22 C 443/2023 - 132

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 36 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 10 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, částku 16 000 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 6. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 ve výši 15 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 ve výši 15 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 16 000 Kč od 17. 4. 2023 do 5. 9. 2023 ve výši 15 % ročně, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 15 367 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 36 000 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. Žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o vedení účetnictví, fakturovala žalované služby, žalovaná faktury neplnila. Dohodou z 31. 8. 2023 žalovaná své závazky vůči žalobkyni uznala. Neplnila splatný dluh ani v náhradní lhůtě dle dohody. Nárok č. 1 se týká faktury č. [hodnota]. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí 10 000 Kč. Dále se žalobkyně domáhá plnění, když uzavřela s žalovanou smlouvu o vedení účetnictví a fakturovala své služby, žalovaná faktury nehradila. Dohodou z 31. 8. 2023 žalovaná své závazky vůči žalobkyni uznala, neplnila však splatný dluh ani v náhradní lhůtě dle dohody. Nárok č. 2 se týká faktury č. [hodnota]. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí 10 000 Kč. A nadále žalobkyně tvrdí, že uzavřela s žalovanou smlouvu o vedení účetnictví, fakturovala své služby, žalovaná na faktury neplnila, kdy dohodou z 31. 8. 2023 své závazky vůči žalobkyni uznala. Neplnila však splatný dluh ani v náhradní lhůtě dle dohody. Nárok č. 3 se týká faktury č. [hodnota]. Celková hodnota pohledávky bez příslušenství činí 16 000 Kč.

2. Žalovaná s návrhem nesouhlasila. Tvrdila, že předně namítá zásadní vady v účetních službách poskytnutých žalobkyní. Žalobkyně postupovala při poskytování účetních služeb pro žalovanou s hrubou nedbalostí. Zejména nepodala řádně a včas daňové přiznání k daní z příjmů právnických osob rok 2022, poslední den lhůty 31. 3. 2023, smlouvu o poskytování účetních služeb vypověděla až v dubnu 2023. Nevedla řádně evidenci daňových dokladů žalované, zejména nezaúčtovala přes 28 plateb září - prosinec 2022; nesprávně zaevidovala uhrazené a nehrazené výdajové a příjmové daňové doklady, když v účetnictví žalované je přijato přes 393 000 Kč, což nekoresponduje o pár set na bankovním účtu žalované; nesprávně zaevidovala součet neuhrazených faktur vystavených dodavateli žalované, uvedla, že se jedná o částku 625 000 Kč, správně má být cca 273 000 Kč, kdy ve skutečnosti faktury přijaté žalovanou jsou zcela uhrazeny a faktury vystavené žalovanou jsou neuhrazeny v částce 124 497 Kč; nepodala řádně a včas přehledy pro VZP a ČSSZ; nesprávně evidován účetní zůstatek za rok 2022, žalobkyně zaevidovala zůstatek -214 000 Kč, zjevně neodpovídá skutečnosti, správně měl být uveden zůstatek 200 000 Kč. Po ukončení spolupráce s žalovanou jí odmítala předat účetní dokumentaci, zdařilo se to až po opakovaných výzvách a podpisu dohody s žalobkyní o úhradě dlužných faktur, avšak žalovaná poté při kontrole předané účetní dokumentace novým účetním zjistila, že žalobkyně nepředala veškerou účetní dokumentaci, předaná dokumentace vykazuje vady vyčtené výše. Žalované tak náleží nároky z odpovědnosti za vadné služby žalobkyně, zejména sleva z ceny služeb, náhrada škody způsobené vadným plněním žalobkyně, především hrubou nedbalostí a opomenutími, spočívajícími ve vícenákladech žalované na účetní služby nových účetních pověřených opravou účetní a daňové evidence a daňových podání žalované. Žalovaná odmítá cokoliv hradit na dlužné faktury vystavené žalobkyní, navrhuje žalobu zamítnout v celém rozsahu. Následně doručila žalovaná podání následujícího znění. K odstranění nedostatků, nesprávností a vad svého účetnictví způsobených žalobkyní, byla žalovaná nucena obrátit se na nového poskytovatele účetních služeb, nejdříve pí. [jméno FO], IČO [IČO], sídlem [adresa], která provedla kontrolu a opravu mzdové agendy 3. - 9. měsíc 2023 pro žalovanou a podklady k ukončení zaměstnance, vystavila fakturu č. [hodnota], splatnost 19. 12. 2023, 8 650 Kč. Nesprávně vedené účetnictví žalované však sama nezvládla, žalovaná musela dále kontaktovat pana [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], účetního a jednatele obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], který vyčíslil předběžně hodnotu za tímto účelem poskytnutých účetních služeb 30 000 Kč - oprava účetnictví rok 2022, 45 000 Kč - oprava účetnictví rok 2023. Tyto vícenáklady na účetní služby jsou pro žalovanou škodou způsobenou žalobkyní nedbalým přístupem při plnění povinností pro žalované. U žalované byla dokonce ze shora uvedených důvodů zahájená kontrola Pražskou správou sociálního zabezpečení. Částku odpovídající škodě 79 325 Kč požaduje žalovaná uhradit po žalobkyni, uplatňuje ji jako obranu proti žalobě v řízení.

3. Shora uvedené doplnění skutkových tvrzení a důkazů žalovaná doručila soudu, když byla usnesením dle § 43 o. s. ř. čj. 22 C 443/2023-83 ze dne 11. 9. 2024 vyzvána k odstranění vad vzájemného návrhu. Žalovaná tedy k výzvě soudu vymezila svoji obranu proti žalobnímu návrhu, tak, že uplatňuje jednak slevu z ceny v rozsahu 100 % z důvodu vadného plnění a poté samostatný vzájemný návrh z titulu náhrady škody ve výši 79 325 Kč.

4. Okresní soud Praha-východ vydal usnesení čj. 22 C 443/2023-66 ze dne 3. 6. 2024, jímž vyzval žalovanou k úhradě soudního poplatku ze vzájemného návrhu a usnesení čj. 22 C 443/2023-102 dne 17. 9. 2024, jímž žalovanou vyzval k úhradě doplatku soudního poplatku ze vzájemného návrhu. Žalovaná jej neuhradila, usnesením čj. 22 C 443/2023-109 ze dne 16. 1. 2025 tak bylo rozhodnuto o zastavení řízení o vzájemném návrhu žalované.

5. Skutková zjištění:

6. Žalobkyně žalované vystavila fakturu č. [hodnota] za zpracování účetnictví a DPPO za rok 2020 a rok 2021 dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč, fakturu č. [hodnota] za zpracování účetnictví a DPPO za rok 2020 a rok 2021 dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč. (faktura na čl. 44, faktura na čl. 45 /46/ spisu)

7. Dne 31. 8. 2023 uzavřely strany sporu Dohodu o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb, kde žalovaná, mimo jiné, výslovně uvedla, že se zavazuje do pěti dnů ode dne podpisu této dohody uhradit faktury vystavené žalobkyní za poskytování jejích služeb, a to konkrétně fakturu č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023 splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč, fakturu č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč, fakturu č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 16 000 Kč, fakturu č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 8 000 Kč, fakturu č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatnou dne 16. 4. 2023, na částku 12 000 Kč. (dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb na čl. 50-51 /99-100, 105-106/ spisu)

8. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku k úhradě faktur č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023 splatné 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč, č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatné dne 16. 4. 2023, na částku 10 000 Kč, č. [hodnota] ze dne 31. 3. 2023, splatné dne 16. 4. 2023, na částku 16 000 Kč. (předžalobní upomínka na čl. 52 spisu, doručenka datové zprávy na čl. 64 /90/ spisu) 9. [jméno FO] a [adresa] vedli následující elektronickou komunikaci. Dne 7. 7. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že zasílá podklady RJMFO – DPPO 2020, DPPO 2021, podklady ke mzdám; [Anonymizováno] DPPO 2021, podklady ke mzdám, čeká ještě na podklady k roku 2022, táže se, zdali je ještě něco, co má zaslat. Dne 16. 7. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že se omlouvá za pozdní reakci, děkuje za zaslané podklady, na které se podíval, ale jsou však spíše pro evidenci pro případnou kontrolu. Určitě bude potřeba obratová předvaha, tedy zůstatky účtů z účetnictví za poslední uzavřený rok (2021), aby bylo možným navázat. Když jej ještě něco napadne, ozve se. Dne 28. 8. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že zasílá zprávu, co obdržel a táže se, co má dělat. Dne 28. 8. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že toto se společnosti netýká, neboť tato stále je v pozici zaměstnavatele. Oba e-maily spolu úzce souvisí. Měl by zaslat čestné prohlášení, že je stále zaměstnán, dále chybějící přehledy o pojistném za zmíněné měsíce. Z toho, že přehledy nebyly podání, usuzuje, že OSSZ vyvodila, že není zaměstnán. Odhlášku určitě neposílat, zaměstnanecký poměr stále trvá. Dne 11. 9. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že zasílá výpisy z účtu. Dne 17. 9. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že děkuje za výpisy. Narazil na prvý problém. Jde o účet, kde je dle výpisu zůstatek cca 200 000 Kč ke konci roku, ale v účetnictví je -214 000 Kč, což zjevně neodpovídá. To je zatím jediná věc, bude ale třeba kontrola zůstatků na starších účtech, zdali korespondují se skutečností. Svépomocí to je drahně práce, nejjednodušší je přímá komunikace s účetní, která to měla před tím na starosti, neví však, je-li to možným. Dne 19. 9. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že se obává, že k tomu mnoho neřekne. Kvůli dotaci by potřeboval účetní uzávěrky zaslat co nejdříve na rejstřík, táže se, zdali to lze učinit a poté poslat opravenky. Dne 23. 9. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že posílá znovu, neví, kde se to ztratilo. Prošel to a zjistil výpis, rozdíl je kvůli tomu, že je tam od září do prosince 28 neúčtovaných plateb, s čímž moc neudělá - upřímně je tam práce jako na kostele. Nyní ještě věc shlédl a suma neuhrazených faktur (přijatých i vydaných) nesedí na hodnotu neuhrazených faktur, což je třeba kontrolovat po měsících, popř. dnech. Uniká mu, ač je to součást vedení účetnictví, proč to nebylo řešeno vzápětí. Bude třeba najít a identifikovat rozdíly, tyto vyjasnit. Nadto zisk činí 388 000 Kč, což je daň přibližně 76 000 Kč. V příloze obratovka za rok 2022. Dne 23. 9. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že děkuje za zaslání, věc chápe, táže, zdali ji lze nějak urychlit. Zaplacené vydané faktury 124 497 Kč po splatnosti, příloha. Zaplacené přijaté faktury – všechny jsou zaplacené. Zisk, to je nejmenší problém, může být získáno financování pro další rozvoj. Největší problém je dotace. Táže se, zdali je třeba něco doplnit. Dne 23. 9. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že vidí jediné řešení, a to zkontrolovat to one by one a nevyjasněné platby dořešit. Moc jiných možností v dohledu nevidí. Upřímně lituje, že nemůže dát pozitivnější zprávu. Dne 24. 9. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že děkuje za informace, velmi pomohly. Vyplývá z nich, že účetnictví s realitou vůbec nekoresponduje, v účetnictví je cca 393 000 Kč, což neodpovídá zůstatku účtu o pár stokorun. Větším problémem jsou závazky, součet neuhrazených faktur ke konci roku činí cca 273 000 Kč, ale na účtu je 625 000 Kč. Nadto stále jsou v bance nevyjasněné platby. Toto je problém. Dne 24. 9. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že děkuje za informaci a žádá o sdělení, jak z této situace ven. Dne 28. 9. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO], že v příloze zasílá výkazy za minulý rok, doufá, že to takto stačí, drží palce, aby dotace vyšla. Dne 15. 10. 2023 [jméno FO] sdělil [adresa], že dle dohody zasílá přehled, táže se, zdali má zaslat i faktury, měly by k tomu být. Dne 23. 10. 2023 [adresa] sdělil [jméno FO] [Anonymizováno], že děkuje za přehled, týká se však pouze nevyjasněného účtu a nevyjasněných plateb z minulosti. Faktury není třeba zasílat, předpokládá, že tyto tam jsou, ale zkontrolovat to momentálně nedokáže. Potřeba je zdůraznit, že náklady předchozího roku musí být v tomto roce i zúčtovány, v roce 2023 mohou být již jen jako daňově neuznatelné. Zde se obává, že zasílal výkazy, čímž se pravděpodobně změní výsledek. Dne 25. 10. 2023 [jméno FO] [Anonymizováno] činil dotaz, jaký bude další postup. Dne 31. 10. 2023 byla [adresa] a [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] vedena komunikace, v kopii [e-mail], „Pohyby“, [jméno FO] [Anonymizováno] sdělil, že se omlouvá za opožděnou reakci, postup by měl být takový, že se nejdříve zkontroluje bankovní účet a dořeší se nevyjasněné platby, kontrola sumy neuhrazených (přijatých a vydaných) faktur musí odpovídat na daný účet v evidenci, dále kontrola, zdali zůstatky odpovídají na ostatních účtech skutečnosti, čímž je shrnuto v kostce, co se musí udělat. (elektronická komunikace na čl. 15-33 spisu)

10. Právní zástupce žalované zaslal žalobkyni dopis ze dne 27. 3. 2024, kde uvedl, že se na žalobkyni obrací v zastoupení žalované s následujícím. Žalobkyně poskytovala žalované v období 2022 - 2023 služby vedení účetnictví, daňové evidence, mzdového účetnictví dle ústní smlouvy o vedení účetnictví. S ohledem na probíhající soudní řízení u Okresního soudu Praha-východ tímto z opatrnosti vyzývá žalobkyni k úhradě slevy 100 % z ceny za účetní služby dle faktur č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno] vystavených dne 31. 3. 2023 v souhrnné hodnotě 36 000 Kč, když je přesvědčena, že žalobkyně nevedla účetnictví řádně, nedbale přistupovala k evidenci výdajových a příjmových daňových dokladů, nepodávala včas a dle skutečnosti přehledy o plateb pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Po ukončení vzájemné spolupráce v srpnu 2023 žalovaná nechala provést audit účetnictví nezávislým poskytovatelům účetních služeb, nejdříve pí. [jméno FO], IČO [IČO], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa], která provedla kontrolu a opravu mzdové agendy a podkladů k ukončení pracovních poměrů se zaměstnanci, za což vystavila fakturu č. [hodnota] splatnou 19. 12. 2023 na částku 8 650 Kč, a následně p. [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno], účetní a jednatel obchodní společnosti [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem [adresa], s nímž musela uzavřít novou smlouvu o provádění účetních činností předmětem, které byla příprava účetní závěrky a zúčtovacích dokladů roku 2022, 2023, sestavení účetních výkazů a DPPO, kdy cenu za tímto účelem poskytnutých účetních služeb vyčíslil 30 000 Kč plus DPH ohledně opravy účetnictví za rok 2022 a 45 000 Kč plus DPH ohledně opravy účetnictví za rok 2023. Tyto vícenáklady na účetní služby představují pro škodu způsobenou nedbale a nesprávně vedeným účetnictvím žalobkyní. Ve vztahu k žalované byla dokonce z uvedených důvodů zahájená kontrola ze strany Pražské správy sociálního zabezpečení. Celková částka odpovídající škodě vzniklé v příčinné souvislosti s pochybením žalobkyně tak činí 83 650 Kč, kdy žalovaná tímto vyzývá k úhradě této dlužné částky bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu], splatné dnem doručení výzvy, nebude-li uhrazena, bude postupováno způsobem požadovaným ve výzvě, dále bude postupováno v jejím vymáhání prostřednictvím žaloby či vzájemné žaloby u příslušného soudu. (výzva k náhradě škody a úhradě dlužné částky ve výši 83 650 Kč na čl. 65 spisu)

11. Následně adresovala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce dopis ze dne 16. 9. 2024 shodného znění jako dopis ze dne 27. 3. 2024, vyjma závěrečné části, kde vyčísluje částku k úhradě ve výši 83 650 Kč a vyzývá k její úhradě, kdy v tomto dopisu uvedla nad shora uvedené následující. Obecným pravidlem pro určení výše slevy z ceny díla je, že sleva činí rozdíl mezi hodnotou díla bez vad a hodnotou díla s vadami ke dni dodání díla, viz rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 z 23. 6. 2010. Je tedy třeba zjistit hodnotu díla s vadou, při čemž se berou v potaz faktory snižující cenu díla, především na odstranění vady a dále případně rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání díla, další újma vzniklá objednateli. Rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1991/2008 z 23. 6. 2010 uvádí, že výchozími skutečnosti k posouzení výše slevy je zejména rozsah vadnosti díla, závažnost vad, jak vady omezují či komplikují užívání, příp. snižují životaschopnost věci, a dále další okolnosti vyplývající z posuzování konkrétního případu, kdy základním požadavkem při určení výše slevy nutným zohledňovat, je, že by objednateli měla být prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad. Dle odborné literatury a judikatury zanikla-li smlouva o dílo, zpravidla nebude objednateli nic bránit úspěšně se domoci po zhotoviteli náhrady škody, jíž mohou představovat i náklady na provedení díla třetí osobou. Objednatel nemusí čekat, až náklady na „odstranění vad“ skutečně vynaloží (k „zmenšení jeho majetku“ již došlo, rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 9. 2007, sp. zn. 32 Cdo 2926/2007). Žalobkyně neodstranila vady účetnictví do ukončení její spolupráce s žalovanou, tyto se tak staly subjektivně neodstranitelnými, žalovaná byla nucena najít na opravu účetnictví a daňové evidence nového dodavatele, náleží jí tak nárok na slevu z ceny, rozsudek sp. zn. 33 Cdo 1508/2008 z 29. 6. 2010 i nárok na náhradu škody. Započítává tedy svůj nárok na slevu 100 % ve výši 36 000 Kč na pohledávku žalobkyně na úhradu vystavených faktur, čímž její nárok zcela zaniká započtením. Celková částka odpovídající škodě vzniklé v příčinné souvislosti s pochybením žalobkyně tak činí 83 650 Kč, kdy žalovaná tímto vyzývá k úhradě této dlužné částky bezhotovostně na bankovní účet č. [č. účtu]. Tato částka je předmětem vzájemného žalobního návrhu podaného žalovanou v rámci řízení vedeného Okresním soudem Praha-východ pod sp. zn. 22 C 443/2023. (výzva k náhradě škody a úhradě dlužné částky ve výši 83 650 Kč na čl. 91-92 spisu)

12. Dále žalovaná předložila k důkazu listiny, jimiž jsou rozvaha k 31. 12. 2022 na čl. 35-38 spisu, výkaz zisku a ztrát k 31. 12. 2022 od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 na čl. 39-40 spisu, veřejný rejstřík dle subjektů na čl. 41 spisu, elektronická komunikace na čl. 59 /94/ spisu, faktura na čl. 60 /101/ spisu, oznámení o zahájení kontroly na čl. 61 spisu, faktura na čl. 62 spisu, smlouva o provádění účetních činností na čl. 71-72 /97-98/ spisu, smlouva o provádění účetních činností na čl. 73-74 spisu, 4x faktura na čl. 75-76 /95-96/ spisu, odvolání plné moci žalovanou [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na čl. 91 spisu. Uvedené listiny byly předloženy k obraně žalované, přičemž řízení o vzájemném návrhu na úhradu škody je pravomocně zastaveno. Co se týká nároku na slevu v rozsahu 100 %, tak z elektronické komunikace stran a dopisu, jímž byly vady uplatněny, je najisto postaveno, že vady nebyly vytknuty včas, tudíž provedení jakéhokoliv dokazování k existenci vad je nadbytečným. Pro úplnost je však namístě k tomuto uvést, že pouze ta samotná skutečnost, že o nesprávně vedeném účetnictví byla vedena elektronická komunikace s následně sjednaným účetním subjektem nemůže vést k závěru, že byla existence vad prokázána. K tomuto by bylo třeba, aby žalovaná doložila konkrétní účetní vstupy, na jejichž základě závěr o vadném vedení účetnictví byl učiněn. Jak však již bylo řečeno, přezkum tohoto byl nadbytečným, když žalovaná vady nevytkla včas, nadto se k jednání soudu bez omluvy nedostavila, tudíž ani poučení dle § 118a o. s. ř. v tomto směru by jí nemohl být dáno.

13. Pakliže žalobkyně předložila k důkazu [Anonymizováno] [Anonymizováno] k provedení exekuce postižením jiných majetkových práv k osobě [jméno FO] [Anonymizováno] z [datum], k čemuž odkázala, že postižen byl obchodní podíl, výpis sbírky listin k osobě žalované, s tím, že poslední účetní uzávěrka byla založena za rok 2022, výpis z centrální evidence exekucí, kdy povinnou osobou je žalovaná, vydáno [datum], s tím, že z těchto listiny je zcela jednoznačně patrná situace žalované a její přístup k řešení problémů, tak uvedené listiny pro nadbytečnost nebyly provedeny, neboť rozhodné skutečnosti již byly zjištěny z provedených důkazů.

14. Skutkový závěr:

15. Žalobkyně a žalovaná uzavřely Smlouvu o poskytování účetních služeb, na jejímž základě tyto služby žalobkyně žalované poskytovala. Smlouva nebyla uzavřena písemně. To, že však byla uzavřena, bylo mimo spor. Žalovaná toto tvrzení žalobkyně nesporovala, naopak tvrdila, že tyto služby poskytovala žalobkyně s vadami, což již sama o sobě bez dalšího zakládá závěr, že tyto služby byly žalobkyní žalované poskytovány, neboť nebylo-li by tomu tak, žalovaná by netvrdila, že toto plnění bylo vadným. Nadto se tato skutečnost podává z listiny Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb, neboť neuzavřely-li by strany dohodu o poskytování účetních služeb, tak by ji ani nemohly ukončit. Žalobkyně žalované vystavila fakturu č. [hodnota], zpracování účetnictví a DPPO za rok 2020 a rok 2021 dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, částka 10 000 Kč, fakturu č. [hodnota], zpracování účetnictví a DPPO za rok 2020 a rok 2021 dne 31. 3. 2023, splatnost 16. 4. 2023, částka 10 000 Kč. Dne 31. 8. 2023 uzavřely strany sporu Dohodu o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb, v níž žalovaná, mj., výslovně prohlásila, že se zavazuje do pěti dnů ode dne podpisu této dohody uhradit faktury vystavené žalobkyní za poskytování jejích služeb, konkrétně faktury č. [hodnota] z 31. 3. 2023 splatnou 16. 4. 2023, 10 000 Kč; č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatnou 16. 4. 2023, 10 000 Kč; č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatnou 16. 4. 2023, 16 000 Kč, č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatnou 16. 4. 2023, 8 000 Kč; č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatnou 16. 4. 2023, 12 000 Kč. Uvedené nebylo sporným, nadto se toto z listiny provedených k důkazu zcela jednoznačně podává.

16. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní upomínku k úhradě faktur č. [hodnota] z 31. 3. 2023 splatné 16. 4. 2023, 10 000 Kč; č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatné 16. 4. 2023, 10 000 Kč; č. [hodnota] z 31. 3. 2023, splatné 16. 4. 2023, 16 000 Kč.

17. Jak již bylo shora uvedeno, pakliže se žalovaná dovolávala vzájemným návrhem úhrady škody, tak zde bylo pro neuhrazení soudního poplatku řízení zastaveno. Nadále tak bylo třeba se zaobírat nárokem na uplatnění slevy pro vady plnění poskytnutého žalobkyní. Poprvé vadné plnění žalovaná popsala až v dopisu ze dne 27. 3. 2024. V tomto dopisu však nevymezila a neuplatnila svůj nárok z titulu vadného plnění. V tomto dopisu v zásadě vymezila pouze škodu spočívající v nákladech na opravu účetnictví. Svůj nárok z titulu vadného plnění poté vymezila až v dopisu ze dne 16. 9. 2024. Toto bylo prvé jednání, v němž žalobkyně uplatnila svůj nárok z vadného plnění v podobě 100 % slevy. Zároveň však bylo zjištěno, že žalovaná nechala provádět revizi účetnictví již v roce 2023, kdy ty vady, které žalovaná následně žalobkyni vytkla, jí byly sděleny nejpozději již 17. 9. 2023. Žalovaná tak vady vytkla, a právo z vadného plnění, uplatnila rok poté, kdy se o vadném plnění dozvěděla.

18. Podle § 1746, odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

19. Žalobkyně se domáhá úhrady finanční částky, když tvrdí, že uzavřely strany sporu smlouvu, jejímž předmětem bylo provedení účetních činností. Tu skutečnost, že daná smlouva byla uzavřena, žalovaná nesporovala, nárok uplatněný žalobkyní však neuznávala s argumentací, že práce byly provedeny vadně.

20. Co se týká právního hodnocení, tak Ústavní soud ČR rozhodnutím vydaným ve věci sp. zn.

IV. ÚS 2267/23 dne

17. října 2023 se zaobíral stížností ve vztahu k řízení, jehož předmětem byla smlouva o vedení účetnictví. Z jeho obsahu se podává, že obecné soudy smlouvu tohoto typu hodnotily dle § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dle nějž mohou smluvní strany svá vzájemná práva a povinnosti upravit i jinou smlouvou, než jsou typové smlouvy shora vyjmenované, přičemž Ústavní soud ČR jejich rozhodnutí nehodnotil jako excesivní, nedošlo jím k porušení ústavních práv a svobod. Soudem je tedy smlouva uzavřená stranami sporu hodnocena v režimu tohoto zákonného ustanovení. Žalobkyně, kdy žalovaný toto nesporuje, tvrdí smlouvu o vedení účetnictví. K prokázání svých tvrzení dokládá žalobkyní vystavené faktury a listinu o uznání dluhu. Smlouvu nedokládá. Nicméně, za situace, kdy uzavření smlouvy není sporným, je nadbytečným prokazovat její existenci, kdy to, že smlouva byla uzavřena se podává i z listiny, jíž jest ukončení smlouvy, signované oběma stranami sporu, kdy, pokud by smlouvu neuzavřely, nepochybně by ji neukončovaly.

21. Jak již bylo shora uvedeno, tak z listiny „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“, se podává, že smlouva byla uzavřena, což je nesporným již v režimu § 120, odst. 3 o. s. ř., ukončena byla k 31. 8. 2023, a dále to, že bylo ujednáno o splatnosti žalobkyní vystavených faktur a bylo prohlášeno uznání dluhu. Ve vztahu k ujednání o lhůtě plnění soud odkazuje § 1902 o. z., dle nějž dohodou o změně obsahu závazku se dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem; může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. V souzené věci bylo ujednáno samostatně o lhůtě splatnosti. Protože mezi stranami byla práva a povinnosti, tedy plnění za služby poskytnuté ze smlouvy, spornými, bylo ve vztahu ke splatnosti ujednáno o nahrazení ujednání lhůtě k plnění novým ujednáním, dle nějž byla žalovaná povinna plnit do 5 dnů ode dne podpisu dohody, což bylo 31. 8. 2023. Dle § 605, odst. 1 o. z., lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Den, který následuje po rozhodné události, která byla 31. 8. 2023, je 1. 9. 2023. Pokud měla žalovaná plnit do 5 dnů, měla tak plnit do 5. 9. 2023. Počínaje 6. 9. 2023 je tudíž v prodlení, nikoliv od 17. 4. 2023. Tedy v souzené věci došlo ke „kumulativní novaci“ ohledně ujednání o lhůtě k plnění. Neuplatnila je tedy bez zbytečného odkladu.

22. Pokud bylo v listině prohlášeno uznání dluhu, tak toto je v souladu s ustanovením § 2053 o. z., dle nějž uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

23. Z obsahu uvedené listiny je zcela nepochybné, kdo uznání dluhu činí, vůči komu toto směřuje, když v listině jsou přesně označeny strany smluvního vztahu, je přesně uvedeno, kdo komu má plnit, je označen i peněžitý dluh, který je předmětem tohoto právního jednání, tento je zcela přesně specifikován vydanými fakturami, které jsou označeny číslem, datem vydání a datem splatnosti v nich vyznačené, kdy každá jednotlivá faktura je zcela individuální, každá specifikuje konkrétní jednotlivou částku, a je zcela přesně uvedeno, že dluh je uznán co do důvodu i výše vůči účetní. Tento projev vůle tak nevzbuzuje žádné pochyby, i pro třetí osobu je jednoznačně určitelné, jaké částky jsou kým a proti komu uznány z jakého důvodu. Zde tak platí dle § 133 o. s. ř., že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

24. Pro úplnost soud konstatuje, že uznání dluhu následuje po ujednání o novaci, uznání dluhu je tak učiněno ve vztahu k nově ujednané lhůtě k plnění.

25. Soud tak má za prokázáno, že byla uzavřena smlouva o provedení účetních služeb, žalovaná je povinna plnit za jejich provedení částku 10 000 Kč a 10 000 Kč, 16 000 Kč.

26. S ohledem k obraně žalované je však třeba hodnotit, že tato vůči žalobkyni vymezila dva nároky, a to nárok na slevu a nárok na náhradu škody.

27. Jak uvádí rozhodnutí Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 152/2023-127, tak „Řádné doplnění žaloby je přitom nutné pro projednání žaloby, neboť právní úprava a zákonné podmínky odpovědnosti za škodu a odpovědnosti za vady díla jsou zcela odlišné.“, k čemuž soud odkazuje ustanovení § 1925 o. z., které uvádí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody; čeho však lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. Uvedený rozdíl definuje rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 25 Cdo 1618/2001, který je použitelný i za současné právní úpravy: „Odpovědnost za vady je dána za nedostatky vlastního plnění zhotovitele a vede k tomu, aby sjednané plnění bylo odevzdáno bez vad, odpovědnost za škodu je dána za jinou újmu, než je vadné provedení samotného díla. O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění. Majetková újma, spočívající nikoliv ve vadnosti samotného předmětu opravy, nýbrž ve znehodnocení opravované věci v důsledku vadného plnění je škodou, která z vady vznikla a je odškodnitelná v rámci náhrady škody.“.

28. Podle § 2002 o. z., poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

29. Podle § 2106, odst. 1, 2 o. z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit.

30. K ustanovení § 2106 komentář ASPI, který soud cituje, uvádí: „Zákonodárce rozlišuje dva režimy nároků z odpovědnosti za vady a jejich uplatnění, podle míry porušení smlouvy prodávajícím. Míra porušení a tedy okolnost, zda je vadné plnění podstatným či nepodstatným porušením smlouvy, je důvodem pro dvojí odlišnou úpravu (viz § 2106 a 2107). Podstatným je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala (§ 2002 odst. 1). …… Účelem pojmu podstatné a nepodstatné porušení je existence měřítka, na základě kterého je možno odlišit zvlášť závažné právní následky, které jsou důvodem k tomu, aby kupující byl oprávněn použít nejvýznamnějšího práva z odpovědnosti za vady a od kupní smlouvy odstoupil. Kritérium závažnosti, jež spočívá na dovozování hypotetické vůle kupujícího smlouvu neuzavřít, je dostatečně flexibilní k tomu, aby bylo možné zohlednit relevantní okolnosti konkrétního případu. ……Obecně řečeno, porušení má intenzitu podstatnosti, jestliže v důsledku toho je oprávněné očekávání kupujícího významně narušeno. Podstatné porušení má za následek odpadnutí závažných výhod, které má podle očekávání kupujícího smlouva přinést. Porušení smlouvy, které poškozuje zájem kupujícího významným způsobem, nelze hodnotit jako podstatné, jestliže prodávající nemohl předvídat následky svého jednání. Předvídatelnost se nevztahuje na samotné porušení smlouvy, nýbrž na jeho následky, tedy účinek, který takové porušení způsobí. Podstatnost porušení smlouvy je třeba dovozovat jen tehdy, jestliže … neplatí, že by rozumná osoba (prodávající) v tomtéž postavení za týchž okolností takové následky předvídala. Důležité je hodnocení zájmů kupujícího objektivním způsobem. Hodnocení podstatnosti je třeba provádět s ohledem na okamžik uzavření smlouvy. …….. Nutným předpokladem úspěšného uplatnění práv z odpovědnosti je oznámení vady. Tento předpoklad je splněn, je-li oznámení uskutečněno včas (§ 2111) anebo bez zbytečného odkladu (§ 2112), či v případě skryté vady bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit (§ 2112 odst. 1). Zákon nepředepisuje, co má být obsahem řádného oznámení …... Nepředepisuje ani formu takového oznámení. Oznámení je tedy projevem vůle, pro který zákonodárce nepředepisuje formu. Pokud si ji však strany ve smlouvě vymínily, je třeba ji dodržet. Jinak takové nedodržení smlouvy může mít za následek i neplatnost takového jednání kupujícího. Oznámení lze tedy učinit v jakékoli formě; nelze vyloučit konkludentní projev, není-li pochybností o jeho obsahu (viz § 2112). ….Podstatné je adresování tohoto jednostranného projevu vůle prodávajícímu.“ 31. Podle § 2107 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Dokud kupující neuplatní právo na slevu z kupní ceny nebo neodstoupí od smlouvy, může prodávající dodat to, co chybí, nebo odstranit právní vadu. Jiné vady může prodávající odstranit podle své volby opravou věci nebo dodáním nové věci; volba nesmí kupujícímu způsobit nepřiměřené náklady. Neodstraní-li prodávající vadu věci včas nebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího.

32. V souzené věci žalovaná od smlouvy neodstoupila. Jednak toto netvrdí, především je to však nepochybným z listiny na čl. 21-22 spisu, „Dohoda o ukončení smlouvy o poskytování účetních služeb“, z níž se podává, že právní vztah z předmětné smlouvy byl ukončen dvoustranným právním jednáním. Za situace, kdy při podstatném porušení smlouvy má žalovaná právo na odstranění vady, přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo odstoupení od smlouvy, a při nepodstatném porušení smlouvy má právo na odstranění vady, anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny, přičemž k odstoupení od smlouvy nedošlo, je nadbytečným hodnotit, zdali se jednalo o podstatné či nepodstatné porušení smlouvy. Žalovaná vady uplatnila, a zároveň slevu ve výši 100 % ceny, až dopisem ze dne 16. 9. 2024, čl. 64, 91 /65, 90/ spisu, přičemž z elektronické komunikace na čl. 15-33 spisu se zcela jednoznačně podává, že již v říjnu 2023 o vadách věděla. Žalovaná však poté, kdy zvěděla vady plnění žalobkyně ničeho nečinila, byla zcela nečinná, a dopis, jímž toto uplatnila, učinila až v průběhu roku 2024, a to nadto takovým způsobem, kdy výslovně uvedla, že tak činí „z opatrnosti“ s ohledem k probíhajícímu řízení, z čehož je zřejmým, že žalovaná v zásadě vůbec neměla vůli bezprostředně po zjištění vad reagovat způsobem předvídaným v § 2170 o. z. Je třeba zdůraznit, že aby mohl být účastník smluvního vztahu s vytknutím vad a nároky z tohoto se podávajícími, úspěšným, musí je vytknout včas. Vytknutí vad a uplatnění škody je účastník smluvního vztahu, který tvrdí vady, povinen učinit včas, či alespoň bez zbytečného odkladu, a v případě skryté vady bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, což však žalovaný neučinil, tudíž ve věci nemůže být úspěšným.

33. Při uplatnění nároku z titulu škody by bylo případně namístě hodnotit tento jako samostatný nárok žalovaného. V této části však bylo řízení zastaveno.

34. Co se týká žalovanou uplatněné námitky započtení, tak tuto je třeba hodnotit z hlediska procesního a z hlediska hmotněprávního. K procesnímu hledisku soud odkazuje ustanovení § 98 o. s. ř., kdy platí, že domáhá-li se žalovaný plnění žalobcem, jedná se o vzájemný návrh, který nadto podléhá poplatkové povinnosti. Pokud však žalovaný se nedomáhá uložení žalobci povinnosti k plnění ve výši přesahující žalobcem uplatněný nárok, jedná se o obranu. Žalovaná se domáhala uložení žalobkyni povinnosti k plnění z titulu náhrady škody ve výši přesahující nárok uplatněný žalobkyní. Ačkoliv tuto označuje jako „obrana“, je soudem tento nárok žalované hodnocen nikoliv pouze jako obrana proti uplatněnému návrhu, ale jako vzájemný návrh. Co se týká hmotněprávního hlediska, tak je nutné nejdříve odkázat ustanovení § 1982 o. z. Platí, že není-li splatnost pohledávky sjednána dohodou, určena právním předpisem či rozhodnutím soudu, případně jiného orgánu, nastává splatnost doručením výzvy k plnění. V dané věci toto žalovaná učinila dopisem ze dne 16. 9. 2024, čl. 64, 91 /65, 90/ spisu. Aby bylo možné kompenzovat pohledávku započtením, je nutné, aby byla splatná, neboť z hlediska aktivního je podmínkou započtení splatnost pohledávky, z hlediska pasivního splnitelnost, byť nejsou splatné. Pokud tedy je podmínkou aktivní kompenzability pohledávky žalované splatnost této, tak platí, že splatnost není možné přivodit současně s výzvou směřující k započtení. Tzn., právní jednání směřující k započtení pohledávky je nutné provést po nástupu splatnosti. K tomuto soud odkazuje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Cdo 4967/2017, dle nějž „Započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. (…) Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Zánik pohledávek nastává se zpětnou účinností (ex tunc) k okamžiku, kdy jsou všechny předpoklady kompenzability splněny u pohledávky, u které nastaly později. Účinky započtení je třeba vyvolat právním jednáním, tj. prohlášením o započtení vůči druhé straně (§ 1982 odst. 1 o. z.). Okamžiku, kdy věřitel aktivně započítávané pohledávky učiní prohlášení o započtení (kompenzační úkon), musí předcházet rozhodný okamžik způsobilosti pohledávek k započtení (aktivně započítávaná pohledávka musí být splatná před kompenzačním úkonem).“ 35. Žalovaná sic učinila výzvu k plnění, avšak neučinila další hmotněprávní jednání, jímž jest započtení. Teprve následně je možné učinit procesněprávní úkon započtení. Je tak třeba hodnotit žalovanou učiněnou procesní námitku započtení a hmotněprávní jednání, jímž učinila výzvu žalobkyni, kdy k datu započtení již musí být pohledávky, které žalovaná označuje jako pohledávky, které uplatňuje na započtení splatnými. S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 soud posuzuje řádný hmotněprávní úkon, jímž bylo učiněno započtení pohledávek. Tento však nebyl učiněn a žalovaná by tak nemohla být ve věci s tímto nárokem úspěšnou.

36. Za situace, kdy bylo prokázáno, že strany sporu uzavřely smlouvu, z níž byla žalovaná povinna plnit, tento svůj dluh uznala, přičemž obrana žalované v řízení ve vztahu k uplatněné slevě z ceny plněné žalobkyní v rozsahu 100 % nemohla být úspěšnou, neboť žalovaná vady nevytkla včas (k tomuto nadto soud pro úplnost podotýká, že k prokázání vadného plnění by nadto ani nemohly obstát žalovanou předložené důkazy, neboť by bylo nutným konkrétně doložit na základě čeho byl učiněn žalovanou a jí sjednaným účetním učiněn závěr o vadném plnění žalobkyní), řízení o vzájemném návrhu bylo zastaveno, je namístě žalobní návrh hodnotit jako zcela důvodným. Proto v meritu věci bylo žalobě zcela vyhověno.

37. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

38. V souzené věci žalovaná řádně a včas neplnila. Je tak povinna uhradit úroky z prodlení. V souzené věci však bylo uzavřeno, došlo ke „kumulativní novaci“ ohledně ujednání o lhůtě k plnění, kdy žalovaná měla plnit do 5. 9. 2023, počínaje 6. 9. 2023 je tudíž v prodlení, nikoliv od 17. 4. 2023. Proto bylo uloženo žalované plnit úrok z prodlení počínaje 6. 9. 2023, pro žalobkyní uplatněný nárok úroku z prodlení za období od 17. 4. 2023 do 5. 6. 2023 z každé jednotlivé žalobkyní uplatněné částky byl žalobní návrh zamítnut.

39. Na straně žalobkyně vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto sestávají částky soudního poplatku uhrazeného ve výši 1 440 Kč a z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žalobního návrhu á 2 540 Kč dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024, když tyto úkony byly provedeny do uvedeného data a dále za úkon právní pomoci, jímž jest účast při jednání soudu dne 30. 5. 2025 á 2 540 Kč dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, když tento úkon právní pomoci byl učiněn po tomto datu. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 za úkony provedené do uvedeného data a dále á 450 Kč dle § 13, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025 za úkon právní pomoci učiněný po tomto datu. Pakliže byla žalobkyně usnesením čj. 22 C 443/2023-85 ze dne 11. 9. 2024 vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, na což reagovala podáním na čl. 104 spisu, tak za tento úkon právní pomoci jí nebyla přiznána odměna, když řádná tvrzení je účastník povinen uvést již v žalobním návrhu. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 4 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 2 417 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 15 367 Kč je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

Poučení