22 C 491/2020 - 187

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Kopalem ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 10 687,93 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10 687,93 Kč a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 620,21 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, a to k rukám advokáta žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 27 742,02 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem z [datum] domáhal proti žalovanému původně náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 10 572,28 Kč vč. DPH a náhrady nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 687,93 Kč vč. DPH.

2. Žalobce je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu ustanovení § 25 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“) a je tedy držitelem licence na distribuci elektřiny podle ustanovení § 4 energetického zákona, tato skutečnost rovněž vyplývá z vyhledávače licencí dostupného na webových stránkách Energetického regulačního úřadu - www.eru.cz.

3. Soud učinil tato skutková zjištění. Soud má za prokázané důkazy provedenými listinami: Protokol o kontrole odběrného místa (čl. 92) a Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa (čl.87-88) a rovněž přehráním DVD s videozáznamem a fotografiemi z kontroly odběrného místa dne [datum], že pracovníky společnosti [právnická osoba]., zplnomocněnými žalobcem k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům (zmocnění prokázáno listinou Plná moc udělenou žalobcem dodavatelské společnosti [právnická osoba]., čl. 89) bylo dne [datum] kontrolou č. [hodnota] zjištěno, že žalovaný provádí na adrese [adresa] neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 energetického zákona.

4. Žalobce uvedl, že dne [datum] byla ve výše uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Dodávka elektřiny byla přerušena zástupcem provozovatele distribuční soustavy odpojením pojistek v hlavní domovní skříni (dále jen HDS) a to z důvodu zamítnutí přístupu k elektroměru číslo [hodnota]. Smlouva na dodávku elektřiny tak byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k [datum] se stavem VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh, NT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Dne [datum] bylo zjištěno, že HDS byla neoprávněně osazena pojistkami, kdy toto připojení nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav na elektroměru č. [hodnota] v době kontroly byl VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh, NT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny bylo rozdílem uvedených stavů, tedy 1 850 kWh.

5. Žalobce uvedl, že následkem výše uvedeného jednání žalovaného mu vznikl nárok na náhradu škody v souladu s § 13 až 15 vyhlášky č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), respektive v případě, že k neoprávněnému odběru došlo po [datum] v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce konkretizoval, že výpočet škody za neoprávněný odběr elektřiny se provede vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru ve výši podle příslušných cenových rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Tedy následovně: (( [Anonymizováno] [Anonymizováno],0 kWh - [Anonymizováno] [Anonymizováno],0 kWh ) + ( [Anonymizováno] [Anonymizováno],0 kWh - [Anonymizováno] [Anonymizováno],0 kWh )) x 5,71475 Kč/kWh = 10 572,28 Kč. Soud má výpočet tvrzené škody za prokázaný důkazy provedenými listinami: Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, čl. 93 a Rozhodnutím ERÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], čl. 141 -160.

6. Žalobce dále uvedl, že podle vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení a případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly vyčísleny dle ceníku dodavatelské společnosti platného ke dni zjištění neoprávněného odběru (prokázáno Ceníkem dodavatelské společnosti, čl. 140). Náklady na zjištění neoprávněného odběru činí částku ve výši 10 687,93 Kč vč. DPH, zaokrouhleno dolů. Celkovou částku nákladů ve výši 10 687,93 Kč vč. DPH představuje paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru. Žalobce prokázal, že náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobci fakturou ze dne [datum] č. [hodnota] (čl. 137) a jsou obsaženy ve vyfakturované částce spolu s dalšími neoprávněnými odběry. Žalobce prokázal, že tuto souhrnnou fakturu uhradil, jak vyplývá z bankovního výpisu žalobce (čl. 138-139) a potvrzení zaměstnance žalobce (důkaz listinou Čestné prohlášení žalobce o zaplacení částky ve výši 10 687,93 Kč představující prokazatelné nezbytně nutné vynaložené náklady společnosti [právnická osoba]. a [právnická osoba] na zjištění neoprávněného odběru elektřiny, čl. 97).

7. Žalobce konkretizoval, že neoprávněným odběrem elektřiny mu byla způsobena škoda v celkové výši 21 260,21 Kč. Celková způsobená škoda se skládá ze škody za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 10 572,28 Kč vč. DPH vypočítané dle vyhlášky, a z nákladů za zjištění neoprávněného odběru ve výši 10 687,93 Kč vč. DPH, zaokrouhleno dolů. Soud má za prokázané, že žalobcem byla vystavena dne [datum] faktura č. [hodnota], splatná dne 27.2.2020. Soud má za prokázané důkazem provedeným listinou Výpis z interního systému žalobkyně se záznamem o odeslání faktury č. [hodnota], že uvedená faktura byla dne 6. 2. 2020 odeslána obyčejnou poštou na následující adresu žalovaného: [Jméno žalovaného], [adresa], [adresa].

8. Soud má za prokázané, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu z titulu náhrady škody doporučeným dopisem (a to důkazy provedenými listinami: Oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne 3. 2. 2020, čl. 94-95, a Doručenka k doručení Oznámení o neoprávněném odběru elektřiny ze dne [datum], čl. 85), dále pak i Upomínkou platby za neoprávněný odběr z [datum] (čl. 86).

9. Žalobce vzal podáním z 5. 1. 2024 žalobu částečně zpět, a to co do částky ve výši 10.572,28 Kč, která byla žalobci přiznána rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 4. 2023, č.j. [spisová značka]. Žalobce své částečné zpětvzetí odůvodnil tím, že žalovanému byla rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], č.j. [spisová značka], uložena povinnost zaplatit žalobci jakožto poškozené škodu ve výši 55.297,28 Kč. Část škody ve výši 10.572,28 Kč, tak jak je uvedeno v článku II. odstavci 1) předmětného rozsudku, odpovídá náhradě škody za neoprávněný odběr. Podanou žalobou se žalobce domáhá mimo náhradu škody za neoprávněný odběr také náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru, které mu rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne [datum], č.j. [spisová značka] přiznány nebyly. Soud usnesením č. j. 22 C 491/2020-124 ze dne 14. února 2024 v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 10 572,28 Kč zastavil.

10. Soud z rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 17. 4. 2023, č.j. [spisová značka], mimo jiné zjistil, že žalovaný: „II. v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v domě v [Anonymizováno] ulici [Anonymizováno], kde na něj bylo registrováno odběrné místo EAN [Anonymizováno], neoprávněně provedl nebo nechal provést zásah do elektroinstalace ve volně přístupném elektroměrovém rozvaděči, resp. smyčkové skříni s pojistkami umístěnými ve zdi u vjezdu do garáže, jež jsou součástí tohoto řadového rodinného domu a neoprávněně odebíral elektrickou energii, tak, že 1) v období nejméně od [datum] do [datum] po přerušení dodávky elektřiny ze strany dodavatele odpojením pojistek v hlavní domovní skříni, nezjištěným způsobem provedl či nechal provést neoprávněné osazení pojistkové skříně pojistkami, pročež došlo k opětovné dodávce elektřiny do elektroměrového rozvaděče a neoprávněně tak z distribuční soustavy odčerpal elektrickou energii v množství 1.850 kWh, a způsobil tak škodu ve výši 10.572,28 Kč, (skutek, který je předmět rozhodování v tomto sporu, viz strana 3. citovaného rozhodnutí)“ spáchal přečin krádeže dle § 205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.

11. Soud v odůvodnění výše citovaného rozsudku učinil mimo jiné tyto skutkové závěry: „…Stran skutků ad II. 1), 2) soud vycházel zejména z listinných důkazů, kdy napojení na elektr. soustavu neoprávněným připojením je zadokumentováno úředním záznamem a protokolem o ohledání místa činu s fotodokumentací, a ve spojení se zprávami [právnická osoba]. ke zjištění neoprávněného odběru elektrické energie a jeho vyčíslení a [právnická osoba]. k odběrnému místu a odběrateli el. energie v minulosti před zjištěnými neoprávněnými odběry, přičemž v období od [datum] do [datum] bylo při výpočtu škody vycházeno ze skutečností, že dne [datum] byla ve výše uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie. Dodávka elektřiny byla přerušena zástupcem provozovatele distribuční soustavy odpojením pojistek v hlavní domovní skříni, a to z důvodu zamítnutí přístupu k elektroměru číslo [hodnota]. Smlouva na dodávku elektřiny tak byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k [datum] se stavem VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh, NT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Dne [datum] bylo zjištěno, že hlavní domovní skříň byla neoprávněně osazena pojistkami, kdy toto připojení nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Stav na elektroměru č. [hodnota] v době kontroly byl VT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh, NT [Anonymizováno] [Anonymizováno] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, tedy 1850 kWh se škodou 10. 572,28 Kč…. (odstavec 14.)“ 12. Soud v odůvodnění výše citovaného rozsudku, pokud jde o náhradu škody a nemajetkové újmy, mimo jiné uvedl: „…Soud má za to, že z provedených důkazů jasně plyne příčinná souvislost mezi jednáním obžalovaného a způsobeným následkem, tj. způsobením majetkové újmy poškozené společnosti [Jméno žalobce]., která uplatňovala náhradu škody za spotřebovaný elektrický proud. Z provedeného dokazování, zejména z listinných důkazů je zřejmé, že výše přímé škody, kterou obžalovaný svým jednáním způsobil poškozené, je ve výši 55.297,28 Kč, tudíž mu právě tuto částku uložil ve smyslu § 228 odst. 1 tr. řádu poškozené nahradit….(odstavec 20.)“ 13. Soud dále zjistil, že podle rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] (dál také jen „odvolací soud“) ze dne 21.9.2023, č.j. [spisová značka] (rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.09.2023 a vykonatelnosti dne 21.09.2023) v trestní věci obžalovaného: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného]ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka]: „Podle § 258 odst. 1 písm. b), e), f), odst. 2 tr. řádu se napadený rozsudek zrušuje ve výroku o vině ad II, ve výroku o trestu a ve výrocích o náhradě škody a nemajetkové újmy a podle § 259 odst. 3 tr. řádu se nově rozhoduje tak, že obžalovaný [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného], bytem [adresa], [adresa], je vinen, že v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v domě v [Anonymizováno] ulici [Anonymizováno], kde na něj bylo registrováno odběrné místo EAN [Anonymizováno], neoprávněně provedl nebo nechal provést zásah do elektroinstalace ve volně přístupném elektroměrovém rozvaděči, resp. smyčkové skříni s pojistkami umístěnými ve zdi u vjezdu do garáže, jež jsou součástí tohoto řadového rodinného domu a neoprávněně odebíral elektrickou energii, tak, že 1) v období nejméně od [datum] do [datum] po přerušení dodávky elektřiny ze strany dodavatele odpojením pojistek v hlavní domovní skříni, nezjištěným způsobem provedl či nechal provést neoprávněné osazení pojistkové skříně pojistkami, pročež došlo k opětovné dodávce elektřiny do elektroměrového rozvaděče a neoprávněně tak z distribuční soustavy odčerpal elektrickou energii v množství 1.850 kWh, a způsobil tak škodu ve výši 10.572,28 Kč, Podle § 228 odst. 1 tr. řádu je obžalovaný povinen nahradit poškozeným - společnosti [Jméno žalobce]., IČ: [IČO žalobce], se sídlem [adresa], škodu ve výši 32 719,65 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. řádu se poškození [Jméno žalobce]., IČ: [IČO žalobce], a [jméno FO], narozený [datum], odkazují se zbytkem svého nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstává napadený rozsudek nezměněn.“ 14. Krajský soud v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] v odůvodnění výše citovaného rozsudku, v odstavci 14., podrobně vysvětlil, na základě jakých důkazů byla učiněna skutková zjištění, pokud jde o neoprávněný odběr elektrické energie a jak bylo soudem postupováno při zjišťování výše vzniklé škody. Odvolací soud mimo jiné konstatuje: „Uvedené skutečnosti ve vzájemné souvislosti prokazují, že obžalovaný na adrese [adresa], [adresa] skutečně ve stíhaném období bydlel a zdržoval se tu. Na této adrese se zdržuje již dlouhodobě, jak vyplývá i z listin připojených obžalovaným k podanému odvolání, kde má shodné bydliště uvedeno i v lékařských zprávách z prosince [Anonymizováno] a totéž místo mělo být i místem skutku, kterého se týká usnesení vyšetřovatele PČR ze dne [datum], které bylo také připojeno k odvolání. Skutečnost, že obžalovaný na této adrese také skutečně bydlel, je v logickém souladu s tím, že právě na osobu obžalovaného bylo uvedené odběrné místo vedeno a právě obžalovaný měl uzavřenu smlouvu s [Anonymizováno] na odběr elektřiny. Neoprávněný odběr elektřiny je vždy prováděn za účelem prospěchu osob, které na daném místě bydlí a užívají elektrické spotřebiče, do kterých je odcizená elektřina přiváděna. Je vyloučeno, aby elektřinu, která odchází přes hlavní domovní skříň do domácnosti, ve které žil obžalovaný a jeho nemocná matka, měl zájem odcizit někdo další neznámý a nijak nezúčastněný. Je nepochybně prokázáno, že to byl právě obžalovaný, kdo elektrickou energií v tomto období ke škodě poškozené [Jméno žalobce]. po ukončení smluvního odběru neoprávněným způsobem popsaným ve výroku o vině II odcizil. Je bez pochybností prokázáno, že pachatelem skutku je právě obžalovaný [Jméno žalovaného].“ 15. Odvolací soud v odstavci 17. svého rozhodnutí uvádí: „..Poškozená společnost [právnická osoba] se do trestního řízení proti obžalovanému připojila včas a řádně s nárokem na náhradu škody v celkové výši 89 754,68 Kč. Poškozená v podaných návrzích podrobně odůvodňuje výpočet výše škody. Je zřejmé, že vychází z výpočtu spotřeby neměřené elektřiny dle prováděcích předpisů k energetickému zákonu a zahrnuje i náklady související s neoprávněným odběrem včetně nákladů na zjištění a zamezení tohoto odběru. Poškozená se připojila včas a řádně. Škoda způsobená neoprávněným odběrem je v příčinné souvislosti s jednáním obžalovaného. V odvolacím řízení byla ze shora uvedených důvodů krajským soudem nově vypočtena výše škody na částku 32 719,65 Kč. Tomu pak musí odpovídat i výše povinnosti k náhradě škody uložená dle § 228 odstavec 1 tr. řádu obžalovanému vůči poškozené [Jméno žalobce]…..“ 16. Žalobce k výzvě soudu ze dne [datum], aby doplnil svá skutková tvrzení o to, jaké konkrétně žalobci vznikly prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (žalobcem tvrzená „paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru“), v Doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] (dále jen „Doplnění“)

17. Žalobce uvedl, že protože je žalovaný v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, tak požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení, který je požadován ode dne následujícího po splatnosti faktury č. [hodnota], tj. od [datum] a je počítán z aktuálně dlužné částky celkové škody.

18. Žalobce prokázal, že dne [datum] byla odeslána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé (důkazy provedenými listinami Předžalobní upomínka z 20. 4. 2020, čl. 91, Podací arch z 21. 4. 2020 prokazující odeslání Předžalobní upomínky z 20. 4. 2020, čl. 90).

19. Žalobce k výzvě soudu ze dne [datum], aby doplnil svá skutková tvrzení o to, jaké konkrétně žalobci vznikly prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny (žalobcem tvrzená „paušální náhrada, která obsahuje platbu za veškeré činnosti nezbytné pro zjištění a případné prokázání neoprávněného odběru“), v Doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] (dále jen „Doplnění“) konkretizoval, že výše náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru se skládá z částky 8 833,- Kč na zjištění neoprávněného odběru, jakožto paušální částky dle sjednaného ceníku (položka č. [hodnota] – Kontrola [jméno FO] zjištěn - odběr s měřícím zařízením, porušení PPNM - samopřipojení) s dodavatelskou společností, která obsahuje veškeré nezbytné úkony spojené se zjištěním a odstraněním neoprávněného odběru, ať se již jedná o samotnou technickou přípravu, materiální přípravu a administrativní přípravu ke kontrole samotné, kontrolu na tomto odběrném místě, zpracování výsledků kontroly, včetně případných záznamů, amortizaci nástrojů a další související technické prvky. Žalobce současně požaduje z této částky DPH, a to ve výši 1.854,93 Kč. Celková částka z důvodů nákladů na zjištění neoprávněného odběru proto činí 10.687,93 Kč.

20. Žalobce dále doplnil, že pověřil společnost [právnická osoba]. zjišťováním, zda na místě, kde se objeví podezření na neoprávněný odběr elektrické energie, skutečně došlo k neoprávněnému odběru či nikoliv (viz výše, odstavec 7. odůvodnění toho rozsudku, důkaz provedený listinou Plná moc žalobce pro spol. [právnická osoba].). Žalobce uvedl, že za tyto úkony vyplácí měsíčně sdruženou fakturou za služby, ať již toto šetření neoprávněný odběr elektrické energie potvrdilo či vyvrátilo. Za tyto služby vyúčtovala žalobkyni společnost [právnická osoba]. souhrnnou fakturu č. [hodnota] ze dne 17. 2. 2020. Soud má výše uvedenou skutečnost za prokázanou důkazem provedeným Fakturou č. [hodnota] ze dne 17. 2. 2020 (čl. 137), její uhrazení žalobcem Výpisem prokazujícím zaplacení faktury č. [hodnota] (čl. 138-139).

21. Soud má za prokázané to, jak žalobce dospěl k výpočtu ceny za MWh neoprávněně odebrané elektřiny, důkazy provedenými listinami: Výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny za rok [Anonymizováno], který stanovuje tuto cenu na částku 5,71475 Kč. Žalobce rovněž soudu jako důkaz označilo (a soud jako důkaz provedl) rozhodnutí ERÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze kterého tento výpočet vychází. Žalobce k požadavku soudu na zaslání důkazu nazvaného „stanovení celkové náhrady škody“ uvedl, že tímto je myšlena příloha nazvaná „výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“, která byla přiložena již k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.

22. Žalovaný se věci bránil tím, že nebylo prokázáno, že zasahoval do zařízení žalobce v domu na adrese [adresa] ve [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], že v domě nemá trvalé bydliště, že tam v uváděnou donu nepobýval, že tedy není zřejmé, že on konkrétně měl žalobci způsobit tvrzenou škodu a jakým způsobem vznikl tvrzený nárok žalobce na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny a náhradu nákladů za zjištění neoprávněného odběru.

23. Soud výše zjištěný skutkový stav po právní stránce posoudil následovně.

24. V ustanovení § 51 zák. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) jsou vyjmenovány jednotlivé případy Neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy. Podle odstavce prvního uvedeného ustanovení jsou jimi: a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle odstavce druhého uvedeného ustanovení Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje. Podle odstavce třetího uvedeného ustanovení při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

25. Podle § 25/3 písm. c), bod 4. energetického zákona provozovatel distribuční soustavy má právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou při neoprávněném odběru elektřiny podle § 51.

26. Podle § 9/12 vyhlášky 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (účinné do 31. 12. 2020) platí, že součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

27. Podle § 135/1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o. s. ř., soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.

28. Odborná komentářová právní literatura k otázce vázanosti předchozím rozhodnutím v trestní věci (§ 135/1 o. s. ř.) uvádí: „…Pokud jde o vlastní vázanost výroku [nikoliv odůvodnění (viz výše) ani právní kvalifikace (viz NS 25 Cdo 1071/2013)] odsuzujícího rozsudku (či trestního příkazu podle § 314e odst. 8 TrŘ nebo rozhodnutí příslušného orgánu o spáchání přestupku či jiného správního deliktu, viz NS 25 Cdo 562/99, nikoliv však deliktu disciplinárního, viz NS 30 Cdo 618/2020), je nutno z takového výroku vycházet jako z celku a brát v úvahu jeho právní i skutkovou část (srov. § 120 odst. 3 TrŘ) s tím, že řeší naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu konkrétním jednáním pachatele a ve sporu o náhradu škody (újmy) či podobného nároku jsou pro splnění podmínek odpovědnosti závazná zjištění obsažená v trestním rozsudku, a to v rozsahu, v jakém jsou znaky skutkové podstaty trestného činu zároveň významnými okolnostmi pro rozhodnutí o uplatněném občanskoprávním nároku [NS 25 Cdo 4218/2018, 26 Odo 197/2006, 25 Cdo 3333/2019 = Rc 7/2021; obdobně viz již NS ČSR Cpj 35/78 = Rc 22/1979: bod 2. b) odůvodnění; srov. však též NS 23 Cdo 799/2019]. Pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu v trestní věci je tedy co do základu zjištěn žalobcův civilní nárok na náhradu škody způsobené příslušným trestným činem i pasivní legitimace žalovaného škůdce odsouzeného v trestním řízení (NS 26 Odo 407/2006; srov. též I. ÚS 1424/09 = 49/2012 USn.: „Bude-li proto kupř. žaloba o náhradu škody směřovat proti žalovanému, který byl již pravomocně shledán vinným v trestním řízení, bude pro civilní řízení závazně určena otázka zaviněného protiprávního jednání žalovaného, případně též otázky vzniku škody a příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním a škodou, pokud byly i tyto okolnosti znakem skutkové podstaty trestného činu“). Pro následné civilní řízení je tak závazně rozhodnuto, jaký skutek se stal, kdo jej spáchal i jaká újma na zdraví byla tímto skutkem poškozenému způsobena, tedy příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a újmou spočívající v ublížení na zdraví. (REMEŠ, Jiří.

3. Náležitosti odůvodnění tzv. klasického rozsudku. In: REMEŠ, Jiří. Praktický úvod do civilního řízení sporného. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 314, marg. č. 231.)“ 29. Soud, s ohledem na výše uvedené, vyšel ze skutkových zjištění obsažených ve výše citovaných [podezřelý výraz] rozsudcích, že to byl právě žalovaný, kdo elektrickou energií v předmětném období ke škodě žalobce, poškozené [Jméno žalobce]. po ukončení smluvního odběru neoprávněným způsobem odcizil a dále, že škoda způsobená neoprávněným odběrem je v příčinné souvislosti s jednáním obžalovaného. Škodou jsou přitom podle § 51/3 energetického zákona i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalobce v řízení prokázal, jak k výpočtu částky 10 687,93 Kč představující náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny dospěl i skutečnost, že předmětnou částku dodavatelské společnosti zaplatil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl.

30. Jelikož se žalovaný se ocitl v prodlení se splněním svého závazku k zaplacení v žalobě uplatněných nároků, žalobce má proto právo požadovat zaplacení úroku z prodlení. Podle § 513 zákona č. 89/52012 Sb. ve zněních pozdějších předpisů, dále jen o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobci proto po právu v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. náleží nárok na zaplacení úroku z prodlení za období počínající dnem následujícím po splatnosti tohoto nároku.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a 146/2 o. s. ř. (žalovaný částečné zastavení řízení zavinil, žalobce podal žalobu důvodně, žalobce byl zčásti uspokojen ve výše zmíněném trestní řízení) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 27 742,02 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 851 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 260,21 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 980 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 1 980 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 1 980 Kč za částečné zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z částky 1 980 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], ze sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., z náhrady cestovních výdajů podle § 13 odst. 1 a. t. ve výši 1 298,26 Kč, 1 541, 81 Kč a 1 623,92 Kč bez DPH představující náklady spojené s dopravou na jednání konané dne [datum], [datum] a [datum] (tj. cestovné za cestu z [adresa] a zpět dne [datum] automobilem značky Škoda Rapid, RZ [SPZ], při 220 ujetých km, průměrné spotřebě 5,4 l benzínu/100 km, ceně benzínu 27,80 Kč/l dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb., a základní náhradě 4,40 Kč/km dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., náklady spojené s dopravou na jednání konaného dne [datum] u Okresního soudu v Liberci, cestovné za cestu z [adresa] a zpět automobilem značky [jméno FO], RZ [SPZ], při 212 ujetých km, průměrné spotřebě 4,7 l nafty/100 km, ceně nafty 44,10 Kč/l dle § 4 písm. c) vyhlášky č. 467/2022 Sb., a základní náhradě 5,60 Kč/km dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. a náklady spojené s dopravou na jednání konaného dne [datum] u Okresního soudu v Liberci, cestovné za cestu z [adresa] a zpět automobilem značky Škoda Rapid, RZ [SPZ], při 212 ujetých km, průměrné spotřebě 5,4 l benzínu/100 km, ceně benzínu 38,20 Kč/l dle § 4 písm. a) vyhlášky č. 398/2023 Sb., a základní náhradě 5,60 Kč/km dle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb.), náhrada za promeškaný čas podle § 14 a. t. ve výši 3 x 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč) k výše uvedeným jednáním a z daně z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Poučení