229 C 44/2021

Rubrum

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 13,62 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 13,62 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], příslušenství a smluvní pokuty [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet úvěr ve výši [částka], o schválení úvěru byl žalovaný informován oznámením ze dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr se smluveným úrokem zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po [částka] počínaje listopadem 2014. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze 11 splátek ve výši 2 x [částka], [částka], 2 x [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka], a to ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], celkem tedy žalovaný uhradil žalobkyni [částka]. Pro neplnění závazků žalovaným byl úvěr zesplatněn a následně uplatněn v rozhodčím řízení, rozhodčím nálezem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo žalovanému uloženo uhradit žalobkyni [částka], příslušenství a smluvní pokutu. Exekuce vedená na základě tohoto titulu u zdejšího soudu byla zastavena usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně po zastavení exekuce požaduje průměrný úrok podle [příjmení] ve výši 13,62 % ročně, a to i ve smyslu bezdůvodného obohacení, jelikož žalovaný měl vyplacené peněžní prostředky prokazatelně k dispozici a užíval je bez běžného úroku (§ 3002 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen „o. z.“ /). Žalobkyně započetla platby žalovaného ve výši [částka] na běžný úrok a poté na jistinu v souladu s § 1932 o. z. Podle čl. 12 odst. [číslo] bod a), b) smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalovaného se splátkou o více než 15 dnů právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % z výše splátky (u splátky [číslo]), pokud je prodlení se splátkou delší 30 dnů, činí výše smluvní pokuty 13 % (u splátky [číslo]). Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny [částka] včetně zákonného úroku z prodlení a úroku ve výši 13,62 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty [částka] (částka snížena z [částka] na základě penalizačních faktur – 2 x [částka] + [částka]). Žalovaný neuhradil ničeho ani k předžalobní upomínce ze dne [datum].

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne [datum]. Uvedla, že řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dokladů o příjmech, výpisu z databáze NRKI a formuláře hodnocení klienta. Takto byly zjištěny volné zdroje ke splácení [částka], když čisté měsíční příjmy činily [částka] a měsíční výdaje činily [částka]. Byly také provedeny lustrace v insolvenčním rejstříku, předchozí smlouvy u žalobkyně nebyly v procesu žalobního vymáhání, doklad nebyl evidovaný jako neplatný, zaměstnavatel nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a úvěr byl doporučen ke schválení jednající osobou. Zároveň byl proveden scoring klienta. K prokázání údajů byly předloženy formulář hodnocení klienta, občanský průkaz, výpis z NRKI, pracovní smlouva, potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, tři výplatní pásky, výpis z bankovního účtu a příkaz k povolení inkasa – zjištěno, že žalovaný má volné zdroje ke splácení, není ve zkušební době, nejsou prováděny exekuční srážky ze mzdy, není v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, v opačném případě takovému jednání nepřísluší soudní ochrana. Dále se žalobkyně vyjádřila k jednotlivým položkám formuláře.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání nařízenému na den [datum] se i přes řádné předvolání nedostavil. Soud proto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen "o. s. ř.). Žalobkyně byla soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvána k označení důkazů k prokázání posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, zejména ve vztahu k jeho výdajům, nejen z informací získaných od žalovaného. K výzvě soudu žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně žádné další tvrzení neuvedla, důkazy nenavrhovala. Jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku.

4. Soud provedl dokazování následujícími listinami.

5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] včetně oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dohodu, na základě které se zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr [částka] na jeho bankovní účet č. [bankovní účet], žalovaný se zavázal splatit jej formou 24 měsíčních splátek ve výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 150,83 % ročně, RPSN činila 150,83 %, celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni [částka]. Splatnost měsíčních splátek byla určena k 18. dni kalendářního měsíce. Pro případ splacení prvních 12 splátek a poté každých 18 splátek bylo sjednáno, že žalovanému bude poskytnut revolving (prodloužení a navýšení úvěru) ve výši [částka], poté se úvěr prodlužuje o 18 měsíců, výše splátek zůstala stejná, úrok u revolvingu činil 112,06 % ročně. Podle smluvních ujednání smlouvy o revolvingovém úvěru žalobkyně byla sjednána v čl. 12 sankční ujednání - povinnost žalovaného platit smluvní pokutu ve výši 8 % ze splátky v prodlení o délce více než 15 dnů a ve výši 13 % ze splátky v prodlení o délce více než 30 dnů (čl. 12), nebyl vyloučen souběh pokut. Podle čl. 12 písm. b) dojde k automatickému zesplatnění úvěru, pokud nebudou uhrazeny dvě splátky řádně a včas nebo pokud se spotřebitel ocitne v prodlení delšího 60 dnů se splátkou či její částí. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,25 % denně z nové jistiny úvěru při jejím nezaplacení po zesplatnění. K uzavření smlouvy došlo doručením oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] žalovanému – v oznámení byly uvedeny parametry smlouvy o revolvingovém úvěru, byl připojen splátkový kalendář. Podle předložené dodejky bylo oznámení doručeno žalovanému dne [datum].

6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období [datum] bylo zjištěno, že úvěr byl vyplacen ve výši [částka] dne [datum] na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dotazem na banku bylo zjištěno, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet] byl v předmětném období žalovaný, a to až do doby jeho zrušení ke dni [datum], stejně tak byl disponentem. Zároveň byla potvrzena platba provedená z výše uvedeného účtu žalobkyně na tento účet ve výši [částka] dne [datum].

7. Z formuláře k posouzení úvěruschopnosti„ hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že je svobodný, žije ve vlastním bydlení, vzdělání má ukončené výučním listem. Zaměstnán je od [datum]. Pravidelný čistý měsíční příjem činí částku [částka], další příjmy nemá, výdaje jsou uvedeny ve výši [částka] nespecifikované a dále ve výši [částka] za nájemné, inkaso, dopravu a ostatní. Ve formuláři jsou ručně vepsány změny, a to výdaje za děti ve výši [částka], za splátky úvěrů ve výši [částka] Celkem tvoří výdaje žalovaného částku [částka], volné zdroje při koeficientu„ K“ ve výši 2,3 činí [částka]. Žalovaným měly být k formuláři předloženy kopie občanského průkazu, potvrzení od zaměstnavatele a výpis z bankovního účtu.

8. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně předložila tyto listiny: pracovní smlouvu, z níž bylo zjištěno, že žalovaný je od [datum] zaměstnán jako obsluha restaurace, a to na dobu neurčitou s měsíční čistou mzdou [částka]. Podle výplatních lístků za červenec až září 2014 bylo žalovanému vyplaceno [částka], [částka] a [částka]. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu ze dne [datum] bylo zjištěno, že za poslední tři měsíce činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného [částka], za poslední zdaňovací období [částka], nejsou prováděny srážky ze mzdy. Z části výpisu z běžného účtu žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že na účtu byl k tomuto dni evidován konečný zůstatek - [částka], počáteční zůstatek činil - [částka]. Kreditní obrat činil [částka], debetní obrat činil - [částka], je tedy vykázán záporný zůstatek [částka]. V databázi NRKI byl žalovaný podle výpisu lustrován se skóre 235, legenda není uvedena, avšak dle obecného povědomí soudu tato hodnota znamená kategorii I – nízké body, vyšší riziko, úvěr je limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

9. Z předloženého přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni na úvěr celkem [částka], z celkového dluhu [částka] tak zbývá doplatit na jistině [částka] a na úrocích [částka].

10. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr [částka] dne [datum], uhradil [částka] v celkem 15 splátkách, a to jak vklady hotovosti, tak platbami soudního exekutora. Jsou uvedeny také údaje týkající se rozhodčího nálezu – vydán [datum], vykonatelnost nastala [datum], návrh na nařízení exekuce ze dne [datum].

11. K prokázání plateb byla předložena tabulka úhrad, z níž vyplývají platby provedené jak v hotovosti, tak soudním exekutorem.

12. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 % a 13 % ze splátek za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se splatností [datum]. Faktura je adresována žalovanému na adresu ze smlouvy, doklad o odeslání či doručení nebyl předložen.

13. Fakturou [číslo] ze dne [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému k zaplacení smluvní pokutu ve výši 8 % ze splátky za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] se splatností [datum]. Faktura je adresována žalovanému na adresu ze smlouvy, doklad o odeslání či doručení nebyl předložen.

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dluhu do 15 dnů od odeslání výzvy. Podle předloženého poštovního podacího archu byla výzva odeslána dne [datum] na adresu ze smlouvy.

15. Podle předložené tabulky [příjmení] úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR – nové obchody v období sjednávání úvěru, tj. v říjnu 2014, činila 13,62 %.

16. Z předsmluvního formuláře a příkazu k povolení inkasa soud neučinil žádná skutková zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé.

17. Z předloženého rozhodčího nálezu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] s vyznačenou doložkou právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému bylo na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] s tím, že žalovaný nevznesl námitky, ač byl o následku poučen, a tudíž nastala fikce uznání, uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně za každý den prodlení s úhradou částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Zároveň bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ve stejné lhůtě.

18. Z předloženého usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] bylo zjištěno, že exekuce vedená na základě specifikovaného rozhodčího nálezu soudním exekutorem byla s právní mocí ke dni [datum] zastavena s tím, že„ absentuje platně uzavřená rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce …, a je dán důvod pro zastavení exekuce jako celku“.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, zákona účinného v době uzavírání úvěrové smlouvy, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

24. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda v daném případě není dána překážka věci rozhodnuté. Jak uvedeno výše, ve věci byl vydán pravomocný rozhodčí nález ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací]. Následně byla vedena exekuce, která však byla usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] zastavena s tím, že„ absentuje platně uzavřená rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce …, a je dán důvod pro zastavení exekuce jako celku. Jelikož Krajský soud v Praze rozhodl, že exekuce v daném případě musela být zastavena, když absentuje platně uzavřená rozhodčí smlouva zakládající pravomoc rozhodce, dospěl soud k závěru, že zde není dána překážka věci rozhodnuté, neboť se ztotožňuje se závěry Nejvyššího soudu v usnesení ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka], v němž uvedl: Nejde proto o překážku věci rozhodnuté, jestliže o stejné věci týkající se stejného předmětu řízení a týchž osob bylo již rozhodnuto rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem, jenž neměl k vydání takového rozhodčího nálezu pravomoc. (…) Opačný závěr by pro žalobkyni znamenal odepření přístupu ke spravedlnosti, neboť by jí bylo znemožněno domáhat se v případě důvodnosti takto uplatněného nároku způsobilého exekučního titulu. Vzhledem k vývoji judikaturních závěrů přijatých zejména v rozhodnutí ze dne 10. 7. 2013, sp. zn. 31 Cdo 958/2012, neměla dovolatelka k dispozici jiný zákonný prostředek na„ odklizení“ rozhodčího nálezu cestou řízení o zrušení rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení.

25. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017, č. j. 23 Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

26. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Žalovaný uzavřel smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalovaného osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřel v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, je tedy nutno na smlouvu o úvěru pohlížet jako na smlouvu o spotřebitelském úvěru podřízenou právní úpravě zákona o spotřebitelském úvěru.

27. Žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jak již uvedeno výše, si od žalovaného vyžádala údaje prostřednictvím formuláře, zároveň je ověřila skrze předložené listiny.

28. I přes výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti uložené jí zákonem o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného. Jisté kroky v tomto směru činila, nicméně se omezila (tak jako v dalších případech, jak je soudu známo z úřední činnosti) pouze na zjišťování příjmů žalovaného, a to prostřednictvím pracovní smlouvy, potvrzení o příjmu, výplatních pásek za tři po sobě jdoucí měsíce. Co se týká výdajů žalovaného a jejich ve formuláři„ hodnocení klienta“ uvedené výše, žalobkyně tyto neověřovala, nevyžádala si smlouvy, faktury, přehled trvalých příkazů apod. Tímto způsobem mohla ověřit alespoň obvyklé životní náklady dospělé osoby, zejména za energie, internet, telefon, dopravu do zaměstnání, pojištění apod. Bezhotovostní platby mohly být prověřeny také skrze výpisy z účtu žalovaného, avšak tento byl vyžádán pouze za jeden kalendářní měsíc, přičemž se jedná o tak krátké časové období, že by z něj i tak žalobkyně nemohla učinit relevantní závěry. Výpis byl navíc soudu předložen jen ve zkrácené verzi bez přehledu plateb. Za situace, kdy žalovaný tvrdil, že forma bydlení je vlastní, měla žalobkyně i tuto informaci ověřit, nabízí se předložení kupní smlouvy či výpisu z katastru nemovitostí. (Ne) existence vlastnictví takové nemovitosti zcela zásadně ovlivňuje výdajovou stránku. Stejně tak žalobkyně neověřovala výdaje uváděné pro děti ve výši [částka], k tomu měla vyžádat např. rozhodnutí soudu – zjistila by, jakou částku, pro kolik nezletilých dětí žalovaný měsíčně hradí, na jak dlouhou dobu. K tvrzené výši splátek úvěrů [částka] nebylo zjišťováno, o jaké úvěry se jedná, v jaké výši, jaká část zbývá uhradit, jaká je platební morálka žalovaného. V neposlední řadě pak žalobkyně zcela ignorovala skutečnost záporného zůstatku na účtu žalovaného, z výpisu vyplývá záporný počáteční i konečný zůstatek. Žalobkyně tak mohla učinit závěr o disponibilních finančních prostředcích žalovaného, respektive o jejich neexistenci. Také uvedené obraty poukazují na téměř stejnou výši přijatých a odchozích prostředků z tohoto účtu. V registru NRKI byl žalovaný lustrován s nejhorším možným stupněm skóre, kdy u takových osob dochází, jak uvedeno, k zamítání úvěru, případně k markantnímu snížení úvěrového limitu. Ani tento fakt žalobkyně nereflektovala a k obsáhlejšímu prověřování bonity žalovaného nepřistoupila.

29. Na tomto místě soud dodává, že proces zkoumání schopnosti spotřebitele splácet poskytovaný úvěr je uzákoněn nejen k ochraně spotřebitele, ale také k ochraně poskytovatelů úvěru a jejich majetku, přičemž jsou to oni, kdo v případě nesplácení přichází o své peněžní prostředky a další musí vynakládat na jejich získání v rámci soudních sporů či následného exekučního řízení.

30. Přestože soud poskytl žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a o.s.ř. a zároveň ji upozornil na případné následky nevyhovění výzvě, žalobkyně žádné další tvrzení neuvedla, důkazy neoznačila ani nepředložila.

31. Jelikož ze strany žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

32. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích a dalších plněních.

33. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši [částka], přičemž žalovaný žalobkyni uhradil pouze [částka], a to také prostřednictvím exekučního řízení. Za situace, kdy soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, tudíž vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši [částka] a žalovaný je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení žalobkyni také vydat, jak bylo rozhodnuto výrokem I. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 15 dnů od odeslání výzvy, splatnost tudíž nastala [datum], od [datum] se tudíž žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum].

34. Od téhož data a pouze z přiznané částky soud přiznal úrok ve výši 13,62 % ročně, a to podle § 3002 odst. 2 o. z. Výše úroku odpovídá výši sazeb za úvěry poskytované bankami domácnostem v ČR dle systému [příjmení], když soud považuje takto stanovený úrok za adekvátní náhradu za užívání odpovídající prospěchu žalovaného.

35. Co do zbytku příslušenství a smluvní pokuty soud žalobu zamítl s ohledem na uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy účastníci byly ve věci úspěšní téměř ve stejném rozsahu, proto nebyla náhrada nákladů řízení přiznána žádnému z nich.

Poučení