23 C 104/2021-65

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

1.) Řízení se zastavuje ve výši 16.377 Kč. 2.) Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19.413,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [anonymizováno] [rok] do zaplacení. 3.) Zamítá se zákonný úrok z prodlení z částky 57.750 Kč od [číslo] [rok] do [anonymizováno] [rok]. 4) Zamítá se žaloba ve výši 21.959,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [anonymizováno] [rok] do zaplacení. 5) Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobce náhradu nákladů řízení ve výši 31 848 Kč vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 57. 750 Kč s příslušenstvím jako odškodnění nemajetkové újmy dle zákona č. 82/98 Sb. nepřiměřenou délkou řízení vedeném před [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo]. Správní řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy více jak [anonymizováno] měsíců. Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení proti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba] ([IČO], se sídlem [adresa]). Prvoinstanční řízení před [anonymizována dvě slova] bylo ukončeno nálezem [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], kterým [anonymizována dvě slova] žalobci část nároku přiznal. Nález vydal [anonymizována dvě slova] poté, co mu žalobce zaslal výzvu k odstranění nečinnosti dle § 80 správního řádu. Žalobce, jakož i instituce, podaly proti nálezu námitky. Tyto námitky [anonymizována dvě slova] rozhodnutím ze dne [datum] zamítl, ačkoliv zčásti nález změnil ve prospěch žalobce, když mu přiznal vyšší plnění. Rozhodnutím o námitkách bylo řízení před [anonymizována dvě slova] pravomocně skončeno. Žalobce spolu s návrhem na zahájení řízení předložil [anonymizována dvě slova] veškeré nezbytné podklady k řízení, zejména pojistné smlouvy, příslušné pojistné podmínky, jakož i výzvu instituci. Svůj závěr o neplatnosti pojistné smlouvy [anonymizována dvě slova] opřel o pojistné smlouvy a příslušné pojistné podmínky. Žalobce důvodně očekával, že [anonymizována dvě slova] rozhodne spor bez zbytečného odkladu nejpozději v zákonné devadesátidenní lhůtě od shromáždění podkladů, tj. od předložení bezvadného spisu, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem. [anonymizována dvě slova] však v zákonné lhůtě nerozhodl, lhůtu k rozhodnutí prodloužil po jejím uplynutí a nález vydal až [datum]. Celková doba od zahájení řízení do vydání nálezu tak není dle názoru žalobce přiměřená. Žalobce si byl vědom toho, že výklad počátku běhu lhůty pro vydání nálezu podle zákona o [anonymizována dvě slova] není zcela jednoznačný. Poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který se touto problematikou již zabýval, např. v rozhodnutí č. j. 9 AS 36/2018-37 ze dne 31. 5. 2018 nebo v rozhodnutí č. j. 4 AFS 110/2018-40 ze dne 19. 6. 2018, když tato rozhodnutí shodně interpretují § 15 odst. 1 z.f.a. optikou směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů, kdy v první fázi řízení je [anonymizována dvě slova] povinen shromáždit veškeré podklady nezbytné pro zjištění relevantního skutkového stavu, přičemž není podstatné to, zda tyto podklady [anonymizována dvě slova] skutečně posoudil a provedl předběžné vyhodnocení sporu, ale to, zda měl možnost tak učinit. Dle žalobce začala [anonymizována dvě slova] běžet lhůta k vydání nálezu dne [datum], tj. den následující po doručení podkladů ze strany instituce. [anonymizována dvě slova] nevydal nález v přiměřené lhůtě a došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Proti nálezu podal žalobce, tak instituce námitky, o kterých [anonymizována dvě slova] rozhodl rovněž po uplynutí zákonné lhůty k vydání rozhodnutí ve smyslu § 16 odst. 2 z.f.a., který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jeho doručení [anonymizována dvě slova]. Námitky účastníků řízení byly [anonymizována dvě slova] doručeny dne [datum] a dne [datum]. [anonymizována dvě slova] měl rozhodnout nejpozději do [datum]. [anonymizována dvě slova] v uvedené lhůtě nerozhodl a ani neprodloužil lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutí o námitkách vydal [anonymizována dvě slova] až dne [datum]. [anonymizována dvě slova] nedodržel v řízení zákon č. j. [spisová značka] [číslo] zákonnou lhůtu ani pro vydání rozhodnutí o námitkách dle § 16 z.f.a. a řízení o námitkách tak zatížil nesprávným úředním postupem. Žalobce vyzval žalovaného dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaný na výzvu reagoval dopisem„ žádost o náhradu škody – projednání žádosti“ ze dne [datum] doručeným právnímu zástupci žalobce dne [datum], v němž konstatoval, že v řízení sp. zn. [spisová značka] [číslo] došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1, věta třetí zákona o náhradě škody tím, že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou. Žalovaný konstatoval porušení práva a dospěl k závěru, že je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích, neboť samostatné konstatování porušení práva se jeví jako nedostačující. S tímto závěrem žalobce souhlasil, ale nesouhlasil s redukcí přiměřené částky, jak to učinil žalovaný. [anonymizována dvě slova] nevydal v řízení nález. ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a celková doba řízení tak dosáhla nepřiměřené délky, v důsledku, které [anonymizována dvě slova] udržoval žalobce po extrémně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Tím žalobci ve smyslu § 13 a § 31a zákona o odpovědnosti za škodu vznikla nemajetková újma. Řízení, které žalobce před [anonymizována dvě slova] zahájil, se týkalo smluv investičního životního pojištění, které žalobce uzavřel s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucna. Žalobce se na [anonymizována dvě slova] obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti svých smluv životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Po celou dobu řízení byl žalobce v existenční nejistotě, neboť spor se týkal pro žalobce významné výše finančních prostředků (v souhrnu činil nárok 142 336 Kč s příslušenstvím). Žalobce řízení zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově. Žalobce se nečinnosti [anonymizována dvě slova] v řízení o nálezu aktivně bránil, když finančního arbitra vyzval k odstranění nečinnosti v souladu s § 80 správního řádu. Předmětem řízení byla nezanedbatelná částka a je na místě přiznat žalobci odškodnění peněžité. Žalobkyně zdůraznila, že [anonymizována dvě slova] je pro rozhodování sporů z životního pojištění specializovaným orgánem a z pohledu jeho specializace nebylo řízení sp. zn. [spisová značka] [číslo] složitým případem. [anonymizována dvě slova] své rozhodnutí opřel výlučně o podklady, které obdržel od žalobce při podání návrhu na zahájení řízení, popř. o podklady, které obdržel od instituce. Žalovaný tedy měl podklady pro rozhodnutí již [datum], přesto vydal nález až [datum]. Žalobce navrhoval, aby soud přihlédl k tomu, že [anonymizována dvě slova] nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání nálezu, rovněž ani nevyužil možnost prodloužit lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách a řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nesporným průběh řízení před [anonymizována dvě slova]. Nebylo sporu o tom, že řízení bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobkyně [anonymizována dvě slova] dne [datum]. Vzhledem k tomu, že podaný návrh vykazoval řadu nedostatků, byla žalobkyně ze strany [anonymizována dvě slova] dne [datum] vyzvána k odstranění vad návrhu a současně byla poučena o řízení před [anonymizována dvě slova]. Návrh na zahájení řízení neobsahoval výpisy o aktuálním stavu pojištění, informace pro zájemce o pojištění osob, přehled poplatků, modelové příklady týkající se výpočtu odkupného, záznam o požadavcích a potřebách klienta. V návrhu žalobkyně nepopsala průběh předsmluvní fáze pojistné smlouvy, zejména, zda s ní zástupce zprostředkovatele instituce – [jméno] [jméno] v předsmluvní fázi prodiskutoval její finanční a životní situaci. Dne [datum] žalobkyně vady návrhu odstranila, avšak jen částečně, když doložila platby pojistného pouze ke dni [datum] a současně tvrdila, že pojištění z pojistné smlouvy nadále trvá, ačkoliv v této době (konkrétně dne [datum]) bylo již ze strany žalobkyně pojištění vypovězeno. Dne [datum] oznámil [anonymizována dvě slova] zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu. Instituce požádala [anonymizována dvě slova] dne [datum] o prodloužení lhůty k vyjádření. [anonymizována dvě slova] žádosti vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum]. Dne [datum] zaslal navrhovatel výzvu k přijetí opatření proti nečinnosti. Dne [datum] instituce požádala [anonymizována dvě slova] opakovaně o prodloužení lhůty k poskytnutí vysvětlení. [anonymizována dvě slova] žádosti vyhověl a lhůtu prodloužil do [datum]. Instituce předložila své vyjádření dne [datum]. Dne [datum] pak instituce [anonymizována dvě slova] předložila podklady, ze kterých vyplynulo, že žalobkyně dne [datum] pojištění z pojistné smlouvy vypověděla a že jí instituce dne [datum] vyplatila odkupné ve výši 7 392 Kč. [anonymizována dvě slova] předběžně posoudil shromážděné podklady a dne [datum] vyzval žalobkyni, aby se vyjádřila k námitce promlčení vznesené institucí a ke zvážení dalšího procesního postupu. [anonymizována dvě slova] dále poukázal i na skutečnosti, že instituce ještě před zahájením řízení nabídla žalobkyni smírné řešení sporu v podobě vyplacení částky ve výši 122 506 Kč a uhrazení nákladů právního zastoupení ve výši 15 101 Kč, celkem tedy 137 607 Kč. Dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k předběžnému posouzení tak, že s ním nesouhlasí. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] vyzval navrhovatele a instituci, aby se dne [datum] seznámily s podklady pro vydání rozhodnutí, přičemž instituci současně vyzval k předložení podkladů, které instituce následně dne [datum] předložila. Žalobkyně dne [datum] požádala [anonymizována dvě slova] o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě a dne [datum] [anonymizována dvě slova] její žádosti vyhověl a žalobkyně podklady obdržela dne [datum]. Dne [datum] požádala [anonymizována dvě slova] o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě i instituce. Dne [datum] zaslala žalobkyně [anonymizována dvě slova] vyjádření k seznámení se s podklady pro rozhodnutí, ve kterém předložila novou argumentaci, odkázala na novou judikaturu a navrhla doplnění dokazování. Současně žalobkyně rozšířila svůj návrh, a to na zaplacení částky ve výši 150 208 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 142 336 Kč od dne [datum] do zaplacení. Dne [datum] zaslal [anonymizována dvě slova] instituci podklady, včetně upraveného návrhu žalobkyně ze dne [datum]. Dne [datum] sdělil [anonymizována dvě slova] žalobkyni a instituci prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum]. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 9 AS 36/2018-37 ze dne 31. 5. 2018 je rozhodné datum, ke kterému se váže počátek běhu lhůt, den, kdy [anonymizována dvě slova] shromáždil veškeré podklady rozhodné pro vydání nálezu, tedy den skutečného obdržení posledního relevantního podkladu. Za den shromáždění veškerých podkladů rozhodných pro vydání nálezu je v posuzovaném případě možno považovat den [datum], kdy [anonymizována dvě slova] seznámil instituci s upraveným návrhem žalobkyně ze dne [datum]. Řízení bylo zahájeno [datum], dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] žalobkyni a instituci k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] instituce [anonymizována dvě slova] dodala poslední požadované doklady. Od zahájení řízení dne [datum] do [datum], kdy instituce předložila poslední rozhodné doklady, pak uběhlo 581 dní. Z hlediska postupu žalobkyně nelze pro tuto část řízení opomenout, že ještě dne [datum], když žalobkyně odstranila částečně vady podání, když doložila platby pojistného, tato současně tvrdila, že pojištění z pojistné smlouvy nadále trvá, ačkoliv žalobkyně již dne [datum] předmětné pojištění vypověděla. Tato skutečnost byla postavena najisto až z dokladů instituce předložených dne [datum], tj. po více než čtyřech měsících od vypovězení smlouvy. Žalobkyně nejenže neodstranila vady podaného návrhu beze zbytku, ale záměrně uváděla [anonymizována dvě slova] v omyl ohledně skutkového stavu projednávané věci. K nesprávnému úřednímu postupu v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí o celkové délce 581 dnů takováto délka řízení je nesprávným úředním postupem. Tuto délku lze přičítat ze značné části také samotné žalobkyni, která nedoplňovala potřebné doklady a záměrně zamlčovala rozhodné skutečnosti důležité pro rozhodnutí.

3. Pro vydání rozhodnutí ve věci nálezu stanoví zákon o finančním arbitrovi § 15 odst. 1 lhůtu nejvýše 90 dnů. [anonymizována dvě slova] vydal dne [datum] nález, ve kterém uložil instituci vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 49 332 Kč. Finanční arbitr vydal nález až po uplynutí nejzazší lhůty pro vydání rozhodnutí předpokládané zákonem. V posuzovaném případě překročil [anonymizována dvě slova] nejzazší lhůtu 180 dní o 217 dnů. Do 15 dnů ode dne doručení písemnosti písemného vyhotovení nálezu mohou účastníci řízení podat proti nálezu nebo usnesení odůvodněné námitky. Instituce proti nálezu podala námitky dne [datum]. [anonymizována dvě slova] vyzval dne [datum] žalobkyni k vyjádření. Žalobkyně se k námitkám vyjádřila [datum]. Žalobkyně proti vydanému nálezu podala námitky dne [datum]. [anonymizována dvě slova] vyzval dne [datum] instituci k vyjádření se k námitkám žalobkyně. Instituce se k námitkám vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] vydal rozhodnutí o námitkách, které nabylo právní moci dne [datum]. Řízení o námitkách započalo [datum] a skončeno bylo rozhodnutím o námitkách dne [datum]. Celková délka trvání námitkového řízení činila 184 dnů. Žalovaný navrhoval podle § 31a odst. 3 zákona č. 82/98 Sb.přihlédnout k jednotlivým kritériím v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1, věta druhá a třetí nebo § 22 odst. 1, věta druhá a třetí přihlédnout při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění ke konkrétním okolnostem případu, zejména a/ celkové délce řízení, b/složitosti řízení, c/ jednání poškozeného, d/ postupu orgánů veřejné moci, e/ významu předmětu řízení. Celková délka napadeného řízení činila 38 měsíců, tuto délku nelze označit jako přiměřenou, ale ani jako extrémně dlouhou. Žalovaná považovala spor za skutkově složitý a na základě toho ponížila základní částku odškodnění podle metodiky Nejvyššího soudu o 20 %. Dále, co se týče jednání poškozené, vzhledem k tomu, že žalobkyně přispěla k délce řízení tím, že neposkytovala dostatečnou součinnost, uváděla [anonymizována dvě slova] v omyl, ponížil základní částku o 10 %. Z důvodu pochybení na straně finančního arbitra navýšil základní částku o 10 % a z důvodu významu řízení ponížil základní částku o 30 %. Celkové částce tak základní částku určil tak, že řízení trvalo od [datum] do [datum], tedy [číslo] dní, tj. 3 roky, 2 měsíce a 7 dní. Náhrada za první 2 roky je 2× 7 500 Kč, tj. 15 000 Kč, za třetí rok 15 000 Kč, za 2 měsíce a 7 dní, tj. 67 dní (15 000 Kč/365 × 67), tj. 2 753,40 Kč Celkem po zaokrouhlení 32 753,40 Kč, přičemž tato částka je redukována na 50 % z výše uvedených důvodů, tj. na částku 16 376,70 Kč, po zaokrouhlení 16 377 Kč. [příjmení] ve výši 16 377 Kč byla poukázána na bankovní účet žalobkyně.

5. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] poukázala na to, že [anonymizována dvě slova] měl ve věci rozhodnout nejpozději dne [datum]. [anonymizována dvě slova] vydal nález až dne [datum], tedy téměř o 24 měsíců později. [anonymizována dvě slova] nedodržel zákonnou lhůtu ani v případě rozhodnutí o námitkách, když o námitkách, které obdržel dne [datum], resp. [datum], rozhodl až [datum], ačkoliv tak měl učinit nejpozději do [datum]. Způsob vedení řízení žádným způsobem nevedl k efektivnímu a rychlému vyřešení sporu. [anonymizována dvě slova] právní ani skutkovou složitost případu v řízení nekonstatoval. V době rozhodování sporu [anonymizována dvě slova] rozhodoval stovky skutkově i právně shodných sporů. V řízení nebyla prokázána žádná mimořádná složitost, celkovou dobu řízení, která činila 38 měsíců, je nutno hodnotit jako nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. Úkony [anonymizována dvě slova] na sebe plynule nenavazovaly, ale naopak čítaly několikaměsíční prodlevy a většina úkonů finančního arbitra spočívala jen v administrativních, nikoliv odborných úkonech, kdy mezi stranami sporu zprostředkovával jejich vzájemná vyjádření. Závěr o nepřiměřenosti doby trvání předmětného řízení je v souladu s rozhodovací praxí obecných soudů. Dále žalobkyně poukázala na to, že výše bezdůvodného obohacení nelze považovat za nepatrnou. Žalobkyně potvrdila, že od žalovaného přijala plnění ve výši 16 377 Kč a z tohoto důvodu vzala částečně žalobní návrh zpět. Při jednání dne [datum] soud žalobu částečně zastavil ve výši 16 377 Kč.

6. Z výpovědi žalobkyně [celé jméno žalobkyně] soud zjistil, že se jednalo o životní pojistku dříve psanou na otce, potom to řešil bratr žalobkyně, řízení proběhlo asi 3 roky, měla tam asi 150 000 Kč. Pro žalobkyni mělo řízení význam, protože se jednalo o hodně peněz, mohla je využít jinak, v současné době žije v pronájmu a potřebovala by složit částku na bydlení. S právním zástupcem dohodl právní zastoupení bratr žalobkyně, žalobkyně mu vystavila plnou moc.

7. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně podala výzvu k opatření proti nečinnosti podle § 80 správního řádu dne [datum] a dále výzvu k [stát. instituce] k úhradě nepřiměřeného zadostiučinění dne [datum].

8. Skutkový stav byl mezi účastníky nesporný jak je uvedeno v bodu 2 žaloby shora. Žalovaná částečně plnila žalobkyni základní částku podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne [číslo] [rok] poníženou o 50 % ve výši 16 377 Kč a v tomto rozsahu soud řízení zastavil.

9. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“ (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.:„ každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“):„ k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.“ Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“ Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ Soud konstatoval, že právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v čl. 6 odst. 1 Úmluvy a zabýval se otázkou, zda na projednávanou věc tedy správní řízení před [anonymizována dvě slova] dopadá § 13 odst. 1, věty druhé nebo § 13 odst. 1, věty třetí zákona č. 82 98 Sb. Dospěl k závěru, že na danou věc dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy s odkazem i na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 344/2014. Kladně odpověděl na všechny 3 základní otázky, a to, 1/ zda jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, 2/ zda má toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu a za 3/ zda je právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (soukromoprávní povahy). Předmětem posuzovaného řízení bylo určení neplatnosti smluv o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení, jedná se tedy o právo opravdové a vážné mající přímý vliv na způsob výkonu práva, toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, neboť sama skutečnost, že zákon o finančním arbitrovi má svůj původ v unijním právu, není podstatná, neboť se nejedná o přímý výkon práva podle unijních předpisů. Na řízení před finančním arbitrem v tomto případě dopadá čl. 6 Úmluvy, tudíž je stanovisko a jde o nárok dle § 13 odst. 1, věty třetí zákona, žalobkyně má právo na odškodnění z nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky správního řízení. Žalovaná částečně odškodnila žalobkyni nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia NS ze dne [číslo] [rok] sp.zn Cpjn 206/2010 poníženou o 50 % ve výši 16 377 Kč a v tomto rozsahu soud řízení zastavil.

9. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze Stanoviska NS sp.zn. Cpjn 206/2010, dle kterého je možné za každý rok řízení přiznat částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za první rok řízení. Je zároveň nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. První dva roky řízení budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše, tedy 15 000 kč až 20 000Kč za první dva roky dohromady. Soud tedy stanovil základní částku podle metodiky Nejvyššího soudu na nižší hranici 15 000 Kč (2× 7 500 Kč = 15 000 Kč, 1× 15 000 Kč = 15 000 Kč, 2× 1 250 Kč = 2 250 Kč, 7 × 41 = 287 Kč, tj. celkem 32 537 Kč. Základní částku soud modifikoval tam, kde měl za to, že to okolnosti případu odůvodňují. Posuzoval tak a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného, kdy pouze u některých kritérií přistoupil k provedení modifikace. Základní částku soud ponížil o 20 %, neboť má za to, že se jednalo o věc složitou. S ohledem na jednání arbitra, které spočívalo v tom, že se dopustil nesprávného úředního postupu a 2× si neprodloužil lhůtu k vypracování rozhodnutí ve věci, tj. jak ve věci samé, tak ani k rozhodnutí o námitkách a navýšil tuto základní částku o 20 %. Dále rovněž soud přihlédl k chování žalobkyně, která podala výzvu proti nečinnosti dne [datum] a navýšil základní částku o 10 %. Pro další modifikaci ohledně významu věci pro žalobkyni soud neshledal opodstatnění. Za přiměřené odškodnění soud považuje částku 19 413,70 Kč, výpočet vychází ze základní částky podle metodiky Nejvyššího soudu na nižší hranici 15 000 Kč (2× 7 500 Kč = 15 000 Kč, 1× 15 000 Kč = 15 000 Kč, 2× 1 250 Kč = 2 250 Kč, 7 × 41 = 287 Kč, tj. celkem 32 537 Kč. Od této částky soud odečetl 20 % za složitost věci, navýšil o 10 % za nesprávný úřední postup finančního arbitra za neprodloužení lhůty k vydání nálezu, o 10% za neprodloužení lhůty k vydání rozhodnutí o námitkách. Co se týče chování žalobkyně, která podala výzvu k nečinnosti [datum], navýšil tuto základní částku o 10 % a výsledkem je částka 35 790,70 Kč. Od této částky odečetl 16 077 Kč a dospěl k částce 19 413,70 Kč. Soud řízení zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby podle ust. § 96 odst.

2. Žalobkyni přiznal částku 19 413,70 Kč za celkovou dobu řízení od [datum] do [datum] celkem 3 roky, 2 měsíce a 7 dní.

10. Pokud žalobkyně žádala též o přiznání úroku z prodlení z přiznané částky, je třeba konstatovat, že do prodlení se žalovaná dostala uplynutím šestiměsíční lhůty k plnění dle § 15 odst. 1 zákona č. 80/98 Sb., tj. počínaje [datum]. Výzva k úhradě přiměřeného zadostiučinění byla podána 4.9 2020 a uplynula 5.3 2021. Od tohoto dne je pak povinna žalovaná platit žalobkyni dle § 1970 OZ též úrok z prodlení, a to ve výši určené dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Od tohoto data byl úrok žalobkyni přiznán.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. Soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu. Při stanovení výše tarifní hodnoty aplikoval soud ustanovení § 9 odst. 4 advokátního tarifu (srovnat usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 30 Cdo 2448/2014 ze dne 17. 2. 2015) a přiznal žalobkyni nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 31 840 Kč Náklady právního zastoupení jsou vypočteny v souladu s § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. advokátní tarif z tarifní hodnoty 50 000 Kč, mimosmluvní odměna za 1 úkony je 3 100 Kč, paušální odměna za 1 úkon je 300 Kč, ve věci bylo vykonáno celkem 7 úkonů, a to převzetí právního zastoupení, koncipování předžalobní výzvy, koncipování žaloby, koncipování vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] a úkonu za účast na jednání při vyhlášení rozsudku 1 500 Kč, výše nákladů právního zastoupení tedy činí 7x 3 100 + 300 = 23 800 Kč bez DPH, výše DPH je 21 % za 1 úkon právní služby 714 Kč, celkem 7× 714 = 4 998 Kč a soudní poplatek 2 000 Kč, což je celkem 23 800+ 1 050 Kč +4 998+2 000 = 31 848 Kč.

Poučení