22 C 85/2023 - 247

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Karolínou Machkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 8 800 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s návrhem, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 8 800 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 1. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 317 988 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá náhrady škody ve výši 8 800 000 Kč způsobené mu tím, že došlo ke snížení hodnoty jeho pozemků. Uvedl, že součástí jeho hospodářství nebyly některé pozemky, které byly ve vlastnictví ČR. Jedinou možností jejich odkupu bylo zakoupení náhradních restitučních nároků ve výši 1 100 000 Kč. Tyto finanční prostředky mu nabídl zapůjčit žalovaný bezúročně, nicméně podmíněně prodejem předmětných pozemků. Dne 9. 4. 2018 tak byla uzavřena smlouva o zápůjčce, smlouva o smlouvě budoucí a dohoda ke zpětnému převodu pozemků. Na základě kupní smlouvy ze dne 12. 4. 2018 převedl žalobce na žalovaného uvedené pozemky za 1 100 000 Kč. Žalovaný kupní smlouvou ze dne 20. 12. 2018 převedl pozemky na společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], jehož 100 % akcionářem byla manželka žalovaného [Jméno žalovaného]. O převodu pozemků se žalobce dozvěděl dne 15. 10. 2019, když žalovaného vyzval k uzavření kupní smlouvy. Žalovaný dne 3. 12. 2019 reagoval tak, že neodmítl uzavření smlouvy. Převodem pozemků na společnost žalovaný zmařil povinnost zpětného prodeje, avšak ten jej ještě v roce 2022 ubezpečoval, že zpětný prodej není problém, avšak nejdříve musí být vyřešeny všechny spory mezi účastníky. Na výzvu z ledna 2022 žalovaný již nereagoval. Žalobce tak vyzval společnost dne 28. 2. 2022 k prodeji pozemků, ta však nereagovala. Následně se žalobce obrátil na Policii ČR s tím, zda nedošlo k podvodu. V červnu 2022 Policie ČR uzavřela, že podvod nebyl prokázán, neboť žalovaný se nebrání zpětnému převodu pozemků. V rámci řízení u Policie ČR bylo doloženo, že žalobce měl prostředky na zpětnou koupi od přítelkyně [jméno FO]. Následně žalobce vyzval žalovaného dne 27. 6. 2022 ke zpětnému prodeji a dne 11. 1. 2023 jej vyzval k alternativnímu plnění. Žalobce uvedl, že škodu určil jako rozdíl cen nemovitosti určených znaleckými posudky s pozemky (15 000 000 Kč) a bez pozemků (5 000 000 Kč). Dále odečetl cenu, kterou žalovaný uhradil (1 100 000 Kč), vč. inflace za rok 2018 ve výši 2 % (22 000 Kč), daň z nabytí nemovitosti (44 000 Kč), cenu znaleckého posudku (10 000 Kč), při zaokrouhlení na částku 1 200 000 Kč. Uvedl, že možnost vyzvat k uzavření kupní smlouvy končila dne 30. 6. 2023, nikoliv rok od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Tomu nasvědčuje i to, že bylo sjednáno navýšení ceny o inflaci.

2. K tvrzení žalovaného uvedl, že promlčecí lhůta nemohla začít plynout od 15. 10. 2019, neboť žalovaný udržoval žalobce v domněnce, že sice pozemky jsou ve vlastnictví společnosti, avšak žalovaný nemá problém tyto převést zpět na žalobce, kdy 100 % vlastníkem společnosti byla manželka žalovaného. Žalovaný se v tomto směru vyjádřil opakovaně, a to i v trestním řízení. Namítl rozpor námitky promlčení s dobrými mravy, neboť v jednání žalovaného a jeho manželky lze shledat podvod. Jejich jednání bylo účelové. Dále uvedl, že v únoru 2019 přišli žalovaný se svou manželkou na pozemky a chtěli od žalobce podepsat konec pachtovní smlouvy. To žalobce neučinil a žalovaného se ptal, proč došlo k převodu pozemků na společnost, načež mu žalovaný řekl, že nemá problém se zpětným prodejem pozemků, avšak je nutné vyřešit dlužné pachtovné a náhradu škody. Z tohoto jednání měl žalobce za to, že žalovaný provede zpětný prodej pozemků. Pozemky byly do společnosti převedeny pouze účelově, proto se žalobce domníval, že není problém pro žalovaného pozemky získat zpět a zajistit jejich zpětný prodej. K výši škody uvedl, že stavba je bez pozemků vlastně k ničemu. Jízdárna by bez pozemků určených ke sportu byla k ničemu. Uvedl, že co se znalosti práva týká, jsou strany v nevýhodě, neboť žalovaný je doktorem práv, žalobce je osobou, jehož záliba je v chovu zvířat. Smluvní vztahy mezi účastníky jsou značně komplikované a vyznat v nich se může jen právník. Při uzavírání smlouvy důvěřoval žalovanému a neměl důvod obracet se na někoho jiného. K promlčecí lhůtě uvedl, že žalobce měl možnost žalovaného ke zpětnému prodeji vyzvat do 30. 6. 2023. K tříleté promlčecí lhůtě uvedl, že dokud byl ubezpečován, že pozemky může žalovaný získat zpět, nemohla tato běžet. Navíc paní [jméno FO], která záhy pozemky prodala, stále vystupuje jako vlastník těchto pozemků.

3. Žalovaný nárok neuznává, neboť žalobci právo na náhradu škody nikdy nevzniklo a pokud ano, namítá jeho promlčení, resp. žalovaný se brání, že jej žalobce do jednoho roku nevyzval k uzavření smlouvy o zpětné koupi dalších nemovitostí, takže jeho povinnost uzavřít takovou smlouvu zanikla. Lhůta jednoho roku k výzvě na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí je určena dle obecných ust. občanského zákoníku a není shodná s dispozitivním úkonem účastníků řízení o lhůtě k uzavření budoucí smlouvy dle č.l. 2.4 smlouvy, která byla sjednána do 30. 6. 2023. Právo žádat náhrady škody je promlčeno, když se žalobce o škodě dozvěděl nejpozději dne 15. 10. 2019, když zaslal výzvu, ve které sám uvádí, že vlastníkem pozemků je společnost [právnická osoba]. Uvedl, že okamžik zániku smlouvy je den, kdy se žalobce dozvěděl o převodu pozemků na společnost. Údajné utvrzování žalobce žalovaným o možném převodu nemovitostí není uznání dluhu. Promlčecí lhůta počala plynout od první výzvy, kdy byl žalobce již právně zastoupen a muselo mu být jasné, že žalobce nemá vliv na jednání společnosti a nemůže prodej pozemků ovlivnit. Nelze manželství žalovaného se statutárním orgánem společnosti stavit nad povinností jednat s péčí řádného hospodáře a žalovaný nemohl ovlivnit rozhodování společnosti. Dále namítal vadný výpočet znaleckého posudku, zejména z důvodu toho, že pozemky nejsou stavebními parcelami. Žalovaný je sice doktorem práv, ale právem se nezabývá a právo smluvní nedělá, nelze tak na žalovaného pohlížet jako na slabší stranu. Uvedl, že žalovaný se snažil žalobci pomoci, nikoliv ho podvést, jak je namítáno žalobcem. Při jednání soudu uvedl, že žalovaný žalobce nikterak neutvrzoval v tom, že pozemky může získat zpět. Uvedl, že v předmětné věci jde o náhradu škody, nikoliv projevení souhlasu, proto promlčecí lhůta (subjektivní) počala běžet od prosince 2018. Žalobce si byl vědom objektivní nemožnosti splnění smlouvy ze strany žalovaného, tzn. že není vlastníkem pozemků, a to nejpozději v říjnu 2019. Pokud nevěděl žalobce, jak má postupovat, měl to vědět jeho právní zástupce. Navíc žalobce si byl vědom, že nejdřív má uhradit kupní cenu a posléze dojde k převodu pozemků. K rozporu námitky promlčení s dobrými mravy uvedl, že v rozporu není, navíc za situace, kdy byl žalobce zastoupen advokátem.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla uzavřena smlouva o zápůjčce, smlouva o budoucí kupní smlouvě ze dne 9. 4. 2018 a kupní smlouva ze dne 12. 4. 2018. Dále mezi účastníky nebylo sporu o uzavření kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2018. Dále není sporu, že naříkané pozemky jsou stavebními parcelami.

5. Soud učinil na základě provedeného dokazování následující skutková zjištění:

6. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH. (osvědčení o DPH č.l. 7)

7. Žalovaný (zapůjčitel) s žalobcem (vydlužitel) uzavřeli dne 9. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce, dle které žalobce prohlásil, že hodlá uzavřít smlouvu o postoupení pohledávky za účelem získání restitučních nároků za cenu 1 100 000 Kč a že na úhradu náhrady za tuto pohledávku nemá dostatek finančních prostředků. Účastníci prohlásili, že uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí na převod nemovitostí, které má žalobce nabýt na základě získaných restitučních nároků od [právnická osoba] a to konkrétně pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [Anonymizováno] pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] a pozemek parc. č. [hodnota], vše v obci a k.ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota]. Zapůjčitel se zavázal přenechat vydlužiteli v jeho prospěch k užití touto smlouvou sjednaný objem peněžních prostředků za podmínek touto smlouvou stanovených a vydlužitel se zavázal poskytnuté peněžní prostředky zapůjčiteli ve sjednané lhůtě vrátit. Zapůjčitel se zavázal vydlužiteli zapůjčit peněžitou zápůjčku ve výši 1 100 000 Kč a to převodem/v hotovosti na bankovní účet uvedený v advokátní úschově sjednané dne 9. 4 2018 mezi [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem, do 5 pracovních dnů od podpisu smlouvy oběma účastníky. Zápůjčka byla poskytována za účelem zaplacení úhrady za postoupení nevypořádaných pohledávek za ostatní náhrady dle zákona č. 229/1991 Sb., které postoupí [jméno FO] jako postupitel [jméno FO] jako postupníkovi. Účastníci se dohodli, že zápůjčka bude vrácena zápočtem proti kupní ceně nemovitostí, které budou předmětem kupní smlouvy mezi účastníky této smlouvy poté, co [Jméno žalobce] tyto nemovitosti získá do svého vlastnictví. Zpět do advokátní úschovy, pokud nedojde k zamýšlenému převodu vlastnického práva k nemovitostem ve lhůtě sjednané v advokátní úschově, a to převodem na bankovní účet zapůjčitele. Smlouva nabyla účinnosti podpisu obou účastníků. Dne 9. 4. 2018 oba účastníci podepsali smlouvu. (smlouva o zápůjčce č.l. 21 spisu)

8. Mezi žalobcem (budoucí prodávající) a žalovaným (budoucí kupující) byla uzavřena dne 9. 4. 2018 smlouva o budoucí smlouvě kupní, dle které žalobce prohlásil, že jako oprávněný restituent jedná se Státním pozemkovým úřadem o náhradě za restituční nároky, která spočívá v převedení pozemků, které souvisí s budovami ve vlastnictví budoucího prodávajícího. Jedná se o tyto pozemky: pozemek par.č. [Anonymizováno] o výměře 927 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno]6 o výměře 5367 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 2527 (trvalý travní porost), pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 868 (ostatní plocha) vše zapsáno na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální území [adresa]. Strany se vzájemně ubezpečili o tom, že budoucí prodávající zamýšlí prodat uvedené nemovitosti a budoucí kupující se zavazuje nemovitosti koupit za vzájemně dohodnutých podmínek. Zavázali se do 15 dnů ode dne provedená vkladu vlastnického práva k těmto nemovitostem ve prospěch [jméno FO] uzavřou kupní smlouvu, kterou [Jméno žalobce] prodá [Jméno žalovaného] uvedené nemovitosti za dohodnutou cenu 1 100 000 Kč a budoucí kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu zápočtem proti zápůjčce poskytnuté budoucímu prodávajícímu. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu všema stranami. Dne 9. 4. 2018 smlouvu podepsali oba účastníci. (smlouva o smlouvě budoucí č.l. 22 spisu)

9. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 9. 4. 2018 dohodu, dle které žalobce prohlásil, že má postavení osoby oprávněné ve smyslu zákonač . 229/1991 Sb., a že má vůči Státnímu pozemkovému úřadu dosud nevypořádanou pohledávku za ostatní náhrady ve výši 70 085,33 Kč. Dále prohlásil, že požádal [právnická osoba] o převod pozemku v obci a katastrálním území [adresa] mimo veřejnou nabídku postupem dle zákona za celkovou částku 383 781 Kč, přičemž se jedná o tyto pozemky pozemek parc. č. [hodnota], pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] pozemek parc. č. [hodnota], vše v obci a k.ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota]. Pro realizaci převodu pozemků potřebuje žalobce další nevypořádané pohledávky ve výši 313 695,67 Kč. Za účelem získání dalších potřebných nevypořádaných pohledávek hodlá žalobce jako postupník uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek s panem [jméno FO] jako postupitelem. Cena za postoupení těchto nevypořádaných pohledávek požadovaná [jméno FO] činí 1 100 000 Kč. Žalovaný prohlásil, že má dostatek volných finančních prostředků k zafinancování získání potřebných Nevypořádaných pohledávek v nominální výši 313 695,67 Kč za cenu požadovanou ve výši 1 100 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnout formou zápůjčky žalobci peněžní prostředky 1 100 000 Kč za účelem získání potřebných nevypořádaných pohledávek ve výši 313 695,67 Kč. Žalobce se zavázal uzavřít smlouvu o postoupení pohledávek specifikovanou v 1.1.4 této dohody a po nabytí nevypořádaných pohledávek ve výši 313 695,67 Kč tyto společně s nevypořádaným pohledávkami ve výši 70 085,33 Kč bez zbytečného odkladu předložit Státnímu pozemkovému úřadu a následně uzavřít se Státním pozemkovým úřadem smlouvu o převodu nemovitostí. O jednotlivých krocích je povinen neprodleně informovat žalovaného. Účastníci se dohodli, že nemovitosti, které žalobce nabude na základě Smlouvy o převodu nemovitostí uzavřenou se Státním pozemkovým úřadem, kromě pozemku st. parc. č. [hodnota], převede na žalovaného a to bez zbytečného prodlení po nabytí vlastnického práva. Za tímto účelem je uzavřena smlouva o smlouvě budoucí. Účastníci se dále dohodly, že pokud žalobce písemně požádá žalovaného o koupi nemovitostí převedených na základě předchozích ustanovení, žalovaný prodá zpět žalobci tyto nemovitosti za cenu 1 100 000 Kč + náklady na vyhotovení znaleckého posudku + daň z nabytí nemovitostí+ inflace dle ČNB dle vývoje ve vztahu k dubnu 2018 + správní poplatky. Podmínkou uzavření kupní smlouvy je, že kupní cena bude uhrazena nejpozději ke dni podpisu kupní smlouvy a kupní smlouva bude uzavřena nejpozději do 30. 6. 2023. Žalobce může takto požádat o prodej pozemků i postupně, přičemž první bude na základě vzájemné dohody předmětem prodeje pozemek parc. č. 536/6. Účastníci se zavazují po převodu vlastnického práva k předmětným pozemkům na žalovaného, že uzavřou nájemní smlouvu na tyto pozemky s nájemným ve výši rovnající se výši daně z nemovitostí za tyto pozemky. Smlouva nabývá účinnosti dnem podpisu obou účastníků, kteří jí podepsali dne 9. 4. 2018. (dohoda ze dne 9. 4. 2018 č.l. 23 ž 25spisu)

10. Žalobce (prodávající) s žalovaným (kupující) uzavřel dne 12. 4. 2018 kupní smlouvu, na základě, které žalobce prodá žalovanému nemovitosti pozemek par.č. [Anonymizováno] o výměře 927 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 5367 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 2527 (trvalý travní porost), pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 868 (ostatní plocha) za dohodnutou kupní cenu 1 100 000 Kč. Smlouva nabyla účinnosti dnem podpisu všemi smluvními stranami, tj. 12. 4. 2018. (kupní smlouva z 12. 4. 2018 č.l. 26 až 27)

11. Žalovaný (prodávající) se společností [právnická osoba]. uzavřeli dne 20. 12. 2018 kupní smlouvu na základě které prodávající prodá kupujícímu nemovitosti: pozemek par.č. [Anonymizováno] výměře 927 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno] výměře 5367 (ostatní plocha), pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 2527 (trvalý travní porost), pozemek parc. č. [hodnota] o výměře 868 (ostatní plocha) za dohodnutou kupní cenu 1 000 000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že kupní cena bude uhrazena nejpozději do 30 dnů od podpisu smlouvy. Smlouva nabývá platnosti a účinnosti dnem podpisu všemi smluvními stranami, tj. 20. 12. 2018. (kupní smlouva ze dne 20. 12. 2018 mezi žalovaným a [právnická osoba]., č.l. 28 až 29 spisu)

12. Žalovaný dne 20. 12. 2018 podal návrh na vklad práva do katastru nemovitostí na vklad vlastnického práva spol. [právnická osoba]. k nemovitostem [adresa] parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. (návrh na vklad č.l. 30 spisu)

13. Dne 15. 10. 2019 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k realizaci prodeje pozemků [Anonymizováno] s tím, že je připraven částku 1 100 000 Kč jednorázově uhradit. (dopis z 15. 10. 2019 č.l. 31 spisu a 149 spisu)

14. Dopisem ze dne 3. 12. 2019 právní zástupce žalovaného na základě dopisu žalobce ze dne 15. 10. 2019 uvedl, že žalovaný s návrhy žalobce nesouhlasí a žádost žalobce není způsobilá. Uvedl, že žalovaný s žalobcem dne 1. 1. 2014 uzavřel pachtovní smlouvu, dle které byl žalobce pachtýřem pozemků par.č. [Anonymizováno], par.č. [hodnota], par.č. [hodnota], par.č. [hodnota], par.č. [Anonymizováno] obci a kat. území [adresa]. Pachtovní smlouva zanikla odstoupením dne 1. 3. 2019 z iniciativy žalovaného pro hrubé porušování podmínek pachtu ze strany žalobce. Jednak prodlení s úhradou pachtovného a nepečování o nemovitost, tak aby byl zaručen její dobrý stav. Po ukončení pachtovní smlouvy žalovaný zjistil, že žalobce propachtované nemovitosti závažně poničil, pozemky byly zanedbané a zničené. Mimo jiné byla zjištěn existence skládky komunálního dopadu, rozsáhlá kontaminace pozemků. Kromě dlužného pachtovného ve výši 127 211 Kč má žalovaný nárok na náhradu způsobené škody. Z uvedených důvodů považuje žalovaný žádost žalobce za zásadně neprojednatelnou. Žalobce má povinnost nahradit škodu, pokud má tedy volné finanční prostředky, má je použít na úhradu existujících pohledávek. (dopis z 3. 12. 2019, č.l. 32 spisu)

15. Dopisem ze dne 14. 1. 2022 vyzval právní zástupce žalobce žalovaného k zajištění zpětného prodeje nemovitých věcí a to p.p.č. [hodnota], [Anonymizováno][Anonymizováno] vše v obci k.ú. [adresa]. Uvedl, že je na žalovaném, aby zajistil převod pozemků na žalobce, když v současné době je vlastníkem pozemků spol. [právnická osoba]., na kterou byly nepochybně pozemky účelově převedeny. Společnost je mu však blízká. Uvedl, že cenu 1 100 000 Kč, navýšenou o náklady na vyhotovení znaleckých posudků, daň z nabytí nemovitostí a inflaci od dubna 2018 vč, správních poplatků žalobce uhradí při podpisu kupní smlouvy do advokátní úschovy právního zástupce, který bude žalovaným zvolen a se kterým bude uzavřena příkazní smlouva o advokátní úschově. (dopis z 14. 1. 2022, č.l. 33 až 34)

16. Žalobce zaslal společnosti [právnická osoba]. k rukám [Jméno žalovaného] dopis ze de 28. 2. 2022 s tím, že na základě dohody, která byla uzavřena s jejím manželem dne 9. 4. 2018 ji vyzval k zajištění zpětného prodeje nemovitostí p.p.č. [hodnota], [Anonymizováno] v obci k.ú. [adresa]. Uvedl, že její manžel měl povinnost ke zpětnému prodeji, kdy však účelově převedl pozemky na její společnost, tedy osobu blízkou. Uvedl, že kupní cenu 1 100 000 Kč, navýšenou o náklady na vyhotovení znaleckých posudků, daň z nabytí nemovitostí a inflaci od dubna 2018 vč. správních poplatků uradí při podpisu kupní smlouvy do advokátní úschovy právního zástupce, který bude jí zvolen a se kterým bude uzavřena příkazní smlouva o advokátní úschově. (dopis z 28. 2. 2022, č.l. 35 spisu)

17. Právní zástupce žalobce vyzval spol. [právnická osoba]. a žalovaného předžalobní upomínkou k dobrovolnému splnění povinnosti zpětného prodeje za podmínek stanovených smlouvou do 10 dnů. (předžalobní výzva ze dne 27. 6. 2022, č.l. 36 až 37 spisu)

18. Právní zástupce žalobce adresoval dopis ze dne 11. 1. 2023 žalovanému, kdy uvedl, že na základě předchozí korespondence týkající se zpětného uzavření kupní smlouvy na pozemky, že věc policie odložila, a tedy trestní stíhání nepřipadá v úvahu, což osobně ani nebyl cíl klienta. Reaguje na poslední dopis ze dne 12. 8. 2022, kdy žalovaný uvedl, že k převodu nedojde, dokud nebude jasné, že nebude trestně stíhán. Uvedl, že připadají v úvahu dvě řešení, buď žalovaný zajistí převod pozemků v souladu s dohodou ze dne 9. 4. 2018 na žalobce, nebo uhradí žalobci škodu v souladu s porušením smluvní povinnosti. Pro tento účel nechal žalobce vypracovat dva znalecké posudky – obvyklá cena nemovité věci stanovena bez pozemků a s pozemky, kdy rozdíl činí 10 000 000 Kč při dalším odečtení ceny, kterou by žalobce musel za pozemky zaplatit, tj. 1 200 000 Kč. Žádá tak škodu ve výši 8 800 000 Kč. Lhůta byla stanovena do konce ledna 2023. (dopis z 11. 1. 2023, č.l. 38 až 39 spisu)

19. Právní zástupce žalovaného adresoval dopis ze dne 31. 1. 2023 právnímu zástupci žalobce, kterým odmítl předžalobní výzvu žalobce ze dne 11. 1. 2023 a ze dne 27. 6. 2022 jako nedůvodné. Má za to, že ani jeden z alternativně uplatňovaných nároků žalobci nesvědčí. Uvedl, že předmětem převodu nikdy nebyl pozemek par. č. [hodnota], neboť žalovaný byl povinen převést na žalobce pouze ty pozemky, které od něj dříve nabude, a to na základě kupní smlouvy uzavřené podle smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Vlastnické právo k pozemku parc. č. [hodnota] však žalovaný nikdy nenabyl. Dále uvedl, že nesporuje, že by mu vznikla povinnost k prodeji nemovitostí, pokud jej žalobce písemně o koupi požádá a nejpozději do 30. 6. 2023 s žalobcem uzavře kupní smlouvu, na základě, které převede ve prospěch žalobce vlastnické právo k nemovitostem. Žalobce však žalovaného k uzavření kupní smlouvy včas nevyzval, a proto žalovanému povinnost zanikla. Účastníci si nesjednali lhůtu, během které měl žalobce vyzvat žalovaného k uzavření kupní smlouvy, a proto v souladu s § 1786 občanského zákoníku byl žalobce povinen žalovaného vyzvat k uzavření kupní smlouvy nejpozději do jednoho roku ode dne uzavření smlouvy. Žalobce tak měl žalovaného vyzvat k uzavření kupní smlouvy do 9. 4. 2019, vyzván však byl až v říjnu 2019, jak uvádí sám právní zástupce žalobce. Jelikož tedy závazek žalovaného k uzavření kupní smlouvy zanikl v důsledku prodlení žalobce s výzvou k uzavření kupní smlouvy výhradně z důvodu na straně žalobce, nemohla žalovanému vzniknout povinnost k náhradě škody v důsledku porušení (nesplnění) povinnosti podle dohody. (reakce ze dne 30. 1. 2023, č.l. 40 spisu)

20. Policie ČR usnesením ze dne 7. 6. 2022 odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 11 tr. zákoníku, kterého se měl dopustit [Jméno žalovaného] tím, že v úmyslu sebe obohatit a svým závazkům nedostát na základě smlouvy o zápůjčce a sepsané dohody ze dne 9. 4. 201, nabídl bezúročné zapůjčení finanční hotovosti 1 100 000 Kč osobě [Jméno žalobce], kdy finanční hotovost byla zapůjčena na zakoupení náhradních restitučních nároku k pozemkům, podmíněné na základě smlouvy o budoucí smlouvě kupní ze dne 9. 4. 2018 dočasným prodejem a převedením pozemků na jeho osobu, kdy následně tyto pozemky [Jméno žalovaného] dne 20. 12. 2018 prodal spol. [právnická osoba]. a na dopis [jméno FO] ze dne 15. 10. 2019 na základě kterého chtěl tyto pozemky odkoupit nazpět reagoval prostř. svého právního zástupce odmítavě, kdy mu prostř,. písemného vyjádření uvedl, že mu dluží na pachtovném a dále má pohledávku na náhradu zásobené škody, čímž zabránil dle sepsané dohody možnému zpětnému odkupu pozemků do vlastnictví osoby [Jméno žalobce], přičemž tímto jednáním mohl poškozeného uvést v omyl a způsobit mu dosud nezjištěnou škodu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Zahájení úkonů trestního řízení bylo na základě oznámení ze dne 14. 4. 2022. Z odůvodnění se podává, že [jméno FO] (přítelkyně žalobce) uvedla, že v září 2019 obdržela finanční částku 1 600 000 Kč, kdy řekla žalobci, že by byla ochotna tyto poskytnout žalobci, aby mohl koupit pozemky zpět od žalovaného. Uvedla, že v roce 2019 proběhlo u Okresního soudu v [adresa] řízení, které se týkalo dlužného za pronájem luk, které skončilo smírem. Dále se vedlo další řízení u Krajského soudu v Praze o znečištění luk, kdy se prokázalo, že ke znečištění luk ze strany žalobce nedošlo. Dále se z něj podává, že žalovaný uvedl, že neumožnil prodej předmětných pozemků zpět osobě žalobce, neboť žalobce má stále dluhy a pohledávky vůči jeho osobě. K následnému prodeji pozemků uvedl, že ředitelkou spol. [právnická osoba]. byla jeho manželka [Jméno žalovaného]. [právnická osoba] byla založena za účelem držby pozemků a jejich správy. Tímto způsobem došlo k vyvedení finančních prostředků ze společnosti na jeho osobu. Dále s ez odůvodnění podává, že v rámci výpovědi [Jméno žalovaného] (manželka žalobce) uvedla, že ze spol. [právnická osoba]., jejíž byla statutární ředitelkou, bylo třeba vyvést finanční prostředky, přičemž došlo ke koupi i dalších pozemků. K opětovnému prodeji pozemků osobě žalobce uvedla, že věc byla z jejich (jí a žalovaného) neprojednatelná a to z důvodu, že jim žalobce stále dlužil finanční prostředky, přičemž dané jednání [jméno FO] se jí nezdá být korektním. (usnesení policie ze dne 7. 6. 2022, č.l. 44 až 50 spisu)

21. Právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. (osvědčení o DPH č.l. 151 spisu)

22. Dne 20. 12. 2018 bylo založeno řízení u [právnická osoba] pro Středočeský kraj V-[č. účtu], které bylo skončeno dne 14. 2. 2019. (výpis z kat. informace o řízení č.l. 153 spisu)

23. Žalovaný (propachtovatel) a žalobce (pachtýř) jako smluvní strany smlouvy pachtovní si dne 1. 5. 2019 předávají uvedené pozemky ([Anonymizováno]) v souvislosti s ukončením pachtovní smlouvy. Dnem předání těchto pozemků přechází odpovědnost za případnou škodu a provoz těchto pozemků zpět na propachtovatele. (předávací protokol na č.l. 169 spisu)

24. Dne 12. 8. 2022 adresoval žalovaný právnímu zástupci žalobce reakci na předžalobní výzvu ze dne 27. 6. 2022. Uvedl, že nechce žalobce jakkoliv poškozovat, nicméně žalobce nesmí poškozovat ani jeho práva, např. dlužit pachtovné, dlužit náhradu škody, křivým obviněným ze spáchání trestného činu, krádeží dřeva. Stále žije v nepříjemné situaci možného trestního stíhání. Velmi rád by se dozvěděl, jak je ve věci pokračováno. Dokud nebude rozhodnuto o dovolání ve sporu a dokud nebude mít jistotu v tom, že není trestně stíhán, nebude s žalobcem uzavírat žádnou další dohodu. (reakce na předžalobní výzvu ze dne 12. 8. 2022 na čl. 170 spisu)

25. Žalovaný dne 4. 2. 2019 adresoval žalobci výpověď z pachtovní smlouvy uzavřené dne 1. 1. 2014. (výpověď z pachtovní smlouvy na č.l. 171 spisu)

26. Právní zástupce žalovaného adresoval žalobci výzvu k předání pozemků po ukončení pachtovní smlouvy a výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 26. 3. 2019. Vyzval žalobce k protokolárnímu předání pozemků, které užíval na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2014, která zanikla, a odstranění instalovaného vedení elektronického ohradníku do 5 dnů od doručení dopisu. Dále jej vyzval k úhradě dlužného pachtovného ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, jinak se žalovaný obrátí na soud. (výzva ze dne 26. 3. 2019 na č.l. 175 spisu) 27. [jméno FO] (přítelkyně žalobce) při své výpovědi uvedla, že žalovaný s manželkou někdy v únoru 2019 přišli k nim do klubovny a žalobci předávali výpověď z pachtovní smlouvy. Převzetí odmítl žalobce podepsat, stejně tak i přítomní. Manželka žalovaného odešla hledat jiné svědky ven. Mezitím se žalobce bavil s žalovaným, zda by byl možný zpětný odkup pozemků, když žalovaný uvedl, že teď to není možné, protože jsou nějaké nevyrovnané částky, ale v budoucnu, až se vše srovná, by to neměl být problém. Uvedla, že s žalobcem žije od 13. 10. 2018. Žalobce neměl dostatek finančních prostředků na odkoupení pozemků, které byly ve vlastnictví [právnická osoba], přičemž si finanční prostředky půjčil od žalovaného, ten však chtěl, aby pozemky byly na něj přepsány s tím, že udělali smlouvu, že do 5 let může žalobce ty pozemky odkoupit. Uvedla, že po rozvodu měla finanční prostředky k dispozici někdy v létě 2019. Bez pozemků je areál neprodejný a nebude mít žádnou cenu. Bez pozemků se majitel ani nedostane do domu. Žila 20 let v Anglii, kdy se následně rozvedla a s bývalým manželem prodali nemovitosti, z těch získala finanční prostředky. Ty nadále investovala do nového vozidla a dalších pozemků. U sepisu smluv nebyla, baví se o tom. Žalovaného a jeho manželku prakticky nezná, ale pozdraví, když jede kolem na koni. 28. [jméno FO] při své výpovědi uvedl, že je kamarádem žalobce. Dělají dohromady jezdecký sport. Ví o neshodách mezi žalobcem a žalovaným. Ví o tom, že žalovaný pomohl žalobci nějakou finanční částkou, s tím, že tento je potom vyplatí a převede se na něj zpět majetek. Uvedl, že v zimě před 5 lety seděli v klubovně a pili kafe, přišel žalovaný a jeho manželka a jeho manželka chtěla po žalobci něco podepsat, tento to nepodepsal, pak to chtěla podepsat po něm. Svědek to také nepodepsal. Manželka žalovaného chtěla po svědkovi podepsat to, že žalobce jí odmítl podepsat převzetí dokumentu. Když manželka žalovaného odešla, proběhla konverzace mezi žalobcem a žalovaným, kdy se dohodli, že když to žalobce doplatí, tak se na něj zpět převedou ty pozemky.

29. Žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že pozemky nevlastní, proto mu spor přijde absurdní. Žalobce se po celá léta chová divně, kradl mu dřevo v lese, příliš nekomunikuje. Mezi nimi nebyly nikdy žádné vztahy, jeho manželka se kamarádila s žalobcovou bývalou přítelkyní. Pozemky jsou momentálně ve vlastnictví spol. RABACONSULT, na kterou je převedl. Pozemky převedl, protože potřeboval finanční prostředky. Mezi účastníky byla smlouva, která řešila, jakým způsobem si žalobce může do budoucna pozemky koupit. Byly tam časové a ekonomické podmínky. Žalobce měl prokázat, že může pozemky odkoupit. Žalobce nikdy žalovaného nevyzval k prodeji těch pozemků až na jeden dopis právního zástupce. Žalovaný mu sdělil, že nejdříve má srovnat svoje závazky. K dotazu soudu ohledně toho, jak měl zajištěné, aby mohl převést zpět pozemky, kdyby žalobce splnil podmínky smlouvy a chtěl je zpět, když je převedl na společnost, uvedl, že hlavně nebylo reálně, aby je žalobce odkoupil od žalovaného, protože neměl žádné finanční prostředky a dlužil mu spoustu drobných peněz. Žalovaný uvedl, že spoléhal na to, že žalobce finanční prostředky mít nebude, protože žil celý život, jak žil. Žalobce nebyl schopen zaplatit drobné za pacht, natož aby byl schopný zaplatit za pozemky. Mezi účastníky neproběhla přímá konfrontace o zpětném prodeji pozemků. Uvedl, že kdyby mu žalobce ničeho nedlužil, asi by byl schopen pozemky na něj převést. Uvedl, že policie jeho vyjádření shrnula do dvou odstavců, se kterými však souhlasí, když je podepsal. Žalobce měl o prodej pozemků požádat co nejdříve a doložit, že má peníze a lhůta byla spíš taková dohodou. To že převedl pozemky na společnost nepovažuje za porušení smlouvy, ale byl přesvědčen o tom, že žalobce není schopen dostát svým závazkům vůči žalovanému. Nikdy mu nebylo prokázáno, že by žalobce měl finanční prostředky, ani jakým způsobem by byla kupní cena vypořádaná. Uvedl, že nebyl vlastníkem pozemků, kdyby mělo dojít k realizaci, musel by mu žalobce na pozemky dát peníze a pak by vyjednával se společností [Anonymizováno], zda chtějí pozemky prodat. Uvedl, že v únoru 2019 potkal žalobce na dvoře, nebyla to schůzka a určitě nejednali možnosti převodu nemovitostí.

30. Žalobce př svém účastnickém výslechu uvedl, že vztahy mezi nimi byly dobré. Když mohl pozemky odkoupit, paní [jméno FO] mu nabídla, že manžel mu finanční prostředky půjčí, ale podmínka bude, že budou pozemky převedeny na něj. Věřil jim, navíc když to mělo být smluvně ošetřeno. Po rozchodu s bývalou přítelkyní se vztahy zhoršily. Žalovanému a jeho manželce věřil, byli oba právníci a chodil k nim pro rady. Ve smlouvě bylo ujednáno, že musí písemně požádat o odkup, žádné další podmínky, např. že nikomu nikdo nesmí dlužit nebo nedlužit, tam nebylo. K přímé konfrontaci mezi účastníky uvedl, že paní [jméno FO] na něj křičela a chtěla od něj podepsat okamžitou výpověď z pozemků, to nepodepsal. Ona pak začala obíhat lidi kolem, aby jí to potvrdili. Když odešla, žalobce žalovaného požádal o zpětný prodej pozemků, že má jeho přítelkyně peníze. Na to mu řekl, že to není problém, ale až dostojí všem svým závazkům. O převodu pozemků na společnost se dozvěděl někdy na přelomu roku 2018/2019. Žalovaného se zeptal na převod pozemků, ten mu uvedl, že k tomu má své důvody. Žalovaný mu řekl, že společnost vlastní jeho manželka, proto není problém ty pozemky převést. Uvedl, že právní zástupce žalovaného vyzval písemně k převodu pozemků, ten reagoval s tím, že to není na pořadu dne, že mu dluží za znehodnocení pozemků. Uvedl, že mezi účastníky bylo sjednáno, že žalovaný bude mít u žalobce ustájené koně a žalobce měl platit pachtovné. Pohledávky se vzájemně započítávaly. Nicméně mezi nimi o tom byl soudní spor, který skončil smírem. Předmětem smíru bylo dlužné pachtovné za období 2013-2018 ve výši 250 000 Kč vč. právního zastoupení a nákladů. Smír byl uzavřen v roce 2019. Částku ihned zaplatil. Ve smlouvě nebylo sjednáno, že by měl dokládat svou majetkovou situaci. Měl pouze uhradit kupní cenu. Mohl si na to klidně půjčit. Z okolních pozemků vždy ořezával soušky, které mu i několikrát zničily plot. Pozemky byly [právnická osoba]. Jednou k němu přišel žalovaný s manželkou a řekli, že si to dřevo brát nesmí, že jsou to jejich pozemky. Do 30. 6. 2023 doufal, že pozemky zpět získá. 31. [Jméno žalovaného] (manželka žalovaného) v rámci výpovědi uvedla, že s manželem již 2,5 let nežije. Mezi ní a bývalou přítelkyní žalobce byly dobré až přátelské vztahy. Mezi účastníky byla pachtovní smlouva, ta již skončila. Pak tam byla smlouva, kdy její manžel finančně pomohl žalobci s financováním restitučních nároků. Bylo ujednáno, že její manžel žalobci poskytne finanční prostředky, ten mu je do 5 let vrátí. Pozemky měly být převedeny na žalovaného. Nějaký zpětný prodej ve smlouvě sjednán byl. Následně byly pozemky převedeny na spol. [Anonymizováno], kterou vlastnila. Tu dávno prodala. Smlouvy mezi žalobcem a žalovaným byly obchodní záležitosti jejího manžela, nezajímala se o ně. Za ní žalobce nikdy nepřišel, že by pozemky chtěl odkoupit zpět. K dotazu právního zástupce žalobce o rozporu jejích tvrzení u soudu a v trestním řízení o tom, že o zpětném odkupu pozemků věděla, uvedla, že tenkrát byl její manžel trestně stíhaný, potřebovala mu pomoc, v té době byli spolu, takže si připomněli ty záležitosti a řekla, co řekla. Dneska již detaily neřekne, protože si je nepamatuje. V roce 2022 byla pod velkým tlakem, kdy manželovi hrozilo trestní stíhání. Vzpomíná si, že po rozchodu žalobce s jeho bývalou přítelkyní šla za žalobcem svědkyně vyřešit pachtovní smlouvu a ustájení jejího koně. S manželem tam byla, aby se ukončila pachtovní smlouva. Žalobce s tím nesouhlasil a odmítal komunikovat.

32. Žalobci byla zaslána zpráva s tím, že byl informován, že zítra v 9 hodin přijdou z úřadu na kontrolu rybníku, kdy měl nechat jednu ohradu bez koní, ať můžou projít. Dále dne 1. 7. byla zaslána zpráva s tím, že by potřebovala zajistit průchod k pozemku kvůli biologickému průzkumu. (SMS konverzace na č.l. 238 spisu)

33. Navrhovatel (žalovaný) proti odpůrci (žalobce) navrhl dne 4. 6. 2021 vydání předběžného opatření, aby se odpůrce zdržel nakládání se zde uvedenými nemovitými věcmi. Návrhu bylo vyhověno usnesením ze dne 7. 6. 2021. Ve věci byl vyhlášen dne 9. 11. 2021 rozsudek, č.j 14 C 84/2021-147, s tím, že byla zamítnuta žaloba o zaplacení 2 741 738,47 Kč s příslušenstvím, jakožto náhrady škody v důsledku porušení povinností odpůrce z pachtovní smlouvy (rekultivace hnojiště a likvidace nelegální skládky odpadu na pozemcích, jež jsou ve vlastnictví navrhovatele a odpůrce je má propachtované na základě pachtovní smlouvy ze dne 1. 1. 2014), právní moci rozsudek nabyl dne 13. 6. 2022. Důvody zamítnutí byly, že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně způsobené škody. (podstatný obsah spisu Okresního soudu [adresa] sp.zn. 14 C 84/2021)

34. Při vysvětlení na Policii ČR v květnu 2022 [Jméno žalovaného] uvedla, že při uzavírání předmětných smluv byla přítomna, resp. na znění smluv se podílela ona a její manžel a [tituly před jménem] [adresa]. Úmyslem poskytnutí finančních prostředků bylo pomoci žalobci a jeho tehdejší přítelkyni. Poté došlo ke zhoršení vztahů. Dlužné pachtovné museli na žalobci vysoudit. Neměla v úmyslu pana [jméno FO] jakkoliv poškodit. Na zaslaný dopis ze strany žalobce nereagovala, neboť je to člověk, co jí ani nepozdraví. Jsou sousedé, měl kdykoliv přijít, není její povinností na cokoliv odpovídat. Pozemky za společnost koupila z důvodu daňové optimalizace. Společnost kupovala i další pozemky. O skutečnosti, že může žalobce pozemky odkoupit do 30. 6. 2023 věděla, vše bylo v jejich rukách. [právnická osoba] s manželem nepovažovali za projednatelné. Žalobce dlužil a jejich věc nebyla vyřešena. Jednání žalobce nepovažovali za korektní. Při svém podaném vysvětlení na Policii ČR v květnu 2022 žalovaný uvedl, že zpětný odkup pozemků neumožnil, neboť mu žalobce dlužil a to řeší formou soudní žaloby. K převodu pozemků na společnost [Anonymizováno] uvedl, že společnost vznikla za účelem držby pozemků a jejich správy. Dále byla možnost z této společnosti vyvést peníze na jeho osobu. Uvedl, že chtěl pomoci bývalé přítelkyni žalobce, pozemky nemají žádnou významnou hodnotu a nejsou nijak využitelné. (podstatný obsah trestního spisu sp.zn. [Anonymizováno] Policie ČR, KŘP Středočeského kraje)

35. Soud z následujících důkazů nezjistil pro věc relevantní zjištění: znalecký posudek č. 2036/76/22 dle přílohové obálky a znalecký posudek č. 2035/75/22 taktéž dle přílohové obálky, územní lány [adresa] včetně map a související veřejné vyhlášky a odůvodnění, stanovisko [právnická osoba] na č.l. 164 spisu, faktura na č.l. 165-166 spisu.

36. Soud neprovedl důkazy: znalecký posudek č.l. 178, výslech [Anonymizováno] a fotografie pozemku na č.l. 235-237, neboť pro rozhodnutí soudu tyto nebyly potřeba. Dále soud neprovedl důkazy navržené v průběhu jednání dne 11. 12. 2024 po poučení dle § 119a o.s.ř., neboť tyto byly navrženy po koncentrační lhůtě a nebyly ani splněny podmínky pro prolomení této zásady. Nadto soud nepovažuje tyto důkazy pro rozhodnutí věci za relevantní.

37. Důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech. Pravost listinných důkazů nebyla namítána, soud navíc neměl důvod o tom pochybovat a z důkazů nevycházet, ani důkazům přisuzovat nižší hodnotu. Důkazy se doplňovaly, navazovaly na sebe a bylo možné z nich učinit závěr o skutkovém stavu, který odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním uvedeným výše, na které soud pro stručnost odkazuje.

38. Soud považuje za věrohodnou výpověď žalobce, skutečnosti, které v průběhu své výpovědi uvedl, plně korespondovaly s provedenými listinnými důkazy. Co se týká výpovědi jeho přítelkyně [jméno FO] a svědka [jméno FO], soud jejich výpovědi považuje taktéž za věrohodné. Je zřejmé, že svědkyně byla do sporu zasvěcena, nicméně na její věrohodnost to nemělo vliv, její výpověď byla ucelená, na dotazy soudu odpovídala v souladu s ostatními provedenými důkazy. Svědek [jméno FO] dle soudu vypovídal také věrohodně. Na konkrétní okolnosti si sice zcela přesně nevzpomněl, ale to je s odstupem času zcela logické a naopak očekávatelné. Jeho výpověď byla pro soud věrohodná a svědek vypovídal dle soudu pravdivě. Nelze tak hovořit o svědeckých výpovědích [Jméno žalovaného] a žalovaného. Žalovaný na dotazy soudu neodpovídal úplně, dle soudu účelově se vyhýbal konkrétním odpovědím. Stejně tak svědkyně [jméno FO]. Soud její tvrzení nepovažuje za pravdivá, ucelená, ale účelová. Svědkyně nebyla schopna odůvodnit rozpory v jejich tvrzení, přestože dle soudu jde o natolik podstatné informace a skutečnosti, které ani s odstupem času nebylo možné zaměnit (např. skutečnost, jestli byla u podpisu smluv přítomna, jestli ona a její manžel smlouvy pro žalobce připravovaly, resp. jejich písemné znění, což sama potvrdila při podání vysvětlení na Policii ČR v květnu 2022). Soud svědkyni neuvěřil, nebyla schopna uvést rozpor ve svých tvrzení, sama uvedla, že na Policii ČR sice zřejmě věci věděla lépe a jsou dle pravdy, avšak také uvedla, že že při podání vysvětlení uvedla takové skutečnosti, aby manželovi pomohla v rámci jeho případného trestního stíhání. Výpovědi těchto dvou osob navíc nekorespondovaly se zcela jasně prokázaným skutkovým stavem ohledně konfrontace účastníků v únoru 2019 v klubovně, který soud zjistil a má za prokázaný z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], které podpořily tvrzení a následně výslech žalobce.

39. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

40. Podle § 609 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

41. Podle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

42. Podle § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

43. Podle § 619 odst. 2 o.z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

44. Podle § 620 odst. 1 o.z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

45. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

46. Podle § 648 o.z. uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce.

47. Podle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

48. Podle § 1788 odst. 1 o.z. nevyzve-li oprávněná strana zavázanou stranu k uzavření smlouvy včas, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Podle odstavce 2 ustanovení změní-li se okolnosti, z nichž strany při vzniku závazku ze smlouvy o smlouvě budoucí zřejmě vycházely, do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela, povinnost uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Neoznámí-li zavázaná strana oprávněné straně změnu okolností bez zbytečného odkladu, nahradí oprávněné straně škodu z toho vzniklou.

49. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení vznesenou stran žalovaného, přičemž soud shledal, že nárok žalobce je promlčen.

50. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byly zpočátku (do roku 2018) dobré vztahy, přičemž tyto se začaly horšit ve chvíli, kdy žalobce začal bydlet se svou novou přítelkyní. Mezi účastníky bylo uzavřeno několik smluv: smlouva o zápůjčce ze dne 9. 4. 2018, smlouva o smlouvě budoucí kupní ze dne 9. 4. 2018, dohoda ze dne 9. 4. 2018 a kupní smlouva ze dne 12. 4. 2018. Na základě těchto smluv byly ze strany žalovaného žalobci zapůjčeny finanční prostředky ve výši 1 100 000 Kč za účelem získání restitučních nároků na pozemky, oproti tomu měly být po získání restitučních nároků pozemky převedeny do vlastnictví žalovaného s tím, že žalobce má nárok na zpětný odkup těchto pozemků za podmínek stanovených čl. 2.4 dohody ze dne 9. 4. 2018. Tento zní „Účastníci této Dohody se dále dohodli, že pokud [Jméno žalobce] písemně požádá [Jméno žalovaného] o koupi nemovitostí převedených na základě předchozích ustanovení, [Jméno žalovaného] prodá zpět [jméno FO] tyto nemovitosti za cenu 1 100 000 Kč + náklady na vyhotovení znaleckých posudků + daň z nabytí nemovitostí + inflace dle ČNB dle vývoje ve vztahu k dubnu 2018 + správní poplatky. Podmínkou uzavření kupní smlouvy je, že kupní cena bude uhrazena nejpozději ke dni podpisu kupní smlouvy a kupní smlouva bude uzavřena do 30. 6. 2023. [Jméno žalobce] může takto požádat o prodej pozemků i postupně, přičemž první bude na základě vzájemné dohody předmětem prodeje pozemek par. č. 536/6.“ 51. Pokud se soud zabývá vznesenou námitkou promlčení nároku, musí soud posuzovat vlastně dvě promlčecí lhůty, jednak lhůta, kterou měl žalobce k písemné výzvě k uzavření budoucí kupní smlouvy, jednak lhůta do kdy měl být nárok na náhradu škody uplatněn u soudu.

52. Pokud se jedná o první cit. lhůtu, soud shledal, že tato byla stran žalobce dodržena.

53. Dle komentářové literatury dostupné v Beck online k §§ 1785 a 1788 o.z. je na vůli smluvních stran, zda do smlouvy o smlouvě budoucí vtělí ujednání o délce lhůty k výzvě k uzavření budoucí smlouvy; neučiní-li tak, aplikuje se zákonná lhůta jeden rok. Přičemž lhůta k výzvě na uzavření smlouvy je prekluzivní (§ 654 a § 1788 odst. 1) a na její běh se obdobně aplikují zákonná ustanovení ObčZ o běhu promlčecích lhůt (§ 654 odst. 2); může být tedy stavena, přerušována i prodlužována (§ 646 an.). Nedohodnou-li se strany jinak, běží lhůta od uzavření smlouvy; je-li však povinnost uzavřít budoucí smlouvu navázána na naplnění podmínek či uplynutí času, běží lhůta zpravidla od naplnění takových podmínek, resp. od stanoveného okamžiku. Formální požadavky na podobu výzvy zákon nepředkládá, musí však být učiněna ve lhůtě určené smlouvou nebo subsidiárně zákonem (§ 1785), a to do jednoho roku od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí.

54. Pokud si tedy účastníci v dohodě ze dne 9. 4. 2018 nesjednali jinou lhůtu pro písemnou výzvu, jakože nesjednali, platí jednoletá zákonná lhůta, přičemž ta běží ode dne uzavření dohody, neboť nebylo sjednáno jinak, tj. dnem 10. 4. 2018.

55. Soud má dále za prokázané, že žalobce žalovaného ke zpětnému odkupu, resp. k uzavření zmíněné budoucí kupní smlouvy vyzval v únoru 2019 v rámci vzájemné konfrontace v klubovně. Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že mezi účastníky v únoru 2019 proběhla konfrontace mmj. ohledně možnosti zpětného odkupu nemovitostí. Okolnosti předmětné konfrontace byly dle soudu prokázány zejména konfrontaci přítomnými osobami – svědkyní [jméno FO] a svědkem [jméno FO], když ti o události vypověděli (s odstupem času) shodně, jak uvedl žalobce ve svých skutkových tvrzení, tj. žalovaný na dotaz žalobce ohledně možnosti zpětného odkupu nemovitostí reagoval kladně. Jejich výpovědi se shodovaly v základních rysech a soud jim uvěřil. Tedy má soud za prokázané, že po odchodu [Jméno žalovaného] se žalobce žalovaného dotázal, jak to vypadá se zpětným odkupem předmětných pozemků (tedy žalovaného vyzval k odkupu pozemků), který ho následně ujistil, že v případě vyrovnání závazků není problém pozemky od společnosti získat zpět a odprodat je žalobci. Soud tak má za prokázané, že v únoru 2019 žalobce žalovaného vyzval k uzavření budoucí kupní smlouvy.

56. Pokud jde o formu výzvy, je pravdou, že v dohodě byla sjednána forma písemná a v únoru 2019 žalobce žalovaného vyzval pouze ústně, nicméně v říjnu 2019 tuto vadu jednání zhojil. K tomu soud odkazuje na komentářovou literaturu. Pokud je právní jednání učiněno v mírnější formě, než bylo jednáno (jako je tomu v projednávané věci), jedná se o vadu formy právního jednání. Ust. § 1785 o.z. formální požadavky na podobu výzvy zákon nepředkládá, musí však být učiněna ve lhůtě určené smlouvou nebo subsidiárně zákonem (§ 1785), a to do jednoho roku od uzavření smlouvy o smlouvě budoucí. Dále dle § 574 je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné a dle § 582 odst. 1 dále platí, že není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich sám o sobě neplatnost ostatních. Dodatečným zhojením (konvalidací) se rozumí dodatečné zachycení právního jednání v příslušné formě. Zpravidla půjde o dodatečné vyhotovení listiny zachycující obsah dohody stran. Dodatečné zhojení nepředstavuje nové právní jednání ani opakování právního jednání původně učiněného v nesprávné formě, a musí tedy odpovídat původnímu obsahu právního jednání. Dodatečným zhojením je odstraněna vada právního jednání spočívající v nedostatku formy, a to od počátku (Leges III 582 20, jinak WK I 582 13–15; opačně Beck I 582 5).(. § 582 [Nedostatek formy]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 10.)

57. S ohledem na uvedené tak má soud za prokázané, že žalobce písemně vyzval žalovaného ve lhůtě 1 rok od uzavření dohody k jednání/uzavření budoucí kupní smlouvy. Námitka promlčení tak k této lhůtě není důvodná.

58. Jinak však tomu je u lhůty, kterou měl žalobce k uplatnění jeho nároku u zdejšího soudu. Tato lhůta je obecnou tříletou zákonnou lhůtou a použijí se na ní obecná ustanovení o jejím běhu, stavění a přerušení.

59. Dle soudu tato promlčecí lhůta počala plynout doručením dopisu ze dne 3. 12. 2019 právnímu zástupci žalobce, neboť žalovaný, prostř. svého právního zástupce, dal zcela jasně najevo, že o žádném odkupu nemovitostí již nehodlá uvažovat. Uvedl, že žádost žalobce je neprojednatelná a žalobce nikterak neutvrzoval v tom, že by po vyrovnání dlužného pachtovného, náhrady škody, aj. došlo k jednání o kupní smlouvě. Navíc v té době již žalobce věděl o tom, že žalovaný pozemky nevlastní. Nelze navíc odhlédnout od toho, že i žalobce byl již v tu dobu zastoupen advokátem, profesionálem. Pokud význam dopisu nebyl zřejmý žalobci, musel být jasný jeho právnímu zástupci. Navíc tento měl postupovat obezřetně. Soud tedy jakkoliv má za prokázané, že žalovaný do prosince 2019 žalobce ujišťoval, že zpětný odkup nemovitostí není problém, že pro něj není problém pozemky získat zpět do svého vlastnictví, právě dopisem z prosince 2019 zcela jasně řekl, že žádost žalobce na jednání o zpětném odkupu pozemků je neprojednatelná. Dne 3. 12. 2019 tedy žalobce, který již byl právně zastoupen, věděl (měl vědět) o tom, že mu vznikla škoda, kdo jí způsobil (žalovaný) a jaká je její výše (hodnotou majetku s pozemky a bez pozemků).

60. Soud pro úplnost dodává, že se neztotožnil s tvrzením žalovaného, že ve chvíli, kdy došlo k prodeji předmětných pozemků společnosti [právnická osoba]. v prosinci 2018, o čemž žalobce věděl (tento to ani nesporoval) neprodleně, počala plynout promlčecí lhůta k uplatnění nároku u soudu. Pokud totiž žalovaný žalobce ubezpečoval, a to ještě v únoru 2019, o tom, že není problém pozemky získat zpět od společnosti, která je ovládaná jeho manželkou, nemohla počít promlčecí lhůta běžet v prosinci 2018 ani v únoru 2019, konečně ani v říjnu 2019. Pokud tak žalobce nyní tvrdí a soud by námitce vyhověl, těžil by žalobce ze svého nepoctivého jednání.

61. Na promlčecí lhůtu se však použijí obecná ustanovení o jejím stavění a přerušení.

62. Tato tříletá promlčecí lhůta byla stavěna ve smyslu § 648 o.z. řízením u policejního orgánu, tj. od 14. 4. 2022 (oznámení Policii ČR) - 7. 6. 2022 (odložení věci), kdy žalobce své právo uplatnil u orgánu veřejné moci. Dle § 648 o.z. orgánem veřejné moci se rozumí soud, policejní orgán, státní zastupitelství, rozhodce nebo stálý rozhodčí soud, exekutor nebo i správní orgán. Stavení promlčecí lhůty tak nastává vznesením nároku v soudním, trestním, správním, exekučním nebo v rozhodčím řízení. Podání návrhu, kterým se staví promlčecí lhůta, je buď důvodem zahájení řízení před orgánem veřejné moci, nebo je provedeno již v rámci vedeného řízení. (§ 648 [Stavení promlčecí lhůty uplatněním práva u orgánu veřejné moci]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 25.). Pokud bude trestní věc usnesením policejního orgánu odložena, nemá to vliv na stavení promlčecí lhůty ode dne uplatnění práva poškozeného v trestním řízení (NS 30 Cdo 955/2013, 30 Cdo 821/2014, 30 Cdo 1861/2014). Pokud jde o civilní spor mezi účastníky (vedený u Okresního soudu v Mladé Boleslavi), byly role obrácené a promlčecí lhůta se nestavěla, neboť to byl naopak žalovaný, kdo uplatňoval své právo, nikoliv žalobce. Navíc za situace, že předmět sporu neměl s tímto sporem nic společného.

63. Promlčecí lhůta pak počala opět plynout dnem 8. 6. 2022 a žaloba byla ke zdejšímu soudu podána dne 5. 5. 2023. Pokud tedy promlčecí lhůta v délce 3 roky běžela od 4. 12. 2019 – 13. 4. 2022 a od 8. 6. 2022 – 5. 5. 2023, byla žaloba podána více jak 2 měsíce po uplynutí promlčecí lhůty.

64. Na uvedeném nemění nic ani fakt, že v dohodě ze dne 9. 4. 2018 byla sjednána lhůta k uzavření kupní smlouvy do 30. 6. 2023. Promlčecí lhůta počala zásadně plynout od chvíle, kdy žalobce věděl, že k převodu pozemků nedojde, že mu tedy byla způsobena škoda, kdo jí způsobil a v jaké je výši, tj. dne 3. 12. 2019.

65. Co se týká rozporu námitky promlčení s dobrými mravy, soud neshledal, že by byly dány natolik výjimečné okolnosti, aby toto bylo splněno. Je pravdou, že účastníci v době uzavírání (a sjednávání) předmětných smluv nebyly v rovném postavení, resp. žalovaný a jeho manželka byly osoby znalé práva, ač oba uvedli, že se právu nevěnují, nelze odhlédnout od toho, že jsou vystudovaní právníci. Nicméně zásadním je, že žalobce ještě v době, kdy nárok nebyl promlčený (od října 2019) byl zastoupen advokátem, který za něj v dané věci jednal, proto nelze shledat námitku rozpornosti s dobrými mravy za důvodnou. Jeho právní zástupce si měl počínat obezřetně a nárok uplatnit u soudu. Jiné okolnosti, které by odůvodňovaly rozpor s dobrými mravy shledány nebyly. Přičemž soud uvádí, že o jednání vykazujícím znaky přímého úmyslu poškodit druhého účastníka by ovšem nebylo možno uvažovat z okolností a důvodů, z nichž je vznik uplatněného nároku dovozován, nýbrž jen z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2011, sp. zn. 30 Cdo 5079/2009). Podstatné je, že tyto okolnosti by v takovém případě musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2905/99, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2012, sp. zn. 25 Cdo 742/2010). Co se týká lhůty jednoho roku k výzvě na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, kdy soud sice shledal, že tato lhůta byla dodržena, nicméně rozpro s dobrými mravy byl vznesen i k této námitce, soud pro úplnost dodává, že „námitka uplynutí prekluzivní lhůty nemůže být v rozporu s dobrými mravy; při prekluzi totiž právo ze zákona zaniklo a soud k tomu přihlíží z úřední povinnosti“ (IV. ÚS 759/18).

66. Soud konečně dodává, že ostatní námitky žalovaného a žalobce, zejména týkající se výši škody, využitelnosti pozemků, aj. nejsou s ohledem na učiněná zjištění soudu pro věc podstatná a soud se jimi dále nezabýval. Nicméně pro úplnost soud uvádí, že není podstatné, zda žalobce finanční hotovostí disponoval nebo ne, neboť nešlo o podmínku žádné z předmětných smluv, natož podmínku k uzavření kupní smlouvy. Kupní cena měla být zaplacena ke dni uzavření kupní smlouvy, žalobce neměl povinnost nikterak žalovanému prokazovat, že skutečně ke dni podepsání smlouvy bude mít finanční prostředky na koupi předmětných pozemků.

67. Pro úplnost soud dodává, že v řízení vyšlo najevo, že v řízení u policejního orgánu a v řízení zdejšího soudu byly zásadní rozdíly ve výpovědi žalovaného a jeho manželky k okolnostem uzavírání smluv, sepsání smluv, převodu pozemků na společnost [právnická osoba]. a úmyslu dodržet smluvní povinnost zajistit zpětný odkupu pozemků. Nicméně s ohledem na to, že jednání žalovaného a jeho manželky bylo orgánem Policie ČR přezkoumáno a následně byla věc podezření ze spáchání trestného činu podvodu odložena, soudu nikterak nepřísluší dávat podnět k prověření jednání žalovaného a jeho manželky, přestože manželka žalovaného vlastně uvedla, že v rámci podání vysvětlení lhala ve prospěch svého manžela. Soudu sice nepřísluší ve chvíli, kdy věc byla prověřována příslušným orgánem Policie ČR, hodnotit tyto závěry v rovině trestněprávní, jsou zde ale dány důvody pro učinění závěru o nevěrohodnosti svědka a výpovědi žalovaného (viz výše). Soud navíc uvádí, že neuvěřil tvrzením manželky žalovaného a žalovaného o tom, že by jejich jednání byla od počátku v dobrém úmyslu.

68. Soud tedy shledal, že námitka promlčení byla vznesena důvodně a žalobní návrh tak byl nedůvodný, žalobu tak v plném rozsahu zamítl.

69. Výrokem II. soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byl plně úspěšný žalovaný, soud mu tak přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalovaného jsou představovány odměnou jeho advokáta. Advokát učinil ve věci 6 úkonů právní služby spočívající v převzetí právního zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 17. 10. 2023, účasti na jednání soudu dne 17. 1. 2024, 29. 5. 2024, 2. 10. 2024 a 11. 12. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu při tarifní hodnotě 8 800 000 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, tj. odměně za úkon 43 500 Kč; Náklady jsou dále představovány 6 režijními paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (1 800 Kč). Právní zástupe je plátcem DPH, soud mu tak přiznal částku 55 188 Kč odpovídající 21% DPH z 262 800 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř.

70. Soud dodává, že nepřiznal odměnu za úkon vyjádření k provedeným úkonům, neboť právní zástupce žalovaného dostal dostatečný prostor k vyjádření v rámci ústních jednání a tento nevyužil, proto se jedná o neúčelný úkon právní služby. Navíc ve vyjádření neuvedl ničeho nového.

71. O lhůtách k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Místo plnění u náhrady nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zastupujícího advokáta

Poučení