23 C 13/2024 - 45

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 91 450 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci [částka] jako přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do tří dnů právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal náhrad nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena nesprávným úředním postupem v podobě porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené době ve smyslu § 13 odst. 1 zák. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. K porušení této povinnosti došlo jak v přestupkovém tak v navazujícím soudním řízení správním. Svůj nárok odůvodňuje tím, že řízení o přestupku a navazujícím soudním řízení správním trvalo od doručení příkazu dne [datum] do nabytí právní moci zrušujícího rozhodnutí o odvolání dne [datum]. Více než 55 měsíců, to je více než 4 roky a 7 měsíců. Tuto dobu žalobce považuje za nepřiměřenou. Existenci vzniku nemajetkové újmy odůvodňuje žalobce povahou přestupkového řízení, stejně jako navazujícího soudního řízení. Na řízení od okamžiku sdělení obvinění do nabytí právní moci konečného rozhodnutí je nahlíženo jako na jeden celek. Při vyčíslení nároku žalobce na peněžité zadostiučinění žalobce vycházel z manuálu pro aplikaci zákona č. 82/98 Sb. Dále žalobce požadoval škodu vzniklou zákazem řízení motorových vozidel. Škoda vznikla od [datum] do [datum], kdy žalobce nemohl používat osobní automobil pro dopravu do školského zařízení a bylo tím zhoršeno jeho společenské postavení a narušen jeho soukromý a rodinný život.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že žalobce své nároky předběžně u žalované neuplatnil ve smyslu § 14 odst. 3 zákona č. 82/98 Sb. O podané žalobě se žalovaná dozvěděla dne [datum], kdy jí byl doručen přípis Městského soudu v Praze ze dne [datum] spolu s textem žaloby, s tím, že žalované bylo umožněno vyjádřit se k postupu soudu v otázce věcné příslušnosti, kdy věc byla následně předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí. Žalovaná ani v mezidobí žalobce nijak neodškodnila, neboť má za to, že jím vznesené nároky nejsou po právu, respektive jsou již promlčené. Žalobce se podle zákona č. 82/98 Sb. domáhal po žalované zaplacení částky v celkové výši [částka], z čehož částka [částka] představuje požadované zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla být žalobci způsobena nepřiměřenou délkou řízení o přestupku vedeného v prvním stupni u [právnická osoba] [adresa] pod sp. zn. 262 18494, 2018/a u Krajského úřadu Ústeckého kraje jako orgánu odvolacího a rovněž u Krajského soudu v [adresa] pod sp. Zn. [Anonymizováno]. Žalobce se žalobou domáhá náhrady nemajetkové újmy za nemožnost řídit motorové vozidlo, jež mu měla být způsobena nezákonným rozhodnutím [právnická osoba], které bylo dle tvrzení žalobce pro svou nezákonnost zrušeno rozhodnutím o odvolání.

3. Žalovaná pro přehlednost shrnula průběh předmětného správního řízení takto: Dne [datum] bylo [právnická osoba] Policií ČR doručeno oznámení o přestupku žalobce proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“), kterého se měl žalobce dopustil tím, že dne [datum] překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km/h, když byla určena výsledná rychlost jeho vozidla 93 km/h v obci s maximální povolenou rychlostí 50 km/h. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] příkaz č. j. MURCE/[č. účtu], jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání výše specifikovaného přestupku, za což mu byla uložena pokuta ve výši [částka] a zároveň trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 9 měsíců. Tento příkaz byl žalobci doručen dne [datum]. Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen odpor žalobce. Dne [datum] bylo žalobci doručeno oznámení o nařízení jednání, a to na den [datum], na které se žalobce bez omluvy nedostavil. O tomto jednání byl sepsán protokol. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí č. j. MURCE/[č. účtu], kterým uznal žalobce vinným z přestupku dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši [částka], trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 9 měsíců a povinnost nahradit náklady řízení ve výši [částka]. Předmětné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce. Dne [datum] byl spisový materiál spolu se stanoviskem [právnická osoba] doručen Krajskému úřadu k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] vrátil Krajský úřad spisový materiál zpět [právnická osoba], neboť považoval za nutné vyzvat žalobce k doplnění odvolání. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] výzvu žalobci k doplnění odvolání o zákonné náležitosti. Tato výzva byla žalobci doručena dne [datum]. Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno doplnění odvolání. Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] písemnost - předložení odvolání odvolacímu orgánu.Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], jímž odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí [právnická osoba] potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce správní žalobu ke Krajskému soudu v [adresa]. Dne [datum] vydal Krajský soud v [adresa] rozsudek č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][právnická osoba]/[Anonymizováno], jímž napadené rozhodnutí Krajského úřadu pro formální pochybení zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], jímž zrušil rozhodnutí [právnická osoba] ze dne [datum] a řízení zastavil, neboť došlo k zániku odpovědnosti žalobce za přestupek. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žádost žalobce o vrácení uhrazené pokuty a nákladů řízení ve výši [částka], a to s odkazem na výše uvedené rozhodnutí Krajského úřadu o zastavení řízení.

4. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku uplatněného z titulu nepřiměřené délky řízení o přestupku. Ustanovení § 32 odstavec 3 zákona č. 82/98 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10-ti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla- li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odstavec 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odstavec 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle ustanovení § 605 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost od níž se lhůta počítá. Do ustanovení § 607 OZ, připadne -li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující. V případě žalobce, promlčecí lhůta ve vztahu k nároku z titulu nepřiměřené délky řízení uplynula dnem [datum], po šesti měsících od skončení přestupkového řízení, počínaje dnem [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Krajského úřadu o zastavení řízení s přihlédnutím ke skutečnosti, že [datum] šlo o svátek. Pokud žalobce svůj nárok uplatnil u soudu až dne [datum] je tento promlčen. Lze dodat, že nárok by byl promlčen, i kdyby řízení pravomocně skončilo dne [datum], jak uvedl žalobce. Ke škodě dle žalobce vzniklé výkonem zákazu řízení vozidel žalovaná uvedla, že dle ustanovení § 8 zákona č. 82/98 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není- li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo nezákonně zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody má vázán. Pokud žalobce vznik nemajetkové újmy spočívající v nemožnosti řídit motorová vozidla pojí s rozhodnutím [právnická osoba], pak žalovaná uvádí, že prvostupňové rozhodnutí nebylo zrušeno jako pravomocné, neboť v době , kdy bylo zrušeno, již pravomocné v důsledku zrušení rozhodnutí krajského úřadu správním soudem nebylo. Zároveň nebylo zrušeno pro nezákonnost ,nýbrž v důsledku zániku odpovědnosti žalobce za přestupek. Žalobcem označené rozhodnutí městského úřadu jako orgánu prvého stupně není způsobilým odpovědnostním titulem dle zákona č. 82/98 Sb. na základě něhož by bylo možno přiznat jakékoliv odškodnění. I pokud by byl tento nárok dán. Je již stejně jako výše uvedený nárok z titulu nepřiměřené délky řízení promlčen. Žalovaná vznesla námitku promlčení ve vztahu k oběma dílčím nárokům uplatněným žalobou. Žalovaná uvedla, že řídit motorová vozidla žalobce nemohl, tedy byl povinen vykonat trest zákazu řízení až poté, co rozhodnutí městského úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím krajského úřadu a nabylo tak právní moci. Příčinou souvislost by bylo možno spatřovat pouze mezi újmou spočívající v nemožnosti řídit Rozhodnutím krajského úřadu, ale i tento nároky je již promlčen. V případě škody způsobené nezákonným rozhodnutím modifikuje věta druhá § 31 odstavec 1 zákona č. 82/98 Sb. počátek běhu promlčecí lhůty tak, že namísto dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, začne promlčecí lhůta svůj běh dnem kdy bylo poškozenému doručeno, oznámeno zrušovací rozhodnutí. V předmětném případě žalobce zrušující rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] nabyl právní moci dne [datum]. Od tohoto data začala plynout šestiměsíční promlčecí lhůta ve vztahu k rozhodnutí krajského úřadu. Dále žalovaná namítala, že poskytnutí požadovaného finančního odškodnění by bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť ze spisové dokumentace plyne, že se žalobce přestupku v podobě výrazného překročení nejvyšší povolené rychlosti dopustil, což bylo řádně změřeno certifikovaným rychloměrem a zdokumentováno. Podle ustanovení § 135 zákona č. 99/63Sb. je soud vázán jen rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo jej spáchal. Takové rozhodnutí nebylo v předmětném přestupkovém řízení vydáno. V občanskoprávním řízení jsou soudy vázány toliko výrokem odsuzujícího rozsudku trestního soudu, popřípadě přestupkového orgánu, soud není vázán rozsudkem zprošťujícím , usnesením, kterým je trestní řízení, přestupkové řízení zastaveno, a dokonce ani odůvodněním odsuzujícího rozsudku. Osoba, která není odsouzena v trestním přestupkovém řízení, tak vůbec nemusí být úspěšná v souvisejících řízeních občanskoprávních. Možnost náhrady škody je vyloučena v případech kdy je sice řízení zastaveno, avšak v rámci kompenzačního řízení je zjištěno, že se žadatel protiprávního jednání dopustil. Nárok na náhradu škody je třeba odvozovat od jednání, pro něž byl obviněný stíhán a v tomto směru musí být potvrzeno , že se stíhaná osoba tohoto jednání nedopustila, respektive nepodařilo se prokázat, že by se ho dopustila, anebo že takové jednání je právně dovolené. Odškodnění v jiné situaci považuje i Nejvyšší soud za rozporné s dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti. Viz nález Ústavního soudu sp. Zn. III US 1391/1519. 1. 2016. Dle názoru žalované nelze žalobě vyhovět, protože nelze dospět k jinému závěru, než že se žalobce jednání, pro něž byl v přestupkovém řízení stíhán, dopustil a poskytnutí odškodnění by byl v rozporu s dobrými mravy a obecně principy spravedlnosti.

5. Z listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav : Z příkazu [právnická osoba] [adresa] z [datum]. č.j [Anonymizováno]. Soud zjistil, že byl uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125 , bylo zahájeno správní řízení, příkaz byl žalobci doručen [datum]. Následovalo rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor dopravy [datum], kde bylo rozhodnuto o tom, že je žalobce uznán vinným a bylo doručeno [datum]. Následovalo rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje z [datum], kde bylo rozhodnuto, že odvolání se zamítá a doručeno bylo [datum]. Z rozhodnutí Krajského soudu [adresa] soud zjistil, že věc byla skončena [datum]. K tomu doplnila zástupkyně žalované, že dle judikatury uplynula lhůta od tohoto prvního rozhodnutí, rozhodnutí [právnická osoba] v [adresa], které bylo doručeno [datum]. Z rozhodnutí Krajského úřadu [Anonymizováno] kraje, které nebylo právní moci [datum], kterým bylo řízení pravomocně zastaveno pro prekluzi přestupku a bylo potvrzeno, že odevzdání řidičského průkazu proběhlo [datum], čímž se dokládá, že vykonal trest dříve, než rozhodl správní soud. Žalobci byl řidičský průkaz vrácen rozhodnutím [datum] a bylo upuštěno od dalšího zadržení.

6. Účastníci nesporovali skutkový stav uvedený ve vyjádření žalovaného v podání z [datum] na čísle [hodnota] spisu a z doložených a provedených listinných důkazů soud považuje skutkový stav za dostatečně zjištěný a shodný s popisem skutkového stavu, který je uveden ve vyjádření žalované shora.

7. Žalovaná ve vyjádření k postupu soudu v otázce věcné příslušnosti z [datum] adresované Městskému soudu v Praze uvedla, že Ministerstvo [Anonymizováno] jako straně žalované, bylo dne [datum] doručeno poučení nadepsaného soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka] k vyjádření . Žalovaný uvedl, že žalobce svůj nárok pojí s pochybením, ke kterému mělo dojít v rámci správního řízení, kde byl zjištěn přestupek v oblasti dopravy. Z uvedeného vyplývá, že se tak jedná o odvětví státní správy, která dle § 6 odstavec 2, písmeno b) ze zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem , náleží do působnosti žalované . Žalovaná má sídlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Místně příslušným soudem je Obvodní soud pro Prahu 1. Ustanovení § 14, odstavec 3 zákona č. [hodnota] / 98 Sb. stanoví, že uplatnění nároku na náhradu újmy je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu újmy u soudu. Podle § 15 odstavec 2 zákona č. 82/98 Sb. se poškozený může u soudu domáhat náhrady újmy pouze tehdy , pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Žalobce jednal v rozporu se zákonem 82/98 Sb. když neuplatnil nárok na náhradu škody u žalované a rovnou podal žalobu. Uplatnění nároku na náhradu škody bez příslušného projednání, respektive předtím, než uplynula lhůta, šest měsíců k tomuto projednání určená představuje překážku rozhodnutí ve věci samé.

7. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr: Prvostupňový titul nebyl zrušen jako nepravomocný, ale ve chvíli, kdy Krajský soud toto rozhodnutí zrušil, již nebylo pravomocné. Odpovědnostní titul v podobě rozhodnutí [právnická osoba] z [datum] nebyl zrušen jako pravomocný a nesplňoval tedy podmínky zákona 82/98 Sb. K nemožnosti žalobce řídit došlo až na základě rozhodnutí Krajského úřadu ze dne [datum], které bylo následně krajským soudem jako nezákonné zrušeno. Kdyby teoreticky bylo žalobcem poukazováno na nezákonné rozhodnutí, tak by to bylo ode dne 10.

7. šlo by o rozhodnutí Krajského úřadu doručené [datum]. Prvostupňové nezákonné rozhodnutí nebylo v příčinné souvislosti s tvrzenou újmou, neboť zákaz řízení nastal až právní mocí rozhodnutí Krajského úřadu, ale tento nárok je promlčený. Soud shrnuje, že na základě výše uvedených tvrzení, nesporného skutkového stavu a provedeného dokazování listinami ze správních spisů bylo zjištěno, že nebyly splněny podmínky nezákonného rozhodnutí, neboť rozhodnutí bylo zrušeno jako nepravomocné. Soud odkazuje na to, že promlčecí dobu je nutno vztahovat ke dni, kdy bylo zrušeno nezákonné rozhodnutí pravomocné a není nutno vyčkávat na konec celého řízení. Problematika je řešena v rozhodnutí 31Cdo 1954/2019 a 30 Cdo 3199/2018, kdy Nejvyšší soud výslovně uvádí, že není nutno vyčkávat na konečné rozhodnutí a výsledek celého řízení. Že počátek promlčecí doby je nutno odvíjet od právní moci rozsudku, kterým bylo zrušeno nezákonné rozhodnutí. Další bod obrany byl ten, že žalobce se dopustil přestupku, překročil o 40 km v hodině povolenou rychlost. Toto bylo prokázáno měřením na certifikovaném měřiči rychlosti a obdobná věc byla řešena u zdejšího soudu [spisová značka], kde se soud zabýval promlčením nároku, v obdobném případě. Bylo na žalobci, aby prokázal existenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou újmou a nezákonným rozhodnutím. Musel by přitom prokázat existenci takových okolností, které vydání nezákonného rozhodnutí vylučují. Žalobce by musel prokázat, že zde byly takové okolnosti, které by znemožňovaly vydat rozhodnutí, kterým byl žalobci uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel. Soud má za to, že námitka promlčení vznesená ze strany žalované je opodstatněná.

8. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle § 14 odst. 3 shodného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Zákon č. 82/1998 Sb. vyžaduje splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možno uznat náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, a to: existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, vznik škody či nemajetkové újmy, příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Podle judikatury NS 31Cdo 1954/2014 a 30 Cdo 3199/2018 námitka promlčení se odvíjí od prvostupňového rozhodnutí, ale i v případě, že by se odvíjela od pravomocného zastavení řízení, byl by nárok promlčen. Podle ustanovení § 32, odstavec 3 zákona č. 80/98 Sb. platí, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmy, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla- li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věta druhá a 3 nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za šest měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Dle ustanovení § 605 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Dle stanovení § 607 téhož zákona, připadne- li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je poslední den lhůty, pracovní den nejblíže následující. V případě žalobce promlčecí lhůta ve vztahu k nároku z titulu nepřiměřené délky řízení uplynula [datum], tedy po šesti měsících od skončení přestupkového řízení, počínaje dnem [datum], kdy nabylo právní moci usnesení Krajského úřadu o zastavení řízení s přihlédnutím ke skutečnosti, že dne [datum] šlo o svátek. Pokud žalobce svůj nárok uplatnil u soudu až dne [datum], je tento promlčen. Lze dodat, že nárok by byl promlčen i kdyby řízení pravomocně skončilo dne [datum], Dle ustanovení § 8 zákona č. 82/98 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Pokud žalobce vznik, majetkové újmy spočívající v nemožnosti řídit motorová vozidla, pojí s rozhodnutím městského úřadu, pak soud uvádí, že prvostupňové rozhodnutí nebylo zrušeno jako pravomocné, neboť v době, kdy bylo zrušeno, již pravomocné v důsledku zrušení rozhodnutí Krajského úřadu správním soudem nebylo. Zároveň nebylo zrušeno pro nezákonnost, nýbrž v důsledku zániku odpovědnosti žalobce za přestupek. Žalobcem označené rozhodnutí Městského úřadu jako orgánu I. stupně není způsobilým odpovědnostním titulem dle zákona 82/98 Sb. na základě něhož by bylo možno přiznat odškodnění , vznesená námitka promlčení proti oběma nárokům a oběma dílčím nárokům je dle soudu opodstatněná. Pro úplnost lze dodat, že řídit motorová vozidla žalobce nemohl, byl povinen vykonat trest zákazu řízení až poté co rozhodnutí městského úřadu bylo potvrzeno rozhodnutím krajského úřadu a nabyl tak právní moci. Příčinou souvislost by tedy bylo možno spatřovat pouze mezi újmou spočívající v nemožnosti řídit a rozhodnutím Krajského úřadu. Tento nárok je již promlčen. V případě škody způsobené nezákonným rozhodnutím, modifikuje věta druhá, § 31 odstavec 1 zákona 82/98 Sb. Počátek běhu promlčecí lhůty tak namísto dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, začne promlčecí lhůta svůj běh dnem, kdy bylo poškozenému doručeno zrušovací rozhodnutí. V předmětném případě žalobce zrušující rozsudek Krajského soudu v [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] nabyl právní moci dne [datum]. Od tohoto data začala plynout šestiměsíční promlčecí lhůta ve vztahu k rozhodnutí krajského úřadu.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odstavec 3 o.s.ř. Za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. dle které účastníkovi řízení , který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odstavec 3 o. s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka], představující [částka] za každý ze tří úkonů dle § 2 odstavec tři uvedené vyhlášky ( vyjádření k žalobě, účast na jednání, příprava na jednání)

Poučení