22 C 67/2010

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro zaplacení 57 018 780 Kč takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku k 57 018 78 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 159 413 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 64 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky 57 018 780 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem [obec] obchodní inspekce (dále jen„ ČOI“). Dle žalobních tvrzení mělo k nesprávnému úřednímu postupu dojít tak, že ČOI dne [datum] odebrala vzorek elektrospotřebiče (napařovací žehličky) značky HOMEFRIEND model CW-SI 18, kterou žalobce dodal obchodní společnosti [právnická osoba] (dále jen„ Kaufland ČR“), a aniž by po zadání bezpečnostní zkoušky Elektrotechnickému zkušebnímu ústavu, s.p. (dále jen„ EZÚ“) zkoumala soulad jejích závěrů s platnými bezpečnostními normami, vydala dne [datum] tiskovou zprávu, v níž uvedla, že objevila z důvodu závady spočívající v nedostatečném průřezu vodiče napájecího přívodu nebezpečnou napařovací žehličku, která„ představuje vážné riziko úrazu a požáru, protože může dojít k přehřátí napájecího přívodu spotřebiče během používání“. Tisková zpráva byla následně prezentována v hromadných sdělovacích prostředcích a zveřejněna na webových stránkách ČOI.

2. Žalobce uvedl, že následně bylo ČOI uznáno, že předmětný výrobek v uvedeném ohledu vyhovuje technickým normám, nicméně informace na webových stránkách ČOI byla až do konce května 2009. Z uvedeného důvodu proto dle jeho tvrzení vznikla žalobci škoda spočívající jednak v ušlém zisku ve výši 40 142 051 Kč, protože zákazníci začali výrobky dodávané žalobcem vracet a reklamovat z důvodu nedůvěry a [právnická osoba] ČR zrušila objednávku na elektrické spotřebiče značky HOMEFRIEND pro rok 2009, a dále v nákladech ve výši 16 876 027 Kč vynaložených na reklamu a propagaci výrobků uvedené značky v letech 2006 – 2008.

3. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], byl zjištěn úpadek původní žalobkyně [právnická osoba], a.s., a bylo rozhodnuto o řešení tohoto úpadku konkurzem. Insolvenční správce v souladu s § 264 insolvenčního zákona navrhl, aby v řízení bylo pokračováno, a stal se tak účastníkem na místě dlužníka.

4. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala převzetí nesprávného závěru do své tiskové zprávy ze dne [datum], zveřejnění informace dle protokolu o zkoušce EZÚ na svých internetových stránkách a předběžné uplatnění nároku žalobcem. Poukazovala na to, že činnost orgánu dozoru nad trhem zahrnuje nejenom ukládání sankcí v případě zjištění, že byl spáchán správní delikt, ale i ochranu osob před rizikovým výrobkem, poukazovala na ustanovení včetně výstrahy dle ustanovení § 6 zákona č. 102/2001Sb., které je použitelné a týká se rozhodování tohoto orgánu v přítomném čase správně dostupným okruhem informací. V daném případě ČOI v rámci distribuce předmětného výrobku zahájila správní řízení o pokutě na základě upozornění spotřebitele, dle kterého předmětný výrobek začal sám od sebe hořet. Upozornila na skutečnost, že předmětný výrobek vykazoval nedostatky výstražného upozornění dle ČSN EN [číslo] ed 2 ve znění změny A2, že žalobcem předkládaná argumentace o vzniklé škodě je hypotetická, neboť žalobce nepředložil žádnou objednávku předmětného zboží, když vyjádření odběratele o tom, že plánuje určité zboží objednat, neprokazuje skutečnou škodu, že její tisková zpráva ze dne [datum] nemohla ovlivnit spotřebitelskou obec ani další perspektivu výrobků značky HOMEFRIEND. Žalobcem tvrzená skutečná škoda nemohla vzniknout v příčinné souvislosti s nesprávným postupem orgánu státu, když zbytečnost vynaložení těchto nákladů prokázána nebyla, neboť žalobce z vynaložených nákladů na reklamu a propagaci mohl profitovat v předchozích letech i po převážnou část roku 2008.

5. V projednávané věci soud nárok žalobce rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zamítl jako nedůvodný, jelikož neshledal v postupu státu prezentovaného žalobcem nesprávný úřední postup vyplývající z ustanovení § 13 zákona č. 82/1998 Sb. K odvolání žalobce bylo rozhodnutí soudu I. stupně zrušeno s odůvodněním, že žalobcovo tvrzení uvedené v podané žalobě, že ČOI uveřejnila nepravdivé a nesprávné informace o výrobku uvedené jím na trhu, bylo v projednávané věci prokázáno po provedeném dokazování a že v této souvislosti nelze též přehlédnout, že zařazení předmětné žehličky do sekce rizikové výrobky bylo ještě v květnu 2009 nadále prověřováno. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby v novém řízení zaměřil svoji pozornost na zkoumání existence dalších dvou podmínek nutných pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, a to k prokázání žalobcem tvrzených skutečností podstatných pro vznik a příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody.

6. Po doplnění dokazování soud rozhodl dne [datum] ve věci rozsudkem č. j. [číslo jednací], kterým věc zamítl, neboť neměl za prokázaný vznik ušlého zisku a vzniklé škody v žalované výši a existenci škody v příčinné souvislosti s nesprávným postupem ČOI, a rovněž na základě námitky promlčení vznesené žalovanou. K odvolání žalobce byl rozsudek soudu I. stupně zrušen pro nepřezkoumatelnost ohledně závěru soudu o neexistenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody a pro opomenutí důkazních návrhů žalobce. Soudu I. stupně bylo uloženo, aby v novém řízení účastníky vyzval k doplnění tvrzení ohledně příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody a ohledně nároku žalobce na náhradu ušlého zisku, i s ohledem na pokles tržeb žalobce v roce 2008.

7. Po provedeném a doplněném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

8. Mezi účastníky nebylo sporné a soudu bylo též osvědčeno, že dne [datum] odebrala ČOI vzorek zboží žalobce, konkrétně napařovací žehličky CW-SI 18. Po provedené kontrole dne [datum] ČOI vydala tiskovou zprávu, v níž uvedla, že objevila z důvodu závady spočívající v nedostatečném průřezu vodiče napájecího přívodu nebezpečnou napařovací žehličku, která představuje vážné riziko úrazu a požáru, protože může dojít k přehřátí napájecího přívodu spotřebiče během používání. Tato tisková zpráva následně byla prezentována v hromadných sdělovacích prostředcích, v pořadu televize [příjmení] a rovněž byla zveřejněna na webových stránkách ČOI.

9. Dále bylo mezi stranami nesporné, že žalobce před podáním žaloby uplatnil svůj nárok na náhradu škody u Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho žádosti nebylo vyhověno.

10. Soud dále z předložených listin zjistil, že na základě oznámení Městského úřadu v Písku byl dne [datum] odebrán vzorek předmětného výrobku a dne [datum] EZÚ na základě ČOI vydal protokol o zkoušce dne [datum], z nějž vyplynulo, že kontrolovaný výrobek nevyhovuje ČSN EN [číslo] a ČSN EN [číslo] v tom, že návod neobsahuje upozornění, že„ spotřebič není určen pro užívání osobami včetně dětí, jimž smyslová, fyzická nebo mentální schopnost či nedostatek zkušeností a znalostí zabraňuje v bezpečném používání spotřebiče, pokud na ně nebude dohlíženo, nebo pokud nebyly instruovány ohledně použití spotřebiče osobou zodpovědnou za jejich bezpečnost a že vodič napájecího přívodu nemá mít průřez menší než 1 milimetr čtvereční, přičemž vodiče napájecího přívodu mají průřez nižší, 0,75 milimetrů čtverečních“. Kontrolovanou osobou byla [právnická osoba] ČR, která obdržela od ČOI výsledky kontrolního zjištění, včetně protokolu o zkoušce EZÚ. Kontrolovaná osoba dále pak podala námitky proti kontrolnímu zjištění a jejím námitkám bylo vyhověno a kontrolované osobě byl doručen opravný protokol EZÚ ze dne [datum]. Až následně ČOI provedla i u [právnická osoba] v její provozovně v [obec]. Předmětem kontroly byl mimo jiné i předmětný výrobek napařovací žehlička značky HOMEFRIEND, Model CW-SI 18. Při této kontrole opětovně bylo zjištěno, že předmětný výrobek neobsahuje upozornění pro užívání a nesplňuje zákonné požadavky dle nařízení vlády č. 17/2003Sb. Bylo též konstatováno, že předmětný výrobek sice splňuje požadavky o průřezu vodiče dle technické normy, nicméně závěry kontroly svědčily o tom, že výrobek neobsahuje předpisem předepsané upozornění pro užívání. Na základě této kontroly pak ČOI vyzvala žalobce dopisem ze dne [datum], aby předložil úřadu nabývací doklady ke kontrolovanému předmětnému výrobku. Výše uvedené bylo zjištěno z následujících listinných důkazů: fotokopie protokolu o zkoušce ze dne [datum], námitky proti kontrolnímu zjištění ze dne [datum], rozhodnutí o námitkách ČOI ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a doplnění tohoto kontrolního zjištění, dopis [právnická osoba] ČR ze dne [datum], [datum], dopis ČOI ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, stránky ČOI o napařovací žehličce, dopis Inspektorátu ČOI ze dne [datum], vyjádření zástupce [právnická osoba] ze dne [datum].

11. Soud dále zjistil, že žalobce před výše uvedenou kontrolou dne [datum] vyzval ČOI k odstranění nepravdivých informací, které byly v tiskové zprávě a to z důvodu, že předmětný výrobek splňuje technické normy, protože u spotřebiče s délkou šňůry do dvou metrů může být použit vodič o průřezu 0,75 mm. Na tuto výzvu reagovala ČOI a sdělila, že skutečnosti o průřezu vodiče nebyly zpochybněny, nicméně předmětný kontrolovaný výrobek je nadále rizikový, neboť neobsahuje dostatečný návod o bezpečném užívání a ohrožuje veřejný zájem. Výše uvedené bylo zjištěno z následujících listinných důkazů: fotokopie protokolu o zkoušce ze dne [datum], námitky proti kontrolnímu zjištění ze dne [datum], rozhodnutí o námitkách ČOI ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a doplnění tohoto kontrolního zjištění, dopis [právnická osoba] ČR ze dne [datum], [datum], dopis ČOI ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, stránky ČOI o napařovací žehličce, dopis Inspektorátu ČOI ze dne [datum], vyjádření zástupce [právnická osoba] ze dne [datum].

12. Po provedené kontrole ČOI v červnu 2008 v provozovnách [právnická osoba] ČR v [obec] a v [obec], [právnická osoba] ČR předmětné zboží zlikvidovala. Soud dále zjistil, že na základě kontrolního zjištění bylo ČOI zahájeno se žalobcem i správní řízení a že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí o správním deliktu a žalobci udělena pokuta. K odvolání žalobce rozhodnutím odvolacího orgánu ze dne [datum] ohledně předmětného výrobku, bylo správní řízení zastaveno. Soud dále zjistil, že předmětem tohoto správního řízení nebyly okolnosti o průřezu vodiče napájecího přívodu předmětné žehličky. Výše uvedené soud zjistil z listinných důkazů provedených při jednání soudu dne [datum] a [datum]. Jedná se o následující listiny: fotokopie protokolu o zkoušce ze dne [datum], námitky proti kontrolnímu zjištění ze dne [datum], rozhodnutí o námitkách ČOI ze dne [datum], sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] a ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a doplnění tohoto kontrolního zjištění, dopis [právnická osoba] ČR ze dne [datum], [datum], dopis ČOI ze dne [datum], dopis ČOI ze dne [datum] a [datum], rozhodnutí ČOI ze dne [datum] a [datum], e-mailová korespondence, stránky ČOI o napařovací žehličce, dopis Inspektorátu ČOI ze dne [datum], vyjádření zástupce [právnická osoba] ze dne [datum].

13. Soud dále z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] zjistil, že v letech 2004 až 2012 byl zaměstnancem [právnická osoba]. Žalobce této společnosti dodával výrobky již od roku 2004. Zboží se objednávalo běžně s 9 měsíčním až ročním předstihem. Svědek byl v postavení vedoucího, vyjednával tedy s dodavateli, samotné nákupy pak už měli na starosti nákupčí. Předmětné žehličky žalobce též dodával [právnická osoba] a to již před reportáží na televizi [příjmení]. Po předmětné události, která souvisela s kontrolou vzorků žehliček, společnost v létě roku 2008 tyto žehličky dodané žalobcem stáhla z prodeje a zlikvidovala. Důvodem k ukončení spolupráce se žalobcem byla ztráta image [právnická osoba].

14. Ze znaleckého posudku Ing. Mgr. [celé jméno znalce] dále bylo zjištěno, že soudem ustanovený znalec z oboru ekonomika – investice ve specializaci posuzování investičních projektů, stanovení ztráty ušlého zisku vycházel při vypracování znaleckého posudku z výpisu z obchodního rejstříku společnosti žalobce, z insolvenčního rejstříku společnosti žalobce, z daňového přiznání společnosti za roky 2007, 2008, 2009, z výroční zprávy společnosti včetně účetních závěrek za roky 2002, 2003, 2004, 2005, 2006 včetně účetní závěrky za rok 2007, z účetnictví a z vybraných informací a účetních dokladů společnosti v letech 2006 až 2009, z dohody o rámcových podmínkách spolupráce, uzavřené se společností [právnická osoba], z doplňujících informací předsedy představenstva společnosti. Na zadané otázky, zda v majetkové sféře společnosti žalobce se projevilo a jakým způsobem vydání tiskové zprávy ČOI o nebezpečné napařovací žehličce, znalec při formulaci odpovědi a posouzení stavu společnosti ke všem okolnostem v jeho podnikání, k minulému tržnímu postavení, ke konkrétním obchodním podmínkám, k podnikatelskému riziku a k tržní situaci uvedl, že uvedená tisková zpráva ČOI se v majetkové sféře společnosti projevila zřetelným způsobem, jedná se o ušlý zisk minimálně za rok 2008 a 2009, jedná se o ušlý zisk s nakládání se zbožím dle volné podnikatelské úvahy obvyklým způsobem za období od [datum] do [datum], je ve výši 32, 401.000 Kč. Na otázku, jaké byly příjmy a ztráty společnosti obdobného druhu zboží v roce 2009, znalec odpověděl, že alikvotní část obchodní marže společnosti z bílé elektroniky za rok 2007 se podílela na obchodní marži společnosti v rozsahu 51,04% a obdobných výrobků bylo ve výši 13, 551.120 Kč. Na zadanou otázku, jaké příjmy společnost vykazovala podle daňového přiznání z prodeje obdobného zboží v roce 2007, znalec uvedl, že to byly příjmy ve výši 96, 771.670 Kč dle daňových přiznání a fakturace společnosti. Ze znaleckého posudku dále bylo zjištěno, že společnost v roce 2007 dodala [právnická osoba] ČR bílou elektroniku včetně předmětného výrobku v hodnotě 80, 206.260 Kč, celkem 340 225 kusů výrobků a že obrat společnosti dle daňových dokladů dosažené se [právnická osoba] ČR za rok 2007 u obdobného druhu zboží byl ve výši 90, 879.069 Kč včetně přidružené výroby. Na otázku, zda došlo reálně ke snížení majetkové hodnoty společnosti v důsledku uvedené tiskové zprávy podle daňových dokladů a daňových přiznání společnosti, znalec uvedl, že v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] došlo k přerušení - omezení podnikatelské činnosti žalobce dle žaloby, i ke snížení tvorby zisku v důsledku omezení volné podnikatelské úvahy a že dle šetření je zřejmé, že došlo k poškození společnosti a žalovaná část je pouze část vzniklé škody, kterou společnost ve vymezeném období generuje 15. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vypracován na základě zadání žalované, a jeho dodatku [číslo] bylo zjištěno, že podkladem pro vypracování znaleckého posudku byl mimo jiné i znalecký posudek provedený na základě zadání soudu Mgr. [celé jméno znalce] a oznámení [právnická osoba] ČR o bonusu vystaveném pro žalobce, byla předmětem znaleckého zkoumání teoretická východiska vyčíslování finanční újmy, klasifikace metod i modelů, postup při stanovení odhadu finanční újmy (ušlého zisku) s přihlédnutím k odborným faktorům. Znalecký ústav k posudku Mgr. [celé jméno znalce] uvedl, že je nutno zdůraznit, že provozní hospodaření společnosti žalobce bylo již před zveřejněním tiskové zprávy ČOI v projednávané věci samo o sobě ztrátové. Ke konci roku 2007 dosáhla provozní ztráty ve výši 4 558 000 Kč. Soudem ustanovený znalec se nezabýval věcným rozborem ani analýzou provozních nákladů, aby prověřil, které činnosti z portfolia podnikatelských aktivit žalobce byly ziskové a které nikoli. Ze znaleckého posudku též vyplývá, včetně oznámení o bonusech, které byly přílohou posudku, že v roce 2008 již od počátku, tedy 10 měsíců před zveřejněním tiskové zprávy ČOI významně omezila své odběry zboží od společnosti žalobce. Již na konci září roku 2008, tedy před zveřejněním tiskové zprávy měsíční obrat z dodávek zboží pro Kaufland byl pouhých 22% obratu předchozího, z toho plyne, že ještě před zveřejněním zprávy ČOI došlo k meziročnímu poklesu obratu z dodávek zboží pro Kaufland o 78%. Uvedenou skutečností se znalec ve svém posudku nezabýval. Nezjistil žádnou příčinu tak významného meziročního poklesu tržeb za dodávky pro Kaufland. V souvislosti s vyčíslením ušlého zisku dále zdůraznil posudek, že znalec prováděl prognózu tržeb společnosti žalobce za prodej zboží pro roky 2008 a 2009, přitom vycházel z ročního objemu tržeb, dosažených v předchozím roce, tedy 2008 a v alternativním scénáři prognózoval tržby pro oba roky s určitým tempem růstu, který byl v rozporu se skutečností nastalou ještě před vydáním předmětné tiskové zprávy ČOI a zveřejněním reportáže. Znalec tento meziroční propad nezohlednil. Uvedeným problémem se nezabýval. Ke stanovení příjmů a tržeb a ztráty společnosti žalobce z prodeje obdobného druhu zboží v roce 2007 znalecký ústav ve svém posudku dále uvedl, že podíl obdobného zboží na celkovém obratu z obchodní činnosti byl ve vyčísleném poměru při celkové ztrátě společnosti v roce 2007 ve výši 4, 558.000 Kč z celkových tržeb za prodej zboží v roce 2007. Dále ke znaleckému posudku ohledně stanovení hodnoty zboží, které společnost podle daňových dokladů nakoupila v roce 2007, znalecký ústav dále uvedl, že znaleckému ústavu není známo, jakým způsobem znalec dospěl k pořizovací ceně obdobného zboží. Daná částka je zcela nepřezkoumatelná. Dále znalecký ústav uvedl, že znalec ke stanovení zisku (ztráty z prodeje obdobného zboží pro jednotlivé roky) jako násobek provozního výsledku hospodaření a podílu obratu z prodeje obdobného zboží z celkového obratu za prodej zboží vůbec neprověřoval a není jasné, které náklady souvisí s kterou činností. Znalec tedy vyčíslil provozní ztráty z prodeje obdobného zboží, předpokládal, že tyto ztráty tvořila pouze obchodní činnost. Dále znalecký ústav poukazoval na to, že znalec nehodnotil, že na konci roku 2007 žalobce dosahoval provozní ztráty a pokud jeho obchodní činnost byla ztrátová, pak v této ztrátové společnosti nemohl vzniknout ušlý zisk. Bez věcné analýzy nákladovosti jednotlivých podnikatelských činností, realizovaných společností proto nelze tvrdit, že právě obchodní činnost pro Kaufland s obdobným zbožím byla pro danou společnost zisková. Znalec se nezabýval věcným rozborem či analýzou provozních nákladů společnosti. Ze znaleckého posudku proto nelze prokázat, které činnosti byly pro danou společnost, tedy žalobce ziskové, a které ztrátové a závěrem znalecký ústav konstatoval, že znalec se vůbec nezabýval prověřením příčinné souvislosti, zda pokles tržeb z obchodní činnosti v letech 2008 a dalších letech byl následkem zveřejnění tiskové zprávy ČOI. Dále poukazoval na to, že znalec ve svém posudku při jednotlivých odpovědích dospívá k rozporuplnému závěru a jeho závěry jsou rozporuplné včetně stanovení finanční újmy. Na základě opravy dodatkem [číslo] znalecký ústav opravil, že mezi lety 2007 a 2008 došlo k velkému propadu obratů z prodeje zboží, jež nastaly i v měsících před zveřejněním tiskové zprávy, jak vyplývá ze znaleckého posudku.

16. Soud vzal za prokázané, že žalobce měl přihlášeny následující ochranné známky – OFO, IMAGIC, HOMEFRIEND, CWR, HOMETECH, AMITEL, AMITECH, CWR-TECH, a BLUE ORANGE FURNITURE. Tato skutečnost vyplynula z výpisu zapsaných ochranných známek z databáze Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne [datum].

17. Dle příloh k účetním uzávěrkám z roku 2003, 2004, 2005, 2006 a 2007 a daňových přiznání za rok 2006, 2007 a 2008 žalobcův hospodářský výsledek před daní po nárůstu v roce 2005 vykazoval setrvalou sestupnou tendenci. V roce 2007 pak žalobcův hospodářský výsledek činil ztrátu 4 964 713 Kč.

18. Ohledně obchodního vztahu mezi žalobcem a [právnická osoba] soud zjistil, že [právnická osoba] v pravidelných intervalech objednávala od žalobce drobnou elektrotechniku. Závazný termín dodávky byl vždy několik dní po odeslání objednávky. Toto soud zjistil z objednávek [právnická osoba] u žalobce za období od [datum] do [datum].

19. Soud dále zjistil, že [právnická osoba] podala [datum] trestní oznámení na svého zaměstnance pana [příjmení], neboť se měl v období od [datum] do [datum] zpronevěřit peníze společnosti. Účetnictví žalobce v té době bylo zmatečné, protože došlo ke změně účetního. To soud zjistil z usnesení Policie ČR v [obec] ze dne [datum] a čestné prohlášení ze dne [datum]. Uvedl to i sám žalobce ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu.

20. Soud dále k důkazu provedl faktury předložené žalobcem, z nichž většina byla vystavena žalobcem. [příjmení] doklady měly vesměs konečného příjemce, formu úhrady, datum vystavení, datum splatnosti, předmět fakturace a výše fakturace Část žalobcem předložených faktur se přitom nebyla vystavena [právnická osoba] ale společnostem [právnická osoba], Tesco stores [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba] Dle daňových dokladů přitom byla uvedena různá čísla účtu, na které měla být dlužná částka uhrazena, z nichž některé nebyly vedeny u Commerzbank. Jednalo se o daňové doklady [číslo] dále faktury ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum].

21. Následně soud opakovaně vyslechl jako svědka statutárního zástupce [právnická osoba], a.s., [celé jméno svědka] při jednání dne [datum]. Z tohoto výslechu soud zjistil, že původní žalobkyně byla dceřinou společností britské [právnická osoba] Investements. Tato společnost byla mateřskou společností holdingu, který byl po celé východní Evropě – [právnická osoba], [právnická osoba], OFO Polska, OFO [příjmení] [jméno], OFO Romania DOO a [příjmení] [jméno]. Britská společnost byla hlavní nákupčí, dceřiné společnosti pak byly distributory zboží na jednotlivé trhy. OFO-CZ byla z dceřiných společností hlavní, protože vznikla jako první, zaměstnávala nejvíce osob a byly v jejím rámci umístěny distribuční sklady pro zbylé dceřiné společnosti. Od roku 2011 byla společnost v insolvenci, protože nebyla schopná dostát svým závazkům, celkové pohledávky byly v insolvenčním řízení vyčísleny na asi [číslo] milionů korun. Smlouva se [právnická osoba] byla uzavřena naposledy v roce 2008, výroční jednání na rok 2009 byla až v říjnu a tedy byla zasažena zveřejněnou zprávou ČOI. Stejně se zachovali i ostatní odběratelé, tzn. že buďto vypověděli již uzavřené smlouvy anebo nepokračovali v dalším jednání. Společnost Kaufland ale byla 70% odběratelem, proto žalobce žádá náhradu škody a ušlého zisku ve vztahu k právě této společnosti. Dodávali jim spotřebiče pod značkami HomeFriend, HomeTech, Amitech, Amitel a CVR Tech. V rámci obchodních jednání jednal žalobce s panem [jméno] [příjmení] a poté s vedoucím oddělení panem [příjmení]. Podle toho, čím více prodal Kaufland zboží žalobce, tím měl nárok na větší rabat. Výrazný pokles tržeb roku 2008 proti roku 2007 svědek vysvětlil tak, že došlo ke změně nákupčího v Kauflandu a dále že v daném období měl žalobce menší vnitřní problém, který řešil restrukturalizací, výměnou několika pracovníků a intenzivnějšími jednáními s Kauflandem, aby obnovili splátky a dodávky, což se dařilo do okamžiku, než došlo ke zveřejnění zprávy ČOI. Mínusový výsledek hospodaření v roce 2007 byl podle svědka způsoben investicemi do rozšíření obchodů. Co se týče reklamy, roční náklady žalobce byly ve výši 4-5 milionu korun. Reklama spočívala v prezentaci výrobků v letácích, v některých případech tak i učinil Kaufland automaticky. Dále spočívala v zajištění přednostních míst na pultech. Bez těchto výdajů by žalobce nemohl s Kauflandem spolupracovat. O reklamu se částečně staral i Kaufland, bez něj by ty náklady byly 30 – 50 mil. korun. Na dotaz žalované však svědek následně vypověděl, že novým nákupčím [právnická osoba] se stal pan [příjmení] a došlo k tomu zřejmě již o několik let dříve, patrně v roce 2006 nebo 2007. Oznámení o zrušení plánovaných nákupů spotřebičů pan [příjmení] zaslal e-mailem. Na jména zástupců jiných spolupracujících firem si svědek nevzpomněl. Společnost OFO CZ měla od roku 2000 nebo 1999 úvěr u Commerzbank, jeho výše se pohybovala různě od 150 do 250 milionů. Dle svědka byla [právnická osoba] úvěrována od roku 2010. U této banky měl rovněž žalobce účet, na který byly hrazeny platby za objednávky [právnická osoba].

22. Soud rovněž opakovaně vyslechl znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který uvedl, že dle podkladů poskytnutých žalobcem byl žalobci poskytnut úvěr ve výši 16 000 840 Kč. Dle účetnictví, které bylo žalobcem poskytnuto znalci, měl žalobce mít tento úvěr již v roce 2004 splacen. Vycházel z podkladů, tak jak jsou uvedeny ve znaleckém posudku, ohledně závěrů setrval na tom, jak jsou sepsány ve znaleckém posudku.

23. Soud s ohledem na princip procesní ekonomie zamítl pro nadbytečnost návrhy na doplnění dokazování následujícími listinami: Interním dokladem žalobce, který byl vystaven dne [datum], nepodepsanou dohodou o zápočtu mezi žalobcem a Globus ČR ze dne [datum], dopis o kompenzaci ze dne [datum], [právnická osoba] ČR, nepodepsanou dohodou o vzájemném započtení závazku ze dne [datum], interním dokladem vystaveným žalobcem dne [datum], nepodepsanou dohodou mezi žalobcem a Globus ČR o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interním dokladem vystavený žalobcem, daňovým dokladem vystaveným žalobcem ze dne. [datum], daňovým dokladem vystaveným společností dne [datum], který se týká, jednak vysoušečů vlasů, ručního šlehače, dále dodacím listem 6K 145, daňovým dokladem vystaveným žalobcem ze dne [datum], dodacím listem 6K 153, daňovým dokladem vystaveným dne [datum], dodacím listem 6K 152, daňovým dokladem vystaveným žalobcem dne [datum], dodacím listem 8K 379, fakturou vystavenou žalobcem dne [datum], dodacím listem [číslo] K 345, fakturou vystavenou společností žalobcem dne [datum], dodacím listem [číslo] K 236, daňovými doklady vystavený vše žalobcem dne [datum], [datum], [datum], dodacím listem 7K 105, 7X 088, 7K 106, daňovým dokladem vystaveným dne [datum] žalobcem, daňovým dokladem, který byl vystaven [právnická osoba] ČR dne [datum], fakturami vystavení dne [datum], [datum], [datum], daňovými doklady o bonusech vystavenými [právnická osoba] dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], 30. [datum] 3. 2008, [datum], [datum], odběratelskými fakturami vystavenými dodavatelem [právnická osoba], ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], daňovými doklady, které vystavila společnost [právnická osoba] ČR pro žalobce o množstevních bonusech, které byly vystaveny dne [datum], daňovým dokladem vystavený [právnická osoba] dne. [datum], Daňovým dokladem vystavený [právnická osoba] ČR vystavený dne [datum], [datum], [datum], listinou o kompenzaci [právnická osoba] ČR ze dne [datum], interním dokladem odběratele Globus ČR vystavený dne [datum] soud interním dokladem vystavený dne [datum], listinou označenou jako kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem [právnická osoba] ČR jako odběratelem i dodavatelem vystavený dne [datum], ze dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků z [datum], oznámením o kompenzaci s datem [datum], nepodepsanou dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámením o kompenzaci [právnická osoba] ČR ze dne [datum], interním dokladem ze dne [datum], nepodepsanou dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámením o kompenzaci [právnická osoba] ČR ze dne [datum], interním dokladem ze dne [datum] [právnická osoba] ČR, nepodepsanou dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámením o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne. [datum], oznámením o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem ze dne [datum] [právnická osoba] ČR Nepodepsanou dohodou o započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámením o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámením o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], saldem ke dni [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o kompenzaci ze dne [datum], interním dokladem ze dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazku a pohledávek ze dne [datum], oznámením o převedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum] to už se týká [právnická osoba] s.r.o., dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o vzájemném provedení zápočtu mezi žalobcem a [právnická osoba], s.r.o., pohledávek a závazků ze dne [datum], interní doklady vystavené [právnická osoba] vystavené dne [datum], nepodepsanou dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], interní doklad vystavený dne [datum], dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], interní doklad vystavený dne [datum], dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], interní doklad ze dne [datum], dohodu o vzájemném zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků mezi [právnická osoba] s.r.o., ze dne. [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], interní doklad ze dne [datum], nepodepsaná dohoda o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interní dokladem vystaveným dne [datum], dohodu o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], oznámení o provedení vzájemného zápočtu pohledávek a závazků ze dne [datum], výpis z nějakého účtu bez označení majitele účtu, interním dokladem ze dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků pohledávek tyto listiny se týkají [právnická osoba] stres ze dne [datum], interním dokladem této společnosti vystaveným dne [datum], dokladem o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interní doklady vystavené dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interním dokladem ze dne [datum], dohodou o vzájemném započtení závazků a pohledávek ze dne [datum], interním dokladem vystaveným dne [datum], interním dokladem ze dne [datum], interními doklady [právnická osoba] stores ČR o bonusech ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], interními doklady [právnická osoba] s.r.o. a vzájemné dohody o započtení závazků a pohledávek žalobce ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], neboť by pro rozhodnutí ve věci nepřinesly žádná důležitá zjištění.

24. Soud neprovedl opakovaný výslech svědka [příjmení], neboť žalobce ani přes poučení dle § 118a o.s.ř. neoznačil svědka tak, aby mohl být obeslán. K jednání dne [datum] byl svědek obeslán na adrese svého pracoviště, k dnešnímu datu však již svědek pro tohoto zaměstnavatele nepracuje.

25. Podle § 5 zák. č. 82/1998 Sb., ve znění účinném ke dni [datum], stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

26. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., uvedeného zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle druhého odstavce téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 32 odst. 1 uvedeného zákona, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Podle ust. § 35, je-li třeba nárok na náhradu škody uplatnit u příslušného orgánu, promlčecí doba ode dne uplatnění do skončení projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží.

27. Podle ust. § 442 odst. 1 obč. zák., ve znění účinném ke dni [datum], hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

28. Soud v projednávané věci hodnotil důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti a přihlížel ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a co účastníci uvedli. V projednávané věci předmětem soudního přezkumu byla otázka existence majetkové újmy tvrzené žalobcem. V této souvislosti z výše uvedených důkazů soud nemá za prokázané vznik ušlého zisku ve výši 40, 142.051 Kč, jakožto tvrzenou škodu, která by představovala rozdíl mezi pořizovacími náklady žalobce výrobků značky HOMEFRIEND a cenou, kterou zaplatila [právnická osoba]. Závěry znaleckého posudku Mgr. [celé jméno znalce], který byl k návrhu žalobce vypracován, nelze v projednávané věci bez dalšího převzít z důvodu uvedených v závěru znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vypracován na základě zadání žalované a z důvodu, že jeho přesvědčivost není v souladu s provedenými důkazy. Na tomto závěru nic nezměnil ani opakovaný výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který setrval na závěrech, které vyslovil ve svém znaleckém posudku.

29. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem rozlišuje dvě základní formy objektivní odpovědnosti státu v souvislosti s výkonem veřejné moci. První forma objektivní odpovědnosti státu se spojuje s vydáním nezákonného rozhodnutí a druhá s nesprávným úředním postupem. V obou případech však kumulativně musí být splněny tři podmínky; a to za prvé, bylo vydáno nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu, za druhé, vznikla škoda či nemajetková újma a za třetí, je dána příčinná souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí či nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být v soudním řízení bezpečně vždy prokázána a nepostačuje pouhý pravděpodobný závěr o splnění některé z výše uvedených podmínek. Důkazní břemeno v tomto směru leží na samotném poškozeném. V projednávané věci se žalobce domáhal ušlého zisku a skutečné škody, jež jsou samostatné nároku uplatněné v projednávané věci. Ze zjištěného skutkového stavu a rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] plyne, že žalobcovo tvrzení, že ČOI uveřejnila nepravdivé a nesprávné informace o výrobku uváděném jím na trh a, že později, po zveřejnění předmětné tiskové zprávy, kdy se ČOI od EZÚ dozvěděla o možnosti ohrožení oprávněného zájmu z důvodu nevyhovující hodnoty oteplení izolace vnějších vodičů pohyblivého přívodu předmětné žehličky, nebránila ČOI v odstranění zařazení předmětné žehličky do sekce„ rizikové výrobky“, když uvedená informace byla ještě v květnu 2009 přístupná, představuje nesprávný úřední postup ČOI ve smyslu ust. § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb.

30. Předmětem soudního přezkumu pak byly okolnosti o existenci tvrzené škody a o její příčinné souvislosti s jednáním ČOI. Pojem škody je definován v ust. § 442 obč. zák. tak, že jde o újmu, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Ušlým ziskem se rozumí újma spočívající v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. K výkladu pojmu ušlý zisk soud poukazuje na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2011, č. j. 28 Cdo 327/2010, podle něhož za ušlý zisk je považována pouze ta újma, jež poškozenému vznikla tím, že v důsledku škodné události nedošlo k takovému rozmnožení jeho majetkových hodnot, jež se dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh událostí. Nepostačuje přitom pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být poškozeným najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se jeho majetkový stav zvýšil. Vymezení ušlého zisku pak musí být podloženo existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že škodní událost skutečně zasáhla do průběhu konkrétního děje vedoucího k určitému zisku (k těmto závěrům srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2009, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C [číslo], CD 4/ 2007). Ušlý zisk přitom právní teorie praxe definuje jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události (srov. např. stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR, Cpj [číslo], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být najisto postaveno, že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos podložený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 371/2007, ze dne 31. října 2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005, ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 23 Cdo 3685/2010 a ze dne 17. 4. 2012 sp. zn. 28 Cdo 1824/2010). Za skutečnou škodu je pak nutno dále považovat takovou újmu, která znamená zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Podmínkou odpovědnosti žalované v projednávané věci je vznik škody, tj. majetkové újmy vyjádřitelné v penězích.

31. Žalobce však dle názoru soudu své břemeno důkazní neunesl a neprokázal soudu existenci ušlého zisku a skutečné škody v žalované výši. Žalobce sice předložil soudu faktury, jež měly dokládat objemy Kauflandem obvykle objednávaného zboží, ty však dle soudu nemají žádnou vypovídající hodnotu, neboť samotná skutečnost, že byly vystaveny faktury, neznamená, že došlo i k předání tohoto zboží a jeho uhrazení. Žalobcem další předložené„ pro forma“ faktury navíc nemají oporu v zákoně o účetnictví. Žalobce rovněž nijak neprokázal tvrzení ohledně výše nákladů na reklamu v letech 2007 a 2008. Žalobcem předložil soudu celou řadu dokladů, týkajících se obchodních vztahů a mj. rovněž reklamy, ty se však netýkaly pouze [právnická osoba], ale celé řady žalobcových obchodních partnerů. Náklady vynaložené na reklamu u jiných subjektů však žalobce neučinil předmětem žaloby. Rovněž je třeba vzít v potaz skutečnost, že značka HomeFriend nebyla jedinou značkou, která byla žalobcem do obchodních řetězců dodávána. [příjmení] tuto značku měl žalobce zaregistrován celou řadu dalších ochranných známek, pod nimiž své zboží distribuoval. Jak uvedl statutární zástupce, Kauflandu žalobce dodával zboží pod 5 různými značkami. Náklady na reklamu v reklamních časopisech [právnická osoba] tak jistě zahrnovali i propagaci všech výrobků žalobce, nikoliv pouze výrobků HomeFriend. Ač soud souhlasí s tvrzením, že reklama a cílené budování značky přináší ovoce v dlouhodobém horizontu, nelze opominout, že z nákladů na reklamu vynaložených v roce 2006 a 2007 musel žalobce profitovat již v průběhu těchto let. Žalobce sám uvádí, že reklama spočívala mimo jiné i v propagaci časově omezených akcí„ vše za polovic“ či ve výhodnějším postavení zboží na pultech, jež už ze své podstaty cílí na okamžité rozhodnutí spotřebitele. Takováto propagace tedy dle názoru soudu měla naopak za primární cíl okamžité zvýšení prodeje zboží, nikoliv dlouhodobé. Tvrzení ohledně nákladů na reklamu svědka [příjmení] podle soudu není možno hodnotit jako nepřímý důkaz, neboť svědek [příjmení] nebyl ve [právnická osoba] zaměstnán jako osoba přímo odpovědná za marketing společnosti, nýbrž jako vedoucí nákupu. Mimoto soud musí přisvědčit námitce žalované ohledně započitatelnosti nákladů na reklamu jako daňového nákladu.

32. Další skutečností, kterou není možné opomenout, je výrazný pokles obratu společnosti, ke kterému však docházelo již od počátku roku 2008. Žalobcově argumentaci, spočívající ve změně nákupčího v Kauflandu, předchozím silném roku a teprve nastávající hlavní sezoně, soud neuvěřil. Ačkoliv z provedeného dokazování skutečně vyplývá, že nejvyšších zisků dodavatelé zboží dosahují v posledních 2 měsících roku, podíl zisku v tomto období na celkovém ročním obratu společnosti není tak výrazný, jak líčil žalobce. Z grafu meziročního kumulativního obratu, jenž je součástí revizního znaleckého posudku, je patrno, že i v předchozích měsících roku 2008 žalobce dosahoval v porovnání s předchozími lety velice nízkých čísel, měsíční obrat byl na pouhých 22% obratu předchozího. Stejně tak lichým se ukázal argument předchozího silného roku, neboť dle předložených účetních uzávěrek se žalobce předchozího roku dostal do ztráty přes 4 miliony Kč. Ohledně argumentu, že ve [právnická osoba] došlo v té době ke změně nákupčího, je třeba odkázat na výše uvedené dokazování, neboť statutární zástupce uvedl, že o dodávkách zboží jednal s panem [příjmení], který na téže pozici setrval již od roku 2004. S ohledem na to, že statutární zástupce nebyl schopen si vybavit, kdo zastupoval další obchodní partnery při obdobných jednáních, nemá soud toto tvrzení za věrohodné. Statutární zástupce žalobce pak dále jako jeden z důvodů uvedl menší vnitřní problém, který vyřešil restrukturalizací. Tento problém neoznačil blíže, nicméně dle vyjádření žalobce k podanému insolvenčnímu návrhu byla žalobcova účetní evidence v rozhodném období neprůkazná a nevěrohodná, jak bylo shledáno i Policií České republiky.

33. Soud dále konstatuje, že zásadní v projednávané věci je i otázka příčinné souvislosti. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (condition sine qua non) – srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 312/05, také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1729/2013). Ústavní soud v uvedeném nálezu ve vztahu k teorii adekvátnosti příčinné souvislosti rozvedl, že„ v řadě vzájemně souvisejících příčin nejsou všechny příčiny stejně významné. Základní obsahovou náležitostí odůvodnění rozhodnutí o příčinné souvislosti tak musí být úvaha o kritériích, kterými se odlišují právně podstatné příčiny od příčin právně nepodstatných, a aplikace těchto kritérií na konkrétní případ.“ Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje.

34. Soud v daném případě nemá za prokázanou existenci příčinné souvislosti mezi nezákonným postupem ČOI a škodlivým následkem v podobě skutečné škody a ušlého zisku. Jak je již výše uvedeno, žalobcovo hospodaření bylo ztrátovým již v roce 2007. V navazujícím roce 2008 žalobcovy obraty dále klesaly, když v každém z měsíců předcházejících zveřejnění tiskové zprávy byl prodej žalobcova zboží nižší než v roce předchozím. Žalobce neplnil své závazky vůči státu ani vůči bance, v důsledku čehož se ocitl v úpadku, jak bylo zjištěno v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] Tyto skutečnosti jsou navíc provázány i s chováním mateřské společnosti, která zanikla právě v důsledku neplnění svých finančních závazků. Dle soudu tak není možno předpokládat, že by bez existence okolností popsaných v žalobě k označené škodě nedošlo.

35. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

36. O nákladech řízení, které vznikly státu, soud rozhodoval dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V rámci řízení bylo vyplaceno znalečné v celkové výši 159 413 Kč, skládající se z odměny znalce za zpracování znaleckého posudku ve výši 158 513 Kč přiznané usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a odměny znalce za účast na jednání ve výši 900 Kč přiznané usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

37. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšné žalované přiznal náklady za 5 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 1.500 Kč za řízení před soudem I. stupně, za 2 úkony po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 600 Kč za řízení před odvolacím soudem, za opětovné řízení před soudem I. stupně za 9 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 2.700 Kč, za opětovné řízení před odvolacím soudem za 1 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., a za další řízení před soudem I. stupně za 6 úkonů po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb., ve výši 1 800 Kč a za náklady znaleckého posudku ve výši 58 080 Kč, celkem ve výši 64 980 Kč.

Poučení