22 C 8/2024 - 92

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 213 416,57 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 118 147 Kč a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 95 269,57 Kč se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá náhrady škody vzniklé jí nesprávným úředním postupem Městského soudu v Praze v řízení vedeného pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] (dále také jen „posuzované řízení“), v důsledku kterého nebyla uspokojena přihlášená pohledávka žalobkyně ve výši 213 416,57 Kč za dlužníkem.

2. Uvedla, že dne 29. 9. 2020 byl zjištěn úpadek dlužnice [jméno FO] a bylo povoleno její oddlužení. Věřitelé byli vyzváni, nechť ve lhůtě 2 měsíců přihlásí své pohledávky. Žalobkyně pohledávku přihlásila dne 20. 11. 2020 a to na předepsaném formuláři a bylo jí přiděleno ev.číslo (GUID) [Anonymizováno]. Dne 20. 11. 2020 v 11:27 byla žalobkyně informována o doručení elektronické přihlášky s uvedeným ev. číslem a běžným číslem [č. účtu]. Přes uvedené však k evidenci přihlášky do insolvenčního řízení nedošlo. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2021 byli nezajištění věřitelé uspokojeni ve výši 100 %. K jejímu dotazu bylo Městským soudem v Praze sděleno, že podání učiněné dne 20. 11. 2020 byla přihláška jiného subjektu do odlišného insolvenčního řízení. Přílohou odpovědi byla listina, ze které vyplývá, že v evidenci soudu pod č. [hodnota] je podání jiného subjektu v jiném insolvenčním řízení a jiným ev. číslem, přičemž však přihláška žalobkyně byla potvrzena s číslem [hodnota]. Přihláška žalobkyně tak nebyla z důvodu pochybení na straně soudu zařazena do přezkumu a uhrazena. Pohledávka je po osvobození dlužníka dále již nevymahatelná. Nárok byl u žalované uplatněn dne 19. 8. 2022. K námitkám žalované uvedla, že situace, kdy bylo soudem potvrzeno přijetí přihlášky, nebylo povinností žalobkyně kontrolovat, zda přihláška skutečně existuje. Svou povinnost dbát o svá práva splnila tím, že přihlášku podala, což jí bylo potvrzeno. Dále uvedla, že námitky proti konečné zprávě je oprávněn podat pouze přihlášený věřitel, kterým žalobkyně nebyla. K výzvě soudu ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. učiněné při jednání soudu vztahující se k výši škody uvedla, že její pohledávka byla nezajištěná ve výši 213 416,57 Kč. V insolvenčním řízení byly uspokojeny pohledávky nezajištěných věřitelů ve výši 100 % tj. 393 922,95 Kč. Peněžní prostředky dlužnici poskytli rodinní příslušníci, přičemž žalobkyně je přesvědčena, že i v případě přihlášení její pohledávky by byly prostředky příslušníky rodiny dlužnice zapůjčeny, neboť nejenže smysl byl k rychlému skončení insolvence, ale také to, aby bylo zabráněno zpeněžení nemovitosti sepsané v majetkové podstatě dlužnice. Zpeněžení nemovitosti bylo vyčísleno na 210 000 Kč. Příp. žalobkyně považuje za nesporné, že by jí byla uhrazena pohledávka ve výši 138 436,34 Kč odpovídající potencionálnímu poměrnému uspokojení pohledávky žalobkyně z plnění poskytnutí rodinnými příslušníky, tj. 35,14 % z částky 393 922,95 Kč.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne 19. 8. 2022 nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Stanoviskem ze dne 28. 2. 2024 bylo žalobkyni sděleno, že nárok žalovaná neuznává zejména z důvodu, že není dán odpovědnostní titul. Pod evidenčním číslem GUID [Anonymizováno] nebyla žádná přihláška v systému soudu. Pod ev.číslem [č. účtu] je vedená jiná datová zpráva odlišného odesílatele týkající se jiného řízení. Nesprávný úřední postup tak nebyl shledán. Žalobkyně navíc nekontrolovala insolvenční rejstřík, zda se její přihláška v ins.rejstříku nachází. Lhůta k podání přihlášek v projednávané věci končila dne 30. 11. 2020, kdy žalobkyně by v případě kontroly insolvenčního rejstříku a včasného zjištění, že její pohledávka není evidována, tuto skutečnost zjistila. Navíc dne 16. 2. 2021 byla v insolvenčním rejstříku zveřejněna zpráva o přezkumu, ze které by žalobkyně zjistila, že její pohledávka přihlášená nebyla. Dne 18. 2. 2021 byla zveřejněna informace o možnosti podat proti zprávě o přezkumu námitky, ty ze strany žalobkyně podány nebyly. Základní zásadou právního řádu je, že každý má dbát o svá práva a řádně je hájit a ne tuto povinnost přenášet na stát – soud. Dále uvedla, že i pokud by byl dán odpovědnostní titul, žalobkyně neprokázala, že by jí vznikla škoda právě v tvrzené výši. Navíc za okolnosti, kdy by v rámci insolvenčního řízení bylo proti pohledávce brojeno, jak uvedli svědci v rámci řízení.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že nárok žalobkyně byl u žalované uplatněn podáním ze dne 19. 8. 2022. Dále nebylo sporu, že žalovaná stanoviskem ze dne 28. 2. 2024 nároku nevyhověla, přičemž uvedla, že nebyl shledán odpovědnostní titul, resp. nesprávný úřední postup Městského soudu v Praze v řízení vedeného pod sp.zn. [insolvenční spisová značka]

5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění: 6. [jméno FO] byl z emailu [e-mail] zaslán dne 20. 11. 2020 email s tím, že jeho elektronická přihláška s ev.číslem [Anonymizováno] s běžným číslem [č. účtu] bylo doručeno dne 20. 11. 2020 v 11:25:

53. Bylo podáno elektronicky formulářem typu PDF. (email ze dne 20. 11. 2020 na č.l. 7 spisu)

7. Žalobkyně podala dne 20. 11. 2020 přihlášku pohledávky v celkové výši 213 416,57 Kč dle rozsudku OS Praha 4 sp.zn. [Anonymizováno] do insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp.zn. [insolvenční spisová značka] ve věci dlužnice [jméno FO], r.č. [RČ] z elektronické adresy [e-mail]. Přihláška byla podána prostř. ePodatelnou MSp s tím, že bylo požádáno o potvrzení doručení formuláře na elektronickou adresu [e-mail]. Identifikátor (GUID) bylo [Anonymizováno]. (přihláška pohledávky na č.l. 9-10 spisu)

8. Žalobkyně adresovala Městskému soudu v Praze žádost o podání informace k řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka], proč nebyla její přihláška podaná dne 20. 11. 2020 prostř. elektronické podatelny, jejíž doručení bylo potvrzeno dne 20. 11. 2020 v 11:25:53 od pod běžným číslem [č. účtu], nebyla podatelnou zpracována a předána insolvenčnímu správci. (žádost o podání informace k řízení na č.l. 11 spisu)

9. Městský soud v Praze žalobkyni přípisem ze dne 4. 1. 2022 sdělil, že insolvenční řízení sp.zn. [insolvenční spisová značka] bylo pravomocně skončeno usnesením ze dne 9. 8. 2021, proto přihláška evidovaná pod číslem P8 doručená podáním žalobkyně ze dne 13. 8. 2021 pro opožděnost neodmítl, jelikož po skončení řízení se k novým podáním včetně přihlášek pohledávek nepřihlíží. Dále uvedl, že k podnětu prověřil podání učiněné do datové schránky soud dne 20. 11. 2020, číslo datové zprávy [č. účtu] a bylo zjištěno, že toto podání obsahovalo přihlášky jiného subjektu do zcela odlišného insolvenčního řízení, kde byla pohledávky zaevidována a zveřejněna. Uvedl, že žalobkyní avizovanou přihlášku pohledávky do nadepsaného insolvenčního řízení uvedené podání neobsahovalo, proto nemohla být zaslána insolvenčnímu správci ani zveřejněna v insolvenčním rejstříku. K přípisu bylo přiložen výpis detailu podání c centr.b.č. [hodnota] s datem staž do KA 20. 11. 2020 13:37:16, č. [Anonymizováno], sp.zn. [insolvenční spisová značka], podal: [jméno FO], dlužník [jméno FO], věřitel [právnická osoba]. (sdělení Městského soudu v Praze ze dne 4. 1. 2022 vč. výpisu detailu podání na č.l. 12-13 spisu)

10. Městský soud v Praze přípisem ze dne 12. 2. 2024 sdělil žalované, že datová zpráva [Anonymizováno] nebyla dohledána v žádném systému soudu. Z pohledu soud tak nebyla nikdy doručena do elektronické podatelny, pročež jí nebylo možné nikdy zpracovat. Pod ev.č. [č. účtu] je vedena jiná datová zpráva odlišného odesílatele. Listina kterou žalovaná dokládá, že jí dne 20. 11. 2020 v 11:27 bylo doručeno „potvrzení o doručení podání“ na email [e-mail] , obsah neodpovídá skutečnostem vyplývajícím ze systému soudu. Oslovili společnost [právnická osoba]. za účelem dalšího zjišťování. Dále uvedl, že nemohlo dojít k nesprávnému úřednímu postupu, neboť předmětná přihláška pohledávky nebyla soudu fakticky nikdy doručena. (sdělení [právnická osoba] ze dne 12. 2. 2024 na č.l. 31-32 spisu)

11. Insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení ze dne 26. 8. 2020 žádal dlužník [jméno FO] r.č. [RČ] zahájení insolvenčního řízení s návrhem na povolení oddlužení. Uvedla jako své závazky mmj. i pohledávku žalobkyně vyplývající z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. [Anonymizováno] ve výši 164 504,84 Kč s přísl., který je vymáhán v exekučním řízení vedeného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa] pod sp.zn. [spisová značka]. Přílohou návrhu byl i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 6. 2019, č.j. [Anonymizováno]. Návrh byl dne 9. 9. 2020 doplněn. CeVyhláškou ze dne 31. 8. 2020 bylo oznámeno, že dne 26. 8. 2020 bylo zahájeno ins.řízení a dne 31. 8. 2020 byla vyhláška zveřejněna v ins.rejtříku. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 29. 9. 2020, čj. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno FO], r.č. [RČ] a bylo povoleno oddlužení. Věřitelé byli vyzváni, aby své pohledávky přihlásili ve lhůtě 2 měsíců ode dne rozhodnutí o úpadku u Městského soudu v Praze. Přihláška musí být podána na formuláři, který je uveřejněn Ministerstvem spravedlnosti na internetových stránkách www.justice.cz nebo http://isir.justice.cz// vč. pokynů k vyplnění. K přihlášce je nutné přiložit listiny, kterých se přihláška dovolává, vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. Usnesení nabylo právní moci dne 29. 9. 2020 (výrok o zjištění úpadku a povolení oddlužení a poučení o možnosti přihlášení pohledávek). Dne 14. 2. 2021 podal insolvenční správce zprávu pro oddlužení a o přezkumu a soupis majetkové podstaty dlužníka spolu se seznamem přihlášených nezajištěných pohledávek, pohledávka žalobkyně není uvedena. Dne 18. 2. 2021 bylo zveřejněno oznámení o možnosti podat námitky proti zprávě o oddlužení ze dne 5. 2. 2021 a o zprávě o přezkumu ze dne 5. 2. 2021. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. [insolvenční spisová značka]-[právnická osoba], bylo rozhodnuto o schválení oddlužení splněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Ze zprávy o plnění oddlužení ze dne 30. 7. 2021 vyplývá, že je přihlášeno 7 pohledávek ve výši 393 922,95 Kč, pohledávka žalobkyně zde není uvedena. Současně, že bylo zasláno plnění 1 089 Kč a 401 969,45 Kč poskytnuté rodinou dlužníka na úhradu pohledávek dlužníka, čím ž došlo ke splnění oddlužení v daném měsíci. Současně správce uvedl, že došlo k uspokojení všech nezajištěných věřitelů a podal zároveň zprávu o splnění oddlužení s vyúčtovanou odměnou a hotovými výdaji. Usnesením ze dne 9. 8. 2021, č.j. [insolvenční spisová značka], bylo vzato na vědomí splnění oddlužení dlužníka splněním splátkového kalendáře a dlužník byl osvobozen od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení, v rozsahu v němž nebyly dosud uspokojeny, k jejichž přihláškám se v ins.řízení nepřihlíželo, kteří své pohledávky nepřihlásili, ač tak měli učinit. Usnesení nabylo právní moci dne 9. 8. 2021 (ve výroku o vzetí na vědomí splnění oddlužení dlužníka) a dne 4. 9. 2021 (ve zbytku). Z odůvodnění se podává, že dlužník nezajištěné pohledávky uhradil ve 100 % výši v souladu se splátkovým kalendářem (v částce 393 922,95 Kč). Usnesení bylo zveřejněno dne 9. 8. 2021. (podstatný obsah spisu Městského soudu v Praze sp.zn. [insolvenční spisová značka]). 12. [jméno FO] (dříve [jméno FO]) v rámci své výpovědi uvedla, že ví o dluhu za žalobkyní, který ale byl splacen v rámci exekuce. Dluh byl ve výši okolo 200 000 Kč. Uvedla, že ví, že to byl její dluh. Uvedla, že v rámci insolvenčního řízení byl vymáhán celkový dluh asi 350 000 Kč, který splácela měsíčně a pak se vypočítala dlužná částka asi 150 000 Kč. Se zaplacením této částky jí pomohla rodina – dcera a zeď. Uvedla, že neví, jestli by jí dcera mohla a chtěla půjčit více než tuto částku. Dceři se snaží finanční prostředky vrátit. Uvedla, že v době insolvenčního řízení nevlastnila nemovitost a chodila do práce. 13. [jméno FO] (zeď [jméno FO]) v rámci své výpovědi uvedl, že svou tchýni v rámci insolvenčního řízení právně zastupoval, neboť ta nebyla schopna, jako osoba se základním vzděláním, dohlédnout, co to znamená. Uvedl, že tchýně mu až procesně pozdě řekla o pohledávce za žalovanou. Nicméně v době podání insolvenčního návrhu o pohledávce za žalobkyní věděl, ale byla absolutně neplatná. Ví, že tchýně žije celý život tzv. z ruky do huby a že v případě úvěru u žalobkyně byla obrana dle spotřebitelského zákona. Chtěl úvěr napadnout, že jí vůbec neměl být poskytnut. Věděl, že se žalobkyně do insolvenčního řízení nepřihlásila. Původně bylo plánem jeho a jeho manželky tchýni podporovat formou měsíčních finančních částek, aby si tchýně prošla celým insolvenčním řízením v délce pěti let. Řešili to i formou darovací smlouvy. Nicméně výše pohledávek byla taková, že si mohli s manželkou popůjčovat po širší rodině a tchýni ty finanční prostředky dát. Půjčil si od rodičů a použil i vlastní prostředky. Uvedl, že částku si přesně nepamatuje, ale něco mezi 100 000 Kč – 200 000 Kč. Rodiče mu půjčili okolo 100 000 Kč. K dotazu žalobkyně uvedl, že apriori nešlo o zpeněžení nemovitosti, nesouhlasil s pohledávkou žalobkyně. Na to by tchýni finanční prostředky nepůjčil. Kvitoval, že se žalobkyně do insolvenčního řízení nepřihlásila.

14. Soud neprovedl navržený důkaz výslechem dalších rodinných příslušníků dlužnice, neboť na tomto důkazů žalobkyně netrvala, ani přes opakovanou výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. Dále soud neprovedl důkaz usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 8. 2021 a 29. 9. 2020, neboť tyto byly provedeny v rámci prováděného důkazu insolvenčního spisu a šlo by o dokazování duplicitní. Dále soud neprovedl k důkazu podání žalobkyně ze dne 19. 8. 2022 a stanovisko žalované ze dne 28. 2. 2024, neboť to mělo prokazovat mezi účastníky nesporné skutečnosti (uplatnění nároku u žalované). Soud z důkazu potvrzení žalované ze dne 22. 8. 2022 zjistil mezi účastníky nesporné skutečnosti.

15. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

16. Výpověď svědkyně [jméno FO] (dlužnice) soud považuje za věrohodnou, ač bylo zřejmé, a svědkyně to i sama uvedla, že se o výpovědi radila s druhým ze svědků, jakožto svým právním zástupcem. Co se týká svědka [jméno FO], jak ostatně namítala žalovaná, tento byl přítomen u výslechu svědkyně [jméno FO] (z důvodu, že přišel k jednání soudu jako její doprovod a soudu ani účastníkům nebylo, ani nemohlo být, známo, že jde o rodinného příslušníka, který dlužnici poskytl finanční prostředky a tedy, že bude připadat v úvahu i jeho výslech), touto výpovědí byl částečně ovlivněn. Nicméně soud neshledal, že by vypovídal lživě, naopak výpověď svědkyně dle soudu doplnil v podstatných okolnostech.

17. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

18. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

20. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

21. Podle § 5 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

22. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené8a lhůtě. Odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

23. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

24. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

25. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

26. Soud předmětnou věc posuzoval po právní stránce podle § 5 písm. b), § 13 odst. 1, 2, když se žalobkyně po žalované domáhá náhrady škody vzniklé jí v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícího v tom, že její nezajištěná pohledávka nebyla zaregistrovaná v insolvenčním řízení, ač byla řádně přihlášena, a v důsledku toho nebyla v rámci insolvence uspokojena, přestože ostatní nezajištěné pohledávky byly v předmětném insolvenčním řízení plně uspokojeny. Žalobkyně svůj nárok u žalované řádně předběžně uplatnila ve smyslu § 14 odst. 1, 3 zák. č. 82/1998 Sb., pročež může být věc projednána před soudem (§ 15 odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb.).

27. Soud se zabýval důvodností uplatněného nároku především s ohledem na to, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik škody, když soud konstatuje, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu dle OdpŠk, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: existence odpovědnostního titulu (nesprávný úřední postup); vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou.

28. Soud shledal, že ve věci byl dán odpovědnostní titul, a to níže uvedený nesprávný úřední postup.

29. Soud konstatuje, že dne 29. 9. 2020 bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice s tím, že věřitelé měli 2 měsíce ode dne tohoto rozhodnutí (jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku) na přihlášení svých pohledávek, tj. nejpozději dne 29. 11. 2020.

30. Z pokynu k vyplnění formuláře dostupné na www.justice.cz v sekci doručení přihlášky soudu se podává, že „Přihlášku pohledávky se doporučuje odesílat soudu prostřednictvím tlačítka Odeslat přímo z formuláře. V takovém případě zaškrtněte ve formuláři „Odeslat přihlášku pohledávky přes ePodatelnu“, doplňte emailovou adresu pro doručení potvrzení o podání formuláře a potvrďte odeslání formuláře pomocí tlačítka „Odeslat“. Vaše přihláška bude následně odeslána na centrální elektronickou podatelnu, odkud bude distribuována na příslušný krajský soud (jeho podatelnu). Po zmáčknutí tlačítka „Odeslat“ se k podateli vrátí z centrální ePodatelny potvrzující e-mail o přijetí přihlášky. Pro využití funkce ePodatelny musí být formulář podepsán kvalifikovaným elektronickým podpisem vydaným kvalifikovanou certifikační autoritou.“ Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně prostřednictvím vyplněného formuláře doručila přihlášku své nezajištěné pohledávky v celkové výši 213 416,57 Kč vzniklé z titulu rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 sp.zn. [Anonymizováno], která je již vymáhaná v rámci exekuce vedené pod sp.zn. [Anonymizováno] s identifikátorem [Anonymizováno] a to dne 20. 11. 2020. Přijetí přihlášky bylo žalobkyni potvrzeno emailem z centrální ePodatelny dne 20. 11. 2020 s tím, že je potvrzeno přijetí elektronické přihlášky pod shodným identifikátorem ([Anonymizováno]), jako tomu bylo u vyplněného formuláře stran žalobkyně. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně se řídila pokyny k vyplnění elektronického formuláře k podání své přihlášky pohledávky do insolvenčního řízení a přijetí přihlášky jí bylo řádně potvrzeno. Soud má taktéž provedeným dokazováním za prokázané, že přihláška pohledávky žalobkyně nebyla v insolvenčním řízení zohledněna.

31. S ohledem na uvedené tedy soud shledal, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v tom, že ač žalobkyně řádně a včas uplatnila svou pohledávku v rámci insolvenčního řízení, dostalo se jí řádného potvrzení stran insolvenčního soudu, nebyla její pohledávka v rámci insolvenčního řízení evidována.

32. Skutečnost, že soud tvrzený nesprávný úřední postup negoval (přípis zaslaný žalobkyni i žalované), kdy uvedl, že pod uvedeným číslem evidoval jiné účastníky, resp. jiné insolvenční řízení, na tom nic nemění, neboť právě soud potvrdil žalobkyni přijetí přihlášky pod uvedeným číslem a žalobkyně nenese zavinění na tom, že vlivem pochybení interního systému soudu soud pod identifikátorem a běžným číslem ([č. účtu]) vedl zcela jinou pohledávku, přihlášenou do jiného insolvenčního řízení s jinými subjekty. Tyto nedostatky nemohla žalobkyně vědět ani předpokládat, když jí bylo potvrzeno přijetí přihlášky pohledávky pod shodným identifikátorem a ev. číslem, jako ji podala. Pokud jde o tvrzení žalované, že žalobkyně řádně nedbala svých práv, když nekontrolovala zveřejnění své přihlášky v insolvenčním rejstříku, resp. nezkontrolovala si přihlášenou pohledávku neprodleně v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný, kdy by zjistila zavčas, že tato přihlášená není, a tedy svým chováním vzniku škody nepředcházela, soud uvádí, že stát se nemůže své odpovědnosti zprostit ve chvíli, kdy žalobkyně pohledávku uplatnila přesně tak, jak jí ukládaly zveřejněné pokyny, dostalo se jí potvrzení o přijetí její přihlášky, přesně jak jí pokyny sdělovaly. Nelze jí tak klást k tíži, že si přihlášenou pohledávku nezkontrolovala ještě dodatečně v insolvenčním rejstříku, ale učinila tak až v době, kdy bylo insolvenční řízení skončeno (ani ne po roce). Žalobkyně žádnou takovou povinnost neměla.

33. Soud dále posuzoval výši škody, která byla žalobkyni nesprávným úředním postupem způsobena. K tomu soud uvádí, že podle zákona o odpovědnosti státu je nutno kompenzovat veškerou újmu, kterou by bylo možno namítat pod čl. 36 odst. 3 Listiny, nikoliv naopak [nález sp. zn. I. ÚS 4227/12 ze dne 12. 5. 2014 (N 86/73 SbNU 459), bod 15]. Jde-li o škodu ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny, již v nálezu sp. zn. IV. ÚS 696/06 ze dne 14. 8. 2007 (N 129/46 SbNU 211) Ústavní soud dospěl k závěru, že se jí rozumí rovněž ušlý zisk. Dále platí, že nemožnost prokázat přesnou výši vzniklé škody nesmí bránit vzniku odpovědnostního vztahu. K situacím, kdy je prakticky nemožné prokázat přesnou výši vzniklé škody, …. prokáže a odůvodní-li jednotlivec, že mu vznikla škoda, avšak není schopen přesně určit a prokázat její výši, nemohou obecné soudy rozhodnout, že mu proto škoda nebude vůbec nahrazena nebo že mezi protiprávním jednáním a vzniklou škodou není příčinná souvislost. V těchto případech je třeba určit výši vzniklé škody podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu [viz podrobněji nález sp. zn. II. ÚS 1430/13 ze dne 24. 7. 2014 (N 143/74 SbNU 215), bod 33 a násl.; nález sp. zn. II. ÚS 321/98 ze dne 5. 5. 1999 (N 67/14 SbNU 83)].(Nález Ústavního soudu ze dne 17. 1. 2020, sp. zn. II. ÚS 141/19).

34. S ohledem na cit.judikaturu soud dle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu zvážil, jaká je pravděpodobná výše škody, která byla žalobkyni způsobena. Soud souhlasí s žalovanou, že nebylo prokázáno (ač žalobkyně byla vyzvána ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř.), že výše škody způsobené žalobkyni je 100 % výše pohledávky, když neobstojí tvrzení, že v rámci insolvenčního řízení byla uhrazena 100 % výše přihlášených pohledávek. Z výpovědi svědků a z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že v rámci insolvence byly přihlášené nezajištěné pohledávky ve výši necelých 400 000 Kč. Následně bylo povoleno oddlužení splněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Dlužnice však neprodleně po povolení oddlužení zaplatila přihlášené pohledávky ve 100 % výši, kdy jí částku 401 969,45 Kč půjčili rodinní příslušníci, kteří tuto poukázali na účet insolvenčního správce. Následně bylo rozhodnut o oddlužení dlužnice. Dlužnici finanční prostředky půjčila dcera a její manžel, který si finanční prostředky musel částečně zapůjčit od svých rodičů (cca 100 000 Kč). Svědek uvedl, že vyšší částku by zřejmě nebyl schopen dlužnici půjčit, navíc svědek vyloučil, že by tchýni (dlužnici) půjčil finanční prostředky, které by postačovaly na uhrazení pohledávky žalobkyně, neboť s touto nesouhlasil. Soud tedy musí konstatovat, že nemá za prokázané, že by žalobkyni byla uhrazena 100 % výše její pohledávky. Nicméně s ohledem na cit. judikaturu a skutečnost, že výše škody žalobkyně je značně obtížně prokazatelná, soud přistoupil k tomu, že výši vzniklé škody stanovil soudním uvážením, aby nebylo zabráněno spravedlivému odškodnění žalobkyně.

35. Při své úvaze soud vycházel zejména z návrhu na zahájení insolvenčního řízení a ze zprávy pro oddlužení a přezkumu, kdy insolvenční správce sdělil, že připadá v úvahu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty při čistém příjmu ze zpeněžení majetkové podstaty s očekávaným výnosem 178 500 Kč, předpokládaná výše měsíční splátky byla 3 718 Kč a přihlášené byly pohledávky ve výši 393 922,95 Kč, přičemž žádná nebyla zajištěná. Přičemž při tříletém oddlužení mělo být splaceno 67,5732 % pohledávek, tj. 266 186,50 Kč a při pětiletém 83,5906 %, tj. 329 282,50 Kč. Pokud z těchto předpokladů, sdělených insolvenčním správcem, vycházel insolvenční soud, tak z toho může vycházet i soud zdejší. Soud tedy za spravedlivé určit výši škody žalobkyně s přihlédnutím k výchozím parametrům oddlužení, ze kterých vycházel insolvenční správce, potažmo insolvenční soud, neboť důkazní břemeno je v tomto ohledu pro žalobkyni značně zhoršené.

36. Celková výše pohledávek byla 393 922,95 Kč, přičemž se v rámci oddlužení uvažovalo s výnosem zpeněžení majetkové podstaty ve výši 178 500 Kč. Pakliže by tedy bylo v rámci oddlužení uvažováno i s pohledávkou žalobkyně byla by celková výše pohledávek 607 339,52 Kč (339 922,95 Kč+ 213 416,57 Kč). Dlužnice měla měsíčně splácet 3 718 Kč, z čehož však je 1 089 Kč odměna správce. Reálně by tedy dlužnice měsíčně na pohledávky hradila částku 2 629 Kč. Za tři roky by tak dlužnice uhradila 44,97 % (36 * 2 629 + 178 500 = 273 144 Kč), za pět let pak 55,36 % (60 * 2 629 + 178 500=336 240 Kč) z přihlášených pohledávek. Podíl žalobkyně by pak připadal v úvahu 35,1395 % (213 416,57 z 607 339,52). Podle § 412a insolvenčního zákona ve znění do 30. 9. 2024 oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je splněno, jestliže a) dlužník splatil nezajištěným věřitelům jejich pohledávky v plné výši, b) dlužník v době 3 let od schválení oddlužení splatil nezajištěným věřitelům alespoň 60 % jejich pohledávek, c) po dobu 5 let od schválení oddlužení nebylo dlužníku oddlužení zrušeno a dlužník neporušil svou povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů; má se za to, že tuto povinnost neporušil, jestliže v této době splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Jednotlivá pásma trvání splátkového kalendáře jsou k sobě ve vztahu speciality. Posloupnost okamžiku splnění oddlužení je v zásadě následující. Zaprvé, ke splnění oddlužení dojde kdykoli do tří let od schválení oddlužení, pokud dlužník uhradí plnou výši nezajištěných pohledávek (včetně pohledávek podle § 172). Zadruhé, ke splnění oddlužení dojde, pokud dlužník po třech letech od schválení oddlužení uhradí 60 % nezajištěných pohledávek (bez zohlednění pohledávek podle § 172). Zatřetí, naplní-li dlužník předpoklady odstavce 4 komentovaného ustanovení, tj. kritéria tzv. osoby zvlášť zranitelné, ke splnění oddlužení dojde zásadně po třech letech od schválení oddlužení, případně později po naplnění předpokladů.. Začtvrté, ke splnění oddlužení dojde, pokud dlužník kdykoli v rozmezí mezi třemi až pěti lety od schválení oddlužení uhradí plnou výši nezajištěných pohledávek (včetně pohledávek podle § 172). Zapáté, ke splnění oddlužení dojde po pěti letech od schválení oddlužení, pokud dlužník neporušil svoji povinnost podle § 412 odst. 1 písm. h) (SPRINZ, Petr, CHYTIL, Petr. § 412a [Splnění oddlužení]. In: SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 6.). V případě dlužnice by tak připadalo v úvahu pětileté oddlužení, neboť po třech letech by 60 % pohledávek neuhradila. Po pětiletém období by dlužnice uhradila 55,36 % z celkové výše pohledávek, tj. 336 223 Kč. Pokud by tedy podíl žalobkyně činil 35,1395 % z 336 223 Kč, žalobkyně by byla uspokojena částkou 118 147 Kč. Soud tedy shledává spravedlivé stanovit výši škody dle podílu žalobkyně na poměrném uspokojení všech věřitelů, které by přicházelo v úvahu dle parametrů zjištěných insolvenčním správcem. Je zřejmé, že uspokojení mohlo být v reálu nižší, nicméně mohlo být i vyšší.

37. Pokud jde o námitku žalované, že pohledávka žalobkyně by byla v rámci insolvence popřena, resp. její pravost a výše, soud konstatuje, že sice toto uvedl i svědek v rámci své výpovědi, nicméně soud poukazuje na to, že pohledávka žalobkyně byla již ve fázi exekučního vymáhání na základě exekučního titulu, jímž je rozsudek soudu, a jako takové se soudu jeví více pravděpodobné a předvídatelné, že by pohledávka byla v rámci insolvenčního řízení uspokojována. Navíc za předpokladu, že námitky svědka o neplatnosti smlouvy z důvodu porušení ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, které by byly zřejmě uváděny i v rámci insolvenčního řízení, mají své místo v řízení nalézacím, nikoliv vykonávacím, popř. insolvenčním. Nelze se svědkem souhlasit, že insolvenční řízení slouží k tomu, aby byla chráněná práva dlužníka, naopak hlavním smyslem insolvenčního řízení je poměrné a spravedlivé uspokojení všech věřitelů při respektování práv dlužníka. Soud dále k námitce žalobkyně ohledně toho, že by dlužnici byly poskytnuty finanční prostředky ve vyšší částce, neboť smyslem bylo uchránit zpeněžení majetkové podstaty, soud konstatuje, že toto prokázáno nebylo. K příčinné souvislosti mezi odpovědnostním titulem a vznikem škody soud doplňuje, že tato přetržena nebyla. Dle soudu za normálního běhu okolností, jak se daly předpokládat a jak bylo prokázáno, by došlo k poměrnému uspokojení přihlášené pohledávky žalobkyně.

38. Soud tedy shledal žalobu důvodnou v částce 118 147 Kč, ve zbytku žalobu důvodnou neshledal a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II.

39. Výrokem III. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř., dle kterého Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 213 416,57 Kč, soud jejímu návrhu vyhověl co do 118 147 Kč, kdy tedy byla úspěšná do 55 %. Soud tak rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

40. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 věty za středníkem o. s. ř., když soud prodloužil zákonnou lhůtu ze 3 dnů na 15, protože takové prodloužení je možno po žalobkyni spravedlivě požadovat a žalované umožní včasné administrativní zpracování soudem uloženého plnění, resp. plnění ze státního rozpočtu je spojeno s náročnou administrativní činností.

Poučení