22 C 75/2020 - 733

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], dříve [Anonymizováno], narozená [Datum narození žalobkyně] trvale bytem [Adresa žalobkyně] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů takto:

Výrok

I. Ze společného jmění manželů se do vlastnictví žalovaného přikazuje jednotka č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se způsobem využití jako byt vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na uvedeném pozemku o velikosti 874/3507. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 1 200 000 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání dluhů vůči společnosti [právnická osoba]., částku 236 529,28 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalobkyně na vypořádání dluhů vůči společnosti [právnická osoba]., se co do částky 4 879 Kč zamítá.

IV. Žalobkyni a žalovanému se přikazuje rovným dílem dluh ze smlouvy o úvěru číslo [hodnota] uzavřené žalovaným se společností s tehdejší obchodní firmou COFIDIS s.r.o., nyní [právnická osoba]., ve výši 250 000 Kč s příslušenstvím.

V. Návrh žalobkyně na vypořádání pohledávky vůči [jméno FO] ve výši 1 035 932 Kč se zamítá

VI. Návrh žalovaného na vypořádání dluhu vůči [jméno FO] ve výši 400 000 Kč se zamítá.

VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [jméno FO] na náhradě nákladů řízení částku 13 765,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [jméno FO] na náhradě nákladů řízení částku 13 765,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala vypořádání jejich zaniklého společného jmění manželů, a to v době vyhlášení tohoto rozsudku již jen ohledně jednotky č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se způsobem využití jako byt vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a na uvedeném pozemku o velikosti 874/3507, dále ohledně pohledávky vůči [jméno FO], narozenému [datum], vymáhané soudní exekutorkou [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], a konečně ohledně investic z jejího výlučného majetku na splacení dluhů vůči společnosti [právnická osoba]., náležejících do společného jmění manželů a evidovaných na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] v původní výši 280 000 Kč a na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] v původní výši 300 000 Kč.

2. V rozsahu zbývajících části předmětu řízení soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zčásti schválil smír mezi účastníky a ve zbytku řízení zastavil.

3. Žalobkyně uvedla, že její manželství s žalovaným bylo uzavřeno dne [datum] a rozvedeno rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 1. 4. 2019.

4. Ohledně projednávané jednotky žalobkyně uvedla, že ji účastníci koupili v roce 2011 od družstva za společné prostředky ve výši 30 000 Kč. Tuto bytovou jednotku dlouhodobě obývá matka žalovaného, zatímco žalobkyně ji nijak neužívala ani o ni neměla zájem. Žalobkyně navrhla, aby byla jednotka přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného a aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku na vypořádání.

5. V případě výše popsané pohledávky vůči [jméno FO] žalobkyně požadovala peněžní vypořádání ve výši jedné poloviny.

6. Stran investic ze svého výlučného majetku na splacení dluhů vůči společnosti [právnická osoba]., pak žalobkyně k dluhu evidovanému na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] uvedla, že jeho část nesplacenou ke dni 1. 4. 2019 následně zcela splatila ze svých výlučných prostředků pravidelnými splátkami v celkové výši 200 039 Kč a mimořádnou splátkou ve výši 127 921,88 Kč a dále zaplatila poplatek za předčasné splacení ve výši 1 273,76 Kč. Účelem úvěru, jenž byl důvodem vzniku tohoto dluhu, bylo pořízení osobního automobilu Volkswagen Golf, SPZ [SPZ], VIN [VIN kód], jejž užívala výhradně žalobkyně. Rovněž nesplacenou část dluhu evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] ke dni [datum] žalobkyně následně zcela splatila ze svých výlučných prostředků 25 splátkami v celkové výši 124 121,65 Kč a mimořádnou splátkou ve výši 24 458,38 Kč a ze svých prostředků také zaplatila poplatek za předčasné splacení ve výši 121,89 Kč. Po žalovaném žalobkyně požadovala protiplnění ve výši poloviny částky, kterou sama zaplatila po právní moci rozsudku o rozvodu manželství.

7. Žalovaný shodně s žalobkyní tvrdil, že jejich manželství bylo uzavřeno v roce 1999 a rozvedeno rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne 1. 4. 2019.

8. K bytové jednotce, kterou žalobkyně činila předmětem vypořádání, žalovaný uvedl, že členský podíl v bytovém družstvu k této jednotce žalovanému darovala jeho matka. [právnická osoba] jim však sdělilo, že členský podíl v něm musí nabýt žalovaný i žalobkyně jako manželé. Proto se žalovaný i žalobkyně stali členy družstva a následně došlo k převedení bytu z družstva do osobního vlastnictví jich obou. Jinak žalovaný potvrdil, že byt nadále obývá jeho matka. Pro případ, že by jednotka náležela do společného jmění manželů, žalovaný souhlasil, aby byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví.

9. Ohledně pohledávky vůči [jméno FO] žalovaný uvedl, že v listopadu 2018 jmenovanému zapůjčil 1 035 932 Kč na pořízení [právnická osoba]. Pohledávka byla ze strany jmenovaného zajištěna zástavním právem zapsaným do katastru nemovitostí. Jmenovaný žalovanému přibližně za 3 týdny vrátil 950 000 Kč a ohledně zbývajících 85 932 Kč se dohodli na jejich vrácení do konce roku 2022. Žalovaný jmenovanému zapůjčil své výlučné peněžní prostředky jednak nabyté jako dědictví po [jméno FO] ze dvou vkladních knížek u [právnická osoba]., jednak zapůjčené v hotovosti rovněž v listopadu 2018 od svého známého [jméno FO] z [adresa].

10. Žalovaný potvrdil, že během trvání manželství vznikly dluhy vůči společnosti [právnická osoba]., ve výši 280 000 Kč a 300 000 Kč, že po právní moci rozsudku o rozvodu manželství splácela oba dluhy sama žalobkyně a že dluh evidovaný na účtu číslo [č. účtu] byl již splacen zcela. Žalovaný však namítal, že peněžní prostředky z úvěrů, které byly důvodem vzniku těchto dluhů, nebyly použity ve prospěch společného majetku manželů.

11. Nad rámec položek navržených k vypořádání žalobkyní navrhl žalovaný k vypořádání neuhrazenou část ve výši 400 000 Kč z dluhu vzniklého ze smlouvy o bezúročné zápůjčce zajištěného zástavním právem váznoucím na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], ve prospěch [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa]. Uvedená částka získaná ze zápůjčky byla podle žalovaného spotřebována ve prospěch společného jmění manželů během jeho existence. Žalovaný navrhl, aby byl uvedený dluh přikázán jemu a aby byl žalobkyní vypořádán jednou polovinou.

12. Dále žalovaný k vypořádání navrhl dluh vůči společnosti COFIDIS vzniklý na základě smlouvy číslo [hodnota] uzavřené dne [datum] v původní výši 250 000 Kč. Peněžní prostředky v uvedené výši čerpané jako úvěr byly použity na letní a zimní dovolenou za trvání manželství účastníků, na opravu vozidla žalobkyně, na pořízení motocyklu pro syna a na drobné opravy na domě na adrese [adresa]. Žalovaný uvedený dluh splácel pravidelnými splátkami ve výši [částka] měsíčně do [datum], přičemž poslední splátka je splatná dne [datum]. Od zániku manželství do poslední splátky by měl žalovaný takto splatit celkem 287 964 Kč.

13. Ohledně jiných položek navržených k vypořádání žalovaným došlo výše uvedeným usnesením rovněž ke schválení smíru mezi účastníky nebo k zastavení řízení.

14. Žalobkyně k dluhům navrženým k vypořádání žalovaným uvedla, že všechny dluhy již byly splaceny, navíc žalovaný při jednání před soudem dne [datum] v jiné věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] sdělil, že žádné dluhy nesplácí.

15. Soud věc projednal při jednáních dne [datum] (č. l. 98–103) a při jednáních dne [datum] (č. l. 424–425), dne [datum] (č. l. 432–434), dne [datum] (č. l. 468–470), dne [datum] (č. l. 686–687) a dne [datum] (č. l. 716–718), při nichž také provedl dokazování. Rozsudek soud vyhlásil dne [datum].

16. V souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že jejich manželství bylo uzavřeno v roce 1999 a rozvedeno bylo rozsudkem, jenž nabyl právní moci dne [datum]. Dále vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že bytovou jednotku obývá matka žalovaného a že dluhy vůči společnosti [právnická osoba]., vznikly v době trvání manželství, po právní moci rozsudku o rozvodu manželství splácela oba dluhy sama žalobkyně a přinejmenším dluh evidovaný na účtu číslo [č. účtu] byl již zcela splacen.

17. K jednotce soud z písemností předložených žalobkyní zjistil, že jednotka č. [Anonymizováno][Anonymizováno]3 se způsobem využití jako byt vymezená podle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti 874/3507 je v katastru nemovitostí zapsána jako náležející do společného jmění žalobkyně a žalovaného jako manželů, jejichž vlastnické právo bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky podle § 24 zákona č. 72/1994 Sb. ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] (výpis z katastru nemovitostí z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] – č. l. 6). Uvedenou smlouvu uzavřeli žalobkyně a žalovaný společně označení jako nabyvatelé s Okresním bytovým družstvem [adresa], IČO [IČO], označeným jako převádějící, přičemž žalobkyně i žalovaný smlouvu opatřili svými podpisy úředně ověřenými dne [datum] (smlouva o převodu družstevního podílu do vlastnictví člena družstva – č. l. 12–14). Žalobkyně a žalovaný jako členové družstva provedli nejpozději dne [datum] mimořádnou splátku všech bankovních úvěrů váznoucích na dané jednotce (potvrzení o splnění závazku nabyvatele jednotky – č. l. 11 p. v.). Z písemností předložených žalovaným pak soud zjistil, že [právnická osoba] uzavřelo dne [datum] na dobu neurčitou od [datum] nájemní smlouvu ohledně družstevního bytu č. [hodnota] v č. p. [Anonymizováno] v [adresa] se svou členkou [jméno FO], narozenou [datum], bytem [adresa], s níž měl byt dále užívat její syn [jméno FO] (nájemní smlouva – č. l. 75–76). Dne [datum] uzavřela [jméno FO] označená jako převodce s žalobkyní a žalovaným označenými společně jako nabyvatel smlouvu, kterou na ně převedla členská práva a povinnosti spojené se svým členstvím v Okresním bytovém družstvu [adresa] s právem nájmu výše uvedeného družstevního bytu, přičemž pod označením nabyvatel smlouvu podepsali žalobkyně i žalovaný (smlouva o převodu členství – č. l. 79–80). Žalovaný zaplatil uvedenému družstvu dne [datum] částku 5 000 Kč s účelem platby označeným jako „mimoř. vklad do FOS stř. 030“ a dne [datum] částku 6 600 Kč za účelem zaplacení poplatku na převod bytu do osobního vlastnictví (příjmové pokladní doklady – č. l. 77–78).

18. Z výslechu svědkyně [jméno FO] (č. l. 424–425) soud zjistil, že nejméně od roku 1999 nepřetržitě žije v bytě v č. p. [Anonymizováno] v [adresa]. Byt dříve patřil bytovému družstvu, jehož byla členkou. Svůj členský podíl později převedla na žalovaného jako svého syna a žalobkyni jako jeho tehdejší manželku. Žalobkyně a žalovaný žili již předtím přibližně od roku 2003 ve svém vlastním domě. Důvodem převodu z její strany byla obava ze ztráty bytu poté, co do něj přišel soudní exekutor a začal oblepovat nábytek, což souviselo se zadlužením jejího dalšího syna, jenž se nyní jmenuje [jméno FO] a jenž s ní v bytě bydlí od skončení své vojny. Ve vztahu k žalovanému svědkyně převod svého členského podílu vnímala jeho dar a nic za něj nechtěla. Žalobkyně podepsala převod jenom proto, že to po žalovaném požadovalo bytové družstvo se zdůvodněním, že je ženatý. Svědkyně se s nimi současně dohodla, že v bytě bude bydlet dál a platit si sama všechny poplatky, což činí i v současnosti. Později se byty převáděly do osobního vlastnictví.

19. Dále soud z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na nemovitosti (č. l. 432–433), z jím vypracovaného písemného znaleckého posudku číslo [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] (č. l. 388–403) a z jeho písemného vyjádření datovaného [datum] došlého soudu dne [datum] (č. l. 423) zjistil, že tento znalec hodnotu jednotky stanovoval tržním porovnáním s obdobnými nemovitými věcmi, které však v posudku ani jeho přílohách nebyly dostatečně popsány, a proto soud ze závěru posudku o hodnotě jednotky nemohl pro jeho nepřezkoumatelnost vycházet.

20. Konečně z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, se specializací na nemovitosti (č. l. 686) a z jím vypracovaného písemného znaleckého posudku číslo [č. účtu] (č. l. 617–641) soud zjistil, že odhadovaná tržní cena dané jednotky podle stavu ke dni [datum] jako dni vypracování posudku činila 3 000 000 Kč s možnou odchylkou do 3 %. Při odhadování tržní ceny znalec vycházel z nabízených prodejů, protože nezjistil žádné uskutečněné prodeje porovnatelných bytových jednotek v [adresa] v letech 2022 a 2023. U všech bytů použitých ke srovnání uplatnil koeficient 0,9, který již zohledňuje provize realitních kanceláří a ceny souvisejících právních služeb.

21. Dále soud k pohledávce vůči [jméno FO] z písemností předložených žalobkyní zjistil, že dne [datum] podal žalovaný jako oprávněný k soudní exekutorce [tituly před jménem] [Anonymizováno] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], návrh na provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech proti [jméno FO] jako povinnému za účelem zajištění pohledávky žalovaného ve výši 1 035 932 Kč, o čemž soudní exekutorka vedla řízení pod sp. zn. [spisová značka] (vyrozumění katastrálnímu úřadu o podaném návrhu na provedení exekuce zřízením exekutorského zástavního práva na nemovitých věcech ze dne [datum], č. j. [spisová značka] – – č. l. 14 p. v. – 15). Z písemností předložených žalovaným pak soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (č. l. 81–85), bylo žalovanému potvrzeno nabytí dědictví po zůstavitelce [tituly před jménem] [jméno FO] mimo jiné v rozsahu práv a povinností zůstavitelky ze smluv uzavřených s [právnická osoba]., o vkladních knížkách č. [č. účtu] a č. [č. účtu] na její jméno (strana 2 uvedeného usnesení). Z výpisů z běžného účtu číslo [č. účtu] (č. l. 341–356) vyžádaných soudem na návrh žalovaného (č. l. 101 p. v.) od společnosti [právnická osoba]., soud nezjistil, že by v uvedeném období na daném běžném účtu vedeném na jméno žalobkyně proběhly jakékoliv transakce související s pohledávkou vůči [jméno FO]. Z odpovědi [jméno FO] ze dne [datum] (č. l. 436) na usnesení, kterým jej soud na návrh žalobkyně (č. l. 101 p. v.) vyzval k předložení smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi ním a žalovaným na podzim roku 2018, soud zjistil, že dotyčný uvedenou smlouvu nemohl dohledat, nicméně uvedl, že si od žalovaného půjčil peněžní prostředky ve výši 1 035 932 Kč, z nichž mu ještě v prosinci 2018 vrátil 950 000 Kč a jejichž zbývající část plánoval vrátit v dohledné době po své odpovědi na výzvu soudu. Z listin opatřených soudem ze spisu ve věci vedené u Okresního soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že předmětem řízení byl spor o zaplacení výživného žalovaným jeho zletilé dceři, přičemž při jednání před soudem v uvedené věci dne [datum] žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že má pohledávku vůči [jméno FO] ve výši okolo milionu s příslušenstvím, pro jejíž vymožení byla již asi rok vedena exekuce, z níž však žalovanému do doby uvedeného soudního jednání nebylo vyplaceno ničeho (žaloba, vyjádření žalovaného a protokol z jednání dne [datum] ve věci vedené u Okresního soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] – č. l. 461–465).

22. Ze spisu Okresního soudu v [jméno FO] ve věci sp. zn. [spisová značka] připojeného na návrh žalobkyně (č. l. 101 p. v.) soud zjistil, že zůstatek na výše uvedených vkladních knížkách vedených na jméno zůstavitelky [tituly před jménem] [jméno FO] činil ke dni [datum] jako dni jejího úmrtí celkem 778 106,99 Kč (zpráva [právnická osoba]., ze dne [datum] – č. l. 89–90 uvedeného spisu). Z výpisu z účtu číslo [č. účtu] (ve spise na č. l. 481, zobrazen elektronicky prostřednictvím aplikace ISAS) vyžádaného soudem na návrh žalovaného (č. l. 101 p. v. a 220) od společnosti [právnická osoba]., soud zjistil, že dne [datum] byla ve prospěch uvedeného účtu vedeného na jméno žalovaného připsána částka 778 289,05 Kč označená jako dědictví po [jméno FO].

23. Z výslechu svědka [jméno FO] (č. l. 468) soud zjistil, že v roce 2018 půjčil žalovanému na pár měsíců v hotovosti peněžní prostředky ve výši okolo 500 000 Kč. Žalovaný mu již všechny půjčené peněžní prostředky opět v hotovosti jednorázově vrátil, a to nejspíš ještě přímo v roce 2018. Svědek neměl důvod žalovanému při jeho žádosti o půjčku nevyhovět, neboť společnosti, které každý z nich zastupoval, již od roku 2016 spolupracovaly na úpravě průmyslové zóny bývalého areálu [jméno FO] a společnost žalovaného účtovala svědkově společnosti vysoké částky za poskytované služby ostrahy. V případě nevrácení půjčených peněz by si tak svědek mohl půjčenou částku odečíst z fakturovaných částek.

24. Ohledně dluhů vůči společnosti [právnická osoba]., soud z písemností předložených žalobkyní zjistil, že uvedená banka na úvěrových účtech číslo [č. účtu] a [č. účtu] evidovala dluhy vůči žalobkyni, jež měly být spláceny pravidelnými měsíčními splátkami (tabulky umoření [právnická osoba]., ze dne [datum] – č. l. 16 a 17). Dluh z úvěru evidovaný na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] v původní výši 280 000 Kč činil ke dni [datum] již jen 260 948,73 Kč a dále byl nejméně do [datum] řádně splácen, takže výše nesplaceného dluhu ke dni [datum] činila 134 807,42 Kč, přičemž další shodné splátky měly být podle stavu ke dni [datum] spláceny až do [datum] (tabulka umoření [právnická osoba]., ze dne [datum] k úvěrovému účtu číslo [č. účtu] – č. l. 67–70). Uvedený dluh měl být podle smlouvy uzavřené žalobkyní se společností [právnická osoba]., dne [datum] splácen pravidelnými anuitními splátkami po 4 480 Kč měsíčně zahrnujícími i úrok ve výši 6,9 % ročně z aktuální výše nesplacené jistiny a spolu se splátkami byla splatná také částka 399 Kč měsíčně za pojištění, takže celková částka, kterou měla žalobkyně zaplatit, činila 351 428,50 Kč (smlouva o úvěru se společností [právnická osoba]. – č. l. 86–93). Žalobkyně si dne [datum] zakoupila osobní automobil Volkswagen Golf, VIN [VIN kód], za cenu [částka] (kupní smlouva ohledně vozidla Volkswagen Golf ze dne [datum] – č. l. 225–226). Žalobkyně splácela ze svého běžného účtu číslo [č. účtu] ve prospěch úvěrového účtu číslo [č. účtu] částku 4 879 Kč měsíčně nejméně od [datum] do [datum] a ve prospěch úvěrového účtu číslo [č. účtu] splácela částku 4 964,87 Kč měsíčně nejméně od [datum] až do [datum] (výpisy z běžného účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] – – č. l. 227–336). Dne [datum] pak byla z běžného účtu žalobkyně číslo [č. účtu] vedeného u společnosti [právnická osoba]., provedena platba ve výši 24 458,38 Kč ve prospěch jiného účtu vedeného u téže banky označená shodným variabilním a specifickým symbolem [spec. symbol], čímž došlo k úplnému splacení dluhu evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] v původní výši 300 000 Kč podle smlouvy o úvěru a téhož dne byl ze stejného běžného účtu žalobkyně pod stejným variabilním a specifickým symbolem zaplacen i poplatek za předčasné splacení úvěru ve výši 121,89 Kč (náhled na příkaz k úhradě – č. l. 71–72, potvrzení společnosti [právnická osoba]., ze dne 8. 7. 2021o splacení – č. l. 94 a výpis z běžného účtu číslo [č. účtu] ze dne [datum] – č. l. 260–262). Konečně žalobkyně ze svého běžného účtu číslo [č. účtu] splatila ve prospěch úvěrového účtu číslo [č. účtu] další splátky po 4 879 Kč ve dnech [datum] a [datum] a dne [datum] zaplatila mimořádnou splátku ve výši 127 921,88 Kč a poplatek za předčasné splacení úvěru ve výši 1 273,76 Kč (potvrzení společnosti [právnická osoba]., ze dne [datum] o splacení – – č. l. 442 a výpisy z běžného účtu číslo [č. účtu] za období od [datum] do [datum] – – č. l. 442 p. v. – 445). Celkem tedy žalobkyně zaplatila na úvěr č. [hodnota] řádné splátky v období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka], mimořádnou splátku ve výši 127 921,88 Kč a poplatek za předčasné splacení úvěru ve výši [částka] a na úvěr č. [hodnota] založený dne [datum] žalobkyně celkem zaplatila řádné splátky v období od [datum] do [datum] v celkové výši 134 051,49 Kč, mimořádnou splátku ve výši 24 458,38 Kč a poplatek za předčasné splacení úvěru ve výši 121,89 Kč, to vše ze svého běžného účtu číslo [č. účtu] (potvrzení společnosti [právnická osoba]., ze dne [datum] včetně běžného bankovního dokladu – č. l. 713–714).

25. Stran dluhu vůči [jméno FO] soud z písemností předložených žalovaným zjistil, že žalovaný si od [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa], půjčil peněžní prostředky ve výši 7 764 000 Kč, které se mu v následně sepsané písemné smlouvě ze dne [datum] zavázal vrátit ve splátkách po 100 000 Kč počínaje lednem 2011 a pro případ nesplnění této povinnosti se dále zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý byť jen započatý den prodlení. Dluh byl zajištěn mimo jiné zástavním právem k domu č. p. [Anonymizováno] stojícím na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a dále zajišťovacím převodem práva k členským právům a povinnostem spojeným s členstvím žalovaného v Okresním bytovém družstvu [adresa] (smlouva o půjčce mezi žalovaným a [jméno FO] ze dne [datum] – č. l. 456–457). O zajišťovacím převodu práva byla mezi žalovaným a [jméno FO] uzavřena dne [datum] v písemné formě samostatná smlouva, v níž bylo dále upřesněno, že se žalovaný stal členem Okresního bytového družstva [adresa] na základě smlouvy o převodu členství ze dne [datum] a že předmětem zajišťovacího převodu práva je zejména právo k nájmu družstevního bytu č. [hodnota] v č. p. [Anonymizováno] v [adresa], přičemž smlouva o zajišťovacím převodu práva měla nabýt účinnosti a [jméno FO] měl nabýt členská práva a povinnosti v Okresním bytovém družstvu [adresa] až okamžikem předložení této smlouvy uvedenému bytovému družstvu, k čemuž byl oprávněn jedině v případě, kdyby mu nebyla uhrazena půjčená částka podle výše uvedené smlouvy o půjčce (smlouva o zajišťovacím převodu práva – č. l. 458–459). Ohledně uzavření smlouvy o půjčce mezi žalovaným a [jméno FO] byl téhož sepsán také notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, v němž bylo dále upřesněna, že půjčka je bezúročná a splacena měla být v 78 splátkách, z nichž poslední měla namísto 100 000 Kč činit jen 64 000 Kč (notářský zápis číslo [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] – č. l. 454–455). Zástavní právo, kterým byl zajištěn dluh z výše uvedené smlouvy o půjčce, bylo zřízeno žalobkyní a žalovaným, do jejichž společného jmění manželů zástava náležela, zástavní smlouvou ze dne [datum], kterou oba podepsali stejně jeho návrh na zahájení řízení o povolení vkladu tohoto zástavního práva došlý katastrálnímu úřadu dne [datum] (zástavní smlouva – č. l. 451–453 a návrh na vklad zástavního práva – č. l. 449–450). Žalovaný provedl ve prospěch účtu číslo [č. účtu] vedeného na jméno [jméno FO] v období od [datum] do [datum] nejméně 57 hotovostních vkladů vždy ve výši 100 000 Kč. Dále byl dne [datum] proveden hotovostní vklad částky 99 920 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu] dne [datum] byl proveden hotovostní vklad částky 10 000 Kč ve prospěch účtu číslo [č. účtu] (pokladní doklady – – č. l. 486–505). Z listin opatřených soudem ze spisu ve věci vedené u Okresního soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že předmětem řízení byl spor o zaplacení výživného žalovaným jeho zletilé dceři, přičemž při jednání před soudem v uvedené věci dne [datum] žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že nemá žádné neplacené dluhy (žaloba, vyjádření žalovaného a protokol z jednání dne [datum] ve věci vedené u Okresního soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] – č. l. 461–465). Ze žalobkyní předložené e-mailové korespondence ze dne [datum] (č. l. 472) pak soud zjistil, že podle sdělení Okresního bytového družstva [adresa] nebyla práva jeho člena nikdy postoupena na [jméno FO] s výše uvedenými osobními údaji.

26. Ohledně dluhu vůči [jméno FO] tak soud uzavřel, že daný dluh byl již zcela splacen, a to s ohledem na tvrzení samotného žalovaného při jeho účastnickém výslechu v jiném řízení, při němž měl podle § 131 odst. 2 o. s. ř. vypovídat pravdu, že žádné dluhy již nesplácí, jakož i s ohledem na skutečnost, že nikdy nedošlo k uspokojení ze zajištění dluhu uplatněním zajišťovacího převodu práva k členskému podílu v bytovém družstvu ani realizací zástavního práva zřízeného na nemovité věci, jež náležela do společného jmění žalobkyně a žalovaného jako manželů.

27. Konečně ohledně dluhu vůči společnosti [právnická osoba]. soud z písemností předložených žalovaným zjistil, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností s tehdejší obchodní firmou COFIDIS s.r.o., IČO [IČO], smlouvu, na jejímž základě mu měl být poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč, který se zavázal splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 611 Kč zahrnujících i úrok ve výši 8,6 % ročně, takže celkem měl žalovaný splatit 346 656 Kč a k tomu zaplatit pojistné ve výši 252 Kč měsíčně (smlouva o spotřebitelském úvěru – č. l. 507–509 a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – č. l. 510–511).

28. Z ostatních provedených písemných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. Výpisem z katastru nemovitostí z listu vlastnictví číslo [hodnota] pro katastrální území [adresa] na č. l. 5, kopií policejního spisu na č. l. 107–212, výpisem z registru zbraní na č. l. 217, znaleckým posudkem číslo [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na č. l. 360–387, znaleckým posudkem číslo [č. účtu] na č. l. 591–614, znaleckým posudkem číslo [č. účtu] na č. l. 536–582, kupními smlouvami, prohlášením žalovaného a čestným prohlášením vztahujícími se ke zbraním na č. l. 701 až 712 a kupní smlouvou k vozidlu Nissan Patrol na č. l. 484–485 měla být prokázána tvrzení vztahující se k těm položkám navrženým účastníky k vypořádání jejich společného jmění manželů, ohledně nichž soud schválil smír mezi účastníky nebo řízení zastavil. Předžalobní výzvou na č. l. 7–8 včetně podací stvrzenky na č. l. 9 pak mělo být prokázáno tvrzení žalobkyně o odeslání této výzvy, jež pro rozhodnutí věci nebylo podstatné. Rozsudkem Okresního soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] na č. l. 10 p. v. – 11 měl být prokázán rozvod manželství účastníků, tvrzení o rozvodu manželství však oba účastníci uváděli shodně, a proto je nebylo třeba dokazovat. Kopie písemného čestného prohlášení [jméno FO] na č. l. 715 měla prokazovat jak taková tvrzení žalovaného, ohledně nichž již byla dotyčná dříve soudem vyslechnuta jako svědek.

29. Pravost a správnost písemných důkazů ani věrohodnost výpovědí svědků nebyly při jejich provádění žádným z účastníků zpochybňovány a také soud neměl důvod o nich pochybovat, zvlášť když mezi jednotlivými provedenými důkazy nebyl zjištěn žádný rozpor.

30. Věrohodnost svědkyně [jméno FO], matky žalovaného, by sice mohla být snižována jejím otevřeně záporným vztahem k žalobkyni od dob rozvratu manželství žalobkyně a žalovaného, avšak její sdělení o tom, že měla v úmyslu převést svůj členský podíl v bytovém družstvu předně na žalovaného jako svého syna, zatímco na žalobkyni jej současně převedla jenom proto, že žalobkyně byla tehdejší manželkou žalovaného, soud považoval za daných okolností za věrohodné. Svědkyně totiž svůj členský podíl převáděla toliko z obavy před jeho případným exekučním postižením, byť pravděpodobně nedůvodnou, jestliže exekučně vymáhány byly toliko dluhy jejího dalšího syna, který sice se svědkyní bydlel v jednom bytě, avšak členský podíl v bytovém družstvu spojený s právem nájmu daného bytu mu nenáležel. Ani tento svědkyní udaný důvod převodu jejího členského podílu žádný z účastníků nezpochybňoval, naopak sama žalobkyně již v žalobě tvrdila, že o byt nikdy neměla zájem. Popsaný důvod je rovněž v souladu se skutečností, že svědkyně i po převodu svého členského podílu v bytovém družstvu nadále bydlela v bytě s tímto členským podílem souvisejícím, což shodně tvrdili i žalobkyně a žalovaný. V době převodu členského podílu navíc žalobkyně s žalovaným již bydleli ve vlastním domě. Za těchto okolností proto bylo zcela uvěřitelné sdělení svědkyně, že členský podíl v bytovém družstvu převáděla jen za účelem jeho ochrany před postižením exekucí a že jej měla v úmyslu převést předně jen na žalovaného jako svého syna, i když jej nakonec převedla i na žalobkyni jako jeho tehdejší manželku. Dané svědectví ohledně členského podílu v bytovém družstvu nicméně nemělo význam pro právní posouzení, zda do společného jmění žalobkyně a žalovaného jako manželů náležela bytová jednotka, jak vyloženo níže, a soud k němu přihlížel jen v rámci rozhodování o disparitě při vypořádání dané jednotky.

31. V případě svědka [jméno FO] jmenovaný přesvědčivě vysvětlil, jakým postupem měl zajištěno splnění dluhu žalovaného z poskytnuté zápůjčky, a proto soud neměl důvod mu nevěřit i při absenci písemné smlouvy o zápůjčce.

32. Při jednání dne [datum] (č. l. 434 p. v.) soud žalovaného vyzval podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. mimo jiné k tomu, aby doplnil svá tvrzení o tom, kdo, kdy, v jaké výši a z jakých prostředků splácel jím tvrzené dluhy vůči [jméno FO] a vůči společnosti COFIDIS, a aby k takto doplněným tvrzením označil důkazy. Současně soud žalovaného poučil o následcích nesplnění této výzvy. Žalovaný uvedené výzvě nevyhověl.

33. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželství žalobkyně a žalovaného trvalo od roku [Anonymizováno] do [datum]. V roce 2011 byla z vlastnictví bytového družstva na oba z nich společně převedena jednotka. Před převodem jednotky z vlastnictví bytového družstva ale již za trvání manželství účastníků byl členský podíl v daném bytovém družstvu spojený s právem nájmu bytu představujícího později převáděnou jednotku bezplatně převeden ze strany matky žalovaného společně na žalobkyni a žalovaného, přičemž matka žalovaného měla v úmyslu jej převést předně na žalovaného jako svého syna. Tržní hodnota jednotky činí 3 000 000 Kč. Žalobkyně s vědomím žalovaného za trvání manželství od roku 2014 čerpala 2 úvěry od společnosti [právnická osoba]., jež po zániku manželství již ze svých výlučných prostředků zcela a předčasně splatila včetně souvisejících úroků a poplatků, přičemž na splacení dluhu z úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] takto zaplatila celkem 324 355,64 Kč a na splacení dluhu z úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] takto zaplatila celkem 158 631,76 Kč. Žalovaný v roce 2017 čerpal úvěr ve výši 250 000 Kč od společnosti [právnická osoba]. Za trvání manželství žalovaný půjčil [jméno FO] peněžní prostředky, které zčásti získal z dědictví a ve zbývajícím rozsahu si je za účelem jejich půjčení sám zapůjčil a tuto svou zápůjčku již vrátil. Dluh vůči [jméno FO] byl již splněn.

34. Podle § 708 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.) „[t]o, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů (dále jen „společné jmění“).“ 35. Podle § 709 odst. 1 písm. a), b) a d) o. z. „[s]oučástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, […] d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví“.

36. Podle § 710 písm. a) a b) o. z. „[s]oučástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.“ 37. Podle § 736 věty první o. z., „[j]e-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.“ 38. Podle § 740 o. z., „[n]edohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.“ 39. Podle § 742 odst. 1 písm. a), c) a f) o. z., „[n]edohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, […] c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, […] f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“ 40. Podle § 143 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do [datum], (dále jen „obč. zák.“) „[s]polečné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.“ 41. Podle § 144 obč. zák., „[p]okud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů.“ 42. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný byli manželé a to, co nabyl alespoň jeden z nich za trvání manželství, bylo až na níže popsané výjimky součástí jejich společného jmění podle § 708 odst. 1 věty první a § 709 odst. 1 úvodní části ustanovení o. z., respektive podle § 143 odst. 1 písm. a) a § 144 obč. zák. ve spojení s § 3028 odst. 2 o. z. v případě majetku nabytého do [datum] [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. 63/2019 Sb. rozh. obč.)].

43. Žalobkyně a žalovaný se na vypořádání svého zaniklého společného jmění manželů v rozsahu, o němž soud rozhodoval tímto rozsudkem, nedohodli. Proto o tomto vypořádání rozhodl soud podle § 736 věty první a § 740 o. z.

44. Bytovou jednotku nabyli žalobkyně a žalovaný společně z vlastnictví bytového družstva, jednotka tady byla součástí jejich společného jmění manželů na základě § 143 odst. 1 písm. a) a § 144 obč. zák. ve spojení s § 3028 odst. 3 o. z. Pro takový právní závěr je přitom bez významu, zda součástí jejich společného jmění manželů byl i členský podíl v bytovém družstvu spojený s právem nájmu družstevního bytu tvořícího později převáděnou jednotku. Předmětem vypořádání společného jmění manželů je totiž daná bytová jednotka, nikoliv předchozí členský podíl v bytovém družstvu, jenž představuje samostatnou majetkovou hodnotu od jednotky odlišnou. Jednotku a členský podíl v bytovém družstvu nelze spojovat v jednu věc ani vzájemně zaměňovat. Žalobkyně a žalovaný nabyli jednotku do svého společného jmění manželů převodem z vlastnictví bytového družstva, nikoliv od matky žalovaného, která vlastníkem dané jednotky nikdy nebyla. Pro úplnost však soud dodává, že svůj členský podíl v bytovém družstvu matka žalovaného v každém případě převedla nejen na žalovaného, nýbrž i na žalobkyni, jak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi nimi, jejíž znění nevzbuzuje sebemenší pochybnost o svém významu, přičemž případná odlišná vůle matky není pro výklad smlouvy podstatná s ohledem na dobovou právní úpravu v § 35 odst. 1 a 2 obč. zák., protože by byla s jednoznačným zněním smlouvy v přímém rozporu.

45. Při vypořádání jednotky náležející do společného jmění však soud přihlédl k větší zásluze žalovaného o její nabytí podle § 742 odst. 1 písm. f) o. z., byť se tato zásluha při nabytí jednotky projevila nepřímo prostřednictvím dřívějšího nabytí členského podílu v bytovém družstvu. I když daný členský podíl nabyli od matky žalovaného bezplatně společně oba účastníci, přeci jen byla zásluha o jeho nabytí na straně žalovaného vyšší, jelikož jeho matka měla z pochopitelných důvodů v úmyslu podíl převést především na něj, zatímco na žalobkyni svůj podíl současně převedla jen proto, že žalovaná byla manželkou jejího syna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud proto při vypořádání jednotky přistoupil k disparitě podílů tak, aby podíl žalovaného na vypořádání jednotky činil 60 % a podíl žalobkyně činil 40 %. Na to soud účastníky předem upozornil při jednání dne [datum] (č. l. 425).

46. Žalobkyně i žalovaný se shodli ve svým návrzích v tom, že jednotka má být přikázána do vlastnictví žalovaného. Soud neměl důvod se od shodného návrhu obou účastníků odchylovat, a proto výrokem I. přikázal jednotku žalovanému. Současně žalovanému uložil zaplatit žalobkyni na vyrovnání podílů částku 1 200 000 Kč odpovídající jejímu výše uvedenému 40% podílu ze znalecky zjištěné aktuální tržní ceny jednotky ve výši 3 000 000 Kč [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. 103/2020 Sb. rozh. obč.)].

47. Dluhy vůči společnosti [právnická osoba]., žalobkyně převzala za trvání manželství, proto byly podle § 710 úvodní části ustanovení o. z. součástí společného jmění manželů. Žalovaný s převzetím dluhů žalobkyní neprojevil nesouhlas ve smyslu § 710 písm. b) o. z., pro právní závěr o [Anonymizováno], zda dluhy byly součástí společného jmění manželů, proto bylo bez významu, k jakému účelu byly použity peněžní prostředky získané z úvěrů, které byly důvodem vzniku těchto dluhů. Nelze však přehlédnout, že ohledně úvěru ve výši 280 000 Kč byla žalobkyní dokonce prokázáno jeho použití na pořízení osobního automobilu, který účastníci v soudem schváleném smíru vypořádali jako součást svého společného jmění manželů.

48. Oba dluhy vůči uvedené bance nicméně byly v době rozhodování soudu již splněny, a proto nemohly být vypořádávány jako součást společného jmění manželů. Namísto toho měla žalobkyně právo na náhradu toho, co na splnění těchto dluhů včetně příslušenství a souvisejících poplatků náležejících do společného jmění vynaložila ze svého výhradního majetku po zániku manželství podle § 742 odst. 1 písm. c) o. z. [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. 63/2019 Sb. rozh. obč.)]. Na splacení dluhu z úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] žalobkyně ze svého výhradního majetku vynaložila celkem 324 355,64 Kč a na splacení dluhu z úvěru evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] takto vynaložila celkem 158 631,76 Kč. Žalobkyně však v řízení v případě dluhu evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] požadovala vypořádat jen částku 148 702,92 Kč (č. l. 224 a 434). Proto soud rozhodoval jen o součtu takto požadované částky a dokazováním zjištěné částky vynaložené na splacení dluhu evidovaného na úvěrovém účtu číslo [č. účtu], tedy o celkové částce 473 058,56 Kč (324 355,64 Kč + 148 702,92 Kč) vynaložené žalobkyní z jejího výhradního majetku na splacení dluhů tvořících součást společného jmění manželů. Na základě zásady stejného vypořádacího podílu manželů podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z. proto soud výrokem II. uložil žalovanému zaplatit polovinu z uvedené částky, tedy 236 529,28 Kč. Pro úplnost soud dodává, že ani uplatnění konečné výše těchto částek žalobkyní po více něž 3 letech od zániku manželství nebylo na překážku jejich vypořádání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

49. Výrokem III. soud zamítl návrh žalobkyně (č. l. 441) na vypořádání dluhu vůči společnosti [právnická osoba]., evidovaného na úvěrovém účtu [č. účtu] v rozsahu, v němž její nárok převyšoval dokazováním zjištěnou částku vynaloženou z výhradního majetku žalobkyně na splacení tohoto dluhu, tedy co do částky 4 879 Kč.

50. Ohledně vypořádání dluhu vůči společnosti [právnická osoba]. soud výrokem IV. rozhodl tak, že jej přikázal oběma účastníkům rovným dílem podle § 742 odst. 1 písm. a) o. z., neboť existence dluhu i jeho převzetí žalovaným za trvání manželství byly na základě dokazování zjištěny, takže dluh do společného jmění manželů náležel, přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. však žalovaný netvrdil ani neprokázal, jakým způsobem případně na splacení tohoto dluhu vynaložil svůj výhradní majetek [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (uveřejněný pod č. 33/2022 Sb. rozh. obč.)].

51. Soud výrokem V. zamítl návrh žalobkyně na vypořádání pohledávky vůči [jméno FO], neboť tato pohledávka nebyla součástí společného jmění žalobkyně a žalovaného jako manželů, jelikož tuto pohledávku nabyl do svého výlučného vlastnictví sám žalovaný právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví podle § 709 odst. 1 písm. d) o. z., konkrétně poskytnutím zápůjčky z peněžních prostředků, které sám nabyl děděním a které tak rovněž podle § 709 odst. 1 písm. b) nebyly součástí společného jmění manželů.

52. Právě tak soud výrokem VI. zamítl návrh žalovaného na vypořádání dluhu vůči [jméno FO], protože tento dluh zanikl splněním ještě před vyhlášením rozsudku. Přes výzvu soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. přitom žalovaný netvrdil ani neprokázal, jakým způsobem případně na splacení tohoto dluhu vynaložil svůj výhradní majetek.

53. O povinnosti k náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl výrokem VII. podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť oba účastníci měli v řízení se svými návrhy částečný úspěch a povaha řízení o vypořádání společného jmění manželů zpravidla ani neumožňuje určit, který účastník měl v řízení úspěch větší (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23).

54. Výroky VIII. a IX. pak soud rozhodl o nákladech řízení, které platil stát a které byly tvořeny vyplaceným znalečným (č. l. 414, 690, 691 a 698) v rozsahu, v jakém nebylo kryto složenými zálohami, tedy v celkové výši 27 531 Kč. Soud uložil účastníkům podle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu náklady řízení rovným dílem, tedy každému z nich ve výši 13 765,50 Kč.

55. O lhůtách k plnění všech uložených povinností soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

Poučení