22 Co 149/2022- 140

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Veroniky Křesťanové, Dr., soudce JUDr. [jméno] [příjmení] a soudkyně Mgr. [jméno] [příjmení] ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o uveřejnění odpovědi podle § 14 tiskového zákona k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 7 C 201/2021-52, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 8 jako soudu prvního stupně domáhal, aby žalované byla uložena povinnost uveřejnit v nejbližším vydání deníku [příjmení] noviny odpověď žalobce v tomto znění: [příjmení] [jméno] [příjmení]: Dne [datum] byl na stranách 4 a 5 Hospodářských novin publikován článek s názvem„ Šéf sněmovny [příjmení] spolupracoval s lichváři odsouzenými za podvody“, ve kterém je popisováno několik případů údajného podvodného jednání kroměřížských podnikatelů [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], přičemž tyto činy jsou dávány do souvislosti s mojí osobou a mojí advokátní činností. Citovaný článek obsahuje tvrzení, která jsou ve vztahu k mojí osobě nepravdivá. V případě paní [jméno] [příjmení] se v článku tvrdí, že paní [příjmení] měla v mojí advokátní kanceláři za mé přítomnosti podepsat smlouvu, ve které měla nevědomky stvrdit převzetí částky ve výši [částka], kterou však údajně nikdy neobdržela, a následně měla přít o svůj rodinný dům i s pozemky. Z listin uložených ve sbírce listin katastrálního úřadu však plyne, že smlouva, kterou bylo stvrzeno převzetí částky [částka], byla ve skutečnosti kupní smlouvou na předmětný rodinný dům a související pozemky a uzavřenou mezi paní [příjmení] jako prodávající a [právnická osoba] s.r.o. jako kupující, kdy tato částka byla součástí kupní ceny; tato smlouva byla uzavřena v [obec] před notářem JUDr. [jméno] [příjmení], který v den uzavření smlouvy provedl též úřední ověření podpisů smluvních stran. K převodu rodinného domu s pozemky tedy došlo na základě kupní smlouvy, kterou paní [příjmení] podepsala (s úředním ověřením podpisů), přičemž k podpisu nedošlo v mojí advokátní kanceláři. Všechny tyto skutečnosti lze dohledat výlučně na základě informací uvedených v citovaném článku s využitím veřejně dostupných zdrojů (část z nich s placeným přístupem) bez využití jakékoliv informace podléhající advokátní mlčenlivostí, a tedy jsou nezávislé ověřitelné. [jméno] [příjmení], Žalobce požadovanou odpovědí reagoval na článek s názvem Šéf sněmovny [příjmení] spolupracoval s lichváři odsouzenými za podvod (dále jen„ Článek“), který žalovaná uveřejnila dne [datum] na straně 4 a 5 deníku [příjmení] noviny. Žalobce považuje údaje v Článku za nepravdivé, neúplné, nepřesné a zkreslující a dotýkající se tak jeho cti a důstojnosti. Dne [datum] proto žalovanou požádal o uveřejnění odpovědi dle tiskového zákona (zákon č. 46/2000 Sb.). Žalovaná na žádost reagovala přípisem ze dne [datum]. Žádosti žalobce odmítla vyhovět, na svých tvrzeních setrvala a připomněla, že žalobci s dostatečným předstihem před uveřejněním Článku dala možnost se k Článku vyjádřit, případně dodatečně doplnit informace, avšak že žalobce této možnosti nevyužil s vysvětlením, že podrobně se vyjádřit nemůže. Požadavek na uveřejnění odpovědi tak žalobce uplatnil soudní cestou. Tvrdí, že žalovaná v Článku popisovala několik případů údajného podvodného jednání kroměřížských podnikatelů [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení] (dále také jen„ [příjmení] [jméno] a RC“). Ti měli prostřednictvím svých [právnická osoba] s. r. o. (dále také jen„ Společnost“) a [právnická osoba] uzavírat s dlužníky nevýhodné úvěrové smlouvy, které navíc měly znít na vyšší částky, než dlužníci skutečně obdrželi. Popisované případy jsou dávány do souvislosti s žalobcem a jeho advokátní kanceláří. Vzhledem k tomu, že žalobce se advokacii aktivně věnoval, poukazuje na svou povinnost mlčenlivosti dle § 21 zákona o advokacii a vysvětluje, že se se svým požadavkem na odpověď zaměřil výlučně na ta nepravdivá, neúplná, nepřesná nebo zkreslující skutková tvrzení, na něž může reagovat bez toho, že by tuto povinnost porušil. To ale neznamená, že se se všemi ostatními tvrzeními ztotožňuje, případně že by Článek validoval. Konkrétně napadá tvrzení k případu paní [jméno] [příjmení] (dále také jen„ Paní [příjmení]“), který je popisován hned v úvodu Článku. Žalovaná tam tvrdí, že Paní [příjmení] obdržela od Společnosti v březnu [rok] půjčku ve výši [částka], že nějakou dobu po obdržení půjčky měli zástupci Společnosti odvést Paní [příjmení] autem do [obec], kde měla u právníka podepsat další smlouvu, ve které měla stvrdit převzetí dalších peněz ve výši [částka], které však údajně nikdy neobdržela, přičemž k podpisu smlouvy mělo dojít v advokátní kanceláři žalobce za jeho osobní přítomnosti. Za několik měsíců poté pak měla Paní [příjmení] přijít o rodinný dům i s pozemky a v září [rok] se musela s manželem vystěhovat z domu. Žalobce namítá, že všechna tvrzení jsou prezentována takovým způsobem, aby vyvolávala u čtenáře dojem, že žalobce se na údajné protiprávní či přinejmenším nemorální činnosti Společnosti aktivně podílel a byl její aktivní součástí. Žalobce uvádí, že prezentovaný popis událostí je značně zkreslený a nepřesný a ve vztahu k samotnému žalobci i vysloveně nepravdivý. Z veřejně dostupných zdrojů (katastr nemovitostí, živnostenský rejstřík) vyplývá, že smlouva, kterou Paní [příjmení] stvrdila převzetí částky [částka], byla ve skutečnosti kupní smlouva, která byla uzavřena dne [datum] v [obec]. [jméno] ověřil podpisy smluvních stran notář JUDr. [jméno] [příjmení] Smlouva tedy zjevně nebyla podepsána v [obec] v advokátní kanceláři žalobce. Pokud žalovaná v reakci na žalobcovu žádost o odpověď tvrdí, že Článek je o jiné smlouvě než o kupní smlouvě ze dne [datum], tuto„ jinou“ smlouvu nijak nekonkretizuje. Navíc je to v přímém rozporu s tím, co je uvedeno v Článku. Ten hovoří o jedné jediné smlouvě (dokumentu). Pokud by smlouvy byly skutečně dvě, bylo by s podivem, že by to Článek nezmiňoval. Je evidentní, že Paní [příjmení] o vlastnické právo k domu nepřišla kvůli„ půjčce“, ale právním titulem byla kupní smlouva, se kterou neměl žalobce nic společného. Námitku žalované, že žalobce měl možnost se k Článku s předstihem vyjádřit, považuje za zcela irelevantní. Žalobce nebyl povinen na žádost žalované se jakkoli vyjadřovat a pokud se nevyjádřil, nijak ho to neomezuje v možnosti teprve podle obsahu Článku zvážit využití institutu práva na odpověď.

2. Žalovaná žalobu označila za nedůvodnou. Potvrdila, že Článek uveřejnila a poukázala na to, že Článek pojednává o protiprávní činnosti [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení], kteří podvodným jednáním připravovali své klienty o majetek a nemovitosti a dále o roli, kterou žalobce a jeho advokátní kancelář v popisované činnosti sehráli. Článek přináší příběhy vícero poškozených – mezi nimi paní [příjmení], manželů [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] a [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] a RC byli za své protiprávní jednání odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Žalovaná shledává hned několik důvodů, pro které je žalobcův požadavek na uveřejnění odpovědi neopodstatněný. Žalobce formuluje odpověď způsobem, že relativizuje obsah celého Článku, včetně informací o trestné činnosti Pánů MK a RC. Jejich jednání označuje za údajně podvodné, ač za ně byli odsouzeni. Zavádějící je odpověď i proto, že má obsahovat obecné sdělení, že Článek obsahuje tvrzení vůči žalobcově osobě nepravdivá. To má nedůvodně zpochybnit vyznění Článku ve vztahu k osobě žalobce jako celku a tak i spojení žalobce s Pány MK a RC. Konkrétní je žalobce v požadavku na odpověď jen ve vztahu k případu Paní [příjmení]. Článek však nepopisuje kupní smlouvu, o které odpověď hovoří. Žalobce záměrně smlouvu, o které se hovoří v Článku, zaměňuje s kupní smlouvou, jde přitom o dva různé dokumenty. Tvrzení v Článku týkající se případu Paní [příjmení] jsou pravdivá. Poslední pasáž požadované odpovědi o mlčenlivosti advokáta není reakcí na skutečnosti uvedené v Článku. Požadovaná odpověď podle žalované tedy z vícera důvodů nevyhovuje požadavkům § 10 tiskového zákona, a to jako celek i její jednotlivé části. Navíc autoři Článku vedli v souvislosti s přípravou Článku s žalobcem rozhovor. [jméno] žalobce dostal možnost vyjádřit se k případu podnikání Pánů MK a RC i jejich vzájemným vztahům, jakož i konkrétně k případu Paní [příjmení]. Žalobci byla před uveřejněním rozhovoru zaslána k autorizaci pracovní verze přepisu rozhovoru, uplatnil jen několik nepodstatných připomínek a jinak text prostřednictvím své asistentky autorizoval. Měl následně i možnost doplnit své vyjádření, ani to nevyužil. Opodstatněný není ani argument překážky v povinnosti mlčenlivosti, jistě mohl žádat o její zproštění. Navrhuje, aby soud žalobu zamítl a přiznal jí náhradu nákladů řízení.

3. Soud prvního stupně rozsudkem v záhlaví označeným rozhodl tak, že výrokem I žalobu v plném rozsahu zamítl a výrokem II rozhodl o nákladech řízení tak, že žalobci uložil povinnost zaplatit žalované [částka]. Takto rozhodl soud prvního stupně na základě skutkových zjištění a právní argumentace uvedených v písemném odůvodnění napadeného rozsudku, na něž se pro stručnost poukazuje. Soud prvního stupně po citaci ustanovení § 10 odst. 1 a 2, § 12 odst. 1, 2 a 3, § 13 odst. 2 a 3, § 14 odst. 1 a 2 tiskového zákona uzavřel, že žalobce sice právo na uveřejnění odpovědi uplatnil včas, v zákonem stanovených prekluzivních lhůtách, ale jeho požadavek není důvodný postupem podle § 10 odst. 1 a § 12 odst. 2 tiskového zákona, arg. a contrario. Text odpovědi není vyhovující obsahem ani rozsahem. Není reakcí na konkrétní skutková tvrzení z Článku, nýbrž napadá celkové vyznění Článku, resp. vychází ze subjektivních pocitů žalobce nikoli z konkrétních tvrzení v Článku. Text odpovědi je nepřesný, zavádějící a ve vztahu k tvrzením v Článku excesivní - neomezuje se jen na skutková tvrzení, kterými by se tvrzení z Článku uváděla na pravou míru. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně postupem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a před soudem prvního stupně ještě právně nezastoupené žalované přiznal plnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 3 režijních paušálů po [částka] podle vyhlášky č. 254/215 Sb.

4. Rozsudek soudu prvního stupně napadl žalobce včasným odvoláním. Nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o neadekvátním obsahu i rozsahu požadované odpovědi. Žalobcem požadovaná odpověď se týká konkrétních skutkových tvrzení z Článku a formuluje k nim zcela konkrétní odpovědi s jasnými upřesňujícími skutkovými tvrzeními. Je zacílena na pasáž, kde žalovaná tvrdí, že Paní [příjmení] podepsala v advokátní kanceláři žalobce a za jeho přítomnosti smlouvu, ve které stvrdila převzetí částky [částka], kterou však nikdy neobdržela, a následně kvůli této smlouvě přišla o rodinný dům s pozemky. Obsahem odpovědi, jejíž zveřejnění žalobce po žalované požaduje, je sdělení, že předmětná smlouva, kterou Paní [příjmení] stvrdila převzetí částky [částka] a na jejímž základě následně pozbyla rodinný dům s pozemky, nebyla podepsána v advokátní kanceláři žalobce a už vůbec ne v jeho přítomnosti, nýbrž že se jedná o kupní smlouvu podepsanou dokonce v jiném městě. Žalobce tak požadavkem na uveřejnění odpovědi žádá, aby se k veřejnosti dostala informace, že s konkrétní smlouvou neměl nic společného a k jejímu podpisu nedošlo způsobem popisovaným v Článku. Je přesvědčen, že i rozsah požadované odpovědi je přiměřený a nikoli excesivní. Text odpovědi představuje souvislý, homogenní a vnitřně konzistentní celek, který nelze účelově rozdělovat a posuzovat po odstavcích či větách, jak to učinil soud prvního stupně. Trvá na tom, že jeho požadavek na uveřejnění odpovědi je důvodný ve vztahu k celému textu požadované odpovědi. Současně namítá, že ani závěr o nepřiměřeném rozsahu nemůže být důvodem pro zamítnutí požadavku na odpověď jako celek, nýbrž může vést jen k částečnému zamítnutí žaloby. Navrhuje, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, a žádá přiznání náhrady nákladů řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaná považuje odvolání za nedůvodné a ztotožňuje se se závěry soudu prvního stupně. Odkazuje na svou obranu před soudem prvního stupně a opakuje, že znění odpovědi tak, jak je formulováno, relativizuje obsah celého Článku včetně informací o trestné činnosti Pánů MK a RC. To je patrno z první a druhé části (věty) požadované odpovědi. Čtvrtá část požadované odpovědi s obsahem Článku nesouvisí, je preventivní obranou žalobce před případným nařčením z porušení povinnosti mlčenlivosti. Pouze třetí část uvádí konkrétní tvrzení v reakci na Článek, avšak ani zde nejde o uvádění na pravou míru, doplnění či zpřesnění, jak vyžaduje tiskový zákon. Naopak žalobce zde svou odpověď staví na nepravdivém a záměrně zkreslujícím tvrzení ohledně smlouvy podepsané Paní [příjmení], nadto si vybral tvrzení o obsahu a místu uzavření smlouvy, resp. smluv, která i kdyby pravdivá nebyla (což žalovaná odmítá), se nikterak nedotýkají cti, důstojnosti ani soukromí žalobce. Navrhuje, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, a žalované přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Odvolací soud přezkoumal z podnětu podaného odvolání rozsudek soudu prvního stupně, a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a a § 214 odst. 1 o. s. ř.), a dospěl – po doplněném dokazování - k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

7. Odvolací soud doplnil dokazování o rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 10. prosince 2020, č. j. 9 To 93/2020-1252, o výslech [jméno] [příjmení] a dále autorů Článku –Adély [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Zopakoval k důkazu Článek, kupní smlouvu ze dne [datum] mezi Paní [příjmení] a Společností, Čestné prohlášení Paní [příjmení]. Dále pak odvolací soud zmiňuje i další listinné důkazy, které provedl již soud prvního stupně a nebylo je tak nutno opakovat (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 22 Cdo 5421/2016).

8. V Článku se k případu Paní [příjmení] uvádí: „ V březnu 2012 jsem se jim ozvala na inzerát a oni mi hned přivezli osmdesát tisíc v obálce. V září jsme se už museli s manželem vystěhovat z domu,“ řekla HN padesátnice [jméno] [příjmení] z jihomoravských [obec]„ Za měsíc po tom, co mi peníze půjčili, najednou přijeli a vzali mě do auta. Tvrdili, že musíme vyřešit ještě nějaké záležitosti kolem domu. Zavezli mě do [obec], kde jsem u právníka podepsala další smlouvu,“ uvedla žena, která za vypůjčené peníze ručila právě svým majetkem.„ U právníka mi pořád tvrdili, že o majetek nepřijdu, že se to nějak udělá, na někoho přepíše, je to pojistka. Pořád něco slibovali, mluvili jeden přes druhého.“ Právníkem, který byl u podpisu smlouvy přítomný, byl podle [příjmení] právě Vondráček. Smlouvu podepisovala v jeho kroměřížské advokátní kanceláři, kde má dnes politik zároveň i svou poslaneckou kancelář. Za měsíc se dozvěděla, že se jednalo o další dokument o převzetí peněz – tentokrát na 350 tisíc. Žena vyloučila, že by ji na to kdokoli z přítomných mužů upozornil.„ Z jejich chování jsem měla dojem, že byli kamarádi, tykali si,“ [částka] [příjmení] vztahy mezi [příjmení] a dvojicí podnikatelů. Jak podotkla, zmíněných 350 tisíc nikdy neviděla a za několik měsíců přišla o rodinný dům a řadu pozemků k tomu.„ Za [anonymizována dvě slova] jsme přišli o všechno,“ povzdechla si žena. K dalšímu osudu nemovitostí, o které Paní [příjmení] přišla, se vyjadřuje Článek hned v dalším odstavci takto: [jméno] s [příjmení] po získání pozemků ihned přistoupili k jejich prodeji. V lednu 2013 již měli rozjednaný obchod s manželi [příjmení] z [obec]„ Uzavřeli jsme s nimi smlouvu o smlouvě budoucí na koupi domu. Tenkrát tam visel ještě dluh od finančního úřadu – CK Finance se zavázala, že část dluhu uhradí, k tomu se ale neměli, od smlouvy jsme tedy ustoupili a dolovali jsme od nich peníze, které jsme jim už vyplatili. Nakonec jsme museli jít k soudu. [příjmení] jsme naštěstí vyhráli,“ řekl [příjmení] [jméno] [příjmení]. Ten redakci potvrdil, že kontrakt podepisoval opět u Vondráčka.„ Mohu potvrdit, že advokát, který zastupoval [jméno] s [příjmení], byl pan [příjmení]. Co si vzpomínám, tak se s nimi bavil velmi familiárně,“ podotkl muž. Redakce má i kopii zmíněné smlouvy k dispozici. V jejím záhlaví je vytištěno [příjmení] jméno a je opatřena jeho podpisem. Článek pak dodává, že žalobce se k jednotlivým případům s odkazem na advokátní mlčenlivost nevyjádřil, jen přiznal, že Pánům MK a RC několikrát právní službu poskytl.

9. V pracovní verzi rozhovoru, který žalovaná vedla s žalobcem a uveřejnila v Hospodářských novinách spolu s Článkem, popsala případ Paní [příjmení] s tím, že je na žalobci, zda jej chce komentovat. Žalovaná uváděla: Popíšeme Vám případ a je na Vás, jestli chcete jakkoli komentovat. [jméno] [příjmení] z [obec] u Vás podepisovala smlouvu na [částka] [anonymizováno] – předtím s nimi podepsala smlouvu na osmdesát tisíc, ty jí vyplatili, ale těch [částka] prý nikdy neviděla – nicméně to, co popisuje, ilustruje a zapadá do jejich„ modu operandi“, za který byli i odsouzeni. To znamená, že určitý obnos vyplatili, ale větší část úvěru si prostě vymysleli tím, že na lidi naléhali, nutili je k podpisu, říkali jim zkreslené informace. Ona popsala, že tu druhou smlouvu na peníze, které nikdy neviděla, podepsala u Vás, údajně jste se nejdříve s [jméno] a [příjmení] domlouvali za dveřmi, pak jste ji zavolali dovnitř. [jméno] s [příjmení] u Vás v kanceláři za Vaší přítomnosti jí říkali, že nepřijde o majetek, protože předtím podepsala zástavu, že je to určitá„ pojistka“ proti komplikacím – a přitom podepisovala smlouvu na další peníze. A vy jste tam podle ní jen seděl a na nic jste ji neupozornil. Vy nevíte, co ti lidi u Vás v kanceláři podepisují? Žalobce: Jak říkám, já Vám na to nemůžu odpovědět. Ale obecně platí, že klient přijde k advokátovi, řekne si představu, jak by měla smlouva vypadat a advokát to připraví tak, aby to bylo v souladu se zákonem. [příjmení] to byl řádný právní úkon. A za to odpovídá odborně, profesionálně. Žalovaná: Nám jde spíš o etickou rovinu, ne trestní. Žalobce: Samozřejmě advokát musí vždy dbát na etiku, má kodex – to je ta druhá polovina těch kárných provinění, která máme. Takže moje kancelář nikdy neměla žádné kárné provinění, vždy jsme fungovali v souladu s legislativou, v souladu s etickým kodexem a určitě se u nás v kanceláři nedělalo nic neetického. (pak následuje druhá verze téhož) Žalobce: Samozřejmě advokát musí vždy dbát na etiku, má kodex. Této problematice se věnuje velká část rozhodnutí advokátní komory. [příjmení] kancelář nikdy neměla žádné kárné provinění, vždy jsme fungovali v souladu s legislativou, v souladu s etickým kodexem a určitě se u nás v kanceláři nedělalo nic neetického. Žalovaná: A ten popis situace, který vykresluje paní [příjmení], vám přijde jako etický? Žalobce: Já to nemůžu komentovat. Advokát poskytuje právní službu – ta byla v pořádku. To pozadí často nemůže vědět. To je podstata advokacie.

10. Kupní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena mezi Paní [příjmení] jako prodávající a Společností, za kterou jednal jako jednatel [jméno] [příjmení]. Ve smlouvě se uvádí, že prodávající prodává tam specifikované nemovitosti za sjednanou kupní cenu [částka], přičemž strany smlouvy podpisem smlouvy stvrzují mimo jiné to, že část kupní ceny ve výši [částka] uhradila kupující v hotovosti k rukám prodávající před podpisem kupní smlouvy, jakož i to, že část kupní ceny ve výši [částka] byla uhrazena kupující před podpisem smlouvy formou započtení na pohledávku kupující za prodávající, a to z titulu vypořádání nároků ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], podle které vznikl kupující nárok na zaplacení pohledávky v částce celkem [částka], což – jak dále zmiňuje kupní smlouva - odpovídá výši pohledávky kupující za prodávající a výši závazku prodávající vůči kupující k datu uzavření smlouvy, a to bez smluvních pokut a dalšího příslušenství. Smlouva zmiňuje existenci zástavního práva smluvního pro kupující zřízeného na základě zástavní smlouvy ze dne [datum]. Ve smlouvě je zmíněna povinnost Paní [příjmení] nemovitosti kupujícímu předat do [datum]. V závěru smlouvy jsou jako místo a datum podpisu uvedeny údaje [obec] a den [datum]. Na zadní straně posledního listu je připojena ověřovací doložka (ověření vlastnoručních podpisů Paní [příjmení] a [jméno] [příjmení] podle ní prováděl notář JUDr. [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum]) a vkladové razítko Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště [obec] s údajem o zápisu vkladu dne [datum], účinky vkladu ke dni [datum] a spisovou značkou rozhodnutí, pod kterou byl proveden vklad (V 3478/2012-712).

11. V návrhu na vklad, který byl podle podacího razítka podán u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj – pracoviště [obec] dne [datum], je uvedeno, že byl podepsán V [obec] dne [datum] a že je návrh předkládán na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] (nikoli tedy [datum]). Vkladové číslo tam katastrálním úřadem uváděné se shoduje se vkladovým číslem na zadní straně kupní smlouvy ze dne [datum rozhodnutí] (tj. V 3478/2012-712). K tomuto návrhu byla sepsána ještě Oprava návrhu s uváděným datem podpisu [datum] a místem podpisu [obec], která opět zmiňuje kupní smlouvu ze dne [datum] (nikoli tedy [datum]), ta byla u katastrálního úřadu podána dne [datum] a týkala se opravy údaje o sídle Společnosti, i na této listině je sp. zn. V [číslo] [rok] [číslo]. Na výpisu z katastru nemovitostí ke dni 1. lednu 2013 je jako titul, na základě kterého Společnost nabyla nemovitosti do vlastnictví, uvedena kupní smlouva ze dne [datum] a vklad je identifikováno sp. zn. V [číslo] 2012 [číslo].

12. Z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], plyne, že [příjmení] [jméno] a RC byli pravomocně odsouzeni za to, že se dopustili přečinu i zločinu podvodu tím, že sebe i jiné obohatili tím, že uvedli někoho v omyl, zamlčeli podstatné skutečnosti a způsobili tak na cizím majetku škodu, přičemž ve vztahu k některým poškozeným se tak stalo jen ve fázi pokusu. Oba byli odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v délce 2,5 let a každý k peněžitému trestu ve výši [částka], současně jim byla uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně některým poškozeným škodu v celkové výši cca [částka] [anonymizováno] Kč, ve zbytku byli tito poškození odkázáni na občanskoprávní řízení, stejně jako další poškození v celém rozsahu. Z rozsudku vyplývá, že [příjmení] [jméno] a RC uzavírali v období od května [rok] do června [rok] s poškozenými smlouvy o půjčce (zápůjčce), kdy prostředky byly zpravidla poskytovány na úhradu dřívějších dluhů poškozených (poškození byli v tíživé situaci), ve smlouvách o půjčce (zápůjčce) však stvrzovali půjčku/zápůjčku až mnohonásobně vyšší částky, než jakou žádali a než jim byla ve skutečnosti poskytnuta ([částka] x [částka]; [částka] x [částka]; [částka] x [částka]; [částka] x [částka]; [částka] x [částka]; [částka] x [částka]); což vysvětlovali, pokud si toho poškození vůbec všimli, daňovými záležitostmi či jištěním proti neplatičům, dluhy byly zajišťovány zástavou na nemovitostech poškozených. Mezi skutky, za které byly [příjmení] [jméno] a RC odsouzeni, je popisován i případ, kdy podstrčili poškozeným manželům [příjmení], kteří si chtěli půjčit prostředky na úhradu dluhu ([částka]) kupní a zástavní smlouvu a potvrzení o zaplacení ceny ([částka]), přičemž ve skutečnosti uhradili jen dluh, na který si poškození chtěli půjčit a tak za tuto cenu ([částka]) získali nemovitost, kterou pak prodali za násobně vyšší cenu ([částka]). [příjmení] [jméno] a RC poškozeným zamlčovali podstatné informace o nastavení splatnosti/zesplatnění, o povinnosti uzavřít pojištění k zastavované nemovitosti. [příjmení] [jméno] a RC zneužívali tíživé situace, naivity a nepozornosti poškozených, požadovali podpis smluv, aniž si je poškození mohli pořádně či vůbec přečíst, opakovaně byly smlouvy o (zá) půjčce podepisovány na poště a peníze pak předávány venku před poštou, poškozenými byly osoby finančně dezorientované, často vyššího věku. Poškození měli vesměs v úmyslu si půjčit nějakou částku k úhradě staršího dluhu, pak z nátlaku Pánů MK a RC podepisovali dokumenty na podstatně vyšší částky, než si půjčovali, přičemž současně dávali do zástavy své nemovitosti, ve smlouvách jim byla ukládána povinnost uzavřít v krátké lhůtě pojistku proti nesplácení, což byl vzhledem k poměrům poškozených v zásadě nesplnitelný požadavek, nesjednání pojištění bylo sankcionováno brzkým zesplatněním (zá) půjčky ve lživě násobně nadsazené výši, úmyslem Pánů MK a RC od počátku nebylo, aby (zá) půjčky byly spláceny, ale zmocnění se nemovitostí poškozených, které zajišťovaly závazky poškozených (v lživě násobně nadsazené výši). Případ Paní [příjmení] mezi skutky, za které byli [příjmení] [jméno] a RC předmětným rozsudkem odsouzeni, nebyl. Pro úplnost se uvádí, že zmíněný rozsudek měnil prvostupňový rozsudek Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], přičemž Městský soud v Brně už předtím rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], pod č. j. [číslo jednací], který žalovaná zmiňovala ve vyjádření k žalobě, ale ten byl zrušen usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

13. V Čestném prohlášení ze dne [datum] Paní [příjmení] prohlásila a potvrdila, že veškeré jí poskytnuté informace uveřejněné v Článku jsou pravdivé, výslovně v Prohlášení potvrdila, že v březnu [rok] odpověděla na inzerát Společnosti, půjčila si od této společnosti [částka], které jí přivezli [příjmení] [jméno] a RC v obálce, po měsíci za ní oba přijeli znovu s tím, že je třeba dořešit nějaké záležitosti a odvezli ji do advokátní kanceláře žalobce, kde ji donutili podepsat smlouvu, jejíž obsah jí nevysvětlili, právníkem, který byl u podpisu smlouvy přítomný, byl žalobce; ani on jí nic nevysvětlil, pouze ji všichni ujišťovali, že nepřijde o majetek, že je to všechno jen pojistka, uvedení pánové se k sobě chovali jako kamarádi, celou dobu si tykali; až později se dozvěděla, že se jednalo o další dokument o převzetí peněž, tentokrát částky [částka] – tuto částku však nikdy neobdržela; po několika měsících kvůli popsanému jednání přišla o rodinný dům i s pozemky a v září [rok] se musela s manželem vystěhovat.

14. Paní [příjmení] v rámci své výpovědi uvedla, že žalovaná kontaktovala ji, resp. přes její neteř, netušila, jak se o jejím případu žalovaná dozvěděla. Neteř jí předala kontakt a Paní [příjmení] jej využila a zavolala. Popřela, že by ji žalovaná za poskytnuté informace jakkoli honorovala. Rozhovor s ní novináři vedli telefonicky, jednou se i setkali. Potvrdila obsah Čestného prohlášení, ale k jeho vzniku se vyjadřovala zmateně, chvíli i připouštěla, že ho psala a tiskla i sama. Poté, co obdržela předvolání k soudu, kontaktovala ve strachu spoluautorku [příjmení] [jméno] [příjmení], ptala se jí, zda soud má souvislost s Článkem. Svědkyně nebyla schopna přesně popsat, jak se její záležitost s Pány MK a RC udála. Trestní oznámení nepodávala, byla z celé záležitosti psychicky zničena, až později zjistila, že podobě jako ona byli poškozeni i jiní. Dokumenty již žádnými nedisponuje. Byla to ona, kdo Společnost, kterou našla podle inzerátu, oslovil, byla ve finanční tísni. Pamatovala si, že cosi podepisovala na poště v [obec] a cosi v [obec], popírala, že by cokoli podepisovala v [obec]. Potvrdila, že kupní smlouvu ze dne [datum] podepsala, ale měla pocit, že podepisovala ještě jinou, kde na konci stvrzovala převzetí částky [částka]. Posléze znejistěla, co a kde podepisovala, zda vůbec podepisovala více dokumentů. Pamatovala si, že nejprve dostala [částka], ty jí předávali v autě, na parkovišti v [obec], nepamatovala se, zda nějak potvrzovala převzetí, zda podepisovala něco o splátkách půjčky. Vzpomínala si, že pak se nic asi měsíc nedělo a pak jeli v květnu do [obec]. Nebyla schopna vysvětlit pasáž kupní smlouvy o úhradě části kupní ceny započtením a o smlouvě o půjčce. Matně si vzpomínala na nějaké debaty s Pány MK a RC o přeúvěrování, nerozuměla tomu. Pamatovala si pak na jejich opakované telefonáty, na to že jí pořád volali, deptali ji. Nebyla schopna říci, co jim potvrzovala. Uvedla, že v minulosti měli úvěr, že na domě byla zástava, vzpomínala si, ale že v době, kdy jednala s Pány MK a RC, nějaká neuhrazená částka z úvěru existovala, dluh byl ale už nízký, měla pocit, že už jen asi [částka], konkrétní částkou si jista nebyla, každopádně podle ní mělo jít o nízkou částku, rozhodně ne v miliónovém řádu. Nevzpomínala si, že by písemně uzavírala smlouvu o půjčce, pak – při zmínce o zástavní smlouvě ze dne [datum], o které hovoří kupní smlouva - si vzpomněla, že ověřovala podpisy ještě i v [obec] na poště na Czech Pointu. Neměla pocit, že by za ni [příjmení] [jméno] a RC cokoli hradili, pamatovala si jen to, že dostala zmiňovaných [částka]. Měla pocit, že z toho chtěla hradit právě ten dluh z úvěru, chtěla předejít tomu, aby přišla o dům. Pak si ještě vybavovala, že [příjmení] [jméno] a RC přišli na to, že má ještě pole, i v souvislosti s tím jim něco podepsala, měla pocit, že to podepisovala na zvláštním papíru (ne v rámci kupní smlouvy, která je obsahem spisu), nebyla schopna si blíže vzpomenout. V kroměřížské kanceláři byli přítomni [příjmení] [jméno] a RC a ještě jeden právník a asi sekretářka. Právníka identifikovala jako žalobce, nebyla si jistá, zda tam jen seděl, nebo i mluvil. Ujišťovali ji rozhodně [příjmení] [jméno] a RC. Sídlo advokátní kanceláře si vybavovalo jako na velkém náměstí v [obec].

15. Spoluautorka [příjmení] [jméno] [příjmení], která je zaměstnankyní žalované, v rámci své výpovědi uvedla, že impulsem pro Článek byla informace, kterou získali od svých zdrojů při zpracovávání jiného tématu, tehdy přišla řeč na Pány MK a RC a zdroj pouze jednou větou zmínil, že je zná, že s nimi kdysi něco dělal a že pro ně zpracovával smlouvy žalobce. Později pak svědkyně hledala v rámci internetu informace o Pánech MK a RC a narazila i na článek na [webová adresa], kterým popsal svůj příběh pan [příjmení]. Jeho případ s Paní [příjmení] přímo souvisí, neboť on si pak její nemovitosti chtěl od Pánů MK a RC koupit, ale byl také nějakým způsobem podveden, v Článku popsali i jeho příběh. Svědkyni se podařilo kontaktovat otce pana [příjmení], přes něj pak pana [příjmení] a ten jí příběh domu v [obec] a své peripetie s Pány MK a HC vyprávěl a zmínil, že komunikoval s neteří paní [příjmení], která mu říkala, co hrozného si s Pány MK a HC prožili, že [příjmení] [jméno] a HC usilovali i o další rodinné nemovitosti, že na Paní [příjmení] vyvíjeli nátlak, že ji pořád někam vozili. Neteř svědkyni s Paní [příjmení] propojila. Svědkyně s ní hovořila o tom, jak přišla o dům, kdo jsou [příjmení] [jméno] a HC. Nejprve s ní hovořila telefonicky, pak přes Viber, když se dostali k tomu, jaké tam bylo právní zastoupení. Také se později setkali. [příjmení], že jela k právníkovi do advokátní kanceláře v [obec], do hovoru vnesla Paní [příjmení]. Popsala umístění kanceláře v [obec] a při konfrontaci s fotografií budovy, kde sídlí advokátní kancelář žalobce, Paní [příjmení] uvedla, že tam byla a věrně popsala vnitřek budovy. Svědkyně ani její kolegové neměli pochybnost o tom, že říká pravdu. To, že při jednání s Pány MK a HC byl přítomen i žalobce, zjistili tak, že Paní [příjmení] zmiňovala přítomnost právníka a oni jí zaslali fotografie žalobce i dalších právníků z kanceláře a Paní [příjmení] uvedla, že určitě nejednala s Mgr. Opatrným, který je spolu s žalobcem společník advokátní kanceláře, že jednala s žalobcem. [příjmení], že žalobce je politik. Na možnou přítomnost novináře navedl pan [příjmení], ten přítomnost žalobce při jednání s Pány MK a HC v souvislosti se svým následným jednání o koupi nemovitostí, které původně patřily Paní [příjmení], zmiňoval. Podle toho, co o praktikách Pánů MK a HC svědkyně zjistila, nedalo se vůbec spoléhat na to, že údaje ve smlouvách o poskytnutých částkách a výších dluhů odpovídají skutečnosti. Svědkyně měla pochybnosti o tom, co se v kupní smlouvě ze dne [datum] zmiňovalo o dluzích a zápočtu, nevylučovala, že je to smyšlené. Paní [příjmení] se i na to ptala, ta popírala pravdivost. Zmínila se ale před svědkyní i o tom, že potřebovala něco splatit. Paní [příjmení] sama neměla k dispozici žádné dokumenty, ale její případ se ve svých rysech shodoval s případy jiných poškozených, věřili jí, že obdržela hotovost [částka] a stvrdila [částka]. To, že žalobce jednal s Pány MK a HC jako s přáteli, odpovídalo tomu, jak o tomtéž hovořil pan [příjmení]. Svědkyně byla přesvědčena, že v advokátní kanceláři žalobce [příjmení] [příjmení] podepisovala jinou smlouvu než tu kupní. [jméno] měli při psaní Článku k dispozici, stejně tak zástavní, což si ale úplně jistá nebyla. To, že Paní [příjmení] při výpovědi před odvolacím soudem připustila, že smlouva, kterou v advokátní kanceláři podepisovala a kterou potvrzovala, že převzala [částka], byla kupní smlouva, si vysvětlovala tím, že se cítila před soudem pod tlakem, prostředí pro ni bylo nepříjemně formální, zřejmě byla i vyděšená, že musí jít k soudu, byla velmi zmatená, což svědkyně pozorovala přímo v jednací síni, kde byla přítomna. Paní [příjmení] je podle svědkyně přesně typem lidí, kteří se stávají obětí lichvářů, je těžké s nimi rekonstruovat, co se jim stalo. Paní [příjmení] skutečně nevěděla, co Pánům MK a HC podepisovala. Při jednání s novináři Paní [příjmení] pod tlakem nebyla, Článek vznikal několik měsíců. To, že svědkyně byla před svým výslechem přítomna výslechu Paní [příjmení], zde nesnížilo věrohodnost její výpovědi.

16. Spoluautor [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl v době vzniku Článku zaměstnancem žalované, později – začátkem roku [rok] - nastoupil v Českém rozhlasu, vztahy s žalovanou má ale nadále korektní, vypověděl, že v případu Paní [příjmení] vystupoval pasivněji než v jiných případech popisovaných v Článku, on studoval trestní rozsudek, na případ Paní [příjmení] přišla kolegyně [jméno] [příjmení]. Když si rešeršovali Pány MK a RC, narazili na starší reportáž České televize a pak článek na Novinkách nebo v Právu, tak se kolegyně dostala na případ pana [příjmení], který je spojen s případem Paní [příjmení], neb jde o tytéž nemovitosti. Aktivně se zapojil ve vztahu k případu Paní [příjmení], když byli spolu s kolegyní v [obec] a hledali další oběti Pánů MK a RC. Tehdy kolegyně komunikovala s paní [příjmení] přes Viber, snažili se zjistit, jestli smlouvy, které paní [příjmení] podepisovala a které měly vést k tomu, že o nemovitost přišla, podepisovala v advokátní kanceláři žalobce a zda u toho byl přítomen žalobce osobně, nebo někdo jiný. Posílali jí fotografie žalobce i jeho kolegy advokáta Opatrného a zřejmě i jejich kolegy [příjmení], fotografie měli z webu advokátní kanceláře žalobce, Paní [příjmení] vyloučila, že by u jednání byl advokát Opatrný, potvrdila, že to byl žalobce, nejprve přes Viber písemně a pak ještě přesvědčivěji telefonicky v hovoru, ke kterému došlo, když se s kolegyní vraceli zpět do [obec]. Paní [příjmení] posílali také fotografii domu, kde žalobcova advokátní kancelář sídlí, ten také poznala. Popsal, že spolu s kolegyní vedli se žalobcem rozhovor, který vyšel spolu s Článkem. Vyšla tehdy ještě i další reportáž kolegy [jméno] [příjmení], který se dlouhodobě věnuje tématu exekucí. Reportáž vznikala paralelně s Článkem, aniž to on a kolegyně zprvu věděli, popisovala se tam otázka role žalobce v nějakých podivných případech exekucí. Žalobce novinářům potvrdil, že Pánům MK a RC poskytoval právní služby, zmínil, že poskytnutí už jen této informace považuje za hraniční s ohledem na svou povinnost mlčenlivosti, zmínil, že by i rád něco řekl, ale opakoval, že je vázán povinností mlčenlivosti, rozhovor dostal k autorizaci a měl i možnost se vyjádřit později, nevyužil toho, na zveřejnění Článku přitom nespěchali, což věděl, byli překvapeni, že žalobce nepožádal o zproštění mlčenlivosti, jeho kolega advokát Opatrný zproštěn byl a v trestní věci vypovídal. [příjmení] [jméno] a RC jim pro Článek informace neposkytovali, s jedním z nich kolegyně, pokud si svědek vzpomínal, mluvila před nástupem do výkonu trestu odnětí svody, ale žádné informace jí neposkytl.

17. Ani po doplněném dokazování nemá odvolací soud za zjištěné, jak přesně se udál skutkový děj v případu Paní [příjmení], jaké všechny dokumenty při jednání s Pány MK a RC, resp. Společností podepsala a v jakém rozsahu byla poškozena. Odvolací soud každopádně ale uvěřil Paní [příjmení], že hotovost obdržela pouze ve výši [částka], ač stvrdila, že obdržela [částka]. To, zda úhrada části kupní ceny ve výši [částka], jak je popisována v kupní smlouvě ze dne [datum], a propojována s pohledávkou [částka] ze smlouvy o půjčce, má nějakou oporu ve skutečném závazku Paní [příjmení] a plnění Společnosti, nebo nikoli, a tak i ani to, zda Paní [příjmení] byla poškozena nejen nevyplacením [částka] v hotovosti, ale i co do zbytku kupní ceny, zůstalo nevyjasněno. To ale pro tuto věc není podstatné. Výpověď Paní [příjmení] byla zmatená, avšak nikoli nevěrohodná, což odvolací soud uzavřel hodnocením postupem podle § 132 o. s. ř., když přihlížel ke všem tvrzením a důkazům včetně výpovědi novinářů podané až po výslechu Paní [příjmení]. To, jak Paní [příjmení] vypovídala, plně zapadalo do profilu finančně dezorientovaných osob v tíživé situaci, které se staly oběťmi praktik Pánů MK a RC. Skutečnost, že nebyla schopna přesně popsat, co vše a kde podepsala, může mít důvod nejen ve skutečnosti, že od událostí uplynulo již 10 let, ale i v tom, že – jak plyne z trestní kauzy – poškození běžně ani neměli možnost se seznámit s tím, co podepisují, případně jen letmo. Byli v tísni a soustředili se na získání potřebné hotovosti. Proto také odvolací soud považuje za přesvědčivé, že si Paní [příjmení] pamatovala pro ni zásadní skutečnost, že obdržela kýžených [částka], nikoli nevědomky stvrzovaných [částka].

18. Lze se žalobcem souhlasit, že striktně právně vzato, Paní [příjmení] přišla o své nemovitosti až na základě kupní smlouvy ze dne [datum], neboť ta byla nabývacím titulem pro Společnost. Jenže předmětná kupní smlouva byla pouze dovršením předchozích jednání Pánů MK a RC, potažmo Společnosti. Z případů, v jejichž souvislosti byli [příjmení] [jméno] a RC odsouzeni, je zřejmé, že omezení se na tvrzení, že poškození o nemovitosti přišli na základě kupních smluv, zkresluje realitu. Pomíjí totiž podstatné okolnosti, které uzavření kupních smluv předcházely. Poškození (a tak i paní [příjmení]) o své nemovitosti přišli totiž ve své podstatě právě proto, že si půjčili od Pánů HC a RC, resp. jejich společnosti, určitou nižší částku, stvrdili převzetí částky vyšší a ujednali podmínky, které pak už (vzhledem k poměrům poškozených) nutně vedly ke zesplatnění (zá) půjčky fiktivní výše. To pak bylo jen dokonáno tím, že to poškozené donutilo nevýhodně prodat své nemovitosti. A právě to, že poškození budou donuceni své nemovitosti ku prospěchu Pánů MK a RC prodat, bylo od počátku cílem, ke kterému [příjmení] [jméno] a RC směřovali, jednalo se o motiv jejich jednání již v momentu, kdy poškozeným poskytovali hotovost v požadované (nikoli stvrzované) výši. Stejně jako u dalších poškozených podle všeho tito od počátku, kdy vstřícně reagovali na počáteční poptávku Paní [příjmení] na půjčku [částka], nesměřovali ve skutečnosti k tomu, aby jí prostředky půjčili a ona jim je splácela, nýbrž k tomu, aby ji – stejně jako ostatní poškozené - dostali do situace, kdy jim v nátlaku podepíše cokoli a ve výsledku pro ně extrémně výhodně prodá nemovitosti. Zda Paní [příjmení] stvrdila převzetí [částka] již ve smlouvě o půjčce zmiňované v kupní smlouvě, či ještě jiném dokumentu a v kupní smlouvě toto potvrzení ještě zopakovala, nebo zda tak učinila jen v kupní smlouvě, což se ale nejeví pravděpodobné, není jisté, ale nelze ani vyloučit, že se případ odehrál podle scénáře, jak je výše popisován u manželů [příjmení].

19. Námitka žalobce, že je evidentní, že Paní [příjmení] o vlastnické právo k domu nepřišla kvůli„ půjčce“, ale právním titulem byla kupní smlouva, se kterou neměl žalobce nic společného, není tedy důvodná. Naopak ze strany žalobce se jedná o zkreslení skutečného stavu věcí, protože Paní [příjmení] o nemovitosti právě kvůli„ půjčce“ ve skutečnosti přišla (byť právní titulem, na základě kterého je Společnost nabyla, byla kupní smlouva). Pokud se odpověď omezuje jen na to, že k převodu nemovitostí došlo na základě kupní smlouvy, zmiňuje jen právní dovršení předchozího děje, který zamlčuje pro věc podstatný děj předchozí, a tím je zkreslující.

20. Námitka žalobce, že je limitován povinností mlčenlivosti a proto nemůže vylíčit celý skutkový děj a upřesnit některé skutečnosti z Článku, které považuje ze svého hlediska za důležité, nemůže vést k tomu, že bude vyhověno požadavku na uveřejnění odpovědi, která tím, že některé skutečnosti zamlčí, bude skutkový stav líčit neúplně a zkreslovat jej. Pokud žalobce nemohl v odpovědi skutkový stav vylíčit úplně, pak neměl k ochraně práv použít institut odpovědi.

21. Současně, a to je zde zcela zásadní, považuje odvolací soud za prokázané, že Paní [příjmení] v souvislosti s předmětnou kauzou v advokátní kanceláři žalobce byla a s největší pravděpodobností se tam i konkrétně s žalobcem setkala. Kdy se tak přesně stalo, o čem tam jednala s Pány MK a RC a co tam podepisovala, zůstalo nevyjasněno. Mohl to být třeba návrh na vklad, kde je [obec] jako místo podpisu i zmíněna (ač je otázkou, zda správně, když je tam rok [rok] a píše se tam o smlouvě ze dne [datum]), mohl to být ale i jiný či další dokument. Jak je uvedeno již výše, jaké všechny dokumenty při jednání s Pány MK a RC, resp. Společností Paní [příjmení] podepsala, zůstalo nevyjasněno. Každopádně někdy ale v advokátní kanceláři žalobce v [obec] byla a s Pány MK a RC tam jako s klienty kanceláře jednala. O tom se však odpověď, kterou žalobce žádá po žalované zveřejnit, také nezmiňuje a tak i tím zkresluje realitu ve prospěch žalobce, neboť vyvolává dojem jako by žalobce konkrétně s případem Paní [příjmení] vůbec neměl nic společného, jako by ani jeho kancelář v případu Paní [příjmení] [jméno] [příjmení] a RC, potažmo Společnosti neposkytovala právní služby. Pokud by Paní [příjmení] snad nesprávně určila žalobce jako osobu, se kterou se v advokátní kanceláři žalobce setkala, pak uvedením na pravou míru není to, že přítomen nebyl žalobce, ale kdo to z kanceláře žalobce byl, navíc podstatná pro věc je již sama okolnost, že to bylo v advokátní kanceláři žalobce. [jméno] koneckonců smlouvu na nemovitosti, které původně patřili Paní [příjmení], podepisovali i manželé [příjmení], jejichž příběh Článek též zmiňuje.

22. Skutečnost, že žalobce měl možnost se před uveřejněním Článku vyjádřit k případu Paní [příjmení], a tehdy tvrzení, která nyní žádá uveřejnit formou odpovědi, netvrdil a vyčkal až na uveřejnění Článku, nespadá pod výjimky, pro které vydavatel není povinen dle § 15 odst. 1 tiskového zákona odpověď uveřejnit. [jméno] spadají pouze tyto případy: a) uveřejněním navrženého textu by byl spáchán trestný čin nebo přestupek, b) uveřejnění navrženého textu by bylo v rozporu s dobrými mravy, c) napadené sdělení, popřípadě jeho napadená část, je citací sdělení třetí osoby určeného pro veřejnost nebo jeho pravdivou interpretací a jako takové bylo označeno nebo prezentováno. Na druhou stranu lze zmínit, že podle obecné úpravy platí, že nezakročí-li ten, komu hrozí újma, k jejímu odvrácení, nese ze svého, čemu mohl zabránit (§ 2903 o. z.) a nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, nad kterým má kontrolu (§ 6 o. z.). Žalobce mlčenlivosti nebyl zproštěn ani po uveřejnění Článku, čili to, co požaduje uveřejnit v odpovědi, mohl sdělit žalované, již před zveřejněním Článku v souvislosti s rozhovorem. Zda by se zde proto mohla nějak uplatnit obecná úprava, není třeba řešit, neb zde požadavek žalobce není důvodný již vzhledem k obsahu požadované odpovědi.

23. Konečně se žalovanou a soudem prvního stupně pak lze bez dalšího souhlasit, že část požadované odpovědi byla každopádně nedůvodná již pro excesivnost. Poslední odstavec požadované odpovědi nevyhovuje požadavkům § 10 odst. 2 tiskového zákona, tvrzení Článku neuvádí na pravou míru ani neplní funkci doplnění či zpřesnění neúplných či pravdu zkreslujících informací. Stejně tak je nepatřičné, aby se činnost Pánů MK a RC označovala jako údajně podvodné jednání, když byli za trestnou činnost pravomocně odsouzení. Odvolací soud se pak plně ztotožňuje i s názorem žalované, že druhá věta (Citovaný článek obsahuje tvrzení, která jsou ve vztahu k mojí osobě nepravdivá.) tak, jak ji žalobce v textu požadované odpovědi naformuloval a umístil, nepřípustně relativizuje celý občas Článku a nedůvodně staví žalobce do lepšího světla. V čtenáři totiž může vyvolat dojem, že žádné z tvrzení o žalobci z Článku není pravdivé, nikoli jen ta, která se týkají případu paní [příjmení]. Zpochybňuje se tak i tvrzení o tom, že žalobce jako advokát a jeho kancelář s Pány MK a RC a jejich společnostmi skutečně spolupracovali (poskytovali jim právní servis), což žalobce ani nepopíral (naopak opakovaně zmiňoval vázanost povinností mlčenlivosti, kterou by samozřejmě, pokud by o klienty nešlo, neměl). Článek v úvodu navíc připomíná, že žalobce jako poslanec se svým hlasem podílí na zákonech týkajících se obchodu s chudobou (novela exekučního zákona či insolvenčního zákona) a podle analýzy jeho hlasování se staví převážně na stranu věřitelů. Již z tohoto důvodu je v legitimním veřejném zájmu zmínka o klientele žalobce jako advokáta zcela bez ohledu na to, zda a jak se na popisovaných zavrženíhodných praktikách Pánů MK a RC podílel.

24. Odvolací soud tak ze všech shora uvedených důvodů rozsudek soudu prvního stupně o věci samé postupem podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil. Věcně správný je i nákladový výrok, proto byl též postupem podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrzen.

25. O nákladech odvolacího řízení odvolací soud rozhodl postupem dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení plně úspěšné žalované tak náleží plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady jsou představovány: - režijním paušálem za úkon vyjádření k odvolání, které podala osobně žalovaná, ve výši [částka] podle ustanovení § 137 odst. 2 a § 151 odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od [datum] a podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., - náklady na právní zastoupení za těchto 6 úkonů: 1) převzetí a příprava zastoupení, 2) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], 3) písemný závěrečný návrh ze dne [datum], 4) účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], 5) a 6) účast na jednání dne [datum] v délce přesahující dvě hodiny. S každým z úkonů je spojena odměna ve výši [částka] dle § 7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. d) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a 21% DPH dle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř., tj. celkem [částka] (= (6* [číslo]) *1,21). Doplnění důkazních návrhů ze dne [datum] není považováno za samostatný úkon právní služby. V souhrnu náklady odvolacího řízení na straně žalované tak činí [částka] (=300+ [číslo]). Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 v části věty před středníkem o. s. ř., místo k plnění podle § 149 odst. 1 o. s. ř., obé ve spojení s § 211 o. s. ř.