23 C 122/2020 - 243

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], Bc., IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení18 728 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se ve své žalobě ze dne [datum] domáhala z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v průtazích v řízení, náhrady majetkové škody ve výši [Anonymizováno] .[částka] a náhradu nákladů řízení. Žalobkyně dále uvedla tato rozhodná tvrzení: Dne [datum] s ní bylo zahájeno správní řízení o podezření ze spáchání přestupku. Dne [datum] bylo řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastaveno. Celé řízení před správním orgánem prvního stupně trvalo 2 roky a 2 měsíce. Došlo k průtahům před správním orgánem a porušení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí, správní orgán prvního stupně o věci rozhodoval déle než 2 roky, byly porušeny lhůty pro vydání rozhodnutí ve správním řízení dle ustanovení § 71 správního řádu. Opakovaně byly porušovány lhůty a vydávána nesprávná rozhodnutí při rozhodování [Anonymizováno] o delegaci věci jinému správnímu orgánu. Žalobkyně se žádným způsobem o tyto průtahy nepřičinila. Žalobkyně musela v souvislosti s nesprávným úředním postupem a vydáním nezákonných procesních rozhodnutí o delegaci věci vynaložit celkem částku [částka], když tuto zaplatila jako náklady na obhajobu v přestupkovém řízení advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO]. Výše uvedené nároky žalobkyně uplatnila v souladu s § 31 zákona č. 82/98 Sb. Žalobkyně tyto náklady přímo vynaložila na odstranění nesprávného rozhodnutí o delegaci a odstranění nesprávného úředního postupu správního orgánu prvního stupně.

2. Žalovaná ve svém vyjádření učinila nesporným, že žalobkyně uplatnila nárok dle § 14 zák. OdpŠk. na odškodnění způsobené jí v příčinné souvislosti s několika nezákonnými rozhodnutími a nesprávným úředním postupem magistrátu městského úřadu a Ministerstva dopravy. Žalovaná namítala, že žaloba je neurčitá, vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila několik nároků se samostatným skutkovým základem. Každý tvrzený nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí je samostatným nárokem, čemuž neodpovídá souhrnný požadavek na zaplacení jednotné částky. Žalovaná kladla důraz na to, že je potřeba, aby žalobkyně vymezila, s jakou skutečností spojuje jaké částky. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení škody ve výši [částka] spočívající v nákladech, jež byla nucena vynaložit za úkony právní služby. Prostřednictvím žaloby požadovala nahradit stejné úkony jejichž výši uplatnila u [Anonymizováno] a to přípravu a převzetí zastoupení dne [datum], poradu před ústním jednáním dne [datum], ústní jednání dne [datum], a poradu dne [datum], podání rozkladu proti usnesení o delegaci č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], podání rozkladu proti usnesení na delegaci č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], poradu dne [datum] a sepis žádosti o opatření proti nečinnosti dne [datum], režijní paušál za každý z těchto úkonů a DPH. Žalovaná namítala, že žalobkyně udělila plnou moc dne [datum] v předmětné věci [tituly před jménem] [jméno FO], plná moc, která by právního zástupce žalobkyně zmocňovala jako advokáta k zastupování v předmětném řízení je ze dne [datum]. Žalovaná poukázala na to, že dle § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. může mít v téže věci účastník pouze jednoho zmocněnce. Advokát má právo se nechat při jednotlivých úkonech právní služby zastoupit advokátním koncipientem, avšak ten není odměňován dle vyhlášky č. 177/96 Sb. Dále žalovaná brojila proti tomu, že byly účtovány i náklady za promeškaný čas. Namítala, že tento nárok není v žádném případě škodou ve smyslu zákona č. 82/98 Sb. Žalovaná zpochybňovala množství účelně vynaložených nákladů. Dále nesouhlasila, že se jedná o nezákonné rozhodnutí a že pochybení spočívá v opakovaných průtazích v řízení, přičemž tyto průtahy nekonkretizovala. Žalovaná má za to, že jediným úkonem, který byl účelně vynaložen na nápravu nesprávného úředního postupu, byl sepis žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti ze dne [datum], zbylé úkony k nápravě nesprávného úředního postupu spočívajícího v jakémkoli průtahu, nikterak nesměrovaly. Žalovaná dále namítala, že z faktury [datum] na částku [částka] není zřejmé, za jaké úkony byla vystavena.

3. Ve věci byl učiněn nesporným průběh přestupkového řízení.

4. Soud I. st. ve věci rozhodl na základě provedených zjištění, že předmětné přestupkové řízení skončilo zastavením pro zánik odpovědnosti za přestupek v důsledku marného uplynutí roční prekluzivní lhůty, jehož příčiny nelze přičítat žalobkyni. Soud přiznal poškozenému náklady řízení v podobě nákladů na zastupování v přestupkovém řízení, když došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně orgánu projednávajícího přestupek. Žalobkyně průtahy nezapříčinila když nečinila obstrukce, neomlouvala se z jednání, podala i opatření proti nečinnosti správního orgánu. Soud I. stupně vydaným rozsudkem žalobě vyhověl.

5. Žalovaná napadla rozsudek soudu prvního stupně odvoláním ve kterém namítala, že soud prvního stupně se nijak nevyjádřil k jí předestřené argumentaci, v níž žalovaná rozporovala aplikovatelnost nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1099/19 ze dne 3. 9. 2019 a nálezu Ústavního soudu II. ÚS 1795/16 ze dne 16. 5. 2017.

6. Dále poukázala na to, že s ohledem na okamžik, kdy došlo k prekluzi, je třeba zvážit, zda průtahy skutečně zapříčinily prekluzi. Dále vytýkala soudu I. stupně že opomněl posoudit otázku účelnosti vynaložených nákladů a také namítala, že soud prvního stupně nijak blíže neodůvodnil, jaké úkony právní služby odškodňuje a jak dospěl k výpočtu přisouzené částky.

6. Odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a vytkl soudu prvního stupně, že sice zjistil průběh přestupkového řízení, zcela však opomněl kvalifikovat jeho dílčí fáze, coby průtahů, což je již právní posouzení věci. Odvolací soud poukázal na to, že bylo evidentně na místě tyto průtahy vymezit a kvalifikovat jejich význam ve vztahu k uplynutí prekluzivní lhůty a odůvodnit výši nároku.

7. Odvolací soud poukázal na to, že neaplikovatelné jsou důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. III. ÚS 917/21 a ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19 v nichž posuzovaná přestupková řízení skončila právě takovým způsobem a nesprávnou úvahou žalobkyně, že by jí měly být náklady zastoupení reparovány paušálně již proto, že nebyla uznána vinnou ze spáchání přestupku bez ohledu na to, zda v řízení došlo k průtahům či nikoliv. Odvolací soud poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 16. 5. 2017, II. ÚS 1795/16, jehož důvody pod bodem 20 jsou závazné pro všechny orgány a mohou být s ohledem na skutkovou srovnatelnost posuzovaných věcí oporou tohoto žalobního požadavku. Ústavní soud v nálezu shrnuje, že náklady řízení v podobě odměny zástupce lze přiznat i za zastupování v přestupkovém řízení, pokud došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně správního orgánu, který projednával obvinění z přestupku. Pokud bude prokázáno, že příčinou určité části průtahu skutečně jsou obstrukce obviněného z přestupku, lze si představit přiměřené snížení náhrady nákladů řízení v závislosti na poměru části řízení, kterou průtahem zatížil obviněný vůči částem řízení, které průtahy zatížil správní orgán.

8. Odvolací soud uložil soudu prvního stupně, aby v novém řízení zaměřil svoji pozornost na zjištění důvodů, které zapříčinily uplynutí prekluzivní lhůty k projednání přestupku. Soud prvního stupně musí zjistit, v jakém období tato lhůta běžela a určí, podle jakého zákonného ustanovení a jakého právního předpisu se tak stalo. Do takto zjištěného období plynutí prekluzivní lhůty následně soud promítne úvahy o důvodech jejího marného uplynutí. Vyjde z toho, že marné uplynutí zmíněné lhůty lze ve smyslu citovaného nálezu Ústavního soudu klást k tíži státu jen tehdy, bylo-li způsobeno nedůvodnou nečinností věc projednávajících orgánů. Dospěje-li soud prvního stupně v tomto ohledu ke kladnému závěru, pak průtahy jasně vymezí a svůj závěr předestře účastníkům. Kvalifikuje-li poté soud prvního stupně náklady zastoupení žalobkyně v přestupkovém řízení jako co do základu odškodnitelné, vyzve žalobkyni postupem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení o přesné vylíčení jednotlivých položek nákladů zastoupení, jež nárokuje odškodnit, včetně jednotlivých vykonaných úkonů právní služby, jakož i prokázání těchto tvrzení. Při ohodnocení těchto nákladů vyjde z příslušných ustanovení advokátního tarifu.

9. Soud prvního stupně se v dalším řízení vázán právním názorem odvolacího soudu nejprve zabýval důvody, které zapříčinily uplynutí prekluzivní lhůty k projednání přestupku. V jakém období tato lhůta běžela, podle jakého právního předpisu. Jaké byly důvody jejího marného uplynutí.

10. Soud vyzval žalobkyni výzvou dle § 118a 1,3 o.s.ř., aby doplnila od kdy do kdy trval konkrétní průtah a jaký úkon právní služby k němu směřoval. Aby označila jednotlivé stránky správních spisů, ze kterých lze toto ověřit pokud navrhuje dokazování správním spisem. Dále, aby doplnila k jednotlivým tvrzením i konkrétní úkony právní služby a vyjádřila se k příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vzniklé nemajetkové újmě.

11. Žalobkyně doplnila následující tvrzení. Uvedla, že k průtahům došlo od 30.6 2017 do 22.9 2017. K průtahu došlo tedy ještě před prekluzí. Další průtah byl od 15.4 2018 do 11.6 2018 rovněž před prekluzí a další průtah od 11.7 2018 do 26.3 2019, další průtah vymezila od 1.4 2019 do 9.12 2019 vzniklý nevydáním rozhodnutí v zákonné lhůtě.

12. Žalobkyně v podrobnostech podáním ze dne [datum] jednotlivé průtahy řízení doplnila takto: Dne [datum] obdržel MÚ [adresa] písemnost [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno], kterou dle § 58 odst. 3, písm. a) zákona č. 200/1990 o přestupcích ve znění účinném k rozhodné době předala k projednání podezření na osobu žalobkyně, že tato se dopustila správního deliktu dle § 125d odst. 1, písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když dne [datum] byla provedena silniční kontrola nákladního automobilu značky [Anonymizováno], který řídil pan [jméno FO] jako provozovatel. Jako provozovatel automobilu byla zjištěna žadatelka jako fyzická osoba podnikající podle živnostenského zákona. Řidič neuposlechl pokynu policie, čímž se dopustil přestupku dle § 47 odst. 1, písm. a) zákona č. 200/1990. Vizuální kontrolou technického stavu vozidla byly zjištěny závady. Dne [datum] vypracoval MÚ [adresa] usnesení a věc postoupil místně příslušnému správnímu orgánu, a to Magistrátu města [jméno FO], kterému byl spis doručen [datum]. Zde došlo k procesnímu průtahu, když není zřejmé, proč správním orgánem MÚřadem [adresa] byla odděleně zasílána Magistrátu města [jméno FO] fotodokumentace. Průtah trvalo od [datum] do [datum]. Dne [datum] vypracoval Magistrát oznámení o zahájení řízení o přestupku. Současně bylo nařízeno ústní jednání na den [datum] a žadatelce bylo oznámení doručeno [datum]. Zde došlo k dalšímu procesnímu průtahu, když řízení o podezření z přestupku bylo zahájeno více než 60 dní poté, co byl spis doručen Magistrátu města [jméno FO]. Dne [datum] žadatelka prostřednictvím mailu zaslala Magistrátu omluvu z nařízeného jednání ze zdravotních důvodů. Magistrát následně nařídil nový termín jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Dne [datum] se konalo další ústní jednání a dne [datum] Magistrát předvolal k podání svědecké výpovědi popr. [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] na den [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že právní zástupce žadatelky požadoval změnu termínu výslechu svědků z důvodu nutné účasti na soudním jednání v [Anonymizováno]. [adresa] termín byl stanoven na [datum]. Dne [datum] byli rovněž na nový termín ústního jednání předvoláni svědci. Dne [datum] se konaly výslechy svědků. Dne [datum] vypracoval Magistrát města [jméno FO] předání věci žadatelky k delegaci, neboť bylo zjištěno, že žadatelka je zastupitelkou [Anonymizováno] kraje, a proto je v tomto případě dána podjatost. [Anonymizováno] byla tato písemnost doručena [právnická osoba]. [Anonymizováno]. Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno], [Anonymizováno] usnesení, který pověřilo k projednání a rozhodnutí v předmětné věci žadatelky Magistrát města [Anonymizováno], kterému bylo doručeno dne [datum]. Dne [datum] obdrželo [Anonymizováno] rozklad žadatelky proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] obdrželo spisovou dokumentaci od Magistrátu města [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] a k tomuto dni bylo rozhodnutí [Anonymizováno] zrušeno. Žalobkyně namítá, že zde došlo k nedodržení třicetidenní zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Průtah trval od [datum] do [datum]. Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno] usnesení, kterým pověřilo k projednání rozhodnutí ve věci žadatelky MÚ [adresa]. Dne [datum] podala žadatelka rozklad proti usnesení ze dne [datum]. Dne [datum] podala žadatelka žádost o opatření proti nečinnosti, jelikož dosud nebylo [Anonymizováno] rozhodnuto o jejím rozkladu ze dne [datum]. Zde došlo k průtahům a nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě dle § 71 s.ř., když byl učiněn podnět k opatření proti nečinnosti. Průtah trval od [datum] do [datum], průtah vznikl před prekluzí a směřoval k odstranění průtahů. Dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí ministra dopravy, kterým bylo usnesení ze dne [datum] potvrzeno a podaný rozklad byl zamítnut. Dne [datum] byla spisová dokumentace doručena [právnická osoba] [adresa]. Dne [datum] vypracoval městský úřad usnesení o zastavení řízení, neboť odpovědnost za přestupek z důvodu prekluze zanikla. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Zde došlo k průtahům a nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě dle § 71 s.ř. Průtah trval od [datum] do [datum]. Žalobkyně má za to, že s ohledem na výše uvedené lze přiznat náklady za zastupování v přestupkovém řízení, když došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně orgánů projednávající obvinění z přestupku, což vyplývá z výše uvedených tvrzení.

13. K výše uvedeným doplňujícím tvrzením žalovaná ve své replice uvedla, že ze spisové dokumentace vyplývá, že předmětný přestupek byl spáchán dne [datum]. Dle § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, promlčecí doba činí 1 rok. Dle § 32 odst. 2, písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. Tedy ode dne [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení začala roční promlčecí doba běžet znovu. Vzhledem k uvedenému tak uplynula dne [datum]. Uvedená doba počátku a konce v promlčecí době je rozhodná pro posouzení, zda žalobkyní vymezené průtahy měly vliv na to, že došlo k zániku odpovědnosti žalobkyně za daný přestupek.

14. Žalovaná dále učinila vyjádření k jednotlivým průtahům, které žalobkyně vymezila v podání ze dne [datum]. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] nemohl mít vliv na prekluzi daného přestupku, neboť samotné řízení bylo zahájeno až dne [datum]. Nad to je evidentní, že ani žádné úkony právní služby, které jsou žalobkyní uplatněny, nemohly být vynaloženy v příčinné souvislosti s tímto tvrzeným průtahem, jelikož dle jejich datace byly učiněny až v r. 2018. Žalovaná rovněž nesouhlasila s časovým vymezením průtahů, jelikož průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu – zde tedy až po uplynutí 30 dnů od doručení spisového materiálu Magistrátu města [jméno FO], tedy nikoliv od 30. 6., ale nejdříve až od [datum]. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] i zde je třeba uvést, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu, nikoliv tedy již od [datum], ale až od [datum]. Dále je třeba zohlednit, že Ministerstvo dopravy mohlo ve věci rozhodnout až od [datum], kdy obdrželo spisový materiál. V rámci rozhodování o rozkladu má Ministerstvo dopravy, kterému byl rozklad doručen, lhůtu 30 dnů na jeho předání rozkladové komisi a následně dalších 30 dnů na rozhodnutí ministra o tomto rozkladu. Uvedené vyplývá z § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů, který stanoví odkazem na § 134 téhož zákona, že rozkladová komise je kolegiální orgán. Každý z těchto orgánů tedy jak rozkladová komise, tak i ministr dopravy, tak mají svoji lhůtu 30 dnů na učinění konkrétního úkonu. Dle žalované k žádnému průtahu nedošlo. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] k tomuto žalovaná namítá, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu, nikoliv tedy již od [datum], ale nejdříve od [datum]. Zde skutečně k průtahu došlo a vhledem k tomu, že prekluze nastala již dne [datum] , tedy za několik dnů od počátku průtahů nelze tvrdit, že tento minimální průtah měl jakýkoliv vliv na to, že došlo k prekluzi přestupku. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] vznikl až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu, nikoliv tedy již od [datum], ale až [datum], navíc tento průtah vznikl až po prekluzi. Žalovaná má za to, že k prekluzi nedošlo z důvodu průtahů na straně žalované. Dle jejího názoru nelze na případ aplikovat nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1795/16 ze dne 16. 5. 2017, přičemž v této souvislosti odkázala na závěr Městského soudu v Praze v usnesení č. j. 13 Co 395/2021 ze dne 2. 2. 2022.

15. Na toto vyjádření žalobkyně reagovala v podání z [datum] a zdůraznila, že žalobkyně v daném případě nečinila žádné obstrukce a uplynutí prekluzivní lhůty jí nelze klást k tíži. Žalobkyně využila právní zastoupení v předmětném řízení k tomu, aby se právní zástupce účastnil zejména ústních jednání, podával opravné prostředky a návrhy k ochraně zájmů žalobkyně, což právní zástupce činil. Pokud došlo k prekluzi, nelze přičítat toto k tíži žalobkyně.

16. Při ústním jednání [datum] žalobkyně shrnula že, co se týče průtahů, první průtah vznikl od [datum] do [datum], když ministerstvo [datum] obdrželo rozkladový spis a mělo vydat rozhodnutí do [datum]. Bylo vydáno až [datum]. Další průtah byl od [datum], kdy došlo k vydání rozkladu, další průtahy od [datum] do [datum], což je více jak půl roku. Během té doby došlo k podání návrhu na odstranění nečinnosti a následně až [datum] bylo vydáno rozhodnutí o rozkladu. K uplynutí prekluzivní lhůty došlo [datum].

17. Z obsahu spisu č. j. [Anonymizováno] Magistrátu města [jméno FO] a jednotlivých listin soud zjistil následující skutečnosti: Na čl. 1 je usnesení MÚ v [Anonymizováno], vyplývá z něj že došlo postoupení věci pro nepříslušnost, usnesení je ze dne [datum] (věc byla chybně postoupena nepříslušnému správnímu orgánu, když k události mělo dojít dne [datum]). Od Policie obdržel [právnická osoba] [adresa] dne 19.5 2017 spisovou dokumentaci. čl. 24 úřední záznam Magistrát města [jméno FO] ze dne [datum] – vyžádání fotodokumentace, byl zaslán neúplný spis [právnická osoba] v [Anonymizováno] čl. 25 úřední záznam MÚ [adresa] ze dne [datum] zaslání fotodokumentace čl. 26 vyplývá z něj Oznámení o zahájení řízení ze dne [datum], vypraveno [datum], doručeno žalobkyni [datum] čl. 42 Protokol o ústním jednání ze dne [datum], kdy ještě žalobkyně nebyla zastoupena čl. 45 Protokol o ústním jednání ze dne [datum], na tomto ústním jednání žalobkyně rovněž nebyla zastoupena čl. 92 úřední záznam Magistrátu města [jméno FO] ze dne [datum] – zjištění nepříslušnosti odvolacího správního orgánu Magistrátu města [jméno FO] protože žalobkyně pracovala na Magistrátu jako zastupitelka a toto zjištění bylo učiněno a zapsáno do úředního záznamu 3 měsíce po posledním jednání čl. 95 rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] , v tomto rozhodnutí bylo stanoveno, že příslušným je Magistrát města [Anonymizováno] a odvolacím orgánem je Krajský úřad Plzeňského kraje. Rozhodnutí bylo vypracováno ve lhůtě 30 dnů. čl. 98 rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] , bylo zrušeno k rozkladu předchozí rozhodnutí Ministerstva dopravy ze dne 29.3 2018 a rozkladová komise rozhodla o vrácení do prvního stupně [Anonymizováno] čl. 109 rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum] , toto rozhodnutí je ze dne 2.7 2018 a řeší se zde , že je pověřený Mú [adresa]. Nebyl příslušný ani Magistrát města [Anonymizováno] ani [jméno FO], ani [Anonymizováno] kraj, ale [adresa]. čl. 120 rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], [Anonymizováno] potvrdilo příslušnost [Anonymizováno] a bylo rozhodnuto po třicetidenní lhůtě. Lhůta se počítá od 2.8 2018 do 26.3 2019 což je více než 8 měsíců. Ze sdělení žalované ze dne 2.1 2020 č.j. [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobkyně uplatnila nárok u žalované v rámci předběžného projednání dne 23.122019 ve lhůtě 6 měsíců tj. do 23.6 2020 neprojednala , proto se žalobkyně obrátila na soud s tím, že žalovaná je v prodlení od 24.6 2020.

18. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné pro posouzení věci relevantní skutečnosti.

19. Soud má na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků za prokázané, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, který spočíval v uplynutí prekluzivní lhůty pro vydání rozhodnutí a řízení muselo být zastaveno. Předmětný přestupek byl spáchán dne [datum]. Dle § 30 písm. a) zákona číslo 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 250/2016 Sb.) promlčecí doba činí 1 rok. Dle § 32 odst. 2, písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. Tedy ode dne [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení, začala roční promlčecí doba běžet znovu. Vzhledem k uvedenému tak uplynula dne [datum]. V první fázi řízení byla žalobkyně zastoupena [tituly před jménem] [jméno FO] a poté [tituly před jménem] [jméno FO], který byl nejdříve koncipientem a následně advokátem. Právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] se později stal advokátem a následně právním zástupcem žalobkyně po [tituly před jménem] [jméno FO], takže nedošlo k tomu, že by byly vyúčtovány náklady za právní zastoupení 2×.

20. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve spojení s občanským zákoníkem, který je předpisem obecným i pro posuzování odpovědnosti za škodu na straně státu, je pro vznik odpovědnosti státu za škodu potřeba splnění tří podmínek, kterými jsou vznik škody, nesprávný úřední postup (event.. nezákonné rozhodnutí) a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím. Podle § 8 odst. 1,2 a 3 uvedeného zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb. je uplatnění nároku na náhradu škody podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 2 zák.č. 82/1998 Sb. se může poškozený domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 zák. č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu.

21. Soud dle závazného právního názoru odvolacího soudu posuzoval věc dle rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1795/16 ze dne 16. 5. 2017, zejména bodu 20 ve kterém Ústavní soud shrnuje, že náklady řízení v podobě odměny právního zástupce žalobce lze přiznat i za jeho zastupování v přestupkovém řízení, pokud došlo k zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku uplynutí prekluzivní lhůty a podstatným důvodem prekluze byly průtahy na straně správního orgánu, který projednával obvinění z přestupku. Pokud bude prokázáno, že příčinou určité části průtahů skutečně jsou obstrukce obviněného z přestupku ( za podmínek uvedených v bodě 18 výše), lze si představit přiměřené snížení částky náhrady nákladů řízení v závislosti na poměru části řízení, kterou průtahem zatížil obviněný, vůči částem řízení, které průtahy zatížil správní orgán. Ústavní soud dodává, že nalézací či odvolací soud sice není vázán tou částí nálezu Ústavního soudu, která představuje obiter dictum , může ale učinit argumenty obsažené v obiter dicto součástí svého právního posouzení věci. Nemůže tak ovšem učinit izolovaně a způsobem, kterým by negoval ostatní rozhodné skutkové okolnosti a právní závěry z nich plynoucí.

22. Pro možnou aplikaci nálezu II. ÚS 1795/16 je velmi podstatná existence průtahů v řízení, jelikož je jednou z podmínek pro přiznání nárokované škody. Jestliže jsou následně průtahy v řízení dovozeny, pak je ještě třeba zvážit, s ohledem na to, kdy došlo k prekluzi daného přestupku, zda tyto průtahy prekluzi přestupku skutečně zapříčinily.

23. Ze spisové dokumentace vyplynulo, že předmětný přestupek byl spáchán dne 18.4 2017. Dle § 30 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 250/2016 Sb.“)promlčecí doba činí jeden rok. Dle § 32 odst. 2 písm. a) zák. č. 250/2016 Sb. se promlčecí doba přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku. Tedy ode dne 27.9 2017, kdy bylo žalobkyni doručeno oznámení o zahájení řízení, začala roční promlčecí doba běžet znovu. Vzhledem k uvedenému tak uplynula dne [datum]. Uvedená datace počátku a konce promlčecí doby je rozhodná pro posouzení, zda žalobkyní vymezené průtahy měly vliv na to, že došlo k zániku odpovědnosti žalobkyně za daný přestupek. Rozhodné období, v němž je třeba zkoumat existenci a rozsah průtahů, je tedy vymezeno daty 27.9 2017 až 28.9 2018. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] nemohl mít vliv na prekluzi daného přestupku, neboť samotné řízení bylo zahájeno až dne [datum]. Nadto je evidentní, že ani žádné úkony právní služby, které jsou žalobkyní uplatněny, nemohly být vynaloženy v příčinné souvislosti s tímto tvrzeným průtahem, jelikož dle jejich datace byly učiněny až v roce [Anonymizováno]. Dále je třeba vyjít z toho, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu - zde tedy až po uplynutí 30-ti dnů od doručení spisového materiálu Magistrátu města [jméno FO], tedy nikoli od 30. 6. ale nejdříve až od [datum]. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] - i zde je třeba uvést, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu - nikoliv již od [datum], ale až od [datum]. Dále je třeba zohlednit, že [Anonymizováno], mohlo ve věci rozhodnout až od [datum], kdy obdrželo spisový materiál. Navíc v rámci rozhodování o rozkladu má [Anonymizováno] kterému je rozklad doručen, lhůtu 30 dnů na jeho předání rozkladové komisi a následně dalších 30 dnů na rozhodnutí ministra o tomto rozkladu. Uvedené vyplývá z § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví odkazem na § 134 téhož zákona, že rozkladová komise je kolegiální orgán. Jeho součástí však není ministr dopravy, který tak představuje další samostatný orgán, který vydává rozhodnutí o rozkladu. Každý z těchto orgánů, tedy jak rozkladová komise, tak i ministr dopravy, tak mají svou lhůtu 30 dnů na učinění konkrétního úkonu. Je tedy zřejmé, že v tomto případě k žádnému průtahu nedošlo. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] – k tomu je třeba opětovně uvést, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu - nikoli tedy již od [datum], ale nejdříve až dne [datum]. Zde tedy skutečně k průtahu došlo, ale vzhledem k tomu, že prekluze nastala, jak je uvedeno výše, již dne [datum], tedy za pár dnů od počátku průtahu, nelze tvrdit, že tento minimální průtah měl jakýkoli vliv na to, že došlo k prekluzi přestupku. Průtah vymezený žalobkyní od [datum] do [datum] – k tomu je třeba uvést, že průtah vzniká až uplynutím zákonné lhůty pro učinění konkrétního úkonu - nikoli tedy již od [datum], ale až od [datum] - navíc tento průtah vznikl až po prekluzi daného přestupku a neměl tedy na zánik odpovědnosti za spáchaný přestupek žádný vliv. Nelze tedy dospět k závěru, že by průtahy (tak jak je na výzvu nadepsaného soudu vymezila žalobkyně v podání ze dne [datum]) na straně rozhodujících správních orgánů byly podstatným důvodem prekluze přestupku.

24. Soud na základě výše uvedeného učinil tento skutkový závěr: Bylo prokázáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu, když řízení skončilo uplynutím prekluzivní lhůty pro projednání přestupku již tím, že přestupkové řízení bylo takto (vadně) vedeno. V dané věci nejde o situaci, kdy by uplynutí zákonné prekluzivní lhůty pro projednání přestupku bylo výsledkem zvolené obstrukční taktiky žalobkyně. Soud rovněž neshledal, že by došlo k průtahům ze strany správních orgánů, které by byly podstatným důvodem prekluze. Jednotlivé účtované právní úkony nebyly učiněny účelně, tedy v souvislosti s odstraněním průtahů až na jeden týkající se návrhu na odstranění nečinnosti podaný dne [datum]. Soud tedy žalobkyni přiznal jeden účelně vynaložený právní úkon za návrh na pokračování v řízení dne 10.3 2019 a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

25. Přiznaná částka byla splatná uplynutím šestiměsíční zákonné lhůty od uplatnění nároku dne 23.12 2019 a uplynula 23. 6 2020. Podle ust. § 15 odst. 1 zák. 82/98 Sb. však následující den nastalo prodlení žalované dle § 1968 OZ. Od tohoto dne je tedy žalovaná povinna platit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve výši určené podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.

26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst 1 o.s.ř.., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Výše nákladů byla stanovena jako paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka za 5 úkonů po [částka] podle zák. č. dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Úspěch měl žalovaný ve výši [částka], neúspěch ve výši 1.573 tj. [částka] tedy 83,20% (úspěch po odečtení částečného neúspěchu). Soud proto přiznal žalovanému z celkové částky nákladů řízení [částka] poměrnou část 83,20% tj. [částka].

Poučení