22 C 95/2024 - 157

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení 158 981 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku 158 981 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, zákonný úrok z prodlení 15 % ročně z částky 158 981 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 53 489,50 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala zaplacení částky 158 981 Kč s příslušenstvím.

2. Žaloba byla podána Okresnímu soudu Brno-venkov, který usnesením čj. 34 C 426/2023-9 ze dne 18. 12. 2023 vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena místně příslušnému soudu, a to Okresnímu soudu Praha-východ, proti němuž podala žalovaná včasné odvolání. Krajský soud v Brně, jakožto soud odvolací, rozhodl, že usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje usnesením čj. 16 Co 11/2024-22 ze dne 23. 1. 2024, které nabylo právní moci dne 19. 2. 2024.

3. Žalobkyně tvrdí následující. Dne [datum] v [Anonymizováno]:[Anonymizováno] hod. se v areálu poškozené společnosti [právnická osoba]. zřítila část výrobní haly žalované na adrese [adresa], konkrétně zdiva obvodového pláště haly, spadlo na úložiště s hutním a nerezovým materiálem. Po podrobném zkoumání bylo zjištěno, že větší část materiálu (70 %) vytaženého zpod sutin zřícené budovy, nelze na sjednané zakázky, na které byl pořízen, užít. Došlo tak k znehodnocení uvedeného materiálu, poškozená společnost byla nucena jej nahradit za jiný. Dále byl poškozen vysokozátěžový regál, oplocení, omítky a samotné budovy poškozené společnosti, konkrétně stěny u nakládacího portálu a střechy haly. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že vlastníkem budovy čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v obci [adresa], kat. území [adresa], LV č. [hodnota], Katastrální úřad pro [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], je žalovaná. Za vznik uvedené škodné události, za škodu vzniklé poškozené společnosti, odpovídá tedy žalovaná, vlastník objektu. V době škodné události byla poškozená společnost [právnická osoba]. pojištěna u žalobkyně pojistnou smlouvou č. [hodnota], pojištění hospodářských rizik, žalobkyně tak vyplatila k pojistné události č. [hodnota] poškozené společnosti 7. 6. 2022 zálohu na pojistné plnění za pád zdi 100 000 Kč a dne 13. 3. 2023 zbývající pojistné plnění za pád zdi 58 981 Kč. Celkem pojistné plnění činilo 158 981 Kč po odečtení spoluúčasti 100 000 Kč. Dle § 2938 odst. 1 občanského zákoníku platí, že při zřícení budovy nebo její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou. Dle tohoto ustanovení tak má povinnost škodu nahradit právě žalovaná. Dle § 2820 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku vymezující podmínky pro přechod práva na pojistitele následně přešlo právo na náhradu škody na žalobkyni, která vyplacením pojistného plnění splnila zákonné podmínky pro přechod daných práv. Pro uvedené tak vznikl žalobkyni nárok na vyplacení toho, co za žalovanou plnila, tedy náhradu vyplaceného pojistného plnění 158 981 Kč. K úhradě této částky do sedmi dnů byla žalovaná prostřednictvím právního zástupce žalobkyně písemně vyzvána předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ze dne 18. 9. 2023, zaslanou do datové schránky, nejpozději se tak mohla s výzvou seznámit 25. 9. 2023. Ničeho neuhradila. Pro prodlení žalované se zaplacením vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tedy zaslala prostřednictvím svého právního zástupce žalované 18. 9. 2023 kvalifikovanou předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky dle § 142a o. s. ř., jíž žalovaná nevyhověla, nezbývá tedy než se obrátit na soud. Nadále doplnila žalobkyně svá skutková tvrzení tak, že předmětem sporu je pouze plnění za opravu poškozené budovy a regálů. Co se týká ostatní uplatněné škody, tak žalobkyně odkazuje na korespondenci s pojištěným, kdy jej vyzývala, nechť přesně označí a doloží, jaký materiál byl na pozemku složen a který byl poškozen, na což tento řádně nereagoval.

4. Žalovaná odkázala tvrzení žalobkyně, která se domáhá plnění částky 158 981 Kč s příslušenstvím, s tím, že jí vznikl vůči žalované regresní nárok dle § 2820, odst. 1 o. z., neboť na ní jako pojistitele přešlo právo na náhradu škody náležející společnosti [právnická osoba]. vůči žalované jako vlastníkovi výrobní haly na adrese [adresa], když mělo dne [datum] v areálu poškozené společnosti [právnická osoba]. dojít ke zřícení části výrobní haly žalované na adrese [adresa], konkrétně zřícení zdiva obvodového pláště haly, jež spadlo na úložiště s hutním a nerezovým materiálem kdy podrobným zkoumáním mělo být zjištěno, že větší část materiálu (70 %) vytaženého zpod sutin zřícené budovy, nelze na sjednané zakázky, na které byl pořízen, použít, tudíž mělo dojít k znehodnocení tohoto materiálu natolik, že poškozená společnost byla nucena jej nahradit za jiný. A dále mělo dojit k poškození vysokozátěžového regálu, oplocení omítky, budovy poškozené společnosti, konkrétně stěny u nakládacího portálu, střechy haly, přičemž žalobkyně měla za uvedenou škodu vyplatit poškozené společnosti celkem 158 981 Kč, což uplatňuje vůči žalované. K tomuto obsahu tvrzení žalobkyně o skutkových okolnostech vzniku škody a o její výši, žalovaná tvrdí, že jsou tato zcela nedostatečná a vnitřně rozporná. Předně je nutno vyjasnit, kde (na jakém konkrétním místě) mělo dojít ke zřícení jaké konkrétní stavby, případně jaké její konkrétní části. Zvláště je třeba se zaměřit na problematiku hranic pozemků zúčastněných subjektů - tedy poškozené společnosti a žalované společnosti. Dále nutno vyjasnit, zda to, co žalobkyně nazývá „úložištěm s hutním a nerezovým materiálem“ se na daném místě nacházelo po právu, tedy, zda taková stavba poškozené společnosti byla zřízena legálně dle stavebněprávních předpisů a zda byla legálně užívána k danému účelu. Pokud by totiž ono „úložiště“ po právu zřízeno nebylo, byla by nepochybně dána okolnost pro úvahy o podílu poškozené společnosti na vzniku případné újmy. Dále je třeba vyjasnit, jaké konkrétní věci z hutního a nerezového materiálu, které měly být uloženy v „úložišti“, tvořily v žalobě zmiňovanou „větší část materiálu (70 %)“, jaký byl způsob jejich poškození, že je nebylo možno „na sjednané zakázky, na které byl pořízen, použít", musí být zřejmé, jaké to měly být zakázky a proč materiál pro ně nebylo možno použít. Teprve poté lze činit závěry, z jakých důvodů škoda vznikla, zda je to žalovaná, kdo za ni výlučně či zčásti odpovídá, zda vůbec odpovídá, jaká je případně výše škody. Následně doplnila žalovaná skutková tvrzení tak, že stav sesunuté budovy byl již dvanáct let před škodní událostí v takovém stavu, že jej bylo možné označit jako havarijní. Tedy již dvanáct let před škodní událostí byl stav sesunuté budovy havarijním.

5. Skutková zjištění:

6. Žalobkyně a společnost [právnická osoba]. uzavřely dne 1. 2. 2019 Pojistnou smlouvu č. [hodnota], jejímž předmětem bylo pojištění majetku v místě [adresa], [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] – [Anonymizováno] [právnická osoba], [adresa] a [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Součástí je, mimo jiné, seznam staveb v místě pojištění, s tím, že předmětem plnění je i soubor zařízení a zásob. K uvedené pojistné smlouvě byl uzavřen Dodatek č. 2 k pojištěné smlouvě, předmět pojištění shodný. Dne 27. 2. 2019 bylo učiněno Oznámení o zástavním právu, pojistná smlouva č. [hodnota], pojišťovna [Jméno žalobkyně], oznamovatel/zástavce [právnická osoba]., zástavní věřitel [právnická osoba], předmět zástavy – movité věci ve výrobním areálu v sídle na adrese [adresa], [adresa], součástí listiny je i potvrzení o informování o zástavním právu. (pojistná smlouva + 2x výpis z OR + seznam staveb v místě pojištění + charakteristika smlouvy + dodatkové pojistné podmínky pro pojištění hospodářských rizik + Dodatek č. 2 k pojistné smlouvě č. [hodnota] + Dodatek č. 1 k pojistné smlouvě č. 7721118797 na čl. 42, 2. strana – 68 spisu, oznámení o zástavním právu na čl. 41, 2. strana – 42 spisu)

7. Pojištěný [právnická osoba]. učinil Oznámení škodní události majetku – Číslo pojistné události [Anonymizováno], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, která poškodila majetek pojištěného, vlastník spadlé budovy [právnická osoba], IČO [IČO žalované], datum vzniku škodné události [datum], [Anonymizováno].[Anonymizováno] hodin. (oznámení škodní události majetku – číslo pojistné události [Anonymizováno] na čl. 69, 86 spisu)

8. Žalobkyně eviduje ve svém elektronickém systému pojistnou událost č. [hodnota], [právnická osoba], částka 100 000 Kč a částka 58 981 Kč. (výpis elektronického systému na čl. 38 spisu)

9. Společnost [právnická osoba]. učinila Čestné prohlášení, v němž uvedla, že škoda, která je vedena pod číslem škodné události [Anonymizováno] nebude uplatňována u jiného pojistitele. (čestné prohlášení na čl. 92 spisu)

10. Dle archivu Českého hydrometeorologického ústavu dne [datum] v místě [adresa] nebyla živelná událost, vichřice nebyla, bouřky nebyly, kroupy nebyly. (pověření archivu počasí ČHMÚ na čl. 69, 2. strana – 70 spisu)

11. Policie České republiky, KŘP [Anonymizováno] [Anonymizováno], Územní odbor [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno], ve věci čj. [adresa]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] rozhodla, že odkládá podezření ze spáchání přečinu ohrožení z nedbalosti podle § 273, odst. 1, 2b trestního zákoníku, kterého se měl dopustit neznámí pachatel řádným nezabezpečením objektu bývalé firmy [Anonymizováno], [adresa], majetek[Anonymizováno][Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO [IČO žalované], zejména pro celkový havarijní stav budovy, když dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] hodin došlo ke zřícení části zdiva obvodového pláště bývalé výrobní haly (tohoto objektu) do areálu společnosti [právnická osoba]., čímž měla vzniknout škoda na majetku této společnosti celkem 500 000 Kč, když nejde o podezření z trestné činnosti a věc nelze vyřídit jinak. (usnesení na čl. 73-74 spisu)

12. Dne 10. 6. 2021 byla vypracována Předávací zpráva pro škodnou událost ze dne [datum] v části areálu [Anonymizováno], zřícení části objektu na vedlejším pozemku jiného majitele, kdy větší část budovy se zřítila na úložiště s hutním a nerezovým materiálem. Zpod suti byla vytažena větší část materiálu, po podrobném prozkoumání zjištěno, že 70 % nelze použít na zakázky, pro které byl zakoupen. Železný, nerezový materiál znehodnocen v míře, že musí být nahrazen jiným. Materiální škody budou vyšší, neb další materiál zůstal pod sutí, kterou nelze bez techniky odstranit. Dále budou práce prováděny po jednání s fy. [Anonymizováno]. Materiál: U-profil 100 – 6m, 120 – 12 m, 140 – 12 m, I-profil 100 – 6 m, 120 – 12 m, 140 – 12 m, L-profil 60/60 – 12 m, 70/70 –24 m, 80/80 – 12 m, Trubky – DN 15 72 m 20 – 22 m, 25 – 48 m, 40 – 84 m, 50 – 45 m, 65 – 12 m, 80 – 60 m, nerezové trubky – DN 25 – 18 m (304), 40 – 12 m (304), 65 – 24 m (304), 80 – 18 m (304), 100 – 5 m (304), 125 – 3,5 m (316L), 150 – 4 m (316L). (předávací zpráva na čl. 70, 2. strana-71 /41/ spisu)

13. Ke škodní události č. [hodnota] dne [datum], [adresa], byl sepsán Zápis o poškození věcí movitých a nemovitých. Byl zjištěn následující rozsah poškození: oplocení ze stařovaných kari sítí s nátěrem, poškození 45 m, 1 pole 3x2 m (karia oka 100x100) a k tomuto příslušný počet sloupků, které nelze spočítat, neb jsou pod sutí; příčka/stěna u nakládacího portálu má patrné trhliny ve spárách od nárazu jevící se opravitelně, provedení omítky tenkovrstvé probarvené silikonové na obou stranách, oplechování zdi bude nutné opravit, rozměry 4x2 m; portal [Anonymizováno] se jeví bez zásahu sutí; střecha haly – částečně roh, krytina dle sdělené trapézové plechy, oplechování, lokálně nutnost opravy zednických prací, nutno doložit stáří; výložné nosníky pro potrubí – 8 ks, další mohou být pod sutí, „U“ profily celkový průřez 120 x 120 mm, v 3 m. Movitý majetek: zásoby poškozené, uvedeno dále, nutno uložit stranou a do ukončení šetření pojistné události nelikvidovat pro další šetření; potrubí nerez různého průměru, výšky, délky, některé pod sutí – pro rozvody v areálu, odhad škody 250 000 Kč, odložené starší ocelové trubky, nosníky a příruby, nádoby pro chemii v ocelových klecích. (zápis o poškození věci movitých a nemovitých na čl. 96, 2. strana – 96 spisu)

14. Ke škodní události č. [hodnota] dne [datum], [adresa], byl sepsán Zápis o poškození věcí movitých a nemovitých, kdy dne 18. 5. 2022 byla konána doprohlídka za účelem doměření dalších poškozených částí haly po odstranění suti, kontrola stavu konstrukcí po odklizení suti, konzultace předložené cenové nabídky na opravu. Byl zjištěn poškozený podhled cca 3m (měřeno 2,7 m), rozvinutá šířka 1 m a část štítové stěny, kde je OSB záklop a zatepleno dle XPS 80-100 mm, konstrukce střechy je z příhradových nosníků – nutno vyztužit a opravit, krytiny uvedená [Anonymizováno] (jeví se typově KOB), tabule jsou v celé délce šikmé plochy, min. 2 ks na výměnu, délka šikmá 10,5 m, šířka 2 m; nutno demontovat závětrnou lištu d=3 m pro možnosti opravy příhrady; zaměřeno poškození fasády haly – ušpiněné, hluboké vrypy, nezatepleno, nutno v celé části provést potažení sklovláknem do lepidla a následně tenkovrstvá silikonová omítka 5,3 x 6,5 m (nutno lešení); požární zeď je kompletně roztrhlá, na podezdívce ztraceného bednění vidno poškození, jedná se požární zeď, nutné kompletní předělání – podezdívka ztraceného bednění v=1,2 m. Stáří haly 10-12 let, dle sdělení by bylo možné dohledat přesně. Zhotovena fotodokumentace. (zápis o poškození věci movitých a nemovitých na čl. 94, 2. strana – 95 spisu)

15. Žalovaná je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, a to od [datum] s předmětem podnikání pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Žalovaná je vedena jako vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, [Anonymizováno] č. [hodnota] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsáno na listu vlastnictví [Anonymizováno], Katastrální úřad pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]. (výpis z obchodního rejstříku na čl. 71, 2. strana spisu, informace o pozemku na čl. 72 spisu)

16. Společnost [právnická osoba]. učinila Nabídku na opravu střešní krytiny, podhledu, fasády a požární zdi s následujícími položkami. Oprava střechy – demontáž trapézových plechů, závětrné a okapní lišty 4 235 Kč, oprava laťování 2 870 Kč, montáž závětrné a okapní lišty 1 652 Kč, montáž trapézových plechů Aluzink 9 467 Kč, celkem oprava střechy 18 224 Kč. Oprava podhledu - demontáž zateplení, bednění a dřevěné konstrukce 5 790 Kč, vyztužení krovu 4 210 Kč, montáž dřevěné konstrukce 5 247 Kč, bednění OSB desky 2 658 Kč, montáž zateplení s omítkou a nátěrem 3 521 Kč, celkem oprava podhledu 21 426 Kč. Oprava fasádní a požární zdi – bourání zdi z porobetonu tl. 36,5 mm 9 453 Kč, bourání zdi z betonu 2 860 Kč, odvoz a likvidace suti 3 268 Kč, oprava zdi z bednících dílů 4 180 Kč, stěna z porobetonu tl. 37,5 mm 16 254 Kč, tenkovrstvá omítka, štuk a nátěr 9 216 Kč, oplechování zdi 1 236 Kč, oprava poškozené části fasády 14 261 Kč, celkem oprava fasády a požární zdi 60 728 Kč, (cenová nabídka na opravu střešní krytiny, podhledu, fasády a požární zdi na čl. 87 spisu)

17. Dne 6. 1. 2022 vystavila společnost [právnická osoba]. pro odběratele [právnická osoba]. nabídku [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] pro AZ Mobilní panel F2 3455x2000, 12 ks, celkem cena bez DPH 13 733,60 Kč, AZ podstavec betonový 13 ks, celkem cena bez DPH 2 008,41 Kč, AZ Spojovací prvek 22 ks, celkem cena bez DPH 663,85 Kč, doprava celkem cena bez DPH 3 500 Kč. Základe bez DPH 19 905,86 Kč, cena s DPH 24 086,10 Kč. (nabídka na čl. 92, 2. strana spisu)

18. Dne 30. 1. 2023 provedla společnost [právnická osoba]. vyúčtování opravy střešní krytiny, podhledu, fasády a požární zdi v [Anonymizováno], kdy byla provedena oprava střechy – demontáž trapézových plechů, závětrné a okapní lišty 4 235 Kč, oprava laťování 2 870 Kč, montáž závětrné a okapní lišty 1 652 Kč, montáž trapézových plechů Aluzink 9 467 Kč, oprava poškozeného vazníku 3 685 Kč, celkem oprava střechy 21 906 Kč, dále byla provedena oprava podhledu – demontáž zateplení, bednění a dřevěné konstrukce 5 790 Kč, vyztužení krovu 4 210 Kč, montáž dřevěné konstrukce 5 247 Kč, bednění OSB desky 2 658 Kč, montáž zateplení s omítkou a nátěrem 3 521 Kč, celkem oprava podhledu 21 426 Kč, dále byla provedena oprava fasádní a požární zdi – bourání zdi z porobetonu tl. 36,5 mm 9 453 Kč, bourání zdi z betonu 1 162 Kč, odvoz a likvidace suti 3 268 Kč, oprava zdi z bednících dílů 1 953 Kč, stěna z porobetonu tl. 37,5 mm 16 254 Kč, tenkovrstvá omítka, štuk a nátěr 9 216 Kč, oplechování zdi 1 236 Kč, oprava poškozené části zdi 14 261 Kč, oprava hromosvodu 4 048 Kč, celkem oprava fasády a požární zdi 60 851 Kč, a nadále byla provedena oprava oplocení – mobilní oplocení 2 154 Kč, montáž oplocení 2 500 Kč, celkem oplocení 24 654 Kč. Celková částka 128 837 Kč. (vyúčtování opravy střešní krytiny, podhledu, fasády a požární zdi v [Anonymizováno] na čl. 40 spisu)

19. Společnost [právnická osoba]. vystavila fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. pro částku 128 837 Kč, předmět plnění – oprava střešní krytiny, podhledu, fasády a požární zdi na hale [Anonymizováno]. (faktura na čl. 40, 2. strana spisu) 20. [jméno FO] vystavil ke jménu odběratele [právnická osoba]. fakturu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], předmět plnění: oprava 4 ks regálů na hutní materiál, cena opravy jednoho kusu 25 000 Kč. K tomuto je odkázána webová stránka výrobce – regál EUROKRAFTpro – Konzolový regál, těžké provedení. Dne 28. 2. 2022 byl [jméno FO], zámečnictví, vystaven Předávací protokol pro firmu [Anonymizováno], a. s., a to pro opravu a následnou výrobu 4 ks regálů na hutní a nerezový materiál. Regály byly poničeny a deformovány po pádu budovy z vedlejšího areálu [Anonymizováno], přiložena fotodokumentace. Škody zjištěné na poničených regálech jsou takového rozsahu, že je nelze použít, musí být provedena generální oprava, která pro jeden ks činí 25 000 Kč, cena nového regálu činí 40 000 Kč – 45 000 Kč. (faktura na čl. 39 spisu, parametry – konzolový regál na čl. 38, 2. strana spisu, předávací protokol na čl. 39, 2. strana spisu). S těmito listinami zcela korespondují listiny na čl. 124 – nabídka regálů, z níž se podává, že společnost [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] nabízí konzolové regály, těžké provedení EUROKRAFT, které se shodují s regály, které byly fotograficky zachyceny na místě škodní události (fotografie na čl. 124, 2. strana – 127 spisu)

21. Společnost [právnická osoba]. vystavila ke jménu společnosti [Anonymizováno], a. s. dne 2. 6. 2021 daňový doklad pro zboží, jímž jest profil U válc. za tepla DIN 1026-1, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 100; profil U válc. za tepla DIN 1026-1, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 120; profil U válc. za tepla DIN 1026-1, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 140; paušální příplatek za přepravné; trubkové oblouky typ 3D-90 EN 10253-1, zn. S235, rozměr 3x90x21, 3x2; trubkové oblouky typ 3D-90 EN 10253-1, zn. S235, rozměr 3x90x33, 7x2,6; trubkové oblouky typ 3D-90 EN 10253-1, zn. S235, rozměr 3x90x48, 3x2,6; trubkové oblouky typ 3D-90 EN 10253-1, zn. S235, rozměr 3x90x48, 3x2,6; trubka svařovaná závitová EN 10255+A1 – řada M, zn. S195T, bez Z+N, “, rozměr 21,3x2,6; trubka svařovaná závitová EN 10255+A1 – řada M, zn. S195T, bez Z+N, “, rozměr 33,7x3,2; profil U válc. za tepla DIN 1026-1, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 140; profil I válc. za tepla DIN 1026-1, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 140; profil L válc. za tepla EN 10056, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 70x6; profil L válc. za tepla DIN 1028, EN 10025-2, zn. S235JR, rozměr 80x6; profil dutý svařovaný EN 10219, zn. S235JRH, rozměr 120x120; profil dutý svařovaný EN 10219, zn. S235JRH, rozměr 80x40x4; paušální příplatek za přepravné. Celková fakturovaná částka činila 66 495, 77 Kč. (daňový doklad na čl. 76-78 spisu)

22. Žalobkyně vystavila Likvidační zprávu, číslo PU [Anonymizováno], datum vzniku škody [datum], datum hlášení škody [datum], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, poškození majetku pojištěného. Faktura na opravu haly činila na opravu 128 837 Kč (náklady na práci 78 837 Kč, náklady na materiál 50 000 Kč), nepřiznané náklady 24 654 Kč (nepřiznané náklady práce 24 654 Kč – byly přiznány již v předchozím posouzení), uznané položky tak byly přiznány ve výši 104 183 Kč (přiznané položky práce 54 183 Kč, přiznané položky materiál 50 000 Kč). Materiál opotřebení (časová osa) 5 747,31 Kč. Rozpočet pojistitele oplocení: celkem nová cena 54 797 Kč, celkem opotřebení -6 427 Kč, celkem časová cena 48 370 Kč, plnění 48 370 Kč. Výpočet škody 258 981 Kč: spoluúčast 100 000 Kč, celkové pojistné plnění 158 981 Kč, vyplacená záloha 100 000 Kč, výsledné pojistné plnění 58 981 Kč, skutečná škoda (regres) 246 806 Kč. (likvidační zpráva na čl. 75 spisu)

23. Žalobkyně vystavila Likvidační zprávu, číslo PU [Anonymizováno], datum vzniku škody [datum], datum hlášení škody [datum], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, poškození majetku pojištěného. Faktura na opravu haly činila na opravu 128 837 Kč (náklady na práci 78 837 Kč, náklady na materiál 50 000 Kč), nepřiznané náklady 24 654 Kč (nepřiznané náklady práce 24 654 Kč – byly přiznány již v předchozím posouzení), uznané položky tak byly přiznány ve výši 104 183 Kč (přiznané položky práce 54 183 Kč, přiznané položky materiál 50 000 Kč). A dále bylo přiznáno plnění za oplocení ve výši 54 798 Kč ve výši celkem. Za movitý majetek bylo přiznáno plnění za opravu regálů 4x 25 000 Kč, celkem tak 100 000 Kč. Přiznané plnění celkem tak činí 104 183 Kč + 54 798 Kč + 100 000 Kč = 258 981 Kč. Spoluúčast činila 100 000 Kč. K výplatě tak částka 158 981 Kč. (likvidační zpráva na čl. 85 /90, 2. strana – 91, 93-94/ spisu)

24. Žalobkyně vystavila Likvidační zprávu, číslo PU [Anonymizováno], datum vzniku škody [datum], datum hlášení škody [datum], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, poškození majetku pojištěného. Výpočet škody 200 378 Kč, celkové pojistné plnění 200 378 Kč, výsledné pojistné plnění 200 378 Kč. Spoluúčast 100 000 Kč. Faktura – oprava haly: fakturované náklady na opravu 100 378 Kč, fakturované náklady na opravu – práce 100 378 Kč; uznané položky 100 378 Kč, uznané položky práce 100378 Kč, celkem 100 378 Kč. (likvidační zpráva na čl. 87, 2. strana – 88 spisu)

25. Žalobkyně vystavila Likvidační zprávu, číslo PU [Anonymizováno], datum vzniku škody [datum], datum hlášení škody [datum], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, poškození majetku pojištěného. Výpočet škody 255 176 Kč, celkové pojistné plnění 155 176 Kč, spoluúčast 100 000 Kč, vyplacená záloha 100 000 Kč, výsledné pojistné plnění 55 176 Kč. Faktura – oprava haly: fakturované náklady na opravu 100 378 Kč, fakturované náklady na opravu – práce 100 378 Kč; uznané položky 100 378 Kč, uznané položky práce 100 378 Kč, celkem 100 378 Kč; rozpočet pojistitele – oplocení: celkem nová cena 54 797 Kč, celkem časová cena 48 370 Kč, plnění 54 798 Kč. Soupis movitého majetku – oprava regálů: faktura č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [jméno FO], oprava 4 ks regálů, vysokonosné, kovové, cena za jednotku 25 000 Kč, celkem 100 000 Kč. (likvidační zpráva na čl. 89-90 spisu)

26. Jako vlastník pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] v obci [adresa], k. ú. [adresa], je vedena společnost [právnická osoba]. (informace o pozemku na čl. 79 spisu)

27. Společnost [právnická osoba]. je vedena jako plátce daně z přidané hodnoty. (údaje o plátci DPH na čl. 79, 2. strana)

28. Společnost [Anonymizováno], akciová společnost, udělila dne 16. 5. 2012 plnou moc společnosti [právnická osoba], jejím jménem jednajícího [tituly před jménem] [jméno FO], ve věcech souvisejících se smluvním pojištěním, včetně likvidace pojistných událostí a vedení dokumentace s tím související, s výjimkou podpisu pojistných smluv a jejich výpovědí. (plná moc na čl. 84, 2. strana spisu)

29. Žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopisem ze dne 13. 7. 2021 adresovala společnosti [právnická osoba] Sdělení o důvodech bránících ukončit šetření pojistné události č. [hodnota]. K tomuto bylo sděleno, že dne [datum] byla oznámena škodná událost z pojištění majetku k pojistné smlouvě č. [hodnota], evidenční číslo [hodnota], pojištěný [právnická osoba]. datum hlášení pojistné události [datum] na adrese [adresa] z důvodu pádu zdi na majetek pojištěného, přičemž k této události nebyly předloženy dokumenty prokazující rozsah a oprávněnost uplatněného nároku, proto nebylo možným šetření škodné události ukončit. Tyto dokumenty byly od poškozeného požadovány již v předchozí dokumentaci. Bez poskytnutí součinnosti není však v šetření události možným pokračovat. Požadovanými dokumenty je celkové vyčíslení vzniklých škod, soupis zničených, poškozených zásob s uvedením pořizovací hodnoty a stářím a hodnoty využitelných zbytků (váha, celková výkupní cena, apod.), nabývací doklady k poničeným zásobám z účetní evidence, cenové nabídky oprav s rozpisem práce a materiálu (oplocení, hala..), fotodokumentace poškozených zásob po odstranění suti (zásoby je nutným uchovat do konce šetření), usnesení Policie ČR v kopii, čestné prohlášení, že škoda nebude uplatňována u jiného pojistitele z jiného druhu pojištění. (sdělení o důvodech bránících ukončit šetření škodné události na čl. 81, 2. strana – 82 spisu)

30. Žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopisem ze dne 10. 5. 2022 adresovala společnosti [právnická osoba] Žádost o dodání dokumentů ke škodné události č. [hodnota], datum vzniku škodné události [datum], pojistná smlouva č. [hodnota], evidenční číslo [hodnota], pojištěný [právnická osoba]. datum hlášení pojistné události [datum] na adrese [adresa], pád zdi na majetek pojištěného. Žádáno bylo celkové vyčíslení vniklých škod, soupis poškozených zásob s uvedením pořizovací ceny a hodnota využitelných zbytků (váha, zbytková cena/výkupní..), nabývací doklady k poničeným zásobám z účetní evidence, cenové nabídky oprav s rozpisem práce a materiálu (oplocení, hala..), fotodokumentace poškozených zásob po odstranění suti (zásoby uchovat do konce šetření), usnesení Policie ČR v kopii, čestné prohlášení, že škoda nebude uplatněna u jiného pojistitele, z jiného druhu pojištění. (žádost o dodání dokumentů ke škodné události na čl. 83, 2. strana – 84 spisu)

31. Žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopisem ze dne 7. 6. 2022 adresovala společnosti [právnická osoba] Urgenci dodání dokumentů ke škodné události č. [hodnota], datum vzniku škodné události [datum], pojistná smlouva č. [hodnota], evidenční číslo [hodnota], pojištěný [právnická osoba]. datum hlášení pojistné události [datum] na adrese [adresa] z důvodu pádu zdi na majetek pojištěného. K tomuto bylo sděleno, že byl žádán soupis poškozených zásob s uvedením pořizovací ceny a hodnota využitelných zbytků (váha, zbytková cena/výkupní..), vyčíslení výše škody v pořizovacích cenách bez DPH, fotodokumentace poškozených zásob po odstranění suti, cenová nabídka na opravu s rozpisem práce a materiálu (oplocení), fotodokumentace z průběhu opravy požární zdi. Tyto dokumenty dosud doloženy nebyly, opakovaně je tak žádáno o jejich zaslání, bez tohoto není možným pokračovat v šetření škodné události. (urgence dodání dokumentů ke škodné události na čl. 82, 2. strana – 83 spisu)

32. Žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopisem ze dne 7. 6. 2022 adresovala společnosti [právnická osoba] Oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění k pojistné události č. [hodnota], pojistná smlouva č. [hodnota], evidenční číslo [hodnota], pojištěný [právnická osoba]. datum vzniku pojistné události [datum] na adrese [adresa] z důvodu pádu zdi na majetek pojištěného, a to ve výši 100 000 Kč plněné bankovním převodem na v dopisu označený účet vedený u [právnická osoba]. majitele [právnická osoba]. (oznámení o poskytnutí zálohy na pojistné plnění k pojistné události na čl. 81 spisu)

33. Žalobkyně, [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] dopisem ze dne 10. 3. 2023 adresovala společnosti [právnická osoba] Oznámení o poskytnutí pojistného plnění k pojistné události č. [hodnota], pojistná smlouva č. [hodnota], evidenční číslo [hodnota], pojištěný [právnická osoba]. datum vzniku pojistné události [datum] na adrese [adresa] z důvodu pádu zdi na majetek pojištěného, kdy pojistné plnění bylo na základě šetření pojistitele stanoveno po odečtení dohodnuté spoluúčasti ve výši 100 000 Kč od celkové částky pojistného plnění na 158 981 Kč bez DPH, kdy formou zálohy již bylo vyplaceno 100 000 Kč, zbývající částku ve výši 58 981 Kč bude poukázán označený účet vedený u [právnická osoba]. majitele [právnická osoba]. (oznámení o poskytnutí pojistné události na čl. 80 + likvidační zpráva na čl. 80, 2. strana spisu)

34. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní výzvu dopisem ze dne 18. 9. 2023, která byla doručena žalované téhož dne. (doručenka datové zprávy na č. 37 spisu, předžalobní výzva k plnění na čl. 97 spisu)

35. Pakliže žalovaná označila důkazy, jimiž je spisový materiál Policie ČR, spisový materiál správního orgánu, ortofotomapy, tak tyto nebyly pro nadbytečnost provedeny. Žalovaná ve svém vyjádření učiněném v rámci podaného odporu proti ve věci vydanému platebnímu rozkazu tvrdila nedostatek zakročovací povinnosti na straně poškozeného a dále to, že není zřejmým, jaké úložiště, respektive jakých věcí, se v místě nacházelo, kdy takto není zřejmým, zdali uplatněná škoda je důvodnou. V návaznosti na toto tvrzení žalované bylo při jednání soudu dáno poučení oběma stranám sporu dle § 118a o. s. ř. Žalobkyni, aby doplnila tvrzení ve vztahu k nemovité věci v místě se nacházející a movitým věcem v místě se nacházejícím, potažmo škody vzniklé na těchto. Žalobkyně toto doplnila, když uvedla, že se nedomáhá škody na movitých věcech v místě se nacházejících, vyjma regálů, tedy nedomáhá se škody na v místě uložených věcech. Ve vztahu k jí uplatněnému nároku – škoda na regálech – důkazy doplnila a tyto byly provedeny. Co se týká tvrzení, potažmo důkazů ohledně budovy, tak tyto nebyly provedeny v návaznosti na hodnocení obrany žalované. Žalovaná tvrdila, že nedostatek zakročovací povinnosti spatřuje v tom, že žalobkyně v místě vystavěla budovu, když havarijní stav zřícené budovy byl znám již dvanáct let před škodní událostí. Za situace, kdy žalovaná neuplatnila jiná tvrzení na svoji obranu z hlediska nedostatku zakročovací povinnosti bylo nadbytečným k prokázání skutku provádět další důkazy, k čemuž soud odkazuje na právní hodnocení níže uvedené, kdy již pouze z titulu svého tvrzení nemůže být tato obrana úspěšnou, bylo tak nadbytečným k výstavbě budovy poškozeného a stavu budovy žalované provádět další dokazování, když ta skutečnost, že stav budovy byl havarijním již dvanáct let před škodnou událostí byl nesporným, další skutečnosti z hlediska výstavby budov a jejich stavu tak nejsou rozhodnými.

36. Skutkový závěr:

37. Skutkový děj lze z provedených důkazů postavit najisto. Ve věci provedené důkazy soud hodnotí jako důvěryhodné, z ničeho se nepodává úvaha o jejich nedůvěryhodnosti, provedené důkazy jsou ve vzájemné logické souvislosti, nejsou rozpornými.

38. Nemovitosti – pozemky, ve vztahu k nimž je danou škodnou událost třeba hodnotit, jsou pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], což je hraniční pozemek oddělující budovu vlastníka [Anonymizováno] [Anonymizováno], tedy žalované; pozemek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], což je pozemek, na který spadla budova, manipulační plocha, vlastníkem je společnost [právnická osoba]., [adresa], [adresa], poškozený; dále pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno], což je pozemek, na kterém stojí stavba, stavba pro výrobu a skladování, kdy vlastníkem je společnost [právnická osoba]., [adresa], [adresa], tedy poškozený.

39. Žalobkyně a společnost [právnická osoba]. uzavřely dne 1. 2. 2019 Pojistnou smlouvu č. [hodnota], jejímž předmětem bylo pojištění majetku v místě [adresa], [adresa] – [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa] – [Anonymizováno] [právnická osoba], [adresa] [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Pojištěný [právnická osoba]. učinil Oznámení škodní události majetku – Číslo pojistné události [Anonymizováno], zřícení budovy vedlejšího vlastníka, která poškodila majetek pojištěného, vlastník spadlé budovy [právnická osoba], IČO [IČO žalované], datum vzniku škodné události [datum], [Anonymizováno].[Anonymizováno] hodin.

40. Z důkazů, které žalobkyně předložila, se s příslušnou chronologií podává, že bylo provedeno šetření shora uvedené škodné události, především, jakým způsobem byly vyčísleny náklady hrazené v souvislosti s označenou újmou. Žalobkyně se domáhala plnění výhradně nákladů na opravu budovy, taktéž oplocení této, a vysokozátěžové regály.

41. Náklady tak, jak se podávají z žalobkyní předložených listin, soud hodnotí jako reálné v čase a místě. Konkrétně, co se týká nákladů na vysokozátěžové regály, tak bylo doloženo, že částka ve vztahu k jednomu činí 25 000 Kč, přičemž bylo plněno za čtyři regály, tedy celkem 100 000 Kč. Žalobkyně doložila materiály výrobce, z nichž se tato částka zcela jednoznačně podává, taktéž fakturu [jméno FO], která je odpovídající částce výrobce. Taktéž doložila fotografiemi, že v místě byly zjištěny poškozené vysokozátěžové regály. Dále doložila náklady na opravu budovy. K těmto je třeba uvést, že jsou zcela odpovídající rozsahu poškození budovy tak, jak byl popsán při šetření škodní události. Žalobkyně doložila cenovou nabídku společnosti [právnická osoba]., vyúčtování opravy provedené touto společností, z nějž je zřejmým, že odchylky realizovaných prací a materiálu jsou zcela minimální od cenové nabídky a taktéž fakturu, jíž byly náklady za opravu budovy vyúčtovány. K opravě budovy je třeba uvést, že byly likvidovány i náklady na opravu oplocení. Z likvidačních zpráv se podává, že žalobkyně v návaznosti na zjištěné náklady činila postupně jednotlivá vyúčtování. Konečná výše škody tak činila částku 258 981 Kč, přičemž spoluúčast činila 100 000 Kč, jedná-li se tak o plnění z titulu regresu, když žalobkyně z částky 258 981 Kč plnila po odečtu spoluúčasti částku 158 981 Kč, činí vzniklá škoda tuto částku.

42. Pakliže žalobkyně uvedla, že ač byly původně uplatněna i škoda na materiálu umístěném na pozemku poškozeného, tak tato škoda nebyla likvidována, neboť poškozený nedoložil podklady pro likvidaci, tak toto své tvrzení žalobkyně taktéž doložila. Z předložených výzev je patrné, že žalobkyně opakovaně žádala poškozeného o předložení listin týkajících se materiálu, přičemž z žádného z důkazů nelze dovodit, že by výzvě bylo vyhověno.

43. Předmětem sporu je tak pouze plnění za poškození budovy a regálů. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně adresovala poškozené společnosti oznámení o výplatě zálohy ve výši 100 000 Kč a následně, po provedení konečné likvidace oznámení o výplatě celkové výše plnění, která činila celkem částku 258 981, z čehož částka 100 000 Kč byla již vyplacena na záloze, částka 100 000 Kč činí spoluúčast, nadále tak k celkové likvidaci škodní události je vyplaceno 58 981 Kč.

44. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalované předžalobní výzvu dopisem ze dne 18. 9. 2023, která byla doručena žalované téhož dne.

45. Právní hodnocení:

46. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, o. z., které zakotvuje prevenční povinnost, „Vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.“ 47. Podle § 2910 o. z., které zakotvuje konstrukci porušení zákona, „Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněním porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.“ 48. Podle § 2911 o. z., které stanoví domněnku nedbalosti, „Způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.“ 49. Podle § 2938 o. z., které je speciálním a které zakotvuje odpovědnost za škodu způsobenou budovou, „Při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy nahradí její vlastník škodu z toho vzniklou.“.

50. Podle § 2903 odst. 1 o. z., které upravuje nečinnost ohroženého, „Nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit.“ 51. Pro posouzení věci je rozhodným ustanovení § 2938 o. z., které je speciálním a které upravuje škodu způsobenou pádem budovy. Podmínkou pro vznik odpovědnosti je, že vyvolávajícím činitelem byla vada budovy nebo nedostatečná údržba, což znamená, že se musí jednat o okolnosti přičitatelné vlastníku. Vlastník je na základě ústavního principu (čl. 11. odst. 3 Listiny základních práv a svobod, Ústavní zákon č. 2/1993 Sb.) povinen dbát na stav věcí ve svém vlastnictví. Proto ten, kdo je vlastníkem budovy v okamžiku škodní události, je povinen nahradit způsobenou škodu vždy, k čemuž soud odkazuje komentář ASPI k § 2938.

52. Předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu jsou vada budovy nebo její nedostatečné udržování, zřícení budovy nebo odloučení její části, vznik újmy, příčinná souvislost mezi vadou budovy nebo její nedostatečnou údržbou a jejím zřícením nebo odloučením její části či příčinná souvislost mezi zřícením budovy nebo odloučením její části a vzniklou újmou. Důkazní břemeno ohledně všech uvedených předpokladů nese poškozený, k čemuž soud odkazuje komentář Občanský zákoník, vydavatelství C. H. BECK k § 2928, elektronické vydání.

53. Ve vztahu k ustanovení § 2938 o. z. soud cituje rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1080/2022, ze dne 14. 9. 2022, který vymezuje aplikaci tohoto zákonného ustanovení, přičemž výslovně uvádí, že odpovědnost dle tohoto zákonného ustanovení je objektivní, a které uvádí: „U objektivní odpovědnosti za škodu stanovenou zvlášť zákonem (§ 2895 o. z.), do které spadá i odpovědnost vlastníka stavby při zřícení budovy nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy (§ 2938 o. z.), je třeba v případě absence explicitních přechodných ustanovení vyjít z pravidla, že zpětná (retroaktivní) účinnost takové právní úpravy je vyloučena. Pro posouzení objektivní odpovědnosti za škodu stanovenou zvlášť zákonem je tak rozhodná právní úprava účinná v okamžiku škodní události. Došlo-li v posuzované věci ke zřícení schodiště dne 4. 5. 2018, je věc nutno po právní stránce posuzovat podle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. Odpovědnost vlastníka stavby při jejím zřícení nebo odloučení její části v důsledku vady budovy nebo nedostatečného udržování budovy (§ 2938 o. z.) vychází z ústavního principu, že vlastnictví zavazuje a vlastník je povinen dbát na stav věcí ve svém vlastnictví. Pasivně legitimován je ve sporu vždy vlastník, a to i tehdy, užíval-li budovu v době vzniku škody či předtím někdo jiný. Vlastník odpovídá za to, že údržba jeho stavby je prováděna řádně tak, aby nedocházelo ke škodám na straně třetích osob v důsledku zřícení stavby a také za nesprávnou či nevhodnou činnost třetích osob zmocněných vlastníkem k údržbě stavby, i kdyby vycházely z pokynů odborníků nebo byly odborníky. Jde o objektivní odpovědnost (bez ohledu na přímé porušení právní povinnosti a na zavinění), a to dokonce bez možnosti liberace (tzv. absolutní odpovědnost). Vzhledem k dikci § 2938 o. z. však okolnost vady či nedostatečné údržby musí ve sporu tvrdit a prokazovat poškozený, neboť jde o zákonem stanovený znak skutkové podstaty. Protože předpokladem vzniku povinnosti nahradit újmu podle § 2938 o. z. je, že ke zřícení nebo odloučení došlo v důsledku vady budovy nebo v důsledku nedostatečného udržování budovy, musí být následek adekvátním ve vztahu k příčině. Zkoumat je třeba věcnou stránku – zda byla budova postavena nebo udržována způsobem, který odpovídá požadavkům na její odolnost a bezpečnost při zohlednění všech předvídatelných okolností. V zásadě nezáleží na tom, jak došlo k rozdělení nebo uvolnění– zda s vnějším podnětem nebo bez něj. Vnější vlivy mohou pocházet přímo od vlastníka budovy, mohou spočívat v jednání třetí osoby, nebo může jít o klimatické vlivy – bouře, záplavy, zemětřesení apod. Důležité však je, aby vada budovy nebo její nedostatečné udržování bylo podstatnou adekvátní příčinou škodné události, tedy aby následkem vady či nedostatečné údržby nastala situace, ve které může přistoupení nějaké zvláštní, spouštěcí okolnosti (např. jednání třetí osoby) vést ke škodné události. Vada nebo nedostatečná údržba tak nemusí být jedinou příčinou škodní události. Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost k náhradě újmy nevzniká, pokud ke škodní události vedla např. výlučně mimořádná přírodní katastrofa, se kterou nemohlo být za daných okolností počítáno.“.

54. V řízení je nesporným, nadto se toto podává z provedených důkazů, že dne [datum] došlo ke zřícení části budovy žalované na pozemek poškozené, která je u žalobkyně pojištěna. Během této události došlo k poškození majetku pojištěného, kdy celkový rozsah poškození byl vyčíslen částkou 258 981 Kč, z níž bylo žalobkyní po odečtení spoluúčasti poškozeného 100 000 Kč vyplaceno poškozenému pojistné plnění 158 981 Kč. Tyto skutečnosti se podávají z předložených listin. Žalobkyně nyní uplatňuje regresní nárok ve výši poskytnutého pojistného plnění včetně příslušenství vůči žalované, vlastníku budovy, k jejímž pádu došlo. Svůj nárok opírá o ustanovení § 2938 o. z., které upravuje náhradu škody způsobené budovou.

55. Žalovaná na svoji obranu uplatňuje následující tvrzení. Není zřejmé kde, (na jakém konkrétním místě) mělo dojít ke zřícení stavby, ke zřícení jaké konkrétní stavby došlo, případně její části, je třeba se zaměřit na problematiku hranic pozemků zúčastněných subjektů – tedy poškozené společnosti a žalované společnosti. Není zřejmé, zda to, co žalobkyně nazývá „úložištěm s hutním a nerezovým materiálem“ se na daném místě nacházelo po právu, tedy zda taková stavba poškozené společnosti byla zřízena legálně ve smyslu stavebněprávních předpisů a zda byla legálně využívána k danému účelu, protože pokud toto „úložiště“ po právu zřízeno nebylo, byl by zde předpoklad pro úvahu o podílu poškozené společnosti na vzniku případné újmy. Není zřejmé, jaké konkrétní věci z hutního a nerezového materiálu, které měly být uloženy v úložišti tvořily v žalobě onu zmiňovanou větší část materiálu (70 %), jaký byl způsob jejich poškození tak, že je nebylo možno na sjednané zakázky, na které byl pořízen, použít. Měla by být dána spoluúčast poškozeného. K tomuto následně doplnila žalovaná tvrzení tak, že zřícená budova byla v havarijním stavu již dvanáct let před škodnou událostí, tudíž žalobkyně budovu, která byla škodnou událostí postižena, vystavěla již v době, kdy byl stav zřícené budovy zřejmým, tudíž výstavbou budovy v místě za této situace nedostála své zakročovací povinností.

56. Ve vztahu k uplatněným námitkám bylo dáno poučení dle § 118a o. s. ř., kdy žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení, a k těmto označila i důkazy, tak, že předmětem sporu je pouze plnění za opravu poškozené budovy a regálů. Co se týká ostatní uplatněné škody, tak žalobkyně odkazuje na korespondenci s pojištěným, kdy jej vyzývala, nechť přesně označí a doloží, jaký materiál byl na pozemku složen a byl poškozen, na což tento řádně nereagoval. Proto ve vztahu k této poškozeným uplatněné škodě nebylo žalobkyní plněno. Plněno tedy bylo, a pouze toto je předmětem sporu, náklady na opravu budovy a regálů. Zde soud vzal skutkový děj postavený najisto a skutková tvrzení žalobkyně za prokázaná.

57. K obraně žalované je tedy namístě uzavřít následující. To, že došlo ke zřícení nosné zdi budovy žalované je v řízení nesporným, když tato skutečnost se podává zcela jednoznačně z provedených důkazů. Posouzení problematiky hranic pozemků není pro spor relevantní, když je nesporným a prokázaným, že vlastníkem zřícené budovy parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] je žalovaná, zároveň je nesporným, kdo je vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemku, na kterém stojí budova parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], kam dopadla část zdiva ze zřícené budovy. Námitka žalované, že je nutné vyjasnit „co žalobkyně nazývá úložištěm s hutním a nerezovým materiálem“ pro posouzení skutku i právní hodnocení není relevantní, neboť pozemek, na němž byl poškozený materiál uskladněn, je v katastru nemovitostí veden jako manipulační plocha a manipulační plocha obecně slouží k tomu, že je na ní (dočasně) odkládán materiál, což přesně v souzené věci bylo splněno, tudíž pozemek byl zde užíván v souladu se svým určením. Posouzení obrany žalovaného v tom směru, že není zřejmým, jaké konkrétní věci z hutního a nerezového materiálu, které měly být uloženy v úložišti, tvořily v žalobě onu zmiňovanou větší část materiálu (70 %) a jaký byl způsob jejich poškození, když je nebylo možno na sjednané zakázky, na které byl pořízen, použít, odpadá, když žalobkyně k výzvě soudu vyložila, že předmětem sporu není úhradu za složený materiál, k čemuž odkázala vzájemnou korespondenci s poškozeným, který nereagoval na výzvy žalobkyně k doložení složeného materiálu, tudíž předmětem sporu je pouze náhrady škody za poškození budovy a regály, přičemž to, že došlo k poškození budovy a regálů nebylo v řízení sporným, výši škody ve vztahu k těmto položkám žalobkyně prokázala.

58. Na základě skutečností podávajících se ze spisu lze dojít k závěru, že všechny předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu jsou naplněny. V řízení nebylo sporným, že došlo ke zřícení budovy ve vlastnictví žalované z důvodu její nedostatečné údržby, potažmo zřícení její části (odloučení), když toto sama žalovaná tvrdila, kdy zdůrazňovala, že havarijní stav budovy přetrvával již po dobu dvanácti let před škodnou událostí. V důsledku tohoto došlo k újmě na majetku poškozeného spočívající v škodě na budově a movitém majetku, a to v případě budovy 158 981 Kč, v případě regálů 100 000 Kč, celkem tedy 258 981 Kč, přičemž spoluúčast činila 100 000 Kč, jedná-li se tak o plnění z titulu regresu, když žalobkyně z částky 258 981 Kč plnila po odečtu spoluúčasti částku 158 981 Kč, činí tak vzniklá škoda tuto částku. Příčinná souvislost mezi poškozením nemovité věci a movitého majetku – regálů – a zřízením budovy ve vlastnictví žalované je dána.

59. Co se týká obrany ohledně možné spoluúčasti poškozeného, tak následně doplnila žalovaná skutková tvrzení tak, že stav sesunuté budovy byl již dvanáct let před škodní událostí v takovém stavu, že jej bylo možné označit jako havarijní. Pakliže za této situace v místě poškozená vystavěla budovu, jedná se na její straně o nedostatek zakročovací povinnosti.

60. Nadále je tedy třeba hodnotit zakročovací povinnost poškozené. Tato povinnost je zakotvena v ustanovení § 2903 odst. 1 o. z., které zakládá spoluúčast poškozeného, pokud ohrožený k újmě nezakročí způsobem přiměřeným okolnostem. Poté nese poškozený ze svého, čemu mohl zabránit, k čemuž soud odkazuje komentář Občanský zákoník, vydavatelství C. H. BECK k § 2903, elektronické vydání). Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 30 Cdo 1908/2020 uvádí: „Vznik újmy musí být pro poškozeného předvídatelný, jinak by nebylo možno po něm spravedlivě požadovat, aby proti němu zakročil“. Co se týká hrozby újmy, tak k tomuto komentář ASPI k ustanovení § 2903 uvádí: „Hrozba újmy musí být vykládána velmi široce, vždy však v objektivním hledisku. Újma proto hrozí v případech, existuje-li reálné nebezpečí, že škoda nebo újma by mohly vzniknout, buď bezprostředně, nebo v reálně očekávatelné budoucnosti, nebude-li provedeno konkrétní jednání, které hrozbu újmy odvrátí. Riziko tak musí být bezprostřední a reálné…Úprava odvrácení škody nebo újmy, která přímo hrozí poškozenému, je projevem základních principů soukromého práva, že každý má především chránit své zájmy, a nikoli jen trpně přihlížet, jak vzniká nebo se zvětšuje újma. … Neodvrácení je tak v rovině přičitatelnosti vlastního jednání na spoluzpůsobení újmy. …. Právním následkem nečinnosti je, že vznikne-li právně relevantní škoda nebo újma, nemůže se její náhrady poškozený úspěšně domáhat. Důvodem je, že poškozený škodu fakticky způsobil, resp. neučinil vše, co by rozumná osoba na obranu svých práv učinit měla.“. Shodný závěr se podává i z rozsudku Nejvyššího soudu vydaného ve věci sp. zn. 25 Cdo 2471/2000, který uvádí: „Povinnost počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám, znamená pro vlastníka nemovitosti povinnost užívat a spravovat svůj majetek tak, aby jeho stav nezpůsobil škodu jinému, tedy dbát i o to, aby na jeho vlastním pozemku byla provedena opatření zamezující či snižující možnost vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách, a pokud již škoda hrozí, učinit opatření k jejímu odvrácení. Spoluzavinění poškozeného na vzniku škody přichází v úvahu i tehdy, jestliže v době hrozící škody nezakročil přiměřeným způsobem k jejímu odvrácení.“.

61. Ve vztahu k ustanovení § 2903, odst. 1 o. z. je však namístě odkázat komentář ASPI k tomuto ustanovení, který uvádí: „Úprava odvrácení škody nebo újmy, která přímo hrozí poškozenému, je projevem základních principů soukromého práva, že každý má především chránit své zájmy, a nikoli jen trpně přihlížet, jak vzniká nebo se zvětšuje újma. Oproti dosavadní úpravě však občanský zákoník zakročení neukládá jako povinnost, neboť vychází z přesvědčení, že je soukromou záležitostí každého, jak nakládá s vlastním majetkem. Neodvrácení je tak v rovině přičitatelnosti vlastního jednání na spoluzpůsobení újmy. Obdobné ustanovení lze nalézt v § 2918, které právo na náhradu škody poměrně snižuje, a to v závislosti na míře spoluzpůsobení škody poškozeným. Jejich vzájemný vztah je však sporný (Melzer in Melzer, Tégl a kol., 2018, § 2903, Rn. 18) a lze se přiklonit k dělení na základě časového testu. Spoluzpůsobení škody přichází v úvahu, kdy nekonání nebo opomenutí poškozeného vztahujeme k okamžiku před vznikem škody, zatímco povinnost ke zmírnění po jejím vzniku nebo vzniku reálné hrozby.“.

62. Pakliže bylo shora uvedeno, že odpovědnost dle § 2938 o. z. je odpovědností objektivní, ve vztahu k níž se žalovaný domáhá stran poškozeného nedostatku zakročovací povinnosti, tak soud k tomuto odkazuje nadále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydané ve věci sp. zn. 25 Cdo 3486/2023 dne 24. 9. 2024, které uvádí: „Povinnost vlastníka k náhradě škody způsobené zvířetem podle § 2933 o. z. je objektivní, nastává bez ohledu na zavinění, a to i v případě, že zvíře bylo vlastníkem svěřeno pod dohled jiné osoby, zatoulalo se nebo uteklo. Společně a nerozdílně s vlastníkem nahradí škodu osoba, které bylo zvíře svěřeno, která je chová či jinak používá. Ustanovení § 2933 o. z. neomezuje vznik povinnosti k náhradě škody na situace, v nichž dojde k nějakému nežádoucímu, neočekávatelnému či nezvladatelnému chování zvířete ani nevyžaduje porušení právní povinnosti jeho vlastníkem. Podstatné je, zda byla škoda způsobena zvířetem, tedy tím, že se projevily jeho specifické vlastnosti. Podupání člověka koněm je způsobení újmy zvířetem ve smyslu § 2933 o. z. Okolnosti, za jakých se poškozený dostal pod kopyta koně, ačkoli chování koně před škodní událostí bylo standardní, lze zohlednit zejména při úvaze o jejich případné přičitatelnosti poškozenému ve smyslu § 2918 o. z. …prokázáno, … žalovaná .. ke dni vzniku škody vlastnicí klisny a matka žalobkyně (jezdkyně) zemřela ..ji klisna pošlapala. Závěr soudů o existenci příčinné souvislosti mezi působením zvířete (jeho zvláštní povahy) a újmou primární poškozené je správný. Úmrtí matky žalobkyni způsobilo duševní útrapy, tedy nemajetkovou újmu, kterou je podle § 2959 o. z. povinen odčinit škůdce. Tím je podle § 2933 o. z. vlastník zvířete (společně s ním osoba, jíž bylo zvíře svěřeno), neboť jde o újmu způsobenou zvířetem. Protože vlastník a osoba, jíž bylo zvíře svěřeno, odpovídají za škodu společně a nerozdílně, může poškozený požadovat náhradu celé újmy po kterémkoli z nich, tedy i po vlastníku. Jezdkyni bylo v daném případě namístě pokládat za osobu, jejímuž dohledu byl zvíře svěřeno vlastníkem, byť šlo o svěření dočasné a za úplatu. Jezdkyně proto byla osobou společně a nerozdílně odpovědnou s vlastníkem za škodu způsobenou zvířetem třetím osobám, protože však byla současně primární poškozenou, její odpovědnost se neuplatní. Odpovědnost vlastníka zvířete podle § 2933 o. z. může být limitována, či dokonce v závislosti na konkrétních skutkových okolnostech případu vyloučena, bude-li prokázáno, že na vzniku škody se zčásti nebo zcela podílely okolnosti přičitatelné poškozenému (§ 2918 o. z.).“. Citované rozhodnutí sic směřuje na aplikace ustanovení § 2933 o. z., avšak taktéž zakládající objektivní odpovědnost, kdy ve vztahu k tomuto hodnotí i otázku spoluúčasti dle § 2918 o. z., tedy okolnosti přičitatelné poškozenému. Z citovaného rozhodnutí se zcela jednoznačně podává, že i v případě objektivní odpovědnosti není aplikace ustanovení § 2918 o. z. vyloučena, tudíž lze uzavřít, že totéž platí i ve vztahu k ustanovení § 2903, odst. 1 o. z.

63. Zde je tak třeba hodnotit, zdali v souzené věci by mělo být aplikováno ustanovení § 2903, odst. 1 o. z. či § 2918 o. z.

64. Podle ustanovení § 2918 o. z. platí, že škůdce nemůže nést celou vzniklou škodu, pakliže jednou z příčin škody bylo i jednání strany poškozené. Zde je rozhodným, zdali v důsledku tohoto škoda buď vznikla či se zvětšila. To znamená, zdali jsou na straně poškozeného takové okolnosti, které v důsledku jeho jednání (jímž jest konání či opomenutí), či jiných okolností, které jsou pro vznik škody rozhodné a jsou poškozenému přičitatelné, měly za následek vznik či zvětšení škody. V daném zákonném ustanovení je tak zakotven právní nástroj obrany škůdce vůči poškozenému. Pro aplikaci citovaného zákonného ustanovení je rozhodným, zdali na straně poškozeného je dána zákonná povinnost, jíž tento porušil, protože není-li tomu tak, není možné úvahu o zavinění poškozeného uplatnit.

65. V souzené věci není žádná zákonná, potažmo jiná, povinnost, jíž by poškozená měla porušit, v důsledku níž by vznikla na její straně škoda a která by tak zakládala úvahu o spoluúčasti. Zde by případně přicházelo v úvahu výhradně porušení ustanovení § 2903, odst. 1 o. z.

66. Ve věci je tedy třeba posuzovat, zdali tím, že poškozená vystavěla budovu v místě, kde na sousedním pozemku se nachází budova v havarijním stavu jednala v rozporu s ustanovením § 2903, odst. 1 o. z. Žalovaná se s odkazem na to, že zřícená budova byla v havarijním stavu již dlouhou dobu před škodní událostí dovolávala toho, že zde již v době výstavby poškozené budovy existovalo reálné nebezpečí, že škoda, újma, vznikne, když ne bezprostředně, tak v reálně očekávatelné budoucnosti. Dle žalované by tak reálným konkrétním jednáním, jež by hrozbu újmy mohlo odvrátit, bylo to, že na daném pozemku budova vůbec nebude vystavěna, kdy tímto by tak poškozená chránila své zájmy, a neučinila-li tak, svým jednáním spoluzavinila újmu, tudíž se v důsledku svého jednání nemůže plnění po žalované domáhat.

67. S touto argumentací žalované se nelze ztotožnit.

68. Listina základních práv a svobod v článku 11, odst. 1, 3 uvádí: Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Dědění se zaručuje. Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

69. Jak uvádí odstavec prvý citovaného článku Listiny základních práv a svobod, tak každý má právo vlastnit majetek. Součástí tohoto práva je právo držby věci, právo jejího užívání a požívání plodů a užitků, právo změny věci včetně jejího zničení a právo nakládání s věcí. Toto vše tvoří soubor vlastnického práva. Pakliže by byla přijata úvaha žalovaného, že nemůže být využit řádně pozemek vlastníka k realizaci výstavby budovy, protože na přilehlém pozemku se nachází budova v havarijním stavu, došlo by tím k nepřiměřenému omezení vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku, které by tak bylo zúženo v zásadě pouze na „holé“ vlastnictví, bez jakékoliv další možnosti pozemek využít, neboť tuto úvahu by bylo nutným vztáhnout na jakékoliv další nakládání s pozemkem. Dokonce by tak mohlo docházet i k cílenému ovlivňování vlastníka sousedního pozemku, ba až přímo omezování vlastnického práva vlastníka sousedního pozemku, neboť takto by mohla být udržována záměrně budova v havarijním stavu, což by tak nutně muselo vést k vzdání se jakéhokoliv dalšího nakládání se sousedním pozemkem. Zde nelze uvažovat o základní prevenční povinnosti, jíž jest nezdržovat se v blízkosti budovy v havarijním stavu, ale o tom, že by nebylo možné pozemek využívat vůbec, nebylo by možné na něj nic umisťovat, a ve svém důsledku se na něm i pohybovat. Přitom naopak, právě ten, kdo budovu vlastní je zavázán k takové péči o svůj majetek, což odráží odstavec 3 shora citovaného článku, aby jím nezasahoval do práv ostatních, k čemuž by tak zde nepochybně docházelo.

70. Uzavřeno tedy bylo, že nárok žalobkyní uplatněný je důvodným. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 158 981 Kč a částky nákladů na vymáhání v částce 1 200 Kč, k čemuž soud odkazuje nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odst. 3, dle nějž jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1200 Kč. V souzené věci žalobkyně i žalovaná jsou osobami podnikajícími, tudíž aplikace citovaného ustanovení přichází.

71. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

72. Žalované byla dle shora citovaných zákonných ustanovení uložena povinnost k plnění úroku z prodlení z částky 158 981 Kč od 26. 9. 2023, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla vyzvána předžalobní výzvou, která jí byla doručena dne 18. 9. 2023 k plnění, přičemž neplnila a je tak od uplynutí lhůty k plnění v prodlení.

73. Žalovaná je povinna plnit ve lhůtě dle § 160, odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, o. s. ř., když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, které by zakládaly úvahu o plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

74. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142, odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšnou. Na straně žalobkyně vznikly náklady na úhradu soudního poplatku a právní zastoupení. Soudní poplatek činil 6 360 Kč. Náklady právního zastoupení sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění do 31. 12. 2024 za úkony právní pomoci a hotové výdaje učiněné do uvedeného data a ve znění od 1. 1. 2025 za úkony právní pomoci a hotové výdaje učiněné od uvedeného data. Hodnota úkonu právní pomoci za úkony do 31. 12. 2024 činí á 7 460 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, účast při jednání dne 8. 11. 2024, písemné podání ze dne 4. 12. 2024 dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024, a z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v uvedeném znění. A dále á 7 460 Kč za účast při jednání soudu dne 8. 1. 2025 dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025, a z náhrady hotových výloh á 450 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137, odst. 4 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 8 179,50 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 53 489,50 Kč je žalovaná povinna uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149, odst. 1 o. s. ř.) v zákonné pariční lhůtě (§ 160, odst. 1 o. s. ř.)

Poučení