22 C 99/2016-872

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Janem Lipertem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupena advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o přiměřené zadostiučinění 470 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 240 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 230 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna nahradit náklady státu České republice – [název soudu] na účet [název soudu] v rozsahu 50 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna nahradit náklady státu České republice – [název soudu] na účet [název soudu] v rozsahu 50 % ve výši, která bude uvedena v samostatném usnesení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vyjádření účastníků a průběh řízení 1. Žalobkyně se domáhala po žalované zadostiučinění ve výši 470 000 Kč s příslušenstvím, která jí vznikla nesprávným úředním postupem soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], při vyklizení žalobkyně dne [datum] z domu na adrese [adresa], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Oprávněným byl její otec [příjmení] [jméno] [příjmení] a na straně povinného vystupoval [příjmení] [příjmení], který se však ve vyklizeném domě nezdržoval. Žalobkyně byla vyklizena z domu nesprávně, neboť se v domě zdržovala oprávněně, a nemovitosti neužívala na základě práva povinného. Vyklizení bylo vedeno po dohodě s oprávněným soudní exekutorkou účelově a úmyslně se snahou žalobkyni z domu vystěhovat. Soudní exekutorka se snažila následně svůj nesprávný úřední postup zakrýt. Vyklizení bylo pro žalobkyni šokem a stresovalo ji. Žalobkyně trpěla depresemi, nespavostí, psychickými problémy. Žalobkyně v domě bydlela dlouhodobě a byla vyklizena z honosné vily do stísněné garsonky.

2. Žalovaná se žalobě bránila tím, že žalobkyně má být odškodněna jen za újmu způsobenou při samotném vyklizení. Žalobkyně se po otci následně nedomáhala, aby se do domu mohla vrátit a nastolený stav vystěhování fakticky akceptovala.

3. Soud ve stručnosti shrnuje dosavadní průběh řízení. Ve věci je nyní rozhodováno v pořadí třetím rozsudkem. Již v předchozích rozsudcích bylo závazně dovozeno, že soudní exekutorka se dopustila nesprávného úředního postupu, pokud žalobkyni vyklidila, aniž by bylo postaveno najisto, že nemovitost užívá na základě práva povinného. Žalobkyně byla poučena podle § 118a odst. 1,3 o. s. ř. včetně následků nesplnění výzvy, jak psychické vypětí v důsledku nuceného opuštění domova zasáhlo do jejího života, jaké konkrétní obtíže jí způsobilo, v jakém rozsahu, že byla tato újma způsobena právě tvrzeným nesprávným úředním postupem, jaký byl charakter a stabilita bydlení ve vyklizovaném domě a v novém bydlišti. Žalobkyně uvedla, že trpí poškozením zdraví v podobě posttraumatické stresové poruchy, pocity méněcennosti, snížením sexuálního apetitu a frustrační tolerance ke stresu. Dům 18 + 1 + kk měl podlahovou plochu 750 m2, k dispozici byla herna, 6 WC a sprchových koutů, vnitřní bazén a garáž. Po provedení exekuce se přestěhovala do 1 + 1, který nepovažovala za svůj domov. V této souvislosti soud připomíná, že změna žaloby, kterou se žalobkyně domáhala odškodnění škody na zdraví, nebyla v řízení připuštěna. V řízení též došlo k částečnému zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby co do zákonných úroků z prodlení. Žalobkyni bylo již pravomocně přiznáno za žalovanou nemajetkovou újmu 10 000 Kč.

4. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla věc vrácena soudu prvního stupně s pokynem doplnit dokazování ohledně spolčení soudní exekutorky s oprávněným a jejím zlém úmyslu žalobkyni vystěhovat, a dále její snahy zakrýt pochybení vytvářením falešných důkazů a nedovolenou manipulací se spisem, což by zvyšovalo zadostiučinění. Z dalšího odůvodnění rozsudku [název soudu] lze vyzdvihnout, že při stanovení výše zadostiučinění nebylo dle [název soudu] dostatečně zohledněno, že žalobkyně nuceně opustila své dlouhodobé bydliště a došlo u ní ke snížení standardu bydlení. [příjmení] otce žalobkyně výši zadostiučinění nesnižuje. Za nesprávnou byla označena úvaha, že nelze klást k tíži soudní exekutorce, že se žalobkyně do domu po vyklizení nevrátila.

5. Po rozhodnutí [název soudu] zůstalo předmětem řízení 470 000 Kč se zákonnými úroky od [datum] do zaplacení. Sporné a nesporné skutečnosti 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že exekuční návrhem podaným Ing. [jméno] [příjmení] jako oprávněným na [jméno] [příjmení] jako povinného se oprávněný domáhal vyklizení nemovitosti – domu na adrese [adresa]. [jméno] [příjmení] č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] se svolením k vykonatelnosti. Na základě tohoto exekučního titulu byla dne [datum] pověřena provedením exekuce Mgr. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu v [obec]. Exekuce byla provedena, přičemž byla vyklizena z nemovitosti i žalobkyně. [příjmení] bylo i předběžné uplatnění nároků žalobkyně u žalované dne [datum].

7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda byla exekuce vedena soudní exekutorkou účelově a úmyslně se snahou žalobkyni z domu vystěhovat, zda se soudní exekutorka snažila následně svůj nesprávný úřední postup zakrýt, zda bylo pro žalobkyni vyklizení šokem a stresovalo ji, zda žalobkyně trpěla depresemi, nespavostí, psychickými problémy, zda žalobkyně v domě bydlela dlouhodobě, zda byla vyklizena z honosné vily do malého stísněného bytu. Prokázané skutečnosti 8. Soud vzal ve stručnosti za prokázané, že exekuce vyklizením žalobkyně byla vedena soudní exekutorkou účelově a úmyslně se snahou žalobkyni z domu nezákonně vystěhovat. Soudní exekutorka se snažila následně svůj nesprávný úřední postup zakrýt manipulací se spisem a vytvářením falešných důkazů. Vyklizení bylo pro žalobkyni šokem a značně ji stresovalo. Žalobkyně v důsledku nezákonné exekuce trpěla depresemi, nespavostí a psychickými problémy. Žalobkyně byla nucena se přestěhovat z honosné vily, kde dlouhodobě bydlela do malého stísněného bytu. Důkazy a jejich hodnocení 9. Soud po vrácení věci [název soudu] doplnil dokazování, na základě kterého dospěl k odlišným skutkovým závěrům než v předchozím rozhodnutí. Soud zde vyzdvihuje zejména výpověď svědka [příjmení], která byla následně podpořena znaleckým zkoumáním.

10. Soud se nejprve bude zabývat doplňujícím dokazováním, neboť v rámci něho se vyskytly stěžejní důkazy pro rozhodnutí ve věci.

11. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že oprávněnému podepsal nájemní smlouvu, ačkoliv ve vyklizované nemovitosti osobně nikdy nebydlel. Žalobkyni nikdy neviděl. Svědek byl v [obec] pouze jednou dne [datum] podepsat notářský zápis JUDr. [jméno] [příjmení] č. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] se svolením k vykonatelnosti. Dovezl jej tam otec žalobkyně, se kterým jej seznámila společná známá paní [příjmení] Exekutorský úřad v [obec] osobně nenavštívil a doručenku k písemnosti č. j. [číslo jednací] s datem [datum rozhodnutí] nepodepsal. O exekuci ho informoval jen otec žalobkyně. Soudní exekutorku ani svědka [příjmení] svědek nepoznával, nájem za nemovitost by si nemohl dovolit. Osobní věci a dokumenty donesl ve dvou igelitkách do nemovitosti v doprovodu otce žalobkyně do horního patra v době, kdy byla nemovitost prázdná. Jednalo se o zabezpečenou nemovitost s kamerami, neznal k nemovitosti bezpečnostní kódy. Otci žalobkyně se občas staral o zahradu. Poté, co mu otec žalobkyně řekl, ať si věci z nemovitosti odnese, takto za jeho přítomnosti udělal. Byl domluven, že pokud mu bude vypomáhat, tak proti němu otec žalobkyně exekuci zastaví, což bylo poté, co se dozvěděl, že byli z nemovitosti vystěhováni nějací cizí lidé. Po vyklizení též viděl otce žalobkyně s nějakou ženou mluvící rusky. Soud zhodnotil výpověď svědka jako částečně věrohodnou. Věrohodnost svědka snižovala skutečnost, že nedokázal události časově zařadit přesněji a fakt, že při podání vysvětlení policii lhal. Na druhou stranu svědek přesvědčivě popsal, že byl v [obec] jen jednou. Ve vzpomínkách se vracel pouze k podpisu notářského zápisu s nájemní smlouvou. Přesvědčivě též působila jeho výpověď v té části, kdy uvedl, že doručenku k usnesení o vyklizení nepodepsal a popsal, že do nemovitosti odnesl své věci v doprovodu otce žalobkyně v době, kdy byla prázdná. Nemovitosti k datu vyklizení tak nikdy neužíval a notářský zápis sloužil jen jako podklad pro nezákonnou exekuci. Soud dal přednost současné výpovědi svědka před jeho vysvětlením na policii, když současnou výpověď svědek učinil s poučením o následcích trestního stíhání a byla podpořena dalšími důkazy, když i z dalšího provedeného dokazování má soud vyvrácené, že by do dne vyklizení svědek nemovitost užíval. Popis rusky mluvící ženy odpovídá popisu přítelkyně otce žalobkyně a svědkovým občasným návštěvám po vyklizení žalobkyně, kdy vypomáhal otci žalobkyně na zahradě, což shodně popsal i otec žalobkyně, který toto dával do souvislosti s odpracováním dluhu. Svědek zanesl do prázdné nemovitosti v doprovodu otce žalobkyně, což koreluje s verzí událostí, jak ji podává žalobkyně a částečně s verzí otce, který vypověděl, že mu tyto věci zase sám vrátil. Výpověď svědka učiněná v projednávané věci oproti výše uvedenému vysvětlení na policii působí logicky a věrohodně. Výpověď je podpořena znaleckým zkoumáním (falešný podpis na doručence) i výpověďmi žalobkyně, jejího bratra a matky žalobkyně. Svědek se při výslechu choval naprosto spontánně a projevoval lítost nad tím, co způsobil žalobkyni.

12. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] soud zjistil, že po zajištění srovnávacího materiálu z exekučního spisu, policejního spisu, od [stát. instituce], Městské části [obec a číslo], [anonymizována dvě slova] ČR, ČSSZ a zkouškách písma při zpracovatelnosti doručenky a vyhovujícímu srovnávacímu materiálu byl učiněn kategorický závěr o tom, že podpis na doručence o vyklizení nemovitosti povinného [jméno] [příjmení] není jeho podpisem. Doručenka k usnesení o vyklizení nemovitosti byla zfalšována.

13. Ze znaleckého posudku [anonymizováno] ústavu ze dne [datum] s přílohovou tabulkou soud zjistil, že protokol o průběhu exekuce [datum] a protokol se záznamem o předání klíčů neobsahují validní konverzní doložku. Zdánlivě věrohodná doložka byla naskenována, když zájmové soubory – a jejich doložky) vykazují rozdíl vnitřních časových razítek a razítka na naskenované doložce v řádu zhruba měsíce, ačkoliv by se mělo jednat o řády sekund. S oběma protokoly o průběhu exekuce bylo soudní exekutorkou manipulováno a to v souvislost s její potřebou vyjádření ke stížnosti na průběh exekuce a vytvořením falešných důkazů o oprávněnosti exekuce, když časový odstup odpovídá dataci jejímu vyjádření ke stížnosti pro Ministerstvo spravedlnosti.

14. Z dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [anonymizováno] ústavu ze dne [datum] soud zjistil, že inkriminovaná věta o zaznamenání věcí povinného na žádost paní [celé jméno žalobkyně] v protokolu o průběhu exekuce byla napsána skupinově shodnou náplní psacího prostředku, avšak vepsání této věty proběhlo za jiných podmínek než zbývající část protokolu. Dopsání věty neproběhlo v plynulé návaznosti na předchozí text, o čemž svědčí jiné protlaky listiny. Soud tak uvěřil matce žalobkyni, že tato věta v protokole původně nebyla a musela být do protokolu dodatečně dopsána, což potvrzuje i to, že protokol o průběhu exekuce neobsahuje validní konverzní doložku.

15. Z odpovědí [anonymizováno] ústavu ze dne [datum] soud zjistil, že s ohledem na to, že zkoumané konverzní doložky jsou pouze zdánlivé a nebyly vytvořeny žádným certifikovaným programem a celý PDF dokument je pouze naskenován, nelze zkoumat, zda byly původně připojeny k jinému dokumentu a tyto srovnávat.

16. Ze spisu Obvodního ředitelství policie [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] [rok] [číslo] soud zjistil, že usnesením [název soudu] ze dne [datum] sp. zn. III ÚS 1264/17 byla odmítnuta ústavní stížnost Ing. [jméno] [celé jméno žalobkyně] proti odložení trestního oznámení proti jejímu bývalému manželovi pro podezření neoprávněného zásahu do práva k domu. Trestní oznámení bylo oznamovatelkou opakovaně doplňováno. Policie odložila věc dne [datum], neboť nebylo prokázáno, že uzavření nájemní smlouvy a následné vedené exekuce bylo vedeno s úmyslem vystěhovat z domu svou rodinu. Exekutorský vykonavatel dle policie pochybil, pokud vystěhoval žalobkyni, která neodvozovala své užívací právo od povinného. Nájemní smlouva byla s povinným dle policie uzavřena jen fiktivně a soudního vykonavatele nepovažovala policie za úřední osobu. Dne [datum] byla stížnost proti odložení věci státním zastupitelstvím odmítnuta jako nedůvodná. Ve věci podali vysvětlení žalobkyně, její matka, bratr, přítelkyně syna, [příjmení] [příjmení], přítel žalobkyně a kamarádka žalobkyně, soudní vykonavatelé i oprávnění. Policie zajistila i vzájemnou komunikaci manželů, notářský zápis, reportáž, fotografie a další dokumenty. Povinný [příjmení] popřel, že by podepsal doručenky k usnesení o vyklizení nemovitosti a plnou moc pro JUDr. [příjmení]. Ve spise je i úřední záznam policie v rozdílech metadat fotografií věcí povinného, tyto jsou sice plně evidovatelné, avšak srovnáním časů nabyla policie důvodné podezření, že snímky nebyly pořízeny v den vyklizení.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], soudní exekutorky, soud zjistil, že tato nevyloučila předchozí dohodu s otcem žalobkyně, jak má exekuce probíhat, ale uváděla, že si na ni nevzpomíná. Soud zjistil, že úřední záznam ze dne [datum] do exekutorského spisu vkládala svědkyně. Toto se shoduje s údaji ze systému a odpovídá tomu i poznámka o digitálním podpisu se jménem svědkyně. Svědkyně byla informována o průběhu vyklizení. Soud nevzal za zjištěné, že by se svědkyně dne [datum] setkala s [jméno] [příjmení], který toto popřel. Popřela to ostatně i svědkyně při jednání dne [datum] v souběžném řízení, kdy dle protokolu na dotaz zástupce žalobce, zda někdy viděla pana [jméno] [příjmení], svědkyně odpověděla:„ Ne“. V projednávané věci ani po dotazech soudu si ze schůzky ničeho nevybavila. Svědkyně nedokázala vysvětlit okolnosti vzniku (falešného) podpisu na doručence povinného k usnesení o vyklizení povinného, ani proč je v úředním záznamu uvedeno, že povinnému takové usnesení osobě doručila, ani proč je úřední záznam datován [datum], ačkoliv údaj„ digitálně podepsal“ nese datum [datum], což se shoduje s datem odpovědi soudní exekutorky Ministerstvu spravedlnosti k podané stížnosti na její postup. Svědkyně nedokázala vysvětlit způsob provádění exekuce ani manipulaci se spisem. Z událostí vyklizení si pamatovala jen, že ji kontaktoval vykonavatel a že úřední záznam ze schůzky s povinným sepisovala a zakládala do spisu. Soud uzavírá, že výpověď svědkyně byla nevěrohodná a na většinu otázek odpověděla, že si nevzpomíná nebo nevybavuje. Svědkyně u soudu působila rozladěným dojmem a vůči žalující straně vystupovala útočně. Z výpovědi se v zásadě nedá vycházet při zjištění skutkového stavu.

18. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], soud zjistil, že při vyklizení byl zaměstnán jako ostraha a kolem vyklizení žalobkyně byl povyk a vypjatá atmosféra, což však bylo pro svědka při vyklizování běžné. Před svědkem se nikdo vulgárně ani násilně nechoval. Vyklizení proběhlo ve velkém domě s kaplí. Při vyklizení telefonovala žalobkyně oprávněnému, který vlastnil dům. Telefonu použili i vykonavatelé, neboť žalobkyně a její rodina sporovala oprávněnost exekuce. Na místě byl s vykonavateli [anonymizováno] a [příjmení], na které dával pozor. Většinou na vyklizení jezdil svědek [příjmení], zde byl i vykonavatel [anonymizováno]. Na svědkovi soud pozoroval snahu si události vybavit, avšak s ohledem na jeho specifickou roli, z níž vyplývá omezené zapojení do vyklizení, lze z jeho výpovědi vycházet jen omezeně.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že působil jako vykonavatel při vyklizení a nadále vyklizení pro soudní exekutorku Mgr. [příjmení] provádí. Vyklizení svědek hodnotil jako problémové a emotivní. Od oprávněného dostal klíč od nemovitosti bezprostředně před vyklizením (ve shodě s výpovědí žalobkyně a otcem žalobkyně). V průběhu exekuce kontaktoval soudní exekutorku a věc s ní konzultoval. Zástupce oprávněného [příjmení] [příjmení] byl též informován o průběhu exekuce, o který se telefonicky zajímal. V průběhu výkonu prokázala žalobkyně svědkovi totožnost. Stěhovací služby zajišťoval oprávněný, který též určoval, co se má vyklidit. Vkládání dokumentů do systému si řídí soudní exekutorka sama (ve shodě s výpovědí soudní exekutorky). Věci ze soupisu po dohodě s oprávněným ponechaly na místě. [příjmení] svědek předával oprávněnému. Nevyloučil, že na místo vyklizení dorazili i druhý den či ještě později po výslechu na policii. Ani tento svědek nevypovídal ochotně, zejména odkazoval na své dřívější výpovědi, v nichž však nedokázal v nich vysvětlit rozpory (např. okolnosti falešné doručenky k vyklizení). Rozpory o verzi událostí, jak ji svědek podával, se ještě více prohloubily (např. den kdy byl sepsán druhý protokol o průběhu exekuce, když svědek uvedl, že to bylo až po výslechu na policii). Výpověď svědka byla po výpovědi soudní exekutorky nejméně přesvědčivá. Po doplnění dokazování ji oslabilo zejména zjištění, že s protokoly o průběhu exekuce bylo manipulováno, když tyto neobsahují validní konverzní doložky. Z výpovědi se v zásadě nedá vycházet při zjištění skutkového stavu. Nadále však platí, že i z této výpovědi lze zjistit, že při vyklizení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když bylo vyklizení vykonáno přes odpor žalobkyně, ačkoliv proti ní nesměřoval exekuční titul, což se svědek i u jednání snažil marně obhájit výmluvou, že žalobkyně neprokázala své užívací právo a nepodala návrh na odklad exekuce. Po dojmu výpovědi svědka soud uvěřil žalobkyni, že se v průběhu exekuce svědek choval povýšeně, neboť při obhajobě svého postupu tak působil i u soudního jednání.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že se v době vyklizení působil jako vykonavatel. V roce [rok] z [exekutorský úřad] odešel. Oba protokoly o průběhu exekuce svědek psal a podepsal. Svědek též poznal svůj podpis na doručence k usnesení o vyklizení nemovitosti. Většinou na vyklizení jezdil svědek, svědek [příjmení] na vyklizení často nejezdil. Výpověď svědka působila odměřeně, události vyklizení evidentně vzpomínat nechtěl. Svědek nechtěl k vyklizení ničeho vypovědět a nevzpomněl si ani na nic, co by ho osobně zaujalo (např. na rozdíl od svědka [příjmení], který spontánně vzpomínal na kapli v domě). Z výpovědi svědka se v zásadě nedá vycházet při zjištění skutkového stavu.

21. Z vyžádané součinnosti pro policii ze dne [datum] soud zjistil, že se soudní exekutorka přihlásila k vlastnictví obou fotoaparátů, kterými měl být zdokumentováno místo provedení exekuce. Žádný z fotoaparátů neměla k dispozici.

22. Ze sdělení soudní exekutorky ze dne [datum] doplněné ústním sdělením při jednání dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutorka není schopna doložit další exekuce, ve kterých by byl použit fotoaparát, kterým byly pořízeny snímky osobních věcí povinného. Sepsané movité věci byly ponechány na místě. Úřední záznam ze dne [datum] byl uložen pod přihlašovacími údaji a digitálním podpisem soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení].

23. Pokud jde o listiny založené žalobkyní při jednání dne [datum] soud uvádí, že z usnesení o vyklizení s informací o vyvěšení na úřední desce a digitálním podpisem soud zjistil, že sdělení o možnosti povinného si uloženou písemnost vyzvednout bylo vyvěšeno dne [datum] tj. po samotném vyklizení. Usnesení ze dne [datum] pak nese záznam o digitálním podpisu dne [datum]. Oprávněnému bylo osobně doručováno dne [datum]. [příjmení] moc JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] za oprávněného byla do spisu založena až [datum]. Z fotografií s názvy soubory soud zjistil, že soubor [anonymizováno] nese informaci o datu vytvoření [datum] a soubor [anonymizováno] nese informaci o datu vytvoření také [datum]. Doručenku k usnesení o vyklizení samostatně blíže nehodnotil, neboť byly předmětem znaleckého zkoumání. Vlastnosti dokumentu usnesení o vyklizení uvádějí datum vytvoření dokumentu [datum], stejně jako soupis movitých věcí. Naopak protokol o průběhu exekuce i druhý protokol o průběhu exekuce s předáním klíčů nesou informaci o vytvoření ze dne [datum]. Kromě dat se liší i údaje o platnosti certifikátů [anonymizováno]. Jedná s o kopie částí exekučního spisu, které potvrzují závěry stvrzené i znaleckým zkoumáním, že s exekučním spisem bylo manipulováno.

24. Z výpisu z registru ARES soudní exekutorky soud zjistil, že dle záznamu ČSÚ má exekutorský úřad 6 – 9 zaměstnanců. Jedná se tak co do počtu zaměstnanců o malý exekutorský úřad.

25. Z protokolu o jednání ve věci [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že ve věci vypovídal svědek [jméno] [příjmení], starší, který nedokázal vzpomenout, kdy se měl svědek [příjmení] nastěhovat do vyklizené nemovitosti. Nenabídl přesvědčivé vysvětlení, jak měl svědek [příjmení] obývat byt společně s jeho rodinou před nezákonnou exekucí, nevysvětlil, proč nezasáhl, když mu dcera volala, že jí exekučně vyklízí. V souběžném řízení vypovídala i soudní exekutorka, kterou v průběhu exekuce kontaktoval vykonavatel, jak má postupovat ohledně vyklizení žalobkyně. Bez návrhu na odklad dala pokyn k pokračování exekuce. Popřela, že by viděla svědka [příjmení]. Na nesrovnalosti ohledně řazení exekučního spisu nedokázala odpovědět, nedokázala si vzpomenout, kdo hradil stěhování, které má primárně hradit exekutorský úřad.

26. Pokud jde o dokazování před rozhodnutím [název soudu] soud v projednávané věci, soud dospěl ve spojení s výše uvedenými důkazy k následujícím závěrům.

27. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že dne [datum] bylo vydáno předběžného opatření, kterým bylo zakázáno Ing. [jméno] [příjmení] nakládat s pozemkem, jehož součástí byl vyklizovaný dům. Mezi rodiči žalobkyně probíhali majetkové spory ohledně této nemovitosti, kdy se matka žalobkyně domáhala vrácení darované nemovitosti.

28. Z dopisu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že si Ing. [jméno] [příjmení] v domě nepřál přítomnost Ing. [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně.

29. Z emailu otce žalobkyně ze dne [datum] směřující její matce soud zjistil, že mezi rodiči žalobkyně probíhali spory i o to, kdo bude hradit náklady na užívání domu. Otec žalobkyně nezmiňuje, že by nemovitost pronajal povinnému [jméno] [příjmení].

30. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobkyně opakovaně naléhal, aby se matka žalobkyně z domu vystěhovala.

31. Z odpovědi na výzvu ze dne [datum] a soud zjistil, že matka žalobkyně se odmítala k výzvám otce žalobkyně z domu vystěhovat a vedla s ním spor o vlastnictví domu.

32. Z dopisu JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce otce žalobkyně uvedl, že se má matka žalobkyně do 14 dnů vystěhovat, jinak přikročí otec žalobkyně k jejímu vystěhování. Konec 14 denní lhůty připadl na [datum]. Ve světle doplněného dokazování lze tento důkaz zhodnotit tak, že vyklizení soudní exekutorkou neproběhlo dne [datum] náhodou. Vyklizení proběhlo okamžitě poté, co matce žalobkyně vypršela lhůta daná oprávněným nemovitost opustit. Jedná se o podstatný detail stvrzující, že nezákonná exekuce proběhla právě po předchozí dohodě s oprávněným. Tento závěr není podpořen jen shodou dat, ale též tím, že soudní exekutorka věděla, že pro vyklizení nejsou splněny ani formální podmínky, v průběhu exekuce byl oprávněný kontaktován, exekuce proběhla naprosto nestandardním způsobem, kdy byla vyklizena rodina oprávněného, ale věci povinného, který v dané nemovitosti ani nebydlel, na místě zůstaly. Věci nebyly pojaty do soupisu, ale byly zdokumentovány odlišným fotoaparátem než ostatní okolnosti průběhu vyklizení. Soudní exekutorka se k tomu všemu následně snažila své pochybení zakrýt manipulací se spisem a vytvářením falešných důkazů. Teto důkaz ve spojení s dalšími důkazy tak zřetelně ukazuje, že na nesprávném způsobu provedení exekuce byli soudní exekutorka i oprávněný dohodnuti předem.

33. Vystěhování z domu matka odpovědí ze dne [datum] odmítla.

34. Z výpisu z centrální evidence exekucí [jméno] [příjmení], soud zjistil, že proti povinnému byla nařízena řada exekucí ([datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (6x), [datum], [datum], [datum]), což je ve shodě s jeho výpovědí, že mu další exekuce tolik nevadil a nájem vyklizovaného domu si nemohl dovolit.

35. Z notářského zápisu notáře JUDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] a [spisová značka], soud zjistil, že oprávněný s povinným prohlásili, že dne [datum] uzavřeli nájemní smlouvy na vyklizovanou nemovitost. Povinný svolil k přímé vykonatelnosti notářského zápisu včetně případného vyklizení a uznal údajný dluh ve výši 50 000 Kč jako dlužné nájemné. Povinný se zavázal k vyklizení nemovitosti do [datum].

36. Z e-mailu otce žalobkyně ze dne [datum] adresovaný bratrovi žalobkyně soud zjistil, že v září [rok] byl byt v [anonymizováno] [číslo] obýván nájemníky.

37. Z výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti ze dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutorka vyzvala povinného k vyklizení předmětné nemovitosti se všemi členy domácnosti a uhradit náklady exekuce ve výši 12 403 Kč.

38. Z vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutorka na základě vykonatelného notářského zápisu [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka] hodlala vyklidit povinného se všemi členy jeho domácnosti.

39. Z dopisu zaměstnavatele [jméno] [příjmení] soudnímu exekutorovi ze dne [datum] soud zjistil, že povinný dne [datum] pobíral mzdu ve výši 9 000 Kč, ze které jsou prováděny exekuční srážky.

40. Z e-mailu otce žalobkyně ze dne [datum] vč. přílohy adresovaný matce žalobkyně soud zjistil, že žalobce vyzval matku žalobkyně k úhradě nákladů za užívání domu ve výši 302 083 Kč od srpna [rok] do února [rok]. Otec žalobkyně se v nemovitosti nezdržoval a pouze tam docházel pro poštu, dokumenty a oblečení.

41. Pokud jde o listiny týkající se sporu o vyklízenou nemovitost (předběžné opatření, vzájemné dopisy právních zástupců Ing. [anonymizováno] s matkou žalobkyně) ty jen dokládají to, že rodinné vztahy byly v rozkladu ještě před provedením vyklizení. K vyklizení došlo právě v důsledku rozhádanosti rodiny [příjmení], kdy otec rodiny si přál mít nemovitost jen pro sebe. Při běžných rodinných vztazích by k vyklizení žalobkyně nedošlo.

42. Z usnesení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorského úřadu Kutná Hora, datovaného [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], včetně doručenky soud zjistil, že tímto dokumentem se soudní exekutorka snažila legitimizovat nezákonnou exekuci vyklizením nařízenou na den [datum] od 10:00 hodin vyklizením povinného [jméno] [příjmení] na návrh oprávněného [příjmení] [jméno] [příjmení]. Společně s povinným měly být dle soudní exekutorky vyklizeny všechny osoby, kdo se zdržují v nemovitosti [adresa], k. ú. [obec], na základě práva povinného. Datum nařízení vyklizení odpovídá marnému uplynutí lhůty dle dopisu oprávněného ze dne [datum]. Znaleckým zkoumáním (viz znalecký posudek [celé jméno znalce]) byl učiněn kategorický závěr o tom, že podpis povinného na této doručence byl zfalšován. Tvrdil-li tak soudní vykonavatel [anonymizováno] dne [datum] na policii (viz úřední záznam o podání vysvětlení ze dne [datum]), že usnesení o vyklizení osobně předal povinnému po předchozí telefonické domluvě pravděpodobně na benzince někde v okolí místa výkonu vyklizení, evidentně lhal a doručenka představuje falešně vytvořený důkaz. Převzetí usnesení o vyklizení a podpis na doručence popřel i povinný [příjmení]. Dne [datum] tak soudní exekutorka nemohla mít vykázané doručení o vyklizení exekuce a musela vědět, že vyklizení provádí nezákonně.

43. Z úředního záznam exekutorského úřadu soudní exekutorky č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto úředním záznamem, který předchází číslem listu usnesení o vyklizení, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se soudní exekutorka snažila legitimizovat nezákonnou exekuci vyklizením. Jedná se o falešně vytvořený důkaz. Tento úřední záznam neodpovídá řazení spisu a soud uvěřil svědkovi [příjmení], že v sídle soudní exekutorky v životě nebyl. Nemohl tak prohlásit, že užívá nemovitost s dalšími osobami a soudní exekutorka proto musela vědět, že exekuci vyklizením provede nezákonně.

44. Z doručenky o převzetí usnesení o vyklizení oprávněným ze dne [datum] soud zjistil, že Ing. [jméno] [příjmení] o vyklizení nemovitosti s předstihem věděl.

45. Z protokolu o protokol o provedení exekuce ze dne [datum] (č. l. 229 až 231) soud zjistil, že dne [datum] od 9:05 hodin probíhalo vyklizení nemovitosti [anonymizována dvě slova], [obec], při kterém byla v nemovitosti zastižena žalobkyně, její matka a její bratr, kteří předložili své občanské průkazy, přivolali svého právního zástupce a policii, rozporovali oprávněnost úkonu vyklizení, byl proveden soupis movitých věcí. Žalobkyni bylo umožněno, aby si odstěhovala věci osobní potřeby. Soud nevzal za zjištěné, že by na žádost paní [celé jméno žalobkyně] bylo provedeno zdokumentování osobních věcí povinného [příjmení], neboť znaleckým zkoumáním (viz dodatek [číslo] k znaleckému posudku [anonymizováno] ústavu) bylo zjištěno, že tato věta byla sepsána na jiném podkladu, než zbytek protokolu. Věta tak byla do protokolu vepsána, když po doplnění dokazování doplňuje poznatek o vytváření falešných důkazů o oprávněnosti exekuce. Soud uvěřil matce žalobkyně, že se původně tato věta v protokole nevyskytovala. Tento závěr podporuje i to, že soupis movitých věcí ze dne [datum] ani neobsahuje osobní věci povinného, které zmiňuje vepsaná věta, i to, že svědek [příjmení] připustil, že se na místo výkonu vyklizení vraceli.

46. Z protokolu o provedení exekuce ze dne [datum] (č. l. 187 až 188) soud zjistil, že oprávněný převzal po telefonické domluvě 3 ks klíčů od domu a 2 x čip od dveří a na místě byly ponechány věci dle soupisu vykonavatele. K tomuto důkazu lze po doplnění dokazování přidat poznatek, že i tento důkaz svědčí o tom, že mezi oprávněným a soudní exekutorkou probíhala úzká spolupráce. Kromě jiného zajišťoval oprávněný i stěhování věcí. Nepřímo je tak podporován závěr, že soudní exekutorka vyklidila žalobkyni právě po předchozí dohodě v úzké provázanosti na oprávněného, který si vyklizení své rodiny přál. Ostatně jaký jiný důvod by směřoval oprávněného [jméno] [příjmení] k přivolání stěhovací služby s nákladními vozidly, když by musel vědět, že věci povinného, které byly v jeho doprovodu umístěny do nemovitosti, lze odnést ve dvou igelitkách.

47. Z usnesení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že piano [příjmení] s klavírní židlí, černý TV [anonymizována dvě slova] a multifunkční tiskárna [anonymizováno], byly vyloučeny ze soupisu movitých věcí exekuce prodejem nemovitých věcí, neboť k těmto věcem uplatnil vlastnické právo oprávněný i žalobkyně a bylo nepochybné, že nepatří povinnému. [příjmení] o vlastnictví věcí ponechala soudní exekutorka na dohodě stran, příp. rozhodnutí soudu o určení vlastnictví těchto věcí. Exekutorští vykonavatelé sepsali do soupisu věcí pod položkami 1 – 50 pouze věci nepatřící povinnému.

48. Z usnesení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že soudní exekutorka zamítla návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu, neboť žádané položky již byly vyloučeny ze soupisu.

49. Z vyjádření [exekutorský úřad] ze dne [datum] vč. doplnění ze dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutorka považovala stížnosti žalobkyně za nedůvodné. Soudní exekutorka pro navození dojmu oprávněnosti nezákonné exekuce upozornila na úřední záznam, že se měl povinný dostavit osobně do exekutorského úřadu a prohlásit, že nemovitost užívá s dalšími osobami a odmítá ji opustit a poukázala na zdokumentování osobních věcí povinného. Vzhledem k tomu, že se povinný do exekučního úřadu nedostavil, nepřevzal usnesení o vyklizení, o kterém dne [datum] tvrdil svědek [příjmení], že mu jej před exekucí osobně předal, a protokoly o průběhu exekuce, na které soudní exekutorka upozornila, neobsahují validní konverzní doložky (tyto byly jen naskenovány), lze uzavřít, že se soudní exekutorka snažila své pochybení zakrýt falešnými důkazy a manipulací se spisem. [příjmení] neshoda zhruba jeden měsíc na naskenovaných konverzních doložkách na protokolech o průběhu exekuce přesně odpovídá časovému odstupu (zjištěnému znaleckým zkoumáním) mezi nezákonným vyklizením a momentem, kdy se Ministerstvo spravedlnosti obrátilo na soudní exekutorku s žádostí o vysvětlení jejího postupu při exekuci, o čemž svědčí právě vyjádření ke stížnosti, který nese stejné datum ([datum]) jako datum uložení PDF dokumentů s protokoly o průběhu exekuce bez validních konverzních doložek. S ohledem na doplnění dokazování také nelze věřit tomu, že by oprávněný neinformoval soudní exekutorku o tom, že se v nemovitosti nacházejí jeho rodinní příslušníci, když soudní exekutorka při obhajobě nezákonné exekuce zašla tak daleko, že vytvářela falešné důkazy podporující verzi oprávněného a to za součinnosti oprávněného (vytvoření dalšího protokolu o průběhu exekuce s předáním klíčů, naskenování dokumentu původního protokolu o průběhu exekuce s dopisovaným údajem o tom, že se v domě nalezly věci povinného, které předal povinný přímo oprávněnému), tak aby se vzápětí na tyto skutečnosti soudní exekutorka při vyjádření pro Ministerstvo spravedlnosti mohla odvolat.

50. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], exekutorského vykonavatele, ze dne [datum], soud zjistil, že klíče byly vykonavateli předány před výkonem vyklizení nemovitosti oprávněným. Vykonavateli bylo matkou žalobkyně sděleno, že se v nemovitosti povinný nenachází. Exekutorští vykonavatelé přes nesouhlas obyvatel vstoupili do domu, žalobkyni bylo umožněno, aby si z domu odnesla osobní věci. Soudnímu vykonavateli v průběhu výkonu bylo známo, že se jedná o manželku, dceru a syna oprávněného. Soud též zjistil, že svědek policii lhal, když uvedl, že usnesení k vyklizení nemovitosti osobně předal po předchozí telefonické dohodě na benzince někde v okolí místa výkonu.

51. Z vyjádření [exekutorský úřad] ze dne [datum] soud zjistil, že opětovně soudní exekutorka považovala stížnost za nedůvodnou, vycházela z falešného prohlášení povinného ze dne [datum], že nemovitost užívá s dalšími osobami a žalobkyně a její rodinní příslušníci neprokázali, že mají právo neodvozené od povinného. K autorství falešného prohlášení se soudní exekutorka přihlásila v rámci svého výslechu.

52. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení povinného [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že povinný na policii nepravdivě vypověděl, že předmětnou nemovitost užíval. Dne [datum] toto své tvrzení zopakoval. Povinný nedokázal vysvětlit, jak je možné, že se nesetkal s rodinnými příslušníky Ing. [jméno] [příjmení].

53. Z předběžného uplatnění nároku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uplatnila u žalované 500 000 Kč nemajetkové újmy za předmětné vyklizení.

54. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že otec žalobkyně odebral dne [datum] žalobkyni automobil. Následně ji předal některé osobní věci žalobkyně, které nalezl ve vozidle včetně jejího notebooku. Žalobkyně na otce podala trestní oznámení pro podezření k neoprávněnému přístupu k počítačovému systému. Věc byla dále postoupena SKPV, 4. oddělení obecné kriminality (viz sdělení o postoupení věci ze dne [datum]).

55. Z usnesení Policie České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že podezření ze spáchání trestného činu Ing. [jméno] [příjmení] bylo odloženo, neboť nebylo prokázáno, že uzavření nájemní smlouvy a následné vedené exekuce bylo vedeno s úmyslem vystěhovat z domu svou rodinu. OČTŘ dospěly k závěru, že exekutorský vykonavatel pochybil, pokud vystěhoval žalobkyni, která neodvozovala své užívací právo od povinného a nájemní smlouva s povinným byla uzavřena tzv. naoko.

56. Z prohlášení ze dne [datum] [jméno] [příjmení], uklízečky rodiny [příjmení], v reakci na dopis právní zástupkyně žalobkyně ze dne [datum], soud zjistil, že pracovala jako uklízečka ve vyklizovaném domě od jara roku [rok] do března roku [rok] a nezaznamenala v domě přítomnost povinného [jméno] [příjmení]. Prohlášení uklízečky [jméno] [příjmení] je ve shodě s výpovědi všech svědků, že povinný neobýval vyklizovanou nemovitost.

57. Z protokolu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalobkyně vypovídala shodně jako v projednávané věci. Dne [datum] se těsně po 9:00 hodině dostavili do vyklizované nemovitosti vykonavatelé, kteří požadovali vyklizení nemovitosti, žalobkyně to prožívala dosti emotivně, což popsala vlastními slovy„ začala jsem hrozně řvát“. V 10:00 hodin se po opakovaných pokusech dovolala otci, který se s ní nechtěl bavit a všem odpojil jím placené telefony. Na místo se dostavil i zaměstnanec právní zástupkyně žalobkyně [jméno] [příjmení]. Dvakrát přivolali policii, která proti vyklizení nijak nezasáhla. Vykonavatel byl s otcem žalobkyně v telefonickém kontaktu. Přivolaná stěhovací služba jim pomohla sbalit pouze osobní věci. Žalobkyně opustila okolo 16:00 hod. nemovitost. Vyklizovaný dům byla honosná nemovitost s hernou, obývákem, kuchyní, vnitřním bazénem, hostinskými pokoji, s pokojem žalobkyně a jejího bratra, ložnicí, pracovnou otce a kaplí. Žalobkyně se do nemovitosti již nikdy nevrátila.

58. Z protokolu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], soud zjistil, že toho dne žalobkyně opětovně vypovídala. Žalobkyně dala rozhovor otce v den vyklizení nahlas, otec jí na přímé otázky, zda je cílem je vyhodit, neodpověděl. V hostinském pokoji žádný povinný [příjmení] [příjmení] nebydlel. V domě žalobkyně bydlela od roku [rok]. Matka žalobkyně do vystěhování čelila manželské krizi. Otec nebyl vyklizení přítomen. Téhož dne vypovídal u jednání i vykonavatel [jméno] [příjmení], opakovaně vypovídal ohledně vyklizení na policii, nejednalo se pro něj o standardní vyklizení (v kontrastu s výpovědi učiněnou v projednávané věci). Žalobkyně odmítla nemovitost fyzicky opustit, tvrdila, že nemá s povinným nic společného, a když neprokázala své právo v nemovitosti setrvat, tak byla exekučně vyklizena. Oprávněný předal vykonavateli před samotným výkonem klíče od nemovitosti. Vykonavatel opakovaně telefonicky řešil s oprávněným průběh exekuce. Stěhování hradil oprávněný, kterému předal zpět klíče od nemovitosti. Soud s ohledem na doplnění dokazování revidoval svůj závěr, že věci povinného zůstaly po dohodě s oprávněným [příjmení] [jméno] [příjmení] na místě, když nalezení osobních věcí povinného bylo jen snaha soudní exekutorky ve spolupráci s oprávněným navodit dojem oprávněnosti nezákonné exekuce.

59. Ze znaleckého posudku MUDr. [ulice] ze dne [datum] soud zjistil, že psychické problémy žalobkyně se postupně stupňovaly, dne [datum] se dostavila pro obtíže k praktické lékařce. V červenci [rok] při vyšetření u MUDr. [anonymizováno] žalobkyně uvedla, že exekuce byla falešně nastražená otcem, exekuce byla náhlá bez varování. Nedokázala se s tím vyrovnat, byl to pro ni šok, brala to jako otcův podraz. Trpěla úzkosti, špatně spala, nemohla se soustředit, prodělala dvě oční operace, má třes rukou. Náladu jí rozkolísal kontakt s otcem. Do vyklizení se s otcem scházeli jednou za čtvrt roku, poté se vztahy ještě zhoršily. U žalobkyně se vyvinula diagnostikovatelná porucha zdraví posttraumatická stresová porucha (F [číslo]) s postižení funkcí: intelektuálních, temperamentu, energie a puzení, spánku, pozornosti, paměti, psychomotorických funkcí, emocionálních funkcí, myšlení, početí, vidění, udržení hmotnosti, sexuální, mimovolných pohybových reakcí a vlasů. Znalec odhadl ztížení společenského uplatnění žalobkyně na částku 1 574 048 Kč. Ze znaleckého posudku MUDr. [ulice] ze dne [datum] soud zjistil, že ze shora uvedených obtíží jen na duševní útrapy (psychickou bolest) žalobkyně připadá 132 bodů, tedy v přepočtu částka 34 013,76 Kč. Znalecké posudky MUDr. [ulice] soud hodnotí jako důkaz podpůrný. Soud věří znalci, že se u žalobkyně v době zpracování posudku vyvinula posttraumatická stresová porucha, lze tedy učinit závěr, že vyklizení žalobkyni rozhodilo a citelně zasáhlo. Zdravotní újmu žalobkyně jako samostatný nárok soud nezohlednil, když újma na zdraví tvoří samostatný nárok, který nebyl do řízení připuštěn, a kterého se žalobkyně domáhá samostatně v jiném řízení. Z těchto důvodů soud neprovedl ani výslech znalce, když ani obsah samotného znaleckého posudku žalovaná nesporovala.

60. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za nezákonné vyklizení se domáhá i matka žalobkyně. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

61. Ze spisu Obvodního soudu pro [část Prahy] zn. [spisová značka], soud zjistil, že náhrady nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za nezákonné vyklizení se domáhá i bratr žalobkyně. V řízení bylo prováděno obdobné dokazování jako v projednávané věci.

62. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že k odvolání matky žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl tento rozsudek zrušen. [název soudu] zdůraznil, že pokud vykonavatel neměl nade vši pochybnost prokázáno, že žalobkyně užívá dům na základě práva povinného, ale naopak byly o tom důvodné pochybnosti, nemohl vůči žalobkyni v exekuci pokračovat. Povinností vykonavatele soudní exekutorky bylo postupovat v intencích pověření soudního exekutora a vyklidit pouze ty osoby, které své právo užívat dům odvozovaly od práva povinného. Není rozhodné, zda matka žalobkyně měla k užívání domu vlastní právní titul (takový titul se však v daném případě nabízí v rodinně-právním vztahu mezi ní a oprávněným) a kde měla veden trvalý pobyt, podstatné je, že proti ní nesměřoval exekuční titul.

63. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že k odvolání bratra žalobkyně proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], byl tento rozsudek zrušen. V souběžném řízení se domáhal nemajetkové újmy ve výši 500 000 Kč za vyklizení. [název soudu] zdůraznil, že není rozhodné, co vykonavatel exekutorky při faktickém provedení exekuce věděl nebo čeho se domýšlel na základě sdělení oprávněného, neboť jeho povinností bylo postupovat podle exekučního titulu a exekučního příkazu a vyklidit pouze ty osoby, které své právo užívat dům odvozovaly od práva povinného. Z domu tak mohl být oprávněně vyklizen jen v případě, kdyby jej užíval na základě práva povinného (např. jako jeho podnájemce) a tuto skutečnost byla soudní exekutorka (její vykonavatel) při provedení exekuce povinna postavit najisto.

64. Z exekučního spisu soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] na CD nosiči, který byl součástí spisu [spisová značka], soud zjistil, že exekučním návrhem ze dne [datum] se Ing. [jméno] [příjmení] jako oprávněný domáhal pověření exekuce k vyklizení povinného se všemi členy jeho domácnosti, vymožení jistiny ve výši 50 000 Kč, nákladů exekuce a soudního exekutora dle notářských zápisů. Spis obsahuje i exekuční návrh datovaný téhož dne, který je digitálně podepsán soudní exekutorkou Mgr. [jméno] [příjmení], je v něm vysloveně zmíněno, že dům má vyklidit osoba povinná se všemi členy jeho domácnosti. Obsahově podobný návrh pak podává osobně oprávněný u soudní exekutorky dne [datum] [název soudu] pověřením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pověřil soudní exekutorku k provedení exekuce. Dne [datum] provedla soudní exekutorka dotazy na banky a peněžní ústavy. Dne [datum] soudní exekutorka vydala vyrozumění o zahájení exekuce, které si dne [datum] osobně převzal oprávněný. Dne [datum] byl rovněž vydán příkaz k exekučním srážkám ze mzdy povinného. Dne [datum] zaměstnavatel povinného [příjmení] [jméno] zastoupen jednatelkou [jméno] [příjmení] sdělil soudní exekutorce, že povinný pobírá mzdu 9 000 Kč a pobývá na adrese [adresa]. Dne [datum] vydala soudní exekutorka exekuční příkaz k prodeji movitých věcí povinného, kterou si povinný osobně nepřevzal. Soudní exekutorka vydala usnesení č. j. [číslo jednací] o vyklizení povinného a všech, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. Doručenka usnesení povinného ve spise chybí. Údaj k doručení je v elektronickém spise uveden jako odeslání [datum], stav: stažením z vývěsky – doručeno dne [datum], ačkoliv usnesení nese datum [datum]. Ve spise se nachází ÚZ soudní exekutorky č. j. [číslo jednací], že dne [datum rozhodnutí] se měl dostavit do exekutorského úřadu povinný převzít usnesení o vyklizení a prohlásit, že se vystěhovat nehodlá a užívá nemovitost s dalšími osobami. ÚZ nese datum [datum] a je vložen mezi dva dokumenty ze dne [datum]. Následuje protokol o průběhu exekuce shodně na č. l. 229-230 spisu. Údaj zjištěného zaměstnání je přeškrtnut a je zde napsáno„ Na žádost pí [celé jméno žalobkyně] provedeno zdokumentování osobních věcí pov. [příjmení]“. Tento text navazuje na předchozí text, je psán stejnou propiskou a rukou, avšak ze znaleckého zkoumání bylo zjištěno, že byl do protokolu dopisován. Nebyl tedy napsán ve stejném okamžiku jako zbytek textu. Soud měl k dispozici originál protokolu předložený soudní exekutorkou při jednání dne [datum]. Manipulaci s tímto dokumentem stvrzuje další znalecké zkoumání, které zjistilo, že dokument neobsahuje konverzní doložku, která byla jen naskenována, kdy časové razítko PDF dokumentu a naskenované konverzní doložky se neshodují zhruba o měsíc. V protokole [číslo] je uvedeno, že oprávněnému byly předány dne [datum] klíče od nemovitosti. Pod položkami [číslo] – 50 byly sepsány věci, které byly posléze vyškrtnuty ze soupisu a vydány oprávněnému. Dne [datum] žádala matka žalobkyně o nahlédnutí do spisu. Tato žádost zůstala nevyřízena a dne [datum] byla zamítnuta. Dne [datum] podala matka žalobkyně podnět k podání kárné žaloby. Stížnosti a kárné žaloby soudní exekutorka považovala za neopodstatněné nad svým konáním neprojevovala žádnou lístost.

65. Z CD s fotkami nemovitosti soud zjistil, že se jednalo o honosnou nemovitost, rodinný dům 18 + 1 + kk se stovkami metrů čtverečních podlahové plochy s hernou, několika WC a sprchovými kouty, vnitřním bazénem a garáží, kde měla žalobkyně vlastní pokoj.

66. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] byla vyklizena z předmětné nemovitosti. Před vyklizením netrpěla problémy a byla klidnější. Vyklizení ji psychicky rozhodilo. Volala otci, po kterém neúspěšně požadovala vysvětlení. Žalobkyně sice byla připravena na případnou zradu ze strany otce, ale byla překvapená, že otec poslal soudní exekutorku, aby je vyklidila. Exekuční vyklizení vnímala jako nespravedlnost. Předložila vykonavateli občanský průkaz. Žalobkyni bylo nepříjemné, že se v jejím domově pohybují cizí lidé. Vykonavatel [anonymizováno] se choval povýšeně a pohrdavě. Svěděk [anonymizováno] si v průběhu volal s jejím otcem i s právníkem [příjmení]. Otec žalobkyně dával pokyny vykonavateli, co za věci se má vyklidit. Vykonavatel dostal klíče od oprávněného bezprostředně před vyklizením. Vykonavatel [anonymizováno], když vyšli ven, zavřel dveře a řekl, že je dovnitř již nepustí. Věděl, že vyklízí rodinu oprávněného. Povinný [příjmení] [příjmení] se v domě do vyklizení nezdržoval. Otec samotnému vyklizení nebyl přítomen. Vztahy s otcem se ještě více vyhrotily, když jí po zhruba 3 měsících vzal auto, které jí daroval, to se přestali bavit úplně. Znovu se začali bavit, až v rámci smírného řešení sporů o výživné. V nemovitosti žila nepřetržitě od roku [rok] a měla zde svůj pokoj a domov. Otec chtěl původně z domu vyhodit jen její matku. Po vyklizení se přestěhovala s velkým množstvím krabic do bytu 1+1, část věcí dala i k bratrovi, stísněné podmínky pro množství věcí trvaly několik měsíců. V bytu žije dodnes. Po vyklizení žalobkyně trpěla zlými sny, třásly se jí ruce, brala lehká antidepresiva, vypadávaly jí vlasy, ztratila chuť chodit do společnosti, měla poruchy se soustředěním, což se projevovalo i ve škole, absolvovala úspěšnou operaci očí, na jejichž zhoršení se drtivě podílí stres. Horší než psychické vypětí z exekuce byly zdravotní obtíže posttraumatické stresové poruchy. Do domu by se nechtěla vrátit, neboť když jej vidí, svírá se jí srdce. Neúspěšně opakovaně naléhala na otce, aby jí odňaté věci vrátil. Soud uvěřil žalobkyni, že ji vyklizení velmi zasáhlo, v tom hodnotí její výpověď jako přesvědčivou, podrobnou a je podpořena i videozáznamem z průběhu exekuce a dalšími výpověďmi (viz dále). Soud rovněž uvěřil žalobkyni, že horší pro žalobkyni byly zdravotní obtíže než další nemajetková újma za vypětí v souvislosti s vyklizením. Soud věří žalobkyni v tom směru, že součástí traumatického vystěhování byl i pocit nespravedlnosti pramenící z nekompromisního postoje exekučních vykonavatelů, které na argumenty žalobkyně, její matky a bratra nijak nebraly na zřetel a pokračovali ve vyklizení. Věřit lze i žalobkyni, že vykonavatel [anonymizováno] se choval povýšeně, neboť to odpovídá i jeho pozdějšímu chování, kdy jako svědek nadále neoblomně hájil svůj postup, že v případě, že neprokázala žalobkyně užívací právo, oprávněně ji vyklidil. Újmu žalobkyně prohloubilo to, že je soudní exekutorkou nezákonně vyklizována úmyslně, že byla ve spojení s otcem žalobkyně, věděla, že se jedná o jeho rodinu, a přesto ve vyklizení pokračovala za součinnosti otce žalobkyně, který soudním exekutorům zjednal přístup do domu. Z výpovědi žalobkyně se v zásadě dá vycházet při zjištění skutkového stavu.

67. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], praktické lékařky žalobkyně, soud zjistil, že je u ní žalobkyně registrována od roku [rok]. V červnu [rok] ji odeslala k psychiatrovi s úzkostně depresivní symptomatikou, neboť žalobkyně měla potíže s trávením, hubla, byla rozrušená, plačtivá, nemohla se soustředit, což se projevovalo i na studiu, padaly jí vlasy. Předtím se žalobkyně léčila jen pro strabizmus, jinak žádné léky nebrala. Svědkyni není důvod nevěřit, že ji žalobkyně v červnu [rok] vyhledala z důvodu přetrvávajících psychických zdravotních potíží, které se projevovaly i somaticky. Lékařka je přesvědčivě soudu popsala včetně postupu jejich léčby.

68. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], blízké kamarádky žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně byla po vyklizení v roce [rok] skleslejší, neaktivní, nechodila tolik na společenské akce. Na podzim roku [rok] docházela do vyklizované nemovitosti na doučování jednou měsíčně, dvakrát zde i přespala v hostinském pokoji, který byl volně přístupný z dalších částí domu, a nikdy nezaznamenala přítomnost povinného [jméno] [příjmení]. Svědkyni žalobkyně svědčila na svatbě, jedná se tedy o svědkyni blízkou žalobkyni, opětovně však není důvod svědkyni nevěřit, že na žalobkyni pozorovala po vyklizení skleslost. Soud však měl však za vyvrácené, že by před vyklizením měla žalobkyně a otec zcela normální vztahy, neboť soud má za zjištěné, že tyto vztahy byly do určité míry zhoršené již před vyklizením. [jméno] žalobkyně uváděla, že od otce další zradu očekávala, ale ne tohle, což nelze označit za běžné vztahy.

69. Z výslechu [jméno] [příjmení], kamarádky žalobkyně, soud zjistil, že soud zjistil, že po vyklizení se chování žalobkyně změnilo, třásly se jí ruce, byla vystresovaná, více se bála a byla výbušnější, padaly jí vlasy. Žalobkyně se s vyhozením z domu nesmířila. Svědkyně do nemovitosti docházela a nikdy si nevšimla povinného nebo jeho věcí. Z vyklizovaného domu byla žalobkyně vyklizena do paneláku. Pes se choval k cizím lidem agresivně, znala jej, a přesto se ho bála. Svědkyně ve shodě s dalšími svědky popsala věrohodně změnu chování žalobkyně, ve shodě s dalším dokazováním je to, že nezaznamenala přítomnost povinného v domě.

70. Z výslechu bratra žalobkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobkyně po vyklizení trpěla nespavostí, na některé věci reagovala výbušněji než dříve, psychický stav žalobkyně se rapidně zhoršil, byla více výbušná. Před vyklizením probíhali v rodině spory. Otec do nemovitosti občas docházel do své kanceláře bočním vchodem. V hostinském pokoji, kde se měl údajně zdržovat povinný, přespával svědek se svou přítelkyní [příjmení] [příjmení]. Z jejího mobilu kontaktovali i otce v průběhu exekuce, neboť jim vypnul telefony, které byly placeny jeho společností. Nezaznamenal přítomnost povinného [jméno] [příjmení] a do vyklizení tam nebyli ani jeho osobní věci. Ráno zazvonili vykonavatelé u domu, žalobkyně, bratr i jejich matka se prokázali občanskými průkazy, mohli si sbalit jen osobní věci, které odvezla přivolaná stěhovací služba. Bylo léto a teplo. [příjmení] vyklizení nebyl přítomen jejich otec, který jim nesdělil, že by dům pronajal. Přes noc byl puštěný pes, který byl poté, co vyšli ven zavřený za mřížemi. Zavřel jej otec. Otci volala v průběhu exekuce žalobkyně a bylo na něm znát, že o exekuci ví. Otci volal i soudní vykonavatel [anonymizováno], kterému dával pokyny včetně umístění spínače na kamery, aby je odpojil. Po vyklizení se žalobkyně odstěhovala do svého bytu 1+1, což byl podstatný rozdíl, neboť ve vyklizovaném domě měli všechno, bazén, zahradu, každý měl svůj pokoj. Žalobkyně v důsledku psychických potíží měla potíže se studiem, hůře soustředila na učení, přemýšlela, že zanechá studií, neboť opakovala zkoušku. Výpověď svědka oslabuje skutečnost, že se domáhá podobného nároku a zcela evidentně se snažil bagatelizovat spory s otcem před exekucí, když popsal vztah otce a žalobkyně jako skvělý, což jeho výpověď oslabuje. Na druhou stranu průběh exekuce popsal dostatečně přesvědčivě a podrobně. Též vysvětlil, že informace o kamerách a možnost zavřít psa měl v podstatě jen jeho otec, který bezprostředně před výkonem předal klíče vykonavateli [anonymizováno], což připustil svědek [příjmení] i svědek [jméno] [příjmení] starší. Okolnost, že dával otec žalobkyně pokyny soudními vykonavateli, kde jsou ovladače kamer, je ve shodě s tím, že žalobkyni, matce a svědkovi nefungovaly telefony. I otec žalobkyně uvedl, že k dispozici neměl žádný kamerový záznam o průběhu exekuce, tj. kamery opravdu byly vypnuty. Oproti tomu žalobkyně a její matka se snažili situaci zaznamenat ať již pořízením vlastního videozáznamu, který se stal součástí reportáže nebo přivoláním policie. Neměly tedy dobrého důvodu (na rozdíl od oprávněného a soudního vykonavatele [ulice], kteří si byli vědomi neoprávněnosti exekuce) zabránit pořizování záznamu. Z výpovědi svědka se v zásadě dá vycházet při zjištění skutkového stavu. Z výslechu Ing. [jméno] [příjmení], otce žalobkyně, soud zjistil, že v roce [rok] v rodině propukly hádky poté, co si našel novou přítelkyni. Vztahy byly napjaté i s dcerou. Žalobce v blíže neurčité době provedl povinného vyklizovanou nemovitostí. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] příležitostně do nemovitosti pouze docházel pro své věci. Osobně povinného neviděl přebývat či přespávat v předmětné nemovitosti. Svědek nebyl přítomen vyklizení nemovitosti, v den exekuce předával klíče soudnímu vykonavateli, který jej v průběhu exekuce telefonicky kontaktoval. Soudnímu vykonavateli neudělil pokyn, že nemají být vyklizeni jeho rodinní příslušníci, ačkoliv věděl, že v průběhu exekuce je vyklizován jeho syn, dcera a manželka, které předem neupozornil na to, že v nemovitosti má bydlet povinný [příjmení] [příjmení] či, že má proběhnout vyklizení povinného. Exekuce žalobkyně tak proběhla s jeho souhlasem. Žalobkyně, její matka ani bratr jej nekontaktovali, že nemovitost obývá povinný [příjmení] [příjmení]. Svědek byl v té době v konfliktu s manželkou i dětmi z důvodu řízení o vrácení daru (předmětné nemovitosti) vedené u [název soudu]. Svědek zajišťoval stěhovací službu pro své rodinné příslušníky při vyklizení. Stěhovací službě poslal i klíče od bytu 3+1 (ulice [anonymizováno]). V průběhu exekuce jim odpojil telefony, které platila jeho obchodní společnost. Žalobkyni nesdělil, že chce, aby opustila nemovitost, předpokládal, že když opustí nemovitost jeho bývalá manželka, opustí ji i žalobkyně. Svědek si přál, aby nemovitost opustili. Po vyklizení vrátil povinnému jeho věci, které nebyly vyklizovány v průběhu exekuce. Povinnému vydal potvrzení, že mu dluh uhradil a zaplatil za něj náklady exekučního řízení. Svědek byl v kontaktu se soudní exekutorkou Mgr. [jméno] [příjmení], když podával návrh na exekuci. Svědek připustil telefonický kontakt. Pokud jde o výslech Ing. [jméno] [příjmení], soud uvádí, že se jedná o svědka, který má značně negativní postoj k žalující straně, na přímé otázky soudu, které se týkaly jeho vědomosti o vyklizení jeho rodiny a pobytu povinného v nemovitosti, svědek odpovídal značně vyhýbavě. Není důvod svědkovi nevěřit, že poté co si našel milenku, v rodině propukly spory, ostatně tomu odpovídá nejen vedení sporu u [název soudu] o vrácení daru, ale i objektivní důkazy v podobě upomínek, nechť se matka žalobkyně vystěhuje z nemovitosti. Není důvod nevěřit svědkovi, že vztahy byly napjaté i s dcerou, neboť se své matky zastávala. Napjatým vztahům odpovídá to, že matka žalobkyně vyhledala pomoc v rodinném centru i celá rodinná konstelace, která vyvrcholila právě zkoumaným vyklizením. Podstatné z výslechu tohoto svědka je okolnost, že ačkoliv u policie i před soudem trval na své verzi, že povinnému pronajal nemovitost a tento ji užíval, po opakovaných dotazech připustil, že ho v nemovitosti nikdy osobně nezastihl. Svědek [příjmení] v domě nebydlel, když toto ve vzájemných upomínkách právních zástupců svědka a matky žalobkyně není nikde zmíněno, ačkoliv řešili úhrady za energie a způsob užívání nemovitosti. Po doplněném dokazování, kdy v tomto lze vyzdvihnout výpověď svědka [příjmení], lze uzavřít, že pravým důvodem uzavření nájemních smluv, notářských zápisů a vedení exekuce s povinným byla snaha svědka o vyřešení situace, kdy v nemovitosti oprávněného se zdržovala jeho manželka a děti, ačkoliv svědkovi tato situace nevyhovovala. Sám uváděl, že předpokládal, že se vystěhují manželka, dcera a syn. Při svém výslechu uvedl, že si přál, aby nemovitost neobývali, ačkoliv svým dětem toto nesdělil na základě prosté úvahy, že když se odstěhuje manželka, odstěhují se i děti, které ji podporují. Soud svědkovi v žádném případě nevěří, že nevěděl, že jsou vyklízeni jeho rodinní příslušníci. Naopak z videoreportáže [anonymizováno] je patrné, že byl se situací konfrontován. Vykonavatel [anonymizováno] uvedl, že řešil s oprávněným průběh exekuce, musel tak vědět, že je vyklizována jeho manželka a děti. Svědek věděl od ledna [rok], že je zahájena exekuce a neobtěžoval se sdělit své rodině, že předmětnou nemovitost navštíví soudní exekutorka, naopak poskytoval součinnost při vstupu do nemovitosti a zajištěním stěhovací služby. Soud tak má za prokázané, že svědek chtěl svou rodinu pomocí nezákonné exekuce a s ohledem na množství nesrovnalostí při provádění vyklizení a vytváření falešných důkazů i soudní exekutorka o neoprávněnosti vyklizení musela být zpravena, neboť jiné vysvětlení provedené dokazování již neposkytuje. Svědek nebyl postaven před hotovou věc, naopak byl strůjcem toho, že jeho rodina bude z domu nezákonně vyklizena v termínu, který sám určil. Povinného [jméno] [příjmení] přitom z nemovitosti dle tvrzení svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] by fakticky vyklidil až on sám, kdy mu po předchozí domluvě předal zbylé osobní věci (rodný list, rodinné foto apod.) a zaplatil za něj i náklady exekuce. Osobní věci povinného byly nastraženy v nemovitosti pouze proto, aby poskytly falešný důkaz o tom, že exekuce je vedena oprávněně. Tyto věci povinný v nemovitosti nezanechal při jejím užívání, ale v doprovodu povinného je umístil do nemovitosti do horního patra. Povinnému se svědek za jeho„ spolehlivost“ minimálně odměnil tím, že po něm vymáhanou pohledávku nevymáhal a zaplatil za něj náklady soudního exekutora, přičemž nebyl schopen vysvětlit, proč se tak nestalo mnohem dříve bez přispění soudní exekutorky. Vysvětlení, že se svědek bál, že manželka ztropí hysterickou scénu, se jeví jako odůvodnění zcela účelové, neboť pokud by svědek trpěl takovou obavou, jistě by měl i obavu z reakce manželky na exekutorské vykonavatele. Po doplnění dokazování není důvodu nevěřit, že to byl právě svědek [příjmení], který zavřel psa, když bezprostředně před exekucí předával klíče. Svědek také dal pokyn k odpojení kamer, neboť nebylo v jeho zájmu, aby byl průběh nezákonného vyklizení dokumentován, vědom si právě neoprávněnosti exekuce. Těžko lze věřit tomu, že zapomněl, že má v nemovitosti kamery. Vypnutí kamer je v souladu i s tím, že v průběhu exekuce vypnul žalobkyni a dalším mobilní telefony psané na jeho společnost. Sám svědek potvrdil, že kamery byly odpojeny neodborně, což je v souladu s výpovědí jeho syna, že svědek naváděl soudního vykonavatele, kde jsou pojistky. Svědek naopak tvrdil, že syn uměl ovládat kamerový systém, nebylo by tedy důvodu i při svědkem tvrzené verzi, aby byly kamery odpojeny neodborně. Soud má navíc prokázáno, že svědek do nemovitosti pravidelně docházel pro oblečení a dokumenty. Není dost dobře vysvětlitelné, proč při nějaké takovéto příležitosti, v případě, že by v nemovitosti byly odložené věci povinného, tyto nevyzvedl a nepředal mu je. Pro soud je podstatný závěr, že věci byly do vyklizované nemovitosti uměle instalovány a do doby vyklizení se v pokoji nenacházely, svědek chtěl svou rodinu nezákonně vyklidit pomocí soudní exekutorky, které v tomto směru poskytoval součinnost, a která o nezákonném vyklizení musela vědět, neboť v opačném případě by nemohla k vyklizení přistoupit a exekuci falešně ospravedlňovat.

71. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně], matky žalobkyně, soud zjistil, že měli od května [rok] s bývalým manželem manželské spory. Hádali se, neboť si našel milenku, o čemž děti věděli. Ing. [jméno] [příjmení] je předem nevaroval, že v domě má probíhat vyklizení proti [jméno] [příjmení], který v domě nebydlel. Pokoj, kde se měl zdržovat, byl přístupný a přespávali v něm hosté. Ing. [jméno] [příjmení] se svědkyni snažil už od srpna [rok] z domu vystrnadit. Vystěhování byl pro žalobkyni šok, měla tam zázemí a domov od roku [rok] s výjimkou června [rok], kdy se v rodině pohádaly a s dcerou odešly z domu asi na týden, odstěhovaly do bytu žalobkyně 1+1. Následně se obě vrátily. Část průběhu vyklizení nahrála na mobil, což je součástí reportáže ČT. Stěhovací služby platil Ing. [jméno] [příjmení]. Vykonavatel opakovaně telefonicky kontaktoval oprávněného v průběhu exekuce. Psa musel zavřít otec žalobkyně, který naváděl i soudního exekutora k odpojení kamer. Svědkyně podepsala protokol o průběhu exekuce bez poznámky, že žádá zdokumentování osobních věcí povinného, toto je v souladu se znaleckým dokazováním, že tato věta byla v rámci protokolu psána na jiném podkladu. Je též v souladu s tím, že soud má z výpovědi svědka [příjmení] prokázáno, že nemovitost neobýval a pouze v doprovodu povinného do ní uložil své věci (nikoli však do hostinského pokoje, kde byly foceny). Podmínky v bytě žalobkyně byly po vyklizení dosti stísněné nastěhovanými věcmi. Dcera se po vyklizení stala více výbušnou, třásly se jí ruce, vypadávaly jí vlasy. Žalobkyně se svých věcí žádnou žalobou nedomáhala, neboť to vyhodnotila jako neúčelné. Do domu by se žalobkyně vrátit nechtěla, neboť je to pro ni dům hrůzy. Výpověď svědkyně působila oproti výpovědi žalobkyně a jejího bratra nejméně přesvědčivě a místy teatrálně. Svědkyně opětovně bagatelizovala rodinnou situaci před vyklizením, kterou označovala jako milující rodinu, ačkoliv v souběžném řízení obsáhle popisovala manželské hádky a faktické týrání od manžela, kterému měli být přítomny děti. Není však důvodu svědkyni nevěřit, že vyklizení byl šok a zle se na žalobkyni podepsalo. Svědkyně též popsala ve shodě s dětmi způsob provedení vyklizení. Výpověď svědkyně pak byla podpořena znaleckým zkoumáním protlaků na protokole o průběhu exekuce a nepřímo výpovědí, což zvyšuje věrohodnost výpovědi. Z výpovědi se v zásadě dá převážně vycházet při zjištění skutkového stavu.

72. K výslechu svědků lze ještě závěrem obecně uvést, že se jednalo o důkazy, jejichž vypovídající hodnota byla snížena tím, že v drtivé většině jednalo o výpovědi opakované, které se kryli s výpověďmi učiněnými již v souběžných řízeních, popřípadě na policii. Výpovědi tak působili spíše dojmem opakovaně vyprávěného příběhu než autentickým vybavováním vzpomínek. V rámci doplnění dokazování však soud nepřehlédl, že verzi událostí, jak ji líčila žalobkyně, byla opakovaně potvrzována čím dál více důkazy a to i objektivní povahy (znalecké zkoumání), zatímco verze událostí, jak se podává z vyjádření soudní exekutorky ke stížnostem na její postup, byla postupně vyvrácena. Soud proto koriguje svůj předchozí závěr o přílišné nepřesvědčivosti výpovědi žalobkyně, bratra a matky, neboť ty byly posléze podpořeny dalšími důkazy a jsou spolu ve shodě. Jejich výpovědi zapadají do logického řetězec událostí, v rámci kterého byli oprávněný a soudní exekutorka na nesprávném způsobu provedení exekuce vyklizení předem smluveni a soudní exekutorka s důkazy o nezákonné exekuci manipulovala. Soud proto uvěřil i některým dalším detailům z jejich výpovědí, které zapadají do logického a navazujícího skutkového děje, jehož součástí je právě dohoda soudní exekutorky s oprávněným a snaha o zakrytí pochybení, která se již nepodává jen z výpovědí žalobkyně, jejího bratra a matky, ale i z důkazů dalších.

73. Z obsahu CD nosiče s fotkami zakládané do spisu v rámci podání žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že jsou na tomto nosiči uloženy fotografie nemovitosti a věci povinného [jméno] [příjmení], které byly pořizovány různými fotografickými přístroji s různým datem pořízení. S ohledem na manipulaci s protokolem o průběhu exekuce, předání věcí povinného oprávněnému, který mu je zase vrátil, jinému rozložení pokoje při pořízení fotografií, lze uzavřít, že tyto byly vytvořeny, aby jen legitimizovali nezákonně vedenou exekuci.

74. Z obsahu protokolu ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] soud zjistil, že vztahy v rodině [příjmení] byly narušeny i před vyklizením, jednalo se o opakovanou manželskou krizi, hádkám byli přítomna i žalobkyně a její bratr. Probíhali mezi nimi právní spory o vyklizovanou nemovitost. Otec žalobkyně v srpnu [rok] podal žádost o rozvod a následně naléhal, aby se matka žalobkyně z domu odstěhovala, což matka žalobkyně špatně snášela. Docházelo i k fyzickým napadáním, při kterých nebyl nikdo zraněn. Matka vyhledala i pomoc v rodinném krizovém centru [anonymizováno]. Žalobkyně byla při vyklizení rovněž v šoku, že jí vyhazuje z domova její vlastní otec, kterého před stěhovací služnou označila za nevlastního.

75. Z obsahu protokolu ze dne [datum rozhodnutí] ve věci [spisová značka] soud zjistil, že vykonavatel [jméno] [příjmení] byl [název soudu] podrobně vyslýchán. Vykonavatel prováděl exekuční vyklizení žalobkyně z předmětné nemovitosti. Svou činnost omlouval tím, že měl vyklidit všechny osoby, které se v nemovitosti nacházely. Žalobkyni tak vyklidil, když mu neprokázala, že nemá odvozené právo od povinného [jméno] [příjmení], což s ohledem na povahu tohoto negativního tvrzení ani prokázat nemohla. V průběhu exekuce telefonicky kontaktoval oprávněného, který mu sdělil, že další osoby tam nemají, co pohledávat. Adresu, kam měly být věci žalobkyně vyklizeny, určil oprávněný. U nemovitosti pak vyměnily zámky a klíče předal oprávněnému. Nevyklidili žádnou věc povinného. Současně byla vyslechnuta MUDr. [jméno] [příjmení], dlouholetá kamarádka matky žalobkyně. V rodině byly opakované spory, vše se zhoršilo, když si otec žalobkyně našel milenku. Po vystěhování žalobkyně špatně snášela, že se nemůže vídat se psem. V domě nezaznamenala přítomnost povinného.

76. Z reportáže nazvané„ Rozvod rozvědčíka“ odvysílané v rámci pořadu [anonymizována dvě slova], vysíláno v [anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že žalobkyně v průběhu exekuce telefonicky sdělila oprávněnému, že žádného [příjmení] nezná. Oprávněný odvětil, že si o tom promluví, až se uvidí. Na přímý telefonický dotaz žalobkyně při vyklizení, zda je jeho záměrem je vystěhovat, uvedl, že k takovým invektivám se nebude vyjadřovat. Žalobkyně byla zjevně rozrušená, nevěděla, co má dělat. Na otázku matky, co říká žalobkyně na to, že jí otec vyhazuje z domu, žalobkyně uvedla, že ho zasadí do vězení na hodně dlouho, až tam shnije. V životě mu neodpustí. Vyklizení probíhalo v emočně napjaté atmosféře. Nahlédnutí do exekučního spisu nebylo po vyklizení žalobkyni umožněno s odůvodněním zachování mlčenlivosti. Soudní exekutorka ji sice z nemovitosti vyklidila, ale absurdně ji nepovažovala za účastnici exekučního řízení. Žalobkyně si v reportáži rovněž postěžovala, že je smutné, že se s otcem nestýkají a neozve se jí. Otec žalobkyni v průběhu natáčení reportáže nezvedl telefon. Žalobkyni citelně zasáhlo, že byla náhle vyklizena z domu, kde žila dlouho dobu takovým způsobem, zvláště pak stalo-li se to z podnětu vlastního otce, což žalobkyně označila za„ sviňárnu“.

77. Po doplnění dokazování výslechem povinného, soudní exekutorky, vykonavatelů a znaleckým zkoumáním, nelze již u soudní exekutorky hovořit o nedbalosti, ale úmyslném počínání. Odůvodnění, že má soudní exekutorka vystěhovat všechny osoby, co se nemovitosti zdržují, bylo jen záminkou vyklidit osoby, na které se exekuce od počátku vztahovat neměla. Žalobkyně se prokázala občanským průkazem, vykonavatelé věděli, že vystěhovávají rodinné příslušníky oprávněného, kterého v průběhu exekuce kontaktovali. O způsobu exekuce byla mezi soudní exekutorkou, vykonavatelem [anonymizováno] a oprávněným dohoda, když tyto tři postupovali ve vzájemné součinnosti a snažili i neoprávněnou exekuci legitimizovat falešnými důkazy o přítomnosti povinného v nemovitostmi. Žalobkyně v žádném případě neopustila dům dobrovolně a své výhrady k vyklizení sdělila při samotném výkonu vyklizení. Dohoda na nezákonné exekuci pak vysvětluje to, že exekuční návrh ze dne [datum] se objeví podepsaný soudní exekutorkou ve spise ještě dříve, než jej osobně podá oprávněný. Vykonavatelé soudní exekutorky v 9:00 hod. zazvoní, ve spolupráci s oprávněným si zjednají přístup do zabezpečeného domu se záminkou, že vyklízejí povinného [jméno] [příjmení], aby v závěru v 16:00 hod. dle svého vysvětlení ponechali na místě jediné jeho věci (o obsahu dvou igelitek). Tyto věci přitom povinný umístil do nemovitosti v doprovodu oprávněného a k jeho pokynu si je zase v jeho přítomnosti vyzvedl. Tyto věci byly nafoceny za jiného rozložení pokoje s rozdílnými časovými údaji než zbývající fotografie z místa výkonu exekuce. Vykonavatelé v den vyklizení vytvořily hned dva protokoly o průběhu exekuce a pojaly do soupisu jen věci patřící oprávněnému, se kterým byli v telefonickém spojení. Vykonavatelé se neobtěžovali zdokumentovat, co si třetí osoby z nemovitosti odváží za pomoci stěhovací služby, kterou objednal a zaplatil oprávněný. Vykonavatel [anonymizováno] byl též ve spojení se zástupcem oprávněného, který přitom založil do exekučního spisu plnou moc zhruba o měsíc po vyklizení. To vše proběhne v termínu, ve kterém otec žalobkyně prostřednictvím stejného zástupce hrozí matce žalobkyně, že bude vyklizena, ačkoliv je v účinnosti předběžné opatření soudu, kterým bylo oprávněnému zakázáno Ing. [jméno] [příjmení] nakládat s pozemkem, jehož součástí byl vyklizovaný dům. Ministerstvo spravedlnosti zahájí vyšetřování stížnosti na postup soudní exekutorky a se spisem je manipulováno a vytvářeny falešné důkazy, které mají tento postup soudní exekutorky obhájit (úřední záznam, falešné konverzní doložky na protokolech o průběhu exekuce, falešný podpis povinného na usnesení o vyklizení). Po doplnění dokazování tak nezbývá než uzavřít, že šlo od počátku o dohodu soudní exekutorky společně s oprávněným, aby bylo provedeno nezákonné vyklizení žalobkyně. Skutečnost, že šetření orgánů činných v trestním řízení dospělo k jinému závěru, je dána tím, že v projednávané věci po doplnění dokazování měl soud k dispozici další důkazy, které toto ve vzájemném propojení prokazují.

78. Soud měl k dispozici následující informace známé mu z úřední činnosti o odškodnění nemajetkové újmy.

79. Z úřední činnosti bylo soudu známo, což sdělil účastníkům při jednání dne [datum], že ve věci [spisová značka], se poškozený domohl odškodnění 70 000 Kč za nemajetkovou újmu za nezákonné trestní stíhání, které trvalo 2 roky a jeden měsíc, poškozenému hrozilo 3 až 10 let trestu, byly prokázány zásahy do profese, rodina poškozeného trpěla beznadějí, bylo prokázáno rozvinutí posttraumatické stresové poruchy, poškozený byl bezúhonný, nevrátil se jeho život do normálu, byla poškozena jeho pověst a současně byla provedena u něj domovní prohlídka. V tomto případě byl poškozený za všechny zásahy včetně domovní prohlídky odškodněn částkou 70 000 Kč.

80. Soudu bylo z úřední činnosti známo, což sdělil účastníkům při jednání dne [datum], že ve věci [spisová značka] bylo poškozené, pro kterou byla traumatizující zážitkem 18 hodin trvající domovní prohlídka s předběžným zadržením poškozené, čímž bylo narušeno její soukromí, přiznáno odškodnění ve výši 10 000 Kč.

81. Soudu bylo dále z úřední činnosti známo, což sdělil účastníkům při jednání dne [datum], že v případu poškozeného projednávaného [název soudu] sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] sp. zn. [spisová značka] byla poškozenému způsobena zásahem do jeho osobnostní sféry tím, že byla nařízena exekuce, která být nařízena neměla, čímž byl stresován o to více, že byl v té době nemocný a jeho zdravotní stav se dále zhoršoval. U poškozeného došlo k zásahu do osobní integrity, když po dobu téměř 5 let byl vystaven důsledkům nezákonné exekuce a po tuto dobu prožíval nepříjemné důsledky nejistoty o výsledku exekuce. Za přiměřené zadostiučinění bylo shledána částka 50 000 Kč, kdy závažnost újmy spatřoval soud zejména v délce zásahu nezákonné exekuci a výši vymáhané pohledávky (166 740 Kč), kterou se žalobce rozhodl uhradit, kdy na tuto částku si byl nucen vypůjčit od banky, aby předešel jiným nepříznivým následkům spočívajícím v postižení jeho majetku, jakož i okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo, jimiž je v daném případě poškozeného nepříznivý zdravotní stav i skutečnost, že se ochrany domohl až u [název soudu], který byl nucen konstatovat závažná porušení žalobcových ústavně zaručených práv a nedbalou práci obecných soudů.

82. Dále bylo soudu z úřední činnosti známo, což sdělil účastníkům při jednání dne [datum], že v případě poškozeného projednávaném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] [spisová značka], poškozený čelil šikanóznímu exekučnímu návrhu ze strany bývalé manželky, který mu způsobil mu mnoho obtíží a prohloubil mu psychické a zdravotní problémy, které sice neodstartoval, ale přispěla k tomu, že pokračovaly a zesílily, když se nejednalo zásah extrémní intenzity (poškozený nebyl hospitalizován, v pracovní neschopnosti, bez profesních dopadů). Za rok a půl trvající nezákonnou exekuci bylo shledáno přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč.

83. Žalobkyně upozornila na následující případy odškodnění nemajetkové újmy.

84. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikovaném v Beck-online, soud zjistil, že poškozenému za újmu spočívající v násilném vniknutí do obydlí, kde obžalovaný rozbil okno, kradl, prohlížel si věci poškozeného, čímž narušil psychiku poškozenému, byla přiznána částka 20 000 Kč. Zhoršení vztahů v rodině či ukončení podnikání neměl soud u poškozeného za prokázané.

85. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že z důvodu nezajištění transferu na letiště v rámci zájezdu, kdy při přepravě s malými nemocnými dětmi poškozený pociťoval obavy, zda stihnou zpáteční let ze vzdálené exotické země, což soud ohodnotil 5 % ceny zájezdu – částkou 11 795 Kč.

86. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že poškozený byl odškodněn za prodlení Kanceláře prezidenta republiky s poskytnutím informací o platech zaměstnanců po dobu 18 měsíců, kdy kanceláře postupovala odmítavě, ačkoliv ze soudních rozhodnutí věděla, že takovou informaci poskytnout má. Poškozený byl frustrován a došlo u něj k nedůvěře a pochybnostem o řádném fungování právního státu. Odmítání informací pro něj bylo neakceptovatelné a nejednalo se o zneužití práva na informace. Při úvaze o výši zadostiučinění soud vyšel ze stanoviska [název soudu] Cpjn 206/2010 a částku 1250 Kč za měsíc zdvojnásobil s ohledem na to, že informace měly být poskytnuty do 15 dní od doručení žádosti.

87. Soudu ani účastníkům nebyl znám případ odškodnění za nesprávné exekuční vyklizení.

88. Soud z některých důkazů neučinil žádné podstatné skutkové zjištění. Takovými důkazy byli některé vztahující se k nesporným skutečnostem (např. stanovisko žalované a předběžné uplatnění nároku, neboť bylo nesporné, že žalovaná neplnila na nárok ze shodných důvodů jako v obraně k žalobě). Některé listiny nebyly relevantní (např. usnesení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], č. j. [číslo jednací], které se týká jen matky žalobkyně; varování o monitorování objektu ze dne [datum], včetně fotografie, kterým Ing. [jméno] [příjmení] odrazoval před vstupem do předmětné nemovitosti; listiny týkající se úhrady pojistného či služeb za užívání nemovitosti vč. vyžádání takových listin, či stav řízení o vrácení daru). Kdo platil pojistné a náklady za užívání nemovitosti, či zda patřila vyklizovaná nemovitost matce žalobkyně nebo jejímu otci, není pro rozhodnutí ve věci podstatné, když za podstatné lze označit to, proti jakým osobám směřoval exekuční titul. Další důkazy by byly jen duplicitní k provedenému dokazování a již učiněným skutkovým zjištěním (např. návrhy na vyškrtnutí věcí ze soupisu či odvolání o předběžném opatření).

89. Soud neprovedl některé navržené důkazy. Soud neprovedl výslech svědků: [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], neboť by byly důkazy nadbytečnými, žalobkyně neuvedla, co přesně těmito důkazy chce prokázat a na jejich provedení netrvala. Soud neprováděl výslech MUDr. [příjmení], neboť se jednalo o rodinnou přítelkyni a lékařku, jejíž výpověď byla zachycena v souběžném řízení, soud místo toho vyslechl praktickou lékařku žalobkyně, jednalo by se o důkaz nadbytečný a duplicitní k výslechu lékařky [jméno] [příjmení]. Tvrzení žalobkyně o zhoršení její zdravotní stránky má soud za prokázaná. Soud neprovedl důkazy lékařskými zprávami, neboť ty nahradilo podrobnější znalecké zkoumání MUDr. [ulice]. Soud neprovedl výslech svědkyně [příjmení] [příjmení], neboť se svědkyni na jediné známé adrese nepodařilo obeslat. Z úřední činnosti soudu je známo, že tato svědkyně byla nekontaktní i v řízení [spisová značka] a [spisová značka]. Pokud jde o další zdůvodnění, proč nebyly prováděny další důkazy, soud odkazuje na své minulé rozhodnutí ve věci argumenty v něm uvedené, které by zde jen opakoval. Jednalo by se převážně o důkazy nadbytečné (např. součinnost na [právnická osoba], neboť soud má za prokázané, že stěhovací službu zajišťoval a platil otec žalobkyně, či seznam pracovníků soudní exekutorky, když bylo prokázáno, že soudní exekutorka má relativně malý exekutorský úřad). Soud konečně neprovedl nově navržený výslech svědkyně [příjmení], jakým způsobem byly vytvořeny konverzní doložky, neboť bylo znaleckým dokazováním prokázáno, že se o konverzní doložky ve skutečnosti nejedná, jak ostatně tvrdila žalobkyně.

90. Provedené důkazy prokazují, že újma byla žalobkyni způsobena soudní exekutorkou úmyslně po dohodě s oprávněným. Povinný v domě nebydlel, nenavštívil Exekutorský úřad v [obec] a nepřevzal si usnesení o vyklizení nemovitosti. Svědek [příjmení] nevypověděl pravdu na policii, když uvedl, že usnesení o vyklizení předal povinnému. Povinný oprávněnému předal své osobní věci, které sloužily jen k ospravedlnění nezákonné exekuce. Tyto věci nebyly do vyklizení v hostinském pokoji, který byl běžně využíván. Věci byly do pokoje naaranžovány a foceny po vyklizení právě pro účely nezákonné exekuce. V rámci exekučního spisu byly soudní exekutorkou vytvořeny falešné konverzní doložky na protokolech o průběhu exekuce, do kterého bylo vpisováno, že byly zadokumentovány věci povinného. Pořadí dokumentů neodpovídá chronologické souslednosti. Exekuce byla prováděna, aniž by měl soudní exekutor vykázáno doručení k usnesení o vyklizení nemovitosti v termínu, který avizoval oprávněný matce žalobkyně. Soudní exekutorka vytvořila i falešný záznam o návštěvě povinného v exekutorském úřadu. Soudní exekutorka připravila oprávněnému exekuční návrh, ačkoliv při výslechu zamlčovala, že by s ním vůbec jednala. Z nemovitosti byla vyklizena rodina oprávněného, ačkoliv vykonavatelé průběh konzultovali se soudní exekutorkou, oprávněným i jeho zástupcem, který v té době nezaložil do exekučního spisu plnou moc. Věci žalobkyně, její matky i bratra byly odvezeny stěhovací službou zajištěnou oprávněným, do soupisu nebyly pojaty věci povinného. To vše svědčí o úzké provázanosti a spolupráci oprávněného, soudního vykonavatele [ulice] a soudní exekutorky žalobkyni nezákonně vyklidit. Tato spolupráci na naprosto nestandardním způsobu provedení exekuce lze vysvětlit již pouze předchozí dohodou na způsobu vyklizení, když není žádného jiného dobrého vysvětlení, proč bylo nesprávné vyklizení rodiny oprávněného provedeno právě tímto způsobem a právě v den, který oprávněný předem určil. Soudní exekutorka chybu neuznala, snažila se své pochybení zakrýt, na rozdíl od povinného ani neprojevila nad svým chováním žádnou lítost. Vyklizení žalobkyně mělo dramatické dopady do všech sfér jejího života. Ze stálého luxusního domova byla vyklizena do stísněné garsonky, to vše za přispění státní moci, která byla soudní exekutorce svěřena. Závěr o skutkovém stavu 91. Lze shrnout, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení] z Exekutorského úřadu v [obec] při vyklizení žalobkyně dne [datum] z domu na adrese [adresa], v exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], se dopustila nesprávného úředního postupu spočívající v tom, že žalobkyni vyklidila, ačkoliv žalobkyně neodvozovala své právo užívat dům od povinného [jméno] [příjmení]. Žalobkyně odvozovala své právo dům užívat od souhlasu svého otce, který byl vlastníkem a zároveň osobou oprávněnou z exekuce. Rodinné vztahy žalobkyně a jejího otce byly v době vyklizení nemovitosti napjaté a vyhrocené. Nesprávným úředním postupem soudní exekutorky byla žalobkyni způsobena nemajetková újma spočívající ve stresu z náhlé změny a opuštění domova. Vystěhování bylo pro žalobkyni šokující, narušilo její soukromí a dramaticky změnilo její život po všech stránkách k horšímu. Byla nucena se přestěhovat z honosné vily, kde dlouhodobě bydlela do malého stísněného bytu. Postup vykonavatele [ulice] vůči žalobkyni byl povýšený a nekompromisní. Žalobkyně byla vyklizena z nemovitosti přes svůj odpor. Žalobkyni se v důsledku nezákonné exekuce změnilo chování, byla více výbušná, třásly se ruce a padaly ji vlasy, trpěla depresemi, nespavostí a psychickými problémy. Újmu žalobkyni zhoršovalo to, že soudní exekutorka se nesprávného úředního postupu dopustila úmyslně po dohodě s otcem žalobkyně a následně se své pochybení snažila zakrýt vytvářením falešných důkazů a manipulací se spisem. Soudní exekutorka neprojevila žádnou lítost. V podrobnostech soud odkazuje na svá skutková zjištění v předchozí části rozsudku. Právní posouzení 92. Podle § 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 věty první OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

93. Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120 /2001 Sb. (dále jen „e. ř.“) nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

94. Podle § 341 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) výkon rozhodnutí se provede tak, že soud učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu a) byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které sice patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, b) byli vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného.

95. V souzené věci žalobkyně nesprávný úřední postup soudní exekutorky spatřuje v tom, že soudní exekutorka vyklidila žalobkyni z nemovitosti, ačkoli neodvozovala své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen.

96. Soud věc právně posoudil podle § 1 OdpŠk, § 5 písm. b) OdpŠk, § 13 odst. 1 věty první OdpŠk za užití § 52 e. ř. a § 341 o. s. ř. a dospěl k závěru, že soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Kutná Hora, při vyklizení žalobkyně dne [datum] z domu na adrese [adresa], v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] se dopustila nesprávného úředního postupu, když vyklidila žalobkyni z nemovitosti, ačkoli neodvozovala své právo k nemovitosti od osoby povinného, který měl být dle exekučního titulu vyklizen, čímž žalobkyni způsobila nemajetkovou újmu.

97. Jak uvedl [název soudu] ve svém usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], není rozhodné, zda žalobkyně měla vlastní právní titul k užívání domu, z domu mohla být vystěhována jen v případě, kdyby jej užívala na základě práva povinného a tuto skutečnost byla soudní exekutorka (její vykonavatel) při provedení exekuce povinna postavit najisto.

98. V daném případě má soud provedeným dokazováním vyvrácené, že by žalobkyně užívala dům na základě práva odvozeného od povinného, tuto skutečnost soudní exekutorka postavenou najisto při vyklizení mít nemohla. V důsledku vyklizení žalobkyně utrpěla újmu spočívající ve stresu z náhlé změny a opuštění domova. Vystěhování bylo pro žalobkyni šokující a narušilo její soukromí. Vyklizení žalobkyni citelně psychicky zasáhlo, změnilo její chování a narušilo zdravotní stránku. Žalobkyně měla do doby vyklizení k dispozici luxusní nemovitost s vnitřním bazénem, hernou a velkým prostorem, který stabilně obývala od roku [rok]. Následovalo vyklizení do stísněné garsonky 1+ 1, kde pro větší počet přemístěných věcí žalobkyně se bylo možné jen obtížně pohybovat. Soudní vykonavatel [anonymizováno] se choval v průběhu vyklizení k žalobkyni povýšeně. Vyklizení nechal provést její otec a soudní exekutorka vyklidila žalobkyni úmyslně. Soudní exekutorka následně vytvářela falešné důkazy a manipulovala se spisem, aby své pochybení zakryla. Soudní exekutorka se žalobkyni nijak neomluvila. Vše výše uvedené prohlubuje újmu žalobkyni a zvyšuje výši zadostiučinění.

99. Pokud jde o formu a výši zadostiučinění, soud provedl srovnání z případy podobné újmy i případy žalobkyně. V případě [spisová značka] jedním ze zásahů do jeho života byla i domovní prohlídka. Případ je srovnatelný tím, že poškozený i jeho rodina trpěli beznadějí, rozvinula se u něj posttraumatická stresová porucha, život poškozeného se nevrátil do normálu, navíc poškozený byl dotčen i profesně a na pověsti a hrozil mu trest odnětí svobody, přičemž osobní svoboda má většího významu než svoboda soukromí. Za přiměřené bylo shledáno zadostiučinění 70 000 Kč. V případě [spisová značka] byla poškozená zasažena fakticky jen domovní prohlídkou spojenou s jejím zadržením, čímž jí bylo narušeno soukromí a byla shledána za adekvátní odškodnění částka 10 000 Kč. V případě žalobkyně se rovněž vyvinuli pocity beznaděje a byla zasažena její zdravotní stránka. Vyklizením bylo též u žalobkyně zasaženo do jejího soukromí. Případ žalobkyně je však mnohem závažnější tím, že nesprávný úřední postup byl žalobkyni způsoben úmyslně a soudní exekutorka se snažila pochybení zakrýt. Vyklizení mělo též následky na snížení standardu bydlení žalobkyně. Žalobkyni by se tak mělo dostat mnohem vyššího zadostiučinění, jak ostatně upozornil i [název soudu].

100. Případy, které založila žalobkyně, ať již narušení psychiky vniknutím zloděje do obydlí (20 000 Kč) a nepohodlí a stres při nezajištěném transferu na letiště v exotické zemi (11 795 Kč) se závažností projednávaného případu přibližují jen symbolicky. Náhrada za nejistotu s výsledkem řízení o žádosti ([spisová značka]) je rovněž odlišné povahy, než újma žalobkyně, která je vázána na běh času. Tyto případy se ke srovnání příliš nehodí, a lze k nim dodat, že intenzita újmy žalobkyně byla nepochybně mnohem vyšší.

101. Soud proto doplnil srovnání ještě dvěma dalšími případy týkající se nezákonných exekucí. V případě [spisová značka] (50 000 Kč) dlouhodobě nemocnému poškozenému nezákonná exekuce zasahovala do života bezmála 5 let, exekuce byla vedena na částku 166 740 Kč, kterou byl poškozený nucen nedobrovolně uhradit výpůjčkou a poškozený se ochrany domohl až u [název soudu], který byl nucen konstatovat závažná porušení žalobcových ústavně zaručených práv a nedbalou práci obecných soudů. Případ žalobkyně je podobný vážnými následky, samotné vyklizení trvalo několik hodin, avšak podmínky bydlení se žalobkyni zhoršily dlouhodobě, když se do vyklizované nemovitosti nikdy nevrátila. Psychika žalobkyně ovlivňující i další oblasti života žalobkyně (studium či mezilidský kontakt) však byla ovlivněna mnohem vážněji. Případ žalobkyně je více závažný tím, že se jednalo o úmyslné zavinění a soudní exekutorka se snažila pochybení zakrýt bez stop lítosti. Nelze opomenout ani pohrdlivé chování soudního vykonavatele při provádění exekuce. Spojí-li se tyto okolnosti, mělo by se žalobkyni dostat vyššího zadostiučinění než poškozenému a to několikanásobně. Za nejvážnější okolnost soud považuje úmyslné konání pochybení. Soud dospěl k závěru, že přiměřené zadostiučinění ve srovnání s tímto případem bude částka 250 000 Kč, která představuje pětinásobek srovnávaného případu. [ulice] zadostiučinění by již nebylo proporcionální ke srovnávanému případu, když i ten lze rovněž označit za vážný.

102. V druhém srovnávaném případu [spisová značka] (50 000 Kč) s prohloubením psychických a zdravotních problémů v důsledku nezákonné exekuce na základě šikanózního návrhu bývalé manželky soud přihlédl k tomu, že u žalobkyně se jednalo o zásah velmi vysoké intenzity oproti poškozenému a zásah poškozeného trval jen rok a půl. Případ žalobkyně je závažnější co do trvání i intenzity následků, opětovně vystupuje hledisko úmyslu soudní exekutorky a snahy zakrýt své pochybení bez znaků lítosti. Opětovně sodu dospěl k závěru, že je namístě násobně vyšší zadostiučinění, čemuž částka 250 000 Kč vyhovuje.

103. Při úvaze o výši zadostiučinění soud nezvyšoval ani nesnižoval zadostiučinění s ohledem na skutečnost, že na straně oprávněného vystupoval otec žalobkyně.

104. Při úvaze o výši zadostiučinění soud vzal v potaz, že výši žalované částky žalobkyně zvolila i s ohledem na svou argumentaci, že odškodnění má mít i tzv. preventivně sankční účinek na stát, aby se situace už neopakovala. Funkce odškodnění při výkonu veřejné moci je však čistě kompenzační, jak v dané věci dovodil i [název soudu]. Soud proto žalobě vyhověl jen částečně.

105. Za přiměřené zadostiučinění soud shledal zadostiučinění ve výši 250 000 Kč, když případ žalobkyně se skutečně vymyká i srovnávaným případům nezákonné exekuce. Žalobkyni již bylo předchozím rozsudkem ve věci samé přiznána částka 10 000 Kč, proto zbývá žalobkyni uhradit 240 000 Kč.

106. Žalovaná se ocitla v prodlení s částkou 240 000 Kč po 6 měsících od uplatnění nároku, tj. dne [datum]. Žalobkyni proto náleží zákonný úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb.

107. S ohledem na výše uvedené žalobkyni podle § 13 odst. 1 OdpŠk náleží 240 000 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

108. Zbývající nárok žalobkyně soud jako nedůvodný zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.

109. Pokud jde o námitky žalované, soud opětovně shrnuje, že soudní exekutorka věděla, že žalobkyni vyklidit nemá a na tomto způsobu provedení exekuce byla s oprávněným dohodnuta. Odškodnění nesprávného úředního postupu nebrání nevyčerpání účinných prostředků nápravy jako je tomu u nezákonného rozhodnutí, proto je lhostejné, zda žalobkyně využila návrh na odklad exekuce. Pokud jde v rámci odškodnění o zohlednění i období, které následovalo po vyklizení, k tomu byl v projednávané věci soud prvního stupně zavázán již v usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy bylo soudu prvního stupně uloženo zhodnotit i charakter bydlení a stabilitu bydlení předchozího. [název soudu] ve svém odůvodnění též shrnul, že nemůže obstát úvaha, že to nebyla soudní exekutorka, která ji po provedeném vyklizení bránila v následném návratu do vyklizeného domu. Žalobkyni ostatně lze pochopit, že se na místo traumatických událostí z vyklizení vracen již nechtěla, proto ji ani tuto skutečnost nelze klást k tíži. Náklady řízení 110. Státu vznikly náklady v rozsahu odměny znalců, která není kryta složenou zálohou, s ohledem na to, že o výši odměny nebylo pravomocně rozhodnuto, soud její výši určí v samostatném usnesení podle § 148 odst. 1 o. s. ř.

111. U nároků nemajetkové újmy se na úspěch započítává tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. bez ohledu na jejich výši (NS sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně v řízení uplatnila dva nároky nemajetkové újmy, kdy byla úspěšná s jedním. S ohledem na poměr úspěšnosti mezi stranami (50 000: 50 000), soud rozdělil mezi účastníky náklady státu rovným dílem, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. rozsudku.

112. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. dle částečného úspěchu ve věci, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.