22 C 52/2023-54

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [celé jméno žalované], [datum narození] bytem [adresa žalované] o nařízení prodeje zástavy takto:

Výrok

I. Soud nařizuje prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou zastavěný pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí] - [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok] k uspokojení pohledávky zástavních věřitelů sestávající z jistiny ve výši 1 274 892 Kč, úroku ve výši 10,00 % p. a. z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 25. 10. 2003 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 7,05% denně z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do zaplacení, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do 27. 1. 2023 ve výši 4 615 109,04 Kč, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou.

II. Návrh, aby soud nařídil prodej zástavy, a to nemovitostí, jimiž jsou zastavěný pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí] - [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok] k uspokojení pohledávky zástavních věřitelů úroku z prodlení ve výši 10,95% denně z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do zaplacení, se zamítá.

Odůvodnění

1. Zástavní věřitelé podali soudu návrh, jímž se domáhali nařízení prodeje zástavy s následujícími tvrzeními. Zástavní věřitelé, jakožto věřitelé, uzavřeli se zástavními dlužníky, jakožto dlužníky, dne [datum] smlouvu o půjčce, kdy půjčili zástavním dlužníkům částku 44 469 USD, v přepočtu 1 274 892 Kč, tzv. na viděnou. Dne 4. 2. 2023 uzavřeli se zástavními dlužníky, jakožto dlužníky, dodatek č. 1 uvedené smlouvy, kdy tito uznali co do důvodu a výše existenci pohledávek, jimiž jsou částka 1 274 892 Kč, smluvní úrok z půjčky 10,00 % p. a. z částky 1 274 892 Kč od 25. 10. 2003 (den následující po poskytnutí poslední části půjčky) do zaplacení, s tím, že půjčku a příslušenství, zástavním věřitelům uhradí nejpozději do 28. 2. 2013, nestane-li se tak, zavázali se uhradit zástavním věřitelům úrok z prodlení 0,05 % u dlužné částky za každý den prodlení, smluvní pokutu 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení. V důsledku uzavření uvedené smlouvy a jejího dodatku uzavřeli zástavní věřitelé se zástavními dlužníky 4. 2. 2013 smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, zástavní dlužníci zřídili zástavní právo k nemovitostem, jejichž jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, vše v k. ú. [obec] – [obec], [územní celek], Katastrální úřad pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na LV č. [rok] k zajištění pohledávky zástavních věřitelů za zástavními dlužníky, a to jistiny 1 274 892 Kč, úroku z půjčky 10,00 % p. a. z částky 1 274 892 Kč za dobu od 25. 10. 2003 do zaplacení, úroku z prodlení 0,05 % denně z částky 1 274 892 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty z prodlení 0,10 % denně z částky 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do zaplacení. Zástavní smlouva byla podkladem, na jehož základě bylo k předmětu zástavy ve prospěch zástavních věřitelů zřízeno zástavní právo na základě vkladového řízení vedeného u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], sp. zn. V [číslo], právní účinky vkladu práva 5. 2. 2013. Protože pohledávka zástavních věřitelů nebyla zástavními dlužníky 27. 1. 2023 uhrazena, ani zčásti, vznikla zástavním dlužníkům povinnost uhradit k 27. 1. 2023 jistinu 1 274 892 Kč, úrok z půjčky 10,00 % p. a. z částky 1 274 892 Kč za dobu od 25. 10. 2003 do zaplacení, kapitalizovaná výše k 27. 1. 2023 činí 2 455 476,92 Kč, úrok z prodlení 0,05 % denně z částky 1 274 892 Kč od 1. 3. 2013 do zaplacení, kapitalizovaná výše k 27. 1. 2023 činí 2 307 554,52 Kč, smluvní pokutu z prodlení 0,10 % denně z částky 1 274 892 Kč od 1. 3. 2013 do zaplacení, kapitalizovaná výše k 27. 1. 2023 činí 4 615 109,04 Kč. Výše pohledávky zástavních věřitelů k 27. 1. 2023 činí 10 653 032,48 Kč.

2. Zástavní věřitelé učinili dne 2. 9. 2023 podání, kdy uvádějí, že se domáhají smluvní pokuty z prodlení 0,10 % denně z částky 1 274 892 Kč od 1. 3. 2013 do zaplacení, kapitalizovaná výše k 27. 1. 2023 činí 4 615 109,04 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ bylo rozhodnuto o připuštění změny petitu tak, že tento nadále zní: K uspokojení pohledávky zástavních věřitelů skládající se z jistiny ve výši 1 274 892 Kč, úroku ve výši 10,00 % p. a. z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 25. 10. 2003 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do zaplacení, smluvní pokuty z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky ve výši 1 274 892 Kč za dobu od 1. 3. 2013 do 27. 1. 2023 ve výši 4 615 109,04 Kč, jakož i k uspokojení nákladů tohoto řízení a nákladů, které prodejem zástavy vzniknou, se vůči zástavním dlužníkům nařizuje prodej zástavy, nemovitostí, jejichž jsou zástavní dlužníci podílovými spoluvlastníky, a to pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, jehož součástí je stavba [obec], [adresa], rod. dům, stojící na pozemku parc. č. st. [číslo], pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, to vše v [katastrální uzemí] – [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce], na listu vlastnictví č. [rok].

3. Zástavní dlužníci neučinili ve věci žádného vyjádření.

4. V řízení je vzato za osvědčené následující:

5. Zástavní věřitelé a zástavní dlužníci signovali dne 20. 12. 2003 listinu, dle níž zástavní věřitelé, rodiče zástavní dlužnice [celé jméno žalované], této a zástavnímu dlužníkovi [celé jméno žalovaného], manželovi jmenované zástavní dlužnice, na nákup pozemku domu a jeho vybavení (koupelna, kuchyň, otop, televize, chladnička, mrazák, nábytek, podlahy) poskytli označené částky, s tím že půjčka bude manželi [příjmení] splácena v rámci možností. Finanční částky byly poskytovány výběry z banky. A to z běžného účtu vedeného v USD u [právnická osoba], č. [bankovní účet], majitele [celé jméno žalobce] (podpisové právo [celé jméno žalované], dcera), kdy byly realizovány výběry dne [datum] 9 000 USD, kurz 29,74, ekvivalent 267 660 Kč, výběr [celé jméno žalované]; 14. 4. 2003 20 000 USD, kurz 29,39, ekvivalent 587 800 Kč, výběr [celé jméno žalované]; 21. 5. 2003 9 448 USD, kurz 26,92, ekvivalent 255 417 Kč, výběr [celé jméno žalované]; 26. 9. 2003 2 210 USD, kurz 27,609, ekvivalent 61 016 Kč, výběr [celé jméno žalované]. A dále běžný účet vedený v USD u [právnická osoba], [číslo] [bankovní účet], majitele J. [celé jméno žalobkyně], J. [celé jméno žalobce], 24. 10. 2003 3 771 USD, kurz 27,287 ekvivalent 102 999 Kč, výběr [celé jméno žalobkyně]. K uvedené listině byl zástavními věřiteli a zástavními dlužníky sepsán Zápis o půjčce Dodatek č. 1 dne 4. 2. 2013. V této je uvedeno, že byly uzavřeny jednotlivé smlouvy o půjčce dne 25. 3. 2003 9 000 USD, kurz 29,74, ekvivalent 267 660 Kč, 14. 4. 2003 20 000 USD, kurz 29,39, ekvivalent 587 800 Kč, 21. 5. 2003 9 448 USD, kurz 26,92, ekvivalent 255 417 Kč, 26. 9. 2003 2 210 USD, kurz 27,609, ekvivalent 61 016 Kč, 24. 10. 2003 3 771 USD, kurz 27,287 ekvivalent 102 999 Kč, celkem tak byly uzavřeny smlouvy o půjčce pro částku 1 274 892 Kč, o čemž byl dne 20. 12. 2003 sepsán zápis. Ke dni uzavření dodatku č. 1 k zápisu o půjčce ze dne 20. 12. 2003 nedošlo k úhradě, ani částečné. Zástavní dlužníci učinili uznání dluhu ve výši 1 274 892 Kč, který je tvořen označenými smlouvami o půjčce a smluvními úroky z poskytnutých půjček počínaje dnem poskytnutí do vrácení půjček ve výši 10 % ročně s tím, že úrok bude kapitalizován, výše smluvního úroku za příslušný kalendářní rok k 31. prosinci každého roku se přičítá vždy k nevrácené části poskytnutých zápůjček a je úročen smluvním úrokem, kdy veškeré pohledávky budou uhrazeny do 28. 2. 2013. Nestane-li se tak, tzn., nebudou-li uhrazeny všechny pohledávky, či smluvní úroky z poskytnutých půjček, jsou povinni uhradit 0,05 % úroky z prodlení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále bylo ujednáno o zajištění zástavním právem pohledávky 1 274 892 Kč, smluvních úroků z poskytnutých půjček počínaje dnem poskytnutí do vrácení půjček 10 % ročně s tím, že úrok bude kapitalizován, výše smluvního úroku za příslušný kalendářní rok k 31. prosinci každého roku se přičítá vždy k nevrácené části poskytnutých zápůjček a je úročen smluvním úrokem, 0,05 % úroku z prodlení, smluvní pokuty 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, kdy zástavní právo bylo zřízeno k budově [adresa], rod. dům, rodinný dům na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zastavěnému pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí], obec Říčany, část [územní celek], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok], nevypořádaná součást společného jmění manželů; budově č. e. [anonymizováno], stavba pro rodinnou rekreaci, na pozemku č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], [územní celek], část [územní celek], [katastrální uzemí], výlučné vlastnictví [celé jméno žalovaného]; pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno v katastru nemovitostí na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], výlučné vlastnictví [celé jméno žalovaného]; pozemku parc. [číslo] orná půda, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, [stát. instituce], [územní celek], [katastrální uzemí], výlučné vlastnictví [celé jméno žalovaného] se všemi součástmi a příslušenstvím dle samostatně uzavřené smlouvy o zřízení zástavního práva. (Zápis o půjčce na nákup parcely a zařízení domu [anonymizováno] [číslo] [obec], okr. [okres] na čl. 16 spisu, Zápis o půjčce Dodatek č. 1 na čl. 20 – 23 spisu)

6. Dne 4. 2. 2013 byla uzavřena Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem mezi zástavními věřiteli a zástavními dlužníky, k zajištění shora uvedeného závazku, a to k budově [adresa], rodinný dům na pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zastavěnému pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí], [územní celek], část [územní celek], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok] (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem na čl. 24 - 27)

7. Zástavní dlužníci jsou každý v poměru vlastníky nemovitostí, jimiž jsou zastavěný pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí] - [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. 1938, kdy zapsáno je zástavní právo smluvní dle Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne 4. 2. 2013, právní účinky vkladu práva [datum] (výpis z katastru nemovitostí na čl. 28 – 30 spisu)

8. Zástavní věřitelé evidují dlužnou jistinu ve výši 3 824 676 Kč, dlužné úroky ve výši 9 378 140,48 Kč, celkem dlužnou částku ve výši 13 202 816,48 Kč (vyčíslení na čl. 19 spisu)

9. Předmětem rozhodnutí je nařízení soudního prodeje zástavy dle zákona č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních, v platném znění, z. ř. s .

10. Podle § 353a z. ř. s. pro řízení je příslušný obecný soud zástavního dlužníka. Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k řízení příslušný soud, v jehož obvodu je nemovitá zástava, týká-li se řízení práva k ní.

11. Podle § 354 z. ř. s . řízení lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

12. Podle § 355 z. ř. s . účastníky jsou zástavní věřitel a zástavní dlužník.

13. Podle § 356 z. ř. s. ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 z. ř. s. větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře.

14. Podle § 357 z. ř. s. v řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen jsou-li potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu. Ustanovení § 11, 17, § 20 odst. 1 až 3, § 21, 22 a 28 se nepoužijí.

15. Podle § 358 z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy.

16. Zástavní věřitel podal soudu návrh v režimu ustanovení § 535a a násl. zákona č. 292/2013 Sb.

17. Soud nařídí prodej zástavy za podmínek uvedených v § 358, odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., tedy doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem s tím, že rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci.

18. Průběh řízení vymezuje ustanovení § 356 zákona č. 292/2013 Sb. v platném znění, kdy platí, že ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Z uvedeného se podává, že v dané věci nebyly dány předpoklady pro rozhodnutí bez nařízení ústního jednání.

19. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 358 z. ř. s.:„ Listinnými důkazy podle § 356 z. ř. s. musí zástavní věřitel doložit zajištěnou pohledávku (např. smlouvou, ze které vyplývá právo na plnění, u reálných smluv je třeba též doložit odevzdání předmětu plnění - srov. R 58/08). Zástavní věřitel dále doloží zástavní právo k zástavě (dle způsobu vzniku - zástavní smlouvou, předáním věci, případně zápisem do rejstříku zástav apod.) a kdo je zástavním dlužníkem (výpisem z katastru nemovitostí, příp. zástavní smlouvou). Soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla doložena zajištěná pohledávka, resp. doloženo zástavní právo k zástavě, přihlíží též k důvodu neplatnosti smluv, vyšel-li z obsahu smlouvy nebo jinak v řízení najevo (NS 21 Cdo 2786/2011). Postačí přitom, pokud budou listinami nebo jinými důkazy uvedené skutečnosti pouze osvědčeny (doloženy), tj. nemusí být prokázány (k tomu NS 21 Cdo 1467/2004). Podkladem pro rozhodnutí soudu o nařízení prodeje zástavy totiž nejsou výsledky dokazování; soud nařídí prodej zástavy také tehdy, budou-li se rozhodné skutečnosti jevit jako pravděpodobné (NS 21 Cdo 826/2008).“.

20. Soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 504/2020, které uvádí:„ Standardní judikatura se shodla na závěru, že vedlejší účastenství může přicházet v úvahu jen v řízení sporném, neboť jen ve sporu proti sobě vystupují dvě strany s protichůdnými zájmy; v tzv. nesporném řízení, v němž jeho účastníci nejsou vzájemně v pozici protistran a soud je povinen zjistit všechny skutečnosti důležité pro rozhodnutí, aniž by byl omezen skutečnostmi, které uvádějí účastníci (§ 20 odst. 1 z. ř. s.), je z povahy věci vyloučeno (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 1999, pod číslem 73, ze dne 10. 4. 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2008, pod číslem 148, ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1259/2009, ze dne 23. 2.2011, sp. zn. 29 Cdo 3880/2009, ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 29 Cdo 4161/2013, ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5735/2015, ze dne 27. 1. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1136/2015, ze dne 20. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1116/2016, a ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2787/2015). K názorům, publikovaným ve shora uvedených rozhodnutích, se i ve vztahu k řízením podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, přihlásil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1868/2016. Řízení v projednávané věci lze považovat za řízení tzv. nesporné, neboť (jak dovodila stabilní judikatura) povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. Protože v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou), a v odvolacím řízení ani ustanovení § 28 odst. 1 z. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4979/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze 25. 7. 2017, sp. zn. 21 Cdo 277/2017).“.

21. Dále soud cituje rozhodnutí NS ČR vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 277/2017:„ V řízení o soudním prodeji zástavy jako první fázi soudního prodeje zástavy soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel doložil zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Jiné (další) skutečnosti nejsou - jak vyplývá z ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. - v tomto řízení významné. Uvedené rozhodné skutečnosti se současně v řízení o soudním prodeji zástavy neprokazují; pro nařízení prodeje zástavy se vyžaduje, aby byly listinami nebo jinými důkazy osvědčeny, tedy aby se jevily z předložených listin nebo jiných důkazů alespoň jako pravděpodobné. …. Z uvedeného (mimo jiné) vyplývá, že povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování. Protože v řízení o soudním prodeji se (pojmově) neprovádí dokazování, nepřichází v něm v úvahu použití ustanovení § 357 z. ř. s. (jeho zařazení do zákona je zjevnou legislativní chybou), a v odvolacím řízení ani ustanovení § 28 odst. 1 z. ř. s. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4979/2015). To, že soud v řízení o soudním prodeji zástavy zkoumá pouze skutečnosti uvedené v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. a že pro nařízení prodeje zástavy postačuje jen jejich osvědčení, samozřejmě neznamená, že by při soudním prodeji zástavy nemohly být uplatněny jiné (další) skutečnosti nebo že by jejich osvědčení nemohlo být zpochybněno. Nemůže k tomu ovšem důvodně dojít v řízení o soudním prodeji zástavy, ale až ve druhé fázi soudního prodeje zástavy, tedy v rámci řízení o výkon rozhodnutí (exekučního řízení) prodejem zástavy (bude-li návrh na nařízení tohoto výkonu rozhodnutí (exekuce) zástavním věřitelem podán), a to zejména prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (srov. například § 268 odst. 3 o. s. ř. a § 55 exekučního řádu) nebo vylučovací (excindační) žaloby podané po nařízení výkonu rozhodnutí podle ustanovení § 267 o. s. ř.; právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí prodejem zástavy, se rozumí jakékoliv právo, v důsledku kterého k prodávané zástavě nevzniklo (nemohlo platně vzniknout) zástavní právo (srov. též právní názor vyjádřený v již zmíněném usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1467/2004 nebo v odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1520/2009, které bylo uveřejněno pod č. 67 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2011). V projednávané věci zástavní věřitelka předložila soudu.. listiny, které osvědčovaly (..jevilo jako pravděpodobné), že má vůči zástavním dlužníkům pohledávku …z důvodu nesplaceného zůstatku úvěru poskytnutého zástavním dlužníkům …která byla zajištěna zástavním právem k předmětným nemovitostem … ve vlastnictví zástavních dlužníků... Protože tak zástavní věřitelka doložila zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhla, a kdo je zástavním dlužníkem, byly splněny podmínky pro nařízení prodeje zástavy ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 z. ř. s.“.“ 22. Jak je shora uvedeno, tak soud v řízení o nařízení prodeje zástavy hodnotí toliko, zdali existuje zajištěná pohledávka, zdali bylo sjednáno zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Hodnoceno je pouze to, zdali zástavním věřitelem označené pohledávky jsou osvědčeny. Uvedené znamená, že soud v tomto řízení neprovádí dokazování dle části třetí o. s. ř. Z úřední povinnosti soud posuzuje případnou absolutní neplatnost smluvních ujednání dle § 580, odst. 1, § 588 o. z., eventuálně nicotnost dle § 551 a násl. o. z. Jak bylo uvedeno, pokud je zajištěná pohledávka osvědčena, je zjištěno, že bylo sjednáno zástavní právo k zástavě, nemůže zástavní dlužník zabránit nařízení prodeje zástavy.

23. Zástavní věřitel navrhuje nařízení prodeje zástavy ve vztahu k nemovitostem, jimiž jsou pozemek parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 91 m2, součástí je budova [adresa], rodinný dům, pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 365 m2, v [katastrální uzemí] - [obec], [územní celek], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, [stát. instituce] na listu vlastnictví č. [rok]. Ta skutečnost, že zástavní věřitelé jsou vlastníci označených nemovitostí, byla v řízení osvědčena. Taktéž bylo osvědčeno, že je zapsáno zástavní právo smluvní pohledávky ve výši 1 274 892 Kč, pohledávky na úhradu úroků a smluvní pokuty a to ve vztahu k pozemku st. [číslo], pozemku [číslo] v k. ú. [obec] – [obec], [územní celek] dle Smlouvy o zřízení zástavního práva podle obč. z. ze dne [datum], právní účinky vkladu práva [datum]. To znamená, že lze vzít za osvědčené zástavní právo k zástavě, kdo je zástavním dlužníkem. Nadále je třeba hodnotit, zdali lze vzít za osvědčenou i existenci zajištěné pohledávky.

24. Za osvědčené lze vzít, že dlužníci učinili uznání dluhu ve výši 1 274 892 Kč, který sestává z jednotlivých smluv o půjčce, a to ze dne 25. 3. 2003 ve výši 267 660 Kč, ze dne 14. 4. 2003 ve výši 587 800 Kč, ze dne 21. 5. 2003 ve výši 255 417 Kč, ze dne 26. 9. 2003 ve výši 61 016 Kč, ze dne 24. 10. 2003 ve výši 102 999 Kč, kdy dále jsou zavázáni k úhradě smluvních úroků z poskytnutých půjček počínaje dnem poskytnutí do vrácení půjček ve výši 10 % ročně s tím, že úrok bude kapitalizován, výše smluvního úroku za příslušný kalendářní rok k 31. prosinci každého roku se přičítá vždy k nevrácené části poskytnutých zápůjček a je úročena smluvním úrokem, kdy veškeré pohledávky měly být uhrazeny do 28. 2. 2013. A nadále k úhradě k úhradě úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Lze tak vzít za osvědčené, že tvrzený závazek existoval.

25. Co se týká hmotněprávního základu zajištěného závazku, tak je třeba odkázat na ustanovení § 3028, odst. 3 o. z. Z listin předložených zástavními věřiteli lze vzít za osvědčené uzavření smluv o půjčce dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, v příslušném znění, obč. zák., zároveň však lze vzít za osvědčené i to, že závazek ze shora označených smluv o půjčce byl uznán dle § 558 obč. zák., když uznání dluhu obsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem. K listině, jíž jest uznání dluhu, soud odkazuje ustanovení § 133 o. s. ř. Taktéž lze vzít za osvědčené, že byly řádně sjednány úroky z poskytnuté půjčky ve výši 10 % ročně v souladu s ustanovením § 658, odst. 1 obč. zák. a smluvní pokutu dle § 544, odst. 1 obč. zák. 0,10 % denně z dlužné částky. Pokud se zástavní věřitelé domáhají nařízení prodeje zástavy pro úrok z poskytnuté půjčky od 25. 10. 2003, tak toto je v souladu s tím, že strany sporu uzavřely více smluv, přičemž poslední byla uzavřena dne 24. 10. 2003, úrok z půjčky tak počíná běžet od nejpozději poskytnuté půjčky. Domáhají-li se zástavní věřitelé nařízení prodeje zástavy pro smluvní pokutu ode dne 1. 3. 2013, tak toto je v souladu s listinou, jíž jest uznání dluhu, kdy plněno mělo být do 28. 2. 2013. Dluh tedy je možné hodnotit jako dospělý a v návrhu uvedené lhůty, od nichž má být plněno taktéž za osvědčené.

26. Dále je hodnocen závazek, jímž jsou smluvní úroky z prodlení. Dle listin doložených zástavními věřiteli, se zástavní dlužníci zavázali hradit úrok z prodlení ve smluvní výši 0,05 % denně z celkové dlužné částky, kdy zástavní věřitelé se svého nároku domáhají ode dne 1. 3. 2013. To, že od této doby jsou zástavní dlužníci v prodlení lze vzít za osvědčené, nikoliv však výši zástavními věřiteli uplatněného nároku. Smlouva o půjčce byla uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., prodlení nastalo taktéž za účinnosti tohoto zákona. Povinnost k plnění úroku z prodlení v rámci této normy upravuje ustanovení § 517, odst.

2. K tomuto zákonnému ustanovení však je třeba odkázat rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 33 Odo 1117/2003 dne 17. 3. 2005, který výslovně uvádí:„ Ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. vylučuje, aby výše úroku z prodlení byla v občanskoprávních vztazích dohodnuta jinak, než stanoví právní předpis, který toto ustanovení provádí.“ Ustanovení § 517, odst. 2 obč. zák. je kogentním, dohodou účastníků se není možné od této odchýlit, tudíž úrok z prodlení může být plněn pouze ve výši stanovení nařízením vlády č. 142/1994 Sb. v příslušném znění, kdy dle § 1 tohoto výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Konkrétně tak jsou zástavní dlužníci povinni plnit úrok z prodlení ve výši 0,05 % (dle údajů ČNB k poslednímu dni roku 2012) + 7 % tedy celkem 7,05 % ročně. Sjednaly-li strany smlouvy úrok 0,05 % denně, sjednaly úrok ve výši 18 % ročně. Jako důvodný je však nárok zástavního věřitele možné hodnotit pouze do výše 7,05 % ročně, tudíž pro úrok z prodlení ve výši 10,95 % je uplatněný nárok hodnocen jako nedůvodný.

27. Pro úplnost, pokud strany smlouvy sjednaly přirůstání úroku, soud cituje rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004 vydaný ve věci sp. zn. 35 Odo 101/2002, který uvádí:„ Tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se (typově např. v mezích smlouvy o úvěru - srov. § 497 a násl. obch. zák.), že sjednané úroky se stanou součástí jistiny (že k ní podle dohody účastníků budou přičítány coby civilní plody peněz (fructus civiles)), a následně pak právo věřitele požadovat, aby dlužník pro případ prodlení s placením takto zvýšené jistiny platil sjednanou nebo zákonem stanovenou sazbu úroku z prodlení.

28. O náhradě nákladů soud nerozhodl, k čemuž cituje usnesení Krajského soudu v Praze čj. 20 Co 239/2022 – 207 ze dne 11. 1. 2023, které otázku nákladů řízení ve věcech o nařízení prodeje zástavy shrnuje:„ Pokud pak jde o náklady řízení, o těch se nerozhoduje s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR, která se ustálila na názoru, který vyjádřil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. II. ÚS 114/06 a který znovu deklaroval ve svých pozdějších nálezech sp. zn. III. ÚS 69/16, sp. zn. I. ÚS 2246/17 a dalších, a to, že v souladu s požadavkem spravedlnosti je, aby o nákladech řízení bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodováno až v tzv. druhé fázi soudního prodeje zástavy – ve vykonávacím řízení, tedy poté, co bude najisto postaveno, zda bylo v první fázi řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu. Ústavní soud zastává názor, že je třeba vycházet z toho, že řízení o soudním prodeji zástavy je řízením zvláštním a nelze náklady řízení poměřovat podle úspěchu ve věci. Vzhledem k tomu, že zástavní dlužník zde nemá v podstatě žádnou možnost obrany, nelze v této fázi řízení, přestože je žalobě vyhověno a soudní prodej zástavy nařízen, uvažovat o tom, že žalobce byl v řízení plně úspěšný a neúspěšný žalovaný má povinnost k náhradě nákladů řízení. Řízení o soudním prodeji zástavy není řízením zcela samostatným a teprve po skončení vykonávacího řízení lze rozhodnout podle pravidel úspěchu či neúspěchu ve věci o celkových nákladech řízení, včetně nákladů řízení o soudním prodeji zástavy. Je-li výkon rozhodnutí, na základě vykonatelného usnesení o soudním prodeji zástavy, nařízen a proveden, přizná soud úspěšnému oprávněnému jak náklady vykonávacího řízení, tak i náklady předchozího řízení o soudním prodeji zástavy. Vzhledem k tomu, že náklady vzniklé v řízení o soudním prodeji zástavy tvoří příslušenství pohledávky, na něž se vztahuje i zástavní právo, sdílí tyto náklady osud pohledávky. Při zastavení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, k němuž může dojít, uplatní-li stěžovatelé námitku, že zástavní právo zaniklo (§ 268 odst. 3 o.s.ř.), se naopak k jejich ochraně uplatní režim zakotvený v § 271 o.s.ř., neboť tyto náklady lze zařadit mezi náklady, které vznikly prováděním výkonu rozhodnutí. Zde potom bude soud zkoumat, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo, tedy bude posuzovat, zda se oprávněný nedopustil před nařízením výkonu rozhodnutí nebo při jeho provádění procesního zavinění. Rovněž Nejvyšší soud ČR v současné době postupuje zcela v souladu s uvedenými právními názory Ústavního soudu (viz jeho rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3126/2018, sp. zn. 21 Cdo 2046/2018, sp. zn. 21 Cdo 213/2019, sp. zn. 21 Cdo 2957/2019, sp. zn. 21 Cdo 1114/2020).“.

Poučení