023 ve výši 45 000 Kč pro jednu firmu, neboť revize účetnictví za rok 2023 byla řádově náročnější. Žalovaná žalobkyni nevyzvala k náhradě škody, která spočívá v nákladech na další služby, konkrétně těmito službami je revize účetnictví tak jak ho zpracovávala žalobkyně. Žalovaná už nemohla odstoupit od smlouvy, neboť vzájemný právní vztah byl ukončen, proto nadále bude věc řešit a v dalším řízení škodu prokáže. Žalovaná tedy vznáší námitku započtení, a to konkrétně náklady na revizi účetních služeb provedených žalovanou. K tomuto žalovaná uvádí, že hmotněprávní jednání ve vztahu k tomuto neučinila, následně jej učiní a prokáže je. Co se týká důkazů, tak předkládá fakturu vystavenou [tituly před jménem] [jméno FO], dále cenovou nabídku ze dne 8. 2. 2023. Dále předkládá vyjádření žalovaného k vyjádření žalobce.

3. Skutková zjištění:

4. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, zpracování účetnictví a DPPO za rok 2021, částka 8 000 Kč. (faktura na čl. 16 spisu)

5. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, zpracování účetnictví a DPH a mzdové agendy za 11/2022 – 1/2023, částka 12 000 Kč. (faktura na čl. 17 spisu)

6. Dne 31. 8. 2023 signovaly strany sporu a společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], s. r. o. listinu „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“, jejímž obsahem bylo ujednání o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb, a to vedení účetnictví a daňového poradenství ve prospěch a v zastoupení [právnická osoba] a [právnická osoba]. Žalobkyně předala k okamžiku podpisu dohodu veškerou účetní dokumentaci a daňovou evidenci ohledně těchto subjektů k plnění předmětu smlouvy včetně údajů účetního systému „Pohoda“. Dále se žalovaná zavázala uhradit do 5 dnů ode dne podpisu dohody veškeré faktury vystavené v její prospěch, mimo jiné č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, 8 000 Kč a č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, částka 12 000 Kč, s tím, že uznává co do důvodu a výše uvedené závazky vůči žalobkyni, a to zcela. (dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb na čl. 21 – 22 spisu) 7. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. udělila žalobkyni dne 250. 2. 2023 plnou moc ke všem úkonům bez omezení dle daňového řádu č. 280/20009 před všemi správci ve věcech daně z přidané hodnoty včetně kontrolního hlášení. (plná moc ze dne 20. 2. 2023 na čl. 41 spisu)

8. Dopisem ze dne 8. 8. 2023 adresoval právní zástupce žalobkyně žalované předžalobní upomínku. (předžalobní upomínka na čl. 23 spisu)

9. Dále žalobkyně předložila k důkazu listiny, jimiž jsou přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2022 na čl. 30 spisu, hromadné oznámení zaměstnavatele období 10/2022 na čl. 31 spisu, evidenční list důchodového pojištění za rok 2022 na čl. 32 spisu, karta dlouhodobého majetku na čl. 33 spisu, e-mail ze dne 8. 2. 2023 na čl. 34 spisu, e-mail ze dne 6. 1. 2023 na čl. 35 spisu, e-mail ze dne 11. 12. 2022 na čl. 36 spisu, e-mail ze dne 30. 10. 2022 na čl. 37 spisu, e-mail ze dne 8. 3. 2023 na čl. 38 spisu, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 10 - 12 2022 na čl. 40 spisu, potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění za období 11 - 12 2022 na čl. 42 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 18. 11. 2022 na čl. 43 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 5. 2. 2023 na čl. 44 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 4. 1. 2023 na čl. 45 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 4. 1. 2023 na čl. 46 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 5. 3. 2023 na čl. 47 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 5. 2. 2023 na čl. 48 spisu, přehled o platbě pojistného zaměstnavatele vyplněno dne 5. 3. 2023 na čl. 49 spisu, prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (pro část zdaňovacího období) 2023 na čl. 50 – 51 spisu, prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (pro část zdaňovacího období) od listopadu 2022 na čl. 52 spisu, prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pro zdaňovací období (pro část zdaňovacího období) od října 2022 na čl. 53 spisu, přehled mezd za rok 2023 ze dne 5. 3. 2023 na čl. 54 spisu, přehled mezd za rok 2022 ze dne 18. 11. 2022 na čl. 55 spisu, přehled o výši pojistného za období 1/2023 na čl. 56 spisu, přehled mezd za rok 2022 ze dne 4. 1. 2023 na čl. 57 spisu, přehled o výši pojistného za období 2/2023 na čl. 58 spisu, přehled o výši pojistného za období 10/2022 na čl. 59 spisu, přehled o výši pojistného za období 12/2023 na čl. 60 spisu, příkaz k úhradě s QR kódem na čl. 61 – 64 spisu, rekapitulace mezd na čl. 65 spisu, vyplacený stravenkový paušál na čl. 66 – 67 spisu, listy výplaty mezd - zaměstnanci na čl. 68 – 71 spisu, výplatnice mezd na čl. 72 – 75 spisu, Všeobecná zdravotní pojišťovna – přihláška a evidenční list zaměstnavatele na čl. 76 spisu.

10. Shora uvedené důkazy žalobkyně předložila k obraně žalované, která tvrdila, že žalobkyně neplnila řádně ze smlouvy, plnění žalované bylo vadným, bylo třeba provést audit účetnictví. Žalovaná byla vyzvána, nechť doplní tvrzení a k tomuto doloží důkazy, jakým jednáním hmotněprávním a procesněprávním učinila zápočet na žalobkyní uplatněný nárok. Žalovaná uvedla, že žádné hmotněprávní jednání směřující k započtení jejího nároku neučinila. Tedy již ze skutkových tvrzení žalované je zřejmým, že pro zápočet nemůže být úspěšnou. Pokud žalovaná k důkazu předložila listiny, jimiž jsou faktura č. [hodnota] na čl. 83, 86 spisu a elektronická komunikace ze dne 8. 2. 2024 na čl. 80 – 81, 85 spisu, tak z těchto listin se podává, že [jméno FO] fakturovala žalované za provedení mzdové agendy a dále společnosti [právnická osoba] za provedení mzdové agendy a dále ta skutečnost, že bylo komunikováno s [tituly před jménem] [jméno FO] o tom, že se seznámil s účetními doklady [Anonymizováno]. [Anonymizováno], za rok 2022 a 2023 byly účetní doklady určitým způsobem zúčtovány, tudíž by mohl poskytnout slevu, jmenovaný učinil cenovou nabídku pro rok 2022 30 000 Kč na každou ze společností, pro rok 2023 45 000 Kč cenovou nabídku pro každou ze společností; pro rok 2024 by žalovanou převedl pod svůj obchodní model. Uvedené listiny jsou tak zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalované, když se z nich podává, že nebylo učiněno žádné hmotněprávní jednání směřující k započtení pohledávky žalované.

11. Skutkový závěr:

12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o poskytování účetních služeb, a to vedení účetnictví a daňové poradenství. To, že byla uzavřena smlouva o vedení účetnictví, se podává ze shodného tvrzení žalobkyně a žalované, k čemuž lze činit skutková zjištění dle § 120, odst. 3 o. s. ř. Zároveň se tato skutečnost podává z listiny na čl. 21 – 22 spisu „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“, kde je předmět smlouvy specifikován, přičemž je signována oběma stranami sporu. Taktéž lze v tomto směru činit skutková zjištění i z plné moci ze dne 20. 2. 2023 na čl. 41 spisu. Žalobkyně vystavila žalované fakturu č. [hodnota] dne 31. 3. 2023 splatnou dne 16. 4. 2023 za zpracování účetnictví a DPPO pro rok 2021 na částku 8 000 Kč a fakturu č. [hodnota] dne 31. 3. 2023 splatnou 16. 4. 2023 za zpracování účetnictví a DPH a mzdové agendy pro období 11/2022 – 1/2023 na částku 12 000 Kč. Uvedené bylo zjištěno z označených faktur, jež žalovaná nesporovala. Závazek specifikovaný v uvedených fakturách žalovaná uznala ve shora označené listině, kdy se zavázala jej uhradit do 5 dnů ode dne podpisu této listiny.

13. Tvrdila-li žalovaná, že má vůči žalobkyni závazek z titulu vadného plnění, škody vyplývající z vadného plnění, který na nárok žalobkyně započítává, tak k výzvě soudu uvedla, že neučinila žádné hmotněprávní jednání, jímž zápočet realizovala.

14. Právní hodnocení:

15. Žalobkyně se domáhá úhrady finanční částky, když tvrdí, že strany sporu uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení účetních činností. Tu skutečnost, že daná smlouva byla uzavřena, žalovaná nesporuje, nárok uplatněný žalobkyní však neuznává s argumentací, že práce byly provedeny vadně, vznikly na její straně náklady na odstranění vadného plnění žalobkyně. Věc je tak namístě podřadit zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, o. z.

16. Předně je třeba hodnotit, jaký právní vztah vznikl mezi stranami sporu. Žalobkyně, kdy žalovaná toto nesporuje, tvrdí smlouvu o vedení účetnictví. K prokázání svých tvrzení však dokládá pouze žalobkyní vystavené faktury a listinu o uznání dluhu. Sporným není tvrzení žalobkyně, že smlouva byla uzavřena ústně.

17. Co se týká toho, pod jaké ustanovení podřadit smlouvu, jejímž předmětem je vedení účetnictví, tak soud odkazuje rozhodnutí Ústavního soudu ČR vydané ve věci sp. zn.

IV. ÚS 2267/23 ze dne

17. října 2023, které uvádí: „Vedlejší účastnice (žalobkyně) se po stěžovatelce (žalované) domáhala zaplacení částky ve výši 5 904,97 euro z titulu odpovědnosti za škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti podle § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "obč. zák."). Škoda měla vzniknout v důsledku opomenutí stěžovatelky, která se podle smlouvy o vedení účetnictví ze dne 2. 10. 2017 (dále také "předmětná smlouva") zavázala pro vedlejší účastnici řízení od 1. 1. 2018 zpracovávat účetní, mzdovou a daňovou agendu. Opomenutí spočívalo v tom, že ačkoliv byla jednatelem vedlejší účastnice opakovaně upozorňována na nutnost podání žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty (z obchodů realizovaných mezi vedlejší účastnicí řízení a obchodní společností [právnická osoba], ve 4. čtvrtletí 2017) ve lhůtě do 30. 9. 2018, podala žádost u příslušného daňového úřadu opožděně, a proto této žádosti o vratku daně z přidané hodnoty nebylo příslušným daňovým orgánem vyhověno…. Okresní soud ve Frýdku-Místku …rozsudkem žalobě vyhověl a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejší účastnici částku ..a náhradu nákladů řízení ..vzal za prokázané, že škoda v uvedené výši vedlejší účastnici řízení vznikla a …je v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti stěžovatelkou. Tím byly splněny všechny předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu a vedlejší účastnici řízení svědčí nárok na její náhradu podle § 2913 odst. 1 obč. zák….K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Ostravě (dále jen "krajský soud") napadeným rozsudkem rozsudek okresního soudu potvrdil (výrok I) a stěžovatelce uložil nahradit vedlejší účastnici náklady odvolacího řízení. ..vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu a ztotožnil se i s jeho právním posouzením…. ..dovolání stěžovatelky Nejvyšší soud napadeným usnesením odmítl pro nepřípustnost podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (výrok I), a uložil stěžovatelce zaplatit vedlejší účastnici částku 8 809 Kč na náhradě nákladů dovolacího řízení (výrok II). Stěžovatelkou předloženou otázku, zda je možné rozšiřovat smluvní povinnost uloženou nepojmenovanou smlouvou (v konkrétních poměrech dané věci), krajský soud neřešil a napadené rozhodnutí na jejím řešení nezáviselo…. Z jeho odůvodnění je jasně patrné právně kvalifikační zhodnocení zjištěného skutkového stavu. Krajský soud přisvědčil právnímu posouzení okresního soudu a zhodnotil, že stěžovatelka porušila smluvní povinnost a vedlejší účastnici řízení v příčinné souvislosti s tímto porušením vznikla škoda ve výši žalované částky. K závěru o přípustnosti dovolání nemohla vést ani námitka, že pro právní vztahy z tzv. inominátních smluv je rozhodující obsah vlastního smluvního ujednání (lex contractus), tedy to, jak jsou jím vymezena vzájemná práva a povinnosti. ……...Stěžovatelka namítá porušení svých shora uvedených ústavně zaručených práv. ..obecné soudy ….Vůbec přitom neodkázaly na relevantní ustanovení týkající se vyložení výše uvedených pojmů daňového práva. Obecné soudy rovněž přehlédly, že stěžovatelka uzavřela předmětnou smlouvu jako účetní, a nikoliv jako daňová poradkyně. ..Stěžovatelka brojí proti rozhodnutím, jimiž obecné soudy dovodily její odpovědnost za porušení smluvní povinnosti a uložily jí povinnost k náhradě škody, kterou způsobila vedlejší účastnici řízení. ….Ústavní soud nezjistil porušení ústavně zaručených práv a svobod stěžovatelky, odmítl ústavní stížnost …návrh zjevně neopodstatněný.“.

18. Shora uvedené rozhodnutí se zaobírá otázkou škody v režimu § 2913 o. z. z titulu smlouvy o účetnictví. Pro souzenou věc je rozhodné to, jakým způsobem je hodnocena samotná smlouva o účetnictví. K této soud prvého stupně uzavřel, že se jedná o smlouvu nepojmenovanou (inominátní), kdy s tímto právním hodnocením se odvolací soud ztotožnil. Pokud bylo nadále Ústavním soudem ČR hodnoceno, zdali došlo k porušení ústavních práv stěžovatelky, tedy mimo jiné, i aplikaci relevantních zákonných ustanovení, uzavřel, že k tomuto nedošlo, napadené rozhodnutí zcela obstojí. Lze tedy uzavřít, že strany sporu vstoupily do smluvního vztahu v režimu ustanovení § 1746, odst. 2 o. z., dle nějž strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. To, že byla uzavřena smlouva o vedení účetnictví, se podává kromě shodných tvrzení účastníků, čemuž soud odkazuje ustanovení § 120, odst. 3 o. s. ř., i z listiny na čl. 21 – 22 spisu, „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“ ze dne 31. 8. 2023, z níž se taktéž podává, že smlouva byla ukončena a dále to, že bylo ujednáno o splatnosti žalobkyní vystavených faktur a bylo prohlášeno uznání dluhu.

20. Pokud bylo v listině prohlášeno uznání dluhu, tak toto právní jednání je zcela v souladu s ustanovením § 2053 o. z., dle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Z obsahu uvedené listiny je zcela nepochybné, kdo uznání dluhu činí, vůči komu toto směřuje, když v listině jsou přesně označeny strany smluvního vztahu, je přesně uvedeno, kdo komu má plnit, je označen i peněžitý dluh, který je předmětem tohoto právního jednání, když je tento zcela přesně specifikován vydanými fakturami, které jsou označeny číslem, datem vydání a datem splatnosti v nich vyznačené, když každá jednotlivá faktura je zcela individuální, každá specifikuje konkrétní jednotlivou částku, a je zcela přesně uvedeno, že dluh je uznán co do důvodu i výše vůči účetní. Tento projev vůle tak nevzbuzuje žádné pochyby, i pro třetí osobu je jednoznačně určitelné, jaké částky jsou kým a proti komu uznány z jakého důvodu. Zde tak platí dle § 133 o. s. ř., že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

21. Ve vztahu ke shora uvedené listině je však nutným hodnotit i ujednání o lhůtě plnění, k čemuž soud odkazuje § 1902 o. z., dle nějž dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem; může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. V souzené věci bylo listinou ze dne 31. 8. 2023 ujednáno samostatně o lhůtě splatnosti, když byla nahrazena lhůta k plnění novým ujednáním, dle nějž je žalovaná povinna plnit do 5 dnů ode dne podpisu dohody, což bylo 31. 8. 2023. Dle § 605, odst. 1 o. z., lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Den, který následuje po rozhodné události, která byla 31. 8. 2023, je 1. 9. 2023. Pokud měl žalovaný plnit do 5 dnů, měl tak plnit do 5. 9. 2023, počínaje 6. 9. 2023 je tudíž v prodlení, nikoliv od 17. 4. 2023. Tedy v souzené věci došlo ke „kumulativní novaci“ ohledně ujednání o lhůtě k plnění.

22. Pro úplnost soud konstatuje, že uznání dluhu následuje po ujednání o novaci, uznání dluhu je tak učiněno ve vztahu k nově ujednané lhůtě k plnění.

23. Soud tak má za prokázané, že byla uzavřena smlouva o provedení účetních služeb, žalovaná je povinna plnit za jejich provedení částku 8 000 Kč a 12 000 Kč do 5. 9. 2023.

24. Nadále je však třeba se zaobírat obranou žalované. Žalovaná namítla, že žalobkyní provedení plnění bylo vadným a dále, že žalované vznikla škoda spočívající v nákladech na zjištění vad plnění žalobkyní.

25. Vady:

26. Podle § 2002 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

27. Podle § 2106, odst. 1, 2 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

28. K ustanovení § 2106 komentář ASPI, který soud cituje, uvádí: „Zákonodárce rozlišuje dva režimy nároků z odpovědnosti za vady a jejich uplatnění, podle míry porušení smlouvy prodávajícím. Míra porušení a tedy okolnost, zda je vadné plnění podstatným či nepodstatným porušením smlouvy, je důvodem pro dvojí odlišnou úpravu (viz § 2106 a 2107). Podstatným je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1). …… Účelem pojmu podstatné a nepodstatné porušení je existence měřítka, na základě kterého je možno odlišit zvlášť závažné právní následky, které jsou důvodem k tomu, aby kupující byl oprávněn použít nejvýznamnějšího práva z odpovědnosti za vady a od kupní smlouvy odstoupil. Kritérium závažnosti, jež spočívá na dovozování hypotetické vůle kupujícího smlouvu neuzavřít, je dostatečně flexibilní k tomu, aby bylo možné zohlednit relevantní okolnosti konkrétního případu. ……Obecně řečeno, porušení má intenzitu podstatnosti, jestliže v důsledku toho je oprávněné očekávání kupujícího významně narušeno. Podstatné porušení má za následek odpadnutí závažných výhod, které má podle očekávání kupujícího smlouva přinést. Porušení smlouvy, které poškozuje zájem kupujícího významným způsobem, nelze hodnotit jako podstatné, jestliže prodávající nemohl předvídat následky svého jednání. Předvídatelnost se nevztahuje na samotné porušení smlouvy, nýbrž na jeho následky, tedy účinek, který takové porušení způsobí. Podstatnost porušení smlouvy je třeba dovozovat jen tehdy, jestliže … neplatí, že by rozumná osoba (prodávající) v tomtéž postavení za týchž okolností takové následky předvídala. Důležité je hodnocení zájmů kupujícího objektivním způsobem. Hodnocení podstatnosti je třeba provádět s ohledem na okamžik uzavření smlouvy. …….. Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti je oznámení vady. Tento předpoklad je splněn, je-li oznámení uskutečněno včas (§ 2111) anebo bez zbytečného odkladu (§ 2112), či v případě skryté vady bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (§ 2112 odst. 1). Zákon nepředepisuje, co má být obsahem řádného oznámení …... Nepředepisuje ani formu takového oznámení. Oznámení je tedy projevem vůle, pro který zákonodárce nepředepisuje formu. Pokud si ji však strany ve smlouvě vymínily, je třeba ji dodržet. Jinak takové nedodržení smlouvy může mít za následek i neplatnost takového jednání kupujícího. Oznámení lze tedy učinit v jakékoli formě; nelze vyloučit konkludentní projev, není-li pochybností o jeho obsahu (viz § 2112). ….Podstatné je adresování tohoto jednostranného projevu vůle prodávajícímu.“.

29. Podle § 2107 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

30. V souzené věci žalovaná od smlouvy neodstoupila. Jednak toto netvrdí, především se to však podává z listiny na čl. 21 – 22 spisu, „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“, z níž se podává, že právní vztah z předmětné smlouvy byl ukončen dvoustranným právním jednáním. Za situace, kdy při podstatném porušení smlouvy má žalovaná právo na odstranění vady, přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupit od smlouvy a při nepodstatném porušení smlouvy má právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny, přičemž k odstoupení od smlouvy nedošlo, je nadbytečným hodnotit, zdali se jednalo o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy z hlediska práva odstoupit od smlouvy. Pro podstatné i nepodstatné porušení smlouvy má strana smlouvy právo se nadále domáhat slevy z ceny věci, což odpovídá obraně žalované.

31. Škoda:

32. Ve věci lze vzít za prokázané, že strany sporu vstoupily do smluvního vztahu, zde by tak bylo namístě aplikovat ustanovení § 2913 o. z., dle nějž poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.

33. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 2910 o. z., tak „Ustanovení § 2910, ..lze ..nazvat tzv. malou generální klauzulí ..nově vymezuje základní požadavky na vznik povinnosti k náhradě škody pouze ve vztahu k porušení povinnosti, která není založena na smlouvě, když stanoví, že je povinnost nahradit veškerou zaviněnou škodu, která vznikla jako následek porušení zákonné povinnosti. Jedná se však o povinnost k náhradě škody s ohledem na zavinění, neboť podmínky náhrady škody bez ohledu na zavinění jsou na základě § 2895 blíže vymezeny v dílčích zvláštních skutkových podstatách. Další skutková podstata je stanovena v § 2909, který vymezuje podmínky náhrady škody v případě úmyslného porušení dobrých mravů, pro porušení smluvní povinnosti tu samou úlohu plní § 2913.“. Tedy v současné době již zákon nezakotvuje obecné požadavky na vznik povinnosti k úhradě škody v jednom obecném ustanovení, nýbrž dělí je dle toho, jaká povinnost byla porušena. Zdali zákonná, smluvní či dobrý mrav. Porušení dobrého mravu soud v dané věci neposuzuje. Z obsahu spisu se toto nepodává, žalovaná na svoji obranu skutečnosti ve vztahu k tomuto netvrdí. Co se týká porušení zákonné povinnosti, tak ani tato se z obsahu spisu, tvrzení stran nepodává. Žalovaná tvrdí, žalobkyni toto nesporuje, že strany sporu uzavřely smlouvu, kdy žalovaná se dovolává porušení této smlouvy. Ve věci se tak podává aplikace ustanovení § 2913 o. z., kdy odpovědnost za škodu v důsledku porušení smluvní povinnosti dle § 2913 o. z. je odpovědností objektivní, tedy za výsledek bez zřetele na zavinění, tudíž soud zavinění neposuzuje.

34. Uplatnění nároku z vad i uplatnění nároku z titulu škody je třeba hodnotit jako samostatný nárok uplatněný žalovanou vůči žalobkyni. Zde je však nutným hodnotit, zdali byl takovýto samostatný nárok řádně uplatněn. Toto je třeba hodnotit z hlediska procesního a z hlediska hmotněprávního. K procesnímu hledisku soud odkazuje ustanovení § 98 o. s. ř., kdy platí, že domáhá-li se žalovaný plnění ve vyšší částce nežli žalobce, jedná se o vzájemný návrh, který nadto podléhá poplatkové povinnosti. Pokud se však žalovaný nedomáhá uložení žalovanému povinnosti k plnění ve výši přesahující žalobcem uplatněný nárok, jedná se o obranu. Co se týká hmotněprávního hlediska, tak je nutné nejdříve odkázat ustanovení § 1982 o. z. Platí, že není-li splatnost pohledávky sjednána dohodou, určena právním předpisem či rozhodnutím soudu, případně jiného orgánu, nastává splatnost doručením výzvy k plnění. V dané věci žalovaný musí specifikovat, které pohledávky jsou uplatněny k započtení. Aby bylo možné kompenzovat pohledávku započtením, je nutné, aby byla splatná, neboť z hlediska aktivního je podmínkou započtení splatnost pohledávky, z hlediska pasivního splnitelnost, byť nejsou splatné. Pokud tedy je podmínkou aktivní kompenzability pohledávky žalovaného splatnost této, tak platí, že splatnost není možné přivodit současně s výzvou směřující k započtení. Tzn., právní jednání směřující k započtení pohledávky je nutné provést po nástupu splatnosti. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, dle nějž „Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. (…) Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem).“.

35. Je tak třeba hodnotit, zdali byla žalovanou učiněna hmotněprávní námitka započtení a procesní námitka započtení. Platí, že k datu započtení již musí být pohledávky, které žalovaná označuje jako pohledávky, které uplatňuje na započtení, splatnými. Hmotněprávní úkon, jímž bylo učiněno započtení pohledávek, soud posuzuje dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci 23 Cdo 3407/2020. Uvedené tedy znamená, že pro rozhodnutí ve věci je tak zásadním s ohledem k obraně žalované, zdali označené jsou existující, jsou vymahatelné, pohledávka (pohledávky) aktivní a pasivní se mohly setkat. K tomuto bylo dáno žalované poučení dle § 118a o. s. ř., kdy byla vyzvána, nechť doplní skutková tvrzení a k jejich prokázání označí důkazy, kdy a jakým způsobem vytkla vady z uvedené smlouvy, jaké právo z vadného plnění uplatnila, jakým hmotněprávním jednáním uplatnila zápočet své pohledávky, přivodila splatnost, a následně i procesním jednáním. Žalovaná k tomuto uvedla, že hmotněprávní jednání ve vztahu k tomuto neučinila, následně jej učiní a prokáže jej. Uvedená tak znamená, že se svojí obranou nemůže být žalovaná úspěšnou, neboť hmotněprávní jednání, jímž bude proveden zápočet, kdy musí splňovat kritéria vymezená v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci 23 Cdo 3407/2020 je základním předpokladem pro úspěch obrany žalované. Pakliže takovéto právní jednání neučinila, nemůže být se svým nárokem úspěšnou.

36. Ve věci tak bylo uzavřeno, že žaloba je důvodná a žalovaná byla zavázána k úhradě žalobou uplatněné částky. Žalovaná je povinna i k úhradě úroků z prodlení dle §§ 1968, 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Za situace, kdy však bylo soudem uzavřeno, že žalovaná měla plnit do 5. 9. 2023, bylo zároveň uzavřeno, že v prodlení je počínaje dnem 6. 9. 2024 z částky 8 000 Kč a 12 000 Kč. V té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení žalované povinnosti plnit úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 8 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 a z částky 12 000 Kč od 17. 4. 2023, byla žaloba zamítnuta.

37. Žalovaná je povinna plnit v zákonné pariční lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, které by zakládaly úvahu o plnění v delší lhůtě či plnění ve splátkách.

38. Protože žalobkyně byla ve věci plně úspěšnou, když se domáhala plnění v částce 20 000 Kč, přičemž žalované bylo uloženo plnit částku 20 000 Kč, má tak právo na přiznání nákladů řízení dle § 142, odst. 1 o. s. ř. Na straně žalobkyně vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč a odměny za právní zastoupení za úkony právní pomoci, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, podání žalobního návrhu, předžalobní upomínka, písemné podání na čl. 28 – 29 spisu, ústní jednání dne 27. 3. 2024 á 1 900 Kč dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 4 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 310 Kč. Částka nákladů řízení na straně žalobkyně tak činí 14 110 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

Poučení