22 Co 163/2023

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň JUDr. Terezy Dobešové a Mgr. Kateřiny Boudníkové a ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] [právnická osoba] zahraniční osoby [anonymizováno 5 slov] [IČO] sídlem [ulice a číslo] [PSČ] [obec], [část obce] o návrhu na předběžné opatření před zahájením řízení o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne 18. července 2023, č. j. 22 Nc 2/2023 - 471 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje v správném znění, že žalovaná je povinna zdržet se nakládání s bytovou jednotkou [číslo] nacházející se v budově [adresa], část [územní celek], postavené na pozemku p. [číslo] [katastrální uzemí], včetně spoluvlastnického podílu [číslo] na společných částech budovy [adresa], část [územní celek] postavené na pozemku p. [číslo] na pozemku p. [číslo] [katastrální uzemí] a v správném znění výroku II., že žalobce je povinen do 30 dnů od právní moci usnesení podat žalobu na zaplacení své pohledávky za žalovanou vzniklé z právních vztahů účastníků souvisejících s používáním aplikace [anonymizováno] a navazujících smluv uzavíraných prostřednictvím platformy žalované v aplikaci [anonymizováno].

Odůvodnění

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž uložil žalované, aby se zdržela nakládání s nemovitými věcmi, jimiž jsou jednotka [číslo] byt, nacházející se v budově [adresa], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] - [část obce], spoluvlastnický podíl [číslo] na pozemku [parcelní číslo] o výměře 512 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a na společných částech budovy [adresa], která se nachází na tomto pozemku, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], pro [katastrální uzemí], [územní celek] - [část obce] (výrok I.). Dále uložil žalobci, aby do 30 dnů od právní moci rozhodnutí podal soudu žalobu, jíž se bude domáhat úhrady pohledávky ve výši 25 340 euro, sestávající z jistiny ve výši 10 000 euro a příslušenství ve výši 15 340 euro sestávající z úroků, vyplývajících ze smluv uzavřených mezi žalobcem a žalovanou (výrok II.).

2. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání. Poukázala na to, že návrhy proti ní podává za různé osoby stejný zástupce s totožnou procesní strategií, který zamlčuje podstatné skutečnosti a na protiprávnost svého jednání byl opakovaně upozorněn. Namítla, že žalovaná má sídlo v Spojeném království [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] Irska, které není členským státem Evropské unie, mezinárodní příslušnost se tak neurčí podle předpisů Evropské unie ale v souladu s § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, podle § 84 a § 85 odst. 1 o. s. ř. Podle uvedených ustanovení české soudy nemají pravomoc v dané věci rozhodovat a Okresní soud Praha - východ není soudem místně příslušným. Soud prvního stupně vycházel z mylného závěru, že [právnická osoba] žalované má právní subjektivitu. Navíc rozhodl na základě důkazů, které byly sepsány v anglickém jazyce a byly předloženy bez úředního překladu, jejích obsah tak nebyl řádně interpretován. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně zrušil, řízení zastavil a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení.

3. Žalobce se k odvolání nevyjádřil.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu, podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že návrhem podaným 12. 7. 2023 se žalobce domáhá nařízení předběžného opatření před zahájením řízení, obsahově totožného jako v bodě 1. tohoto usnesení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalovaná podniká prostřednictvím internetové platformy na internetové adrese [webová adresa] Na svých internetových stránkách má zveřejněný návod, jak se stát jejím klientem. Na osobní schůzce budoucího klienta s obchodním zástupcem žalované je budoucímu klientovi představena platforma žalované a je s ním v internetové aplikaci [anonymizováno] na internetové adrese [webová adresa] zřízen klientský účet. Internetová aplikace [anonymizováno] se řídí podmínkami pro užívání aplikace a obchodními podmínkami, které upravují vzájemná práva a povinnosti uživatele aplikace a provozovatele (žalované). Po zadání přihlašovacích údajů do neveřejné části aplikace [anonymizováno] a odsouhlasení všeobecných obchodních podmínek pro užívání aplikace ze strany žalobce (článek 1.1.7 všeobecných obchodních podmínek) jsou uzavírány v prostředí aplikace smlouvy postupem click through, tedy kliknutím uživatele na akceptační tlačítko s názvem„ zakoupit“„ souhlasím“, které představuje bezvýhradné přijetí návrhu na uzavření smlouvy (článek 2.1 všeobecných obchodních podmínek). Veškerá finanční plnění realizovaná prostřednictvím aplikace [anonymizováno] nebo platební brány propojené s aplikací [anonymizováno], se považují za zaplacené připsáním celé příslušné částky na bankovní účet žalované jako provozovatele aplikace [anonymizováno] (článek 3.6 všeobecných obchodních podmínek). Na své internetové platformě žalovaná klientům poskytuje tzv. vouchery [anonymizována dvě slova]), přičemž smluvní vztah žalované a klienta, držení a uplatnění voucherů jsou upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami k voucheru [anonymizováno]. Podle článku I. odst. 2 obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] je žalovaná výstavcem, vydavatelem a příjemcem finančního plnění za převod voucheru [anonymizováno] a po 22. 2. 2022 kdy byla založena obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO], je výstavcem, vydavatelem a příjemcem finančního plnění tato společnost, jejímž společníkem je žalovaná. V souladu s čl. II odst. 5 obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] se finanční prostředky za vouchery převádí na základě vygenerovaného platebního předpisu, kdy současně s platebním předpisem se v portálu žalované generuje příkazní smlouva sloužící k převodu finančních prostředků na vouchery [anonymizováno]. Cena jednoho voucheru [anonymizováno] činí jedno euro (článek III. odst. 7 obchodních podmínek). Vouchery [anonymizováno] jsou volně převoditelné v portálu žalované a klient je oprávněn v portálu žalované je převádět zpět na žalovanou za shodnou cenu za jednorázový poplatek za převod 10 EUR (článek IV. odst. 10 a 12). Za účelem zpětného převodu voucherů [anonymizováno] vygeneruje klient nejpozději do 28. dne kalendářního měsíce prostřednictvím portálu žalované platební příkaz, přičemž žalované v návaznosti na to vzniká povinnost provést výplatu tohoto příkazu, aby částka byla k dispozici klientovi nejpozději třetí den měsíce následujícího po měsíci, v kterém byl platební příkaz vygenerován. Žalobce vystupující v pozici spotřebitele v souladu s článkem 2 odst. 5 obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] vložil na svůj účet v aplikaci [anonymizováno] dne 7. 9. 2018 částku 10 015 EUR prostřednictvím [právnická osoba] na základě předpisu k platbě ze dne 5. 9. 2018, [číslo]. Žalovaná v portálu [anonymizováno] nabízí za účelem investování a zhodnocení investovaných finančních prostředků do voucherů [anonymizováno] uzavření smluv o zápůjčce na dobu dvou let, které jsou úročeny smluvním úrokem 20 % z investované částky ročně. V souladu se smlouvou o zápůjčce je smluvní úrok vyplácen ve voucherech [anonymizováno] klientovi žalované každý kalendářní den v poměrné části, tzn. [číslo] z ročního úroku ze zapůjčené částky na účet klienta v portálu [anonymizováno]. Jistina zápůjčky je pak na účet klienta v portálu [anonymizováno] převedena po ukončení smlouvy o zápůjčce. V roce 2019 a v části roku 2020 byly zápůjčky uzavírány nikoliv na vouchery [anonymizováno] ale na [anonymizováno] („ [anonymizováno]“). Ve všech případech se jednalo o fiktivní měnu, přičemž obsahově byly smlouvy totožné. V roce 2018 a část roku 2019 byly namísto smluv o zápůjčce uzavírány trojstranné smlouvy, kdy si žalobce od žalované na základě smlouvy o pronájmu výpočetního výkonu pronajal za určité množství [anonymizováno] výpočetní výkon měřený na tzv. bloky a tento výpočetní výkon poskytl na základě smlouvy společnosti se sídlem v USA zastoupené [údaje o zástupci] prokázán opak, dojde k zrušení žalované a bude proveden výmaz z registru společností S království Velké Británie a Severního Irska. Podle informací žalobce se žalovaná svého majetku zbavuje, konkrétně převádí svou bytovou jednotku [číslo] nacházející se v budově [adresa], postavené na pozemku p. [číslo] to včetně s tím spojeného spoluvlastnického podílu ve výši [číslo] na společných částech budovy [adresa] a pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen bytová jednotka), neboť aktuálně probíhá u Katastrálního úřadu [katastrální úřad], katastrální pracoviště [katastrální pracoviště] vkladové řízení [anonymizováno] [číslo], které bylo zahájeno 28. 6. 2023. Vlastnické právo k bytové jednotce je převáděno ve prospěch [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] Ze všech uvedených skutečností je zřejmé, že žalovaná je zahraniční právnickou osobou, které hrozí zrušení a výmaz, dlouhodobě si neplní své závazky a jediný žalobci známý majetek je aktuálně převáděn na třetí osobu. Pravomoc i příslušnost soudu k rozhodnutí žalobce dovozoval ze spotřebitelského charakteru smlouvy.

6. Žalobce k návrhu doložil úplný výpis z obchodního rejstříku odštěpného závodu [anonymizováno 5 slov], sídlem [adresa], jehož zřizovatelem je žalovaná. Z listiny Podmínky pro užívání aplikace a obchodní podmínky plyne, že vzájemná práva a povinnosti uživatele a provozovatele, pramenící z užívání aplikace s názvem [anonymizováno] dostupné na [webová adresa] se řídí těmito obchodními podmínkami s přednostním ujednáním ve smlouvách. Jako provozovatel je v podmínkách označena žalovaná, přičemž aplikace slouží k poskytnutí platformy pro uzavření smluv a správě uživatelského účtu klienta. Užívání aplikace a proces uzavírání smluv byl popsán v článku 2 podmínek v souladu s tvrzením žalobce, přičemž uživatelský účet je vázán na konkrétního uživatele. Smlouvami byly myšleny veškerá smluvní ujednání uzavřená mezi žalovanou a uživatelem v prostředí aplikace, případně mimo toto prostředí, avšak s aplikací spojenými. Produkty znamenají služby nabízené provozovatelem, které jsou poskytovány na základě smluv. Veškerá finanční plnění realizovaná prostřednictvím aplikace [anonymizováno] nebo platební brány propojené s aplikací, se považují za zaplacené připsáním celé příslušné částky na bankovní účet žalované jako provozovatele aplikace [anonymizováno] (článek 3.6 všeobecných obchodních podmínek). Jako adresa pro doručování provozovatele je uvedena adresa odštěpného závodu ve [obec]. Podmínky odkazují na české právní předpisy, zejména občanský zákoník. Rozhodným právem je české právo, přičemž spory mají rozhodovat místně příslušné soudy České republiky.

7. Podle Všeobecných obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] je žalovaná společností, která prostřednictvím internetového portálu na adrese [webová adresa] nabízí osobám produkt voucher [anonymizováno], jehož předmětem je právo na poskytnutí virtuální měny [anonymizováno]. Výstavcem a příjemcem finančního plnění za voucher [anonymizováno] je žalovaná. Voucher lze získat na základě příkazní smlouvy uzavřené s žalovanou, kterou se žalovaná zavázala provést jménem příkazce nákup voucherů [anonymizováno] od třetí osoby nebo z vlastních zdrojů (prodejem vlastních voucherů [příjmení]) a klient se zavazuje zaplatit za to cenu. Podmínkou je registrace klienta v portálu žalované. V článku III. je uvedeno, že cena voucheru [anonymizováno] činí jedno euro a voucher je platný ode dne jeho vydání, jeho platnost není časově omezena. V článku IV. je upraveno, že klient je oprávněn převést nevyužitý voucher [anonymizováno] na žalovanou za shodnou cenu, za jakou ji nakoupil od žalované anebo jejím prostřednictvím v portálu za poplatek 10 EUR, na základě příkazu vygenerovaného nejpozději do 28. dne v měsíci prostřednictvím portálu žalované a žalovaná má následně povinnost provést výplatu tohoto příkazu, aby byla požadovaná částka k dispozici nejpozději třetí den měsíce následujícího po měsíci, v kterém byl platební příkaz vygenerován. V článku V. jsou uvedeny ujednání ve vztahu k spotřebiteli, kde je vysvětleno, že předmětem smlouvy je příkaz, tj. služba spočívající v tom, že klientovi finanční prostředky budou připsány na bankovní účet podle platebního předpisu a budou sloužit k nákupu voucheru [anonymizováno] od třetí osoby nebo jiným způsobem. Za tyto finanční prostředky budou společností obstarány vouchery [anonymizováno]. Nároky z vadného plnění má právo klient uplatnit u žalované. Smlouva i další dokumenty (všeobecné obchodní podmínky) a ujednání se řídí českým právem. Z dalších všeobecných obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] plyne, že oproti výše uvedeným podmínkám je výstavcem a konečným příjemcem finančního plnění za převod voucheru [právnická osoba] V článku IV. je upraveno, že klient je oprávněn převést nevyužitý voucher [anonymizováno] na výstavce za shodnou cenu, za jakou ho nakoupil od společnosti, anebo jejím prostřednictvím v portálu za poplatek 10 euro a je oprávněn vygenerovat platební příkaz nejpozději do 28. dne v měsíci prostřednictvím portálu. Žalované vzniká povinnost provést výplatu příkazu prostřednictvím výstavce tak, aby požadovaná částka byla k dispozici nejpozději třetí den měsíce následujícího po vygenerování příkazu. V článku V. je v ujednáních ve vztahu k spotřebiteli vysvětleno, že předmětem smlouvy je příkaz, tj. služba spočívající v tom, že klientovi finanční prostředky budou připsány na bankovní účet podle platebního předpisu a budou sloužit k nákupu voucheru [anonymizováno] od třetí osoby. Za tyto finanční prostředky budou společnosti obstarány vouchery [anonymizováno]. Nároky z vadného plnění podle článku V. odst. 25 má právo klient uplatnit u žalované. Smlouva i další dokumenty (všeobecné obchodní podmínky) a ujednání se řídí českým právem a jakékoliv spory ze smlouvy budou rozhodovat věcně a místně příslušné soudy České republiky. Podmínky nabyly účinnosti 16. 11. 2020. Podle faktury [číslo] ze dne 5. 9. 2018, vystavené žalovanou, měl být zadán vklad 10 000 euro na klientský účet žalobce, platba (10 000 euro + 1 euro poplatek) měla být zaslána příjemci [právnická osoba] na účet č. [bankovní účet]. Příjmovým pokladním dokladem [banka] žalobce doložil převod částky 10 015 euro na účet [číslo] s variabilním symbolem [číslo] dne 7. 9. 2018.

8. Smlouvami o poskytnutí výpočetního výkonu mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], zastoupené žalovanou (poskytovatel) a žalobcem z 7. 9. 2018, z 23. 10. 2018, 6. 12. 2018 a 21. 1. 2019 uzavřenými na 24 měsíců se poskytovatel zavázal poskytnout žalobci část výpočetního výkonu datového centra spravovaného poskytovatelem, tedy umožnit využití jednoho či více bloků výpočetního výkonu datového centra za odměnu 250 EUR za každý blok po celou dobu trvání smlouvy, smlouva byla uzavřena na 24 měsíců. Konkrétní počet bloků měl být uveden v objednávce. Současně byla vždy uzavřena smlouva o umožnění využití výpočetního výkonu mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], zastoupenou žalovanou a žalobcem, kdy žalobce jako poskytovatel umožnil nabyvateli nabývání bloků za stejných podmínek jako v smlouvě o poskytnutí výpočetního výkonu. Další smlouvy o nájmu výpočetního výkonu mezi účastníky z 12. 3. 2019 a 14. 4. 2019 pak byly uzavřeny přímo mezi účastníky. Smlouvy se řídily českými právními předpisy a příslušné k sporům byly české soudy. Žalobce je veden jako vlastník certifikátů [číslo] [číslo] na pronájem výpočetního výkonu datového centra v hodnotě 2 x 5 000 EUR od 7. 9. 2018 do 7. 9. 2020.

9. Dále byly předloženy smlouvy o zápůjčce [anonymizováno], které byly uzavírány vždy na 24 měsíců mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovanou jako vydlužitelem. K poskytnutí zápůjčky byl sjednán úrok 20 % ročně, přičemž nárok na poměrnou část úroku [číslo] z ročního úroku vzniká vždy uplynutím každého kalendářního dne. Smlouva se podle svého textu uzavírá na základě objednávky v intranetu, tzn. vyplnění příslušného formuláře, včetně výše zápůjčky a kliknutím na tlačítko zakoupit na konci objednávkové formuláře. Smlouvy se řídily českými právními předpisy a příslušné rozhodovat byly české soudy. Takto byly postupně uzavřeny smlouvy o zápůjčce 11. 6. 2019 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 2. 7. 2019 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 12. 8. 2019 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 2 smlouvy 31. 10. 2019 na 2 x 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 2. 12. 2019 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 21. 1. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 28. 2. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 1. 4. 2020 na 250 v digitální měně [anonymizováno] ([příjmení]), 21. 4. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 24. 6. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 26. 7. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 26. 8. 2020 na 250 [anonymizováno] ([příjmení]), 2 smlouvy 8. 9. 2020 na 2 x 5 000 voucherů [anonymizováno], 24. 10. 2020 na 250 voucherů [anonymizováno], 10. 11. 2020 na 250 voucherů [anonymizováno], 7. 12. 2020 na 250 voucherů [anonymizováno], 6. 1. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 11. 2. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 1. 3. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 30. 3. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 5. 5. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 27. 5. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 12. 6. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 13. 6. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 3. 7. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 20. 7. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 9. 8. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 13. 8. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 1. 9. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 20. 9. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 6. 10. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 26. 10. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 1. 11. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 19. 11. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 3. 12. 2021 na 250 voucherů [anonymizováno], 6. 1. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 9. 2. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 1. 3. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 3. 3. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 2. 4. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 20. 4. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 19. 5. 2022 na 500 voucherů [anonymizováno], 25. 6. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 26. 7. 2022 na 500 voucherů [anonymizováno], 27. 7. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 27. 8. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 2 smlouvy 9. 9. 2022 na 2 x [číslo] voucherů [anonymizováno], 25. 9. 2022 na částku 500 voucherů [anonymizováno], 29. 9. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 30. 9. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 25. 10. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 11. 11. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 8. 12. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 18. 12. 2022 na 250 voucherů [anonymizováno], 7. 1. 2023 na 250 voucherů [anonymizováno], 23. 1. 2023 na 250 voucherů [anonymizováno].

10. Dokladem [číslo] z 3. 1. 2023 žalobce osvědčil, že s odkazem na článek IV. všeobecných obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] žalobce jako vlastník voucherů v hodnotě 1 000 EUR, dal příkaz žalované k směně disponibilních voucherů [anonymizováno] a výplatě směněné hodnoty v eurech na bankovní účet [bankovní účet], dokladem [číslo] z 4. 4. 2023 dal příkaz k směně disponibilních voucherů [anonymizováno] hodnotě 1 200 EUR, dokladem [číslo] z 15. 6. 2023 dal příkaz k směně disponibilních [anonymizováno] v hodnotě 1 050 EUR, dokladem [číslo] z 18. 5. 2023 dal příkaz k směně disponibilních voucherů [anonymizováno] v hodnotě 1 010 EUR a dokladem [číslo] z 23. 2. 2023 dal příkaz k směně disponibilních voucherů [anonymizováno] v hodnotě 1 080 EUR.

11. Dopisem z 29. 6. 2023 adresovaným žalované prostřednictvím jejího odštěpného závodu žalobce odstoupil od výše označených smluv zápůjčce, uzavřených v období od 3. 7. 2021 do 23. 1. 2023 v celkové hodnotě zápůjčky 20 000 euro (20 000 voucherů [příjmení]) ze stejných důvodů, jaké uvedl v návrhu a současně poukázal na ukončení smluv o zápůjčce z 13. 3. 2021, 30. 3. 2021, 15. 4. 2021, 5. 5. 2021, 27. 5. 2021, 12. 6. 2021, 13. 6. 2021 a vygenerování příkazů k směně voucherů [anonymizováno] na euro, které žalobci nebyly vyplaceny. Současně vyzval žalovanou k zaplacení celkové částky 20 000 euro. Dopis byl žalované odeslán stejného dne. Předžalobní výzvou z 4. 7. 2023 žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím odštěpného závodu o zaplacení 25 340 euro do sedmi dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalované odeslána stejného dne.

12. Z prezentace [anonymizováno] určené obchodníkům je zřejmé, že žalovaná sama sebe prezentuje jako platformu skládající se z více společností propojených majetkově nebo personálně v České republice, se sídlem ve [příjmení] [jméno], v [právnická osoba] a kompletní administrativní zázemí. Vystupuje jako produktová platforma v pozici prostředníka mezi klientem a dodavatelem produktu, mezi kterými je i [anonymizováno]. Praxi žalované dále žalobce dokládal textem nazvaným správné [anonymizováno] názvosloví, kterým žalovaná apelovala na nepoužívání některých termínů a jejich nahrazením jinými termíny (jako např. výnos - odměna, vklad - částka vložená do pronájmu, investice za 10 000 euro - pronájem výpočetního výkonu v hodnotě 10 000 euro, zhodnocení 20 % ročně - odměna 50 euro ročně z každého bloku za 250 euro, výroba kryptoměn - potvrzování transakcí na technologii blockchain) z důvodu neohrožení bankovních transakcí nebo obavy ze sankcí České národní banky.

13. Z článku [příjmení] [jméno] [příjmení] týkající se žalované ze dne 6. 6. 2023 vyplývá, že registrátor společnosti oznámil, že nebude-li doložen důvod k opačnému postupu, bude společnost vyškrtnuta z rejstříku a zrušena ne méně než po dvou měsících od uvedeného data. Po zrušení společnosti majetek a práva společnosti budou považovány za uvolněné statky a připadnou Koruně.

14. V internetovém článku [webová adresa] [číslo] je poukázano na množství klientů žalované, kterým nebyly vyplaceny jejich investice, což je zdůvodňováno zpronevěrou peněz [právnická osoba].

15. Podle výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] je bytová jednotka ve vlastnictví žalované, právní vztahy jsou dotčeny změnou [anonymizováno] [číslo]. Podle informace o řízení probíhá u [stát. instituce], [stát. instituce], řízení, které se týká bytové jednotky, jako převodce je označena žalovaná, a jako nabyvatel [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], předmětem řízení je převod vlastnictví.

16. Soud prvního stupně za aplikace ustanovení § 75c odst. 1, § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. dospěl k závěru, že podmínky pro nařízení předběžného opatření jsou splněny, neboť žalobce prokázal vlastnické právo žalované k předmětným nemovitostem, které aktuálně převádí na třetí osobu a současně osvědčil svou pohledávku vůči žalované, jejíž uspokojení by převodem nemovitosti mohlo být ohroženo. Současně byla žalobci uložena povinnost k podání žaloby o plnění konkrétní částky do 30 dnů od právní moci usnesení podle § 55 o. s. ř.

17. Dále ze spisu vyplývá, že usnesením č. j. 22 Nc 2/2023 - 479 ze dne 24. 7. 2023 byl zamítnut návrh žalované, aby byla žalobci uložena povinnost k složení doplatku jistoty.

18. Podle ustanovení § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

19. Podle ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

20. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. d) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo, zejména aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy.

21. Podle § 74 odst. 3 o. s. ř. příslušným k nařízení předběžného opatření je soud, který je příslušný k řízení o věci, nestanoví-li zákon jinak.

22. Podle § 1789 o. z. ze závazku je dlužník povinen něco dát, něco konat, něčeho se zdržet nebo něco strpět a věřitel je oprávněn to od něho požadovat.

23. Podle § 103 o. s. ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta první o. s. ř.).

24. Podle § 2 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém se tento zákon použije v mezích ustanovení vyhlášených mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána a přímo použitelných ustanovení práva Evropské unie.

25. Žalovaná v odvolání nevznesla žádné konkrétní věcné námitky k vydanému předběžnému opatření, pouze namítala nedostatek (mezinárodní) pravomoci českých soudů a místní příslušnosti Okresního soudu Praha - východ s poukazem na sídlo žalované v Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, které představuje existenci mezinárodního prvku v řízení. I přes skutečnost, že žalovaná má registrované sídlo v státě, který není členským státem Evropské unie, musí soud České republiky (členského státu Evropské unie) před aplikací pravidel mezinárodní příslušnosti obsažených v zákoně č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, vždy přihlédnout k úpravě obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen nařízení Brusel I bis), které má aplikační přednost před vnitrostátním právem členských států (srov. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie C -106/77 ve věci Simmenthal SpA).

26. Podle článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis, nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Podle článku 63 nařízení Brusel I bis, pro účely tohoto nařízení se v případě společností nebo jiných právnických osob nebo sdružení fyzických nebo právnických osob rozumí "bydlištěm" místo, kde mají své: a) sídlo, b) ústředí, nebo c) hlavní provozovnu.

27. Podle článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis, ve věcech týkajících se smlouvy uzavřené spotřebitelem pro účel, který se netýká jeho profesionální nebo podnikatelské činnosti, se příslušnost určuje podle tohoto oddílu, aniž jsou dotčeny článek 6 a čl. 5 bod 7: a) jedná-li se o koupi movitých věcí na splátky; b) jedná-li se o půjčku návratnou ve splátkách nebo o jiný úvěrový obchod určený k financování koupě takových movitých věcí, nebo c) ve všech ostatních případech, kdy byla smlouva uzavřena s osobou, která provozuje profesionální nebo podnikatelské činnosti v členském státě, v němž má spotřebitel bydliště, nebo pokud se jakýmkoli způsobem taková činnost na tento členský stát nebo na několik členských států včetně tohoto členského státu zaměřuje, a smlouva spadá do rozsahu těchto činností. Podle článku 18 odst. 1 nařízení Brusel I bis spotřebitel může podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, v němž má tento smluvní partner bydliště, nebo, bez ohledu na bydliště druhé strany, u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel. Podle článku 19 nařízení Brusel I bis se od ustanovení tohoto oddílu je možné odchýlit pouze dohodou: 1) uzavřenou po vzniku sporu; 2) umožňující spotřebiteli zahájit řízení u jiných soudů než těch, které jsou uvedeny v tomto oddíle, nebo 3) uzavřenou mezi spotřebitelem a jeho smluvním partnerem, kteří mají v době uzavření smlouvy bydliště nebo obvyklý pobyt v témže členském státě, jestliže tato dohoda zakládá příslušnost soudů tohoto členského státu, ledaže by taková dohoda nebyla podle práva tohoto členského státu přípustná.

28. Podle článku 25 odst. 1 nařízení Brusel I bis, bez ohledu na bydliště stran, dohodnou-li se tyto strany, že v již vzniklém nebo budoucím sporu z určitého právního vztahu má příslušnost soud nebo soudy některého členského státu, je příslušný soud nebo soudy tohoto státu, pokud tato dohoda není z hlediska své věcné platnosti podle práva tohoto členského státu neplatná. Pokud se strany nedohodnou jinak, je tato příslušnost výlučná. Tato dohoda o příslušnosti musí být uzavřena: a) písemně nebo ústně s písemným potvrzením; b) ve formě, která odpovídá zvyklostem zavedeným mezi těmito stranami, nebo c) v mezinárodním obchodě ve formě, která odpovídá obchodním zvyklostem, které strany znaly nebo musely znát a které strany smluv tohoto druhu v daném odvětví obchodu obecně znají a pravidelně se jimi řídí. Podle odst. 4 dohody o příslušnosti ani obdobná ustanovení v zakládací listině trustu nemají právní účinek, jsou-li v rozporu s články 15, 19 nebo 23 nebo pokud mají soudy, jejichž příslušnost má být vyloučena, podle článku 24 výlučnou příslušnost.

29. V dané věci odvolací soud s ohledem na povahu účastníků uzavřel spotřebitelský charakter smluvního vztahu účastníků a zabýval se přednostně možnou aplikací článků 17 - 19 nařízení Brusel I bis, neboť z obsahu spisu nevyplynulo, že by uzavření smluv spadalo do profesionální nebo podnikatelské činnosti žalobce (a že by žalobce v rámci této činnosti smlouvy uzavíral), přičemž hodnota investice, odbornost, rizikovost nebo druh investičního nástroje nejsou pro účely této kvalifikace rozhodné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3918/2017, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. 30 Cdo 4698/2017 a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 10. 2019, ve věci C -208/18, Jana Petruchová proti FIBO Group Holdings Limited), stejně jako případná jiná podnikatelská činnost žalobce. Nakonec i sama žalovaná zaměřovala svou činnost i na neprofesionální investory, kterým v smluvních ujednáních i obchodních podmínkách poskytovala speciální informace určené pro spotřebitele, vztahující se k žalované, jejím kontaktním údajům, uzavírání smluv i podání žaloby u soudu jejich obvyklého bydliště. Podle obsahu závazkového vztahu účastníků nejde o spor z koupě movitých věcí ani z účelově určené půjčky (článek 17 odst. 1 písm. a) a b) nařízení Brusel I bis), s ohledem na povahu účastníků tak přichází v úvahu aplikace článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis. Pro jeho použití je nezbytné, aby profesionál vykonával svoji profesionální nebo podnikatelskou činnost v členském státě spotřebitele, nebo aby jakýmkoliv způsobem zaměřil svou činnost na uvedený členský stát, a aby dotčená smlouva spadala do rozsahu těchto činností (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2823/2015, a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 23. 12. 2015, ve věci C -297/14, Rüdiger Hobohm proti Benedikt Kampik Ltd & Co. KG a dalším, bod 27).

30. V dané věci je zřejmé, že žalovaná vykonávala i zaměřovala svou činnost na území České republiky, přičemž z doposud známých informací (a sebeprezentace žalované) vyplývá, že na území České republiky měla také své ústředí ve smyslu článku 63 nařízení Brusel I bis. Žalovaná na území České republiky vykonává svou činnost (mimo virtuální prostředí jí provozované platformy) prostřednictvím svého odštěpného závodu, jehož sídlo také uváděla i jako svou doručovací adresu pro písemná právní jednání (např. odstoupení od smlouvy). Na území České republiky působí i její obchodní zástupci získavající budoucí klienty, s kterými žalovaná komunikuje v českém jazyce a i veškeré smluvní dokumenty (všeobecné obchodní podmínky, smlouvy o poskytnutí výpočetního výkonu, smlouvy o umožnění využití výpočetního výkonu a smlouvy o zápůjčce) byly sepsány v českém jazyce a odkazovaly na české právo (zejména český občanský zákoník). Placení v měně euro za [anonymizováno] nebo vouchery [anonymizováno] v rámci platformy žalované souvisí s její univerzalitou, neboť vzhledem k postupující globalizaci jde o měnu většiny členských států Evropské unie. Z hlediska naplnění článku 17 odst. 1 písm. c) nařízení Brusel I bis je podstatné, že před uzavřením smlouvy s žalobcem žalovaná jako podnikatel nepochybně zamýšlela obchodovat se spotřebiteli s bydlištěm v České republice a jednoznačně se na český trh zaměřovala.

31. Pravidlo příslušnosti zakotvené v článku 17 odst. 1 nařízení Brusel I bis nemůže být vyloučeno ani umístěním registrovaného sídla (registered office) žalované v Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (tedy mimo členské státy Evropské unie), neboť jde o univerzálně aplikovatelné ustanovení vázané na bydliště spotřebitele v členském státě EU. Opačným přístupem by nemohl být zaručen výkon mandatorního práva EU ochraňujícího tyto osoby (viz. důvodová zpráva k návrhu nařízení Brusel I bis, s. 3 In: register.cosillium.europa.eu).

32. Článek 18 odst. 1 nařízení Brusel I bis umožňuje spotřebiteli podat žalobu proti smluvnímu partnerovi buď u soudů členského státu, v němž má tento smluvní partner bydliště, nebo, bez ohledu na bydliště druhé strany, u soudu místa, kde má bydliště spotřebitel. Uvedené ustanovení zakotvuje ve vztahu k spotřebiteli mezinárodní i místní příslušnost soudu bydliště spotřebitele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3344/2019, ze dne 18. 5. 2021 obdobně ve vztahu k smluvním závazkům, kde nařízení vychází z totožného spojení„ soudu místa“ a nikoliv členského státu), jehož účelem je vyrovnání postavení spotřebitele jako slabší smluvní strany blízkostí sudiště a s tím spojenými nižšími náklady, a dále znalostí jazyka i právní úpravy. Z tohoto pohledu pak i navíc dohoda o příslušnosti českých soudů, zakotvená ve všeobecných obchodních podmínkách žalované i v uzavřených smlouvách naplňuje předpoklady uvedené v článku 19 odst. 3 nařízení Brusel I bis (s ohledem na bydliště žalobce a bydliště = ústředí žalované v době uzavření smlouvy).

33. Pro úplnost odvolací soud považuje za podstatné zdůraznit, že zákon o mezinárodním právu soukromém svěřuje pravomoc k rozhodování o právech k nemovitým věcem v § 68 výlučně českým soudům (jiným českým státním orgánům) a k tomuto závěru dospěl i Nejvyšší soud při výkladu nařízení Brusel I i Luganské úmluvy ve vztahu k předběžnému opatření vztahujícímu se k nemovitým věcem, s argumentací, že mezi předmětem navrhovaného předběžného opatření a příslušností povolaného soudu musí existovat reálné spojení (srov. usnesení Nejvyššího soudu z 12. 9. 2012 sp. zn. 28 Nd 194/2012 a 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Nd 27/2018, viz také rozsudek Soudního dvora EU ve věci V. U., C -391/95).

34. Soud prvního stupně, přestože to v odůvodněnísvého usnesení výslovně neuvedl, tak správně podle článku 18 odst. 1 písm. c) Nařízení Brusel I bis ve spojení s § 74 odst. 3 o. s. ř. dovodil svou mezinárodní i místní příslušnost k projednání věci.

35. Předběžné opatření představuje prozatímní úpravu právních poměrů účastníků činěnou soudem v souvislosti s předpokládaným nebo již probíhajícím soudním řízením. Pro nařízení předběžného opatření je potřeba prokázat potřebu zatímní úpravy poměrů účastníků nebo obavu z ohrožení výkonu soudního rozhodnutí; procesní odpovědnost za výsledek řízení (důkazní břemeno) v tomto směru má navrhovatel (žalobce). Ostatní rozhodné skutečnosti (zejména nárok sám) nemusí být spolehlivě prokázány (postaveny najisto). K nařízení předběžného opatření postačuje, jsou-li alespoň osvědčeny, tj. jeví-li se alespoň jako pravděpodobné. Procesní odpovědnost i v tomto směru má navrhovatel předběžného opatření. Nařízení předběžného opatření pro obavu, že by byl ohrožen výkon rozhodnutí, které dosud nebylo vydáno a dosud neprobíhá ani řízení, v němž by mohlo být vydáno, je sice možné, ale představuje zcela výjimečné opatření odůvodněné mimořádnými okolnostmi případu. Předpokladem pro nařízení předběžného opatření v tomto případě je kromě prokázání skutečností, které odůvodňují obavu, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen, také to, aby bylo alespoň osvědčeno, že navrhovatel má tvrzenou pohledávku nebo jiný nárok a že dosud nic nebrání tomu, aby mu jeho nárok mohl být soudním rozhodnutím přiznán. Vyhoví-li soud takovému návrhu, musí vždy navrhovateli uložit, aby ve stanovené lhůtě podal u soudu návrh na zahájení řízení (žalobu). (k tomu srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 437 s.).

36. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za to, že žalobce pro účely rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření dostatečně osvědčil existenci pohledávky za žalovanou (existenci smluvního vztahu účastníků mající spotřebitelský charakter, smluvně zakotvený nárok žalobce vůči žalované na převod voucherů [anonymizováno] za eura na základě příkazu žalobce v souladu s článkem IV. odst. 10 a 11 Všeobecných obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] účinných do 16. 11. 2020 nebo alespoň povinnost žalované provést výplatu voucheru [anonymizováno] vystaveného jiným výstavcem podle článku IV. odst. 11 podle Všeobecných obchodních podmínek k voucheru [anonymizováno] účinných po 16. 11. 2020, i vznik nároku na úrok 20 % z jednotlivých zápůjček uplynutím každého kalendářního dne trvání zápůjčky, a odstoupení od smluv o zápůjček z důvodů uvedených v návrhu, z kterých žalobce dovodil bezcennost voucherů [anonymizováno] a pochybnost o vyplacení jejich smluvené hodnoty žalobci žalovanou). Skutečnost, že žalovaná je společností se sídlem v Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, ohledně níž jsou zveřejněny informace o hrozícím zrušení, nejasnosti o finančním stavu společnosti a medializace problémů s návratností investic většího množství klientů žalované, umocňuje pochybnosti o schopnosti žalované uspokojit pohledávku žalobce (ohledně které je žalovaná dlouhodobě v prodlení) a odůvodňují závěr o ohrožení výkonu v budoucnu vydaného rozhodnutí. Za této situace jednání žalované, spočívající v její aktivní snaze bytovou jednotku (jako jediný známý majetek žalované) prodat, je skutečností vedoucí k obavě, že by výkon posléze vydaného rozhodnutí (na zaplacení vzniklé pohledávky žalobce) mohl být ohrožen. Obava z ohrožení výkonu posléze vydaného rozhodnutí neznamená, že žalobce v návrhu na nařízení předběžného opatření musí tvrdit a prokázat, že žalovaná nemá jiný majetek, z něhož by žalobce mohl uspokojit svou pohledávku, a doložit veškeré majetkové poměry žalované. Taková povinnost z § 75c odst. 1 o. s. ř. neplyne; žalobce splnil svou povinnost prokázat existenci obavy z ohrožení výkonu budoucího rozhodnutí, pokud předložil pro něj dostupné informace o žalované a jejím majetku, které zpochybňují její schopnost hradit jeho případnou budoucí pohledávku, když současně jediný žalobci známý majetek žalované vyšší hodnoty je aktuálně převáděn.

37. Odvolací soud v této souvislosti zdůrazňuje, že rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření nespočívá na výsledcích dokazování, na závěru o skutkovém stavu, ani na konečném právním posouzení věci. Jediným podkladem pro rozhodnutí soudu o návrhu na předběžné opatření jsou (ve všech rozhodných hlediscích, uvedených zejména v § 75c odst. 1 o. s. ř.) údaje a informace, které jsou obsaženy v návrhu a v listinách předložených navrhovatelem, soud na jejich základě, aniž by umožnil druhému účastníku se k nim vyjádřit nebo přednést vlastní tvrzení a návrhy, zkoumá, zda jsou splněny podmínky a předpoklady pro nařízení předběžného opatření a přijaté předběžné opatření představuje jen prozatímní a dočasnou úpravu práv a povinností účastníků působící do konečného vyřešení věci nebo do nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Rozhodování o předběžném opatření není nalézacím řízením (a ani zvláštním druhem nalézacího řízení), ale jde o řízení„ o prozatímním opatření“, jehož smyslem (účelem) je provést rychle (zpravidla bezodkladně) a účinně (zejména bez poskytnutí možnosti druhému účastníku zamýšlené opatření zmařit) prozatímní úpravu poměrů účastníků, aniž by tím byly (mohly být) sporné otázky konečným způsobem vyřešeny (viz stanovisko Nejvyššího soudu z 13. 6. 2007, sp. zn. Cpjn 19/2006).

38. Odvolací soud při svém rozhodnutí vycházel v souladu s ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. ze stavu, jaký tu byl v době vydání usnesení soudu prvního stupně. Skutečnosti nebo důkazy prokazující, že pominuly či zde vůbec nebyly důvody pro nařízení předběžného opatření, lze uplatnit v návrhu za zrušení předběžného opatření dle § 77 odst. 2 o. s. ř.

39. Z výše uvedených důvodů potvrdil odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správné, pouze upravil výrok v souladu s požadavky zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

40. Soud prvního stupně také správně v souladu s § 76 odst. 3 o. s. ř. uložil ve výroku II. žalobci podat žalobu ohledně nároků žalobce vyplývajících ze smluvního vztahu účastníků, odvolací soud pouze upřesnil a vymezil tuto povinnost tvrzenými důvody vzniku nároku žalobce a nikoliv její konkrétní výši. Pro splnění povinnosti podle § 76 odst. 3 o. s. ř. podat žalobu jako předpoklad dalšího trvání předběžného opatření, je podstatné zachování věcné souvislosti předběžného opatření s předmětem následně zahájeného řízení. Jinými slovy nárok (jeho skutkový základ), který žalobce osvědčil pro účely předběžného opatření, musí být i předmětem následně zahájeného řízení. Skutek je zachován i v případě částečného uplatnění tohoto nároku vycházejícího ze stejných skutkových tvrzení. Je na zvážení žalobce, v jakém rozsahu bude v řízení uplatňovat své nároky, jejichž důvodnost musí v uplatněném rozsahu prokázat nikoliv pouze osvědčit. Žalovaná je pak chráněna tím, že soud v každém stadiu řízení musí zvažovat přiměřenost zásahu do práv žalované v důsledku trvání předběžného opatření i s ohledem na výši aktuálně uplatněné pohledávky žalobce. Z tohoto důvodu odvolací soud opět v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil i výrok II. usnesení soudu prvního stupně v správném znění, zohledňujícím výše uvedené skutečnosti.

41. O nákladech řízení spojených s podáním odvolání proti usnesení soudu prvního stupně odvolací soud nerozhodoval, neboť o nich bude rozhodnuto v souvislosti s konečným rozhodnutím ve věci samé (§ 145 a § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení