22 Co 204/2022- 314
Citované zákony (20)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 212 § 212a odst. 1 § 212a odst. 5 § 212a odst. 6 § 219 § 224 odst. 1
- Občanský zákoník, 40/1964 Sb. — § 140
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 44a odst. 1 § 44 odst. 7 § 46
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 8 § 1124 § 1124 odst. 2 § 1125 § 1223 § 2140 § 2140 odst. 1 § 2143
Rubrum
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. [jméno] [příjmení] a soudkyň Mgr. Kateřiny Boudníkové a JUDr. Radky Zahradníkové, Ph.D. ve věci žalobců: a) [titul]. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] b) [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem Mgr. [titul]. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 13. 5. 2022, č. j. 8 C 227/2020 - 266 takto:
Výrok
I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3 388 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta.
Odůvodnění
1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně výrokem I. zamítl žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobci kupní smlouvu, jejímž předmětem je spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/6 na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o velikosti 699 m2, zapsaného na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále též jen„ spoluvlastnický podíl“), za kupní cenu 1 Kč a výrokem II. rozhodl o povinnosti žalobců společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 13 552 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.
2. Všechny dále uvedené nemovité věci se nachází v k. ú. a obci [obec].
3. Proti rozsudku podali včasné odvolání žalobci, kteří nesprávnost napadeného rozsudku spatřují v nesprávném právním posouzení věci. Mají za to, že soud prvního stupně nesprávně uzavřel, že převodní jednání mezi žalovaným a předchozím vlastníkem je neplatné bez ohledu na výsledek exekucí, které jsou proti původnímu vlastníku vedeny a bez ohledu na to, zda v některé z těchto exekucí bude spoluvlastnický podíl využit k uspokojení vymáhaných pohledávek či nikoli. Odkázali na judikaturu Nejvyššího soudu (dále též jen„ NS“), podle níž převodní jednání učiněné v rozporu s generálním inhibitoriem je neplatné pouze tehdy, pokud daná věc byla nezbytná k uspokojení exekvovaného nároku. Pokud věc pro exekuci není potřeba, nebyl dán žádný legitimní důvod pro to, aby dispozice s věcí odporující inhibitoriu byla neplatná. Tento výklad je vyjádřen v rozhodnutí Nejvyššího soud např. sp. zn. 20 Cdo 2613/2011, 31 Cdo 4545/2008, 20 Cdo 1503/2019, 20 Cdo 1270/2020 či sp. zn. 20 Cdo 1934/2020. Soud prvního stupně ve vztahu k rozhodnutí sp. zn. 20 Cdo 1934/2020 argumentoval pouze tak, že jde o posouzení případu dovolání se relativní neplatnosti v souvislosti s exekučním řízením vedeným po [datum], aniž by vysvětlil, v čem je právní úprava po [datum] odlišná, resp. proč by závěry Nejvyššího soudu na dřívější právní úpravu nebyly použitelné. Dle jejich názoru závěry vyjádřené v rozhodnutí dopadají i na dříve zahájené exekuce, ostatně tyto závěry byly převzaty z dřívějších rozhodnutí Nejvyššího soudu. Spoluvlastnický podíl zatím v žádné exekuci zpeněžen nebyl a to navzdory tomu, že některé exekuce jsou vedeny více než 10 let, řada exekucí, která probíhala v době uzavření předmětné kupní smlouvy, byla již zastavena a aktuálně se počet exekucí snižuje. Závěr soudu prvního stupně o neplatnosti kupní smlouvy je proto předčasný, neboť takový závěr by bylo možné učinit až poté, co by spoluvlastnický podíl byl v některé z exekucí vedených proti původnímu vlastníku zpeněžen. Teprve pak by nastoupil následek porušení generálního inhibitoria v podobě neplatnosti smlouvy. Naopak, pokud exekuce budou skončeny, aniž by byl spoluvlastnický podíl využit k uspokojení vymáhaných pohledávek, nebude dán důvod pro vyslovení neplatnosti kupní smlouvy a ta bude platným právním titulem. Pokud by takový scénář nastal, bylo by napadeným rozsudkem znemožněno uplatnění zákonného předkupního práva žalobců ke spoluvlastnickému podílu. Žaloba tedy v současnosti nemůže být zamítnuta z důvodu absence pasivní legitimace žalovaného, neboť závěr o pasivní legitimaci žalovaného nelze s jistotou učinit před skončením exekucí vedených proti původnímu vlastníkovi. Žalobci soudu navrhovali přerušení řízení do skončení exekucí, ten však návrh zamítl. Navrhli, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, ve kterém posoudí otázku pasivní legitimace žalovaného v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.
4. Žalovaný navrhl napadený rozsudek potvrdit jako věcně správný. Má za to, že předmětná kupní smlouva je absolutně neplatná. Nesouhlasí s myšlenkou, že by se mělo čekat několik let na to, jak dopadnou exekuce, než se vyjasní, jak jednotlivé exekuce dopadnou.
5. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v intencích ustanovení § 212 věty první o. s. ř. v celém rozsahu podle ustanovení § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.
6. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dne [datum] žalobci podali žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s nimi kupní smlouvu na prodej spoluvlastnického podílu žalovaného na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] (dále také jen„ předmětný pozemek“) za kupní cenu 1 Kč. Žalobu odůvodnili tím, že pozemek parc. [číslo] je v podílovém spoluvlastnictví. Žalovaný získal předmětný podíl na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] s předchozím vlastníkem podílu [titul]. [jméno] [příjmení], narozeným dne [datum], bytem [adresa] (dále též jen„ předchozí vlastník“), s právními účinky vkladu ke dni [datum] Kupní smlouva byla uzavřena bez vědomí žalobců, kteří jako spoluvlastníci pozemku, měli k podílu zákonné předkupní právo. Žalobci poté, co zjistili, že došlo k převodu spoluvlastnického podílu, e-mailem ze dne [datum] vyzvali žalovaného k převodu podílu do jejich vlastnictví.
7. Žalovaný nárok žalobců neuznával. K okolnostem, za kterých nabyl spoluvlastnický podíl na pozemku, uvedl, že v minulosti od manželů [příjmení] na základě kupní smlouvy ze dne [datum] koupil pozemky se stavbou určenou k rekreaci, přičemž spoluvlastnický podíl, který dokoupil od [titul]. [jméno] [příjmení], měl být součástí již původního převodu těchto nemovitostí mezi žalovaným a manžely [příjmení], neboť se jedná o pozemek, který je svým charakterem přístupovou cestou, nezbytnou k přístupu na pozemky žalovaného zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Kamenný Přívoz. Manželé [příjmení] získali nemovitosti (nyní ve vlastnictví žalovaného) koupí od předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], tehdy však nemohlo dojít k převodu spoluvlastnického podílu na přístupovém pozemku vzhledem k tomu, že [titul] [jméno] [příjmení] nebyl zapsán v katastru nemovitostí z důvodu, že spoluvlastnický podíl byl opomenut při projednání dědictví v rámci dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], jehož dědicem předchozí vlastník byl. Spoluvlastnický podíl na přístupovém pozemku byl v rámci dědického řízení doprojednán až v roce 2019, kdy žalovaný sám podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 dne [datum] žádost o dodatečné projednání spoluvlastnického podílu v dědickém řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], aby tento podíl mohl být zapsán na [titul]. [jméno] [příjmení]. Dne [datum] nabylo právní moci dědické rozhodnutí, na základě kterého byl předchozí vlastník zapsán do katastru nemovitostí a tento pak předmětnou kupní smlouvou převedl spoluvlastnický podíl na přístupovém pozemku přímo na žalovaného jakožto aktuálního vlastníka pozemků se stavbou určenou k rekreaci. Zdůraznil, že pozemek má charakter přístupové a příjezdové cesty vedoucí k jeho pozemkům, má tedy charakter přídatného spoluvlastnictví ve smyslu ustanovení § 1223 o. z., byť jako takové zapsáno v katastru nemovitostí není. Pokud by žalobě bylo vyhověno, ztratil by žalovaný možnost cesty ke svým pozemkům. Žalovanému není jasné, co je účelem žalobního požadavku, když žalovaní podíl na přístupové cestě již vlastní a je otázkou, zda v daném případě nejde o zneužití výkonu práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., a to i s ohledem na to, že žalobu podali těsně předtím, než vešla v účinnost novela o. z., která existenci předkupního práva spoluvlastníků výrazně omezila. Dále poukázal na to, že v řízení o vyloučení spoluvlastnického podílu z exekuce na majetek předchozího vlastníka byl žalovanému sdělen soudem názor, že k převodu podílu došlo za existence obou druhů inhibitorií a předmětná kupní smlouva je tak neplatná.
8. Soud prvního stupně vzal po provedeném dokazování listinami za prokázané, že pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, ostatní komunikace o výměře 699 m2 v k. ú. [obec] je v podílovém spoluvlastnictví žalovaného (1/6), žalobců ([číslo] v režimu SJM) a [jméno] [příjmení] ([číslo]). Žalovaný získal spoluvlastnický podíl do svého vlastnictví na základě smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum], uzavřené mezi předchozím vlastníkem [titul]. [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím za kupní cenu 1 Kč. Spoluvlastnický podíl žalovaného byl zatížen exekučními příkazy ze dne 29. 5. 2019, č. j. 030 EX 5515/15 - 133 a ze dne 29. 5. 2019, č. j. 030 EX 29771/16 - 76 (list vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] prokazující stav k datu [datum], kupní smlouva ze dne [datum]).
9. Z e-mailové komunikace z června 2020 bylo zjištěno, že žalobce a) informoval žalovaného o svém zákonném předkupním právu, které bylo opomenuto a žádal žalovaného o převod spoluvlastnického podílu do vlastnictví žalobců za cenu uvedenou v kupní smlouvě. Žalovaný se odmítl k záležitosti e-mailem či telefonicky vyjádřit (e-mailové zprávy z 8. 6. a [datum]). Předžalobní výzvou ze dne [datum] právní zástupce žalobců vyzval žalovaného k převodu podílu do vlastnictví žalobců za částku 1 Kč (příslušná předžalobní výzva, podací lístek).
10. Z prohlášení ze dne [datum] soud prvního stupně zjistil, že [jméno] [příjmení] neuplatňovala a ani nebude uplatňovat předkupní právo k podílu na pozemku.
11. Dle katastru nemovitostí je pozemek parc. [číslo] druhem ostatní plocha, způsob využití ostatní komunikace, ze snímku katastrální mapy plyne, že v důsledku své polohy a tvaru je pozemek pozemkem přístupovým pro pozemky k němu bezprostředně přilehající parc. [číslo] zahrada (vlastnictví [jméno] [příjmení]), parc. [číslo] zahrada (vlastnictví žalobců), parc. [číslo] zahrada (vlastnictví žalovaného), parc. [číslo] zahrada (vlastnictví žalobců), [číslo] - zahrada (vlastnictví žalobců) a parc. [číslo] zahrada (podílové spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno]). Z e-mailového vyjádření místostarosty [obec], PhDr. [jméno] [příjmení], ze dne [datum] pak bylo zjištěno, že pozemky parc. [číslo] jsou vedeny jako komunikace III. třídy, v pasportu komunikací obce pod ev. č. 006c. Dle snímku katastrální mapy je předmětný pozemek napojen na přístupové komunikace ve vlastnictví obce parc. [číslo].
12. Z protokolu o jednání dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci sp. zn. 24 C 193/2020 bylo zjištěno, že žalovaný v pozici žalobce se domáhal proti žalovanému (ČR - Obvodní soud pro Prahu 4) vyloučení předmětného podílu z exekuce. Soud v rámci předběžného právního názoru konstatoval, že exekuce probíhaly proti povinnému již od roku 2008, na danou věc tedy dopadala ustanovení o generálním inhibitoriu a kupní smlouva, na základě které žalovaný od povinného nabyl předmětný spoluvlastnický podíl, je z toho důvodu neplatná. Za tohoto stavu se žalovaný rozhodl vzít svou žalobu v celém rozsahu zpět a soud řízení zastavil.
13. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] vyplynulo, že k tomuto datu bylo na předchozího vlastníka vedeno 12 exekucí, oproti dříve vedeným 17 exekucím.
14. Exekuce u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 030 EX 5515/15 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen pověřením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 9. 6. 2015, č. j. 64 EXE 1726/2015 - 10 (oznámení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).
15. Exekuce u soudního exekutora Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení] pod sp. zn. 228 EX 1171/09 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 23. 4. 2009, č. j. 68 Nc 808/2009 - 25 pro pohledávku 74 275 Kč s příslušenstvím; usnesení o nařízení exekuce bylo povinnému doručeno dne [datum] (oznámení soudní exekutorky Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum], usnesení o nařízení exekuce, doručenka).
16. Exekuce u soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 061 EX 5280/08 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 19. 8. 2008, č. j. 66 Nc 1574/2008 - 6 pro pohledávku 74 275 Kč s příslušenstvím; usnesení o nařízení exekuce bylo povinnému doručeno dne [datum] (sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).
17. Exekuce u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 081 EX 8698/09 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 14. 5. 2009, č. j. 74 Nc 605/2008 - 19 pro pohledávku 26 863 Kč s příslušenstvím; usnesení o nařízení exekuce bylo povinnému doručeno dne [datum] (sdělení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], usnesení o nařízení exekuce).
18. Exekuce u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 091 EX 08234/10 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 12. 2007, č. j. 65 Nc 30474/2007-5 pro pohledávku 574 960,20 Kč s příslušenstvím; usnesení o nařízení exekuce bylo povinnému doručeno dne [datum] (sdělení soudní exekutorky JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], usnesení o nařízení exekuce, doručenka).
19. Soud prvního stupně na zjištěný skutkový stav aplikoval ustanovení § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění účinném do 30. 10. 2009, podle něhož od doručení usnesení o nařízení exekuce nesměl povinný nakládat se svým majetkem pod sankcí neplatnosti takového právního jednání. Dále soud prvního stupně aplikoval ustanovení § [číslo] odst. 1 a § 2140 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020, týkající se existence předkupního práva spoluvlastníků. Soud prvního stupně se nejprve zabýval otázkou pasivní legitimace žalovaného v tomto sporu, tedy zda kupní smlouva, na základě které mělo být vlastnické právo k podílu převedeno, byla platně uzavřena a vyhodnotil, že kupní smlouva je absolutně neplatná. Smlouva byla totiž uzavřena předchozím vlastníkem v době, kdy byly na jeho majetek nařízeny exekuce, přičemž některá usnesení o nařízení exekuce byla povinnému doručena před [datum]. V té době byl s doručením usnesení o nařízení exekuce spojen institut generálního inhibitoria, tedy zákaz pro povinného nakládat s veškerým majetkem, přičemž porušení tohoto zákazu bylo sankcionováno absolutní neplatností převodního jednání. Současně soud prvního stupně odkázal na usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 4109/2016, podle něhož účinky takto vzniklého generálního inhibitoria zůstaly zachovány i po novelizaci exekučního řádu s účinností od [datum]. Žalobu proto zamítl pro nedostatek pasivní legitimace žalovaného, když uzavřel, že spoluvlastnický podíl na pozemku náleží stále [titul]. [jméno] [příjmení]. Pokud žalobci odkazovali na usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 1934/2020 měl soud prvního stupně za to, že toto rozhodnutí se vztahuje na institut generálního inhibitoria vzniklého po [datum], s jehož porušením je spojen následek v podobě relativní neplatnosti převodního jednání.
20. Odvolací soud při svém rozhodování vyšel ze skutkového stavu tak, jak jej zjistil soud prvního stupně na základě správně provedeného dokazování a odvolací soud na něj v souladu se závěry Nejvyššího soudu uvedenými pod sp. zn. 29 Cdo 3450/2011 zcela odkazuje. Dokazování pak odvolací soud doplnil o důkazy navržené před soudem prvního stupně, které tento soud neprovedl, o důkazy, které sice soud prvního stupně provedl, ale neučinil z nich žádné skutkové zjištění a dále o důkazy, které se týkaly okolností, které nastaly po vyhlášení rozhodnutí soudu prvního stupně.
21. Z kupní smlouvy ze dne [datum] odvolací soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel [titul]. [jméno] [příjmení] jako prodávající a manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako kupující. Předmětem koupě byla budova ind. rekr. č. e. [anonymizováno] postavená na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], budova - jiná stavba bez č. p./č. e. postavená na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], včetně pozemků parc. č. st. [anonymizováno], st. [anonymizováno] a zahrady parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek] (dále též i„ hlavní nemovitosti“) za kupní cenu 1 400 000 Kč. Prodávající [titul]. [jméno] [příjmení] tyto nemovitosti vlastnil na základě kolaudačního rozhodnutí č. 1810/1976, na základě smlouvy o převodu nemovitostí RI 1922 [číslo] a na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 o potvrzení nabytí dědictví 34 D 3162/98 - 86 ze dne 17. 1. 2002 s právní mocí dne [datum]. Z kupní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto kupní smlouvu uzavřeli manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaný jako kupující. Předmětem smlouvy byl převod stejných nemovitostí za kupní cenu 1 400 000 Kč s tím, že v článku 2. 8. vzal kupující na vědomí, že přístup k předmětu převodu je přes pozemky třetích osob (nikoli ve vlastnictví prodávajících či obce) a že k těmto pozemkům není zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy, ani nebylo sjednáno jiné užívací právo. Prodávající prohlásili, že jim není známa okolnost, která by možnost průchodu a průjezdu k předmětu převodu mohla v budoucnu ztěžovat nebo znemožňovat. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] byl žalovaný zapsán jako výlučný vlastník předmětných nemovitých věcí s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] ([list vlastnictví] pro k. ú. [obec] prokazující stav evidovaný k datu [datum]).
22. Exekuce u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [číslo] Ex 11580/17 byla vedena na majetek předchozího vlastníka [titul]. [jméno] [příjmení], exekutor byl provedením exekuce pověřen na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 11. 10. 2005, č. j. 13 Nc 16818/2005-6 pro pohledávku 226 972 Kč s příslušenstvím, které nabylo právní moci dne [datum] (sdělení soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], usnesení o nařízení exekuce, oznámení o změně exekutora ze dne [datum]).
23. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne [datum] bylo zjištěno, že aktuálně je vedeno proti předchozímu vlastníkovi 11 exekucí.
24. Z listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] vyplývá, že vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/6 na předmětném pozemku byl [jméno] [příjmení] (právní předchůdce [titul]. [jméno] [příjmení]) a tento podíl nebyl zatížen žádným exekučním příkazem. Žalobci nabyli spoluvlastnický podíl ve výši [číslo] na základě darovací smlouvy ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] a na základě kupní smlouvy ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].
25. Z listu vlastnictví [číslo] pro k. ú. [obec] bylo zjištěno, že k datu [datum] a [datum] byl spoluvlastnický podíl na předmětném pozemku postižen exekučním příkazem k prodeji nemovitých věcí ze dne 29. 5. 2019, č. j. 030 EX 5515/15 - 133, s právními účinky zápisu k okamžiku [datum].
26. Ze zpráv Exekutorského úřadu Brno ze dne [datum] bylo zjištěno, že v exekuci sp. zn. 030 EX 29771/16 došlo k úplnému vymožení pohledávky oprávněného (Česká republika Obvodní soud pro Prahu 7), jejího příslušenství, nákladů exekuce a nákladů oprávněného a exekuce byla ve smyslu § 46 exekučního řádu skončena ke dni [datum] a dále bylo sděleno, že exekuce sp. zn. 030 EX 5515/15 byla zastavena, usnesení prozatím nenabylo právní moci.
27. Ze shora popsaných důkazů učinil odvolací soud skutkový závěr, že žalovaný na základě kupní smlouvy ze dne [datum] koupil od manželů [příjmení] pozemky s rekreační stavbou (ti je koupili na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [titul]. [jméno] [příjmení]), k nimž vede přístup přes pozemek, který je předmětem sporu. Tento pozemek je s ohledem na svoji polohu a tvar pozemkem přístupovým ještě pro pět dalších pozemků, které k němu po obvodu přilehají. Pozemek je napojen na pozemky ve vlastnictví obce, které jsou svým charakterem rovněž přístupové. Na sporném pozemku a na pozemcích ve vlastnictví obce se nachází místní komunikace. Majitelem pozemků s rekreační stavbou a spoluvlastnického podílu na přístupovém pozemku byla v minulosti totožná osoba, nejprve [jméno] [příjmení] a poté jeho právní nástupce (dědic) [titul]. [jméno] [příjmení]. Vzhledem k tomu, že spoluvlastnický podíl byl opomenut při projednání dědictví po [jméno] [příjmení], právní předchůdci žalovaného manželé [příjmení] nabyli v roce 2003 pozemky s rekreační stavbou bez tohoto spoluvlastnického podílu. Předchozí majitel [titul]. [jméno] [příjmení] totiž nebyl jako jeho vlastník zapsán v katastru nemovitostí. Následně v roce 2012 byly pozemky s rekreační stavbou prodány manžely [příjmení] žalovanému. Poté, co spoluvlastnický podíl byl k žádosti žalovaného v dědickém řízení po [jméno] [příjmení] doprojednán, byl [titul]. [jméno] [příjmení] zapsán do katastru nemovitostí jako jeho vlastník a podíl prodal žalovanému kupní smlouvou ze dne [datum] za symbolickou kupní cenu 1 Kč Kupní smlouva však byla uzavřena v době, kdy na majetek [titul]. [jméno] [příjmení] bylo vedeno větší množství exekucí, z nichž některé z nich byly zahájeny a usnesení o jejich nařízení mu byla doručena před [datum]. Dvě exekuce, u nichž usnesení o nařízení exekuce bylo doručeno před [datum] (exekuce vedená u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 091 EX 8234/10 a soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 137 EX 11580/17), dosud neskončily. Ty exekuce, o jejichž zahájení byl povinný [titul]. [jméno] [příjmení] vyrozuměn po [datum] a v rámci nichž byl na předmětný spoluvlastnický podíl vydán exekuční příkaz (představující uplatnění námitky relativní neplatnosti), skončily splněním nebo zastavením. Důvodem, proč žalobci nechtějí, aby žalovaný měl spoluvlastnický podíl na přístupovém pozemku, je to, že žalobci nemají s žalovaným dobré vztahy a nechtějí s ním setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu.
28. Podle ustanovení § 1124 o. z. ve zněním účinném od 1. 1. 2018 do [datum] převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů (odstavec 1). Odstavec 1 se použije i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu (odstavec 2).
29. Podle ustanovení § 1124 o. z. ve znění účinném od 1. 7. 2020 bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů (odstavec 1). Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva (odstavec 2).
30. Soudní praxe přijala závěr, že v případech zákonného předkupního práva je namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu zakotveném v ustanovení § 2140 a násl. o. z. (opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl).
31. Co se týče zákonného předkupního práva u podílových spoluvlastníků, bylo ustanovení § 1124 o. z. opakovaně novelizováno. O. z. ve znění účinném od 1. 1. 2014 do [datum] byl založen na odklonu od koncepce širokého zákonného předkupního práva spoluvlastníků zakotveného v ustanovení § 140 zákona č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Tuto koncepci o. z. opustil ve prospěch absence zákonného předkupního práva až na zákonem stanovené výjimky zakotvené v ustanovení § 1124 a § 1125 o. z. V nich bylo předkupní právo spoluvlastníků omezeno pouze na ty případy, ve kterých bylo spoluvlastnictví jako majetkové společenství nově založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. Novelou o. z. provedenou zákonem č. 460/2016 Sb. s účinností od [datum] zákonodárce zásadně změnil nastavenou koncepci předkupního práva spoluvlastníka ve smyslu rozšíření předkupního práva, aniž by z důvodové zprávy bylo patrno, z jakého důvodu. Další novelou o. z. provedenou zákonem č. 163/2020 Sb. s účinností od [datum] se textace ustanovení § 1124 o. z. vrátila do původní podoby účinné od 1. 1. 2014. Dle přechodných ustanovení této novely platí, že dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc překupníkovi ke koupi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá předkupní právo předkupníka i po nabytí účinnosti této novely. Povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi dospěje uzavřením smlouvy s koupěchtivým (§ 2143 o. z.).
32. Soudní praxe přijala k právní úpravě zákonného předkupního práva spoluvlastníků účinné od 1. 1. 2018 do [datum] závěr, že i když byla změněna právní úprava institutu předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci, práva nabytá před účinností zákona č. 163/2020 Sb. (tj. před [datum]) zůstávají zachována a nelze je výkladem soudu modifikovat s ohledem na pozdější změnu zákona (rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 3547/2020).
33. Z uvedeného plyne, že s ohledem na datum kupní smlouvy uzavřené mezi [titul]. [jméno] [příjmení] a žalovaným ([datum]) je třeba aplikovat ustanovení § 1124 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do [datum].
34. Uplatnění předkupního práva ze strany žalobců jakožto spoluvlastníků ve vztahu ke spoluvlastnickému podílu žalovaného na pozemku však není po právu z níže popsaných důvodů.
35. Jednak jde o fakt, že kupní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena v době, kdy ve vztahu k majetku prodávajícího [titul]. [jméno] [příjmení] působil institut generálního inhibitoria, jehož porušení mělo za následek absolutní neplatnost převodního jednání.
36. Institut tzv. generálního inhibitoria se uplatňuje v exekučním řízení a spočívá v zákazu směřujícím vůči povinnému nakládat s (veškerým) svým majetkem; účinnost zákazu je vázána na okamžik, kdy se povinný dozví, respektive má objektivní možnost dozvědět se, o zahájení exekučního řízení (do [datum] bylo takovým okamžikem doručení usnesení o nařízení exekuce, od [datum] pak doručení vyrozumění o zahájení exekuce). Následkem porušení generálního inhibitoria je neplatnost příslušného právního úkonu (jednání). Generálním inhibitoriem je ze zákona povinnému znemožněno snižovat hodnotu jeho majetku, vyvádět z něj věci a práva v průběhu exekuce a mařit tím její účel. Pro uplatnění generálního inhibitoria není rozhodná výše vymáhané pohledávky, pro kterou je exekuce vedena, neboť smyslem úpravy je, vedle zachování nejvyšší míry výtěžnosti majetku dlužníka, přimět jej, aby dostál své povinnosti uložené exekučním titulem.
37. Podle ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 10. 2009, po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Věta první a druhá se nepoužije, je-li povinným stát.
38. Podle ustanovení § 44a odst. 1 exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů, po doručení usnesení nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný. Právní úkon se však považuje za platný, pokud se neplatnosti právního úkonu nedovolá exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky dovolání se neplatnosti nastávají od účinnosti právního úkonu, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního úkonu, jehož neplatnosti se exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel dovolává.
39. Novela exekučního řádu provedená zákonem č. 286/2009 Sb. přinesla změnu institutu generálního inhibitoria v tom směru, že oproti původnímu konceptu absolutní neplatnosti právního úkonu, kterým povinný generální inhibitorium porušil, byl zaveden princip relativní neplatnosti jednání, kterým bylo porušeno, a to v době od doručení vyrozumění o zahájení exekuce (usnesení o nařízení exekuce) do skončení exekuce. Soud prvního stupně přitom správně poukázal na rozsudek NS sp. zn. 20 Cdo 4109/2016, podle něhož účinky usnesení o nařízení exekuce doručeného povinnému před účinností novely exekučního řádu [číslo] Sb. spočívající v zákazu nakládání s jeho majetkem, jehož porušení má za následek absolutní neplatnost právního úkonu, zůstávají zachovány i po účinnosti této novely.
40. Nejvyšší soud pak ve své judikatuře opakovaně připomíná, že platnost právního úkonu (dnes právního jednání) je třeba posuzovat k okamžiku, kdy byl právní úkon učiněn (rozsudek NS sp. zn. 33 Odo 30/2002, rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1257/2018).
41. V případě relativní neplatnosti se právní úkon považuje za platný, dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba relativní neplatnosti dovolá, stane se právní úkon neplatným od svého počátku (ex tunc). Námitku relativní neplatnosti lze uplatnit tím, že je povinnému a dalším účastníkům úkonu doručen exekuční příkaz, který postihuje majetek, který byl předmětem jednání.
42. Současně však s ohledem na smysl a účel generálního inhibitoria, jehož účinky zanikají v souvislosti s ukončením exekuce, byla přijata judikatura, jak správně uvedli odvolatelé, podle níž, ať již šlo o generální inhibitorium založené na konceptu absolutní neplatnosti nebo relativní neplatnosti právního jednání, jímž toto generální inhibitorium bylo porušeno, se právní jednání považuje za platné, je-li exekuce zastavena, aniž by jí byl postižen majetek, s nímž povinný nakládal v rozporu s generálním inhibitoriem ve smyslu ustanovení § 44 odst. 7 exekučního řádu ve znění účinném do 31. 10. 2009 nebo usnesení o nařízení exekuce vůbec nenabylo právní moci (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. 31 Cdo 4545/2008 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]), nebo byla-li exekuce úspěšně provedena způsobem nepostihujícím majetek, s nímž povinný takto nakládal (usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 2613/2011, rozsudek NS sp. zn. 20 Cdo 1934/2020), nebo prostředky získané z daného převodního jednání byly použity na úhradu vymáhané pohledávky a v době uzavření smlouvy proti němu nebylo vedeno žádné další exekuční řízení (rozsudek NS sp. zn. 20 Cdo 1503/2019) nebo v případě, že se oprávněná osoba v exekuci dovolá neplatnosti převodního jednání, avšak toto jednání s ohledem na výsledek exekuce nepoškodilo majetkové zájmy oprávněné osoby (usnesení NS sp. zn. 20 Cdo 1270/2020). Generální inhibitorium má totiž sloužit k ochraně oprávněného a přihlášených věřitelů, nikoliv však dalších osob či dokonce povinného, který by mohl účinně zpochybnit své vlastní úkony v časově neomezené lhůtě. Je-li tedy exekuce ukončena, aniž by došlo k realizaci majetkové hodnoty, s níž během exekuce povinný disponoval v rozporu s generálním či speciálním inhibitoriem, není nadále namístě zastávat postoj, že dispozice ze strany povinného je neplatným právním jednáním.
43. Soudní praxe tak připouští, aby vada právního jednání spočívající v porušení generálního (i speciálního) inhibitoria jako důvod neplatnosti odpadla, zhojila se a v důsledku této konvalidace se takové právní jednání stalo opět platným. Zhojení je účinné od okamžiku jeho uskutečnění.
44. V poměrech souzené věci to znamená, že pokud předmětná kupní smlouva byla uzavřena mezi žalovaným a [titul]. [jméno] [příjmení] v době existence generálního inhibitoria, jehož porušení má za následek absolutní neplatnost (tedy generálního inhibitoria vzniklého před [datum]), je tato kupní smlouva od počátku absolutně neplatným právním jednáním, přičemž v době rozhodnutí odvolacího soudu dosud nedošlo k jeho konvalidaci vzhledem k tomu, že exekuce vedená u soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 091 EX 8234/10 a soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. 137 EX 11580/17 (v rámci nichž se uplatňuje generální inhibitorium mající za následek absolutní neplatnost převodních jednání povinného) dosud nebyly ukončeny. Lze tedy souhlasit s právním závěrem soudu prvního stupně, že aktuálně žalovaný není ve věci pasivně legitimován, když spoluvlastnický podíl nebyl na žalovaného platně převeden a ke zhojení právní vady dosud nedošlo.
45. Za druhé má odvolací soud za to, že i kdyby došlo ke zhojení shora uvedené právní vady a kupní smlouva se stala platnou, nebylo by možné žalobě vyhovět s ohledem na obsah žalobního požadavku a povahu převodního jednání. Je totiž nepochybné, že k převodu spoluvlastnického podílu došlo v návaznosti na převod hlavních nemovitostí a že úmyslem smluvních stran bylo, aby se vlastníkem hlavních nemovitostí a spoluvlastnického podílu na přístupovém pozemku stala totožná osoba tak, jako tomu bylo v minulosti. Tyto okolnosti se pak odrazily v obsahu kupní smlouvy, když kupní cena byla vyjádřena toliko symbolickou částkou 1 Kč, což se v podstatě rovná ceně nulové a rozhodně již na základě laické úvahy bylo možno uzavřít, že kupní cena neodpovídala ceně obvyklé. To, že pozemek je zastavěn tělesem místní komunikace, ještě neznamená, že pozemek je bez jakékoliv hodnoty. Za této situace bylo třeba na převodní smlouvu nahlížet jako na smlouvu bezúplatnou, a proto při uplatňování předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu nebylo možno vycházet ze sjednané symbolické kupní ceny (v níž se zřejmě odráželo to, že účastníci převodní smlouvy měli za to, že obvyklá hodnota spoluvlastnického podílu se promítla již v kupní ceně v minulosti zaplacené při převodu hlavních nemovitostí žalovaným či jeho právními předchůdci manžely [příjmení]), ale z ceny obvyklé podle ustanovení § 1124 odst. 2 o. z. tak, aby byla vyrovnána ekonomická hodnota tohoto podílu. Odvolací soud proto uzavírá, že požadavek žalobců na nahrazení projevu vůle žalovaného, aby s nimi uzavřel smlouvu o převodu spoluvlastnického podílu za cenu 1 Kč, nebyl oprávněný ani z tohoto důvodu. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že na žalobní požadavek na nahrazení projevu vůle k uzavření převodní smlouvy s určitým obsahem je nutno nahlížet jako na celek s tím, že jakékoliv změny týkající se předmětu převodu či úplaty představují změnu žaloby (srov. rozsudek NS sp. zn. 22 Cdo 1503/2020). Soud proto není oprávněn obsah navrhované smlouvy sám měnit.
46. Za třetí má odvolací soud za to, že uplatnění zákonného předkupního práva v tomto konkrétním případě má charakter zjevného zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z. Pozemek je s ohledem na svoji polohu a tvar pozemkem přístupovým, když slouží jako přístup na pozemky (ve vlastnictví různých vlastníků), které na něj po obvodu navazují (právě proto mohl být zastavěn i místní komunikací). Pozemek tedy nemá samostatné (individuální) hospodářské využití, naopak je s ohledem na svůj charakter určen ke společnému užívání vlastníky navazujících pozemků. V podstatě je předurčen k tomu, aby (pokud nebude převeden do vlastnictví obce s ohledem na stavbu místní komunikace) byl v podílovém spoluvlastnictví osob, v jejichž výlučném vlastnictví jsou pozemky, jimž daný pozemek slouží. Proto vzájemné uplatňování předkupního práva jednotlivými spoluvlastníky nebo dokonce uplatňování institutu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví by bylo v rozporu s účelovým určením tohoto pozemku. Z tohoto důvodu neobstojí ani námitka žalobců, že nechtějí setrvávat ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným, když nelze spravedlivě žádat, aby pozemek byl s ohledem na jeho charakter vyloučen ze společného užívání, a to do budoucna bez ohledu na to, zda bude zastavěn místní komunikací či nikoliv. Odvolací soud proto odepřel právní ochranu výkonu předkupního práva ze strany žalobců i z tohoto důvodu.
47. Na základě shora vyložených důvodů odvolací soud napadený rozsudek v jeho věcně správném výroku I. podle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.
48. Odvolací soud jako věcně správný potvrdil podle ustanovení § 219 o. s. ř. i nákladový výrok II. Žalovaný byl ve věci procesně úspěšný, a proto mu náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Co do struktury a výše přiznané náhrady odvolací soud odkazuje na správné odůvodnění napadeného rozsudku.
49. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto za použití ustanovení § 224 odst. 1 o. s. ř. v souladu s ustanovením § 151 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Žalovanému vznikly náklady za zastoupení advokátem ve výši 3 388 Kč sestávající z odměny za jeden úkon právní služby (účast při odvolacím jednání) po 2 500 Kč (určeno z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. b), § 7 bod 5. advokátního tarifu), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč k tomuto úkonu a z náhrady za 21 % DPH ve výši 588 Kč.
50. Žalobcům byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v obecné pariční lhůtě tří dnů podle ustanovení § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., k rukám advokáta žalovaného podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.