22 Co 122/2022- 174

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Tomáše Novosada a soudkyň Mgr. Aleny Novotné a JUDr. Veroniky Křesťanové, Dr., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o [částka] s příslušenstvím k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 18 C 165/2019-103, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku; jinak (tj. co do zamítnutí úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucího od [datum] do [datum]) se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny za část provedeného díla. V podrobnostech jsou tvrzení a argumenty žalobkyně předestřeny v bodu 1 a 3 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně 2. Žalovaná uplatněný nárok neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby na základě tvrzení a argumentů podrobně uvedených v bodu 2 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně.

3. Soud prvního stupně rozsudkem označeným v záhlaví žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I) a žalobkyni uložil nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] (výrok II). Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace, které jsou uvedeny v písemném odůvodnění napadeného rozsudku a které není třeba v zájmu stručnosti opakovat.

4. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. Namítá, že došlo k porušení jejího práva na spravedlivý proces. Soud prvního stupně nesprávně konstatoval, že ačkoli byla žalobkyně poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., neunesla břemeno důkazní k tvrzení o tom, co ušetřila neprovedením zbytku díla. K poučení a výzvě, kdy a jaké konkrétní plnění dle smlouvy o dílo [číslo] pro žalovanou provedla a čeho zbývalo, aby bylo dílo dokončeno, žalobkyně doplnila tvrzení a důkazy dne [datum]. Soudu prvního stupně předložila přehledovou tabulku, kde byla jednotlivá plnění rozdělena pod jednotlivá ustanovení čl. II smlouvy o dílo, včetně uvedení, jaká konkrétní plnění byla provedena, a označení důkazů, které byly již součástí soudního spisu. Není tedy pravdou, že by žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání pravdivosti svého tvrzení, jak konstatoval soud prvního stupně. Žalobkyně nesouhlasí ani se závěrem soudu prvního stupně, že přesné místní určení vedení optické sítě nebylo mezi stranami ujednáno a že ujednán byl pouze orientační rozsah v rámci předsmluvního jednání dne [datum]. Soud prvního stupně výše uvedené závěry učinil za situace, kdy zamítl návrh žalobkyně na provedení účastnického výslechu jejího jednatele. Ten mohl přispět k objasnění odborné stránky předmětu sporu. Stejně tak byl zamítnut návrh na výslech pana [jméno] [příjmení], který měl vypovídat k umístění trasy vedení, kterou upřesňoval. Soud prvního stupně zamítl tyto důkazní návrhy pro nadbytečnost, aniž toto dostatečně odůvodnil. Žalobkyně nesouhlasí závěrem soudu prvního stupně, že nemohl mít její tvrzení za prokázaná, neboť nedisponuje odbornými znalostmi ohledně provádění projektové dokumentace. Tato skutečnost neměla jít k tíži žalobkyně, soud si měl vyžádat v souladu s judikaturou odborné posouzení (eventuálně ustanovit znalce), a zejména měl vyhovět návrhu žalobkyně na účastnický výslech, neboť žalobkyně sama má potřebnou odbornost. Žalobkyně nebyla ani v rámci daného poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, aby byl z její strany dodán znalecký posudek či odborné vyjádření.

5. Žalovaná k odvolání žalobkyně uvedla, že procesní postup soudu prvního stupně považuje za správný. Zamítnutí důkazních prostředků řádně odůvodnil. K provedení navržených výslechů by mohl přistoupit, kdyby žalobkyně uvedla skutkový děj, který by měl svědek svou výpovědí podpořit, což se však nestalo, proto byla výpověď nadbytečná, resp. irelevantní. Účastnický výslech žalobkyně nemohl nahradit odborné vyjádření, neboť by se nejednalo o vyjádření nezaujatého odborníka. Soud prvního stupně žalobkyni opakovaně vyzýval k tomu, aby dotvrdila, jaké konkrétní plnění bylo dle smlouvy o dílo poskytnuto. Z důkazů předložených žalobkyní nevyplývá rozsah uvedené činnosti, kterou si sama určila na 80 % údajně sjednaného rozsahu. Žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání pravdivosti svých tvrzení a tato svá procesní pochybení se snaží napravit až odvoláním. Soud prvního stupně tedy správně postupoval v souladu s § 118a o. s. ř. Žalobkyně neoprávněně nárokovala plnění dle nesprávného výpočtu a odkázala na ustanovení týkající se jiného druhu práce (která však již byla žalovanou uhrazena). I kdyby bylo vyúčtování v souladu se smlouvou, je v rozporu s právními předpisy a odbornou praxí, aby žalobkyně vypracovala ještě před získáním územního rozhodnutí dokumentaci označenou jako prováděcí projekt, za kterou nyní žádá úhradu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil.

6. Žalovaná napadla včasným a přípustným odvoláním výrok II rozsudku soudu prvního stupně. Namítá, že soud nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení dle advokátního tarifu za účast na nahlížení do spisu dne [datum] a dále za úkony činěné před podáním žaloby - podání repliky žalobkyni dne [datum] a [datum]. S ohledem na uvedené požaduje, aby byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II změněn tak, že jí bude přiznána náhrada nákladů za řízení před soudem prvního stupně ve výši [částka].

7. Žalovaná se dále vyjádřila v reakci na poučení ze strany odvolacího soudu o tom, že důkazní břemeno stran toho, co žalobkyně ušetřila neprovedením díla, tíží za daných okolností žalovanou a nikoli žalobkyni. Odvolacím soudem byla též vyzvána, aby tvrdila a prokázala, v jaké výši byla úspora žalobkyně z důvodu neprovedení díla a v čem spočívala; sporuje-li délku plánované trasy vedení optické sítě, ze které byla žalobkyní nárokovaná částka vypočtena, aby učinila tvrzení a označila důkazy k tomu, že sjednaná délka trasy byla jiná. Žalovaná v návaznosti na poučení zdůraznila, že nesouhlasí s právním názorem odvolacího soudu o aplikaci § 2613 o. z., toto ustanovení nelze aplikovat, neboť není splněn základní předpoklad pro jeho aplikaci, tj. zmaření díla objednatelem. Dle žalované v řízení nebylo jakkoli prokázáno, že to byla právě ona, kdo zmařil provedení díla. Nebylo prokázáno ani to, že by byla žalobkyně od žalované oprávněna žádat jakoukoli součinnost nezbytnou k provádění díla, jejímž neposkytnutím by bylo dílo zmařeno. Žalovaná trvá na tom, že smlouva o dílo zanikla ke dni [datum], kdy žalobkyně zaslala žalované výpověď smlouvy o dílo z důvodu údajné nespolupráce, kde uvedla, že jakákoli další případná spolupráce je možná pouze na základě nové smlouvy o dílo. Žalovaná vzala ukončení smluvního vztahu na vědomí a nerozporovala je. K ukončení smlouvy o dílo tedy došlo jednostranným právním jednáním žalobkyně, které žalovaná nesporovala, a opačný výklad by odporoval prokázanému skutkovému stavu. Obě smluvní strany se chovaly tak, jako by smlouva o dílo zanikla. I kdyby soud posoudil odstoupení od smlouvy jako neplatné, je třeba aplikovat § 1981 o. z. a vycházet z toho, že obě strany se na ukončení smlouvy dohodly. Následně se účastníci pokusili dojednat parametry nové smlouvy, nicméně ke shodě nedošlo. Dne [datum] pak odstoupila žalobkyně od smlouvy o dílo uzavřené [datum] opakovaně. Povinnost součinnosti nebyla ve smlouvě o dílo sjednána a nebyla pro předmětné plnění nezbytná. Žalovaná z tohoto dovozuje, že žalobkyně se odvolávala na neposkytnutí součinnosti pouze účelově, ve snaze o sjednání výhodnější obchodní a finanční pozice v předmětné zakázce. Po té, co nebyla sjednána nová smlouva, která by odpovídala požadavkům žalobkyně, začala žalobkyně opožděně a účelově postupovat tak, že smlouvu o dílo opakovaně vypověděla. Před podáním první výpovědi nevyzvala žalovanou k součinnosti, ani jí k tomuto neposkytla lhůtu. Postup žalobkyně je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, neboť se snaží těžit ze svého nepoctivého jednání (účelově tvrdila neposkytnutí součinnosti žalované vedena snahou o sjednání výhodnějšího podmínek v nové smlouvě). Jednání žalobkyně tak nepožívá právní ochrany ve smyslu ustanovení § 6 odst. 2 a § 8 o. z. Žalovaná má za to, že není důvodná aplikace § 2613 o. z. I v případě vypořádání dle tohoto ujednání by však žalobkyně měla nárok pouze na cenu za provedené dílo sníženou o to, co žalobkyně neprovedením díla ušetřila. Žalobkyně tuto část díla vyčíslila již [datum] (tj. cca týden po té, co z její strany došlo k ukončení smlouvy o dílo), a to na částku [částka] včetně DPH, přičemž tato byla žalovanou dne [datum] v plném rozsahu uhrazena. Ve faktuře bylo uvedeno, že je vystavena za provedené projekční práce a z logiky věci je dle žalované zřejmé, že při ukončení smluvního vztahu dojde k přesnému a úplnému vyčíslení nákladů za do té doby provedené práce. Hodnota provedených prací ani zdaleka nedosahuje žalované částky, a ta tedy nemůže představovat částku dle § 2613 o. z. To je zřejmé i z rozporu v tvrzení žalobkyně, že bez odsouhlasení trasy nemohla v rozpracovaném díle pokračovat, a skutečnosti, že se domáhá plnění za již provedené projekční práce. Není tedy zřejmé, jak by mohl být projekt rozpracován do té míry, že by hodnota projekčních prací dosáhla žalované částky. Jednotkovou cenou [částka] 100 m, jakou vyčísluje žalobkyně svůj nárok, je dle smlouvy o dílo vyčíslena až práce na prováděcím projektu HDPE trubek a hadiček. Dle právní úpravy (přílohy 13 k vyhlášce [číslo] Sb. o dokumentaci staveb) a odborné praxe však projektová dokumentace vychází ze schválené projektové dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo souhlasu. Až v okamžiku existence územního souhlasu či rozhodnutí (které v tomto případě nebylo vydáno) se tedy zpracovává prováděcí projekt. Žalobkyně tedy započala realizovat druhou část díla předčasně a neodůvodněně. Prokazování skutečnosti vtahující se k tomu, co měla údajně žalobkyně ve smyslu § 2631 o. z. ušetřit, nelze přenášet na žalovanou, neboť se jedná o informace, ke kterým nemá žalovaná přístup.

8. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že rozsah nutné součinnosti se odvíjí od složitosti a rozsahu prací na daném díle. Součinnost objednatele byla v daném případě nezbytná, neboť bez odsouhlasení finální verze trasy optických kabelů a projektové dokumentace nemohla žalobkyně uskutečnit další potřebná jednání na Magistrátu města Karlovy Vary ohledně konečného vedení tras na pozemcích města, ani následně předložit projektovou dokumentaci příslušnému stavebnímu úřadu pro vydání územního rozhodnutí. Neposkytnutí součinnosti vyplývá z emailů mezi účastníky, urgencí i výpovědi ze dne [datum], která měla vyvolat reakci žalované. Žalovaná byla ochotna řešit pokračování prací na díle. Nelze souhlasit s tvrzením, žalované, že se obě strany chovaly tak, jako by smlouva o dílo zanikla touto výpovědí. Mezi účastníky byla domluvena osobní schůzka, která proběhla dne [datum], kde byly domluveny další kroky směřující k provedení a předání díla. Z navazující komunikace je zřejmé, že po tomto setkání panoval konsenzus pokračovat na předmětném díle. Tomu odpovídá i email jednatele žalované ze dne [datum], ve kterém specifikoval další změnu trasy optických kabelů, a přislíbená součinnost e-mailem ze dne [datum]. Žalovaná se snaží účelově tvrdit, že cena díla již byla uhrazena, a to v částce [částka] včetně DPH na fakturu [číslo] Touto fakturou však byly vyúčtovány pouze přímé provozní náklady na průzkumy při projekčních pracích souvisejících s prováděním díla. Nejednalo se tak o žalovanou cenu díla, na kterou nebylo zaplaceno ničeho. K vymezení trasy vedení díla došlo původně emailem ze dne [datum], žalobkyně na základě tohoto emailu potvrdila započetí prací, což emailem ze dne [datum] vzal na vědomí jednatel žalované. Při projekčních pracích dochází k nuceným úpravám trasy optických kabelů zejména v návaznosti na již existující inženýrské sítě. V průběhu spolupráce byla žalobkyni zaslána panem [příjmení] druhá rozšířená verze vymezení trasy, a to emailem ze dne [datum]. V reakci na toto zadání vypracovala žalobkyně finální verzi výkresu ze dne [datum], která je základem vyúčtování projektu, kde celková délka vedení trasy byla 6 805 m. Zpracování první a druhé části díla je do značné míry propojeno, aby žalobkyně mohla dokončit první část, musela mít z velké části zpracovánu i druhou část díla. Žalobkyně je přesvědčena že takto postupovala v souladu se smlouvou o dílo, právními předpisy i odbornou praxí. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro liniové stavby dle přílohy [číslo] k vyhlášce [číslo] Sb., o dokumentaci staveb, a prováděcí projekt pro shodný typ stavby dle přílohy 13 citované vyhlášky, je minimálně v situačních výkresech obdobný, ne-li totožný. Z citované vyhlášky ani zásad v ní uvedených nevyplývá, že by zhotovitel mohl započítat práce na projektové dokumentaci až v okamžiku územního rozhodnutí. Žalobkyně, aby mohla splnit termín předání díla, nemohla s dalšími pracemi čekat až na vydání územního rozhodnutí.

9. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

10. Soud prvého stupně učinil v zásadě správná, avšak neúplná zjištění stran skutkového stavu. Na odůvodnění napadeného rozsudku stran zjištěného skutkového stavu odvolací soud v tomto směru odkazuje, a to s doplněním a korekcemi uvedenými níže.

11. Odvolací soud postupem podle ustanovení § 213 odst. 2 o. s. ř. částečně zopakoval dokazování listinnými důkazy ohledně vzájemné komunikace účastníků, přičemž dospěl k níže ještě uvedeným zjištěním.

12. Odvolací soud na základě skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a částečně doplněného v odvolacím řízení shledal následující: Soud prvního stupně nesprávně posoudil otázku doby a způsobu ukončení mezi účastníky uzavřené smlouvy o dílo dne [datum], jejímž předmětem byla projektová dokumentace stavby„ Optická síť CC INTERNET – [příjmení] [příjmení], Růžový Vrch, [obec]“. Soud prvního stupně dovodil, že uvedená smlouva (tedy smluvní vztah) byla ukončena dohodou účastníků [datum]. Za účelem posouzení této otázky odvolací soud zopakoval důkaz přípisem žalobkyně ze dne [datum] a reakcí žalované ze dne [datum] a dospěl k závěru, že přípis žalobkyně ze dne [datum] nadepsaný jako výpověď smlouvy o dílo nemohl jako jednostranné právní jednání přivodit zánik smluvního vztahu mezi účastníky. V uvedeném přípise žalobkyně odkazovala na nedostatek součinnosti žalované (konkrétně, že neobdržela odpověď na email zaslaný panu [příjmení] [datum] s požadavkem na určení finální trasy a že i v předchozích případech byly reakce žalované opožděné). Ve smlouvě o dílo nebyla sjednána možnost výpovědi a nedošlo ani k naplnění předpokladu odstoupení od smlouvy dle § 2591 o. z. pro nedostatek součinnosti, neboť nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by před touto výpovědí určila žalobkyně žalované přiměřenou lhůtu k poskytnutí součinnosti. Uvedený přípis nelze považovat za jednání, jehož následkem by bylo ukončení smlouvy, ani v kontextu reakce žalované z téhož dne, kterou soud prvního stupně nesprávně posoudil jako akceptaci návrhu na ukončení smlouvy o dílo. Žalovaná v této reakci uvedla, že výpověď bere v potaz, ale ráda by ji řešila ke spokojenosti obou stran. Zároveň namítala, že žalobkyně měla jednat ve vztahu k žalované s panem [příjmení], nikoli s panem [příjmení], s dovětkem, že pokud není výpověď účelová a žalobkyně chce nastalou situaci řešit, je jí jednatel žalované plně k dispozici. Takovouto reakci žalované nelze považovat za odsouhlasení návrhu na ukončení smlouvy. Tedy na základě písemného jednání žalobkyně ze dne [datum] nedošlo ani k jednostrannému vypovězení smlouvy a ani ve spojení s odpovědí žalované ke dvoustranné dohodě na ukončení smluvního vztahu.

13. Účastníci spolu následně dále jednali a z jejich vzájemné komunikace vyplynulo, že se domluvili na úpravě tras vedení a žalobkyně následně opakovaně žádala o odsouhlasení finální verze, které žalovaná opakovaně přislibovala a odsouvala termín vyjádření. Z listinných důkazů odvolací soud konkrétně zjistil, že žalovaná reagovala prostřednictvím svého jednatele dne [datum] na email žalobkyně ze dne [datum] s odhadem poplatků za věcná břemena městu a podnětem ke zvážení vedení trasy v Tuhnické ulici tak, že věcná břemena budou záviset na přesné kalkulaci města a že dle dohody žádá vyřadit zmiňovanou cestu u rodinných domů a další trasy zobrazené na přiloženém nákresu (email jednatele žalované ze dne [datum] v reakci na email z [datum]). Žalobkyně emailem ze [datum] zasílala dvě situace se zakreslením upraveného rozsahu vedení optického kabelu a žádala o odsouhlasení, že takto je již rozsah finální verze (email žalobkyně ze [datum]). Žalovaná reagovala [datum], že s odpovědí stran tras na žalobkyni myslí, ale nestíhá před Vánoci a k upomínce žalobkyně k odsouhlasení trasy z [datum] reagovala žalovaná téhož dne s odkazem na to, že jak již jednatel žalované psal, dostane se k tomu po Novém roce (emaily žalované z [datum] a jednatelů žalobkyně a žalované z [datum]). S ohledem na uvedené nelze souhlasit s námitkou žalované, že účastníci jednali, jakoby smlouva byla ukončena, když ze vzájemné komunikace plyne opak. V přípise z [datum] sice žalobkyně uvedla, že novou spolupráci si dovede představit pouze na základě nové smlouvy, která bude vyváženější, z dalšího postupu účastníků však plyne, že dále vykonávali činnost směřující k provedení díla i po datu [datum] (žalovaná odsouhlasila vyřazení některých tras, žalobkyně zaslala nákresy upraveného rozsahu a žádala odsouhlasení, které žalobkyně přislibovala). Námitka žalované, že se tak dělo v rámci vyjednávání o případném uzavření nové smlouvy o dílo, k jejímuž uzavření nedošlo, nemůže obstát, neboť takovému závěru nic nenasvědčuje. V komunikaci účastníků po 6. prosinci 2017 nebyla otázka uzavření nové smlouvy nikterak zmiňována, ani nebyla další spolupráce jejím uzavřením podmiňována.

14. Stejně tak neobstojí námitka žalované, že nebyla ze smlouvy o dílo povinna k jakékoli součinnosti. Tato povinnost vyplývá již z povahy smlouvy o dílo a je zřejmá i z komunikace žalované, neboť žalovaná k podnětu žalobkyně požadavky na vedení trasy upřesňovala a součinnost v podobě odsouhlasení finálního vedení trasy opakovaně přislibovala. Zjevně tak jakožto objednatel tuto otázku neponechávala na rozhodnutí zhotovitele. Žalobkyně následně žalovanou vyzvala k poskytnutí součinnosti dopisem z [datum], doručeným [datum], kde žalované stanovila lhůtu k poskytnutí součinnosti 10 dnů od doručení této výzvy, s upozorněním, že v opačném případě od smlouvy z důvodu překážky na straně objednatele odstoupí a bude vyžadovat vypořádání již provedených prací v souladu s § [číslo] ve spojení s § 2519 o. z. Dopisem ze dne [datum] (doručeným [datum]) žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila a zároveň vyzvala žalovanou k úhradě částky [částka] do 7 dnů od doručení výzvy, lhůta k plnění tak uplynula žalované dnem [datum] Odvolací soud shledal, že tímto dopisem žalobkyně platně odstoupila od smlouvy o dílo v souladu s § 2591 o. z. z důvodu, že marně uplynula lhůta poskytnutá k nutné součinnosti objednatele, když ani v této lhůtě nedošlo ke schválení finální trasy optických kabelů. S ohledem na uvedené je důvodný požadavek žalobkyně na vypořádání dle § 2613 o. z., neboť žalovaná (objednatel) zmařila provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, a žalobkyni (zhotoviteli) tak náleží cena za dílo snížená o to, co neprovedením díla žalobkyně ušetřila.

15. Soud prvního stupně tedy správně posoudil vztah mezi účastníky podle § 2613 o. z., nicméně ve svém právním hodnocení pochybil, pokud vycházel z předpokladu, že břemeno tvrzení a břemeno důkazní stran toho, co žalobkyně ušetřila neprovedením zbytku díla, tíží žalobkyni jakožto zhotovitele. Předmětné ustanovení naopak v souladu se svým jazykovým zněním i v souladu s logikou věci vychází z koncepce, že daná situace jde k tíži objednatele, který provedení díla zmařil. Zhotoviteli náleží zásadně celá dohodnutá cena díla (včetně kalkulovaného zisku) snížená jen o to, co neprovedením díla ušetřil. Zhotovitele tedy netíží břemeno tvrzení a důkazní břemeno stran rozsahu provedených prací. Je naopak na objednateli, aby jako svou případnou obranu tvrdil, že neprovedením díla zhotovitel něco konkrétního ušetřil a v čem úspora spočívá. Velmi dobře může dojít k tomu, že zhotovitel bude žádat celou smluvenou cenu díla jen se zmínkou, že neušetřil nic – pak jej samozřejmě nelze jakkoli nutit, aby tvrdil a prokazoval, co ušetřil. Stejně tak jestliže v projednávané věci žalobkyně jako zhotovitel sama uznala, že v určitém rozsahu ušetřila, pak ji nelze jakkoli nutit, aby tvrdila a prokazovala, že neušetřila více. Východiskem je smluvená cena díla, od níž se odečítá jen to, co obhájí (tvrdí a prokáže) objednatel, který provedení díla, tedy naplnění smlouvy, zmařil.

16. Předmětem plnění dle smlouvy bylo 1) obstarání územního rozhodnutí – dokumentace pro územní řízení dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. za cenu [částka], dále 2) prováděcí projekt pokládky trasy HDPE trubek a trubiček za cenu [částka] za každých započatých 100 m projektové trasy a 3) uzavření smluv o smlouvách budoucích o zřízení služebnosti za cenu [částka] za každou uzavřenou smlouvu. Žalobkyně uplatnila nárok na úhradu ceny díla již ponížený o úsporu za neprovedenou část díla. Žalobou požadovala pouze úhradu za druhou část díla (prováděcí projekt pokládky trasy HDPE trubek a trubiček dle čl. II. odst. 2 a čl. IV. odst. 2 smlouvy o dílo), a to pouze ve výši 80 % ze smluvně dojednané částky (tj. ze [částka] za každých započatých 100 m projektované trasy vyčíslené z poslední délky odsouhlasené trasy 6,805 km), tedy ve výši [částka] bez DPH, tj. [částka] [anonymizováno] s DPH. Pokud žalovaná argumentovala již uhrazenou částkou [částka] včetně DPH, tato byla v souladu s vyúčtováním uhrazena v rozsahu odpovídajícím 50 % sjednané ceny na náklady zpracování první části díla – obstarání územního rozhodnutí (zpracování dokumentace pro úřední rozhodnutí včetně všech dokladů a správních rozhodnutí a projednání vyžadovaných stavebním zákonem dle čl. II. odst. 1 a IV. odst. 1 smlouvy o dílo). Není tedy důvodná námitka žalované, že žalobkyně tuto úhradu nezohlednila, či že by měla již poskytnutá úhrada pokrývat celou cenu nedokončeného díla. Úhradu za třetí část díla (uzavření smluv o smlouvách budoucích o zřízení služebnosti) žalobkyně nepožadovala, neboť k její realizaci nedošlo. Soud neshledal důvodnou námitku žalované, že žalobkyně neměla započít s prováděním druhé části díla v situaci, kdy dosud nebylo vydáno územní rozhodnutí, neboť bylo věcí žalobkyně, jak si práci rozvrhne. A nelze zhotoviteli vyčítat, že provádí různé etapy díla, je – li to možné, aby např. vytížil své zaměstnance, aby plně využil času a podobně. Pokud žalovaná nárok žalobkyně sporovala, bylo na ní, aby případně tvrdila a prokázala, že úspora žalobkyně z důvodu neprovedení díla byla vyšší, než jak ji uváděla žalobkyně, a v čem tato úspora spočívala. K tomuto byla žalovaná poučena odvolacím soudem při ústním jednání dne [datum] s upozorněním na riziko neúspěchu ve věci v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaná se ovšem s názorem odvolacího soudu neztotožnila a k tvrzené vyšší úspoře nic konkrétního nedoplnila a žádné důkazy neoznačila. Břemeno tvrzení ani břemeno důkazní tedy žalovaná v tomto směru neunesla.

17. Odvolací soud shledal, že vyčíslení žalované částky odpovídá způsobu sjednanému ve smlouvě o dílo: 3 200 Kč/100 m při trase 6 805 m odpovídá částce [částka], přičemž 80 % z této částky (požadovaných žalobkyní po odečtení 20 % které neprovedením díla podle vlastních tvrzení ušetřila) činí [částka] bez DPH, tj. [částka] včetně DPH. [příjmení] údaj o délce trasy, z níž byla cena díla v souladu se smlouvou kalkulována, nebyl žalovanou jakkoli zpochybňován, byť i na to byla odvolacím soudem výslovně dotazována. Tedy délka trasy rozvodů ve verzi 4 celkem 6 805 m (ve vyúčtování zjevně omylem uvedeno„ km“) plynoucí z vyúčtování žalobkyně ze dne [datum], jak byla zmíněna již soudem prvního stupně na základě jím provedeného listinného důkazu – vyúčtování, je skutkovým zjištěním také odvolacího soudu.

18. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění ve lhůtě, která uplynula dnem [datum]. Dnem následujícím se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni vzniklo právo dle § 1970 o. z. požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 33/2010 Sb.

19. Odvolací soud se neztotožnil s námitkou žalované, že ze strany žalobkyně mělo dojít k jednání rozpornému s dobrými mravy či zásadou poctivého obchodního styku. V řízení naopak vyplynulo, že žalovaná dlouhodobě neposkytovala žalobkyni řádnou součinnost k plnění dle smlouvy o dílo a žalobkyně se snažila nastalou situaci řešit.

20. Odvolací soud ze shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. částečně změnil ve výroku I tak, že přiznal žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (lhůta byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť odvolací soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší). Ve zbylém rozsahu (co do zamítnutí úroku z prodlení v zákonné výši z částky [částka] jdoucího od [datum] do [datum]), odvolací soud výrok I rozsudku soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil s ohledem na to, že žalovaná byla s plněním v prodlení až od [datum], a až od tohoto data tedy vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení.

21. Vzhledem k tomu, že odvolací soud částečně změnil rozsudek soudu prvního stupně, rozhodoval nejen o nákladech odvolacího řízení, ale znovu i o nákladech řízení před soudem prvního stupně (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

22. O nákladech řízení odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Převážně úspěšné žalobkyni, která měla neúspěch pouze v nepatrné části příslušenství, přiznal náhradu nákladů za zastoupení advokátem dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif („ a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka]. Za řízení před soudem prvního stupně přiznal soud náhradu za deset úkonů právní služby dle § 11 a.t. (převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínku ze dne [datum], podání návrhu, účast na setkání s mediátorem, písemná podání ze dne [datum], [datum] a [datum], a účast na jednání [datum], [datum] a [datum]) ve výši dle § 7 a.t. ([částka] za úkon) a deset paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za úkon, tj. [částka] a náhradu DPH 21% ve výši [částka], tj. [částka]. Za řízení před odvolacím soudem náleží žalobkyni náhrada za pět úkonů právní služby dle § 11 a.t. (odvolání, vyjádření k odvolání žalované jen ohledně nákladového výroku, replika k vyjádření žalované a účast na jednání dne [datum] a dne [datum]) ve výši dle § 7 a.t. ([částka] za úkon ohledně 4 úkonů a [částka] ohledně úkonu – vyjádření k odvolání jen co do nákladů řízení) a pět paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši [částka] za úkon, tj. [částka] a náhrada DPH 21% ve výši [částka], tj. [částka]. Dále žalobkyni náleží náhrada za soudní poplatek za podání návrhu na elektronický platební rozkaz ve výši [částka] a za soudní poplatek za odvolací řízení [částka] Celkem tak odvolací soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Náhradu nákladů řízení uložil odvolací soud žalované hradit k rukám právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř.).