22 C 546/2023 - 60

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Chabičovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované A], IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] sídlem [Adresa žalované B] o 2 672 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 2 672 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 9. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 2 672 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9.8.2023 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že usnesením [právnická osoba], Městské ředitelství policie Ostrava. 9. oddělení obecné kriminality, ze dne 15.12.2021, sp. zn. KRPT-[Anonymizováno]/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. V návaznosti na sdělení obvinění byl usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.12.2021, č.j. [spisová značka], vzat do vazby se započtením vazby od doby zadržení dne 14.12.2021. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8.11.2022, č.j. [spisová značka], byl obžaloby pro tento skutek zproštěn. Žalobce byl propuštěn z vazby na svobodu dne 8.11.2022. V důsledku nezákonných rozhodnutí vznikla žalobci nemajetková újma, kterou tímto žalobou uplatňuje: Náhrada nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání: zásah do života žalobce byl zesílen tím, že byl po celou dobu stíhán vazebně. Nezákonné trestní stíhání mělo na život žalobce podstatný vliv a znamenalo újmu na jeho pověsti a vztazích. Žalobce trpěl obavou, že mu bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, jelikož byl viněn ze zvlášť závažného zločinu, hrozilo mu uložení nepodmíněného trestu ve výměře od 2 let do 10 let. Psychické problémy žalobce byly umocněny tím, že byl omezen na svobodě, držen bez možnosti stýkat se se svými blízkými, držen mezi osobami páchajícími trestnou činnost. V důsledku trestního stíhání došlo k závažnému narušení rodinných vztahů s rodiči, dále s otcem a matkou žalobce. V průběhu nezákonného pobytu žalobce ve vazbě se výrazně zhoršil zdravotní stav jeho matky, která zemřela dne 8.2.2023. I když se s ní žalobce mohl vidět v posledních měsících jejího života, v důsledku porušení povinností ze strany státní moci přišel o celý předcházející poslední rok jejího života, kdy jí nemohl být oporou, což těžce psychicky nese. V důsledku nezákonného trestního stíhání se také žalobci rozpadl partnerský vztah s [jméno FO], se kterou čekal svého prvního potomka, který se narodil dne 18.6.2022 ([jméno FO]). V důsledku nezákonného trestního stíhání vznikla žalobci újma v částce 2 000 000 Kč, na kterou žalovaná neuhradila v rámci předběžného projednání nároku na náhradu nemajetkové újmy v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání ničeho. Náhrada za újmu způsobenou omezením osobní svobody: žalobce byl ve výkonu vazby omezen na osobní svobodě po dobu od 14.12.2021 do 8.11.2022, celkem 330 dnů. Žalobce byl ve vazbě poprvé a omezení jeho osobní svobody mělo výrazný vliv na jeho psychiku. Pobyt žalobce ve vazbě významně narušil vztah s partnerkou, který se v důsledku nezákonného omezení svobody žalobce rozpadl. Vazba žalobce trvala po celou dobu jeho trestního stíhání až do vynesení zprošťujícího rozsudku, a to ačkoliv opakovaně žádal o propuštění z vazby. Žalobce požádal, aby mu byla psychická újma, která byla zesílena výše uvedenými rodinnými problémy nahrazena částkou 3 000 Kč za den vazby, celkem částkou 990 000 Kč. Žalovaná nahradila uvedené pouze zčásti, a to částkou 1 000 Kč za den vazby, tedy částkou 330 000 Kč. Žalobce se domáhá náhrady vzniklé újmy za vykonávanou vazbu v penězích v částce 2 000 Kč za den vazby, tedy ve výši 660 000 Kč. Náhrada ušlé mzdy: v rámci trestního řízení měl žalobce zajištěno zaměstnání, které měl přislíbeno pro případ, že bude propuštěn z vazby, a to se mzdou 24 500 Kč hrubého. Mzda mu tak ucházela minimálně od následujícího měsíce po vystavení příslibu zaměstnání, tedy od 1.6.2022 až do faktického propuštění z vazby dne 8.11.2022. V důsledku nezákonného držení ve vazbě mu tak ušla minimálně mzda za měsíce červen – říjen 2022, kterou po žalované žádal nahradit, a to v částce 122 500 Kč. Žalovaná dobrovolně neuhradila na tento nárok ničeho.

2. Žalobce uplatnil svůj nárok vůči žalované dne 24.4.2023 v celkové částce 3 011 938 Kč a svou žádost doplnil dne 13.6.2023. Na základě žádosti žalobce byl žalobci přiznán nárok ve výši 339 438 Kč sestávající z náhrady nákladů obhajoby v částce 9 438 Kč (tuto částku žalobce žalobou nepožaduje) a z náhrady nemajetkové újmy za vazební stíhání v částce 330 000 Kč (žalovaná z požadované částky přiznala žalobci pouze poměrnou část). Žalovaná se žalobci omluvila.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, neboť nejsou splněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu/nemajetkovou újmu dle zák. č. 82/1998 Sb.: Nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích způsobené trestním stíháním: tvrzení žalobce o poškození jeho pověsti s ohledem na jeho kriminální minulost (má několik záznamů v rejstříku trestů) nelze mít za prokázané. Žalobce po propuštění i nadále pokračoval ve svém předchozím nezřízeném způsobu života, a to včetně trestněprávního jednání. Žalobce není dle svého způsobu života osobou, která by se mohla dovolávat ochrany své dobré pověsti. Vztahy mezi rodinou a žalobcem nebyly dramaticky narušeny vlivem nezákonného trestního stíhání. Tvrzení o narušeném vztahu či strádání v důsledku odloučení od svého údajného biologického dítěte žalobce neprokázal. Žalobce se k trestněprávnímu jednání na začátku trestního řízení doznal, byť procesně nepoužitelnou formou. Lze tudíž tvrdit, že významnou měrou zapříčinil zahájení trestního stíhání vůči své osobě, což významně zeslabuje jakýkoliv nárok na tvrzenou nemajetkovou újmu. Mimosoudně poskytnuté zadostiučinění spočívající v konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluvě považuje žalovaná za dostačující. Nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazebním stíháním: základ vzniku odpovědnosti za nemajetkovou újmu je v tomto případě dán. Ke způsobu vyčíslení výše odškodnění za omezení osobní svobody se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 30 Cdo 2357/2010 ze dne 11. 1. 2012. Základní kritéria, která je třeba při stanovení výše odškodnění zohlednit, jsou dle zmíněného rozhodnutí povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Dále v tomto rozsudku Nejvyšší soud uvádí, že adekvátním odškodněním je částka v rozmezí 500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby. Žalobcem je požadována částka vyšší, než je samá horní hranice tohoto judikaturou stanoveného rozmezí. Pokud jde o individuální okolnosti daného případu a následky omezení osobní svobody v osobnostní sféře života žalobce, bylo žalobcem odkazováno na povahu trestného činu, pro který byl vazebně stíhán, jakož i na jeho odloučení od vážně nemocné matky a těhotné přítelkyně. Na druhou stranu však bylo rovněž nutné zohlednit, že žalobce, i přes svůj poměrně nízký věk, má v opisu z evidence rejstříku trestů 3 záznamy, tj. nelze jej považovat za bezúhonného. Po posouzení této žádosti o odškodnění žalovaná konstatovala, že není možné poskytnout žalobci odškodnění v jím požadované výši. Trestní řízení trvalo po dobu 1 roku. Při dané právní kvalifikaci se jedná o nadstandardní rychlost. Argumentovat tudíž případně nepřiměřenou délkou je absurdní. Nárok na náhradu ušlého výdělku žalobce: před vzetím do vazby žalobce několik let nepracoval, jako svůj čistý měsíční příjem žalobce uváděl 0 Kč. Ač byl žalobcem doložen příslib zaměstnání, je nutné zohlednit, že tento byl vytvořen toliko za účelem případného propuštění žalobce z vazby a s ohledem na žalobcovu minulost nemá žalovaná za prokázané, že by žalobce přislíbenou práci začal skutečně vykonávat. Žalobce byl dlouhodobě nezaměstnaný a v minulosti dokonce sankčně vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání. Ačkoliv žalobce při vazebních zasedáních deklaroval, že ihned po propuštění nastoupí na přislíbenou zaměstnaneckou pozici, nestalo se tak.

4. Bylo nesporné, že - žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu nákladů obhajoby ve výši 9 438 Kč, na náhradu nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním 2 000 000 Kč, náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou 990 000 Kč a na náhradu ušlé mzdy 122 500 Kč podáním doručeným žalované dne 24. 4. 2023. - nároku žalobce na náhradu škody – nákladů obhajoby – bylo plně vyhověno; nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené vazbou bylo vyhověno co do částky 330 000 Kč; na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním byla vyslovena omluva a konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí. - usnesením ze dne 15. 12. 2021 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Usnesením ze dne 17. 12. 2021 byl žalobce vzat do vazby s tím, že se vazba započítává od 14. 12. 2021. Dne 13. 6. 2022 byla podána obžaloba. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8. 11. 2022 byl žalobce zproštěn obžaloby, tentýž den byl propuštěn z vazby na svobodu. Trestní stíhání žalobce bylo pravomocně skončeno dne 14. 12. 2022.

5. Z uplatnění nároku ze dne 24.4.2023 a stanoviska žalované ze dne 8.8.2023 soud učinil zjištění uvedená v odstavci 3.

6. Usnesením Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava. 9. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPT-[Anonymizováno]/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], ze dne 15. 12. 2021, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl dopustit dne 3. 10. 2021 (prokázáno usnesením Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava. 9. oddělení obecné kriminality, č. j. KRPT-[Anonymizováno]/TČ-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]).

7. Z žádosti o umístění osoby do policejní cely vyplývá, že žalobce byl omezen na osobní svobodě dne 14. 12. 2021 v 22:35 hodin.

8. Protokolem o výslechu osoby zadržené (žalobce) ze dne 15. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vypověděl, že v současné době přespává různě po sklepech a někdy na adrese [adresa]. Je nezaměstnaný, měl se hlásit na ÚP Ostrava, ale na první schůzku nepřišel. Momentálně nemá žádnou brigádu a peníze získává z drobných krádeží. Občas mu přispěje jeho matka, za kterou občas zajde. Bere drogy příležitostně asi dvakrát týdně. Žalobce se doznal, že spáchal skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání. Ve výpovědi okolnosti spáchání skutku podrobně popsal.

9. Protokolem o vazebním zasedání ze dne 17. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vypověděl, že jeho matka je velmi nemocná a její stav se zhoršil předcházející měsíc. Naposledy pracoval před dvěma lety, poté jen brigádně před rokem. Rodiče mu nevyhověli v tom, aby u nich bydlel, jen když se choval špatně-chodil domů zfetovaný.

10. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.12.2021, č.j. [spisová značka], byl žalovaný vzat do vazby z důvodů uvedených v § 67 písmeno a), b), c) trestního řádu (prokázáno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.12.2021, č.j. [spisová značka]).

11. Dne 10. 6. 2022 podalo Okresní státní zastupitelství v Ostravě na žalobce obžalobu pro skutek, kterého se měl dopustit dne 3. 10. 2021 - zločin loupeže podle § 173 odstavec 1 trestního zákoníku (prokázáno obžalobou).

12. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8.11.2022, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 14.12.2022, byl žalobce zproštěn obžaloby ze dne 10.6.2022 pro skutek kvalifikovaný jako zločin loupeže kterého jsem měl dopustit dne 3. 10. 2021 (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 8.11.2022, č.j. [spisová značka]).

13. Úmrtním listem [jméno FO] bylo prokázáno, že zemřela dne 8. 2. 2023.

14. Příslibem zaměstnání ze dne 26.5.2022 bylo prokázáno, že jednatel společnosti [právnická osoba] [jméno FO] slíbil žalobci, že pro případ propuštění z vazby, jej zaměstnává na hlavní pracovní poměr na pozici stavebního dělníka–pomocné stavební práce se mzdou 24 500 Kč hrubého.

15. Dne 14. 10. 2021 podalo Okresní státní zastupitelství v Ostravě (sp. zn. [spisová značka]) na žalobce návrh na potrestání pro skutek, kterého se měl dopustit dne 21. 9. 2021– přečin krádeže podle § 205 odstavec 1 písm. b) trestního zákoníku (prokázáno návrhem na potrestání). Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 6.4.2022, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 6.4.2022, byl žalovaný uznán vinným tím, že si dne 21. 9. 2021 přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a čin spáchal vloupáním– přečin krádeže podle § 205 odstavec 1 písm. b) trestního zákoníku. Žalobci byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 6.4.2022, č.j. [spisová značka]). Žalobce dne 17. 2. 2023 v postavení podezřelé osoby č.j. KRPT – [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno] –[Anonymizováno] Policie České republiky, Městské ředitelství policie Ostrava, obvodní oddělení Mariánské Hory) vypověděl, že je nezaměstnaný a vedený na ÚP (protokol o výslechu na č.l. 218 v sp. zn. [spisová značka]).

16. Dne 7. 5. 2021 podalo Okresní státní zastupitelství v Ostravě (sp. zn. [spisová značka]) na žalobce návrh obžalobu pro skutek, kterého se měl dopustit dne 25. 1. 2021– porušování domovní svobody podle § 178 odstavec 1,2 trestního zákoníku. Trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.5.2021, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 6.4.2022, byl žalovaný uznán vinným přečinem porušování domovní svobody a byl mu uložen trest ve výměře 4 měsíce, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku (prokázáno obžalobou a trestním příkazem).

17. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.1.2022, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 17.1.2022, byl žalovaný uznán vinným tím, že se dne 5. 5. 2021 - zmocnil motorového vozidla v úmyslu jej přechodně užívat, -vykonával ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, činnost, při které by mohlo ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, čímž spáchal přečin neoprávněného užívání cizí věci podle § 207 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen souhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Rozsudkem byl současně zrušen výrok o trestu ve vztahu z trestního příkazu Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 5. 2021, č. j. [spisová značka] (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 17.1.2022, č.j. [spisová značka]).

18. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27.12.2023, č.j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne 22.12.2023, byl žalovaný uznán vinným tím, že dne 16. 5. 2023 sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, čímž spáchal přečin podvodu podle § 209 odstavec 1 trestního zákoníku. Žalobci byl uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 280 hodin (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27.12.2023, č.j. [spisová značka]).

19. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 27.12.2023, č.j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 13.12.2023, byla trestní věc žalobce vedená na podkladě návrhu na potrestání Okresního státního zastupitelství v Ostravě ze dne 2. 3. 2023, sp. zn. [spisová značka], pro skutek kvalifikovaný jako přečin krádeže, jehož se měl dopustit dne 17. 2. 2023, byla postoupena Statutárnímu městu Ostrava, Úřadu městského obvodu Ostrava Mariánské Hory a Hulváky, neboť skutek není trestným činem, avšak mohl by být posouzen jako přestupek (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 27.12.2023, č.j. [spisová značka]).

20. Opisem z evidence přestupků bylo prokázáno, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupků: 1 v roce 2022, 11 v roce 2021, 4 v roce 2022, celkem 16 přestupků.

21. Výpovědí otce žalobce bylo prokázáno, že do roku 2018 bylo soužití se žalobcem normální. Poté začal „barabovat“. Na začátku roku 2019 těžce onemocněla matka žalobce. V době, kdy probíhala její léčba, se svědek o manželku staral. Žalobce se v této době doma moc nezdržoval. Žalobce byl občasným uživatelem drog a s tím souvisely krádeže v obchodech. Manželka svědka tuto situaci nesla dost těžce a „určitě to nepřispělo během její nemoci k tomu, aby jí bylo líp nebo prostě dobře“. Svědek žalobce ve vazbě navštěvoval, probíhaly telefonické hovory, posílali mu peníze a balíky. Po propuštění na svobodu se žalobce vrátil ke svědkovi. Žalobce nepracuje, když pracoval, tak plnil povinnost obecně prospěšných prací.

22. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobce byl omezen na osobní svobodě od 14. 12. 2021 do 8. 11. 2022 (vazba). Žalobce byl vazebně stíhán pro zločin loupeže podle § 173 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby pro tento skutek, nabyl právní moci dne 14.12.2022. Žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované předběžně uplatnil dne 24. 4. 2023.

23. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 písm. a) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 6a OdpŠk odpovědnost státu a územních celků v samostatné působnosti za porušení práva na osobní svobodu se posoudí podle ustanovení tohoto zákona upravujících odpovědnost za nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 9 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („o.z.“). Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

24. Žalobce nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, věc proto může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). Soud se proto dále zabýval formou a výší přiměřeného zadostiučinění.

25. Žalobce označil ke srovnání dopadů do osobního a rodinného života žalobce věc vedenou Nejvyšším soudem ČR pod sp. zn. 30 Cdo 701/2016. V tomto rozhodnutí dopady do osobního a rodinného života nejsou podrobně řešeny. Rozhodnutí se zabývá nedostatkem ve vylíčení konkrétní újmy vzniklé v důsledku nepřiměřené délky trestního řízení a jiné újmy způsobené následkem skutečnosti, že trestní řízení neskončilo odsuzujícím rozsudkem (a rozlišení jakého odškodnění se na základě každého z těchto samostatně uplatnitelných nároků žalobce domáhá). Toto rozhodnutí proto ke srovnání v projednávané věc nebylo použito.

26. Případ žalobce soud porovnal s následující věcí navrženou ke srovnání žalovanou: věc vedená u zdejšího soudu pod sp. zn. 85 [právnická osoba]/2018 a následně u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. V této věci byl žalobce vzat do vazby a následně byl zproštěn obžaloby ze zvlášť závažného zločinu, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal. Základ žalobcova nároku na náhradu nemajetkové újmy za dobu výkonu vazby byl dán. Významné bylo zejména zajištění, že se žalobce jako podezřelý ke skutku před zahájením trestního řízení doznal, spontánně a detailně popsal, jak a kde k němu došlo. Doznání ke spáchání trestného činu může být skutečností, kterou si obviněný zavinil trestní stíhání, avšak pokud k němu došlo před zahájením trestního stíhání, konkrétně v průběhu výslechu podezřelého, nemá to za následek zavinění ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) OdpŠk. V situaci, kdy se ke skutku, pro nějž byl později trestně stíhán, doznal, by odporovalo obecně sdílené představě spravedlnosti, aby žalobci, s ohledem na toto chování před zahájením trestního stíhání, bylo přiznáno zadostiučinění nad rámec konstatování porušení práva. Dovolání bylo odmítnuto (NS ČR [spisová značka]) s odůvodněním, že odvolací soud se neodchýlil od předestřené judikatury dovolacího soudu: specifické okolnosti konkrétního případu, za nichž k nemajetkové újmě došlo, které nelze podřadit pod ust. § 12 OdpŠk, lze zohlednit nejen při stanovení výše zadostiučinění, ale i při stanovení samotné formy zadostiučinění podle § 31a odst. 2 OdpŠk.

27. Shora uvedený případ je na projednávanou věc aplikovatelný (nejen ve vztahu k omezení osobní svobody, ale také k trestnímu stíhání), neboť se žalobce v postavení podezřelého ke skutku, který mu byl kladen za vinu před zahájením trestního řízení doznal a popsal, jak k němu došlo. S ohledem na doznání žalobce nelze učinit závěr, že by trestní stíhání vůči žalobci bylo vedeno svévolně nebo šikanózně. Základ žalobcova nároku na náhradu nemajetkové újmy za omezení osobní svobody za dobu výkonu vazby a nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním je dán. Žalovaná konstatovala, že usnesením o zahájení trestního stíhání došlo k porušení práva žalobce nebýt trestně stíhán jinak než z důvodu a způsobem, který stanoví zákon, za což se mu omluvila a poskytla finanční odškodnění za „vazbu“, jehož výše byla v řízení nesporná. S ohledem na skutečnost, že žalobce se ke skutku, který mu byl kladen zavinu před zahájením trestního stíhání doznal (trestní stíhání a vazbu však nezavinil), je dostačující formou odškodnění konstatování porušení práva žalobce nezákonným trestním stíháním a omluva. Žalobci nárok na zadostiučinění peněžitou formou nevznikl.

28. Peněžité zadostiučinění za nezákonný výkon vazby ve výši 1 000 Kč za den vazby (celkem 330 000 Kč), jehož výše odpovídá rozmezí adekvátního odškodnění (500 Kč až 1 500 Kč za jeden den trvání vazby) vyjádřeného v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], je přiměřené. V projednávané věci nebyly prokázány důvody pro překročení střední hranice judikaturou stanoveného rozmezí. Tvrzení žalobce, že v důsledku trestního stíhání došlo k závažnému narušení vztahů s rodiči a prarodiči ze strany matky, rozpadl se jeho vztah s A. [jméno FO], je otcem [jméno FO] (z čehož dovozoval újmu) a zdravotní stav jeho matky se zhoršil, nebylo prokázáno. Soud poukazuje na to, že žalobce vypověděl, že rodiče si nepřáli, aby u nich pobýval, když byl zfetovaný (viz odstavec 9.) a otec žalobce vypověděl, že chování žalobce „nepřispělo během její (matky žalobce) nemoci k tomu, aby jí bylo líp“. Jelikož žalobce nebyl před zahájením trestního stíhání své matce oporou, nelze přihlížet k jejímu nepříznivému zdravotnímu stavu při úvaze o druhu a výši náhrady nemajetkové újmy žalobce, neboť by nedůvodně těžil z nepříznivého zdravotního stavu jiné osoby, což je v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti.

29. Ve vztahu k požadavku na úhradu ušlé mzdy byla žaloba zamítnuta, neboť žalobce neprokázal, že mu ušla mzda ve výši 122 500 Kč. Příslib zaměstnání bez podpory dalších důkazů (např. pracovní smlouvy) za situace, kdy žalobce nebyl zaměstnán před zahájením trestního stíhání ani poté, není způsobilý prokázat, že žalobci ušla mzda. I pokud by žalobce prokázal, že mohl být v uvedeném období s vysokou pravděpodobností zaměstnán, s ohledem na povinné odvody (např. zdravotní a sociální pojištění, daň z příjmu) nemohla vzniknout škoda ve výši 122 500 Kč.

30. Nad rámec shora uvedeného odůvodnění soud uvádí, že i v případě, kdyby se žalobce nedoznal před zahájením trestního stíhání, by žaloba byla zamítnuta, neboť žalobce neunesl břemeno důkazní ve vztahu k tvrzením, ze kterých dovozoval, že poskytnutá omluva a finanční plnění je nedostatečné (viz odstavec 28.) Jde-li o posouzení kritéria významu předmětu řízení pro žalobce (§ 31a odst. 3 písm. e) OdpŠk), ten je v souvislosti s trestním stíháním považován obecně za zvýšený, v projednávané věci je tento význam standardní s přihlédnutím k okolnosti, že žalobce byl v minulosti i po zproštění obžaloby opakovaně odsouzen pro trestnou činnost a má s trestním řízením opakovanou zkušenost, což na rozdíl od netrestané osoby snižuje intenzitu zásahu do jeho života. Důsledky spojené s trestním řízením v osobní sféře žalobce nemohly být stejné jako u osoby, která dosud s orgány činnými v trestním řízení nepřišla do styku v postavení obviněného, popř. obžalovaného. Zásah do osobnostní sféry žalobce a jeho pověsti způsobený trestním řízením je nepatrný.

31. Vzhledem k výše uvedeným závěrům soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalovaná byla procesně úspěšná, náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalované sestávají z paušálních náhrad v celkové výši 1 800 Kč za 6 úkonů (2 vyjádření, příprava na dvě jednání, účast u dvou jednání) podle ust. § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Poučení