22 C 56/2020-266

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sídlem [adresa] o zdržení se zásahů do vlastnického práva žalobce takto:

Výrok

I. Žaloba, aby se žalovaná zdržela stékání vody z pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] zapsaných na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Sudoměř, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované na náhradu nákladů řízení částku ve výši 42 080 Kč.

III. Žalobce je povinen uhradit České republice na účet Okresního soudu v Mladé Boleslavi náklady řízení, které Česká republika vynaloží v souvislosti s tímto řízením a jejichž výše bude určena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] (čl. 2 spisu) se žalobce domáhal, aby se žalovaná zdržela stékání dešťové vody z pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemek [parcelní číslo]“) na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (dále jen„ pozemky ve vlastnictví žalobce“).

2. Z pozemků žalované stéká přes pozemek [parcelní číslo] dešťová voda na pozemky žalobce s takovou intenzitou, že narušuje dům žalobce. Voda, která stéká přes pozemek p. [číslo] se provrtanou dírkou vlévá do plastové trubky na tomto pozemku, z níž ale nemá kam odtéci, jelikož výtok z trubky v roce 2007 ucpal pan [příjmení] [příjmení]. Z tohoto důvodu zůstává, po zaplnění se trubky, voda na povrchu a stéká na pozemky žalobce. Vzhledem k rozsahu pozemků žalované se nejedná o nikterak malé imise. Jelikož byla trubka instalována žalovanou na jejím pozemku, je povinností žalované, aby obnovila výchozí stav a voda mohla přirozeně odtékat. V důsledku toho dochází k vlhnutí zdiva na domě žalobce a tím ke škodě, která byla předběžně vyčíslena na částku 100 000 Kč.

3. Žalovaná (čl. 28-30 spisu) navrhla zamítnutí žaloby, jelikož to byl žalobce, kdo provedl svévolně zásah do fungujícího odtokového systému, ze strany žalované nebylo na odtokových poměrech území nic měněno. Navíc v daném případě nedochází k vnikání imisí na pozemky ve vlastnictví žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům, když v dané věci imise stéká z výše položeného pozemku na pozemek níže položený. Problémem je stojící voda poblíž domu žalobce, která tam ale stéká z vlastní stavby žalobce a ze sousedního domu. Voda, která podmačuje dům žalobce, není z větší části vodou z pozemku žalované.

4. Ve věci proběhlo dne [datum] přípravné jednání (čl. 56-58 spisu) a následně téhož dne i první jednání ve věci (čl. 59-60 spisu). Dne [datum] byl vyhlášen (první) rozsudek ve věci (čl. 69 spisu).

5. Při přípravném jednání učinili účastníci nesporným, že žalovaná nemá kanalizaci na odtok dešťových vod, že pozemek [parcelní číslo] je minimálně z části umístěn výše než pozemky ve vlastnictví žalobce, a jak z okolních pozemků stéká voda na pozemky ve vlastnictví žalobce. Část povrchových vod z území je odváděna žlábkem, který vede napříč silnicí směrem k hřbitovu.

6. Rovněž bylo mezi účastníky nesporným, že na pozemku [parcelní číslo] vedla před rokem 1998 dešťovou vodu otevřená stružka, která končila ve dvoře v majetku 3. osoby. V roce 1998 žalobce do otevřené stružky (žlábku) na pozemku [parcelní číslo] vložil plastovou trubku a tuto zasypal zeminou. Žalovaná od roku 1998 od doby, kdy žalobce vložil do otevřené stružky plastovou trubku, neprováděla žádné stavební úpravy pozemku [parcelní číslo] v části, která sousedí s pozemky ve vlastnictví žalobce.

7. Dále učinili účastníci nesporným, že okap, který svádí dešťovou vodu ze staveb žalobce a ze stavby umístěné na pozemku p. č. st. [anonymizováno], ústí na pozemek žalované [parcelní číslo] v těsném sousedství s pozemky ve vlastnictví žalobce. [ulice] voda ze střech staveb žalobce a ze stavby na pozemku p. č. st. 40 [anonymizováno] odváděna na pozemky žalované.

8. Mezi účastníky zůstalo naopak při přípravném jednání sporným, zda žalobce v roce 1998 vložil do otevřené stružky plastovou trubku a tuto zasypal se souhlasem žalované (tvrdí žalobce) nebo svévolně bez souhlasu žalované (tvrdí žalovaná). Dále skutečnost, zda pan [jméno] [příjmení] (starosta obce v roce 1998) vložil na část pozemku [parcelní číslo] ocelovou trubku, do níž následně žalobce připojil svoji plastovou trubku. Rovněž zůstalo sporným, zda v roce 2007 ocelovou rouru, do níž ústí plastová trubka žalobce, ucpal pan [příjmení] [příjmení] starší (tvrdí žalobce), přičemž žalovaná uváděla, že jí není existence ocelové roury ani plastové trubky známa. Dle žalobce pan [příjmení] [příjmení] starší v roce 2007 navezl za konec trubky 4 metry zeminy na délku a ve výšce ocelové roury cca 20 cm, tak aby tato nebyla vidět, a v šířce cca 1,5 metru, čímž došlo k zamezení odtoku vody. Dále zůstalo sporným, zda má žalobce ze svého pozemku a stavby vyřešeny odtokové poměry, kdy žalovaná uváděla, že tyto žalobce vyřešeny nemá a že nelikviduje srážkovou vodu ze staveb na svých pozemcích, a žalobce uváděl, že dešťová voda se částečně vsakuje na jeho pozemcích zejména na pozemku [parcelní číslo].

9. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (čl. 70-73 spisu) zdejší soud žalobu, aby se žalovaná zdržela stékání vody z pozemku [parcelní číslo] zapsaného na LV [číslo] pro [katastrální uzemí] na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], zamítl, a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Soud věc po právní stránce posoudil podle ustanovení § 2 odst. 3, § [číslo] odst. 1 a § 1019 odst. 1 o. z. a dospěl k závěru, že na pozemky ve vlastnictví žalobce stéká dešťová voda z pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalované, přirozeným způsobem působením gravitace a že žalovaná přirozené stékání vody v daném území neměnila. Proto žalobu s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1554/2018 ze dne 27. 11. 2018 zamítl. Dále uvedl, že voda, na jejíž stékání z pozemku [parcelní číslo] na své pozemky si žalobce stěžuje, není z větší části dešťovou vodou stékající gravitační cestou po pozemku [parcelní číslo] (cca 28%), ale dešťovou vodou, která spadne na stavby ve vlastnictví žalobce a na stavbu stojící na pozemku p. č. st. 40 (celkem cca 72%). Pokud si tedy žalobce vyvedl okap ze svých staveb a ze stavby sousední na pozemek p. [číslo] který těsně sousedí s jeho pozemky, bylo by nespravedlivé, aby soud žalované uložil zdržet se stékání dešťové vody z pozemku [parcelní číslo] na pozemky ve vlastnictví žalované, když cca 72% této vody na pozemek [parcelní číslo] přivedl sám žalobce. Soud v daném případě nezjišťoval, zda žalobce v roce 1998 vložil do otevřené stružky plastovou trubku a tuto zasypal se souhlasem žalované nebo svévolně bez jejího souhlasu (podstatné v dané věci bylo, že posledním, kdo změnil odtokové poměry v území, byl žalobce), zda pan [jméno] [příjmení] vložil na část pozemku [parcelní číslo] ocelovou trubku, do níž následně žalobce připojil svoji plastovou trubku (vodu z pozemku [parcelní číslo] v okolí pozemků ve vlastnictví žalobce stále odváděla otevřená stružka), a zda v roce 2007 ocelovou rouru, do níž ústí plastová trubka žalobce, ucpal [příjmení] [příjmení] starší, kdy žalobce netvrdil, že by trubku ucpala žalovaná, tj. že by žalovaná zamezila přirozenému odtékání vody.

10. V návaznosti na odvolání žalobce Krajský soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (čl. 96-99 spisu) rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu prvního stupně uložil 1) odstranit vady žaloby ohledně specifikace pozemků žalované, z nichž stéká dešťová voda přes pozemek žalované [parcelní číslo] v k. ú. [obec] na pozemky žalobce s intenzitou narušující dům žalobce; 2) doplnit dokazování důkazy navrženými žalobcem při ústním jednání dne [datum] (výslech svědků, místní šetření a znalecký posudek z oboru vodohospodářství k odtokovým poměrům daného území); 3) pokud dospěje k závěru, že souhlas žalobci s odvodem dešťových vod na sousední pozemek žalované [parcelní číslo] dán nebyl, posoudit, zda je z takového protiprávního jednání žalobce oprávněn těžit; 4) posoudit, zda se jedná o přímý neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce (tzv. imise přímé upravené v § 1013 odst. 1 věta druhá o. z.) či o nepřímé imise (§ 1013 odst. 1 věta první o. z.); a 5) v případě nepřímých imisí pak posoudit, zda vnikají na pozemek žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání jeho pozemku.

11. Podáním ze dne [datum] (čl. 104 spisu) žalobce specifikoval, že rušební činnost spočívá v tom, že na nemovitosti žalobce stéká přes pozemek žalované [parcelní číslo] voda i z dalších pozemků žalované, a to p. [číslo] vše v k. ú. [obec].

12. Při jednání dne [datum] (čl. 121 spisu) žalovaná z opatrnosti uvedla, že výslovně nesouhlasí s tím, aby žalobce sváděl dešťové vody ze svých nemovitostí na pozemky obce, a výslovně odvolala veškeré případné souhlasy, pokud v tomto smyslu byly dány.

13. Při jednání dne [datum] (čl. 249 spisu) účastníci potvrdili, že mezi nimi probíhala mimosoudní jednání, přičemž žalovaná žalobci nabídla možnost umístění vsakovacího zařízení na jejím pozemku a připojení žalobce k tomuto zařízení, ale žalobce uváděl, že je ochoten uhradit náklady na připojení se, ale nikoli náklady na vybudování tohoto zařízení. Žalovaná uhrazení nákladů na vsakovací zařízení rovněž odmítala s ohledem na péči řádného hospodáře. Obnovení původních odtokových poměrů není s ohledem na nesouhlas pana [příjmení] (poznámka soudu: majitele pozemku, na který byly dříve vody žalobce sváděny) možné. Žalobce potvrdil, že část vody svádí na obecní pozemek, ale vodu z poloviny domu a ze svého pozemku svádí na svůj pozemek a tato voda ztéká na pozemek obecní.

14. Po vrácení věci proběhlo dne [datum] jednání ve věci (čl. 118-121 spisu), dne [datum] místní šetření (čl. 123-124 spisu), dne [datum] další jednání ve věci (čl. 249-251 spisu) a dne [datum] byl vyhlášen (druhý) rozsudek ve věci (čl. 264 spisu).

15. Soud provedl následující důkazy a zjistil z nich tento skutkový stav:

16. Výpis z katastru nemovitostí pro LV [číslo] [katastrální uzemí] (čl. 15-20 spisu) prokazuje, že žalovaná je zapsána mj. jako vlastník pozemku [parcelní číslo] o výměře 8 183 m2, ostatní plocha, ostatní komunikace.

17. Výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí] (čl. 21 spisu) prokazuje, že žalobce je zapsán mj. jako vlastník pozemku [parcelní číslo] o výměře 275 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemku [parcelní číslo] o výměře 45 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, pozemku p. [číslo] o výměře 12 m2, ostatní plocha, manipulační plocha, a pozemku p. č. st. [číslo] o výměře 145 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa].

18. Výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví], [katastrální uzemí] (čl. 43 spisu) prokazuje, že vlastníkem pozemku p. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba je osoba odlišná od žalobce i žalované (SJM manželů [příjmení]).

19. Z mapky A (čl. 53 spisu) ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků se podávají odtokové poměry daného území. Pozemky ve vlastnictví žalobce leží ve svahu, když pozemek [parcelní číslo] je z minimálně části umístěn výše než pozemky ve vlastnictví žalobce. Na pozemek [parcelní číslo] v těsné blízkosti pozemků ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. č. st. [číslo] (na mapce vyznačeno křížkem) ústí okap, do něhož je odváděna dešťová voda ze střech staveb žalobce a ze stavby na pozemku p. č. st. 40.

20. Z mapky B (čl. 54 spisu) ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků má soud za prokázané kudy vedla před rokem 1998 otevřená stružka, která odváděla dešťovou vodu z předmětného území. [ulice] stružka vedla po pozemku p. [číslo] zčásti v těsné blízkosti (podél) pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce.

21. Z mapky C (čl. 55 spisu) ve spojení s nespornými tvrzeními účastníků má soud za prokázané kudy vede žlábek, který odvádí část povrchových vod z území (vede od pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalobce), a území (v celé části pozemku p. [číslo] která sousedí s pozemky žalobce), na kterém žalovaná neprováděla od doby, kdy žalobce vložil do otevřené stružky plastovou trubku, žádné stavební úpravy. Z mapky se rovněž podává místo, kam dle žalobce, vložil pan [jméno] [příjmení] (tehdejší starosta žalované) ocelovou trubku, tj. do otevřené stružky (odvádějící dešťovou vodu z daného území) na pozemku p. [číslo] blíže k pozemku třetí osoby než k pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalovaného.

22. Fotografie okraje pozemku [parcelní číslo] s pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. č. st. [číslo] (čl. 52 a přílohová obálka spisu) prokazují hromadění vody na pozemku [parcelní číslo] v blízkosti okapu svádějícího dešťovou vodu ze střech staveb žalobce a ze stavby na pozemku p. č. st. 40.

23. Z odborného posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (čl. 37-42 spisu) soud zjistil, že zpracovatel posudku doporučuje k zamezení poškození domu ve vlastnictví žalobce obnovení odtoku srážkové vody buď zprůchodněním odtokové roury nebo nahrazením odtokové roury povrchovými betonovými žlaby položenými na úrovni pozemku ve vlastnictví žalobce p. [číslo] pozemku [parcelní číslo]. Dešťové vody, které poškozují dům ve vlastnictví žalobce, pochází ze střechy stavby ve vlastnictví žalobce (152 jednotek), střechy stavby na pozemku p. č. st. [anonymizováno] (50 jednotek) a části veřejné komunikace [parcelní číslo] (80 jednotek).

24. Snímek katastrální mapy (čl. 35 spisu) prokazuje, že pozemky ve vlastnictví žalobce jsou z větší části obklopeny pozemkem [parcelní číslo]. Pozemek parc. [číslo] těsně sousedí s pozemky p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo].

25. Ze sdělení Magistrátu města Mladá Boleslav ze dne [datum] (čl. 4, shodně čl. 36 spisu) má soud za to, že Vodoprávní úřad Magistrátu města Mladé Boleslavi požádal žalovanou o prošetření zamezení přirozeného odtoku vody vyrovnáním terénu a napravení odtokových poměrů v daném území.

26. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl (čl. 119 spisu), že na konci srpna nebo září 1998 se žalobce domlouval s jedním mužem (dle žalobce se jednalo o starostu obce) kolem trubky. Část potrubí už byla v zemi a žalobce si k tomu zařizoval další trubky a z toho důvodu přivezl svědek žalobci kolem září 1998 dvě nebo tři cca 3 metry dlouhé trubky o průměru 150 mm. Uložení trubek na místě svědek nevěděl. Svědek nevěděl, zda měl žalobce souhlas obce s odvodem dešťových vod na louku. Ke změně odvodu dešťových vod z pozemku žalobce došlo z důvodu, že kolem domu žalobce je rovina a vodu bylo třeba odvádět dál. Když naprší, je to tam bažina a podmáčí to základy domu.

27. Svědek [celé jméno žalobce], syn žalobce, uvedl (čl. 119-120 spisu), že ke změně odvodu dešťových vod z pozemku žalobce došlo přibližně koncem léta nebo v září 1998, protože se jednak začal žlábek zanášet a jednak měli problém se sekáním trávy. Se starostou ([jméno] [anonymizováno] st.) řešili vyhrabaný žlábek před jejich předzahrádkou, jelikož pokud se tam voda zdržovala, mohla by jim téci pod dům. Navíc se musela tráva sekat častěji, aby se žlábek nezanášel a voda odtékala. Byl svědkem, kdy otec (žalobce) žádal starostu, zda tam může trubky dát, a on mu to odsouhlasil. Dal souhlas, aby se vyřešili veškeré vody, tj. neřešili, zda konkrétně vodu žalobce, ale řešili veškerou vodu a to i tu, která napršela nebo stekla ze silnice, přičemž řešili pouze odtokové poměry na před předzahrádkou žalobce, aby se odtokové poměry vyřešily trubkou, aby voda odtekla a nezůstávala tam. Žalobce navrhl, co chce dělat a starosta mu to odsouhlasil. Bližší okolnosti si s výjimkou absence deště pro časový odstup nevybavoval. Následně svědek s otcem pokládali jednu trubku o průměru 10, 15 nebo 20 cm, jen více vyhrabali žlábek, dali tam filtrační materiál a vložili do něj trubku o délce 4 – 5 m, kterou napojili do propustku (kovová trubka vložená tam, kde je cesta). Za propustkem šla voda na cestu a samospádem vytékala a šla gravitací do dvora. Délka trubky vedla přes celou jejich předzahrádku do propustku. Nyní již 15 let žlábek nekontroloval, ale ví, že tam žlábek byl.

28. Při místním šetření dne [datum] (čl. 123-125 spisu) soud zjistil situaci na místě. Pozemky žalobce jsou umístěny v mírném kopci (v jeho nižší části), přičemž k těmto mohou stékat vody z části pozemku [parcelní číslo] (jižní cesta a částečně společná část [parcelní číslo]), vody z pozemku p. [číslo] relativně malé části pozemku [parcelní číslo] (zejména z jeho východní části). Vody z pozemku [parcelní číslo] by na pozemky žalobce nestékat neměly. Pozemek parc. [číslo] který bezprostředně sousedí s pozemkem p. [číslo] je oplocený s podezdívkou vysokou na východní straně zhruba 1 cm nad okolním terénem a na západní straně cca 13 cm nad okolním terénem. Po jeho východní straně cca 5 cm vně od plotu vede okapová roura z domu žalobce, která ústí 40 cm od plotu žalobce. Nad vývodem okapu žalobce je vývod dešťových vod souseda žalobce (majitele sousedního domu [číslo]). Z nemovitostí žalobce jsou vyvedeny další tři okapy. Pan [anonymizováno] (poznámka soudu: osoba, na jejíž pozemek byly vody žalobce dříve sváděny) během místního šetření soudkyni sdělil, že si nepřeje svádění vod žalobce na své pozemky.

29. V emailu ze dne [datum] (čl. 142 spisu) RNDr. [příjmení], soudní znalkyně uvedla, že se dá vypočítat množství srážek (objem srážkové vody) odtékající z každého domu, ale neumí vypočítat, jaký podíl se vsákne a na jakém pozemku. Vzhledem k předloženému HG posudku o nevhodnosti podloží k vsakování srážek by mělo dojít k odvedení pomocí kanalizace do nejbližší vodoteče, akumulační nádrže apod.

30. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] (čl. 215-227 spisu) ve spojení s výslechem znalce prof. Ing. RNDr. [celé jméno znalce], DrSc. při jednání dne [datum] (čl. 249-250 spisu) má soud za prokázané, že nelze stanovit poměr vod z pozemků žalobce, žalované, příp. dalších pozemků stékajících na pozemky žalobce, a to z důvodu složitosti (bylo by třeba speciální měření např. dronem, jak terénu, tak srážek, jak jsou rozprostřeny v průběhu roku), přičemž v dalším roce by byly výsledky jiné. Část vod z domu žalobce steče na asfaltku, část se vsákne a část vypaří. Vody odtékají ze silnice žalované (poznámka soudu: pozemek [parcelní číslo]) k domu žalobce jsou z převážné části (liší se dle intenzity deště, 80% až 100% bude-li pršet po delším suchu) z okapu žalobce. Dalším faktorem je opěrná zídka (podezdívka mezi pozemkem žalobce [číslo] silnicí), která brání proudění vody ze silnice žalované. Pro vsak jsou rozhodující v první řadě srážky z rodinného domu žalobce, přičemž je vyloučeno, aby všechny praskliny na domě žalobce byly způsobeny špatnými odtokovými poměry, když tyto se vyskytují i na místech, kde nedošlo dlouhodobě k výrazné změně podmínek vsaku vody. Znalec nerozporoval odborné vyjádření Ing. [příjmení], dle něhož je 72% vod vzlínajících v domě žalobce z vody odváděné žalobcem na pozemek žalované (vývodem z okapu), přičemž aby popraskal dům v daném místě, může (přibližně) stačit i 20%. Příčinami vzniku trhlin na stěnách domu žalobce je 1) nevhodné odvádění dešťových vod a jejich vypouštění v přímé blízkosti domu žalobce, kdy srážková voda z okapů u vstupní části domu žalobce je vypouštěna na vlastní a i cizí pozemek přímo na povrch terénu, 2) nevhodná úprava povrchu terénu a jeho správné vyspádování směrem k místní zpevněné ploše a 3) pravděpodobně rekonstrukce střechy s výměnou střešní krytiny (v období 2014 [číslo]) a změny spojené se stavebními úpravami ve sklepních prostorách. Oproti tomu vliv žlábku, který vede napříč silnicí směrem ke hřbitovu, je pozitivní, když se jedná o účinné řešení.

31. Z přípisu žalobce ze dne [datum] (čl. 3, shodně čl. 36 spisu), přípisu žalované ze dne [datum] (čl. 3 spisu), přípisu žalobce ze dne [datum] (čl. 4 spisu), přípisu PZ žalované ze dne [datum] (čl. 5 spisu), přípisu PZ žalobce ze dne [datum] (čl. 6 spisu), přípisu PZ žalované ze dne [datum] (čl. 7 spisu), přípisu PZ žalované ze dne [datum] (čl. 8 spisu), přípisu PZ žalobce ze dne [datum] (čl. 9-10 spisu), přípisu PZ žalované ze dne [datum] (čl. 10 spisu), přípisu PZ žalobce ze dne [datum] (čl. 11 spisu) a z přípisu PZ žalované ze dne [datum] na č. l. (čl. 11-12 spisu) vyplývá, že účastníci spolu před podáním žaloby vedli mimosoudní jednání, která ale skončila neúspěšně. V přípisu ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobce potvrdil, že v roce 1998 dešťovou vodu připojil plastovým potrubím na ocelovou rouru, která sloužila k přechodu kanálu. Žalobce vše vyrovnal zeminou, aby se tato plocha mohla lépe sekat. V rámci mimosoudního jednání žalovaná žalobci navrhla umístění vsakovacího zařízení na jejím pozemku na náklady žalobce, což žalobce odmítl. Žalobce však byl připraven se na vsakovací zařízení na své náklady připojit.

32. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu jeho účastnickou výpovědí, když žalobce netvrdil žádné skutečnosti, které by tímto důkazem měly být prokázány.

33. Ačkoli zástupce žalobce uváděl, že jím oslovený vodohospodář umí spočítat konkrétní odtokové poměry území tak, jak to bylo soudu prvního stupně uloženo soudem odvolacím a v tomto směru navrhl doplnění dokazování (doplněním znaleckého posudku ohledně odtokových poměrů území, výpočtem vodohospodáře a jeho výslechem), soud tyto jeho návrhy zamítl, když měl skutkový stav za dostatečně zjištěný pro rozhodnutí ve věci. Navíc soudem ustanovený znalec provedl odborný odhad poměru vod, které smáčí dům žalobce, přičemž současně vysvětlil složitost (nedostatek vstupních údajů; nezbytnost více dlouhodobých měření na více místech, která jsou ale nedostupná), nesmyslnost (mění se v čase) a finanční náročnost podrobnějších měření. Pro úplnost soud uvádí, že v obdobném duchu se vyjádřila i RNDr. [příjmení] (bod [číslo] rozsudku).

34. Po provedeném dokazování, když soud hodnotil veškeré předložené důkazy dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, má soud za prokázaný následující skutkový stav: a. Ve věci je dána aktivní legitimace žalobce, když tento je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro katastrální území Sudoměř (bod 17 rozsudku), i pasivní legitimace žalované, která je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] zapsaných na LV [číslo] pro katastrální území Sudoměř (bod 16 rozsudku). b. Nemovitost ve vlastnictví žalobce je negativně poznamenána špatným odtokem dešťových vod (bod 22, 23, 30 rozsudku). c. Pozemky žalobce jsou umístěny v mírném kopci (v jeho nižší části), přičemž k těmto mohou stékat vody z části pozemku p. [číslo] vody z pozemku p. [číslo] relativně malé části pozemku p. [číslo] když tyto jsou z části umístěny výše než pozemky ve vlastnictví žalobce (bod 28 rozsudku). d. Na část pozemku p. [číslo] který je ve vlastnictví žalobkyně, v těsné blízkosti pozemků p. [číslo] p. č. st. [číslo], které jsou ve vlastnictví žalobce, je odváděna dešťová voda (ústí zde okap) ze střech staveb žalobce a ze stavby na pozemku p. č. st. 40 (bod 7, 19, 28 rozsudku). e. Žalobce nemá souhlas žalované se sváděním dešťových vod ze svých nemovitostí na pozemky ve vlastnictví žalované (bod 12 rozsudku). Za tohoto stavu a při nemožnosti obnovení původního stavu – svádění vod žalobce na pozemek ve vlastnictví 3. osoby (bod 6, 13, 28 rozsudku) soud nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci významné skutečnosti ze svědeckého výslechu pana [jméno] [příjmení] (bod 26 rozsudku) a ze svědeckého výslechu pana [celé jméno žalobce] (bod 27 rozsudku). f. Vody odtékající z pozemku [parcelní číslo] k domu žalobce jsou z převážné části – liší se dle intenzity deště, 80% až 100% bude-li pršet po delším suchu – z okapu žalobce (bod 23, 30 rozsudku). Stékání vody z pozemku [parcelní číslo] k domu žalobce brání i opěrná zídka mezi pozemky p. [číslo] p. [číslo] (bod 28, 30 rozsudku). g. Praskliny na domě žalobce nejsou způsobeny (ne) činností žalobkyně (bod 30 rozsudku). h. Z druhé strany pozemků žalobce než je pozemek p. [číslo] (u kostela) jsou odtokové poměry vyřešeny správně (bod 30 rozsudku). i. Ačkoli se účastníci pokusili vyřešit záležitost mimosoudně, jejich jednání nebyla úspěšná (bod 31 rozsudku)

35. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

36. Dle ust. § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

37. Dle ust. § 1019 odst. 1 o. z. vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh nebo led na jeho pozemek. Stéká-li však na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku voda, zejména pokud tam pramení či v důsledku deště nebo oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník tohoto pozemku svůj pozemek upravil.

38. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 1554/2018 ze dne 27. 11. 2018 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že negatorní nárok podle § 1013 odst. 1 o. z. je dán, jestliže imise vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a současně podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Jde o sice související, nicméně samostatné skutečnosti, a soud, který hodlá vyhovět žalobě proti obtěžování imisí, musí zkoumat a odůvodnit existenci obou těchto předpokladů.

39. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 3277/2014 ze dne 3. 6. 2015 se vlastník zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod. [příjmení] pozemku není povinen měnit přirozené stékání vody, případně zabraňovat prameni vody tak, aby voda nevnikala na sousední pozemek (to vyplývá i z § 1019 odst. 1, věty druhé, o. z.). Na druhou stranu opatření vlastníka pozemku, které má za následek bezprostřední přívod vody na sousední pozemek, může vyvolat relevantní imise. To se týká zejména stavebně technických úprav povrchu pozemku, jejichž následkem je změna stávajícího přirozeného odtoku dešťové vody.

40. Imisí se zpravidla rozumí pronikání účinků činnosti konané na jedné nemovitosti na nemovitost druhou. [příjmení] neužívá cizí pozemek, ale účinek jeho činnosti se projevuje na sousedním pozemku. Imisemi je např. vypouštění vody nebo splašků, prach nebo popel zviřovaný na pozemku, prudké osvětlení nebo naopak stínění, teplo z teplovodního vedení, zápach ze žumpy a ze záchodu, znečišťování půdy, psí štěkot, hluk, zápach, přelétání míčů, obtěžování včelami, holuby, hlodavci, hmyzem, a to jak v důsledku užívání pozemku, tak i zanedbávání jeho údržby.

41. Z § 1013 odst. 1 o. z. především vyplývá rozlišování imisí na tzv. nepřímé a přímé. Zatímco přímé imise jsou přímým pokračováním vlastníkovy činnosti (např. svádění vody trativodem na sousední pozemek), nepřímé nejsou přímo vyvolány touto činností, nýbrž jsou jen jejím volným následkem podmíněným přírodními vlivy (spad popílku, šíření hluku, množení hlodavců na pozemku neužívaném nebo nenáležitě obstarávaném apod.). Nepřímé imise jsou zakázány rovněž, avšak jen za podmínky, že jsou místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezující obvyklé užívání pozemku v daném místě ([jméno], K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem, Sagit, 2012, str. [číslo]).

42. Jelikož se v daném případě jedná o nepřímé imise (stékání vody z pozemků žalované p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] na pozemky ve vlastnictví žalobce p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. č. st. [číslo]), když se nejedná o přímý důsledek činnosti žalované (žalovaná své vody na pozemky žalobce úmyslně nesvádí) a tyto imise nevnikají na pozemek žalobce v míře nepřiměřené místním poměrům, když téměř všechna stékající voda z pozemku [parcelní číslo] (80% až 100%, bude-li pršet po delším suchu), je z okapu žalobce, který dešťové vody svádí na pozemek [parcelní číslo] bez souhlasu žalované, a podstatně neomezují obvyklé užívání jeho pozemku, když praskliny na domě žalobce jsou způsobeny (ne) činností žalobce a nikoli (ne) činností žalované, soud žalobu zamítl.

43. Dle ust. § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

44. Dle ust. § 6 odst. 2 o. z. nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

45. Soud dále poznamenává, že voda, na jejíž stékání z pozemků žalované na své pozemky si žalobce stěžuje, je téměř výlučně vodou, která spadne na stavby v jeho vlastnictví a na stavbu stojící na pozemku p. č. st. 40 a kterou žalobce bez právního důvodu přivádí okapem na pozemek [parcelní číslo] na místo, které těsně sousedí s jeho pozemky. Za tohoto stavu, pokud by soud žalobě vyhověl, by žalovaný zneužil svého protiprávního jednání – svádění svých dešťových vod na pozemek žalované, když žalovaná s tímto způsobem odvádění dešťových vod vyslovila nesouhlas (pro rozsudek je rozhodují stav v době jeho vyhlášení).

46. Dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

47. Žalovaná má dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož byla žalovaná ve věci zcela úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v plné výši 42 080 Kč, které spočívají: -) odměně advokáta dle § 7 bod 4 vyhlášky ve spojení s ust. 9 odst. 1 č. 177/1996 Sb. v částce 1 500 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 16 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření žalované k odvolání ze dne [datum], vyjádření žalované k replice žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /8: [číslo], účast na místním šetření dne [datum] – 2 úkony /9: [číslo], vyjádření ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], sdělení soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /9: [číslo], závěrečný návrh ze dne [datum]) 24 000 Kč, -) odměně advokáta dle § 7 bod 4 vyhlášky ve spojení s ust. 9 odst. 1 č. 177/1996 Sb. v částce 750 Kč za jeden úkon půl úkon právní služby, tj. za 4 půl úkony právní služby (účast na přípravném jednání dne [datum] – 2 půl úkony /13: [číslo], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) 3 000 Kč, -) paušální úhradě hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 300 Kč za jeden úkon právní služby, tj. za 20 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na přípravném jednání dne [datum] – 2 půl úkony /13: [číslo], účast na jednání dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum], vyjádření žalované k odvolání ze dne [datum], vyjádření žalované k replice žalobce ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /8: [číslo], účast na místním šetření dne [datum] – 2 úkony /9: [číslo], vyjádření ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], sdělení soudu ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony /9: [číslo], závěrečný návrh ze dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) 6 000 Kč, -) náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu (účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]), tj. 400 Kč, -) náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu (účast na místním šetření dne [datum]), tj. 200 Kč, -) náhradě za ztrátu času dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce 100 Kč za každou započatou půlhodinu (účast na místním šetření dne [datum]), tj. 200 Kč, -) náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 775 Kč (účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]). Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu VOLKSWAGEN GOLF, [registrační značka] při celkovém ujetí 130 km na trase [obec] – [obec] a zpět, průměrné spotřebě paliva 5,5 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 32 Kč za jeden litr (§ 1 písm. b a § 4 písm. a) vyhlášky č. 358/2019 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,20 Kč km, -) náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 184 Kč (účast na místním šetření dne [datum]). Náhrada jízdních výdajů byla vypočtena za použití osobního automobilu Škoda Fabia, [registrační značka] při celkovém ujetí 32 km na trase [obec] – [obec] a zpět, průměrné spotřebě paliva 4,8 l [číslo] km, vyhláškové ceně paliva 27,80 Kč za jeden litr (§ 1 písm. b a § 4 písm. a) vyhlášky č. 589/2020 Sb.) a sazbě základní náhrady 4,40 Kč km, -) náhradě cestovních výdajů dle § 13 odst. 1, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 22 Kč (účast na místním šetření dne [datum]), když tato náhrada odpovídá výši doloženého jízdného Pražskou integrovanou dopravou, a -) DPH ve výši 21 % z částky 34 759 Kč (součet odměny advokáta, paušální úhrady hotových výdajů, náhrady za ztrátu času a náhrady cestovních výdajů /bez jízdného PID/), tj. 7 299 Kč.

48. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalobce povinen dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám zástupce žalované.

49. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalobci dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.

50. Výrokem III. bylo žalobci uloženo nahradit státu dle § 148 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení, které Česká republika vynaloží v tomto řízení – zpracování znaleckého posudku prof. Ing. RNDr. [celé jméno znalce], DrSc. a výslech znalce při jednání dne [datum]. Výše a splatnost nákladů státu bude určena samostatným usnesením.