22 C 67/2017-741

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] sídlem [adresa] zastoupena advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], LLM. Sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] proti žalované: [osobní údaje žalované] identifikační číslo: [číslo], DIČ: [číslo] sídlem [adresa], [číslo] PILICA zastoupena advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 135 888,53 PLN s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 125 888,53 polských zlotých spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalobkyni 10 000 polských zlotých spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 125 888,53 polských zlotých od [datum] do [datum] se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 v rozsahu ve výši 56 217,48 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 344 370 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 135 888,53 polských zlotých s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení jako náhrady škody za ztracené zboží z mezinárodní přepravy z [obec] do [anonymizováno] dle mezinárodní přepravní smlouvy ze dne [datum] pro příjemce [anonymizována čtyři slova] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). Žalovaná nevyčkala telefonického pokynu k vyložení zboží a zboží vyložila na jinou adresu, než bylo uvedeno, čímž došlo ke ztrátě zboží. Žalovaná dluh uznala dne [datum], přesto svůj dluh neuhradila.

2. Žalovaná se bránila námitkou promlčení a obranou, že škodu nezpůsobila a dluh neuznala. Zboží dle přepravní smlouvy ze dne [datum] do [anonymizováno] přepravila. Při dalším doručování zboží na základě dalšího nákladního listu příjemce se žalovaná nedopustila žádného pochybení. Žalobkyně s tímto vyslovila souhlas. Žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby a měla se nejprve domáhat uhrazení pohledávky po příjemci nebo vydání zásilky.

3. Soud nyní rozhoduje v pořadí třetím rozsudkem.

4. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2021, č. j. 19 Co 57/2021-256, byl zrušen první rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud žalobu zamítl. Soud prvního stupně rozhodoval na základě neúplně zjištěného skutkového stavu a opomněl žalovanou poučit podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že předala zboží příjemci, což měl soud postavit najisto. Odvolací soud dále vyvodil závěry, že pokyn žalobkyni žalované, dle kterého mělo dojít k předání zboží po telefonickém potvrzení, že došlo k úhradě dodávky byl jasný. Tvrzení žalované, že měla obdržet souhlas žalobkyně s převozem zboží do České republiky je vzájemně rozporné s jejím tvrzením, že zboží předala příjemci. Žalovanou tížila objektivní odpovědnosti za ztrátu zásilky s omezenou možností liberace. Hrubá nedbalost při ztrátě zásilky je pro běh promlčecí doby rovna úmyslu.

5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 8. 2022, č. j. 19 Co 229/2022-370, byl zrušen předchozí rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud žalobě vyhověl. Rozsudek soudu prvního stupně byl zejména odůvodněn tím, že žalovaná nesplnila výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když dostatečně netvrdila, že by předala zboží příjemci, nesložila zálohy na provedení důkazu jí (všech) navržených svědků, neboť soud očekával náklady důkazu (svědečné) a jednala v hrubé nedbalosti. Městský soud v Praze rozsudek zrušil s odůvodněním, že soud prvního stupně neaplikoval polské právo na posouzení platnosti uznání dluhu a neuvedl na jaký konkrétní důkaz má být záloha použita se zdůrazněním, že záloha má být dle odvolacího soudu využívána pouze u důkazů nákladných. Odvolací soud dále vyvodil závěry, že výslech svědka [příjmení] nelze provést, když na něj byl vydán mezinárodní zatýkací rozkaz. Je to žalovaná, kdo má prokázat pravost a pravdivost CMR listu [číslo] s potvrzením o převzetí. Odvolací soud označil za správné závěry, žalovaná nedostala pokyn zastavit na místě odlišném od sjednaného místa vykládky, předat zboží [anonymizována dvě slova] a vrátit se do České republiky. Porušení pokynu, aby žalovaná vyčkala na povolení vyložit zboží je objektivní. Odvolací soud zdůraznil, že pokyn k předání zboží příjemci a k návratu nemohl být dán mezi všemi třemi zúčastněnými stranami přepravy, když žalovaná i v rámci svého výslechu uvedla, že v době přepravy s žalovanou nekomunikovala a popírá jakékoli oprávnění řidiče. Odvolací soud uzavřel, že ať již žalovaná předala zboží příjemci nebo se zásilka dostala do dispozice třetí osoby (ztráta zásilky) odpovídá žalovaná za škodu, kterou je nutno stanovit podle článku 23 Úmluvy CMR. Soudu prvního stupně bylo uloženo: 1) aby se zabýval částečnou platnou 10 000 polských zlotých, 2) učinil jednoznačný skutkový závěr o (ne) předání zboží a 3) posoudil námitku promlčení s ohledem na zavinění dopravce, když za zavinění rovnocenné úmyslu je třeba považovat hrubou nedbalost.

6. Soud prvního stupně doplnil dokazování a uložil žalobkyni podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. tvrdit a prokazovat, že uznání dluhu splňuje dle polského práva zákonem stanovené podmínky z hlediska obsahu a formy, a že jí žalovaná škoda za ztrátu zásilky odpovídá hodnotě zásilky podle burzovní ceny, případně tržní ceny či obecné hodnotě zboží.

7. Po doplnění dokazování soud shrnuje dle pokynů odvolacího soudu následující:

8. Žalobkyně nesplnila výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když konkrétně netvrdila, že by uznání dluhu ze dne [datum] splňovalo požadavky dle polského práva. Na uznání dluhu proto nelze pohlížet jako platné.

9. Žalovaná nesplnila přechozí výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř., když konkrétně netvrdila, že by předmětné přepravované zboží dodala příjemci [anonymizována dvě slova], a že jí předložený list CMR [číslo] s potvrzením příjemce je pravdivý. Výzva na splnění břemene tvrzení se přitom uděluje pouze jednou. Toto má soud prvního stupně po doplnění dokazování navíc za vyvrácené, když činí po rozsáhlém dokazování (včetně výpovědí účastníků, svědků, listinnými důkazy, audionahrávkami i mezinárodním dožádáním) jednoznačný skutkový závěr o nepředání zboží příjemci.

10. Pokud jde o platbu 10 000 polských zlotých za ztracenou zásilku, tuto platbu žalobkyně již obdržela od [anonymizována dvě slova] a žalobkyně také nesplnila svou vysvětlovací povinnost k osobě účetní, kterou žalovaná žádala vyslechnout.

11. Žalovaná, resp. její řidič, v hrubé nedbalosti bez svolení a pokynu k vykládce žalobkyně nepřepravila zásilku do sjednaného místa vykládky v [anonymizováno] a místo toho přepravila zásilku na základě nepravdivých CMR listů do skladu v [obec], kde dne [datum] došlo ke ztrátě zásilky, neboť byla řidičem žalované zásilka vydána [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), konkrétně svědkovi [příjmení] [jméno] [příjmení]. 12. [ulice] tržní cena zásilky činila 135 888,53 polských zlotých ke dni [datum], kdy došlo k převzetí zásilky. Sporné a nesporné skutečnosti 13. [příjmení] mezi účastníky bylo uzavření smlouvy o přepravě ze dne [datum], z které žalobkyně dovozovala škodní nárok; skutečnost, že žalovaná měla provést vykládku zboží až po telefonickém potvrzení ze strany žalobkyně; podepsání dokumentu s názvem„ uznání závazku“ řidičem žalované [příjmení]. [příjmení], manželem žalobkyně. 14. [příjmení] mezi účastníky bylo, zda žalovaná doručila řádně zásilku příjemci. Mezi další sporné skutečnosti patřilo, zda se zboží ztratilo, zda se tak stalo úmyslně či v hrubé nedbalosti žalované, zda žalovaná dluh uznala, zda příjemce potvrdil žalované dodání zboží, zda bylo zboží přepravováno do [obec] dle pokynů žalobkyně, zda byl řidič žalované oprávněn podepsat uznání dluhu, a zda mu rozuměl. Prokázané skutečnosti, důkazy a hodnocení 15. Po doplnění dokazování soud ve stručnosti učinil závěr o ztrátě zásilky žalovanou z hrubé nedbalosti s běžnou tržní cenou 135 888,53 polských zlotých, z nichž 10 000 polských zlotých již žalobkyně obdržela od [anonymizována dvě slova]. Žalovaná se ocitla v prodlení po zaslání předžalobní upomínky ze dne [datum]. Po doplnění dokazování soud též upřesnil svá předchozí skutková zjištění. Některá skutková zjištění a hodnocení důkazů soud pro nadbytečnost vypustil.

16. Soud rekapituluje, že žalovaná je polskou podnikatelkou podnikající v silniční nákladní přepravě od září roku 2003 (viz výpis evidence o žalované s překladem). Mezi účastníky byla uzavřena smlouva nazvaná„ Smlouva o hospodářské spolupráci v oblasti mezinárodní přepravy“, dle které dne [datum] účastníci navázali obchodní spolupráci v oblasti silniční přepravy. Pro každou přepravu měla žalobkyně jako objednatel uvést alespoň datum přepravy, náklad, cílové body a datum zahájení přepravy. Žalovaná jako přepravce se zavázala přijmout riziko za ztrátu zásilky v okamžiku provedení nakládky a toto riziko přecházelo na odběratele v okamžiku zahájení vykládky. Objednatel se zavázal vystavovat přepravní listy CMR a za každý realizovaný převoz zaplatit odměnu ve výši 1 100 PLN Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, veškeré změny vyžadovaly písemnou formu pod sankcí neplatnosti, v neupravených záležitost měla být uplatněna úmluva o mezinárodní silniční přepravě a byla sjednána příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 2 k řešení sporů (viz Smlouva o přepravě s překladem). Mezi účastníky probíhala spolupráce dlouhodobě, žalovaná dostala za spornou přepravu zaplaceno (viz seznam faktur).

17. Z přepravního listu CMR [číslo] s překladem soud zjistil, že žalovaná jako dopravce měla provést pro žalobkyni jako odesílatele přepravu fólií mic 23 o váze 20 750 kg. Dne [datum] v [obec] byla zásilka naložena a měla být dopravena do Polské republiky na adresu [adresa]. Příjemce zásilky byla [právnická osoba], sídlem [adresa]. V nákladním listu byl pokyn pro řidiče [jméno] [příjmení] v polštině„ Čekat na povolení k vykládce“. Přeprava měla být provedena nákladním vozidlem žalované s přívěsem [anonymizováno] [spisová značka].

18. Soud dále shrnuje, že má za prokázané, že přepravované zboží do [anonymizováno] nikdy nedorazilo a zboží nebylo vydáno příjemci. [příjmení] žalované v tomto směru ukázala jako účelová. Pokud se žalovaná přes jasné pokyny žalobkyně, kam má být zboží přepraveno a za jakých okolností může být vydáno příjemci, vydala na jiné místo určení do skladu v [obec], který neměla žalovaná ani žalobkyně pod kontrolou a zboží se zde ztratilo, když bylo vydáno řidičem žalované třetí osobě, jedná se o hrubou nedbalost žalované, která byla k pokynům žalobkyně zcela bezohledná a počínala si naprosto lehkomyslně. Zboží se v [obec] ztratilo, neboť právě z důvodu porušení ujednání o místě určení ze strany žalované se dostalo do dispozice společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [příjmení]“), které bylo vydáno, ačkoliv nebylo za zboží zaplaceno žalobkyni. Svědek [příjmení], [příjmení] i žalobkyně vyloučili, že by k vykládce v [obec] dala žalobkyně pokyn. Ke ztrátě zásilky by v žádném případě nemohlo dojít, pokud by se žalovaná, resp. její řidič, řídil dohodou o tom, že zboží má být přepraveno do [anonymizováno], kde se má čekat s vykládkou na platbu. Zároveň bylo v možnostech žalované této ztrátě předejít tím, že by plnila pokyny žalobkyně, kam má zásilka dorazit, že s vyložením zboží má být čekáno na její pokyn a neuskutečnila přepravu zboží zpět do České republiky na základě nepravdivých CMR listů. Žalovanou tíží objektivní odpovědnost za ztrátu zboží z hrubé nedbalosti.

19. Z účastnického výslechu žalované soud zjistil, že manžel žalované [příjmení]. [příjmení] je jejím spolupracovníkem při podnikání v rámci mezinárodní přepravy. Žalobkyně a žalovaná spolu ohledně přepravy po dobu přepravy nekomunikovali. Nápad na vydání dalšího listu s novým místem dodání vzešel od A. [příjmení], který po dohodě s příjemcem odvezl zboží na místo určení do [obec] [ulice] žalobkyně a žalované byla rozsáhlá a dlouhodobá. Pokyn k posečkání vykládky do pokynu žalobkyně z důvodu čekání na úhradu udělovala žalobkyně i v minulosti. Také se v minulosti stalo, že se změnilo místo dodání, v takovém případě se zboží vracelo na původní CMR list, nebyl vydáván nový.

20. Výslech žalované byl věrohodný pouze omezeně. Předně je největším omezením výpovědi žalované, že informace o průběhu přepravy má žalovaná pouze zprostředkovaně z doslechu od A. [příjmení]. Nelze proto v tomto rozsahu vycházet z její výpovědi, neboť žalovaná si autenticky nevybavovala události, které by osobně zažila, pouze reprodukovala verzi manžela, které bez dalšího uvěřila. Žalovaná navíc vypovídala nejistě a v rozporu s tím, co dosud v řízení tvrdila (např. že zboží řidič do [anonymizováno] nikdy nedovezl, strana 5 protokolu z jednání ze dne [datum]). Žalovaná si nedokázala si vzpomenout, kdo komu přesně volal v době přepravy. Podstatné je, že sama vyloučila, že by ohledně zásilku s žalobkyní komunikovala v době přepravy. Není důvodu žalované nevěřit, že při podnikání spolupracuje s manželem, po dobu přepravy s žalobkyní nekomunikovala a manžel se jí svěřil, že mu byl vydán nový (nepravdivý) CMR list, když měl za to, že si [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova]„ jaksi objednal přepravu do [obec]“. Soud neuvěřil žalované, že by [anonymizována dvě slova] bylo zboží vydáno. V tomto směru soud poukazuje i na samotné vyjádření žalované, že potvrzení o přijetí zásilky příjemcem bylo formální povahy (čl. II vyjádření ze dne [datum] doplněné o vyjádření žalované při jednání dne [datum]„ Ona (rozuměj žalovaná) to zboží, resp. řidič, nikdy to zboží, nikomu nevyložil.“ Není tedy důvodu pochybovat o tom, že [anonymizována dvě slova] sice řidiči vydal potvrzení o přijetí zásilky, ačkoliv fakticky mu zásilka vydána nebyla, když má současně soud za prokázané, že zásilka byla vydána až dne [datum] [právnická osoba]. Vysvětlení, proč byl proti minulé praxi vystavován nový CMR list, lze vysvětlit dobře tím, že na tom trval svědek [příjmení]. Souhlas žalobkyně s touto přepravou nedává dobrého smyslu, neboť jak upozornil odvolací soud, byl by nadbytečný. Nabízí se přitom mnohem jednodušší vysvětlení, že svědek [příjmení] se zkrátka neřídil pokyny žalobkyně, nechal si jen formálně potvrdit dodání zboží a se zásilkou se vypravil do [obec], vše za situace, kdy žalobkyně za tuto zásilku neměla zaplaceno, aby se následně v [obec] zboží ztratilo, když došlo k jeho vydání [právnická osoba], jak uvedl svědek [příjmení]. To je v souladu i s dalšími provedenými důkazy (zpráva o policejním výjezdu či výpověď svědka [příjmení]). Z výpovědi žalované se dá vycházet pouze omezeně, zejména při vědomí, že žalovaná předtím v průběhu řízení tvrdila, že zboží řádně dodala do samotných [anonymizováno].

21. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že měl pokyn od svědka [příjmení] jet se zbožím do [anonymizováno], kam zásilka nedorazila, neboť v průběhu zásilky se svědek i se zbožím vydal do [obec], kde svědek hledal kupce zboží. Svědek měl za to, že k přepravě zboží do [obec] je potřeba nový CMR list. Rozumným vysvětlením cesty svědka se zbožím do [obec] se soudu jeví, že jej tam poslal příjemce [anonymizována dvě slova] (to je v souladu s SMS žalované). V [obec] se objevil svědek [příjmení], který se mu představil jako kupec zboží. V [obec] dne [datum] bylo zboží vyloženo z nákladního automobilu žalované, k čemuž žalobkyně nedala pokyn. Zboží bylo částečně vyloženo předtím, než na místo dorazil Ing. [příjmení]. Na místo následně dorazil i svědek [příjmení] a policie. Svědek [příjmení] i [příjmení] se snažili vykládce zabránit, ale policie vůči vykládce nezasáhla s vysvětlením, že se jedná o podnikatelský spor, když osoba, která se prohlašovala za kupce, ukázala potvrzení o provedené úhradě ve prospěch cizí polské společnosti. Zboží tak bylo vyloženo zcela a žádný z účastníků přepravní smlouvy s ním nemohl disponovat, čímž se zboží ztratilo. Dne [datum] žalovaný podepsal uznání dluhu.

22. Soud hodnotí výpověď svědka [příjmení]. [příjmení] jako výpověď s velmi omezenou věrohodností. Soud neuvěřil, že by svědek dostal svolení k přesunu zboží do [obec] od žalobkyně. Svědek [příjmení] i jednatel žalobkyně toto popřeli a jejich výpovědi, že byli překvapeni, když se dozvěděli, že je zásilka v České republice se jevila jako spontánní a přesvědčivá. Nedává smyslu, aby se svědek vyžadoval takové souhlasy, když si na cestu do [obec] nechal vystavit nové nákladní listy (viz žalovanou předložený CMR list o přepravě s [anonymizována dvě slova] jako odesílatelem). Soud svědkovi neuvěřil, že jej svědek [příjmení] napadl, neboť se tak mělo stát za nečinného přihlížení policie, která by jistě proti něčemu takovému zasáhla a svědek měnil, kdo jej měl vlastně napadnout, zda svědek [příjmení] nebo jednatel žalobkyně [příjmení]. Výpověď svědka tak lze označit za nekonzistentní i v tak vážných okolnostech případu jako je vlastní napadení. Výpověď svědka kromě vnitřních rozporů obecně působila značně nepřesvědčivě, někdy až teatrálním dojmem, kdy záplavy slz se z ničeho nic objevovaly a zase mizely. Z výpovědi lze vycházet do té míry, že svědek shodně s výpovědí [jméno] [příjmení] uvedl, že do [anonymizováno] zásilka nedorazila, přestože od svědka [příjmení] dostal pokyn ji tam přepravit, což je v souladu i s nákladním listem CMR [číslo] A. [anonymizováno] k tomu uvedl:„ Takže já jsem se jaksi odjel do [obec] do [právnická osoba], byl jsem u nich v kanceláři, vyzvedl jsem si doklady a pan [jméno] [příjmení], pokud si dobře vzpomínám, řekl, že mám jet se zbožím do [anonymizováno]“ 23. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se jedná o bývalého zaměstnance žalobkyně, kdy působil jako dispečer. Svědek organizoval nakládky, vykládky včetně dokumentace. Svědek u žalobkyně působil do roku 2016, kdy svou činnost ukončil, protože se nepohodl s jednateli společnosti, když již nechtěl pracovat na dohodu o provedení pracovní činnosti. Zásilka fólií dle přepravní smlouvy měla směřovat do [anonymizováno] v Polsku. Žalobkyně a žalovaná spolupracovali dlouhodobě. Pravidelně se stávalo, že bylo převáženo zboží, které nebylo ještě uhrazeno. Řidič měl v takovém případě čekat na pokyn, že proběhla platba. Měl tak učinit ve skladě pod kamerou, aby se zboží neztratilo. Svědek [příjmení] volal svědkovi [příjmení], že zboží není zaplacené, ať zboží neodevzdává příjemci. Jenže v průběhu čekání na úhradu svědek [příjmení] volal, že je se zbožím v [obec], což bral svědek jako ztrátu důvěry a zpronevěření zboží. Svědek vyloučil, že by dal pokyn k přepravě zboží do [obec], přitom to byl on jako dispečer, kdo měl povolení k pokynu o skládání zboží. Svědek vyloučil, že by dal pokyn k vyplnění nových dodacích listů, pokud by takový pokyn vydal Ing. [příjmení], pověřil by tím svědka, který spravoval zásilku. V [obec] bylo zboží vyloženo, což bylo v rozporu s tím, že mělo být dodáno po zaplacení do [anonymizováno]. Když dorazil svědek na parkoviště v [obec], bylo již zboží částečně vyloženo. Přivolaná policie nezasáhla, protože svědek [příjmení], který se prezentoval jako kupec, ukázal výpis z účtu, že za zboží zaplatil cizí polské [právnická osoba] sp. z o.o. (dále jen„ [anonymizováno]“). Toto je ve shodě s fakturou předloženou svědkem [příjmení] [jméno] [číslo] 2015 a potvrzením o provedení převodu 124 500 polských zlotých vyžádaných z [anonymizováno] v [anonymizováno]. Policie to proto vyhodnotila jako obchodní spor. Svědek si vzpomněl, že svědek [příjmení] dne [datum] něco podepisoval u nich v [obec] v kanceláři, co přesně si nevybavil. Poté, co mu byla předestřena listina o uznání dluhu, svědek uvedl, že se jedná o jeho podpis, ale že si již nevzpomínal, že by tomuto přítomen. Pokud by se měnilo místo určení zásilky, vyplňoval se běžně dodatek k CMR listu, ale nevypisoval se nový nákladní list.

24. Výpověď svědka soud hodnotí jako převážně věrohodnou. Svědek jako bývalý zaměstnanec žalobkyně, se kterou se nepohodl, nemá důvod stranit žádnému z účastníků. Svědek vypovídal souvisle a autenticky. Na svědkovi bylo vidět rozčarování z toho, že žalovaná mu připisuje jednání, které popíral. Rozladění svědka bylo patrné i při dotazu žalované na jeho trestní minulost. Otázka, zda byl svědek v minulosti trestán, je však s ohledem na předmět věci irelevantní. Podobně je irelevantní, že je stíhán svědek [příjmení] či jednatel žalobkyně za daňovou trestnou činnost. Svědek [příjmení] popřel, že by v souvislosti s činností pro žalobkyni spáchal trestný čin. Navrhovaný opis z rejstříku trestů je důkaz irelevantní, neboť ani zjištění, že byl svědek v minulosti odsouzen, by na věrohodnosti svědka ničeho neměnila, když soud vzal tuto okolnost při hodnocení věrohodnosti v potaz již z reakce svědka na tento dotaz. Výpověď ohledně uznání dluhu, které si svědek nevybavoval, již s ohledem na neunesení břemene tvrzení ze strany žalobkyně nadbytečná, když v tomto ohledu se jevila výpověď svědka jako pochybná, jinak soud na svědkovi na rozdíl od svědka [příjmení] nezaznamenal snahu výpověď zkreslovat nebo vypovídat nepravdu.

25. Pokud jde o přepravní list CMR [číslo] předloženém žalovanou (č. l. 136 spisu) a přepravní listy CMR [číslo] soud z těchto důkazu nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci, protože provedeným dokazováním bylo prokázáno, že přepravované zboží v podobě fólií na místo určení [adresa] nikdy nedorazilo. Žalobkyně správně namítla nesprávnost dokladů. Pokud jde o pravost dokladu, soud již nepochybuje o tom, že toto potvrzení bylo žalované vydáno, když svědek [příjmení] toto potvrzoval za [anonymizována dvě slova] i polské policii. To však nemění ničeho na tom, že se jednalo o potvrzení nepravdivé, když zboží příjemci nebylo vydáno a vyloženo z kamionu žalované bylo až dne [datum] v [obec] ve prospěch [právnická osoba]. Tento důkaz lze hodnotit tak, že vysvětluje motivaci žalované přepravovat zboží na jiné než dohodnuté místo, když mohla mít nesprávně za to, že přepravu pro žalobkyni již naplnila.

26. Ze zprávy policie ČR ze dne [datum] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], pracovník žalobkyně, se dne [datum] obrátil na policii, neboť v [obec], v ulici [ulice], byly vykládány předmětné fólie z kamionu žalované. Přivolaná hlídka měla za to, že se jedná o obchodní spor mezi žalobkyní zastoupené svědkem [příjmení] a svědkem [příjmení], a proto proti vyložení kamionu nijak nezasahovala. Toto skutkové zjištění je v souladu s výpovědí obou vyslechnutých svědků. Z hlášení policie ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dovezla fólie na adresu [adresa]. Policie ukončila zákrok v čase 13:35 hod.

27. Z prohlášení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], soud zjistil, že tato společnost vydala prohlášení, že fólie přepravované dle smlouvy ze dne [datum] jí nebyly nikdy dodány, což se s ohledem na provedené výslechy ukázalo jako pravdivé prohlášení.

28. Žalovaná byla upomenuta o zaplacení (viz e-mailová upomínka ze dne [datum] a e-mail ze dne [datum]). Žalovaná byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum] na žalovanou částku.

29. Z přepravy uskutečněné [anonymizována tři slova] dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně dodala [anonymizována dvě slova] dvakrát stejný typ fólií„ 23 mic při 30 paletách při váze 24 000 Kg“ za 157 000 polských zlotých. Ve spojení s dalšími doloženými nákupovými fakturami s dodacími listy žalobkyně k výzvě soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ž. žalobkyně dostatečně tvrdila a prokázala, že ke dni [datum] činila běžná tržní cena ztracené zásilky o váze 20 750 kg 135 888,53 polských zlotých (viz faktura od [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] ze dne [datum] s cenou 1,58 € bez DPH za kg, faktura od [právnická osoba] na samotné předmětné fólie s cenou 1,46 € za 1 kg ze dne [datum] a za stejnou cenu i v předchozím období dne [datum] a [datum], [datum], aby byla dne [datum] a [datum] přeprodána [jméno] [příjmení] za cenu 1,54 € za kg a [datum] [anonymizována dvě slova] 1,54 € za kg).

30. Z uznání závazku ze dne [datum] soud neučinil žádné podstatné zjištění, neboť žalobkyně nedoplnila tvrzení o tom, že by splňovalo požadavky polského práva a odvolací soud neměl za prokázané, že by svědek [příjmení] textu rozuměl.

31. Z dodacího listu (daňového dokladu) [číslo] vystaveném žalobkyní dne [datum] soud neučinil žádných relevantních zjištění, neboť shodná podoba razítka nestačí pro závěr o tom, že přepravní list předložený žalovanou byl potvrzen příjemcem. Na věci by takové zjištění navíc ničeho neměnilo, neboť soud má za vyvrácené, že zásilka na místo určení nedorazila a byla vyložena bez zaplacení a nesouhlas žalobkyně v [obec].

32. Soud dále doplnil dokazování následovně.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na chodbě soudu poznal řidiče žalované, názvy účastníků nezná. Jednou či dvakrát zakoupila [příjmení] fólie od [právnická osoba] (viz též faktura Nr. [číslo] 2015), které za zboží zaplatil (viz též potvrzení o převodu vyžádané z polské prokuratury). Neví, odkud nakoupila folie [anonymizováno]. Zboží si převzal dne [datum] v [obec], kam přijela i policie, které ukázal potvrzení o převodu, objednávky i CMR listy. Na místě byl řidič žalované i jednatel žalobkyně. Skladníci vyložili kamion. Jednatel žalobkyně [příjmení] byl na řidiče odměřenější, protože za zboží nedostal zaplaceno. Řidič žalované (svědek [anonymizováno]) otevřel kamion. Z této části výpovědi svědka soud činí závěr, že řidičem žalované byla vydána zásilka právě [právnická osoba], i když řidič sám zboží nevykládal, protože to bylo z výšky a neměl u sebe žádný vozík, kterým by to vyložil. Otevření kamionu skladníkům, předtím než na místo dorazila žalobkyně i policie je dostatečná součinnost pro vydání zboží. Sám svědek přijel na místo kvůli tomu, že na místo dorazila policie. Fólie si pak ze skladu za pomocí dalšího přepravce [příjmení] odvezla.

34. Soud hodnotí výpověď svědka jako přesvědčivou, a to i ve shodě s dalšími důkazy (výpověď svědka [příjmení] a záznamy policie) a byla doplněna o detaily, že si například svědek vzpomněl na odměřenost jednatele žalobkyně na řidiče. Svědek též popsal, že řidič žalované otevřel kamion, což je ve shodě s předchozím zjištěním, že v době, kdy na místo dorazil svědek [příjmení] a jednatel žalobkyně byla již část zboží vyložena. Toto je v souladu i s výpovědí jednatele žalobkyně, ať již při jednání či předchozí výpovědí na policii v Polsku. Také svědek [příjmení] na policii uvedl, že řidič neuváděl, že by jej měl někdo zastrašovat. Z výpovědi svědka [příjmení] se dá vycházet při zjištění skutkového stavu.

35. Po výpovědi svědka [příjmení], který potvrdil, že se zásilka dostala do jeho dispozice na rozdíl od dispozice příjemce, nezbývá než uzavřít, že došlo ke ztrátě zásilky, přičemž se tak stalo z hrubé nedbalosti žalované, resp. jejího řidiče, který nedbal pokynů žalobkyně ohledně místa určení zásilky, bez pokynu žalobkyně se vypravil se zásilkou do cizího skladu v [obec], navíc vybaven nepravdivými CMR listy (viz výpověď žalované na polské policii či její SMS) a v nastalé nepřehledné situaci otevřel kamion, ze kterého si zboží vyložila [právnická osoba]. Následná snaha řidiče zabránit vykládce poté, co na místo dorazil jednatel žalobkyně a svědek [příjmení] a řidič žalované si musel uvědomit, že žalobkyně za zboží stále nedostala zaplaceno, nic nemění na jeho předchozí hrubé nedbalosti, která způsobila, že zásilka nebyla doručena příjemci na místo určené ([anonymizováno]), a zboží bylo vyloženo třetími osobě v době, kdy žalovaná odpovídala za ztrátu zásilky.

36. Z výpovědi žalované ze dne [datum] na polské policii soud zjistil, že žalovaná převzala dopravu pro žalobkyni do [anonymizováno]. Řidič žalované zboží převzal, do [anonymizováno] nedorazil. Po kontaktu se svědkem [příjmení] mu byl vystaven nový CMR list, že zboží má být přepraveno do [obec]. Řidiče měl kontaktovat údajný [jméno] [příjmení] ze [právnická osoba], že má vykládka proběhnout v [obec], stejně tak měl řidiče kontaktovat [jméno] [příjmení] jako zástupce [právnická osoba], který rovněž uvedl, že je majitelem zboží se stejným místem vykládky. Řidič žalované dorazil do skladu v [obec], kde byl zablokován vysokozdvižnými vozíky, takže již nemohl odjet. V mezidobí obdržel řidič v [obec] další dva přepravní listy, kde je odesílatelem [právnická osoba] a příjemcem [právnická osoba] a další přepravní list, kde je odesílatelem [právnická osoba] a příjemce opět [právnická osoba]. Přepravu z Polska do České republiky měla uhradit [právnická osoba]. Nadále řidič čekal na povolení s vykládkou od žalobkyně, proto stálo vozidlo na parkovišti bez vyložení. K vykládce došlo v [obec] za přítomnosti žalobkyně, zástupců [právnická osoba], Policie České republiky a zástupce [právnická osoba], která zboží nakonec koupila a ukázala dokumenty o koupi zboží.

37. Z výpovědi žalované na policii v Polsku je třeba vyzdvihnout, že se žalovaná nezmínila, že by měla v průběhu přepravy žalobkyni informovat o změně místa přepravy. Změna vykládky byla učiněna bez souhlasu žalobkyně na základě pokynů příjemce bez toho, aby bylo zboží vyloženo (předáno příjemci). Z výpovědi žalované je pak evidentní, že žalovaná neměla problém s tím, že řidič žalované obdrží v průběhu přepravy (kromě původního CMR listu) další tři navzájem si odporující, tj. nepravdivé, doklady o přepravě. To sebou samozřejmě přineslo naprosto nepřehlednou situaci, kdy bylo zboží vydáno [právnická osoba]. To vedlo ke ztrátě zásilky. Výpověď žalované na policii se pak shoduje s výpovědí žalobkyně v tom, že na základě dalších přepravních listů, kterými disponoval řidič žalované, Policie České republiky nemohla dost dobře učinit závěr, že majitelem zboží je stále žalobkyně. Z výpovědi žalované lze ve shodě s dalším dokazováním učinit závěr o hrubé nedbalosti žalobkyně při ztrátě přepravované zásilky.

38. Z audionahrávek telefonických hovorů předložených žalovanou ve spojení s přepisy těchto hovorů soud zjistil, že v [anonymizováno] 2016 žalovaná a svědek [příjmení] spolu vedli hovory o ztracené zásilce. Svědek [příjmení] informoval žalovanou o tom, že za celou záležitost může [jméno], a že policie zahájila vyšetřování proti tomuto [jméno], takže ostatní za nic nemohou, a že snad přiměje jednatele žalobkyně [příjmení], aby nepodával žalobu. Již z tohoto nepřímo plyne, že žalobkyně za ztracenou zásilku nedostala zaplaceno. Žalovaná uvedla, že by se mělo udeřit na svědka [příjmení] a zjistit, kam byly peníze zaslány. Žalovaná rovněž lituje, že zboží nezajistila policie, když byl jednatel žalobkyně přítomen u vykládky. Domlouvali se, že se ještě sejdou a proberou to.

39. Soud tento důkaz hodnotí tak, že z něj neplyne, že by [anonymizována dvě slova] zboží obdržela. Právě naopak, z těchto hovorů plyne, že [anonymizována dvě slova] nebylo zboží vyloženo, když oba telefonující uvádí, že byli podvedeni ([jméno]) a žalovaná dodává, že zboží měl vyložit [příjmení], což je v souladu se závěrem soudu, že právě jemu byla zásilka vydána.

40. Pokud jde o hovor z [datum] z něho soud zjistil, že již v [anonymizováno] 2015 svědek [příjmení] a žalovaná spolu komunikovali o ztrátě zásilky. Svědek [příjmení] uvedl, že závazek u jednatele žalobkyně má on, a že mu nezaplatili za zboží, dluží mu 138 tisíc polských zlotých, že to nahlásil na policii, a že on dal pokyn k vykládce. Žalovaná uvedla, že je spolu s řidičem pomlouvána, že jí za vykládku někdo zaplatil, a že je jí vyhrožováno žalobkyní, ať zaplatí. Svědek [příjmení] k tomu uvedl, že pokud je obtěžována od [jméno] [příjmení], tak ať jej nahlásí.

41. Soud opětovně uvádí, že z přepisu hovoru nijak neplyne, že by [anonymizována dvě slova] obdržela zboží.

42. Soud měl k dispozici SMS uskutečněné žalovanou společně s jejich přepisy, které při jednání dne [datum] přeložil tlumočník do protokolu, z nichž zjistil, že žalovaná se v následujících dnech po přepravě tázala svědka [příjmení], na jakou adresu má vystavit fakturu, dále uvádí, že je svědkovi [příjmení] špatně, a že se o něho bojí. Žalovaná rovněž uváděla, že jednateli žalobkyně [příjmení] nepřišly žádné peníze, že z toho šílí a urgovala kontakt a úhradu. Svědek [příjmení] pak zaslal žalované identifikační údaje [příjmení] [jméno] [příjmení] s daňovým identifikačním číslem, což následně opakoval v jiné úpravě. Žalovaná jej následně informovala, že faktury vystavila. Pokud jde o další komunikaci v [anonymizováno] [rok] žalovaná urguje platbu převodem a obvinila svědka [příjmení], že jí lže a nekomunikuje s ní. [jméno] neuznal oprávněnost faktury, [jméno] [příjmení] ji označuje za podvodnici a zlodějku a on z ní má dělat„ idiota“. Svědek [příjmení] jí pak měl slíbit, že vše zaplatí. Následně v [anonymizováno] 2016 svědka informuje žalovaná, že bude vypovídat na policii, a že ji žalobkyně urguje o zaplacení. V [anonymizováno] 2017 se táže žalovaná svědka, zda o věci jednal s jednatelem žalobkyně, který ji hodlá žalovat. Svědek slibuje zavolání.

43. Pokud jde o SMS zprávy s [jméno] [příjmení] první z nich nese datum [datum], kdy se žalovaná táže, zda má jednatel žalobkyně kontakt s [jméno] [příjmení], na což jí je odpovězeno, že nikoli a že nic ([anonymizováno]) neplatí. Žalovaná se dotázala, kdo tedy zaplatil 10 000 polských zlotých, na to je jí odpovězeno, že nahlášeno bylo 110 000 polských zlotých a nic nedošlo. Jednatel žalobkyně obviňuje žalovanou, že svědek [příjmení] zboží ukradl a prodal ho čtvrtému kupujícímu, tomu žalovaná oponuje, že on sám zboží nevykládal, a že u vyložení zboží byl i jednatel sám, na což jednatel odpovídá, že řidič změnil dokumenty CMR, což je to samé jako by zboží prodal. Žalovaná na to odpověděla, že svědek [příjmení] dokumenty nezměnil, že dokumenty změnil [anonymizováno] a nařídil mu ([příjmení]), ať jede.

44. Žalovaná byla v kontaktu i s údajným [jméno] [příjmení], který ji zasílal SMS i v průběhu přepravy dne [datum] kontaktní údaje. Žalovaná [datum] žádala kontakt posléze [datum] napsala:„ Vypadá to, že všichni od toho dali ruce pryč, a vinen je jen můj manžel?“ 45. Z SMS založených žalovanou nepřímo plyne závěr, že 10 000 polských zlotých zaplatila [anonymizována dvě slova] za ztracenou zásilku. Dále z komunikace s žalobkyní plyne, že dle pokynů svědka [příjmení] realizoval řidič žalované přepravu z Polska do [obec] na základě pozměněných CMR listů, čehož si je žalovaná vědoma, když brání svého řidiče, že nákladní listy byly zfalšovány nikoli samotným řidičem ale [anonymizováno]. Z SMS žalované lze ve shodě s dalším dokazováním (viz výpověď žalované na polské policii či výpověď [příjmení]) učinit závěr o hrubé nedbalosti žalobkyně při ztrátě přepravované zásilky.

46. Z e-mailové komunikace s žalobkyní předložené žalovanou soud zjistil, že od [anonymizováno] 2015 do [anonymizováno] 2016 a ještě jednou v [anonymizováno] 2016 byla žalovaná opakovaně vyzývána k zaplacení s odkazem na uznání dluhu ze dne [datum]. Žalovaná se od uznání dluhu nijak nedistancovala a na výzvy k úhradě nereagovala. Žalobkyně se v [anonymizováno] 2015 ohradila proti účtovaným prostojům a nárokovala po žalované škodu za ztracenou zásilku.

47. Z obžaloby s překladem ze dne [datum] soud zjistil, že svědkovi [příjmení] je kladeno za vinu, že od [datum] do [datum] jako řidič žalované se účastnil organizované zločinecké skupiny, kterou měl tvořit společně s jednatelem žalobkyně a dalšími osobami, že zkracovali DPH a podávali nepravdivá daňová přiznání s nákupy zinku, olova, hliníku s polskými podnikatelskými subjekty. Svědek [příjmení] k trestné činnosti vypověděl, se mu stalo, že jel bez nákladu a zároveň podepisoval CMR. Dopravoval náklad pro žalobkyni. Za každou dopravu obdržel [číslo] polských zlotých. Na CMR byly bulharská razítka, i když zboží jelo do Polska. Přišlo mu, že doprava od žalobkyně a do žalobkyně je divná, když by nikdo normální nedovážel z Polska, aby to zase přivezl zpátky. Věděl, čeho se účastní, ale netušil, že tím působí nějakou škodu. Následně uvedl, že se k trestnému činu nedoznal, že mu jen státní zástupce na předchozím jednání řekl, že to tak bude lepší. Pokud jde o postavení svědka v rámci skupiny je mu kladeno za vinu, že měl zvláštní postavení, neboť na jednu stranu realizoval pokyny [jméno] [příjmení] a osob s nimi spolupracující a na druhé realizoval dopravu zboží v rámci své podnikatelské činnosti. Jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] je stíhán jako organizátor a vedoucí osobou organizované zločinecké skupiny.

48. Soud vyzdvihuje tu část výpovědi svědka [příjmení] v trestní věci, kde připustil, že v minulosti falšoval CMR listy a vykonával smyšlenou přepravu. Z uskutečnění přepravy na základě nepravdivých CMR listů i v projednávané věci řidiče žalované usvědčuje i SMS žalované s jednatelem žalobkyně, když žalovaná hájí řidiče, že on sám přímo CMR listy nefalšoval, ale pouze vykonal cestu na základě falešných CMR listů zfalšovaných svědkem [příjmení]. Soud pro úplnost dodává, že v daném případě nemá pochybnosti o tom, že zásilka byla opravdu převážena žalovanou, neboť její existence je zdokumentována i v zápisech Policie České republiky, která byla přítomna jejímu vyložení v [obec].

49. Zároveň soud doplňuje, že pokud jde o roli řidiče žalované soud shledal protokol o jeho výslechu v této trestní věci navržený žalobkyní jako nadbytečný, neboť již z podané obžaloby plyne, že obžaloba nepřipisuje svědkovi působení jen jako řidiče, ale obviňuje jej, že měl i měl zvláštní postavení, když nejen realizoval dopravu, ale též realizoval též pokyny jednatele žalobkyně a dalších osob. Soud proto neprováděl tento důkaz navržený žalobkyní.

50. Z dožádání z polské prokuratury v [anonymizováno] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako zástupce [anonymizována dvě slova] vypověděl, že jej v obchodu s foliemi kontaktoval [jméno] [příjmení] za [právnická osoba], který měl zájem o nákup fólií. Folie měl dopravit do České republiky konečnému odběrateli. Spolupracuje dlouhodobě ohledně přepravy s žalovanou, se kterou se měl [jméno] dohodnout na přepravě z [anonymizováno] do [obec]. Dne [datum] odjel řidič [jméno] [příjmení] do [obec]. Fólie neměla být vyložena před úhradou, což řidič věděl. V neděli mu měl řidič volat, že někdo přišel na odstavnou plochu v [obec], domáhal se vyložení a řidič se zalekl a fólie vyložil. Řidič netvrdil, že by jej někdo zastrašoval. [anonymizováno] pak volal [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], od které folie kupoval, ten ho poté, co se dostavil na místo informoval, že folie již byly vyloženy. Řidič měl dojet na místo s nákladními listy [právnická osoba]. Do spisu založil podklady – e-mail [datum] s výzvou k úhradě a podezřením na podvod a fakturou na kupujícího [anonymizováno], výzvou k úhradě ze dne [datum] s nákladním listem mezi [anonymizována dvě slova] a příjemcem [anonymizováno] a dopravcem v podobě žalované.

51. Soud hodnotí tuto výpověď svědek [příjmení] jen jako omezěně věrohodnou. Pokud svědek uváděl, že za folie zaplatil, neuvedl pravdu. Z SMS komunikace žalované, jak s tímto svědkem, tak s jednatelem žalobkyně jasně plyne, že zaplaceno bylo pouze 10 000 polských zlotých v rámci jednání mezi [anonymizována dvě slova], žalobkyní a žalovanou po ztrátě zásilky. Toto tvrzení je v rozporu s výpovědí nejen jednatele žalobkyně, ale též svědka [příjmení] či svědka [příjmení], který vzpomněl na odměřenost jednatele žalobkyně na řidiče, že nedostal zaplaceno. Ve srovnání s tím, že výpověď uprchlého svědka zcela izolovaný důkaz. Nepravdu svědka [příjmení] jde pak vysvětlit tím, že sám nárokoval po neznámém pachateli v rámci trestního řízení škodu za ztrátu zásilky, a proto uváděl, že zboží bylo jeho.

52. Z výpovědi [jméno] [příjmení] na polské policii, která byla součástí listin z mezinárodního dožádání soud zjistil, že se zabývá obchodem s foliemi, s [anonymizována dvě slova] spolupracoval od roku 2014, nezná [právnická osoba] a s osobou [jméno] [příjmení] měl hovořit pouze jednou telefonicky, když mu ho měl předat řidič žalované. [anonymizována dvě slova] objednalo folie v listopadu 2015 s dohodou, že zůstanou na autě, neboť měli mít jiného konečného odběratele. Za folie zaplatil 30 368 € a objednal přepravu prostřednictvím žalované, se kterou předtím tři roky spolupracoval. Zboží bylo naloženo a odjelo směrem do [anonymizováno]. Řidič neměl právo bez souhlasu vyložit folie. Měl za to, že zboží je v Polsku. V sobotu mu měl volat řidič, že je v České republice v [obec], což jej překvapilo. Navštívil jej, auto bylo zablokované vysokozdvižnými vozíky a dozvěděl se od řidiče, že měl od nějakého [jméno] dostat pokyn, ať přijede do tohoto skladu. Předal mu po telefonu [jméno], od kterého žádal vysvětlení, jakým právem nařídil řidiči přesun zboží do České republiky, na mu mělo být řečeno, že žalované zaplatil za přepravu a zavěsil. Aniž by soud činil závěr o pravdomluvnosti údajného [jméno] [příjmení], lze na tomto místě uvést, že i žalovaná na policii uvedla, že přepravu do České republiky měl právě hradit [jméno] [příjmení] a na něj od svědka [příjmení] i sháněla fakturační údaje. [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, ať zůstane na místě do pondělí. V neděli volal řidič znovu, že probíhá vykládka. Dojel tam se svým zaměstnancem a přivolali také policii. Přijel tam také svědek [příjmení], který uvedl, že majitelem zboží jod [právnická osoba] a ukázal převod prostředků za folie. Na základě toho policisté vyhodnotili, že žalobkyně nemá nic společného s foliemi, a že česká společnost koupila folie od [právnická osoba]. Sešli se ještě v pondělí, kde mu jednatel svědek [příjmení] ze [právnická osoba] ukázal kopii potvrzení o převodu a řidič podepsal listinu nazvanou uznání dluhu. Zboží zůstalo [právnická osoba]. Řidič netvrdil, že by jej někdo zastrašoval. K zaplacení zboží se mu zavázala i [anonymizována dvě slova], která byla též podvedena, od nich obdržel 10 000 polských zlotých. Zde soud uvádí, že toto je v souladu i se zaznamenanou SMS konverzací s žalovanou. Žalovaná po něm chtěla úhradu za cestu [anonymizováno] do [obec] (viz faktury žalované za cstu a prostoje), ale na to jí odepsal, že takovou přepravu neobjednal (viz e-mailová korespondence s žalovanou předložená i žalovanou ze dne [datum] s odmítnutím proplacení prostojů, což je v souladu i s výpovědí žalobkyně a svědka [příjmení], že byli překvapeni, když se dozvěděli o tom, že zboží je zpět v České republice). Po této námitce žalovaná provedla opravu (viz též přiložené faktury žalované za dopravu na částku 1 100 polských zlotých a [číslo] polských zlotých). Do spisu založil i dokument s úhradou za folie 30 368 €, nákladní list s odesílatelem žalobkyně, příjemcem [anonymizována dvě slova] a přepravcem žalované, potvrzení o převodu od [příjmení] a uznání dluhu.

53. Výpověď jednatele žalobkyně je konzistentní s výpovědí žalobkyně i v projednávané věci, až na úhradu 10 000 polských zlotých, která žalobkyně dodatečně určila jako úhradu jiného dluhu, což však bylo v rozporu s tím, že [anonymizována dvě slova] evidentně hradila právě ztracenou zásilku v době, kdy svědek [příjmení] deklaroval vůli převzít za ztracenou zásilku odpovědnost, jak deklaroval i v telefonních hovorech žalované. Podstatný je úmysl [anonymizována dvě slova] v době plnění dluhu, skutečnost, že si následně žalobkyně či dlužník rozmyslí na jaký dluh bylo plněno, nic nemění na tom že v této části dluh již zanikl.

54. Z výpovědi žalobkyně, jednatele [příjmení] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že s [anonymizována dvě slova] dohodl tzv. platbu na kole, neboť měla nového zákazníka. Nebyla dohodnuta dodací lhůta. [příjmení] [příjmení] měl čekat na potvrzení o zaplacení zboží. V soboru ráno ([datum]) mu zavolal řidič, že stojí zablokovaný v [obec], a že neví, co má dělat. Jednatel za ním dorazil na místo. Řidič byl ve skladě sám, zablokovaný vysokozdvižnými vozíky a nemohl vyjet. Jednatel mu dal pokyn, ať vyčká do pondělí, když ve skladě nikdo další nebyl, bral to jako nedorozumění a nenapadlo jej ani zkontrolovat dokumenty od zboží. Už v neděli volali na místo policii, neboť dostali od řidiče informaci, že je zboží již vykládáno. Zboží bylo zčásti vyložené, když na místo dorazili společně se svědkem [příjmení]. Policie chtěla vidět dokumenty od zboží, které jí byly předloženy. Výjezd uzavřela tím, že není, co vyšetřovat, neboť žalobkyně dle dokumentů neměla se zbožím nic společného (ve shodě s dokumenty o výjezdu policie ze dne [datum]). Svědek [příjmení] nezamýšlel, aby se zboží ztratilo. [anonymizována dvě slova] mu tvrdila, že zboží nedostala a svědek [příjmení] za [příjmení] mu ukázal, že zboží uhradila [právnická osoba]. S ohledem na pozměněné CMR listy bylo obtížné identifikovat původ zboží, a že se jedná právě o folie žalobkyně. Na počátku o platbě 10 000 polských zlotých [anonymizována dvě slova] tvrdila, že jde o splátku za ztracenou zásilku. [anonymizována dvě slova] měla i zájem na další spolupráci a tuto nežaloval, neboť zjistil, že zboží do [anonymizováno] nikdy nedorazilo. Také mu chvíli trvalo, než se v nepřehledné situaci zorientoval. Svědek [příjmení] k němu jezdil na sklad pro zboží i po ztrátě zásilky pro další dodavatele, ale žalované další zakázky již nedali. Jednatel žalobkyně je stíhán jako organizátor pro rozsáhlou daňovou trestnou činnost v Polsku, kde byl ve vazbě.

55. Výpověď jednatele soud hodnotí jako výpověď s omezenou vypovídající hodnotou. Soud neuvěřil výpovědi jednatele, že řidič žalované páchal trestnou činnost, popřípadě, že by svědek [příjmení] sám z vlastního popudu měnil nákladní listy, popřípadě vynášel informace o cenách zboží žalobkyně, když v tomto ohledu výpověď jednatele nepodporovaly další důkazy. Navíc se jednalo o skutečnosti, kterým neměl být dle svých slov jednatel ani přítomen. to však nemění nic na tom, že s nepravdivými cmr listy, které dle sms žalované a její výpověď na polské policii falšoval svědek [příjmení] a předal je řidiči, se svědek [příjmení] vypravil se zbožím zpět do České republiky a pomohl tak vytvořit nepřehlednou situaci, jakou přepravu realizuje a kdo je vlastníkem převážených fólií. Soud tak nezjistil z výpovědi jednatele, že by to byl právě řidič, kdo ukazoval policii dokumenty, neboť dle dalších důkazů (např. výpověď svědka [příjmení]) dokumenty ke zboží měl předložit svědek [příjmení]. Ve vztahu k svědkovi [příjmení] není výpověď jednatele objektivní, když mu zazlívá, že i kvůli němu byl ve vazbě v Polsku. Soud proto vzal za zjištěnou pouze část výpovědi jednatele, která je ve shodě s dalším provedeným dokazováním, a které mohl jednatel osobně zažít. Za zjištěné pak nevzal ani okolnosti, které nejsou pro soud podstatné. Konečně soud uvádí, že hodnověrnost výpovědi žalobkyně nesnižuje okolnost, že byl jednatel v Polsku stíhán vazebně, neboť to samo o sobě neznamená, že se dopustil protiprávního jednání. Hodnověrnost snižuje nezastíraný nepřátelský postoj k svědkovi [příjmení]. 56. [ulice] policie zastavila prověřování krádeže zásilky z důvodu nezjištění pachatelů trestného činu (viz dožádání z polské prokuratury).

57. Z inzerátu ze dne [datum] [právnická osoba] soud zjistil, že příjemce nabízel k odkupu předmětné fólie [anonymizována dvě slova] ještě před tím, než byla přeprava realizována s tím, že nabídky mají být učiněny do [datum]. 58. [příjmení] [jméno] [příjmení] je neproveditelný, neboť je tato osoba na útěku a dosud se nepodařilo realizovat evropský zatykač.

59. Rovněž výslech [příjmení] [příjmení] není proveditelný a je nadbytečný. Soud nemá k této osobě bližší informace a na jedinou známou adresu této svědkyně se nepodařilo svědkyni předvolat, ani žalovaná není schopna zajistit její přítomnost. Pokud jde o sporný dodací list předložený žalovanou, ke kterému měla svědkyně vypovídat, soud jej má za pravý, ale nikoli za pravdivý, když pravdivost tohoto dodacího listu byla provedeným dokazováním vyvrácena (viz např. výslech svědka [příjmení], výpověď žalované na polské policii či SMS žalované jednateli žalobkyně). Z tohoto důvodu se jeví výslech svědkyně i jako nadbytečný. Ostatně to odporuje i přechozím tvrzením žalované, že přijetí zboží proběhlo jen formálně a nebylo z kamionu vyloženo.

60. Soud neprovedl ani výslech zástupce [právnická osoba], neboť tento výslech byl navržen po koncentraci řízení po prvním jednání a pro závěr, že je zásilka ztracená postačoval výslech svědka [příjmení], který potvrdil, že si folie ze skladu odvezl. Od koho údajně nakoupila fólie [anonymizováno] je pro spor nerozhodné. Podstatná je skutečnost, komu bylo zboží vydáno a soud má za prokázané, že se tak nestalo příjemci ale právě [právnická osoba].

61. Provádění znaleckého posudku na tachograf vozidla žalované je nezpůsobilé dokázat, kde se přesně vozidlo žalované pohybovalo, jedná se o důkaz též nadbytečný, neboť soud má za prokázané, že do místa určení zásilka dopravena nebyla a zboží bylo ztraceno v [obec].

62. Záznam hovorů, kam volal svědek [příjmení] je důkaz nadbytečný, když není pochyb o tom, že se hovory uskutečnily, ale každá ze stran uvádí, že obsah hovorů byl jiný, k čemuž by záznamy, že se hovory uskutečnily nemohly ničeho objasnit. S ohledem na data výpisu (listopad 2015) má soud za to, že tento důkaz ani nelze provést, když takto dlouho nejsou hovory v EU archivovány. Žalovaná seznam hovorů ostatně ani k výzvě soudu nezaložila, ačkoliv se k tomu při jednání dne [datum] zavázala.

63. Soud neprovedl ani právní analýzu uznání dluhu předloženou žalovanou, když se jedná o okolnost, ke které žalobkyně neunesla břemeno tvrzení.

64. Soud tak další dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žaloby postačující, když má soud dostatek skutkových zjištění k vyvození odpovědnosti žalované, závěru o způsobu zavinění ztráty zásilky i běžné tržní ceny zásilky. [příjmení] žalované, že zásilku řádně doručila příjemci, se ukázala jako nepravdivá. Soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí tvrzení účastníků a nepodstatná skutková zjištění. Další skutečnosti má soud provedeným dokazováním za vyvrácené. Závěr o skutkovém stavu 65. Lze shrnout, že žalovaná a žalobkyně dne [datum] uzavřely rámcovou smlouvu o obchodní spolupráci. V rámci této spolupráce dne [datum] se žalovaná jako dopravce prostřednictvím řidiče [příjmení] zavázala přepravit pro žalobkyni jako odesílatele fólie v hodnotě 135 888,53 PLN z [obec] do [anonymizováno] na základě přepravního listu CMR [číslo] v rámci tohoto listu dala žalobkyně [příjmení] v polštině instrukci, že má čekat na povolení k vykládce, neboť zboží nebylo zaplaceno. Žalovaná dne [datum] zboží převzala, avšak tuto přepravu neprovedla, když zboží do [anonymizováno] nedorazilo. Zboží nebylo vydáno příjemci. Dne [datum] bylo zboží vydáno žalovanou [právnická osoba] ve skladu v [obec] bez toho, aniž by žalobkyně dostala za zboží zaplaceno či vydala pokyn k vykládce, čímž je nutné považovat zboží ve smyslu smlouvy o přepravě ze dne [datum] za ztracené. Žalovaná jednala v hrubé nedbalosti, když byla bezohledná vůči pokynům žalobkyně, že má provést přepravu zboží do [anonymizováno] a zde čekat na pokyn k vykládce. [obec] toho se lehkomyslně řidič žalované vypravil na základě nepravdivých nákladních listů zcela na jiné místo do areálu, který neměl žádný z účastníků smlouvy pod kontrolou, a zboží vydal [právnická osoba]. Svědek otevřel skladníkům v [obec] kamion a informoval žalobkyni, že dochází k vyložení zboží. Zboží bylo částečně vyloženo za přítomnosti [příjmení] před příchodem svědka [příjmení] a jednatele [příjmení]. V přítomnosti [příjmení] a [příjmení] svědek [příjmení] společně s nimi protestoval proti vyložení zboží. Žalobkyně pokyn k vykládce zboží nevydala. Žalovaná bez zbytečného odkladu neuhradila dluh ani po upomínce. Právní posouzení 66. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle čl. 3, čl. 7, čl. 9 odst. 1, čl. 12 odst. 1,2, čl. 13 odst. 1 a čl. 17 odst. 1, 2,4, čl. 32 odst. 1 a čl. 41 odst. 1, to vše podle vyhlášky ministerstva zahraničních věcí č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) (dále jen„ Úmluva CMR“). Pokud jde o znění jednotlivých ustanovení, soud ve stručnosti odkazuje, na jejich shrnutí v prvním rozhodnutí ve věci.

67. Soud setrvává na názoru, že žalovaná v reakci na poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., ke kterému dal pokyn odvolací soud v prvním zrušujícím usnesení, konkrétně netvrdila, že by předmětné přepravované zboží vydala příjemci [anonymizována dvě slova]. Soud pak má toto tvrzení po doplnění dokazování za vyvrácené, když má za prokázané, že předmětné zboží žalovaná vydala třetí osobě, a to [právnická osoba], konkrétně svědkovi [příjmení], přičemž se tak událo dne [datum] v [obec].

68. Soud se dále zabýval námitkou promlčení ze strany žalované a shledal, že není důvodná. Žalovaná převzala zásilku dne [datum] a nebyla dohodnuta dodací lhůta (viz též výslech jednatele žalobkyně). Žalovaná se dopustila hrubé nedbalosti, když přepravovanou zásilku nedodala do místa určení a vypravila se s ní na jiné místo nejspíše v domnění, že realizuje další přepravu, aniž by od žalobkyně jako odesílatele dostala takový pokyn. Zboží nebylo zaplaceno a nebylo čekáno na povolení k vykládce.

69. S ohledem na to, že hrubá nedbalost se považuje za rovnocenná úmyslu (NS 23 Cdo 2702/2012) činila promlčecí doba podle § 32 odst. 1 písm. b) tři roky a počala plynout od šedesátého dne po převzetí zásilky dopravcem ([datum]). Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne [datum], je žaloba podána včas. [příjmení] [příjmení] zabránit vykládce v [obec] poté, co dorazili na místo jednatel žalobkyně a svědek [příjmení] nic nemění na jeho předchozí hrubé nedbalosti, že zásilka nebyla doručena na místo určené ([anonymizováno]), a že zboží bylo vyloženo třetími osobě v době, kdy žalovaná odpovídala za ztrátu zásilky. Bez tohoto pochybení žalované jako dopravce by ke ztrátě zásilky nedošlo a žalovaná mohla ztrátu zásilky jednoduše odvrátit tím, že by následovala pokyny žalobkyně přepravit zásilku do [anonymizováno] a tam vyčkat na povolení k vykládce (srov. článek 17 odst. 2 Úmluvy CMR).

70. Ztráta zásilky v daném případě nebyla způsobena žalobkyní jako oprávněným, ani jejím příkazem či vadou zásilky. Ztráta nebyla zaviněna žalobkyní jako odesílatelem, neboť žalovaná se vydala do [obec] z vlastní nedbalosti (na vlastní popud či z popudu příjemce) bez souhlasu žalobkyně.

71. Žalovaná se nemůže dovolávat zavinění řidiče jako svého pracovníka. V úvahu nepřichází ani použití otevřeného vozidla bez plachet, chybějící obal, manipulace se zásilkou odesílatelem či příjemcem, přirozená povaha fólií, nedostatečné označení zásilky či přeprava živých zvířat. Žalovaná tak nemá žádný liberační důvod (čl. 17 odst. 2 až 4 Úmluvy CMR).

72. Žalovaná se ocitla v prodlení podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku poté, co bez zbytečného odkladu nereagovala na předžalobní upomínku. Žalovaná byla zaslána předžalobní upomínka ze dne [datum]. Soud pak podle domněnky doby dojití (§ 573 občanského zákoníku) má za to, že došla patnáctý pracovní den po odeslání, když se jednalo o adresu v jiném státu, tj. ke dni [datum]. Žalovaná pak měla bezodkladně, nejpozději do tří dnů učinit úhradu, a proto je po třech dnech v prodlení od [datum]. Soud proto dospěl k závěru, že se žalobkyně domáhá úroku oprávněně, a žalobě vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb.).

73. Pokud jde o další argumentaci neúspěšné žalované, soud shrnuje, že civilní řízení je ovládáno dispoziční zásadou. Civilní soud nevyšetřuje, ale provádí dokazování ke skutkovým tvrzením. Žalovaná svou obranu nijak nerozvedla, neuvedla konkrétní tvrzení a důkazy, že přepravované zboží dle nákladního listu dodala na místě určeném příjemci [anonymizována dvě slova], předložený list z její strany se ukázal jako nepravdivý, neboť svědek [příjmení] sám uvedl, že do [anonymizováno] nikdy nedojel a po doplnění dokazování soud činí jednoznačný závěr o tom, že zboží bylo vydáno nikoli příjemci, ale dostalo se do dispozice [příjmení]. V rámci doplněného dokazování se opětovně prokázalo, že žalovaná zboží ztratila dne [datum] v [obec]. Zboží bylo vyloženo dne [datum] ve skladu [obec] [právnická osoba], poté, co jí řidič otevřel kamion. Nelze klást k tíži žalobkyni, pokud by vyložení 20 tunového nákladu chtěla řešit až následující pracovní den (pondělí [datum]), když ve skladu nikdo další nebyl a kamion nemohl okamžitě odjet. Stejně tak z tohoto nelze dovodit srozumění s tím, že vydala souhlas s přepravou zboží do [obec], pokud se následně dozvěděla, že zboží dorazilo do tohoto místa. V tomto ohledu soud uvěřil svědkovi [příjmení], že žádný takový pokyn neudělil a on sám byl nepříjemně překvapen, když se dozvěděl od svědka [příjmení], že zboží má být v [obec]. Výpověď svědka [příjmení] byla dle soudu mnohem více autentická a konzistentní než výpověď svědka [příjmení], proto se soud přiklonil ke skutkovému ději, jak jej popisoval svědek [příjmení], když tato je potvrzována i výpovědí svědka [příjmení] a jednatele žalobkyně. Vyložení zásilky nezabránila žalobkyně za asistence policie též z toho důvodu, že situace ohledně původu zásilky a důvodu, proč se zboží ve skladu objevilo, byla nepřehledná. K této situaci však přispěl zejména řidič žalované, když bez souhlasu žalobkyně sem zásilku odvezl a nebyl schopen doložit ani nákladní listy žalobkyně, když mu předtím byly předány další navzájem si odporující CMR listy, jak o tom vypověděla žalovaná na polské policii. Odpovědnost za ztrátu zboží žalované je objektivní a této situaci šlo zabránit (viz shora). Jednání svědka [příjmení], řidiče žalované, je přičitatelné žalované. Pokud [anonymizována dvě slova] přijala spoluodpovědnost za ztrátu zásilky a uhradila žalobkyni 10 000 polských zlotých, nezbavuje tato okolnost odpovědnosti žalovanou za úhradu zbývajícího dluhu. Po žalované lze primárně žádat náhradu škody za ztrátu zásilky jako smluvním partnerovi žalobkyně. Není tak pravdou, že by tím, že se žalobkyně nedomáhala po [příjmení] vydání zásilky byla přetržena příčinná souvislost za škodu způsobenou jednáním žalované. Svědecká výpověď svědka [příjmení] na polské policii, že za zboží zaplatil žalobkyni, byla dalším provedeným dokazováním vyvrácena, ať již jde o přepisy telefonátů, SMS či výpověď žalobkyně. [anonymizována dvě slova] uhradila pouze 10 000 polských zlotých. Lze přisvědčit žalované, že na uznání dluhu ze dne [datum] nelze nahlížet jako na platné, ale to ničeho nemění na odpovědnosti žalované za ztrátu zásilky z hrubé nedbalosti.

74. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je částečně důvodná, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

75. Pokud jde o částku 10 000 polských zlotých, zde dospěl k závěru, že v tomto rozsahu již byla škoda žalobkyni uhrazena ze strany [anonymizována dvě slova] a žalobkyně nesplnila svou vysvětlovací povinnost uloženou při jednání dne [datum] ve vztahu ke své účetní, ačkoliv byla poučena, že v takovém případě jí to bude kladeno k tíži, což vzala ve vyjádření ze dne [datum] na vědomí. Soud také zamítl část nedůvodného úroku z prodlení, který předcházel předžalobní upomínce, když nelze vycházet z data splatnosti v uznání dluhu.

76. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně nedůvodná, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

77. Vzhledem k tomu, že státu vznikly náklady spočívající v odměně opatrovníka žalované (33 381,48 Kč), náklady v podobě svědečného (728 Kč) a náklady na překlad listin v souvislosti s dožádáním (22 108 Kč), má stát podle § 148 odst. 1 proti převážně neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů státu ve výši 56 217,48 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku.

78. Pro úplnost soud dodává, že tlumočení do ploštiny při samotných soudních jednání nepředstavuje náklad státu, neboť tím žalovaná jen realizuje své právo jednat v mateřštině.

79. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení.

80. Žalobkyně nebyla úspěšná pouze v nepatrné části nároku (méně než 10 %). Náklady žalobkyně jsou představovány soudním poplatkem ve výši 43 740 Kč za žalobu a 40 298 Kč za odvolání a dále náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Advokát učinil následující úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 857 593 Kč (135 888,53 PLN k [datum] při kurzu 6, 311 Kč 1 PLN) s odměnou 11 740 Kč za úkon: příprava a převzetí, žaloba, porada ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], porada ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], porada ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], porada ze dne [datum] a účast na delším jednání dne [datum] (2x), a oproti předchozímu vyčíslení nákladů dále: vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]. Advokátovi tak náleží 17 x 11 740 Kč za úkon a paušální náhrada 17 x 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Soud nepřiznal odměnu za nahlížení do spisu dne [datum], neboť se nejednalo o účelný úkon právní služby, když tento úkon je zahrnut již v přípravě a převzetí zastoupení. Soud nepřiznal odměnu za porady ze dne [datum] a [datum] jako neúčelné, neboť v daném období se konaly porady k úkonům ve věci ([datum] a [datum]), přičemž nebylo důvodu, aby již tyto porady nedostačovaly k stanovení dalšího postupu žalobkyně ve věci. Soud nepřiznal odměnu za doplnění odvolání, protože nebylo důvodu, aby toto doplnění nebylo již součástí podaného odvolání. Advokát vyúčtoval i cestovné, přičemž soud shledal za účelné 2 cesty na poradu s klientem z [obec] do Katowic a zpět v délce 90 km ([datum] a [datum]) s průměrnou spotřebou 5,2 l nafty na 100 km a opotřebením vozidla 5,85 Kč za kilometr dle cen vyhlášky č. 358/2019 Sb. ve výši 2 x 1053 Kč. Jedna cesta na jednání a zpět dne [datum] při délce 340 km se stejnou spotřebou a opotřebením ve výši 1 989 Kč. Další cesta k jednání a zpět při délce trasy 340 km se stejnou potřebou a opotřebením dle cen dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve výši 1 975 Kč Celkem náklady cestovného činí 6 070 Kč. Advokátovi náleží i náhrada promeškaného času dle § 14 odst. 3 AT ve výši 400 Kč za cestu dne [datum], ve výši 1 800 Kč za cestu dne [datum], za cestu dne [datum] ve výši 400 Kč a ve výši dne 1 800 Kč za cestu dne [datum] Celkem náhrada promeškaného času činí 4 400 Kč. Advokát je plátce 21 % DPH (viz osvědčení o DPH). Celkem náhrada nákladů žalobkyně činí 344 370 Kč dle následujícího výpočtu (43 740 + 40 298 + 1,21 x (17 x 11 740 + 17 x 300+ 6 070 + 4 400)), jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku.

Poučení