22 Co 175/2023

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Oto Kubeše a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Terezy Dobešové ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o návrhu na nařízení předběžného opatření o odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 28. 6. 2023, č. j. 23 Nc 57/2023-66 takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně nařídil předběžné opatření, jímž ve výrocích I. a II. uložil žalované povinnost zdržet se umístění plotu anebo zdi a zdržet se umisťování a ukládání zeminy, a to na části pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], nacházejícího se mezi zdí žalobkyně, umístěné na východní straně tohoto pozemku a hranicí pozemku parc. [číslo] s pozemkem parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], která je určena spojnicí mezi v terénu vytyčenými body [číslo] [číslo] jejichž poloha je dána vytyčovacím náčrtem č. zakázky [číslo] 2022, vyhotoveným [jméno] [příjmení] dne 7. 4. 2022 a ověřeným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], oprávněným zeměměřickým inženýrem dne 20. 4. 2022, který je nedílnou součástí tohoto usnesení. Výrokem III. soud prvního stupně uložil žalobkyni, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení tohoto rozhodnutí podala žalobu na vyklizení pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], [list vlastnictví], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce]. Výrokem IV. soud prvního stupně konstatoval zákonem stanovené důvody zániku předběžného opatření. Výrokem V. soud prvního stupně uložil žalobkyni povinnost uhradit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč do 15 dnů od doručení tohoto usnesení na označený účet.

2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v [katastrální uzemí], [územní celek].

3. Proti tomuto usnesení podala žalovaná včasné odvolání, v němž namítá, že došlo k pochybení soudu prvního stupně při posuzování důkazů, když protokol o vytyčení v žádném případě neurčuje průběh vlastnické hranice pozemků, ale pouze vyznačuje údaje z katastru nemovitostí v terénu a samotné určení hranice pozemků musí být ještě předmětem dalšího jednání účastníků, jak vyplývá z ustanovení § 49 a § 50 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o katastru nemovitostí“). Upozorňuje, že parcelní hranice je zaměřena pouze s přesností na 2,83 m, což znamená, že skutečná hranice pozemků může ležet ve vzdálenosti až do 2,83 m od parcelní hranice, jak byla v terénu vyznačena v rámci vytyčení a již soud prvního stupně nekriticky převzal jak ve výroku, tak v odůvodněnípředběžného opatření, a to pouze na základě tvrzení žalobkyně. Důkazy tedy nijak nevyvracejí tu skutečnost, že by hranice parcel nemohla vést přesně podél zdi. Nesmyslné je tvrzení žalobkyně, že by se zeď, která byla vystavěna na hranici parcel, měla posunout (sesunout) vzhledem k tomu, že se jedná o masivní zeď z betonových tvárnic, jež se evidentně nemůže posunovat ze strany na stranu a je využívána samotnou žalobkyní jako opora řady staveb na jejím pozemku. Z fotografií jasně vyplývá, že uvedená zeď se dlouhodobě nachází na stejném místě, respektive se nacházela až do okamžiku, kdy žalobkyně z vlastní vůle část zdi zbourala a znovu vystavěla o kus vedle. Žalovaná nesouhlasí s tím, jak soud hodnotil listinu - potvrzení o přijatém oznámení ze dne 17. 6. 2023 vydané Policií ČR. Toto potvrzení neprokazuje nic jiného, než tvrzení žalobkyně a nelze z něj nic dovozovat o konkrétním průběhu hranice pozemků v terénu. Nadto přivolaní příslušníci Policie ČR po obhlédnutí situace a vysvětlení žalované, že tato staví na svém pozemku, odjeli, aniž by žalované cokoliv vytkli či uložili nějakou povinnost. Dále namítá, že napadené usnesení je nepřezkoumatelné v části, kde je uvedeno, že z fotografií plyne, že žalovaná ukládá zeminu na pozemek žalobkyně, aniž by bylo specifikováno, o jaké fotografie se má jednat, přičemž soud prvního stupně opakovaně pracuje s tvrzením, že sporná oblast patří do vlastnictví žalobkyně, aniž by podrobněji rozvedl své úvahy, které ho k takovému závěru měly vést. Žalovaná si je vědoma, že pro vydání předběžného opatření není vyžadován stejný důkazní standard jako při vydání rozsudku ve věci samé, nicméně ani předběžným opatřením není možné, aby soud odebral žalované její pozemek a přiřkl ho žalobkyni pouze na základě tvrzení žalobkyně bez jakéhokoliv relevantního dokazování. Za nesmyslné žalovaná považuje tvrzení žalobkyně o existenci tzv. servisní uličky, když z přiložených fotografických map je zřejmé, že předmětný prostor za zdí takto nemohl být užíván vhledem k tomu, že byl přinejmenším do roku 2021 zarostlý hustou vegetací, vylučuje to i vytyčovací protokol, když by ani při aplikaci maximální přípustné odchylky dané přesností zaměření příslušných parcel v podstatné délce předmětné zdi nebylo možno dovodit pruh půdy náležející žalobkyni, který by byl dostatečně široký pro jakoukoliv servisní činnost. Pokud by žalobkyně svoji zeď stavěla skutečně tak, aby disponovala tzv. servisní uličkou, pak by dozajista tak učinila v celé délce zdi a nikoli jen v části. Existence takovéto uličky odporuje všem zvyklostem, když zeď ohraničující pozemek se obvykle staví na hranici pozemku a nemá ani své právní opodstatnění, když podle ustanovení § 1021 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) má žalovaná povinnost umožnit žalobkyni vstup na svůj pozemek za účelem provedení oprav. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil.

4. Žalobkyně navrhla potvrzení napadeného usnesení. Má za to osvědčila, že mezi pozemky účastnic je vedena společná hranice, která byla v terénu vytyčena vytyčovacím náčrtem v dubnu 2022. Vytyčovací bod [číslo] vytyčovacího náčrtu v terénu již existoval, resp. byl již v minulosti vytyčen obetonovanou železnou tyčí, která se na svém místě nacházela již před vytyčováním hranic v dubnu 2022. Žalovaná byla s vytyčením hranic parcel v terénu seznámena, nicméně se rozhodla, že společná hranice povede podle jejího vlastního uvážení a začala budovat svůj plot za předmětný hraniční bod až ke zdi žalobkyně, a to přes opakovaný nesouhlas žalobkyně. Za rozporné považuje žalobkyně tvrzení žalované, že je jí sice známa existence vytyčovacího náčrtu, na druhé straně však tvrdí, že soud jí odejmul vlastnické právo k jejímu pozemku a určuje si, že hranici mezi parcelami představuje zeď žalobkyně. Parcelní hranice byla zaměřována opakovaně, lomové body jsou vytyčeny v souladu s ZPMS č. 201, který je z roku 1998, žalovaná si tak svojí činností přivlastňuje cizí část pozemku. Žalované nic nebrání, aby si svůj pozemek oplotila v souladu s vytyčenou hranicí a nezasahovala do vlastnického práva žalobkyně. Právní předchůdci žalobkyně zbudovali zeď na svém pozemku s dostatečnou vzdáleností od společné hranice, před třiceti lety nebyla tedy rozhodně zbudována k tomu, aby sloužila jako opora pro terénní úpravy a zarovnávání pozemku žalované. Domnívá se, že listinami a fotodokumentací osvědčila naléhavost potřeby zatímní úpravy poměrů spočívající v povinnosti žalované zdržet se ve výroku označených zásahů.

5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne 27. 6. 2023 byl k soudu prvního stupně podán návrh na nařízení předběžného opatření spočívající v povinnosti žalované zdržet se umístění plotu anebo zdi a zdržet se umisťování a ukládání zeminy na označenou část pozemku parc. [číslo] s odůvodněním, že touto činností žalovaná zasahuje do jejího vlastnického práva. Žalobkyně je na základě darovací smlouvy ze dne 29. 5. 2014 vlastnicí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům [adresa] a dále pozemků parc. [číslo] žalovaná je na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 8, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemků parc. [číslo]. Nemovitosti účastnic spolu sousedí. Jejich společná hranice se nachází mezi pozemky parc. [číslo]. Pozemek žalobkyně parc. [číslo] je směrem k pozemku parc. [číslo] ohraničen zdí, avšak ta nepřiléhá a nekopíruje společnou parcelní hranici, ale je umístěna tak, aby mezi touto zdí a hranicí byl dostatečný prostor pro případnou údržbu. Tento stav osvědčoval hraniční bod (mezi pozemky parc. [číslo] pozemek obce) umístěný při vytyčování provedeném v minulosti. I přes existující hraniční bod, žalovaná objednala nové vytyčení, které proběhlo v dubnu 2022 a které potvrdilo správnost umístění daného hraničního bodu a současně byl na druhé straně parcelní hranice mezi parc. [číslo] geodetem nově vytyčen a umístěn hraniční bod společný pro pozemky parc. [číslo] obce. V rámci vytyčení bylo zjištěno, že zeď se v zadní (severní) části sesunula na pozemek žalované. Žalobkyně měla zájem, aby celá zeď se nacházela na jejím pozemku parc. [číslo] za ní byl zachován pás pozemku pro tzv. servisní uličku tak, aby se směrem od ulice [ulice] zužoval (nejširší byla ze strany ulice). Snažila se proto s žalovanou domluvit i na odprodeji části pozemku parc. [číslo] na který se zeď sesunula, aby tato část byla zachována pro servisní uličku. Po neúspěšné snaze o domluvu se žalobkyně rozhodla svoji zeď posunout zpět na svůj pozemek. Žalovaná část pozemku parc. [číslo] nacházející se za zdí přes nesouhlas žalobkyně začala užívat, započala s úpravou svého pozemku parc. [číslo] když v rámci terénních úprav nahrnula zeminu i za hraniční bod, tedy na předmětnou část pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobkyně a současně započala s výstavbou plotu (vykopání rýhy, položení betonového základu a umístění tyčí pro uchycení konstrukce plotu) s tím, že tento plot je veden až ke zdi, čímž si část pozemku žalobkyně připlotila ke svému a žalobkyni ho znemožňuje užívat. Žalobkyně připravuje žalobu proti žalované na vyklizení pozemku parc. [číslo] který se nachází mezi zdí žalobkyně a vytyčenou hranicí, případně se bude domáhat i odstranění plotu z jejího pozemku či uvedení jejího pozemku v předešlý stav, tj. zejména odstranění navezené a sesuté zeminy na její pozemek.

7. K návrhu žalobkyně doložila listiny, vytyčovací náčrt parcelní hranice a fotodokumentaci, z nichž soud prvního stupně zjistil následující skutečnosti.

8. Žalobkyně je na základě darovací smlouvy ze dne 29. 5. 2014 vlastnicí pozemku parc. č. st. 9, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a dále pozemků parc. [číslo] (list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], darovací smlouva ze dne 29. 5. 2014) a žalovaná je na základě kupní smlouvy ze dne 31. 7. 2017 výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. 8, jehož součástí je rodinný dům [adresa] a pozemků parc. [číslo] (list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [část obce], kupní smlouva ze dne 31. 7. 2017). Nemovitosti účastnic spolu sousedí, jejich společná hranice se nachází mezi pozemky parc. [číslo]. Jižní hranice obou parcel navazuje na obecní pozemek parc. [číslo] který je ulicí s názvem [ulice] a severní hranice navazuje na obecní pozemek parc. [číslo] který je korytem potoka (informace z katastru nemovitostí, snímky [anonymizováno] mapy). Pozemek žalobkyně parc. [číslo] je směrem k pozemku parc. [číslo] ohraničen zdí. Dle vytyčovacího náčrtu a fotografií (zachycující pozemky, zeď a geodetem umístěný hraniční bod) zeď na pozemku parc. [číslo] nepřiléhá a nekopíruje společnou parcelní hranici pozemků parc. [číslo]. Parcelní hranice byla v terénu vytyčena geodetem, který v terénu vyznačil hraniční body obou parcel, a to tak že hraniční bod parcel [číslo] byl vyznačen obetonovanou železnou trubkou a hraniční bod parcel 38, 39 a [číslo] byl vyznačen plastovým mezníkem. Bylo zjištěno, že zeď od jižní hranice přibližně do dvou třetin je vzdálená od parcelní hranice, postupně se k ní přibližuje a na konci směrem k hraničnímu bodu s potokem zeď přesahuje na pozemek parc. [číslo]. Vytyčení bylo provedeno dle katastrální mapy digitalizované (KMD) a záznamu podrobného měření změn (ZPMZ) [číslo]. K vytyčení nebyly vzneseny žádné připomínky (protokol o vytyčení pozemku a vytyčovací náčrt zhotovený [jméno] [příjmení] dne 7. 4. 2022 pod č. zakázky [číslo] 2022 potvrzený oprávněným zeměměřičským inženýrem [titul] [jméno] [příjmení] dne 20. 4. 2022). Dle fotodokumentace, snímků ortofotomapy a panoramatických snímků ze serveru mapy.cz měl soud osvědčeno, že pozemek parc. [číslo] nebyl v minulosti oplocen, byl přístupný z ulice, mezi lety 2018 a 2022 byl vyčištěn od většiny zeleně a je na něj navážena zemina za účelem srovnání terénu, přičemž tyto úpravy jsou prováděny i za vytyčeným hraničním bodem až ke zdi. Z fotodokumentace (čl. 24 až 227 spisu) a potvrzení Policie ČR o přijatém oznámení [jméno] [příjmení] ze dne 17. 6. 2023 vyplývá, že žalovaná začala dne 17. 6. 2023 oplocovat pozemek parc. [číslo] (zbudovala základy pro plot vykopáním rýhy, položením betonového základu a umístěním tyčí pro uchycení konstrukce plotu) s tím, že tento plot je veden až ke zdi za umístěný hraniční bod, čímž si ke svému pozemku parc. [číslo] připlotila část pozemku parc. [číslo]. Nesouhlas žalobkyně s činností žalované na sporné části pozemku mezi zdí a vytyčenou parcelní hranicí byl osvědčen výzvou ze dne 10. 5. 2023 a e-mailovou komunikací z května 2023.

9. Na základě shora popsaných listin, vytyčovacího náčrtu a fotodokumentace soud prvního stupně dospěl k závěru, že bylo osvědčeno vlastnické právo žalobkyně ke sporné části pozemku parc. [číslo] že bylo prokázáno, že je dána potřeba prozatímní úpravy poměrů mezi účastnicemi, pokud žalovaná nerespektuje vytyčenou parcelní hranici a pokračuje ve stavební činnosti a terénních úpravách zasahujících i danou část pozemku. Soud prvního stupně proto za aplikace ustanovení § 74 odst. 1, § 75c odst. 1 a 4 o. s. ř. a § 76 odst. 1 písm. d) a e) o. s. ř. nařídil předběžné opatření spočívající v povinnosti žalované zdržet se ve výroku popsané činnosti.

10. Posuzovaná věc je věcí s mezinárodním prvkem, který je dán tím, že žalovaná je občanem Slovenské republiky Odvolací soud proto zkoumal otázku, zda je dána pravomoc soudu České republiky o návrhu žalobkyně rozhodnout, a to podle norem práva Evropské unie, které mají aplikační přednost před právem členských států, a to konkrétně podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech („ nařízení Brusel I Bis“) s ohledem na datum zahájení řízení dne 27. 6. 2023. Ve vazbě na obsah předběžného opatření, kterým je uložení povinnosti zdržet se určité činnosti na pozemku ležícím na území České republiky, je pravomoc českých soudů dána dle článku 35 nařízení (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Nd 194/2012 a sp. zn. 30 Nd 27/2018, rozsudek Soudního dvora EU ve věci V. U., C -391/95). S ohledem na zásadu, že soudy v řízeních s mezinárodním prvkem postupují podle svého vlastního procesního práva (§ 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů) odvolací soud posoudil předpoklady pro nařízení předběžného opatření podle ustanovení § 74 a násl. o. s. ř.

11. Jistota ve smyslu ustanovení § 75b odst. 1 o. s. ř. byla žalobkyní zaplacena.

12. Podle ustanovení § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen.

13. Podle ustanovení § 75c odst. 1 o. s. ř. nepostupoval-li podle § 75a nebo podle § 75b odst. 2, předseda senátu nařídí usnesením předběžné opatření, jestliže bude prokázáno, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, a jestliže budou alespoň osvědčeny skutečnosti, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením.

14. Podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. e) o. s. ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

15. Předběžná ochrana se rozlišuje na tu, která směřuje k zajištění budoucího exekučního soudem přiznaného práva (obava ze zmaření exekuce či výkonu rozhodnutí) a na tu, která směřuje k zatímní úpravě porušených či ohrožených práv, které jsou předmětem nalézacího řízení (potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků). Pro nařízení předběžného opatření je rozhodující, aby jeden z těchto důvodů předběžného opatření byl prokázán a dále závěr o tom, zda existence nároku samého je alespoň osvědčena, nárok se jeví alespoň jako pravděpodobný. Důkazní břemeno v uvedeném směru (a procesní odpovědnost za úspěch návrhu) má navrhovatel. Při rozhodování o předběžném opatření je přitom rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).

16. Co se týče první podmínky, a to osvědčení existence nároku na ochranu vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] souhlasí odvolací soud s tím, že listinami a vytyčovacím náčrtem bylo osvědčeno vlastnické právo žalobkyně k dané části pozemku nacházející se mezi zdí a parcelní hranicí tak, jak jsou tyto zakresleny ve vytyčovacím náčrtu. Je třeba uvést, že každý pozemek se eviduje v katastru v podobě jedné parcely, která je v souboru geodetických informací (SGI) geometricky a polohově určena (parcela je zobrazením pozemku do katastrální mapy). Geometrické určení je pak závazný údaj pro právní jednání týkající se nemovitých věcí vedených v katastru nemovitostí, což znamená, že předmětem převodu je vždy pozemek v těch hranicích, které jsou evidovány v katastru nemovitostí. Pokud někdo učinil předmětem převodu vlastnictví pozemek označený parcelním číslem podle zápisu v katastru nemovitostí, nabyl jej v hranicích a geometrickém určení podle katastru nemovitostí ke dni účinnosti vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Není-li pozemek v převodní smlouvě příslušným číslem parcelním označen, nemůže ho nabyvatel smluvně nabýt, nebo pokud by převodce vlastnil ve skutečnosti více, než odpovídá ve smlouvě vymezenému pozemku v podobě parcely, nestává se nabyvatel vlastníkem tohoto většího (avšak smluvně nereflektovaného) rozsahu (viz např. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1996/2013 aj). Katastrální stav je tedy pro soud závazný, podle ustanovení § 980 odst. 2 o. z. platí, že hranice parcel je totožná s hranicí vlastnickou, a to do doby, dokud není prokázán opak. Soud samozřejmě může posuzovat to, zda evidovaný stav v katastru nemovitostí je z hlediska hmotněprávních vztahů v souladu se skutečným právním stavem (sporná část zemského povrchu je vymezena geometrickým plánem a prostřednictvím určovací žaloby je řešen spor o vlastnictví, v němž osoba, která není evidována jako vlastník příslušné části sousední parcely, je povinna prokázat, na základě jakého právního titulu vlastnictví nabyla). Vytyčování parcelní hranice je činností zeměměřickou, přičemž soud není oprávněn rozhodovat spor o tom, zda provedené vytyčení je správné či nikoli. Otázka, kde v terénu vede parcelní hranice dle údajů katastru nemovitostí, je otázkou skutkovou a je výsledkem dokazování, ať již jde o vytyčení této hranice osobou odborně způsobilou k této činnosti (vytyčovací náčrt) či o vytyčení hranice v rámci posudku znalce z oboru geodézie a kartografie. Ve vztahu k argumentaci žalované ohledně možné odchylky odvolací soud uvádí, že ve výsledku zeměměřické činnosti je problematika přesnosti prvků polohopisu katastrální mapy nepochybně již promítnuta (charakteristika a kritéria přesnosti podrobného měření a určení souřadnic podrobných bodů polohopisu katastrální mapy a způsoby ověřování a testování přesnosti výsledků zeměměřických činností jsou uvedeny v bodu 13 přílohy k vyhlášce č. 357/2013 Sb.). V poměrech dané věci vše uvedené znamená, že bylo osvědčeno, že účastnice jsou vlastnicemi evidovaných parcel, žalobkyně parcely [číslo] žalovaná parcely [číslo] s tím, že vytyčovacím náčrtem bylo osvědčeno, kudy vede hranice mezi těmito parcelami a z žádných listin nebylo zjištěno, že by tato parcelní hranice byla odlišná od hranice vlastnické. Žalobkyně tak osvědčila, že je vlastníkem pozemku v katastru nemovitostí označeném jako parcela [číslo] že společná hranice s parcelou [číslo] v terénu představuje spojnici mezi v terénu umístěnými hraničními body dle protokolu o vytyčení hranice pozemku a vytyčovacího náčrtu ze dne 7. 4. 2022. Na tomto závěru pak nemohou nic změnit námitky žalované týkající se opodstatněnosti tzv. servisní uličky nebo toho, proč byla zeď žalobkyně postavena na místě, kde stojí. Pokud má žalovaná za to, že parcelní hranice byla vytyčena nesprávně, může v řízení ve věci samé předložit důkaz, který toto její tvrzení potvrdí, případně pokud má za to, že parcelní hranice neodpovídá hranici vlastnické (má za to, že část pozemku parc. [číslo] je v jejím vlastnictví na základě konkrétního právního titulu), je na žalované, aby se zasadila o to, že stav skutečný bude dán do souladu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí.

17. Co se týče druhé podmínky, tedy prokázání důvodu pro nařízení předběžného opatření, pak z návrhu jasně plyne, že důvodem předběžné ochrany má být zatímní (provizorní) úprava poměrů mezi účastnicemi do doby, než bude vyřešen jejich spor o vlastnictví k příslušné části pozemku parc. [číslo] s konečnou platností posouzeno, zda činnost žalované na tomto pozemku lze charakterizovat jako neoprávněný zásah do cizího vlastnictví nebo jako výkon jejího vlastnického práva. Z fotografií založených ve spise plyne, že žalovaná se ke sporné části pozemku chová, jako by byla v jejím vlastnictví, když na ní provádí v návrhu popsané terénní úpravy a buduje plot, přestože jak bylo uvedeno shora, i odvolací soud má za osvědčené, že sporná část pozemku je ve vlastnictví žalobkyně a že činnost, kterou žalovaná provádí, lze na základě předložených listin a vytyčovacího náčrtu hodnotit jako neoprávněnou. Je proto namístě poměry mezi účastnicemi prozatímně upravit s tím, že to, zda žalovaná bude muset pozemek uvést do původního stavu, bude záležet na rozhodnutí ve věci samé, v němž soud s konečnou platností posoudí otázku vlastnictví, od čehož se pak bude odvíjet hodnocení činnosti žalované na dané části pozemku. Soud prvního stupně proto správně nařídil předběžné opatření, které spočívá v povinnosti žalované zdržet se další činnosti zasahující předmětnou plochu pozemku tak, jak je tato vyznačena ve vytyčovacím náčrtu, který je nedílnou součástí napadeného usnesení, tedy na předmětné části pozemku ustane v navážení zeminy a nebude pokračovat ve výstavbě plotu.

18. Ze shora vyložených důvodů odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v jeho věcně správných výrocích I. a II. podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

19. Odvolací soud podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil i výroky III., IV. a V., když výrokem III. bylo správně žalobkyni uloženo v souladu s ustanovením § 76 odst. 3 o. s. ř. podat vlastnickou žalobu, výrokem IV. byly v souladu s ustanovením § 77 odst. 1 písm. a), b), a c) o. s. ř. konstatovány důvody zániku předběžného opatření a výrokem V. byla správně žalobkyni uložena poplatková povinnost v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/ 1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dle položky 5 Sazebníku poplatků obsaženém v příloze k danému zákonu.

20. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že formulace žalobního petitu na ochranu vlastnického práva závisí na tom, v čem spočívají zásahy do vlastnického práva a charakter těchto zásahů v návaznosti na úpravu způsobů výkonu rozhodnutí obsaženou v občanském soudním řádu. Žalobkyně by totiž měla mít konkrétní představu o tom, jak by měl být případný výrok rozsudku vykonán, pokud by povinnost jím uložená nebyla splněna dobrovolně.

21. Za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 145 o. s. ř. odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení nerozhodoval.

Poučení