22 C 64/2019-195

Rubrum

Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Krůpovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o zaplacení 105 440 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná žalobkyni zaplatila částku 105 440 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 105 440 Kč od 1. 4. 2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 67 245,22 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Hodoníně na náhradě nákladů státu 7 632 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 105 440 Kč bez DPH s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že si žalovaná objednala u žalobkyně dne [datum] dodání sklolaminátového sila s dopravníkem a redukcí spolu s montáží dopravníku (elektromontáž, návoz paliva, zajištění nakladače, který měl silo postavit do svislé polohy, a spuštění technologie kotelny nebylo součástí smlouvy). S dodávkou bylo započato, s ohledem na vytíženou kapacitu žalobkyně teprve dne [datum] a s ohledem na nepřipravenost stanoviště a konsekventní prodlení na straně žalované byly montážní práce dokončeny teprve [datum]. V mezidobí vznikl problém s typem objednaného elektromotoru a řádný reklamační proces byl zahájen dne [datum] a ukončen dne [datum]. Žalované vznikla povinnost uhradit žalobkyni za uvedenou dodávku a montážní práce celkem 105 440 Kč bez DPH (původně před opravou se jednalo o částku 111 280 Kč), kterou dosud nesplnila ani z části, a to ani poté, co ji žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2018.

1. Žalovaná nárok v plném rozsahu neuznala a namítala, že důvodem, proč výše uvedenou částku dosud neuhradila, spočívá v tom, že plnění (šnekový dopravník) bylo vadné a že jí v důsledku takto vadného plnění vznikla škoda. Žalovaná předně popřela, že by prodlení s prováděním díla mělo původ v nepřipravenosti stanoviště, a rovněž nesouhlasila s tím, že dílo (montážní práce) bylo dokončeno dne [datum]. Ke spuštění dopravníku došlo teprve dne [datum], neboť těsně po spuštění se projevila jeho nefunkčnost, tj. to, že se po cca 10 minutách provozu zlomil. Dopravník přitom představuje„ dopravní cestu“ pro palivo ze sila umístěného mimo kotelnu do minizásobníku u kotle umístěného v kotelně. Tuto vadu ještě téhož dne žalovaná u žalobkyně uplatnila v rámci reklamace, avšak ani drobná okamžitá oprava podle pokynů žalobkyně funkčnost nezajistila. V důsledku tohoto prodlení vznikla žalované škoda spočívající v nemožnosti žalované vykonávat svou výdělečnou činnost (výrobu tepla, a to konkrétně v objemu 1 299 Gj za 36 dnů prodlevy, v ceně 211 834,80 Kč bez DPH); tuto částku nicméně uplatnila jen ve formě procesní obrany (kompenzační námitky), nikoli vzájemného návrhu. V průběhu řízení výši škody za období 15. 2. 2018 do 22. 3. 2018 upřesnila na celkových 309 007,44 Kč (tj. 235 365,48 Kč bez DPH za nevyrobenou elektrickou energii na kotelně KB2 [obec] a 73 641,96 Kč bez DPH za ztrátu na tzv. zelených bonusech), později v rámci doplnění skutkových tvrzení a důkazů podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), škodu vyčíslila na celkových 302 148,60 Kč bez DPH. V této souvislosti zmínila, že zisk generovaný za dodávky tepelné energie je pro ni v zimním období kruciální a že v dané době byla nucena i bez tohoto zisku hradit úvěry, mzdy, odvody na zdravotní a sociální pojištění a provoz společnosti a nadto ještě vytvářet rezervy na letní období.

1. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně u žalované objednala dne [datum] laminátové silo (model SIV20), laminátovou výpusť (model MOD34), laminátové příslušenství (šnekový dopravník a elektromotor s pohonem zredukovaným na 15 otáček/min o výkonu 0,55 kW), a rovněž montáž a demontáž a dopravu zařízení. Nebylo sporu ani o tom, že žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala za tyto komponenty a související služby žalované na vrub částku 111 280 Kč bez DPH, splatnou dne [datum], a že později opravným daňovým dokladem [číslo] ze dne [datum] tuto částku snížila o 5 840 Kč (v režimu přenesení daňové povinnosti za montáž a demontáž) na 105 440 Kč bez DPH. Nesporné mezi účastníky bylo též to, že žalobkyně na uvedenou fakturu [číslo] ze dne [datum] dosud ničeho nezaplatila.

1. Předmětem sporu však mezi účastníky bylo na prvním místě to, na které komponenty dopadal závazek provedení montáže, tedy kdo měl provést montáž sila a šnekového dopravníku a kdo měl případně provést montáž jiných částí předmětného funkčního celku, případně tento celek uvést do provozu. Účastníci se dále rozcházeli v názoru na to, zda dílo, které žalobkyně žalované dodala, trpělo vadou či vadami, zda je žalovaná řádně reklamovala a zda ji žalobkyně v rámci reklamačního procesu uznala a odstranila, případně kdy se tak stalo. Dále se strany neshodly na tom, zda žalované v důsledku takto vadného (opožděného) plnění skutečně vznikla škoda a pokud ano, v jaké výši.

1. Soud ve věci provedl následující důkazy:

1. E-mailová korespondence mezi [jméno] [příjmení] (zaměstnankyní žalobkyně) a [jméno] [příjmení] (zaměstnancem žalované) v prvé řadě potvrzuje, že v první polovině prosince roku 2017 objednala žalovaná u žalobkyně mj. sklolaminátové silo a kompletní dopravník i s redukcí, jež měl být nicméně dodán až začátkem února roku 2018 (s čímž pan [příjmení] vyjádřil srozumění). V průběhu prosince roku 2017 žádal pan [příjmení] o upřesnění parametrů dopravníku (průměr, příkon motoru, výkon), které mu paní [příjmení] obratem poskytla. Dne [datum] informovala paní [příjmení] pana [příjmení], že by silo s dopravníkem bylo možné doručit nejpozději poslední týden v lednu a ve dnech 25. až 28. 1. 2018 se ujišťovala ohledně místa dodání (jímž měla být„ hasičárna“ bez č. p. v [obec]). Dne [datum] informovala paní [příjmení] pana [příjmení] o ceně montáže.

1. Korespondence výše uvedených zaměstnanců z února roku 2018 se již týkala problémů, které se po instalaci sila a dopravníku objevily. Dne [datum] informovala paní [příjmení] pana [příjmení], že z důvodu neúplné funkčnosti dopravníku dodaného a namontovaného žalobkyní dovoluje žalobkyně žalované provést úpravy na dopravníku samostatně tak, aby byla umožněna průchodnost používané komodity; pokud by úprava nevedla k obnově funkčnosti dopravníku, přijeli by jej zprovoznit montážní dělníci žalobkyně. Následující dne však pan [příjmení] informoval paní [příjmení], že po zapojení dopravníku se šnek rozjel a odsypal do mezizásobníku cca 100 kg komodity a poté přestal dodávat pelety i přesto, že motor běžel. Po následném telefonátu pracovníci žalované dopravník rozpojili a zjistili, že spojení šneků v tubusu je stržené ve šroubovaném spoji. Na základě schválení ze strany žalobkyně spojili (čtyři) pracovníci žalovaného šneky k sobě svárem v ochranné atmosféře, avšak po následném spuštění se začal po dodávce asi 10 kg pelet s motorem otáčet celý tubus, což bylo způsobeno ucpáním celého dopravníku; jelikož zvuk motoru při tom naznačoval namáhavý chod, raději jej vypnuli, aby nedošlo k jeho poškození. Ani po pěti hodinách soustavné práce se problém nepodařilo odstranit.

1. Na takto notifikované závady reagovala paní [příjmení] e-mailem ze dne [datum], v němž vyjádřila, že by ráda napsala výrobci dopravníku řádnou reklamační listinu, aby bylo možné zahájit řádný reklamační proces. Požádala proto o informaci o typu reklamovaného dopravníku a o co nejpřesnější popis hlavní závady, případně o doplnění dalších závad nebo jejich změn. Dne [datum] požádala paní [příjmení] pana [příjmení] o kvalitnější fotodokumentaci závady, neboť fotky, které měla k dispozici, nebyly zcela kvalitní pro zjištění závad. Korespondence ze dne [datum] se týkala štítku na dopravníku a na silu, který má obsahovat číslo nezbytné pro řádnou reklamaci.

1. Dne [datum] informovala paní [příjmení] pana [příjmení], že již obdržela řádný postup montáže dopravníku od technika – [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], se sídlem [adresa], Slovensko, který je dodavatelem dopravníku; návod zaslala i žalované v příloze. Pan [příjmení] [příjmení] (zaměstnanec [právnická osoba] [anonymizováno]) měl osobně přijet tento dopravník opravit.

1. Dne [datum] zaslala paní [příjmení] panu [příjmení] fakturu za laminátový zásobník, dopravník, dopravu dopravníku, dopravu sila s dopravníkem a montáž sila. Dne [datum] požádal pan [příjmení] paní [příjmení] o podrobnější specifikaci časové dotace provedených montážních prací, které paní [příjmení] dodala následujícího dne. Ve zprávě datované [datum] nicméně pan [příjmení] tyto časové dotace rozporoval a navíc paní [příjmení] upozornil, že v důsledku liknavého přístupu žalobkyně a nadstandardně dlouhé doby vyřizování reklamace dopravníku začala žalovaná topit o dva měsíce později, než bylo dohodnuto, čímž jí vznikly ekonomické ztráty (konkrétně ve výši 437 800 Kč bez DPH); dovolával se proto přiměřené slevy. V odpovědích ze dne [datum] a [datum] reagovala paní [příjmení] nejen na výhrady vůči časové dotaci montážních prací, ale rovněž na požadavek slevy; dle jejího vyjádření je tato věc předmětem jednání s dodavatelem reklamovaného dopravníku. V e-mailu ze dne [datum] pak žalované nabídla slevu ve výši 5 % na laminátový zásobník a dopravník; dne [datum] panu [příjmení] zaslala fakturu s dobropisem a dne [datum] urgovala zaplacení vyfakturované částky. Pan [anonymizováno] nicméně v e-mailu ze dne [datum] trval na svých stanoviscích nejen v části, týkající se časové dotace a průběhu montáže (přesunované z [datum] nejprve na [datum], později na [datum] v důsledku opožděného příjezdu montážníků žalobkyně prvně jmenovaného data, s konsekventními prodlevami dopadajícími na montážníky žalované). V červnu roku 2018 učinila žalobkyně pokus uzavřít se žalovanou smírčí dohodu návrhem ze dne [datum], na základě které by žalobkyně poskytla žalované slevu z původní ceny díla na 70 000 Kč; tu zaslala paní [příjmení] e-mailem panu [příjmení] dne [datum].

1. Dále soud k důkazu provedl rovněž korespondenci mezi paní [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení], jenž je koordinátorem výroby ve [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. Korespondence počíná datem [datum], v němž paní [příjmení] zmiňuje, že„ dopravník nefunguje (…) s druhou napojenou částí“, byť„ (…) toto jsme nakonec nějak více zpevnili, aby dopravník opravdu fungoval“. Na následnou žádost pana [příjmení] o upřesnění, co tímto zpevněním myslí, mu paní [příjmení] přeposlala popis vady tak, jak jej formuloval pan [příjmení] v e-mailu ze dne [datum] Pan [anonymizováno] přislíbil, že se bude problému hlouběji věnovat, avšak požádal paní [příjmení] o dokumentaci a kontakt na koncového zákazníka, který dopravník používá. Dne [datum] požádal o oficiální reklamaci s uvedením štítku reklamovaného dopravníku, o přesný popis závady a okolností jejího vzniku, eventuálně o videozáznam chodu dopravníku; tuto žádost transferovala paní [příjmení] na pana [příjmení] (jak je patrno rovněž z jejich e-mailové komunikace). Dne [datum] pan [příjmení] vysvětlil za pomoci přiložené fotografie, jak by měly být spojené jednotlivé části dopravníku objímkou a trval na tom, že při správné instalaci a dostatečném utažení matic by protáčení nemělo být možné; později zaslal též náčrt, jak má být dopravník smontován. Současně se paní [příjmení] a pan [příjmení] domluvili na osobní návštěvě technika [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov]. na místě samém, a to zejména s ohledem na netrpělivost žalované; v poslední zprávě ze dne [datum] paní [příjmení] připustila, že žalobkyně není schopna problém s dopravníkem (samostatně) vyřešit, a proto považovala návštěvu technika na místě samém za žádoucí už jen proto, že může dostat zpětnou vazbu od montážníka pana [příjmení].

1. Svědek [jméno] [příjmení] (ředitel žalované) v rámci své výpovědi, nad rámec toho, co již vyplývá z vyjádření žalované k věci samé nebo ze shora shrnuté korespondence účastníků, k věci doplnil, že podle jeho mínění brala paní [příjmení] od samého počátku na lehkou váhu, že žalovaná dodává teplo do školy a do bytů, a proto musí kotelnu spustit co nejdříve. K objednávce shrnul, že žalobkyně měla skladem pouze silo (nikoli dopravník, který musela objednat u [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]) a trvala na tom, že bude instalováno společně s dopravníkem, což bylo možné teprve po [datum], kdy měla dopravník skladem. Žalovaná měla v součinnosti s žalobkyní navézt palivo a zapojit technologii kotle do systému měření a regulace, případně zvednout silo do svislé polohy. Přesto montážní technici žalobkyně přišli dopravník nainstalovat teprve kolem poledne dne [datum], a proto vše nestihli. Pro žalovanou to znamenalo, že zbytečně blokovala jeřáb, cisternu s palivem a pracovníky. Poté, co svědek montáž opakovaně urgoval, byla dne [datum] provedena znovu, ale toho dne se nemohla dostavit společnost zajišťující spuštění technologie, a tak se toto spuštění odložilo až na [datum]. Po spuštění dopravníku naposledy uvedeného dne se dopravník po cca 15 minutách zasekl a přestal palivo dodávat. [příjmení] [příjmení] následně potvrdila za žalobkyni, že o opravu se mohou pokusit přímo ti pracovníci žalované, kteří prováděli montáž kotle. Přesto, že tito pracovníci dopravník svařili a znovu namontovali, nefungoval, a paní [příjmení] nezbylo, než na místo vyslat své techniky, aby dopravník uvedli do chodu; to se stalo nicméně až po cca 38 dnech. Po tuto dobu nemohla žalovaná vyrábět teplo a na dotaz směrem k žalobkyni, jak jí bude tato ztráta kompenzována, jí paní [příjmení] nabídla slevu cca 10 %, později jednatel žalobkyně pan [příjmení] žalované zaslal fakturu na 70 000 Kč, kterou však svědek odmítl, neboť byl ochoten uhradit maximálně cenu sila, která však činila pouze 41 000 Kč. K ušlému zisku a zeleným bonusům svědek vysvětlil, že se jedná o bonusy vyplácené za výrobu energie z obnovitelných zdrojů (zde biomasy); při určení jejich výše vycházel ze zkušenosti předchozích dvou let. Co se týče přepravovaného média, vyslovil svědek přesvědčení, že žalobkyni bylo známo, že do sila se měly sypat pelety a že zásobník měl být schopen přepravit 120 kg těchto pelet za hodinu; dodávka sila tak sice byla v pořádku, ale dopravník byl zřejmě designován na přepravu obilí. K tomu, kdo dopravník spustil, svědek upřesnil, že žalobkyně namontovala dopravník dne [datum], kdy ještě nefungoval kotel; ta společnost, která kotel dodala, pak jednotlivé komponenty elektricky propojila a dopravník se spustil jednoduše zapnutím příslušného tlačítka. Závěrem své výpovědi popřel, že by obdržel jakékoli námitky k reklamaci ze strany žalobkyně, včetně výhrad ke způsobu užívání díla, a to ani po opravě dopravníku či jeho kompletní výměně; vyjádřil znovu přesvědčení, že dílo nebylo provedeno profesionálně podle požadavků žalované.

1. Svědek [jméno] [příjmení] k věci (nad rámec výše uvedeného) uvedl, že šnekový dopravník, který byl předmětem dodávky žalobkyni a potažmo žalované, je jednoduché potrubí o průměru 100 až 120 mm o délce 6 m. Společnost [anonymizováno 5 slov] neprováděla instalaci a montáž, ale pouze opravu dopravníku; své odpovědnosti za vadu dopravníku se nezříkala, ač svědek nevěděl, zda se jednalo o oficiální reklamaci nebo pouhou komunikaci mezi dotčenými subjekty. Závada na dopravníku měla patrně mechanickou povahu (dopravník nedodával pelety); podle zkušenosti svědka jsou nejčastější příčinou poruch zaprvé nevhodná obsluha a užívání, zadruhé nevhodná vlastnost či struktura přepravovaného média (suchost, mastnota, atd.), které neodpovídá konstrukci dopravníku, zatřetí nedostatečnost nádrže vedoucí k ucpání či zaseknutí v místě výpustě dopravníku, nebo (začtvrté) cizí těleso v dopravníku (kámen, nástroj, atp.). Při prohlížení zaslané fotodokumentace si svědek všiml neodborných zásahů do dopravníku, které později externí montér [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] opravil a naposledy jmenovaná společnosti vyrobila navíc jeden kus segmentu dopravníku pro výměnu. Po odzkoušení v provozu dopravník dle vzpomínek svědka fungoval, ale svědek se nedokázal vyjádřit k tomu, kdo prováděl úplně první instalaci; předpokládal, že to byla žalobkyně, která na základě již existující předchozí spolupráce patrně měla k dispozici potřebné návody k použití. Nepotvrdil hypotézu, že k poruše dopravníku mohlo dojít neodborností při jeho spuštění, neboť si nebyl vědom, že by zde figuroval nějaký faktor, který by to mohl zapříčinit; jedná se totiž o poměrně nekomplikované zapojení do sítě o 380 V, kdy spuštění zajišťuje jeden vypínač, takže buď se celý systém spustí, anebo ne. Samotná instalace dopravníku tak podle názoru svědka nemohla mít za následek poruchu dopravníku také proto, že k jeho poruše došlo až po nějaké době od uvedení do provozu.

1. Vzhledem k tomu, co uvedl svědek [příjmení] v závěru své svědecké výpovědi, nepovažoval soud za nezbytné provádět (z opatrnosti žalovanou navržený) výslech [jméno] [příjmení], který dopravník spustil a objevil jeho vadu.

1. Podle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], by žalovaná mohla v období od 15. 2. 2018 do 22. 3. 2018 vyrobit a dodat svým odběratelům teplo o objemu [číslo] Gj. Výše škody z neobdrženého hrubého provozního příjmu tak podle znalce činí 171 460,12 Kč.

1. Žalovaná vyzvala žalobkyni dne [datum] k náhradě škody ve výši 211 834,80 Kč bez DPH (výzva byla k poštovní přepravě podána téhož dne); z obsahu výzvy je zřejmé, že žalovaná setrvala na postoji, že věc dodaná žalobkyní byla dodána opožděně teprve dne [datum], a to navíc s vadami, které byly odstraněny teprve [datum], v důsledku čehož žalovaná nevyrobila teplo v objemu 1 299 Gj.

1. Žalobkyně zaslala dne 1. 11. 2018 žalované předžalobní výzvu z téhož dne, v níž ji vyzvala k zaplacení částky 105 440 Kč do sedmi dnů od jejího doručení.

1. Soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění z faktury č. [anonymizováno] vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], na vrub žalované dne [datum] za prodej pelet v hodnotě 41 291,25 Kč, dále z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené žalovanou jejímu odběrateli společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], KB2 a KB3“ na částku 561 053 včetně DPH (podle této faktury žalovaná vyrobila teplo o objemu cca 1 Gj) a z faktury [číslo] ze dne [datum] vystavené společností [právnická osoba] z pozice dodavatele pro žalovanou jako odběratele za elektrickou energii za měsíc květen 2019 na kotelnách KB2 a KB3 v [obec], a to ve výši 6 790 Kč, neboť otázku výše škody vzniklé žalobkyni nedodáním tepla řešil komplexně zadáním znaleckého úkolu znalci. To samé platí o„ Protokolu o měření paliva [číslo]“,„ Osvědčení o zkoušce č. O [číslo]“,„ [příjmení] nabídce ze dne [datum]“ a„ Energetickém regulačním věstníku, ročník 17, částka 5/ 2017“ či„ Dokladu o výplatě podpory [číslo]“; tyto důkazy byly zahrnuty buď znalcem do znaleckého posudku, anebo byly nahrazeny podklady o stejné či vyšší relevanci.

1. Na podkladě provedeného dokazování posoudil soud věc po právní stránce následujícím způsobem.

1. Mezi účastníky byla uzavřena na základě objednávky ze dne [datum] kupní smlouva v režimu § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož se„ (k ) upní smlouvou (…) prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.“.

1. Předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky byla nejen dodávka sklolaminátového sila a šnekového dopravníku, ale také montáž přinejmenším v pořadí druhého zmíněného výrobku, což vyplývá jak z faktury [číslo] ze dne [datum], tak z e-mailové korespondence zástupců žalobkyně a žalované a rovněž podpůrně i z výpovědí svědků. Za kupní smlouvu se přitom nepovažuje smlouva, podle níž„ převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti“ (§ 2086 odst. 2 občanského zákoníku); činností se rozumí i montáž zboží přesto, že ji občanský zákoník samostatně nezmiňuje a že pro ni není autoritativně určeno, podle jakého typu smlouvy se bude provádět (respektive, zda se tak bude dít podle smlouvy o dílo, či podle smlouvy kupní). Pro posouzení smluvního typu je tak v případě montáže rozhodný„ princip těžiště“ předmětu plnění. V souzené věci nedospěl soud k závěru, že by převážná část závazku strany, která má zboží dodat, spočívala ve vykonání činnosti nebo že by závazek této strany zahrnoval převážně montáž zboží.

1. Ačkoli se žalovaná při notifikaci vad šnekového dopravníku nikdy neodkazovala na žádné zákonné ustanovení a dokonce v komunikaci se zástupkyní žalobkyně z počátku slovo„ reklamace“ vůbec nezaznělo, přesto lze v obecné rovině odkázat na § 2099 občanského zákoníku, který za vadnou věc považuje tu, která nemá„ (…) vlastnosti stanovené v § 2095 a § 2096“, tedy neodpovídá vůli kupujícího co do objednaného množství, jakosti a provedení, případně účelu patrného ze smlouvy.“. Absence odkazu na zákonnou úpravu či výslovného slova„ reklamace“ nicméně dle názoru soudu ničeho nemění na tom, že žalovaná považovala plnění provedené žalobkyní za vadné a žalobkyně na tyto výtky reagovala vstřícně snahou o nápravu; současně e-mailová korespondence (a to ani mezi žalobkyní a žalovanou, ani mezi žalobkyní a jejím subdodavatelem - [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova]) ani v nejmenším nenaznačuje, že by se žalobkyně či její subdodavatel pokoušeli odpovědnosti za vadné plnění jakkoli zprostit, a to ani odkazem na nesprávnou instalaci (montáž) souvisejících komponentů či nedodržení postupu pro uvedení zařízení do provozu. Nadto žalobkyně za pomoci svého subdodavatele nakonec zařízení zprovoznila, jakkoli se tak stalo se zpožděním 36 dnů. Soud tak dospívá k závěru, že žalobkyně zcela akceptovala výhrady žalované proti poskytnutému plnění a aktivně přistupovala k nápravě vytýkaných vad, případně dala žalované souhlas ke svépomocným zásahům do chodu zařízení; nedokázala nicméně zabránit v prodlevě s dodávkou zboží (respektive s uvedením zařízení jako celku do provozu).

1. Současně v řízení nebylo prokázáno, že by instalaci dopravníku měla provést žalovaná; tato námitka neodpovídá ani obsahu faktury [číslo] ze dne [datum], ani obsahu e-mailové korespondence mezi zaměstnanci účastníků, a nepodpořila ji ani výpověď svědka [příjmení]. Posledně uvedená výpověď rovněž podpořila tvrzení žalované, že následná elektromontáž a uvedení zařízení jako celku do provozu prakticky vylučovalo pro svou jednoduchost a relativní nekomplikovanost tu verzi, že by snad byly jednotlivě nebo společně příčinou poruchy šnekového dopravníku. Pouze pro úplnost soud dodává, že nepřistoupil k doplňujícímu výslechu tohoto svědka, neboť měl za to, že se k uvedeným otázkám vyjádřil jasně, jednoznačně a srozumitelně již při prvním výslechu; doplňující výslech by tak byl nejen nadbytečný, ale vzbuzoval by oprávněné pochybnosti o tom, zda svědek nebyl v mezidobí ovlivňován k úpravě své výpovědi do podoby, který žalobkyni jakožto účastníkovi, který ji navrhl na podporu své skutkové verze, konvenuje.

1. Výše popsané vady plnění konsekventně nalezly odraz v procesní obraně žalované, která se vůči nároku žalobkyně bránila tzv. kompenzační námitkou vystavěnou na tom, že opožděné zprovoznění zařízení mělo za následek škodu (ztrátu) za nevyrobené teplo pro jejího odběratele. Výslovně přitom uvedla, že se nejedná o vzájemný návrh ve smyslu § 97 o. s. ř., včetně všech procesních důsledků z toho plynoucích.

1. Soud se nicméně musel pozastavit nad dikcí § 1987 odst. 2 občanského zákoníku upravující nemožnost započtení. Výklad uvedeného ustanovení podal Nejvyšší soud v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, v němž mj. dovodil, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky (tj. pohledávky, proti které je započítáváno) před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní (tj. započítávané) pohledávky. Nejistou nebo neurčitou ve smyslu vykládaného ustanovení je (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Například v rozsudku ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 (podobně též v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, či ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněném pod číslem 23/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. v usnesení ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. 23 Cdo 900/2020), Nejvyšší soud konstatoval ve vztahu k otázce, kdy lze pohledávku považovat za jistou, že„ (t) ak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 občanského zákoníku. Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování).“.

1. Soud měl za to, že kompenzační námitka byla uplatněna již v počátku řízení a že nebude vyžadovat složitější dokazování, na čemž neměnila nic ani potřeba zjistit znaleckým zkoumáním skutečnou výši škody za takto nevyrobené teplo, aby bylo najisto postaveno, že žalovanou tvrzená výše škody má oporu v realitě. Soud totiž na podkladě provedeného dokazování nepochyboval o tom, že žalobkyně je odpovědná za škodu způsobenou žalované pozdním uvedením objednaných výrobků do provozu, a výše škody byla jediným prvkem odpovědnostního vztahu, o kterém si nebyl schopen učinit vlastní úsudek.

1. K prvkům odpovědnosti za škodu soudu nejprve v obecné rovině uvádí, že odpovědnost za škodu je zvláštním závazkovým vztahem mezi škůdcem a poškozeným, který vyplývá z předchozího porušení smluvní povinnosti ze strany škůdce (závazek ze smlouvy), a jenž je založen na povinnosti škůdce nahradit poškozenému takto způsobenou škodu, a tomu odpovídající právo poškozeného tuto náhradu po škůdci žádat a případně se jí domáhat i u soudu. Podle § 2913 občanského zákoníku„ (p) oruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou straně nebo i osobě, v jejímž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.“. Obecnými předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy jsou zaprvé objektivní stránka, tedy porušení smluvní povinnosti, zadruhé vznik újmy ve sféře poškozeného (ať již ve formě materiální škody, či nemajetkové újmy) a zatřetí příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem újmy (tzv. kauzální nexus). Povinnost k náhradě škody v případě porušení smluvní povinnosti je založena na objektivním principu, a tedy zavinění (subjektivní stránka) se nezkoumá a v úvahu přichází pouze naplnění některého z liberačních důvodů uvedených v § 2913 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož se lze smluvní odpovědnosti zprostit, prokáže-li škůdce, že„ (…) mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá v době, kdy byl škůdce s plnění smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.“.

1. Jak již bylo vysvětleno, v souzené věci byla naplněna objektivní stránka odpovědnosti za škodu (tj. porušena smluvní povinnost žalobkyně dodat žalované jednotlivé komponenty tak, aby byly schopny ve vzájemně provázaném celku zajistit požadovanou a očekávanou funkci, tj. přepravu komodity pro výrobu tepla do kotelny). Současně nic nenasvědčovalo a žalobkyně se ani nedovolávala existence některého ze zákonem předvídaných liberačních důvodů. Soud nepochyboval ani o příčinné souvislosti mezi opožděnou dodávkou funkčního celku a nevyrobeným teplem, potažmo škodou spočívající v nemožnosti žalované toto teplo prodat svému odběrateli. Výše škody stanovená znaleckým posudkem [anonymizováno] [příjmení] přitom převyšuje zažalovaný nárok, a tedy kompenzační námitku žalované lze připustit. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl v plném rozsahu, a to včetně příslušenství (úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku).

1. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a proto jí podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přísluší právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Ty sestávají ze složené zálohy na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 5 000 Kč a nákladů spojených s jejím zastupováním advokátem. Advokát žalované ve věci učinil osm úkonů právní služby (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)), a to přípravu a převzetí zastoupení, podání ve věci samé – vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu, a patero účastí u jednání u zdejšího soudu dne [datum] v trvání 30 minut, dne 26. 9. 2019 v trvání 1 hodiny 50 minut, dne [datum] v trvání 30 minut, dne [datum] v trvání 1 hodiny 20 minut a dne [datum] v trvání 20 minut, kdy mu za každý z těchto úkonů náleží podle § 7 bodu 5, ve spojení s § 9 odst. 3 advokátního tarifu odměna v tarifní hodnotě 5 340 Kč, celkem tedy 42 720 Kč. Dále mu za ně podle § 13 téže vyhlášky náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z nich, celkem tedy 2 400 Kč.

1. V souvislosti s účastí u soudního jednání má zástupce žalovaného podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu nárok na náhradu cestovních výdajů za cestu z [obec] do [obec] a zpět (náhrada za jízdu osobním automobilem [anonymizována dvě slova] [registrační značka] o vzdálenosti pětkrát 143,8 km ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (při průměrné spotřebě 5, 3/100 km a průměrné ceně nafty 33,60 Kč v roce 2019, 27,80 Kč v roce 2021 a 36,10 Kč v roce 2022 a sazbě základní náhrady 4,10 Kč/km v roce 2019, 4,40 Kč/km v roce 2021 a 4,70 Kč/km v roce 2022)), celkem tedy 4 322,33 Kč Vedle nich náleží zástupci žalované také náhrada za promeškaný čas v souvislosti se soudními jednáními (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu; 20 půlhodin po 100 Kč) ve výši 2 000 Kč.

1. Celkem tak náklady žalované činí (včetně DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 10 802,89 Kč) po zaokrouhlení částku 67 245,22 Kč.

1. Soud jako úkon právní služby neuznal doplnění skutkových tvrzení na výzvu soudu ze dne 10. 7. 2019, neboť je povinností účastníka učinit podání (zde vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu) perfektní hned napoprvé.

1. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. soud dále rozhodl o povinnosti žalobkyně nahradit státu náklady, které v řízení stát platil, a to nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku ve výši 9 488 Kč (z toho uhrazeno 5 000 Kč ze zálohy složené žalovanou) a v souvislosti s podáním svědecké výpovědi panem [jméno] [příjmení] ve výši 3 144 Kč Celkem je tak žalobkyně povinna státu nahradit 7 632 Kč.

Poučení