22 C 94/2021 - 203

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o plnění povinností z dohody o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zdržet se odstavování nákladních vozů, kontejnerů, nakládání materiálu na nákladní vozy či bagr na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrální území [adresa], dále je povinen odstranit zeminu navezenou na pozemky parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], tak aby, plocha před budovou č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v katastrální území [adresa] byla do vzdálenosti max. 12 m od jižní strany budovy č. p. [Anonymizováno] v katastrální území [adresa] skloněna pod úhlem 4°, dále za hranou této vzdálenosti bylo provedeno její sesvahování v souladu s výkresovou dokumentací řez A-A´, řez B-B´ projektové dokumentace, kterou vypracoval [právnická osoba], ČKAIT [Anonymizováno] – stavební část; [tituly před jménem] [jméno FO], ČKAIT [Anonymizováno] – požárně bezpečnostní řešení stavby z [Anonymizováno]/[Anonymizováno]; [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno] č. osv. [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum] – PENB, a to vše do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen zajistit a udržovat po celé východní straně zpevněné plochy pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v kat. ú. [adresa] souvislou řadu stálezelených keřů nebo stromů, jehličnatých či listnatých s min. výškou 1,8 m, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobci částku 6 505,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce podal soudu dne 22. 2. 2021 žalobní návrh, jímž se domáhá uložení žalovanému povinnosti specifikované ve výrokové části tohoto rozsudku, a to ve znění usnesení o změně žalobního návrhu vydaného Okresním soudem Praha – východ dne 11. 11. 2021.

2. Žalobce tvrdí následující. Žalobce vlastní pozemky parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba s č. p. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obci [jméno FO], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] („pozemky žalobce“). Žalovaný vlastní pozemky parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obci [jméno FO], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] („pozemky žalovaného“). Žalovaný měl úmysl zastavět specifikované pozemky (stavba čp. [Anonymizováno], součást pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], k. ú. [adresa]), zahájil kroky k získání veřejnoprávního souhlasu. Souhlas s provedením ohlášené stavby byl vydán stavebním úřadem OÚ [adresa]. 4. 2011, sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Následně při provádění stavebního dozoru zjistil stavební úřad, že žalovaný provádí stavbu v rozporu s vydaným souhlasem (stavba rodinného domu byla jiného půdorysného rozměru, provedení, změna umístění stavby, rozsahu terénních úprav na pozemcích stavby). Stavební úřad dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu dne 23. 4. 2015 pod sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] zahájil dle § 129 odst. 1 písm. b) řízení o odstranění stavby, což oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům. Žalovaný žádal dle § 129 odst. 2 tohoto zákona o dodatečné povolení stavby, předložil podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Řízení o odstranění stavby dle uvedeného ustanovení bylo přerušeno. Účastníkem řízení o dodatečné povolení stavby byl i žalobce, aktivní legitimaci dovozoval ze sousedského vztahu mezi pozemky účastníků sousedící přes nezpevněnou obecní cestu (pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa]), viz Ústavní soud ČR, sp. zn. Pl. ÚS 19/99: „Ústavně konformním výkladem pojmu "sousední pozemek" užitého v § 109 písm. e) a f) stavebního zákona je výklad extenzivní. Sousedním pozemkem není pouze pozemek mající společnou hranici s pozemkem, na kterém má být stavba realizována (tzv. mezující pozemek), sousedství je třeba chápat šířeji, neboť účinky provádění stavby se neprojevují jen v hranicích stavebního pozemku. Sousední nemovitostí se rozumí i pozemek, který s plánovanou stavbou bezprostředně nesousedí, ba dokonce může být od stavby i značně vzdálen. Prováděním stavby je třeba rozumět samotnou stavební činnost v úzkém smyslu, tj. výstavbu, přičemž možnost přímého dotčení záleží na okolnostech individuálního případu s přihlédnutím k povaze zamýšlené stavby.“, sp. zn. III. ÚS 609/04. Výklad Ústavního soudu ČR přejal i Nevyšší správní soud ČR, rozsudek č. j. 2 As 328/2016-96. Účastenství žalobce uznal i stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby, sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], přibral jej jako účastníka řízení a vyhodnotil, „že stavbou rodinného domu a terénních úprav na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše k. ú. [adresa], prováděnou v rozporu s vydaným souhlasem s provedením ohlášené stavby, který vydal zdejší stavební úřad dne 13. 4. 2011 pod spis. zn: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], čj: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], mohou být přímo dotčena jeho (žalobcova) vlastnická práva.“ Mezi účastníky byla zamýšlená výstavba, nepovolené úpravy, plánované terénní úpravy na pozemcích žalovaného, předmětem sporu, žalovaný zamýšlel pozemky užívat pro svoji podnikatelskou činnost (zemní práce) čemuž chtěl přizpůsobit i své pozemky, zejména navýšením stavby, vybudováním garáží ve zvýšeném suterénu stavby, zvýšením terénu pozemků. Žalobce nesouhlasil, došlo by k závažnému narušení soukromí jeho domácnosti v rodinném domě čp. [Anonymizováno] v [Anonymizováno], snížení komfortu bydlení. Plánované a částečně provedené nepovolené stavební úpravy žalovaného by narušily i charakter dotčené části obce (rezidenční oblast). Nepovolené stavební, terénní, úpravy nepřiměřeným způsobem zasahovaly do vlastnického práva žalobce, obrátil se tak k soudu žalobou z rušené držby podle § 177 o. s. ř., sp. zn. [spisová značka]. Strany sporu uzavřely Dohodu o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby ze dne [datum], závazně upravily podmínky výstavby (stavebních a terénních úprav) na pozemcích žalovaného. Žalobce nepokračoval v uvedeném sporu, byl pravomocně ukončen. Dle dohody stran neuplatnil v řízení o dodatečném povolení stavby (stavebních úprav) námitky závazně upravené uzavřenou dohodou, což stavební úřad vzal na vědomí a z této skutečnosti vycházel, dne 20. 3. 2017 vydal rozhodnutí o dodatečném povolení stavby č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], „Novostavba RD na parcelách [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [adresa]“ – stavba rodinného domu a terénních úprav na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – druh pozemku: [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – druh pozemku: [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – druh pozemku: [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – druh pozemku: [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – druh pozemku: [Anonymizováno] [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], provedenou v rozporu s vydaným souhlasem s provedením ohlášené stavby, který vydal stavební úřad OÚ [jméno FO] dne 13. 4. 2011 pod spis. zn: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], čj: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], (dále jen „stavba“) na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno]), parc. č [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno]), parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno]), parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno]), parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ([Anonymizováno] [Anonymizováno]), vše v katastrálním území [adresa]“ („Dodatečné stavební povolení“). Žalovaný povinnosti z Dohody dlouhodobě porušoval, protiprávní stav vyvrcholil dne 16. 7. 2020, žalovaný se obrátil na žalobce přípisem „vypovězení dohody“ s tím, že žalobce není sousedem, uzavřením Dohody byl žalovaný zásadně omezen na vlastnických právech, dohoda je jednostranně nevýhodná, jejím porušením (výpovědí) nedojde k ohrožení žalobcových práv, nebude nakládáním žalovaného s jeho pozemky nijak dotčen, úpravy vlastnictví bude vždy provádět dle zákonné úpravy. Dle žalobce je toto neplatné právní jednání, nejsou smlouvou ani zákonem předpokládané podmínky pro výpověď. Dohoda neobsahuje ujednání předvídající způsob zániku výpovědí (§ 1998 odst. 1 o. z.). Nebyly dány zákonné podmínky pro vypovězení Dohody dle § 1999 a násl. o. z. Její obsah zavazuje žalovaného zdržet se činností narušujících vlastnická práva žalobce nad přípustnou míru, zejména zajistit právo žalobce a jeho rodiny na soukromí a nerušené užívání obydlí, v tomto smyslu vykládá žalobce povahu Dohody dle § 1999 odst. 2 o. z. vylučující výpověď. Žalobce odmítá tvrzení žalovaného, že je jednostranně nevýhodná. Je třeba ji vykládat v širším kontextu, představuje závazné vypořádání námitek proti stavebním a terénním úpravám, jejichž dodatečného povolení se žalovaný domáhal ve stavebním řízení sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] a takto přistupoval k Dohodě i stavební úřad. Nebýt tohoto narovnání práv a povinností stran, uplatňoval by žalobce v ní řešené otázky jako námitky proti žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení, s největší pravděpodobností by uspěl, což by vedlo k odstranění veškerých nepovolených úprav. Žalovaný se snaží vyvázat ze svých závazků několik let po ukončení řízení o dodatečném povolení stavby sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], což je obcházení zákona. Dohodu uzavřel dobrovolně, obsah mu byl znám, čl. 5 odst. 3 Dohody prohlašuje, že ji neuzavírá v tísni, za nápadně nevýhodných podmínek. Tvrzení, že je jednostranně nevýhodná (pro žalovaného) neobstojí, na její podmínky přistoupil dle principů autonomie vůle a kontraktační volnosti. Od uzavření Dohody dne 12. 9. 2016 nedošlo k žádné podstatné změně okolností zakládající hrubý nepoměr, nelze o ukončení platnosti Dohody uvažovat ani v rámci klauzule rebus sic stantibus. Výpověď žalobce neakceptuje, považuje ji za definitivní projev vůle žalovaného, že své povinnosti odmítá dobrovolně plnit. Žalovaný porušoval podmínky Dohody již před Výpovědí. Žalobce se naplnění závazků z Dohody právně nedomáhal, avšak v poslední době začal žalovaný s prováděním masivních terénních úprav na pozemcích žalovaného, dochází ke zvyšování terénu (navážkami zeminy až 3 metry nad úroveň původního stavu pozemků), na pozemcích žalovaného jsou odstavovány stroje, automobily a kontejnery, z pozemků žalovaného se stala skládka zeminy obsahující stavební suť, což již zasahuje do práv žalobce nad únosnou mez. Činnosti na pozemcích žalovaného jsou prováděny nejen v rozporu s Dohodou, ale i Dodatečným stavebním povolením, upozornil stavební úřad. S ohledem na jeho nečinnost žádal u nadřízeného orgánu o její odstranění. Žalobce eviduje porušení smluvních povinností žalovaného v čl. 3 odst. 1 písm. a) bod 2 Dohody, žalovaným byla sice východní část zpevněné plochy na dotčených pozemcích žalovaného osázena tújemi, vzrůst však dosahuje max. 1,2 m, je narušeno soukromí žalobce, jeho rodiny ve vlastním domě, Dohoda zavazuje žalovaného k výšce stálozelených keřů nejméně 1,8 m; ve vztahu k čl. 3 odst. 1 písm. a) bod 5 Dohody, žalovaný v rozporu s jejím zněním provedl navážku zeminy a nepovolenou terénní úpravu, došlo ke značnému zvýšení výškové úrovně dotčených pozemků žalovaného (až 3 metry); porušil i povinnosti zakotvené v čl. 3 odst. 2 Dohody, na dotčených pozemcích žalovaného dochází k odstavování nákladního vozu, jsou zde odkládány kontejnery, téměř denně dochází k nakládání materiálu na nákladní vůz, případně bagr. Žalobce adresoval žalovanému předžalobní výzvu 4. 8. 2020, odeslána na adresu žalovaného v katastru nemovitostí doporučeně a prostou poštovní zásilkou, doporučenou zásilku nepřevzal. Upozornil jej na neplatnost Výpovědi a vyzval k dodržování povinností. Nedošlo k žádné změně, terénní a stavební úpravy nebyly odstraněny, nebyly podniknuty kroky ve vztahu k odstavování vozů, nákladu a materiálů. Žalobce vyčerpal všechny možnosti smírného řešení věci a nezbývá mu, než se obrátit na soud.

3. Žalovaný tvrdí, že žalobní návrh není po právu, je zcela nedůvodný, zcela jej odmítá, nesouhlasí s ním. Činí nesporným tvrzení o vlastnictví nemovitostí v k. ú. [adresa], jak jsou popsány, žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obci [jméno FO], žalovaný vlastní pozemek parc. č. [hodnota], součástí je stavba čp. [Anonymizováno], pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], obci [jméno FO]. V průběhu výstavby jeho rodinného domu došlo k určitým nesrovnalostem a sporu mezi ním a žalobcem, který podal proti žalovanému žalobu na ochranu pokojného stavu. Následně došlo k narovnání vztahů a dokončení stavby rodinného domu dle dodatečného stavebního povolení a Dohody o narovnání a způsobu užívání pozemků a stavby z 12. 9. 2016. Žalovaný dodržel a splnil veškeré podmínky stavebního úřadu a dohodnuté s žalobcem, jednak úpravu svahu a zpevněné plochy před domem žalovaného směrem k východní straně pozemků a k nemovitostem žalobce dle zpracované projektové dokumentace, součást stavebního povolení, dohody mezi žalobcem a žalovaným. Spekulace, že nebyla-li by uzavřena dohoda o narovnání, pravděpodobně by byl žalobce úspěšný s námitkami ve stavebním řízení, které takto nepodal, a žalovaný by musel úpravy a stavbu odstranit, jsou nepodložené a nelze s nimi v takto zjednodušené podobě a takto formulovanými závěry v žádném případě souhlasit. Dohodu o narovnání uzavřel se žalobcem, neboť od počátku vystupoval tak, že nedojde-li k dohodě, dům nikdy nenechá dostavět a použije veškeré prostředky, aby tomu zabránil. Žalovaný v rámci zachování dobrých vztahů do budoucna nechtěl mít sousedské spory, uzavřel tedy dohodu o narovnání a způsobu užívání pozemků a stavby, ač podmínky byly svazující, stavbu rodinného domu prodražily. Žalovaný nemůže souhlasit, že povinnosti z dohody dlouhodobě porušoval. Toto není nijak podloženo, nezakládá se na pravdě. Žalovaný si žádného porušování dohody není vědom, žalobcem docházelo nikoli k upozornění, ale k takřka k obtěžování, telefonicky, formou SMS i slovně neustále žalovaného napadal, nejdříve slovně, poté i fyzicky. Žalovaný nakonec přistoupil k „Výpovědi dohody“, den po fyzickém a slovním útoku žalobce vůči žalovanému, vnikl neoprávněně na pozemek žalovaného, hrubě ho urážel a vyhrožoval, že ho zničí, včetně jeho podnikání. Poté ho napadl. Vše viděli svědci, byl policií sepsán protokol, věc se řeší. To, že žalovaný uvedl jiné důvody, bylo jen vyústění sporu, žalobci nebylo nic z toho, co dělá na svých pozemcích žalovaný, dobré, neustále jej a jeho rodinu sleduje, fotografuje, pořídil i dron, kterým létá nad pozemkem žalovaného, i jiných obyvatel [Anonymizováno], což bylo oznámeno Policii ČR MO v [Anonymizováno], která toto šetří, žalovaný jakmile obdrží vyjádření policie, toto doloží soudu. K tvrzení žalobce o dlouhodobém porušování dohody, nežli ji žalovaný vypověděl, tvrzení o navážce zeminy o 3 metry nad úroveň původního stavu pozemků, odstavování strojů, automobilů, kontejnerů na pozemcích žalovaného jsou spekulativní, nepodložené. To, že by se mělo jednat o zeminu obsahující stavební suť, je nepravdivé. Žalobce k tomu předložil několik fotografií tvrzeného skutečného stavu, veškeré fotografie byly pořízeny v jeden den, kdy skutečně na pozemcích žalovaného došlo k navezení zeminy a následnému přesunu a úpravě, nicméně z jiného důvodu, než tvrdí žalobce. Žalovaný uvádí věci na pravou míru v dalších bodech, odkazuje fotodokumentaci stavu svých pozemků, výšce vysazených tújí atd. Túje: Vzrůst aktuálně od 170 cm do cca 230 cm, dokládá fotodokumentace, túje s přiloženým metrem. Je nereálné, aby v době předžalobní výzvy žalobce, rok 2020, měly výšku 120 cm a necelý jediný rok vyrostly o další metr. Tvrzení žalobce je nepravdivé, porušena dohoda žalovaným nebyla. Dohoda stanovila, že vysazené dřeviny mají do dohodnuté výšky 180 cm dorůst, což se nyní u většiny z nich stalo. Navážka zeminy: V řezu A přiloženému k dohodě i stavebnímu povolení je přesná výška terénu, východní strana pozemku ve směru k pozemkům žalobce výškově odpovídá projektové dokumentaci a dohodě. Západní strana od domu, která sousedí s pozemkem p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ve vlastnictví firmy [Anonymizováno] s. r. o., má terén srovnán po celé délce s původní výškou terénu v době, kdy na pozemku byla ještě původní stavba chaty, z fotografie přiložené je patrné, že je vidět původní poklop drenáže. Nelze se domnívat, že jižní pozemek pod domem bude srovnán od západu k východu do 0 metrů na úroveň obecní uličky – ovocného sadu, došlo by naopak ke snížení terénu pod původní drenáž. Na západní straně pozemku žalovaného je tento pod úrovní sousedního pozemku, odvezením této zeminy by mohlo dojít k porušení pozemku společnosti [Anonymizováno] a sesuvům půdy. Celé území obce [Anonymizováno] je svahováno od západní k východní straně, nelze jít tak hluboce pod terénní svažitost místních poměrů. Na východní straně pozemku, sousední k obecní cestě – ovocnému sadu parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jsou dodrženy výkresové plány, příloha předmětné dohody i stavebního povolení. Zemina, žalobcem zobrazena na fotografiích, byla dovezena pouze pro potřeby zbudování klidové zóny na severní straně domu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kde byl pouze štěrk, zemina je používána pro potřeby vysázení trávy, fotografie - klidová zóna. Plným zářezem a odkopáním zeminy ze západní na východní stranu by došlo k narušení toku potoka přes pozemek, je zde zatrubněn, k zaplavení celého pozemku. Z projektové dokumentace není patrné, že i západní strana bude srovnána do 0 metrů nad uličku. Pokud to takto žalobce míní, lze předpokládat, že není znalý místních poměrů, při trvání na této podmínce z projektové dokumentace přímo nevyplývající, by jednal v rozporu se stavebním zákonem, vodoprávním úřadem, podmínkami provedení stavby v dodatečném stavebním povolení. Odstavování vozidel na pozemcích žalovaného: Nákladní vozidlo ani stroje nejsou odstavovány, k odstavování dochází dle dohody na pronajatém vedlejším pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vlastnictví společnosti [Anonymizováno], není součástí pozemků žalovaného. Není narušena dohoda o časech parkování, na pozemku žalovaného se neparkuje, vyjma garáže domu žalovaného. Žalovaný mimo vyhrazené hodiny nestartuje, výjimečně v zimních měsících, pomáhá při prohrnování sněhu z komunikací pro okolní obce, pokud jej v době pohotovosti žádají, je nucen neprodleně vyrazit. Dohodu o parkování může potvrdit i otec žalovaného, na stejném místě parkuje jiná nákladní vozidla a stroje, foto parkování. Stejně i kontejnery, odstavují se na sousedním pozemku, není předmětem dohody. K nakládání materiálu nedochází, žalovaný nemá živnost pro prodej stavebního materiálu, pokud zde nějaký materiál byl, jen pro osobní potřebu žalovaného, štěrk a písek pro zámkovou dlažbu na severní straně pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zemina. Dovoz starých palet byl pro rozřezání, otop na zimu. Pokud byl nějaký materiál dovezen na pozemky žalovaného, byl postupně uklizen dle dohodnutých podmínek. Nyní žádný materiál na pozemku není. Žalovaný k tvrzení žalobce, že nepřevzal předžalobní výzvu uvádí, že neví proč tvrzeno, že ji nepřevzal, má ji po celou dobu k dispozici, od srpna 2020. Nereagoval, je přesvědčen, že žádné povinnosti, závazky z dohody, podmínek pro provedení stavby neporušil a neporušuje, snažil se zvelebit svůj pozemek a dům, kde žije s partnerkou a třemi dětmi. Závěrem s výhradou dalších tvrzení a důkazů uvádí, že skutečný motiv žalobce je zřejmě jiný nežli tvrdí. Žalovanému je známo, že rodinné vztahy s partnerkou a dítětem se značně zkomplikovaly, frustraci si tak potřebuje ventilovat, proto neodůvodněně napadá a omezuje žalovaného, který je rodilým občanem [Anonymizováno], zde podniká v oboru zemních prací, je dobrovolným hasičem a na vesnici každý, kdo měl nebo má traktor, bagr či jinou větší techniku, pomáhá ostatním i obci a okolním obcím použitím větších stavebních strojů. To bylo i v době, kdy se žalobce do obce nastěhoval a postavil rodinný dům. Nelze říci, že se jednalo o rezidenční čtvrť k bydlení, jedná se o klasickou menší obec, vesnici, kde je život jiný než ve městě. Pokud to žalobci nevyhovuje, měl by přemýšlet o koupi pozemků a nemovitostí v rezidenční čtvrti na samotě, kde nic z toho, co mu vadí, nenastane. Žalovaný vzhledem k uvedenému rozporuje žalobní návrh, petit, tento neodpovídá a odporuje dohodě i podmínkám stavebního úřadu, žalobce nárokuje osázení celé východní strany pozemků žalovaného, dohoda hovoří pouze o zpevněné části východní strany pozemku žalovaného, kde se již fakticky nacházejí. Bod b) žalobního návrhu je nevykonatelný a nesmyslný, mohlo tak dojít k řadě škod na majetku jiných osob, nepovolené změně odvodňovacích poměrů, poškození obecní drenáže, která je přes pozemek žalovaného vedena. Bod c) žalobního návrhu je zcela nesmyslný, k takovému jednání nedochází, na pozemku a v rodinném domě žalovaného je zkolaudována dvojgaráž pro parkování nákladních vozidel a opravy. Pokud by bylo třeba, žalovaný vozidlo či nakladač umístí do garáže a nikoli venku na pozemku.

4. Skutková zjištění:

5. Žalobce a žalovaný uzavřeli Dohodu o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby, uzavřená podle § 1903 a násl. občanského zákoníku, a to dne 12. 9. 2016. V článku III., bodu 1, písm. a), (2), (3) se žalovaný zavázal provést výsadbu souvislé řady stálezelených keřů nebo stromů, jehličnatých či listnatých s výškou růstu min. 1,8 m, po dobu jejich růstu je doplnit neprůhlednou (nemusí jít o neprůsvitnou) zástěnu z polypropylénového rašlovaného úpletu nebo z rákosové či bambusové rohože s výškou růstu 1,8 m, zelené nebo přírodní bary, sklon svahu ze hranou zpevněné plochy bude zatravněn nebo osázen keři či jinými vhodnými rostlinami, za patou svahu v části pozemků žalobce přiléhající ke komunikace bude vysázena souvislá řada keřů či stromů ve skladbě dle volby žalovaného; bodu 1, písm. a), (1) odtěžit část zeminy tak, aby plocha před stavbou byla do vzdálenosti max. 12 m od jižní strany stavby skloněna pod úhlem 4°, dále za hranou této vzdálenosti bylo provedeno její sesvahování v souladu s výkresovou dokumentací řez A-A´, řez B-B´; písm. a), (5) udržovat shora popsaný stav pozemku, zejména dále nenavyšovat jejich výškovou úroveň návozem zeminy nebo dalšími terénními úpravami. V článku III., bodu 2 žalovaný prohlásil, že suterén stavby bude užívat k parkování a opravám stavebních strojů, jiné podobné strojí mechanizace, v zájmu zachování vzájemných vztahů se zavázal tyto dlouhodobě neodstavovat (déle nežli 2 dny) na zpevněné ploše před jižní stranou stavby, nestartovat je a neužívat od 22 hodin do 6 hodin v pracovních dnech, od 19 hodin do 9 hodin ve dnech pracovního volna, nebude tyto nechávat nastartované, neopravovat je zde, odkládat jejich díly, zachovat rezidenční charakter území neurčeného k provozování podnikatelských aktivit. Součástí dohody jsou i nákresy, řezy A-A´, B-B´. (dohoda o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby, nákres na čl. 35 – 38 spisu)

6. Listinou ze dne 16. 7. 2020 učinil žalovaný vypovězení shora uvedené dohody z důvodu zásadního omezení vlastnických práv na svém pozemku, s tím, že nemá možnost nakládání s vlastním majetkem, dohoda je jednostranně nevýhodná. Žalobce není sousedem a není ohrožen vypovězením smlouvy, nedojde k ohrožení jeho práv vymezených zákonem k jeho pozemku nebo budovy na pozemku stojící. Pokud budou realizovány úpravy s majetkem žalovaného, budou vždy v rámci zákonné úpravy nebo dle nařízení stavebního úřadu, který se taktéž řídí zákonem. (výpověď dohody na čl. 39 spisu)

7. Skutečnosti podávající se ze shora uvedených listin nebyly v řízení spornými. Tedy ta skutečnost, že byla uzavřena citovaná dohoda, žalovaný se zavázal k uvedeným plněním, kdy v rámci této věci jsou uvedena pouze ta ujednání dohody, která se vztahují k povinnostem, jejich vymožení se žalobce svým návrhem domáhá. Taktéž nebylo sporným, že žalovaný učinil výpověď této dohody.

8. Dopisem ze dne 4. 8. 2020 adresoval právní zástupce žalobce žalovanému Výzvu k odstranění protiprávního stavu. K tomuto byly doloženy důkazy, jimiž jsou výzva na čl. 40 – 41 spisu, podací lístek na čl. 42 spisu, dodejka na čl. 43 spisu. K obsahu listiny, jíž jest výzva k odstranění protiprávního stavu, nebyl spor. Účastníci se však v rámci svých tvrzení vyjadřovali k doručení této listiny. Z dodejky na čl. 43 spisu se podává, že tato byla uložena a připravena k vyzvednutí, adresátem nebyla vyzvednuta. Lze tak vzít za prokázané, že do právní dispozice žalovaného se dostalo oznámení o úložce zásilky.

9. Fotografie zobrazené na čl. 24 – 26 spisu zobrazují pozemek žalovaného, na němž se nachází navezená zemina. Částečně je zobrazena studna, resp. skruže studny. Ve vztahu k zde zobrazené studni svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že z jedné strany jsou již skruže zavezeny zcela zeminou, v místě se byl před podáním výpovědi podívat, aby mohl konstatovat i současný stav. Fotografie na čl. 28, 30 – 31 spisu zobrazují pozemek žalovaného, na kterém se nachází navážka zeminy, nákladní automobil zeminu zde umísťující. Dále je zobrazen malý bagr na pozemku žalovaného rozhrnující zeminu a pohled od plotu sousedícího pozemku s pohledem na nákladní automobil sklápějící nákladový prostor, hromádku zeminy, kdy s ohledem ke stavu této a poloze automobilu, je zřejmým, že zde byla bezprostředně před pořízením fotografie zemina umístěna. Fotografie na čl. 76 – 81, 83 – 88 spisu zobrazují pozemek s řadou tújí, bránou, vjezd na pozemek; řadu tújí, pohled na dům, viditelná jsou dvě okna a střecha; pohled na svažující se pozemek, prostor mezi plotem a domem. Dále je zobrazen odpočinkový prostor, zahradní nábytek, dlažba, pohled z balkonu domu na plot a bránu s brankou, je zobrazena výška tújí. Fotografie na čl. 92 spisu zobrazuje pohled z domu žalovaného na prostranství před tímto domem, pohled na túje vysázené do oblouku, plot, bránu. Fotografie na čl. 100 – 136 spisu zobrazují vždy pohled na pozemek před domem žalovaného, prostranství osázené tújemi do oblouku. Na fotografiích označených datem 11. 11. 2021 je zobrazena část mechanizace, lžíce bagru odstavená na prostranství před domem, část pozemku pod tújemi vysázenými do oblouku, které se nacházejí na vyvýšené části pozemku zpevněné okrasnou zdí, pod níž je navezena zemina zakrývající travní porost, což je na jednotlivých fotografiích zachyceno v detailu i v celkovém pohledu zahrnující i rodinný dům žalovaného. Na fotografii označené 08/2021 je zachycen nákladní vůz a drobná mechanizace v prostoru před domem žalobce osázeném tújemi. Dále je zachycen pohled z horního patra domu zobrazující pohled na pozemek žalovaného, na němž je nahrnuta zemina. Fotografie označená 07/2021 zobrazuje malý bagr rozhrnující zeminu na pozemku žalovaného, prostranství pod okrasnou zdí pod tújemi, malý bagr rozhrnující zeminu do další části pozemku k vzrostlým stromům. Fotografie s datem 15. 7. 2021 zobrazuje malý bagr rozhrnující zeminu u plotu, pohled z horního patra domu. Fotografie označené 06 – 07/2021 zobrazují lžíci mechanizace, zeminu na pozemku žalovaného pod okrasnou zdí s tújemi, která je ložena na původním travnatém povrchu. Fotografie označená 06/2021 zobrazuje navýšenou zeminu na pozemku žalovaného zakrývající původní travní porost, vyvýšenou na úroveň části pozemku, kde se nad okrasnou zdí nacházejí túje, odloženou část mechanizace. Fotografie označené 06 – 07/2021 zobrazují malý bagr rozhrnující zeminu v úrovni pod okrasnou zdí s tújemi na pozemku žalovaného, pohled z horního patra domu, nákladní vůz vyklápějící zeminu na pozemek žalovaného do prostoru pod okrasnou zeď s tújemi, zeminu do tohoto místa navezenou a dále malý bagr rozhrnující zeminu do prostoru pod okrasnou zdí s tújemi a za ní rameno mechanizace [Anonymizováno]. Fotografie označené 06/2020 zobrazují zeminu v prostoru mezi vyvýšenou částí pozemku žalovaného nad okrasnou zdí s tújemi a zatravněnou částí, zemina je navezena až do výše zdi. Fotografie označená 04/2021 zobrazuje navezenou zeminu, na níž jsou patrné stopy pneumatik v prostoru od zdi s tújemi na travnatou část pozemku, shodně fotografie s datem 28. 4. 2021. Fotografie označená 06/2020 zobrazuje nákladní vůz vyklápějící zeminu podél plotu u brány na pozemku žalovaného v prostoru mezi vyvýšenou částí a zatravněnou částí. Fotografie bez časového označení zobrazují pohled z prvého patra domu na pozemek žalovaného, kde se nachází navezená zemina umístěná v prostoru mezi vyvýšenou částí pozemku a zatravněnou částí pozemku, a to až na úroveň vyvýšené části. Fotografie označená 2015 zobrazuje pohled na pozemek žalovaného bez oddělení jednotlivých části pozemků okrasnou zdí a tújemi, je zde pouze zemina, studna, rozestavěný dům. Fotografie označená 2016 zobrazuje pohled na drátěný plot, branku, zeminu v detailu, na níž jsou otisky pneumatik, toto je zobrazeno v detailu a v celku, kdy na jedné fotografii je zobrazen i malý domek na pozemku žalovaného, chatka. Dále na fotografii označené 2016 je zobrazen rozestavěný dům žalobce, dodávka v prostranství před domem, které je vyvýšené, na pozemku žalovaného je pouze podpůrná zídka, není zde okrasná zeď a vysázené túje. Fotografie bez označení zobrazuje pozemek žalovaného před úpravami, malý domek, chatku. Fotografie označená 2015 zobrazuje pozemek žalovaného, je viditelná studna, nákladní vůz navážející zeminu, pozemek je dosud bez jakýchkoliv úprav, je zřetelná vyvýšená část. Fotografie bez označení zobrazuje drátěný plot, složené cihly, travnaté části před i za plotem. Fotografie na čl. 136 zobrazuje pohled na cestu mezi domy účastníků, pohled na jejich pozemky, a to širokoúhlým záběrem. Fotografie na čl. 150 spisu zobrazuje pohled na oplocení. Situaci v místě shodně s fotografiemi zobrazují zobrazení letecké mapy, fotografie na čl. 158 – 171 spisu, zobrazení letecké mapy na čl. 147 – 149 spisu, polohopisný a výškopisný plán – zaměření na parcelách č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] na čl. 154 – 157 spisu. Na těchto listinách je zobrazen pohled shora na pozemek žalovaného v jednotlivých obdobích. Je patrný dům žalovaného, prostor před domem na jižní stranu, a to bez vysázených tújí a s tújemi vysázenými do oblouku.

10. Fotografický materiál soud hodnotí jako důvěryhodné důkazy. Není rozhodným označení jednotlivých dat, kdy měly být fotografie zhotoveny, protože je z nich zřejmé, aniž by byly označeny konkrétními daty pořízení, jak se situace v místě vyvíjela. S ohledem k době výstavby domu je také nepochybné, kdy docházelo k zavážení pozemku zeminou, tedy po dokončení výstavby domu, v následující době. Z fotografií je nepochybným, že na pozemku žalovaného byl vystavěn rodinný dům, došlo k terénní úpravě pozemku před domem žalovaného, kdy byl vyrovnán svah pozemku před domem, kde bylo vybudováno prostranství do oblouku, po jehož okraji byly vysázeny túje, prostor pod tújemi byl proveden jako okrasná zeď. V prostoru mezi plotem s bránou a brankou žalovaného a ukončením výsadby tújí nepochybně byla navážena zemina do zbylé části pozemku, která se nacházela v nižší úrovni. Navezená zemina je na fotografiích jednoznačně patrná, zobrazeny jsou i vozy, které ji navážejí. Uvedené zcela koresponduje se skutkovými zjištěními učiněnými ze svědeckých výpovědí, viz níže. Taktéž je na fotografiích patrno, že na pozemku žalovaného jsou odloženy části mechanizace, nachází se zde malý bagr.

11. Nákres na čl. 82 spisu zobrazuje grafickou situaci v místě – západní strana x východní strana, protnutí pozemku zatrubněním a svodem dešťové vody, potok, jižní strana domu. Situování domu na pozemku, jeho pozice ve vztahu k jednotlivým světovým stranám nebyla spornou.

12. V čestném prohlášení na čl. 27 spisu svědek [jméno FO] písemně prohlásil, že dne 14. 6. 2021 mezi 13 – 15 hodinou byl v místě bydliště žalobce na návštěvě [adresa], byl svědkem činnosti stavební na pozemku bezprostředně navazujícího k domu čp. [Anonymizováno] [adresa] spočívající v opakované navážce velkého množství zeminy, sypkého materiálu nákladními vozy, terénních úpravách těžkou technikou (traktorbagr [Anonymizováno]), došlo ke změně výškových poměrů k sousednímu pozemku, veřejné prostranství, cca 3 m na stávající úroveň. S žalobcem jej pojí dlouholeté přátelství, často jej navštěvuje, s menší intenzitou docházelo k navážce již předchozí léto. K listině na čl. 27 spisu je nutno konstatovat, že jmenovaný byl slyšen ve věci jako svědek, byl poučen dle § 126 o. s. ř., viz níže. Ačkoliv soud činí skutková zjištění především po provedení slyšení osoby jako svědka po patřičném poučení, lze konstatovat, že obsah citované listiny není v rozporu s ostatními důkazy v řízení provedenými. Jmenovaný svědek sic v rámci své výpovědi si již nevybavoval určité detaily ohledně mechanizace, byl-li však na toto dotazován, reagoval spontánně, bylo zřejmé, že toto si nevybavuje s ohledem k časovému odstupu, což odpovídá důvěryhodnosti a nenaučenosti výpovědi svědka.

13. Stavební úřad OÚ [jméno FO] vydal dne 20. 3. 2017 rozhodnutí o dodatečném povolení stavby, a to pro novostavbu rodinného domu na pozemcích č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], k. ú. [adresa] – stavba rodinného domu a terénních úprav. Byly stanoveny podmínky pro dokončení stavby. (rozhodnutí o dodatečném povolení stavby na čl. 44 – 53 spisu) K této listině žalobce odkazoval s tím, že předpokladem jejího vydání, podmínkou pro to, aby stavební úřad toto rozhodnutí vydal, byla dohoda uzavřená účastníky, z níž žalobce odvozuje žalobou uplatněná práva. Tato listina dokládá vztah a situaci účastníků před uzavřením dohody, z hlediska toho, zdali žalovaný řádně dle této dohody plní, nelze z této listiny činit žádné relevantní závěry. Pokud žalobce podal podnět o prověření souladu skutečného provedení stavby s rozhodnutím o dodatečném provedení stavby ze dne 20. 3. 2017, č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] na čl. 54 – 55 spisu, dodejka, datová zpráva na čl. 56 spisu, kdy reagováno bylo správním orgánem opatřením na čl. 96 spisu, tak tato listina dokresluje skutek v té části, která se týká vzájemných vztahů účastníků a postoje žalobce v době vedení řízení příslušným správním orgánem, pro zjištění skutku ohledně plnění žalovaným z předmětné dohody však nelze z této listiny činit žádná skutková zjištění. 14. [právnická osoba] [adresa] vydal dne 4. 1. 2021 poučení o právu podat souhlas k projednání přestupku na čl. 89 – 91 spisu, adresováno žalovanému s tím, že správní orgán obdržel od žalobce oznámení o přestupku, kterého se měl žalobce dopustit s tím, že žalovaného vulgárně urazil slovy „ty svině, ty hajzle jeden“, čímž mu měl ublížit na cti tím, že jej hrubě urazil. Sděleno bylo, že řízení k tomuto přestupku lze zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku, lze podat do 30 dnů od doručení této listiny písemný souhlas s projednáním přestupku. Uvedená listina dokládá situaci ve vzájemných vztazích účastníků. Žalovaný v rámci svých tvrzení uplatnil i tvrzení o verbálním, a následně i fyzickém, napadení žalobcem, což dokládal uvedenou listinou. Pro spor není z hlediska skutkového rozhodným, zdali došlo k přestupku stran žalobce ve vztahu k žalovanému. Ač může být podání žalobního návrhu motivováno i vzájemnou animozitou účastníků, pro řízení je rozhodným pouze zjištění, zdali žalovaný byl zavázán k žalobcem označenému plnění, zdali své povinnosti porušuje či nikoliv. Ve vztahu k tomuto nelze z označené listiny žádná skutková zjištění činit.

15. Svědek [jméno FO] je přítel žalovaného, z místa bydliště zná i žalobce. Za žalovaným do bydliště dojíždí. O sporu účastníků ví, žalovaný mu to sdělil, hovoří se o tom i ve vsi, kde působil jako hasič. Dům žalovaného zná, jezdí tam, znají se dlouhodobě, jezdí k žalovanému na návštěvy. Do domu jsou dva přístupy. Zemina se navážela při stavbě domu. Dům stojí ve svahu. Kvůli výstavbě domu již není důvod k navážení zeminy. U domu žalovaného neparkuje, technika parkuje venku. U žalovaného opravoval nějakou mechanizaci, například traktor, v garáži v domě, výstup z garáže je do prostoru, který je situován do oblouku. Výstavbu domu si pamatuje od začátku, s žalovaným se znají dlouho. Předtím bydlel u svých rodičů, dům stavěl přibližně deset let. V té době se zemina někde ubírala a někde doplňovala, muselo se to svahovat. Když se dům kolaudoval, už na zahradě něco bylo, jinak by se tam nedalo chodit. Dole je štěrk, nahoře zámková dlažba a tráva. Mechanizace je umístěna před vjezdem do domu. Na fotografii na listu 158 spisu pod vzrostlými stromy se nachází cesta k bráně žalovaného. Zde parkuje auto žalovaného, svědek tam parkuje, pokud přijede. Pokud se v místě nachází mechanizace, tak kontejner je nalevo z hlediska pohledu na bránu, pod vzrostlými stromy, na druhé straně, napravo při pohledu na bránu, se nachází bagr. S žalovaným si pomáhají jako kamarádi, finanční nároky vůči sobě nemají. Například jezdí s nákladním vozem, když to žalovaný potřebuje, je-li potřeba vyhrabat něco u svědka, pomůže žalovaný. Terénní úpravy u domu žalovaného nedělal. Možná, když začal stavět, s něčím pomohl, ale dávno, úplně na začátku. Kolaudace byla provedena, přibližně dva či tři roky. Zámková dlažba se dělala později, štěrk a stromy tam byly dříve. K žalovanému jezdí často, dvakrát týdně. Kdy proběhla výsadba stromů, neví. K žalovanému jezdil i v období let 2020 – 2021, neví, jestli tam byly v roce 2019, 2018 nebo v roce 2017. Fotografii označenou 11. 11. 2021 poznává, je tam vidět místo před bránou, dům rodičů, pohled od souseda. V prostoru ohraničeném tújemi, je lžíce. Dále k předloženým dvěma fotografiím uvádí, že zachycují pohled od souseda, kdy to bylo foceno, neví. Zdali před kolaudací nebo poté. Štěrk zobrazený na třetí fotografii už je v místě dávno. Štěrk je i na prvé fotografii, kde je lžíce. Kdy fotografie byly zhotoveny, se není schopen vyjádřit. Patrně na jaře nebo na podzim. Zídka je v místě dlouho, možná čtyři, pět let. Co se týká zeminy, která prostor svahuje, tak už je tam také dlouho, od doby, kdy stavěl dům. Jinou stavbu na pozemku žalovaného si nepamatuje, částečně tam zasahuje hasičárna. Dole na pozemku byla chatka nebo bouda, do jaké doby tam byla, neví. Povoláním je [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. (svědecký výslech [jméno FO])

16. Svědek [jméno FO] žalobce zná, je to blízký kamarád. Spolupracuje s ním i obchodně. Žalovaného nezná. Před nějakou dobou žalobce sdělil, že navrhne, aby přišel k soudu, jinak se o výpovědi nebavili. Do [Anonymizováno] jezdí asi deset let, od doby, kdy žalobce dům koupil. Nyní, s ohledem k restrikcím, tam jezdí méně, přibližně jednou za dva měsíce, dříve častěji. Všiml si manipulace se zeminou. Také stavěl rodinný dům, řešil terasu a přesun zeminy, toto téma jej lákalo. Žalobce říkal, co se v místě děje. Když tam jezdil, všiml si, že prostor pod domem žalovaného, terasou, byl zelený. Postupně se na tento zelený prostor začala navážet zemina, do poměrně větší výše, bylo znát, že to není např. jeden nákladní vůz, který by vysypal zeminu, bylo to velké množství zeminy. Bylo zřejmé, že to muselo být dlouhodobě naváženo. Sám jednou v roce 2021 viděl nákladní automobil, který sklápěl zeminu. Bylo teplo, muselo to být na jaře či v létě. S ohledem k množství zeminy, která se v místě průběžně kupila, je zřejmé, že to muselo být pravidelné. Časové období, kdy takto docházelo k navýšení zeminy, mu splývá. To přesně není schopen specifikovat. Především však předchozí rok. Všiml si toho vloni, předtím ne. Nesledoval to, vloni to však zaregistroval. Sedí-li u žalobce, na terase vpravo je vidět nahoře pozemek žalovaného, dokola ohraničený, jakási terasa. Pod ní byla zelená plocha, o níž hovořil, dříve byla zelená, nyní je zavezená zeminou. Navážení zeminy se děje v prostoru pod terasou ohraničenou zelenými dřevinami u domu žalovaného. Registroval, že dříve zde byla zeleň, následně se zde začala ve velkém množství kupit zemina. Kromě jednoho uvedeného dne techniku neviděl, ale zemina se vršila v takovém množství, že musela být navážena průběžně ve větší míře. Navýšení je vyšší nežli svědek. V prostoru se nachází pouze zemina, nejsou zde žádné odpadky, ale ani žádná zahrada, pouze navezená zemina. V místě byl naposledy před vánočními svátky 2021, v roce 2022 zde nebyl. Co se týká parkování těžké mechanizace, tak když chodí s žalobcem na procházky, ví, že žalovaný má pronajatou nějakou plochu, kde parkuje kontejner, malý bagr, není to na jeho pozemku, je to vedle. Na terase žádnou těžkou mechanizaci neviděl kromě toho, že tam někdy bylo auto. Co si vybavuje, tak dům žalovaného v místě stál, když tam začal jezdit. Kdy byla stavba dokončena, neví, ani kdy byla kolaudována, jak dlouho byla rozestavěna. Kdy od pohledu vnímal, že dům je dostavěn, neví, to si nevybavuje. K tomu, zdali navážka zeminy, o níž hovořil, byla prováděna v době, kdy dům byl ve výstavbě či později, ví, že dům v místě stál. Pokud srovná situaci se svojí výstavbou domu, tak vyvážka, kterou při výkopu základů měl, byla nesrovnatelně menší. Zde byla navážena zemina v takovém množství, že to vypadalo jako, kdyby se vykopával základ pro více domů. Určitě to nesouviselo s výstavbou domu, ten už tam stál. Na jedné předložené fotografii je nákladní automobil, který tam viděl, o tom hovořil. Na druhé fotografii je vidět, jak mizí zeleň, což uváděl. Na třetí fotografii je vidět nějaká lžíce, neví, co toto zobrazuje, k čemu se zde má vyjádřit. K časovému zařazení fotografie, která není označena datem, konstatuje, že je to dlouhá doba, patrně se jedná o začátek roku 2021. Na přelomu jara a léta byla navážka vyšší. Zdali v místě byla i jiná stavba, neví, má zafixován pouze velký dům. Zdali místo stromů byl nějaký jiný plot, neví, je to detail, který si nepamatuje, možná tam nebylo nic. Nákladní automobil, o němž hovořil, viděl, když byl na terase u obývacího pokoje v domě žalobce. V místě po pravé straně je vidět dům žalovaného. Když je teplo, jsou na terase, tam je vidět. Nákladní vůz byl větší než túje, byl vidět. K tomu, že v místě je velké množství zeminy, vycházel z příměru z vlastní zkušenosti, z toho, jaké výkopy měl na stavbě, když hloubil základy. Z toho dovozuje, a vidí, že množství zeminy je větší, odborník na zeminu není. Že se zvětšuje množství zeminy, viděl průběžně, když do místa jezdil. U žalobce někdy přespal jednu noc, např. týden, soustavně, u něj nikdy nebydlel. Kdy byl kolaudován dům žalovaného, neví. (svědecký výslech [jméno FO])

17. Svědek [jméno FO] je kamarád žalovaného, žalobce zná z vesnice. Žalovanému v létě pomáhal se zámkovou dlažbou. Naváželi zeminu od garáže, vozili ji zespodu nahoru, dělali tam dlažbu. K žalovanému chodí do domu přibližně pět let jednou týdně. U žalovaného pracoval, jak uvedl, v létě, neví, jak to bylo dlouho, byla to kamarádská výpomoc. Dělali túje, má za to, že minulý rok. Zemina se v místě navážela, vyrovnávaly se díry, např. po psech. Mechanizaci má žalovaný v garáži. S žalovaným se schází na kávu, ale není schopen specifikovat, zdali v domě žalovaného, někdy u žalobce, byli venku, grilovali. Zdali probíhaly v místě další stavební úpravy, neví. Pokud má přesně popsat, odkud kam vozil zeminu, v jakém množství, tak přivezl menší hromadu. Kolik přesně toho takto přivezl, neví. Zemina byla dole. Zdali byla na hromadě, či zda ji museli vykopávat, neví. Byla dole na plácku. Zdali v předchozím roce registroval navezení zeminy v místě, neví. Zdali registroval přesun zeminy v místě, a to tak, že se nejednalo o zeminu, kterou sám vozil, ale ve větším množství, neví. V [Anonymizováno] bydlí trvale, je soused přes ulici. Ze svého bydliště vidí na pozemek žalovaného. Navážky, zvýšenou aktivitu ohledně stavebních prací, patrně neregistroval. V předchozích dvou letech rušen stavební aktivitou, navážkami zeminy, patrně nebyl. Trochu vidí před garáž žalovaného, bydlí nad jeho domem, vidí spíše pravou stranu. Po předložení tří fotografií na fotografii, kde je zobrazen malý bagr, vidí bránu, na kterou má výhled. Kdy byly fotografie zhotoveny, neví. Na fotografii označené rokem 2016, označuje, kde se nachází jeho dům. (svědecký výslech [jméno FO])

18. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] žalobce zná od jeho 17 či 18 let. Žalovaného nezná vůbec. Žalobce se přestěhoval do [Anonymizováno] před delší dobou. Sám bydlí nedaleko v obci [adresa] vzdálené 12 či 15 kilometrů. Občas žalobce navštěvuje. Stav pozemků, když je žalobce koupil a když tam byl poprvé, byl takový, že vpravo od vstupu do domu byl rozestavěný dům a zahrada. Vedlejší pozemek byl na úrovni cesty mezi ploty. Časem se kolem domu počal objevovat svah. Postupně vznikala navážka zeminy a kamenná zídka. Zemina se postupně hromadila. Naposledy v místě byl před Vánoci. Věděl, že bude svědčit v této věci, před jednáním se do místa dostavil, aby se podíval, jaká je situace, aby se mohl vyjádřit i k aktuálnímu stavu. Nyní je navážka přibližně jeden a půl metru nad cestou, o níž hovořil, není to takto navezené na celé úrovni pozemku, svažuje se zemina k cestě. K žalobci jezdí přibližně jednou za půl roku. Zaregistroval, že zemina se postupně v místě objevovala ve větším množství. Nebylo mu jasné, jak tam zeminu vozí. Žalobci říkal, že dříve či později toto zasáhne vodní zdroj. To si vybavuje, pamatuje si, že v obci, kde žije, po provedení zavážky obcí došlo k vymizení spodní vody. Proto si pamatuje, že to žalobci zmiňoval. Neví ale přesně, kdy. Nevěděl, že bude žalobce vést soudní řízení, tudíž podrobně nesledoval, kdy navážka byla prováděna, v jakém časovém období, v jakých intervalech, intenzitě. Ví ale, že v místě docházelo k navážení zeminy. Sám nikdy neviděl mechanizaci, která by zeminu dovážela. Naposledy v místě byl před Vánoci, jinak do místa jezdí v průběhu roku dvakrát, jednou za půl roku. Před jednáním se jel podívat do místa, aby věděl, jaká je tam situace, s žalobcem komunikovali pouze o zemině. Dříve si žalobce stěžoval na tento stav, vyjadřoval se k tomu. Co se týká mechanizace v místě, tak celý stroj v místě nikdy neviděl, pouze část mechanizace, nějaké rypadlo na pozemku vedle žalobce. V místě je naprosto jednoznačně zřejmé, jaká byla situace před navážkou a jaká je nyní. Je vidět, že v oblouku, kde byla navážka provedena, je částečně původní výsadba trávy. Kde byla provedena navážka, je již pouze zemina, tzn. konzistence původní zeminy a původní situace v místě je narušena. To je zřejmé na prvý pohled, nelze to zpochybnit. Je to také zřejmé, při pohledu na studnu, která je z cesty vidět. Jsou tam skruže. Z jedné strany jsou skruže vidět, z druhé strany jsou částečně zasypány. Na fotografii na čl. 182 spisu je přesně situace, o níž hovoří. U plotu na této fotografii je čerstvá navážka, patrně již nyní rozhrnutá. Na této fotografii patrné, o čem hovořil, dole pod zdí je původní tráva a na ní je navezena nová zemina, která zde dříve nebyla. Je tak zde situace, o níž hovořil, vyjma mechanizace, tu v místě neviděl. K časovým souvztažnostem s výstavbou domu žalovaného se není schopen vyjádřit. Registruje hlínu, k tomu je schopen uvést, co viděl, výstavbu domu žalovaného ale neregistroval. Části mechanizace registroval právě na té navážce, kterou ukazoval na fotografii. O existenci dohody uzavřené mezi účastníky mu není nic známo. Žalobce jej o sepsání nežádal, sám to neřešil. Jaké úpravy vyžadoval žalobce při realizaci stavby, neví. Žalobce zastupoval před dvaceti lety jako právní zástupce, nyní jsou přáteli, právní služby mu neposkytuje. Věc začal vnímat, až když si žalobce začal stěžovat. V této souvislosti žádné právní služby žalobce nevyžadoval. Tvar navezené zeminy je takový, že na pravé straně je zvýšen původní terén asi o jeden a půl metru, šíře asi čtyři metry. Je to mírně svažité. K cestě se to však svažuje více, tedy k pozemku žalobce. Hlínu by popsal tak, že je to nyní dovezená, rozoraná hlína. Viděl situaci i nyní, před jednáním soudu se v místě byl podívat a i v současné době se v místě zemina nachází. Původní terén byl na úrovni cesty. Původní stav pozemku žalovaného, byl takový, že je to svažitý pozemek, svažuje se k místu, kde jsou túje, pozemek vpravo je přibližně o jeden a půl metru výše, nežli pozemek vlevo. Dříve byl tento pozemek patrně na úrovni cesty. Konkrétně neví, jak to bylo na začátku, ale vnímal, že cesta byla na úrovni obou zahrad, tedy pozemku žalobce i žalovaného. Nyní je val před domem žalovaného, v předchozí době zde nebyl. Registroval, že tam vznikla zídka. Jinak pozemek žalovaného blíže nepřezkoumával. Kde se na tomto pozemku nachází brána, vstup, neví. Je zde nějaký plot, patrně Ytong. Ví, že vpravo je pozemek vyšší přibližně o jeden metr od úrovně navezené zeminy. Tam je právě nějaká zeď, možná ztracené bednění, jak to bylo přesně dříve, neví. Konkrétně se k stavbě domu žalovaného, vstupu na jeho pozemek, není schopen vyjádřit. Pamatuje si, že jej zaujala hlína, to, že v místě vznikla poměrně pěkná kamenná zeď. Sám žádný nákladní vůz, který by hlínu přivezl na pozemek, neviděl, neví, jak se tam mechanizace může dostat. Objem zeminy na nákladní vozy, bude určitě přes deset, zeminy je v místě dosti, svažuje se k cestě. Kam byla umístěna hlína ze stavby domu žalovaného, neví. Pozemky jsou odděleny ploty. (svědecký výslech [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno])

19. Svědek [jméno FO] žalobce zná přibližně 15 let, žalovaného nezná. Žalobce se přestěhoval do [Anonymizováno], často u něj pobýval. V poslední době příliš v kontaktu nejsou, naposledy v místě byl patrně loni v létě. Pamatuje si, že do místa se průběžně navážela zemina, nyní již není schopen specifikovat, zdali to začalo v roce 2019, či v roce 2020, myslí ale, že to začalo na přelomu roku 2019, určitě to bylo v roce 2020. V tomto roce průběžně byla do místa zemina navážená, v roce 2021 zaznamenal navážku ve větší intenzitě. Hovořili o tom s žalobcem, říkal mu, že mu tam navážejí zeminu, úplně se mu změní výška vedlejšího pozemku. Fotil v místě, fotografie následně poskytl žalobci. Chtěl nějaké prohlášení, které mu zaslal spolu s fotografiemi. Neví, co v místě bylo za mechanizaci, jestli tam byl traktor, bagr. Nákladní auto, které by převáželo zeminu, určitě neviděl, ale viděl tam nějaký nakladač. O navážce komunikovali s žalobcem, zazněla věta, co se bude dělat na vedlejším pozemku. Viděl části mechanizace. Fotografie přiložené k čestnému prohlášení, které jsou obsahem spisu, zachycují stav, který odpovídá datu zhotovení čestného prohlášení. S žalobcem jsou přáteli. Zdali uzavřeli účastníci nějakou dohodu, ví, že něco bylo, ale nic konkrétního. Co bylo předmětem dohody, neví. Dříve pomáhal žalobci s kanalizací, ale to se věci netýkalo. Když nemovitost žalovaný koupil, myslí si, že v místě nebylo nic, zdali tam byl nějaký dům, neví, myslí, že ne. Vznikl tam dům, který je tam nyní. Tvar pozemku žalovaného nezkoumal, ví, že je ve svahu. Vím, že dole byla nějaká chata, patrně opuštěná. Ohledně objemu navážky má za to, že docházelo k zásadním terénním úpravám, modelaci terénu. U mechanizace v místě, se nevzpomněl na nákladní vůz, který vyfotografoval, tudíž jej viděl, nepamatuje si, že by viděl vyloženě nákladní vůz, jak vykládá zeminu, to neviděl, to nemůže říci. U žalobce maximálně přespal jednu noc. Nikdy tam nebyl delší dobu. Byl tam například, když byla oslava nebo když přijeli s dětmi. Například týden u žalobce nikdy nepobýval. (svědecký výslech [jméno FO])

20. Co se týká hodnocení výpovědí shora jmenovaných svědků, tak žalobce navrhl ke slyšení svědky [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO]. Žalovaný navrhl ke slyšení svědky [jméno FO], [jméno FO]. Po provedení slyšení všech jmenovaných svědků lze konstatovat, že v zásadě se skutkový děj z jejich výpovědí podává shodně. U dvou posledně jmenovaných svědků bylo zřejmým, že vztah k žalovanému determinuje určitým způsobem obsah jejich výpovědí, přesto v rámci svých výpovědí neuváděli údaje, které by odporovaly údajům svědků navržených ke slyšení žalobcem. Žalobcem navržení svědci shodně vypověděli, že v místě dochází průběžně v rozmezí jednoho roku, dvou let k navážení většího množství zeminy, nejedná se o zanedbatelnou navážku, která by byla způsobena například závozem jednoho nákladního automobilu pro vyrovnání drobných nerovností v terénu. Svědci [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] poukázali na výraznou změnu v místě, na tu skutečnost, že došlo zcela k zavezení původního travního podkladu. Bylo zřejmým, že svědci se vyjadřovali spontánně, popisovali stav věci tak, jak jej vnímali svými smysly. Výpovědi jmenovaných svědků nepůsobily naučeným dojmem, svědci v určitých detailech, časových údajích uváděli, že si je nepamatují, ač se je snažili nějakým způsobem popsat. To, že výpovědi svědků nepůsobily naučeným dojmem, bylo zřejmým i tehdy, když jednotliví svědci uvedli, že na pozemku žalovaného neviděli nákladní automobil, který by zeminu navážel, nebo na pozemku žalovaného části mechanizace, ač, pokud by toto uvedli, bylo by to ve prospěch žalobce. Svědci [jméno FO] a [jméno FO] sic ve svých vyjádřeních byli zdrženliví, avšak zároveň se nesnažili explicitně tvrdit, že žádná zemina navážena není, určitě se nic takového neděje. Při výpovědích těchto svědků bylo evidentní, že se snaží vyjádření v tomto směru spíše vyhnout, což činí jejich výpovědi autentickými. Zřejmým to bylo zejména u výpovědi svědka [jméno FO]. Tento se snažil ve vztahu k navážené zemině vyjadřovat tak, že se zaměřil na jednotlivosti, drobnosti, na to, že byla zemina navážena pro vyrovnání terénu, když byla zhotovována zámková dlažba na pozemku žalovaného, což není předmětem sporu, k tomuto se snažil vyjadřovat podrobně, např. uvedl, že v místě byly díry od psů, pokud však byl dotazován na navážku zeminy, která je předmětem sporu, uvedl, že to neví. Bylo evidentním, že nechce uvádět nepravdu, která by byla ve prospěch žalovaného, volil tedy výrazy jako „patrně“, „nevím“. Svědek [jméno FO] se vyjadřoval obsáhleji, zmínil i to, že zemina nebyla navážena, toto však pouze okrajově zmínil v rámci své výpovědi, opět se zaměřoval na jiné aspekty vztahu s žalovaným, popisoval vzájemnou výpomoc, pokud byl dotazován na umísťování techniky na pozemku žalovaného, popisoval vztahy v obci, vzájemné vztahy s žalovaným. Podrobně se však k situaci ohledně zeminy na pozemku žalovaného nevyjádřil. Tedy i výpovědi jmenovaných svědků nasvědčují tomu, že skutek se udál tak, jak tvrdí žalobce. Především však lze uzavřít, že z výpovědí svědků [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], [jméno FO] lze skutek postavit najisto, kdy z výpovědí těchto svědků bylo zjištěno, že žalovaný v místě naváží zeminu v rozporu se smlouvou sjednanou účastníky, na pozemku byly odloženy části mechanizace. V souladu se svědeckými výpověďmi byly i důkazy, jimiž jsou fotografie, z nichž se taktéž podává, že v místě došlo k masivní navážce zeminy, jsou zde průběžně odkládány části mechanizace.

21. Dále bylo k provedení důkazu navrženo: správní spis vedeným Stavebním úřadem [jméno FO] ke kolaudačnímu řízení či řízení k povolení užívání stavby a terénních úprav povolených na základě Rozhodnutí - dodatečné povolení stavby: Novostavba RD na parcelách [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [adresa], sp. zn.: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], Č.j.: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], výslech svědkyně [jméno FO], která měla být slyšena k okolnostem vydání Rozhodnutí - dodatečné povolení stavby: Novostavba RD na parcelách [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] k. ú. [adresa], sp. zn.: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], Č.j.: [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], a která byla pověřená vedením stavebního úřadu, OÚ [jméno FO], znaleckým posudkem z oboru těžba, odvětví geologie, specializace inženýrská geologie. Uvedené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl. Skutečnosti podávající se ze spisu vedeného stavebním úřadem nejsou rozhodnými pro posouzení skutku v dané věci, když předmětem sporu je plnění povinností z účastníky uzavřené dohody, nikoliv okolnosti vztahující se ke stavebnímu řízení. Navržená svědkyně [jméno FO] věc řešila pouze z hlediska stavebního řízení, nadto s ohledem k časovému odstupu a množství vyřizovaných věcí se nejeví pravděpodobným, že by byla stavu se přesně k věci vyjádřit. Co se týká rozboru zeminy, tak skutkový stav ohledně jejího výskytu lze postavit z důkazů ve věci provedených.

22. Skutkový závěr:

23. Žalobce a žalovaný uzavřeli Dohodu o narovnání a způsobu užívání pozemku a stavby, uzavřená podle § 1903 a násl. občanského zákoníku dne 12. 9. 2016, jíž se, mimo jiné, žalovaný zavázal provést výsadbu souvislé řady stálezelených keřů nebo stromů, jehličnatých či listnatých s výškou růstu min. 1,8 m, po dobu jejich růstu je doplnit neprůhlednou (nikoliv nutně neprůsvitnou) zástěnu z polypropylénového rašlovaného úpletu, rákosové či bambusové rohože, s výškou růstu 1,8 m, zelené nebo přírodní bary, sklon svahu ze hranou zpevněné plochy zatravnit či osázet keři, jinými vhodnými rostlinami, za patou svahu v části pozemků žalobce přiléhající ke komunikace vysázet souvislou řada keřů či stromů ve skladbě dle volby žalovaného; odtěžit část zeminy, aby plocha před stavbou byla do vzdálenosti max. 12 m od jižní strany stavby skloněna pod úhlem 4°, dále za hranou této vzdálenosti provést její sesvahování v souladu s výkresovou dokumentací; udržovat tento stav pozemku, zejména dále nenavyšovat jejich výškovou úroveň návozem zeminy nebo dalšími terénními úpravami. Dále suterén stavby neužívat k parkování a opravám stavebních strojů, jiné podobné strojí mechanizace, tyto dlouhodobě neodstavovat (déle nežli 2 dny) na zpevněné ploše před jižní stranou stavby, nestartovat je a neužívat od 22 hodin do 6 hodin v pracovních dnech, od 19 hodin do 9 hodin ve dnech pracovního volna, neopravovat je zde, odkládat jejich díly, zachovat rezidenční charakter území neurčeného k provozování podnikatelských aktivit. Listinou ze dne 16. 7. 2020 učinil žalovaný vypovězení této dohody z důvodu zásadního omezení vlastnických práv na svém pozemku, nemá možnost nakládání s vlastním majetkem, dohoda je jednostranně nevýhodná. Žalobce není sousedem a není ohrožen vypovězením smlouvy, nedojde k ohrožení jeho práv vymezených zákonem k jeho pozemku nebo budovy na pozemku stojící. Úpravy s majetku žalovaného, budou prováděny v rámci zákonné úpravy nebo dle nařízení stavebního úřadu. Tedy bylo uzavřeno, že účastníci sporu uzavřeli dohodu, v níž se žalovaný zavázal k plněním, jichž se žalobce domáhá. Dále bylo zjištěno, že žalovaný učinil výpověď této dohody.

24. S ohledem k právnímu posouzení věci níže není hodnoceno jako rozhodné zjištění vztahující se k osázení pozemku tújemi a zajištění zástěny. Rozhodnými jsou zjištění k tomu, zdali žalovaný provádí zavážení pozemku zeminou a odkládá na svém pozemku mechanizaci či její část. Z výpovědí svědků a fotografického materiálu, doplněného ortofotomapou, bylo zjištěno, že žalovaný provádí navážku zeminy v rozporu se shora uvedenou dohodou, na pozemek v rozporu s touto dohodou umisťuje části mechanizace.

25. Právní hodnocení:

26. Dle § 1725 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

27. Dle § 1012 o. z., vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

28. Dle § 1746, odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

29. Při prvém jednání ve věci bylo soudem účastníkům předneseno právní hodnocení věci, na které soud odkazuje a které uvádí ve shodném znění, neboť ani po postavení skutku ve věci nebyl zjištěn předpoklad pro provedení změny právního hodnocení věci.

30. Předmětem sporu je plnění z dohody uzavřené účastníky řízení, jejímž předmětem bylo ujednání, kterým došlo k zásahu do vlastnického práva žalovaného. Dohoda účastníky uzavřená byla sjednána dle § 1725 o. z. Soud podotýká, že dle § 1903, odst. 1, věta prvá, o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Dle § 555, odst. 1, věta prvá, o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Účastníci sporu sic jimi uzavřenou dohodu označili jako dohodu o narovnání, z hlediska práv a povinností posuzovaných v režimu občanského zákoníku však toto právní jednání dle § 1903, odst. 1 o. z. hodnotit nelze. Soudem je toto právní jednání posuzováno dle § 555, odst. 1 o. z., kdy jejím obsahem jsou ujednání ve vztahu k nakládání s vlastnictvím žalovaného. Tedy hmotněprávní základ této dohody je dán ustanovením § 1012 o. z. Pokud uvedená dohoda byla uzavřena i pro účely řízení před správním orgánem, tak toto není předmětem přezkumu v dané věci. Argumentace, že skončením řízení před správním orgánem již jí nejsou strany sporu vázány, není relevantní. Strany sporu nevymezily dobu trvání této dohody, ujednáno jí bylo, že žalovaný bude určitým způsobem nakládat se svým vlastnictvím, tudíž strany sporu jsou v režimu zákona č. 89/2012 Sb. touto dohodou vázány.

31. Ačkoliv v uvedených případech je řešen jiný předmět sporu, soud je odkazuje, neboť výslovně uvádějí, to, že totožné jednání je třeba řešit samostatně z hlediska práva správního a z hlediska práva občanského. Ústavní soud ČR toto uvádí v rozhodnutí vydaném ve věci sp. zn. II. ÚS 325/2000: „Ustanovení § 135c řeší případy, kdy stavebník postaví na pozemku stavbu neoprávněně, tj. není-li k tomu z hlediska předpisů občanského práva oprávněn. Z hlediska občanskoprávního může zřídit občan stavbu především na základě práva vlastnického. Pokud tento předpoklad není splněn, jde z občanskoprávního hlediska o tzv. neoprávněnou stavbu. ……..Od občanskoprávního oprávnění zřídit stavbu je třeba rozlišovat, zda stavebník je oprávněn stavbu zřídit i podle předpisů správního práva, stavebních předpisů.“. Jak bylo shora uvedeno, předmětem tohoto sporu je řešení otázky z hlediska občanského práva, jakým způsobem bylo dané právní jednání hodnocení dle práva správního, není pro daný spor rozhodným.

32. Předně je nutné se zaobírat otázkou omezení vlastnického práva. Žalovaný se zavázal „udržovat shora popsaný stav pozemků, tedy zejména dále nenavyšovat jejich výškovou úroveň návozem zeminy nebo dalšími terénními úpravami." Otázkou tak je, zdali je takové sebeomezení vlastnícího práva přípustné. Vlastník pozemku se zavázal, že nebude vykonávat určitou činnost, která je ve prospěch vlastníka sousedního pozemku. Žádné jiné omezení pro žalovaného pro jeho pozemek z předmětné smlouvy nevyplývá. Byť se v tomto případě jedná zcela nepochybně o obligační poměr mezi dvěma stranami, lze na tuto situaci použít analogii se služebnostmi. Základním charakteristickým rysem služebností je skutečnost, že vlastník zatížené věci zůstává pasivní (servitus in faciendo nequit). Podstata služebnosti tedy tkví v tom, že vlastník určité věci má povinnost ve prospěch jiného něco strpět (např. při právu stezky vlastník trpí chůzi dalších osob přes služebný pozemek), něčeho se zdržet (např. dři zákazu zvýšení stavby nemůže vlastník pozemku vykonávat v rozsahu omezení vlastnické právo, jak by mu jinak náleželo). Zákon výslovně nedefinuje pozemkovou ani osobní služebnost. Podstatou tohoto právního institutu je to, že existuje pozemek panující, v jehož prospěch je služebnost zřízena, a pozemek služebný, jehož vlastníka služebnost zatěžuje. Služebnost z povahy své existence omezuje vlastníka zatíženě věci. Zároveň však platí, že toto omezení nevylučuje práva vlastníka úplně. Vlastník pozemku může na tomto například zřídit zástavní právo. Ačkoliv může být konkrétní povinnost zdržet se nějakého jednání definována různými způsoby, konkrétní povinnost zdržet se, nemůže být sjednána tak, aby povinností vlastníka služebné věci byl zákaz tuto zcizit. Zde však takovéto omezení sjednáno nebylo. Předmětný závazek byl zřízen jako obligace. Žalovaný měl možnost, bylo-li by pro něj takovéto omezení příliš zatěžující, pozemek zcizit, případně pronajmout, kdy omezení by takto na nabyvatele nepřecházelo. K otázce případné nicotnosti pro neurčitost lze odkázat na Sbírku rozhodnutí a stanovisek NS č. 1986/9-10; „smlouva o zřízení věcného břemene, spočívajícího v povinnosti vlastníka trpět vedení kanalizační stoky přes jeho pozemek, je pro neurčitost neplatná, není-li z ní patrné, kudy stoka povede, popř. že může být vedena pres pozemek kdekoli", kdy v projednávané věci by tato námitka nebyla důvodnou, neboť strany mezi sebou ve smlouvě přesně určily (slovy i kresbou), co je obsahem subjektivního práva žalobce a z něho vyplývající povinností žalovaného. Lze odkázat i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 21 Cdo 1575/2016, v němž NS ČR řešil otázku, zda mohou „„..účastníci zřídit smlouvou věcné břemeno, které omezuje …..vlastníka zatížených pozemků ve prospěch žalobce jako vlastníka sousedních (panujících) pozemků tak, že společnost [právnická osoba], je povinna zdržet se na zatížených pozemcích vybudování a provozování obchodního zařízení s předmětem podnikání týkajícím se nábytku, jeho náhradních částí, bytových doplňků a bytových osvětlovacích těles, které bude mít přímý kontakt s koncovými zákazníky, a v případě prodeje či nájmu těchto pozemků třetím osobám tyto osoby zavázat k dodržování uvedené povinnosti.", přičemž uzavřel, že „takové věcné břemeno splňuje požadavky stanovené v § 151n odst. 1 obč. zák., neboť v souladu s tímto ustanovením omezuje společnost [právnická osoba], jako vlastníka zatížených pozemků tak, že tento vlastník je povinen se zdržet určitého konání, k němuž by byl oprávněn z titulu svého vlastnického práva, a žalobce jako vlastník panujících pozemků získává z tohoto věcného břemene prospěch tím, že vlastník zatížených pozemků je omezen v realizaci jejich užitné hodnoty, neboť v důsledku tohoto omezení nemůže na pozemcích vyvíjet činnost, kterou by konkuroval podnikatelské činnosti žalobce provozované na sousedních pozemcích. Na tomto závěru nemůže nic změnit okolnost, že omezení vlastníka zatížených pozemků se týká jeho možných podnikatelských aktivit, neboť zákon nevylučuje, aby činnost, jíž se má vlastník zatížených nemovitostí dle smlouvy o zřízení věcného břemene na těchto nemovitostech zdržet, měla podnikatelskou povahu. Nelze souhlasit s názorem soudů, že sjednané věcné břemeno v posuzovaném případě nezatěžuje pozemky jako takové, ale omezuje osobu jejich vlastníka v jeho podnikatelských aktivitách, neboť tento názor přehlíží, že omezení společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]., jako vlastníka zatížených pozemků v podnikatelské činnosti určitého druhu se týká jen činnosti provozované na těchto pozemcích, a je tedy spjato jen a pouze se zatíženými pozemky." 33. Pokud tedy žalovanému připadala povinnost, k níž se zavázal, příliš zatěžující, ničeho mu nebránilo navrhnout protistraně a sjednat ve smlouvě odpovídající úplatu, možnost plnění za ukončení právního vztahu, přípustnost výpovědi, případně jiný prostředek zániku/závazku. Určité omezení žalovaného je zde projevem jeho autonomie vůle, kdy tato odráží požadavek lidské svobody a možnost svobodného rozhodování a jednání. Tato zásada vyjadřuje širokou možnost soukromoprávních osob vytvářet soukromoprávní vztahy dle své vůle. Platí, že je na každém subjektu soukromého práva, zda vstoupí do právního vztahu, s kým do něj vstoupí, jaký bude obsah tohoto právního vztahu a v jaké bude uzavřen formě.

34. Je věcí subjektů soukromoprávních vztahů, jaké zvolí právně relevantní chování. Soukromé právo jim v tom dopřává zásadní volnost, kterou omezuje v nezbytných případech. Pokud tedy účastník právního vztahu jedná poctivě, neporušuje kogentní normy práva, dobré mravy, veřejný pořádek, lze jeho chování hodnotit jako dovolené, což je příznačné především pro oblast závazkového práva, kdy platí, že je především věcí smluvních stran, jakou smlouvu uzavřou, jaké povinnosti a práva si dohodnou, zdali sjednají i způsob zániku závazku, následky tohoto. K tomuto je nutno odkázat na § 1725 o. z., který uvádí, že „V mezích právního řádu je stranám ponecháno na, vůli svobodně si smlouvu sjednat a určit její obsah." Pro souzenou věc nelze uzavřít, že je nutno autonomii vůle korigovat za užití příslušných institutů práva (např. princip ochrany slabší smluvní strany, ochrana poctivosti, zjevný rozpor s dobrými mravy, veřejným pořádkem). Zde vstoupily do závazku dva subjekty rovnocenné právně i fakticky, k závazku nebyla ani jedna strana nucena, právním jednáním byl sledován legitimní cíl (smírně řešit vzájemné vztahy). Jedním z projevů autonomie vůle je možnost uzavřít i smlouvu, která není jako smluvní typ upravena v občanském zákoníku nebo jiném zákoně. Z hlediska právního hodnocení tak není na újmu, pokud strany sjednaly atypickou povinnost.

35. Lze tudíž uzavřít, že dohoda o narovnání uzavřená mezi žalobcem a žalovaným splňuje všechny náležitosti na smlouvy kladené, je projevem shodné vůle stran, závazek v ní obsažený není v rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem a lze tak na jejím základě rozhodnout.

36. Nadále je nutno hodnotit výpověď ve vztahu k navážení zeminy.

37. Výpověď je jednostranným adresovaným jednáním, které lze učinit v případě závazků, kterých předmět plnění má trvalý, nepřetržitý charakter. Závazek lze dle § 1998 odst. 1 o. z. vypovědět jen tehdy, stanoví-li to zákon či toto strany dohodly. Ujednání stran o výpovědi není v ujednání účastníků obsaženo, proto je nadbytečné toto právně hodnotit. Možnost právního jednání, jímž jest výpověď, zakládá ustanovení § 1999, odst. 1 o. z., „Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem." Odstavec druhý uvádí, že „Zavázala-li se strana zdržet se určité činnosti a je-li z povahy závazku zřejmé, že povinnost není časově omezena, ustanovení odstavce 1 se nepoužije.", tedy odstavec prvý neguje. Odstavec první, možnost vypovědět závazek přímo/ze zákona, se tedy neuplatní ve všech případech závazků na dobu neurčitou. Zákon tak explicitně vyjímá závazky typu omittere (zdržení se určitého jednání). Jednalo-li by se o např. závazek nevyzradit určité informace, neuzavřít s určitou osobou smlouvu, nevykonávat určitou činnost, nebyla by zákonná ochrana proti závazku na neomezenou dobu poskytnuta. Tedy není-li možnost závazek ukončit sjednána ve smlouvě, nemá povinná strana povinnost jej jakkoliv jednostranně ukončit. Jednalo-li by se o výjimečné případy závazků, které nepřiměřeně omezují chování strany na neomezenou dobu, bylo by případně možné uplatnit korektiv vztahující se k platnosti jednání, rozpor s veřejným pořádkem, dobrými mravy. Korektiv by však byl uplatněn jinými právními instituty, nikoliv za aplikace ustanovení § 1999 o. z.

38. Výpověď v daném případě učiněnou tak lze, pokud by měla být hodnocena ve svém celku, hodnotit jako odporující zákonu. Smysl a účel zákona především s ohledem na zásadu, že smlouvy se mají plnit, vyžaduje, aby toto právní jednání bylo hodnoceno neplatné. Zároveň však s ohledem ke znění petitu bude nutno nadále posuzovat, zdali výpověď je neplatná jako celek, zdali část právního jednání lze oddělit, § 576 o. z.

39. Žalobce se domáhá následujících jednotlivých plnění.

40. Zajištění udržování po celé východní straně pozemků souvislou řadu stále zelených keřů nebo stromů jehličnatých či listnatých s minimální výškou 1,8 m.

41. V dohodě o narovnání je zakotven závazek, že „žalovaný po celé východní straně zpevněné plochy provede výsadbu souvislé řady stálezelených keřů nebo stromu, jehličnatých či listnatých s výškou růstu min. 1,8 m po dobu jejich růstu je doplní o neprůhlednou (nemusí jít neprůsvitnou) zástěnu z polypropylenového rašlovaného úpletu nebo z rákosové či bambusové rohože s výškou růstu l,8 m zelené nebo přírodní barvy." K tomuto je nutno se zaobírat tím, zdali petit se shoduje s obsahem daného závazku, zda žalobce má nárok na takto definované plnění, pokud nikoliv, zakládalo by to zamítavé rozhodnutí v této části bez dalšího. Právní jednání je nutno vykládat nikoliv pouze za užití gramatického, jazykového výkladu, vždy je třeba také zjistit úmysl jednajícího. Pouze z jazykového výkladu nelze bez pochybností seznat, co jednající dotyčným prohlášením vůle zamýšlel, jaká byla jeho skutečná vůle. Obsah právního jednání není možné vykládat doslovně, tj. formálně, sledovat pouze to, jak byla vůle projevena slovy. Zaobírat se je nutno skutečnou vůlí jednajícího, resp. skutečného společného úmyslu stran, zjistit úmysl toho, kdo jednal, osob, které spolu jednaly. Jinými slovy právní jednání je nutno vykládat, ať bylo provedeno konkludentně či výslovně, dle úmyslu jednajícího, tedy dle společného úmyslu stran, nikoliv pouze dle slovního vyjádření. V daném případě čistě formalistickým pohledem bylo ujednáno, že žalovaný provede výsadbu stálezelené řady stromů. O údržbě či budoucí aktivitě žalovaného sjednáno nebylo ničeho. Nicméně, dle povahy smlouvy o narovnání a dle situace při jejím sepisování lze uzavřít, že cílem stran nebylo jednorázově vysadit stromy a tyto dále nechat bez jakékoliv další péče. Cílem bylo vytvořit přirozenou rozhradu s tím, že tato bude řešením sousedských neshod. Aby tento účel byl splněn a stromy vyrostly do požadované výše, je nutné se o dané dřeviny starat, a to i do budoucí doby. Je nutné je zavlažovat, ošetřovat. Ve slově „výsadba“ v dohodě účastníků sporu užité je tedy nutné spatřovat závazek k aktivnímu konání směřujícímu k udržování existence nepropustné bariéry. Z tohoto hlediska nazíráno tak petitorní žádání lze hodnotit jako důvodné. Zde je však nutno hodnotit výpověď odlišně, než bylo uvedeno shora. Ustanovení § 1999 odst. 1 o. z. stanoví, že: „Zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem." Ujednaný závazek je bezpochyby sjednán na dobu neurčitou, zavazuje stranu k opakované nepřetržité činnosti, nikoliv zdržení se jednání, viz shora. Výpověď byla učiněna ve vztahu k celé dohodě o narovnání, vztahuje se tedy na všechny závazky z ní plynoucí, tudíž i na tento jednotlivý, kdy zde lze právní jednání oddělit od ostatní části. Žalovaný vypověděl smlouvu s okamžitou platností (účinností). Tato konstrukce je však neplatná, neboť zjevně odporuje zákonu. Je třeba na věc vztáhnout zákonnou lhůtu obsaženou v ustanovení § 1999 odst. 1 o. z. Závazek potom ovšem nezaniká ihned doručením výpovědi, nýbrž až uplynutím zákonné výpovědní doby, která činí minimálně tři měsíce (od doručení výpovědi druhé smluvní straně), nicméně skončí vždy až ke konci příslušného kalendářního čtvrtletí. Od doručení výpovědi je tak třeba dle obecných pravidel počítání času určit uplynutí tří měsíců, kdy závazek skončí posledním dnem kalendářního čtvrtletí, do kterého takto určený den spadá. Žalobci byla výpověď do jeho dispoziční sféry doručena dne 16. 07. 2020 (tvrzení v žalobě, které bylo mimo spor). Dle pravidel počítání času doba 3 měsíců skončila dne 16. 10. 2020. Kalendářní čtvrtletí, ve kterém se tento den nachází, skončilo 31. 12. 2020. Závazek tedy s ohledem na výpověď zanikl dne 31. 12. 2020. Nadto žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvádí, že petit žalobce neodpovídá dohodě, jelikož takto si žalobce nárokuje osázení celé východní strany pozemků žalovaného, zatímco dohoda hovoří pouze o zpevněné části východní strany pozemku žalovaného. Toto tvrzení lze označit za důvodné, když dohoda zakotvuje povinnost žalovaného osázet stromy po celé východní straně zpevněné plochy, přičemž petit postaven tak, že žalobce se domáhá osázení celé východní strany předmětného pozemku. Na uvedenou skutečnost reagoval žalobce podáním doručeným soudu dne 10. 11. 2021, kdy soud připustil změnu žalobního návrhu, viz shora.

42. Ze shora uvedeného se tak podává, že žalobcem vymezené plnění v části a) petitu bylo sjednáno, nejedná se však o plnění typu omittere, tedy zdržení se určitého jednání, tudíž zde zákon připouští jej ukončit výpovědí, která byla žalovaným učiněna, přičemž tuto část právního jednání lze oddělit od ostatního obsahu, tudíž zde tak nelze žalobu hodnotit jako důvodnou.

43. Odstranění navezené zeminy.

44. K této části petitu soud odkazuje na shora uvedené. Závazek z dohody o narovnání v této části petitu je stále platným, žalovaný jej vypověděl neplatně, když zde byl zavázán zdržet se činnosti, jíž jest navážení zeminy, tudíž žalobce se tak může domáhat, aby byl stav pozemku uveden do sjednaného stavu (tedy před navezením zeminy, její odstranění). Ve věci byl učiněn skutkový závěr, že žalovaný závazek porušil, když se nezdržel navážky zeminy, pozemek má jiný tvar a sklon, nežli bylo dohodnuto. Bylo-li tedy uzavřeno, že žalobce důkazní břemeno unesl, je namístě návrh v této části hodnotit jako důvodný, neboť zde závazek nebyl vypovězen a dále trvá. Dle § 154 o. s. ř. „Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.". V řízení bylo uzavřeno, že daný stav stále trvá, nedošlo k odvozu zeminy ke dni rozhodnutí soudu, k čemuž soud odkazuje zejména výpověď svědka [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], který výslovně uvedl, že před svojí výpovědí se dostavil na místo, aby mohlo k věci vypovědět i dle aktuálního stavu, a navážka zeminy se v místě stále vyskytuje. Zde tedy bylo uzavřeno, že žalobou uplatněný nárok je důvodným.

45. Zdržet se odstavování vozidel, kontejnerů.

46. Tato část petitu odpovídá bodu III-2 dohody o narovnání. Žalobce se domáhá toho, aby bylo ujednání III-2 dohody o narovnání součástí výroku soudu. Zde lze taktéž věc hodnotit, jak je uvedeno ve vztahu k odstranění zeminy. I zde se jedná o závazek žalovaného ke zdržení se určitého jednání. Žalobce se nedomáhá toho, aby žalovaný neparkoval v místě nyní zde stojící auta, odvezl nyní stojící kontejnery, jako je tomu v případě odstranění zeminy. Žalobce se domáhá stvrzení, že žalovaný je povinen se zdržet odstavování vozů a kontejnerů. Zde tak lze uzavřít právní důvodnost žalobního návrhu, neboť smlouva je hodnocena platná a výpověď z takového závazku (typu omittere) je naopak neplatná. Za situace, kdy bylo zjištěno, že žalovaný takto koná, respektive nezdržuje se označené činnosti, průběžně, je věc hodnocena tak, že žalovaný porušuje svoji povinnost, tudíž žalobní návrh je důvodným.

47. Na základě shora uvedeného tedy bylo uzavřeno, že žaloba je částečně nedůvodnou, a to v té části, v níž žalobce se domáhal zajištění udržování po celé východní straně pozemků souvislou řadu stále zelených keřů nebo stromů jehličnatých či listnatých s minimální výškou 1,8 m, částečně důvodnou, a to v té části, v níž žalobce se domáhal odstranění navezené zeminy, zdržení se odstavování vozidel, kontejnerů. 48. o náhradě nákladů řízení soud rozhodl v režimu ustanovení § 142, odst. 2 o. s. ř. Předmětem sporu byly následující nároky: zajištění udržování po celé východní straně pozemků souvislou řadu stále zelených keřů nebo stromů jehličnatých či listnatých s minimální výškou 1,8 m – návrh byl shledán nedůvodným, odstranění navezené zeminy – návrh byl shledán důvodným, zdržení se odstavování vozidel, kontejnerů – návrh byl shledán důvodným. Předmět sporu se tak skládá ze tří nároků, úspěch žalobce byl v 2/3, neúspěch byl v 1/3, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 2/3 – 1/3 = 1/3.

49. Právní zástupce žalobce ve věci učinil úkony, jimiž jsou převzetí věci, podání žalobního návrhu, podání na čl. 19 – 22 spisu, podání na čl. 145 – 146 spisu, u Okresního soudu Praha – východ bylo jednáno dne 12. 11. 2021 od 9.00 hodin do 10.40 hodin, dne 26. 1. 2021 od 9.00 hodin do 11.03 hodin (zdvojené jednání), dne 28. 3. 2022 od 13.30 hodin do 15.21 hodin a dále o vyhlášení rozsudku dne 8. 4. 2022. Tedy 7,5 úkonů právní pomoci.

50. Odměna advokáta tak za jeden úkon právní pomoci činí dle §§ 9, odst. 1, 7, bodu 4., 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2, písm. f) vyhlášky č. 177/1996 Sb. 1 500 Kč x 7 + 750 Kč = 11 250 Kč. Předmětem sporu bylo plnění ze smlouvy, nikoliv určení, zda tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního jednání, ani projev vůle směřující ke vzniku, změně nebo zániku právního jednání. Pokud byla ve sporu hodnocena výpověď účastníky uzavřené smlouvy, tak toto bylo hodnoceno jako otázka předběžná, nejednalo se o samostatný předmět sporu.

51. Paušální náhrady hotových výdajů činí á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 8 x 300 Kč = 2 400 Kč.

52. Daň z přidané hodnoty 21 % podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. vyhlášky č. 177/1996 Sb., činí 2 866,50 Kč.

53. Žalobce uhradil v řízení soudní poplatek ve výši 2 000 Kč + 1 000 Kč.

54. Celková částka nákladů řízení na straně žalované tak činí 19 516,50 Kč.

55. Poměr úspěchu a neúspěchu na straně žalobce je 1/3, kdy 1/3 z částky 19 516,50 Kč činí 6 505,50 Kč.

56. Co se týká lhůty k plnění, tak tato je dána ustanovením § 160, odst. 1 o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává, že je dán předpoklad pro uložení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě. Žalovaný je povinen plnit k rukám právního zástupce žalobce, když je žalobce zastoupen advokátem označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí, tudíž je určen jako platební místo pro přijetí nákladů řízení.