23 C 124/2021-99

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, týkající se zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba ohledně zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

V. Po právní moci tohoto rozhodnutí bude žalobci vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].

Odůvodnění

1. Návrhem došlým soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal úhrady částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v obci [obec], [katastrální uzemí], zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] o velikosti spoluvlastnických podílů [anonymizováno] pro každého z nich. Žalovaný brání žalobci v užívání nemovitosti, odmítá mu nemovitost zpřístupnit a předat od ní klíče a do doby úmrtí paní [jméno] [příjmení], tj. do dne [datum], umožňoval užívat nemovitost třetí osobě - své matce [jméno] [příjmení], [datum narození]. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla právní předchůdkyní žalobce a původním podílovým spoluvlastníkem. V exekuci vedené u [exekutorský úřad] sp. zn. [spisová značka] byl žalobci usnesením ze den [datum], pravomocným ke dni [datum], udělen příklep v dražbě, na základě čehož se žalobce stal vlastníkem podílu o velikosti [anonymizováno], který původně patřil paní [jméno] [příjmení]. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] platí, že: Souhlasil-li jeden ze spoluvlastníků bez souhlasu druhého spoluvlastníka s faktickým užíváním prostor nad rámec spoluvlastnického podílu třetí osobě, není spoluvlastník, který nedal k užívání společné věci souhlas, legitimován požadovat po této třetí osobě vydání bezdůvodného obohacení, které jí užíváním předmětu spoluvlastnictví vzniklo; je povolán požadovat vydání bezdůvodného obohacení pouze po druhém spoluvlastníku, a to v rozsahu, v němž svůj spoluvlastnický podíl„ nadužíval“ nebo umožnil jeho užívání třetí osobě. Žalobce také odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Žalobce poukázal na skutečnost, že to je právě žalovaný, kdo po celou dobu aktivně brání žalobci v užívání nemovitosti, kdo odmítá předat klíče, zpřístupnit nemovitost a kdo dokonce vyhrožoval fyzickým napadením zástupci žalobce. Dle konstantní judikatury za situace, kdy žalovaný umožnil bez souhlasu žalobce své matce užívat nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, jedná se o nadužívání spoluvlastnického podílu a žalovaný je povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení (viz. rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a další). Žalobce odkázal na rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rovněž řešil otázku pasivní legitimace žalovaného v bodě 28 rozsudku. Co se týká období ode dne úmrtí paní [jméno] [příjmení] po [datum], pak zde o pasivní legitimaci žalovaného nemůže být žádných pochyb ani sporu. Žalobce se touto žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za to, že žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl, to za období další, tj. od [datum] do [datum]. Výše bezdůvodného obohacení za období předchozí byla v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] zjištěna znaleckým posudkem ve výši [částka] měsíčně (soud tuto částku zaokrouhlil na [částka] měsíčně). Žalobce tedy při podání této žaloby z této částky zjištěné znalkyní vychází a za období od [datum] do [datum] požaduje částku [částka] měsíčně. Za období od [datum] do [datum] vychází žalobce ze skutečnosti, že nájmy v tomto období vzrostly cca o 10%, a požaduje tedy bezdůvodné obohacení za toto období ve výši [částka]. Celková výše bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum] tedy činí [částka] a zaplacení této částky se žalobce domáhá (za [anonymizováno] dní v červnu [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] děleno [anonymizováno] krát [anonymizováno] dní, za měsíce červenec [rok] až prosinec [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] krát 6 měsíců, za měsíce leden [rok] až prosinec [rok] částka [částka] – způsob výpočtu: [částka] krát 24 měsíců). Žalobce vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k zaplacení této částky dopisem ze dne [datum], který byl zaslán na vědomí také právní zástupkyni žalovaného paní [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dluhu do dne [datum]. Pohledávka se stala splatnou dne [datum], ode dne [datum] je žalovaný v prodlení, a žalobce proto požaduje zákonný úrok z prodlení ze žalované částky za dobu od [datum] do zaplacení.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému si žalovaný podal odpor dne [datum], který odůvodnil podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že žalobu neuznává a jakýkoli nárok žalobce vůči své osobě výslovně odmítá. Žalovaný uvedl, že žalobce nemá za žalovaným žádnou pohledávku z bezdůvodného obohacení za nadužívání podílu na nemovitosti – pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v k. ú. [obec], obec Ostrava. Žalovaný je spoluvlastníkem s podílem o velikosti pozemku parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], k. ú. [obec], obec Ostrava. V domě [adresa] v [obec] – [obec] se nacházejí dva byty. Na základě dohody původních spoluvlastníků, žalovaný užívá pro potřeby svého bydlení a vedení domácnosti výlučně jeden z uvedených bytů, který se nachází v prvním patře domu. Tento byt je přístupný po schodišti vně domu. Tímto nijak nedochází k nadužívání jeho spoluvlastnického podílu. Byt v přízemí domu není žalovaným nijak užíván. Tento byt byl až do její smrti dne [datum] užíván původní spoluvlastnicí [jméno] [příjmení], [datum narození]. Jestliže žalovaný vydražil spoluvlastnický podíl o velikosti na předmětných nemovitostech, a to v exekuční dražbě od druhého spoluvlastníka, měl se domáhat svých práv či pohledávek pouze vůči tomuto druhému spoluvlastníkovi. V této souvislosti žalovaný odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 2497/2014, který je skutkově obdobný s daným případem. Žalovaný uvedl, že se v minulosti opakovaně obrátil na žalobce s výzvou k uzavření dohody o užívání nemovitostí, či nájemní smlouvy s paní [jméno] [příjmení] s tím, že by paní [příjmení] za užívání bytu v přízemí domu [adresa], v [obec], hradila nájemné výlučně k rukám žalobce částku [částka] až [částka] měsíčně a dále by hradila vedle nájemného veškeré dodávky energií, které jsou ve výši cca [částka] měsíčně (při rozpočtení ročních nákladů na vytápění, vodu, elektřinu, plyn, pojištění nemovitosti, daně z nemovitosti apod.). Při stanovení výše nájemného ve shora uvedeném rozmezí vycházel žalovaný z aktuální situace na realitním trhu s přihlédnutím ke stavu bytu a rovněž pak ke skutečnosti, že byt je vytápěn pevnými palivy – koksem a dřevem, což snižuje kvalitu bydlení. Na tyto návrhy však žalobce nijak nereflektoval. Žalovaný v zájmu zamezení právních sporů se žalobcem hradil žalobci za užívání bytu v přízemí domu původní spoluvlastnicí (matkou žalovaného) měsíčně částku [částka] a to od [datum] do [datum] a dále pak částku [částka] dne [datum] a dne [datum], celkem tedy uhradil částku [částka]. Dále bylo sestrou žalovaného paní [jméno] [příjmení] uhrazeno za užívání bytu [částka] dne [datum] a dne [datum] Celkem tedy [částka]. Pohledávka žalobce tak v rozsahu částky [částka] zanikla zaplacením. Žaloba je rovněž z tohoto důvodu nedůvodná. Žalobce se rovněž nijak nepodílí na úhradě nákladů na správu a údržbu nemovitostí, veškeré náklady hradí žalovaný. [příjmení] požadovaná žalobcem ve výši [částka] měsíčně za období od [datum] až [datum] a [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] je zcela neadekvátní a neodpovídá stavu bytu a situaci na trhu. Podle žalovaného je nepoužitelné posouzení v jiné právní věci, když v řízení [spisová značka] nebyla zohledněna dohoda původních spoluvlastníků, dle které užíval žalovaný byt v prvním nadzemním podlaží a druhý spoluvlastník byt v přízemí domu a ačkoliv je byt v prvním nadzemním podlaží, který užívá pro své bydlení žalovaný větší, dle dohody původních spoluvlastníků za toto nebyl povinen ničeho hradit. Dohoda původních spoluvlastníků je závazná i pro nového spoluvlastníka, tedy pro žalobce, když žádná jiná dohoda ani změna dohoda o užívání společné věci nebyla uzavřena. K dohodě původních spoluvlastníků tak byl sjednán jiný rozsah užívání odlišný od poměru spoluvlastnických podílů s tím, že tento rozdíl nebude nijak kompenzován a odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Z uvedeného je zřejmé, že dohoda původních spoluvlastníků přechází na právní nástupce a zavazuje tak rovněž žalobce a žalovaného. Žalobci tak může maximálně náležet úplata za užívání bytu v přízemí domu. Obvyklé nájemné za užívání bytu v přízemí domu [adresa] [obec], pak bylo stanoveno znaleckým posudkem [číslo] ve výši [částka] za m2 a při podlahové ploše bytu 52,23 m2 činí [částka] za měsíc. Toto je výše, která odpovídá částkám hrazeným žalovaným na bankovní účet žalobce.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného podáním ze dne [datum], ve kterém uvedl, že předmětem žaloby je náhrada za nadužívání spoluvlastnického podílu za období od [datum] do [datum]. Matka žalovaného (původní vlastník spoluvlastnického podílu, který nyní vlastní žalobce) zemřela dne [datum]. Žalobce nesouhlasí s tím, že za dobu života matky žalovaného byla pasivně legitimována matka žalovaného, žalobce nesouhlasí s tím, že na tento případ lze použít rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. [spisová značka]. Naopak v této věci lze použít judikaturu, podle které je pasivně legitimován vždy spoluvlastník, který umožnil jiné osobě užívat nemovitost. Za všechny tyto judikáty např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že výše uvedená dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu si protiřečí, není tomu tak. Podstatné pro jejich odlišení je to, zda spoluvlastník (v tomto případě žalovaný) umožnil či neumožnil své matce užívat nemovitost. Tato skutečnost, tedy že žalovaný umožnil své matce užívat nemovitost, však již byla prokázána v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Od doby vydání tohoto rozhodnutí se nic nezměnilo, žalobce opakovaně žalovaného vyzval k předání klíčů a k umožnění spoluužívání nemovitosti, ovšem žalovaný toto nadále odmítá – k tomu viz důkazy přiložené k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (výzva ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum]). O tom, že žalovaný nadále nadužívá svůj spoluvlastnický podíl, svědčí také důkaz usnesením Policie ČR ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo proti žalovanému zahájeno trestní stíhání pro trestný čin„ neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru“ podle § 208 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měl žalovaný dopustit v době od [datum] nejméně do [datum]. K tomu, že žalovaný nepřetržitě po celou dobu brání žalobci v užívání nemovitosti, svědčí také tyto události z března [rok]: Když advokát žalobce dopisem ze dne [datum] vyzval žalovaného (již poněkolikáté) k tomu, aby žalovaný nebránil žalobci ve spoluužívání nemovitosti, aby mu nemovitost zpřístupnil a aby mu předal klíče od branky, brány apod., advokátka žalovaného dopisem ze dne [datum] reagovala tak, že navrhla schůzku právních zástupců dne [datum] v její advokátní kanceláři. Žalobce se schůzkou souhlasil, za účasti klientů a advokátů a na místě samém, aby si všichni mohli nemovitosti projít a podívat se, jak jsou vnitřně uspořádány a jak je možné je spoluužívat. Žalobce totiž těžko může uzavřít dohodu o užívání společné věci, když ani nemá možnost si dům prohlédnout. Žalovaný toto ovšem odmítl (dne [datum] v ranních hodinách proběhla telefonická komunikace advokáta žalobce s advokátní kanceláří žalovaného, jejímž výsledkem bylo, že žalovaný se nechce sejít na místě samém), což opět jen dokládá nesporný a nezpochybnitelný fakt, že žalovaný neustále aktivně žalobci brání v přístupu do nemovitosti a v jejím spoluužívání. Žalovaný užívá také sklepní prostory, zahradu kolem domu a garáž. Zda žalovaný užívá byt v přízemí nebo zda v něm má třeba umístěné nějaké věci, není žalobci známo, protože žalovaný jej dovnitř nepustí. I kdyby jej tedy žalovaný osobně neužíval, nadužívá svůj spoluvlastnický podíl již jen tím, že aktivně brání žalobci v užívání tohoto přízemního bytu a ostatních částí nemovitostí, tj. zejména sklepa, zahrady a garáže. Pokud žalovaný tvrdí, že žalobce nechtěl s jeho matkou uzavřít smlouvu o nájmu, pak ano, to je pravda. Žalobce totiž chce nemovitost použít k uspokojení bytových potřeb svých členů. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že pohledávka ve výši [částka] zanikla zaplacením. Dne [datum] vrátil žalobce zpět jako neidentifikovatelné platby částky v celkové výši [částka], provedené od února [rok] do února [rok]. Z pohledu žalobce se jednalo o platby neidentifikovatelné a žalobce nebyl povinen je přijmout dle § 1936 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Co se týká částky [částka], tato pohledávka nezanikla. Žalobce pouze vzal částečně zpět žalobu co do částky [částka], spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a navrhl, aby v této části soud řízení zastavil. K tvrzení žalovaného, že veškeré náklady na správu a údržbu domu hradí výlučně žalovaný, žalobce uvádí, že za situace, kdy je mu žalovaným bráněno spoluužívat nemovitost, za což je proti žalovanému dokonce vedeno trestní stíhání, je zcela logické, že žalobce se o nemovitost nestará a nenese náklady na její údržbu. Pro úplnost žalobce uvádí, že v současné době je mezi účastníky vedeno u zdejšího soudu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, a to pod sp. zn. [spisová značka].

4. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení bylo řízení zastaveno v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř., jak je uvedeno ve výroku I.

5. U jednání žalobce setrval na žalobě v plném rozsahu, kdy nadále žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl a je povinen vydat bezdůvodné obohacení, kdy má za to, že výše bezdůvodného obohacení za rok [rok] a [rok] činí [částka] měsíčně.

6. U jednání žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když do [datum] užívala část nemovitosti původní spoluvlastnice i poté, co pozbyla svůj spoluvlastnický podíl a odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2497/2014 a dále uvedl, že žalobci uhradil částku [částka]. Rovněž uvedl, že dohoda původních spoluvlastníků o užívání nemovitosti je závazná i pro nového spoluvlastníka dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 4455/2008, který je použitelný i na tento případ. S ohledem na původní dohodu je výše bezdůvodného obohacení stanovena na částku [částka] měsíčně dle znaleckého posudku, kterou by měl žalovaný platit od [datum] do konce žalovaného období.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce i žalovaný jsou každý vlastníkem podílu o velikosti nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví], k. ú. [obec], obec Ostrava, a to pozemku parc. č. st. 182, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům.

8. Z výzvy žalobce adresované žalovanému z [datum] bylo zjištěno, že žalobce oznámil žalovanému, že se stal vlastníkem podílu ve výši na společných nemovitostech, a jakožto spoluvlastník vyzval žalovaného k předání klíčů od domu [adresa] v [obec] – [obec], a to ode všech uzamykatelných prostor (např. včetně brány, garáže apod.) a to nejpozději do 7 dnů ode dne převzetí výzvy. Dále byl žalovaný upozorněn, že pokud této výzvě nebude chtít vyhovět, nechť zašle své stanovisko žalobci písemně. V takovém případě upozornil žalobce žalovaného na možnost podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení.

9. Z reakce žalovaného na výzvu k předání klíčů ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci sdělil, že v domě [adresa] v [obec] – [obec] se nacházejí dva byty a žalovaný užívá pro potřeby svého bydlení a vedení domácnosti jeden z uvedených bytů, který se nachází v 1. patře a sklepních prostor a garáže. Ze strany žalovaného nijak nedochází k nadužívání jeho spoluvlastnického podílu. Byt v přízemí není žalovaným nijak užíván, nemá od něj klíče, v bytě se nachází domácnost původního druhého spoluvlastníka, proto žádosti nelze vyhovět. Dále žalovaný navrhl, že v zájmu spoluvlastníků je upravit si do budoucna užívání nemovitostí písemnou smlouvou, proto vyzval žalobce k jednání za tímto účelem a navrhl termín [datum].

10. V dopise ze dne [datum] žalovaný žalobci sdělil, že žádosti o vydání klíčů od domu [adresa] v [obec] nemůže vyhovět, byt v přízemí domu užívá matka žalovaného. Je jí [anonymizováno] let a ráda by byt v přízemí domu [adresa] užívala i nadále s ohledem na její věk i zdravotní stav. Žalovaný proto navrhl, aby s paní [jméno] [příjmení], [datum narození] byla oběma spoluvlastníky uzavřena nájemní smlouva, přičemž měsíční nájemné by bylo stanoveno ve výši [částka] a nájemce by byl povinen hradit vedle nájemného veškeré dodávky energií, které jsou ve výši cca [částka] měsíčně (při rozpočtení ročních nákladů na vytápění). Celé nájemné by bylo hrazeno výlučně na bankovní účet žalobce, proto byl žalobce požádán o sdělení bankovního spojení za účelem provedení úhrad.

11. Z dopisu žalobce žalovanému ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], a to do 7 dnů na účet žalobce, č. ú. [bankovní účet], [variabilní symbol]. V dopise dále žalobce uvádí, že podíly obou účastníků jsou rovnocenné, přesto nemovitost užívá žalovaný, který své matce bez souhlasu žalobce umožnil spoluužívání nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu.

12. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] uvedl, že zastupuje žalobce. Dne [datum] se dostavil na adresu [ulice a číslo] v [obec] – [obec], kde si chtěl převzít klíče od poloviny rodinného domu na této adrese. Po jeho příjezdu na místo k uvedenému domu zazvonil na jméno [jméno] [příjmení], kdy předpokládal, že se jedná o majitele druhé poloviny domu. K vrátkům přišla žena, která se představila jako paní [příjmení]. Když jí vysvětlil, že je zástupce žalobce a přišel si převzít majetek žalobce, což je polovina domu, tak mu paní [příjmení] sdělila, že ho do domu nepustí, že si má na místo přivolat policii. Proto si přivolal [obec] ČR. Hlídce předložil své doklady, a to list vlastnictví a mandátní smlouvu, která uvádí, že je zástupcem žalobce. [příjmení] vyzvala paní [příjmení], aby mu umožnila vstup do domu, kdy paní [příjmení] měla v rukou nějaké papíry a sdělila, že čeká na příjezd svého syna. Nakonec svolila, že s policií může nahlédnout do jejího bývalého přízemního bytu, kdy poznamenala, že tento přízemní byt užívala ona a že ho exekučně ztratila. Na místo dorazil její syn – žalovaný, který vykázal všechny z domu a odmítl se slovy, že i když ví, že polovina domu patří žalobci, odmítá je pustit dovnitř. Odmítá předat klíče od bývalého bytu paní [příjmení]. Než přijel na místo žalovaný, tak si prošel s paní [příjmení] spodní část, kterou původně obývala ona, potom odjel z místa, kdy v dané věci se dostavil na Policii ČR k oznámení ve věci. V dané věci spatřuje protiprávní užívání cizí věci, bránění přístupu k majetku žalobce, na místě mu bránili, aby vstoupil do domu, a to tak, že stáli ve dveřích, nechtěli ho pustit dovnitř. Ke slovnímu kontaktu nebo fyzické újmě na místě nedošlo.

13. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] na polici uvedl, že na adrese [adresa], která ho odmítla pustit na pozemek, natož do objektu. Posléze na místo dorazil žalovaný. Odmítli ho pustit dovnitř, i když uznávali, že ta polovina domu není jejich. Jedná se o rodinný dům, který má bytovou jednotku v přízemí, bytovou jednotku v 1. patře. Přízemní bytová jednotka podle slov [jméno] [příjmení] patřila jí a stále ji obývá. [ulice] bytová jednotka je žalovaného. Polovinu bytového domu i s pozemkem získal žalobce v exekuci. [jméno] [příjmení] jakožto mandantovi je bráněno vykonávat řádnou správu toho majetku. Je tedy naplněna skutková podstata trestného činu neoprávněného zásahu do práv k domu. [jméno] [příjmení] vyzval k předání poloviny nemovitosti pouze osobně, nikoliv písemně. Pokaždé byl odmítnut, jejich chování na místě bylo agresivní, žalovaný mu slovně vyhrožoval fyzickým napadením, že mu jednu vrazí apod. U toho byla [jméno] [příjmení] a ještě jedna mladší žena. Chtěl se domluvit s [jméno] [příjmení] na rozdělení a užívání té nemovitosti. Chtěl se s nimi dohodnout, kdo co bude užívat, ale oni se dohodnout nechtěli, odmítli s ním komunikovat se slovy, ať zavolá policii. Žalobce chce užívat nějakým způsobem svůj majetek, ať by bylo pronájmem těch lidí, co tam žijí, nebo odkoupením poloviny domu, ale [jméno] [příjmení] a žalovaný jednají jen impulzivně a neuznávají rozhodnutí.

14. Ze záznamu o podání vysvětlení u [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se dostavil k podání vysvětlení [jméno] [příjmení], který uvedl, že dne [datum] jako oznamovatel přivolal hlídku Policie ČR na ulici [ulice a číslo] v [obec] – [obec], kde mu bylo zabráněno ve vstupu do rodinného domu, který z poloviny vlastní žalobce a on je jeho zástupcem. Na místo se dostavil, aby provedl fotodokumentaci a fyzicky si převzal objekt. Na místě se nacházela paní [příjmení], která mu odmítala a aktivně bránila ve vstupu do domu, zamkla, takže neměl jinou možnost, než volat policii. Na místo se dostavila hlídka ve složení dvou policistů, kterým předestřel situaci, ukázal jim příslušné dokumenty. [příjmení] vysvětlila paní [příjmení], že jeho právo je oprávněné a že ho musí pustit dovnitř, což se stalo a do domu vstoupil i s policisty. Během pěti minut přijel na místo žalovaný, vykázal jeho i hlídku z domu, a když mu policie vysvětlovala situaci, tak prohlásil, že dovnitř nesmí. Tímto se dopustil porušení § 208 odst. 2 trestního zákoníku. Byli nuceni z domu odejít a před domem ho hlídka odkázala, ať si zajede na nejbližší služebnu v [obec] a sepíše stížnost, protože oni víc nemohou udělat. Žalovaný byl rozčilený, mezi čtyřma očima na vzdálenost jednoho metru mu řekl, že příště, když u toho nebude policejní hlídka, mu rozbije hubu, pokud bude chtít vstoupit do objektu. Stála u toho i paní [příjmení]. Žalovaný ví, že dům patří žalobci, i tak je tam nepustil. [příjmení] [jméno] [příjmení] věděl, že k něčemu takovému dojde, tak by tam nešel sám a točil by si to na záznam.

15. Ze zprávy Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce byl vyrozuměn o předložení spisového materiálu podle § 162 odst. 1 trestního řádu k zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Z usnesení Policie ČR [číslo jednací] ze dne 24. 2. 2021 bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání žalovaného jako obviněného ze spáchání přečinu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru, podle § 208 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku v souvislosti s bráněním užívání nemovitosti na ulici [ulice a číslo], v [obec] – [obec], žalobci. Žalovaný osobně převzal usnesení dne [datum].

16. Z faktury [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván firmou [právnická osoba] k zaplacení částky [částka] za kotel [anonymizována tři slova] včetně dopravy.

17. Z emailové korespondence právních zástupců účastníků bylo zjištěno, že [datum] vyzývá právní zástupkyně žalovaného žalobce k zaplacení částky [částka] do [datum] představující za nákup nového kotle. Dne [datum] právní zástupce žalobce odpovídá emailem, že žalovaný neuvědomil žalobce o potřebě zakoupení nového kotle a za situace, kdy žalovaný neumožňuje žalobci spoluužívat nemovitost, je takový požadavek v rozporu s dobrými mravy, navíc žalovaný nemá ani nadpoloviční většinu hlasů, aby byl sám oprávněn rozhodovat o běžné správě věci. Žalobce nemá možnost po celou dobu kontroly dalších částí domu a možnost předejít opravám včasnou údržbou.

18. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalovaného byla vyzvána, aby žalovaný zpřístupnil nemovitosti žalobci a předal mu klíče od všech uzamykatelných prostor a nechť žalovaný neprodleně kontaktuje předsedkyni bytového družstva žalobce a domluví si s ní termín předání klíčů.

19. Z reakce právní zástupkyně žalovaného ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný užívá dle dohody s původním spoluvlastníkem pro potřeby svého bydlení a vedení domácnosti byt v 1. p. domu. Žalovaný nechce bránit žalobci ve spoluužívání nemovitosti a je v zájmu obou spoluvlastníků, aby mezi nimi byla uzavřena dohoda o užívání nemovitosti a hospodaření s ní. Navrhla termín jednání na den [datum] v prostorách její advokátní kanceláře.

20. Z emailu právního zástupce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že navrhl schůzku na místě samém za přítomnosti obou účastníků, aby bylo možné si nemovitosti prohlédnout a spoluužívání nemovitosti dohodnout a navrhl termín schůzky [datum] na místě samém a za účasti klientů.

21. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] na jméno [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že z tohoto účtu odešlo za měsíce 7/ 2018 – 9/ 2019 a 11/ 2019 nájemné za nemovitost [ulice a číslo] ve výši [částka] měsíčně.

22. Z výpisu z účtu žalobce č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že žalobce dne [datum] vrátil uvedené platby jako neidentifikovatelné zpět. Jednalo se o platby ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši [částka] Celkem [částka].

23. Z předžalobní výzvy žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalobce vyzval žalovaného a jeho právní zástupkyni k vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] do [datum] na účet žalobce č. [bankovní účet], [variabilní symbol].

24. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] bylo zjištěno, že cena obvyklého nájemného v místě a čase je pro období od [datum] do [datum rozhodnutí] stanovena [částka] Kč/m2/měsíc za byt [anonymizována tři slova] a ve výši [anonymizováno] Kč/m2/měsíc za byt [anonymizováno] v [anonymizováno] a [anonymizováno], tedy obvyklé nájemné za objekt [adresa] na ulici [ulice] v k. ú. [obec], obec Ostrava činí [částka] měsíčně, z toho částka za užívání činí [částka].

25. Z výslechu znalkyně u jednání dne [datum] bylo zjištěno, že porovnávací metoda je dostačující, běžně takto bývá nájemné stanovováno. Výnosovou metodu by použila v případě, že by se jednalo o nemovitost, která není běžně pronajímána, a tudíž by nebyly k dispozici porovnávací vzorky, stejně tak kdyby se nacházela v odlehlé oblasti, kde není běžný výskyt pronájmu těchto nemovitostí. Stanovený nájem dále také porovnávala s vývojovým trendem růstu cen nájemného. Zdroje čerpala z realitních serverů nebo společností, které se zabývají trhem s nemovitostmi. Vysvětlovala i při minulém jednání, že neporovnávala nájemné celého rodinného domu dvougeneračního, ale prováděla porovnání jednotlivých bytů, v předmětné nemovitosti. Pronájem vícegeneračního objektu jako celku je podobně jako prodej, vzhledem k malé poptávce, problematický. Proto uvažovala s reálnější situací, kdy jsou oba byty pronajaty jako samostatné jednotky, což tento případ umožňuje. Dokládá to i přehled srovnávacích nemovitostí, kdy porovnání byla za rok [rok] jedna dvougenerační nemovitost. Pronajímatelnost jednotlivých bytů v rodinném domě je snazší než pronájem dvougeneračního rodinného domu jako celku. [příjmení] ze zdrojů společností zabývajících se realitním trhem, z nichž opravdu pouze některé jsou schopny generovat vývojový trend nájemného a porovnávala jí zjištěné nájemné v letech [rok], [rok] s předchozím posudkem, a tak jak zdroje uvádí, tak na [anonymizováno] docházelo již v roce [rok] ke stagnaci růstu nájemného, což potom pokračovalo i pro rok [rok]. Výnosovou metodu neprováděla, a tudíž neví, jestli by její výsledek odpovídal stagnaci, nicméně nemohla by vycházet také pouze z výsledků této metody, znova by musela vzít v úvahu ostatní faktory, to znamená výsledky jiných metod, například porovnávacích i vývojového trendu v růstu nájemného a také se v neposlední řadě řídila stavem nemovitosti, protože neurčuje nájemné obvyklé pro nějaký reprezentativní vzorek pronájmu RD, ale musí přihlížet k technickému stavu konkrétní nemovitosti a kdy stav je po celou dobu co nemovitost zná je neměnný, respektive není prováděna záchovná údržba, minimálně v bytě, který již není obsazen, v prvním NP. Pokud by uvažovala se situací, že bude pronajat dům jako celek, předpokládala by celkové nižší nájemné, než kdyby byly pronajaty obě bytové jednotky samostatně.

26. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci účastníků probíhalo řízení o vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum]. Ve věci byl vydán rozsudek ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kdy řízení bylo ohledně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím zastaveno, žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím a žaloba ohledně zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím byla zamítnuta. V předmětné věci byl vypracován znalecký posudek [číslo] vypracovaný dne [datum] znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně], ze kterého bylo prokázáno, že nájemné celého objektu činilo v té době [částka] měsíčně, z toho činila [částka]. V bodě [anonymizováno] uvedeného rozsudku pak soud dospěl k závěru, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

27. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že u zdejšího soudu probíhá řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitosti účastníků, a to na návrh žalovaného. Řízení dosud není pravomocně skončeno.

28. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § [číslo], § [číslo] odst. 1,3, § [číslo], § 2 991 odst. 1, 2 a § 2 999 odst. 1 věta prvá OZ.

29. Pokud se týká pasivní legitimace žalovaného, odkazuje soud na rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], a to na bod 28 rozsudku, kde je vysvětleno, proč soud shledává pasivní legitimaci žalovaného:„ …Ze znaleckého posudku vyplývá, že bytová jednotka, kterou obývá žalovaný v 1. patře, zasahuje také do přízemí a má větší rozlohu, než bytová jednotka nacházející se v přízemí, kterou získal žalobce. Oba účastníci však vlastní každý ideální jednu polovinu nemovitosti. Bytovou jednotku, kterou vydražil žalobce, nadále užívá matka žalovaného [jméno] [příjmení]. V řízení bylo také prokázáno, že žalovaný nechává svou matku obývat část nemovitosti, která náleží žalobci a aktivně brání žalobci ve výkonu jeho vlastnického práva. Toto potvrdili také ve svých výpovědích [jméno] [příjmení] [příjmení] za žalobce a svědkové [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]. Z jejich výpovědí bylo prokázáno, že jim žalovaný vyhrožoval a nepustil je do nemovitosti. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] na projednávanou věc nedopadá, neboť žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl a navíc aktivně brání žalobci užívat svou část nemovitosti a vzniká mu tak majetkový prospěch na úkor žalobce. Na danou věc lze aplikovat rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], neboť je nepochybné, že žalovaný vyloučil žalobce z možnosti užívat společné nemovitosti a práva odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Není přitom rozhodující, zda žalovaný sám celou věc fakticky ve sporném období užíval. Rovněž nevyplývá, že by mezi účastníky bylo dohodnuto, že žalovaný bude společné nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu užívat bezúplatně. Ohledně pasivní legitimace žalovaného lze dále odkázat na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo]. Pokud se týká nadužívání spoluvlastnického podílu žalovaným, soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]“ 30. Pokud se týká argumentace žalovaného, že zde byla dohoda původních spoluvlastníků o užívání nemovitosti, která má být závazná i pro žalobce, jakožto nového spoluvlastníka, bez ohledu na to, jakým způsobem spoluvlastnický podíl nabyl, pak s tímto názorem se soud neztotožňuje. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] na projednávanou věc nedopadá, protože se v něm jednalo o nemovitosti nabyté darovací smlouvou. V řízení však bylo prokázáno, že žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech na základě dražby. Jedná se tedy o originární způsob nabytí, který ruší původní dohodu. U originárního – původního způsobu vlastnictví vzniká vlastnické právo nezávisle na vlastnickém právu předchozího majitele, pokud nějaké bylo. Vydražitel je z pohledu vlastnictví prvonabyvatelem. Pravdu má tedy žalobce, pro něhož žádné dohody uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] neplatí.

31. V daném případě bylo prokázáno, že na straně žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum]. Za dobu [anonymizováno] [rok] [rok] žalobce uznal částečné platby žalovaného a vzal žalobu zpět ohledně částky [částka], jak je výše uvedeno. Za dobu 2/ [rok] – 2/ [rok] byly provedeny neidentifikovatelné platby, které žalobce vrátil zpět dne [datum]. Žalovaný žalobci tyto peníze znovu nezaslal, ačkoli věděl již z řízení [spisová značka], jakým způsobem žalobce úhradu částky požaduje s odkazem na § 1936 odst. 1 OZ. Za dobu od [anonymizováno] [rok] [rok] nebylo hrazeno ničeho, což potvrdil i žalovaný.

32. Ohledně stanovení ceny nájmu, požadoval žalobce za dobu od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, a to dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalkyní [příjmení] [celé jméno znalkyně] v řízení sp. zn. [spisová značka]. Z této částky vycházel také soud při vyčíslení bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum]. Pokud se týká ceny nájemného za dobu od [datum] do [datum], vycházel soud ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalkyně] [číslo] [rok] vypracovaného dne [datum] a z výslechu znalkyně ze dne [datum], z nichž vzal za prokázáno, že cena obvyklého nájemného v místě a čase je pro období od [datum] do [datum rozhodnutí] stanovena [částka] [spisová značka] za byt [anonymizována tři slova] a ve výši [anonymizováno] [spisová značka] za byt [anonymizována tři slova] a [anonymizováno], tedy obvyklé nájemné za celý objekt [adresa] na ulici [ulice] v k. ú. [obec], obec Ostrava činí [částka] měsíčně, z toho částka za užívání jedné poloviny činí [částka] Ani v tomto případě nelze znalkyni při vypracování znaleckého posudku nic vytknout, ani zvolenou porovnávací metodu (viz § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud nepřistoupil k vypracování revizního znaleckého posudku, jak navrhoval žalobce. Ohledně námitek žalobce dále soud odkazuje na výše uvedený rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bod 29. K tomu soud dodává, že závěry znaleckého posudku korespondují se skutečnostmi, které jsou soudu známy z osobní činnosti a také z investičních seminářů za rok [rok], kdy kupní ceny nemovitostí velice vzrostly (někdy až nepřiměřeně vysoko), zatímco ceny nájmů dlouhodobě stagnují. Nelze proto souhlasit s názorem žalobce, že se nájem v letech [rok] a [rok] zvýšil na částku [částka] měsíčně za polovinu nemovitosti, a to s ohledem na výslech znalkyně dne [datum] a zejména stav nemovitosti. Za dobu od [datum] do [datum] tedy bezdůvodné obohacení činilo [částka], po částečném zpětvzetí ve výši [částka], činí bezdůvodné obohacení částku [částka]. Za dobu od [datum] do [datum] činí bezdůvodné obohacení částku [částka] a za dobu od [datum] do [datum] činí [částka] Celkem bezdůvodné obohacení činí [částka] a tato částka byla žalobci pod výrokem II. přiznána. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci také úroky z prodlení dle § 1970 OZ a vládního nařízení č. 354/2013 Sb. Ohledně zaplacení částky ve výši [částka] (představující rozdíl mezi zbývající požadovanou částkou [částka] a přiznanou částkou [částka]) včetně příslušenství byla žaloba pod výrokem III. zamítnuta. Kromě vypracování revizního znaleckého posudku soud upustil také od výslechu [jméno] [příjmení], který rovněž považoval za nadbytečný.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (viz výrok IV.). Náklady řízení zahrnují zbývající část zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], pět úkonů po [částka], a to 1) převzetí věci a příprava, 2) předžalobní výzva, 3) sepis žaloby, 4) sepis vyjádření, 5) účast u jednání, pět režijních paušálů po [částka] – dle ust. § 7 bod 5 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, a 21% DPH z částky [částka], což činí [částka] dle § 137 odst. 3 o. s. ř.

34. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby bylo pod výrokem V. rozhodnuto o vrácení části zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] dle § 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích v platném znění.

35. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení