Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

23 C 137/2018-179

Rozhodnuto 2020-11-10

Citované zákony (18)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Janou Přibylovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupenému JUDr. [jméno] [příjmení], Ph. D., advokátem, se sídlem [adresa] o zaplacení 249 374 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 156 769 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5% ročně od 26. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 92 605 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od 26. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala výše uvedené částky s odůvodněním, že žalobkyni byl doručen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2018, č. j. 9 T 3/2018, kterým byl žalovaný odsouzen dle § 146 odst. 3, zákona č. 40/2009 Sb., a současně soud žalobkyni odkázal dle § 229 odst. 1, trestního řádu, se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne 14. 3. 2018. Žalovaný dne 2. 8. 2018 v době okolo 0.30 hodin v [obec a číslo], před budovou v ulici [ulice a číslo], jako řidič vozidla taxislužby, poté co mu poškozená žalobkyně v opilosti sdělila, že mu nezaplatí za poskytnuté přepravní služby, žalobkyni z vozidla vytáhl za levou ruku na kraj silnice a následně ji fyzicky napadl, a to nejdříve tak, že ji kopl noho do oblasti pravého boku, poté poškozenou udeřil pravou rukou do tváře, takže upadla na zem na záda, následně v době kdy se poškozená snažila vstát, ji znovu opakovaně udeřil do obličeje, poté od ní dva kroky poodešel, hned se však otočil a směřoval zpět k ní a v době kdy poškozená znovu vstala, ji udeřil pravou rukou do obličeje tak, že upadla na zem, kde se udeřila hlavou o chodník a zůstala zde bezvládně ležet, a tím jednáním způsobil poškozené žalobkyni [anonymizováno 51 slov], tedy zranění, která si vyžádala hospitalizaci od 2. 8. 2017 do 10. 8. 2017, a která poškozenou omezovala v běžném způsobu života. Jednalo se o zranění, které dosahují intenzity těžké újmy na zdraví. Žalobkyně si nechala vypracovat za částku 3 162,50 Kč znalecký posudek z oboru zdravotnictví, ke stanovení nemateriální újmy na zdraví, MUDr. [jméno] [příjmení], dne 19. 3. 2018, když znalkyně stanovila bodové ohodnocení, a to S [číslo] [anonymizováno 11 slov] [číslo] [anonymizováno 45 slov], celkem tedy 820 bodů, při hodnotě bodu 275,89, tedy celkem v částce 226 229,80 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje ušlý zisk za období září až říjen 2017, kdy žalobkyně nebyla práce schopna, částka vychází z výpočtu z daňového přiznání, kdy je vycházeno z průměrného měsíčního výdělku dle daňového přiznání za dobu pracovní neschopnosti z práce grafičky, která je prací nárazovou. Dále žalobkyně požaduje částku 50 000 Kč za psychickou újmu způsobenou jednáním žalovaného. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky, když tuto výzvu žalovaný převzal dne 18. 6. 2018.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně škodu spoluzpůsobila, neboť byla v době úrazu ve stádiu těžké opilosti, pokud by nebyla pod vlivem alkoholu, nebyly by následky roztržky se žalovaným ani zdaleka tak fatální, rovněž újma na zdraví by nebyla tak fatální. V době vystavení pracovní neschopnosti nebyla žalobkyně v pracovním poměru a neměla ani nasmlouvánu žádnou činnost, kterou by musela odložit. V době úrazu si neplatila nemocenské pojištění. Rozsah náhrady škody by měl být podstatně menší, znalecký posudek je nepoužitelný, protože kalkuluje s položkami, které se vzájemně vylučují a nemohou být započítány kumulativně. V krvi žalobkyně, odebírané při příjmu v nemocnici bylo zjištěno [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizováno 5 slov], tedy žalobkyně byla ve stavu středního stupně opilosti, kdy je snížena pozornost, tělesné výkony na mozkové podněty jsou zpomaleny spolu s poruchami koordinace pohybu. Je tedy zřejmé, že zranění žalobkyně nebylo primárně způsobeno údery žalovaného, ale pádem žalované, ke kterému by nemuselo kausálně dojít, pokud by žalobkyně nebyla pod vlivem alkoholu. Její pohyby by byly koordinované a tělesné výkony na mozkové podněty nebyly zpomaleny. Současně je nezbytné zohlednit, že k jednání žalovaného došlo následkem předchozího útoku žalobkyně, když útoku předcházel pokus žalobkyně, utéct bez zaplacení. Znalkyně současně pouze formalisticky učinila předmětem hodnocení i velmi drobné či nevýrazné výskyty jednotlivých klasifikací poškození zdraví.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že rozsudkem Odvodního soudu pro [část Prahy] dne 27. 2. 2018 č.j. 9 T 3/2018 byl žalovaný odsouzen podle § 146 odst. 3 zákona 40/2009 Sb., trestního zákoníku za použití § 43 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v délce 30 měsíců. Podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a 82 odst. 1 trestního zákoníku se výkon tohoto trestu podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání 5 let. Žalobkyně pak byla odkázána podle § 229 odst. 1 trestního řádu se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních ve výroku o vině a trestu nabyl rozsudek právní moci dne 14. 3. 2018.

4. Znaleckým posudkem ze dne 19. 3. 2018 znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že žalobkyně přivezena dne 2. 8. 2017 rychlou záchrannou službou do fakultní nemocnice, vstupně [anonymizována dvě slova] [hmotnost], z propouštěcí zprávy plyne 6 dnů ve fakultní nemocnici a ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že žalobkyně utrpěla následující zranění, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Průběh léčení nebyl komplikován. Předchozí zdravotní stav neměl na vznik úrazu, léčení úrazu, vliv. Znalec určil bodové hodnocení [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], celkem 820 bodů.

5. Znaleckým posudkem ze dne 1.11.2019 znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že tato setrvala na závěrech ve znaleckém posudku ze dne 19. 3. 2018. Dále uvedla, že co se týká [anonymizováno 6 slov], pak toto bylo zohledňováno u bodu 2 tabulky [anonymizována dvě slova] [číslo], co se týká [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], pak tento byl a projevuje se v bodě [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V dané věci nebyly žádné závažné následky, věc byla bez komplikací, v případě konturzního ložiska mozku se jedná [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], tedy je to totéž, jako když se [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a jednalo se o menší rozsah poškození, ale toto poškození bylo viditelné. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], pak toto již nehodnotila samostatně, neboť toto je dostatečně pod ostatními položkami, kde bylo provedeno hodnocení, zejména pod položkou [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. V důsledku opilosti nedošlo k vyšší krvácivosti. Z lékařských zpráv plynou čísla 2,73 následně i [číslo]. Měření ve výši 2,73, pak se jedná o těžkou opilost v horním pásmu, když pásmo je od 2 do 3, současně v takové chvílí dochází k významnému narušení stability, současně i jsou zde významné tendence k pádu. Co se týká naměřeného 1,5, pak se jedná a toto je na dolní hranici střední opilosti, kdy je narušena koordinace, současně také ale výrazně méně než při těžké opilosti. Naměřená hodnota 1,5 byla až v průběhu hospitalizace, tedy byl nikoliv v době konfliktu, tedy by bylo nezbytné provést zpětný propočet. Hodnota 2,73 byla naměřena při příjmu žalobkyně dne 2. 8. 2017 v 01:18 hodin.

6. Propouštěcí zprávou Fakultní nemocnice [anonymizováno] [část obce] bylo prokázáno, že při příjmu měla žalobkyně dle laboratoře [anonymizováno] [hmotnost] [anonymizována dvě slova].

7. Listinným důkazem znaleckým posudkem ze dne 23. 9. 2017, který byl vypracován pro Policii České republiky, bylo prokázáno, že MUDr. [jméno] [příjmení] uvedla, že žalobkyně při potyčce utrpěla [anonymizováno 26 slov]. Dále byla diagnostikována [anonymizováno 15 slov]. Poranění bylo provázeno [anonymizováno 50 slov]. V krvi žalobkyně odebrané při příjmu v nemocnici bylo zjištěno [anonymizováno] [hmotnost], [anonymizováno 5 slov]. I přes tento rozporuplný výsledek, lze ze soudně lékařského hlediska konstatovat, že žalobkyně alkohol požila a hladina v okamžiku fyzické potyčky značila střední stupeň opilosti, při kterém je snížena pozornost, tělesné výkony na mozkové podněty jsou zpomaleny spolu s poruchami koordinace pohybu.

8. Předžalobní výzvou ve spojení s podacím archem a sledováním zásilky bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalované částky dne 18. 6. 2018.

9. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 27. 2. 2018, č. j. 9 T 3/2018 bylo prokázáno, že žalovaný byl odsouzen za to, že dne 2. 8. 2017 v době okolo 0.30 hodin v [obec a číslo], před budovou v ulici [ulice a číslo], jako řidič vozidla taxislužby, poté co mu poškozená žalobkyně v opilosti sdělila, že mu nezaplatí za poskytnuté přepravní služby, zastavil vozidlo, poškozenou z vozidla vytáhl za levou ruku na okraj silnice a následně ji fyzicky napadl, a to nejdříve tak, že ji kopl nohou do oblasti pravého boku, poté poškozenou udeřil pravou rukou do tváře, takže upadla na zem na záda, následně v době, kdy se poškozená snažila vstát, ji znovu opakovaně udeřil do obličeje, poté od ní dva kroky poodešel, hned se však otočil a směřoval zpět k ní, a v době, kdy poškozená znovu vstala, ji udeřil pravou rukou do obličeje tak, že upadla na zem, kde se udeřila hlavou o chodník a zůstala zde bezvládně ležet, a tímto jednáním způsobil poškozené žalobkyni [anonymizováno 51 slov].

10. Úředním záznamem o vyhodnocení kamerových záznamů ze dne 2. 8. 2017 Policie České republiky, bylo prokázáno, že z kamerového záznamu z objektu budovy č. p. [ulice a číslo], byl zajištěn záznam bez zvukové stopy, který zachycuje dne 2. 8. 2017 zastavení vozidla taxi u levé krajnice, řidič vystoupí a hned přejde k levým zadním dveřím, které otevře a za paži vytáhne zákaznici, která po krátkém zavrávorání zůstane stát cca metr za vozidlem taxi, řidič ji levou nohou nakopne do oblasti jejího pravého boku hýždě, a levou rukou do ní strčí, do oblasti pravého ramene, žena po tomto strčení spadne nejdříve na zadek, pak na záda, sama se hned uvede do sedu, řidič se vrací k vozidlu a zavírá levé zadní dveře, pak se hned vrací k sedící ženě, pokusí se jí pravou rukou zasáhnout do obličeje, mine, následně ji za levou paži prudce zvedne a hned ji svoji pravou rukou udeří do obličeje. Žena zavrávorá, ale zůstane stát, řidič poodejde dva kroky a pak se k ženě zase vrací, při tomto je patrné, že jí cosi vzrušeně říká, gestikuluje rukama, žena k řidiči udělá vrávoravě dva kroky a napřáhne svoji pravou ruku, jako by ho chtěla odstrčit, řidič ji za tuto ruku uchopí a dá jí pravou rukou políček přes levou tvář. Po tomto úderu žena padá bez náznaku pád zmírnit, na záda a hlavou se udeří o chodník, kde zůstane bezvládně ležet.

11. Daňovým dokladem [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila celkem částku 3 162,50 Kč (1 000 Kč záloha a 2 163 Kč doplatek) za znalecký posudek MUDr. [příjmení] [příjmení].

12. Výpisem [obec] spořitelny ze dne 20. 3. 2018 bylo prokázáno, že z účtu [příjmení] [příjmení], byla zaplacena částka 2 163 Kč [příjmení] [příjmení].

13. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „občanského zákoníku“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 2951 odst. 1 a 2 občanského zákoníku se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

15. Podle § 2952 občanského zákoníku se hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

16. Podle § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

17. Podle § 2958 občanského zákoníku při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

18. Podle § 2918 občanského zákoníku vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

19. Podle § 513 občanského zákoníku jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

20. Obecná odpovědnost za škodu podle ustanovení § 2910 obč. zák. je založena na současném splnění čtyř podmínek - 1. porušení právní povinnosti, 2. existence škody, 3. vztah příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou a 4. zavinění. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická či právnická osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála povinnosti ukládané jí právním předpisem či jinou právní skutečností, např. smlouvou.

21. Protiprávní jednání musí být poškozeným prokázáno stejně jako vznik škody a příčinná souvislost (kauzální nexus) mezi porušením právní povinnosti jako příčinou a škodou a jejím rozsahem jako následkem těchto příčin. Oproti tomu zavinění se předpokládá a důkaz o tom, že škodu nezavinil, musí předložit škůdce, chce-li se z odpovědnosti vyvinit (k tomu ohledně odpovědnosti za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2623/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 71/2008; ve vztahu k porušení smlouvy o budoucí smlouvě kupní srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2007, sp. zn. 25 Cdo 1415/2006, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 5785 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 695/2003 uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 2357). Absence jediného předpokladu odpovědnosti pak vylučuje vyvození odpovědnosti, tedy z procesně ekonomických důvodů se v případě nenaplnění i jen jediného předpokladu není třeba zaobírat ne/naplněním i dalších předpokladů, neboť i v případě jejich naplnění nemůže být závěr soudu o (ne) důvodnosti žaloby jiný (princip prevalence procesní ekonomie).

22. V dané konkrétní věci byl prokázán průběh děje tak, že dne 2. 8. 2017 v době okolo 0.30 hodin v [obec a číslo], před budovou v ulici [ulice a číslo], jako řidič vozidla taxislužby, poté co mu poškozená žalobkyně v opilosti sdělila, že mu nezaplatí za poskytnuté přepravní služby, zastavil vozidlo, poškozenou z vozidla vytáhl za levou ruku na okraj silnice a následně ji fyzicky napadl, a to nejdříve tak, že ji kopl nohou do oblasti pravého boku, poté poškozenou udeřil pravou rukou do tváře, takže upadla na zem na záda, následně v době, kdy se poškozená snažila vstát, ji znovu opakovaně udeřil do obličeje, poté od ní dva kroky poodešel, hned se však otočil a směřoval zpět k ní, a v době, kdy poškozená znovu vstala, ji udeřil pravou rukou do obličeje tak, že upadla na zem, kde se udeřila hlavou o chodník a zůstala zde bezvládně ležet, a tímto jednáním způsobil poškozené žalobkyni [anonymizováno 51 slov]. Průběh potyčky má soud za dostatečně prokázaný a to ve shodně se skutkovým vymezením, na základě kterého bylo rozhodováno v trestní věci žalovaného. Soud obranu žalovaného, že tento jednal v nutné obraně, považuje za ryze účelovou a ani neodpovídající kamerovým záznamům.

23. S ohledem na shora uvedený děj a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k závěru, že v dané věci příčinou vzniku nemajetkové újmy žalobkyně je výše popsaný skutek, jenž učinil žalovaný a za nějž byl žalovaný i pravomocně odsouzen. Soud tedy zkoumal výši nemajetkové újmy. Občanský zákoník při újmě na přirozených právech člověka v ustanovení § [číslo] stanoví, že škůdce je povinou odčinit škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy. Zákonný rámec pro poskytování náhrady ve vztahu ke zdravotním následkům nemateriální povahy tvoří ustanovení § 2958 občanského zákoníku, podle nějž při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucností poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

24. V metodice Nejvyššího soudu k náhradě újmy na zdraví je uvedeno, že„ přihlédnutí k výjimečným okolnostem vyjmenovaným v § 2957 o. z. není možné pro jejich předpokládanou šíři a variabilitu vyjádřit konkrétními pojmy ani jim přiřazenými procentními pásmy, je proto ponecháno zcela na úvaze soudu s doporučením, aby po celkovém výsledném zvýšení nepřesahovala náhrada dvojnásobek základní částky. Doporučené omezení modifikace základní částky maximálně na dvojnásobek má své racionální opodstatnění a nesměřuje k zužování možností individuálního posouzení každého konkrétního případu. Smyslem je eliminovat subjektivismus a libovůli a přispět ke sjednocení soudní praxe a naplnění požadavku, aby v obdobných případech bylo poskytnuto srovnatelné odškodnění (§ 13 o. z.). Uvedené nehmotné újmy jsou ze své podstaty neodčinitelné, účelem poskytnutí peněžité náhrady tedy není uvedení poškozeného do stavu existujícího před poškozením (jako u náhrady majetkové škody), nýbrž poskytnutí finančních prostředků, za které si může poškozený opatřit náhradní požitky, které mají zmírnit jeho strádání.“.

25. Žalobkyně protiprávním jednáním žalovaného utrpěla [anonymizováno 74 slov]. Znalec určil bodové hodnocení [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno 11 slov] [číslo] [anonymizováno 43 slov], celkem 820 bodů. Soud má za to, že znalec obhájil znalecký posudek, vypořádal se se všemi otázkami podstatnými pro věc a řádně vysvětlil nejen rozlišení jednotlivých položek, ale i stanovení bodového ohodnocení. Znalecký posudek odpovídá přehledu bolesti, který je obsahem části B. Metodiky Nejvyššího soudu, kde u každé položky zranění je uvedeno bodové hodnocení. Výsledná náhrada v korunách za dané zranění se vypočítá vynásobením příslušného počtu bodů hodnotou jednoho bodu. Hodnota jednoho bodu se odvozuje z průměrné hrubé měsíční nominální mzdy za předchozí kalendářní rok a je stanovena na jedno procento. Pokud vznikl nárok na bolestné v roce 2017, pak hodnota jednoho bodu bude jedním procentem z hrubé měsíční mzdy v roce 2016, tj. 275,89Kč (protože hrubá měsíční mzda za rok 2016 byla dle statistického úřadu 27 589 Kč). Žalobkyni tedy vznikla nemajetková újma ve výši 226 229,80 Kč. Soud dále zkoumal námitku žalovaného, že žalobkyně přispěla k výši škody vlastním jednáním, když tato byla v době incidentu značně opilá, tedy poranění žalobkyně byly i důsledkem tohoto. Podle ustanovení § [číslo] občanského soudu soud zkoumal i okolnost, zda se škoda nezvětšila i následkem okolností, které se přičítají poškozené, neb v takovém případě se povinnost škůdce nahradit škodu poměrně sníží. V dané věci bylo prokázáno, že žalobkyně byla v době incidentu opilá. Ke vzniku škody přispěla skutečnost, že žalobkyně byla opilou, tedy byla ve stavu, do nějž se uvedla vlastní vůlí a tento se přičítá žalobkyni. Žalobkyně v okamžiku fyzické potyčky byla ve středním stupni opilosti, při kterém je snížena pozornost, tělesné výkony na mozkové podněty jsou zpomaleny spolu s poruchami koordinace pohybu. Jak plyne dále ze znaleckých posudků, v případě žalobkyně se jednalo o vznik škody v důsledku pádu, který byl nechráněným, což je typické pro osoby ve sníženém stavu vědomí po požití alkoholických nápojů, jejichž reakce jsou sníženy a koordinace pohybu je také horší. Soud poměrně snížil základní částku o 10%, která je dle soudu odpovídající dané situaci. Soud nedospěl k závěru, že by byly prokázány skutečnosti odůvodňující vyšší snížení základní částky, když soud nemohl provést důkaz dalším znaleckým posudkem, neboť žalovaný nesložil zálohu důkazu. Současně soud nedospěl k závěru, že by se okolnost středního stupně opilosti na vzniku škody podílela jen zanedbatelným způsobem. Žalobkyně tedy má právo na přiznání nemajetkové újmy ve výši 203 606,50 Kč. Jelikož žalobkyni byla Ministerstvem spravedlnosti na tento nárok proplacena částka 50 000 Kč, soud žalobě co do částky 153 606,50 Kč vyhověl, včetně požadavku na zaplacení příslušenství, a to úroku z prodlení požadovaného v souladu s ust. § 513 občanského zákoníku, ust. § 1968 aust. § 1970 občanského zákoníku, z žalobkyní požadovaných částek, vždy ode dne následujícího po jejich splatnosti (žalobci výzva doručena dne [číslo] a poslední den k zaplacení byl 25.6.2018), když výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 5b. Žalobu pak co do částky 22 623Kč s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl. Soud uvádí, že částka poskytnutá Ministerstvem spravedlnosti jako peněžitá pomoc oběti trestného činu je částkou, která může být započítána pouze na tento nárok žalobkyně, když nárok na zaplacení částky 50 000 Kč jako další nemajetkové újmy je nárokem neexistentním (viz níže), tedy není možné na tento peněžitou pomoc započítávat. Soud připomíná, že i z ustanovení § 28 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), plyne, že jestliže o náhradě škody nebo nemajetkové újmy bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody nebo nemajetkové újmy zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení peněžité pomoci v rozsahu, v jakém již bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto. Tedy je zřejmé, že peněžitá pomoc je provázána na existentní nároky na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, jak je tomu v tomto případě. Tento nárok pak v rozsahu peněžité pomoci přešel v souladu s ustanovením § 33 zákona o obětech trestných činů na ČR – Ministerstvo spravedlnosti, které po žalovaném již dále tuto část nároku neuplatňovalo. Společně s částkou požadovanou na nemajetkové újmy, bylo požadováno i zaplacení částky 3.162,50 Kč, jako nákladů na znalecký posudek. V řízení bylo prokázáno zaplacení částky 3.162,50 Kč žalobkyní, tato má tedy podle § 513 občanského zákoníku právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky včetně úroku z prodlení. (výrok I.)

26. Dále soud zkoumal požadavek žalobkyně na zaplacení částky 19 982 Kč ušlý zisk po dobu léčení. Výše ušlého výdělku podnikatele je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu. Daňové přiznání přitom není samo osobě důkazem o skutečných příjmech a výdajích a je jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.4.2011 sp.zn. 25 Cdo 912/2009). Základem pro stanovení výše ušlého zisku z podnikání jsou celkové předpokládané výnosy snížené o předpokládané náklady, tedy výdělek, který by jím byl skutečně dosahovaný. Jelikož z žaloby sarné nebylo zřejmé, z jaké podnikatelské činnosti plynul a by plynul v době nemocenské a ani, v případě podnikatelské činnosti, jaké byly obchodní případy, z nichž žalobkyni zisk ušel, soud postupoval dle § 118a o.s.ř. a vyzval žalobkyni k tomu, aby svá žalobní tvrzení doplnila. Na základě této výzvy žalobkyně pouze doplnila, že zisk plynul z poskytování služeb grafičky a práce je nárazová. I přes výzvu žalobkyně nedoplnila žádné konkrétní obchodní případy, které by žalobkyně měla. Daňové přiznání není samo o sobě důkazem o skutečných příjmech a výdajích a je jen jednou z okolností, z nichž lze vycházet při určení průměrného výdělku poškozeného před vznikem škody. K tomu, aby soud zjistil skutečnou výši škody, je nezbytné přesně doplnit, jaké skutečné příjmy ve formě obchodních případů, by žalobkyně v předmětném období měla, pokud žalobkyně tyto nedoplnila, nelze posoudil, zda v žalované výši škoda žalobkyni opravdu vznikla, nadto za situace, kdy se jedná o nárazovou práci, tedy v předmětném období žádná zakázka poptávána být vůbec nemusela. I pokud by snad bylo možné připustit jistou pravděpodobnost zakázek (takto tedy žalobkyni ušlého) zisku, tato pravděpodobnost podle ustálené judikatury nepostačuje (nepostačila by), ale musí být najisto postaveno, že nebýt škodní události, tak by se majetkový stav poškozeného zvýšil (k těmto závěrům stov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.1.2009, sp.zn. 25 Cdo 3586/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17.6.2009, sp.zn. 25 Cdo 371/2007, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25,1, 2006, sp. zn. 25 Cdo 818/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C [číslo], CD [číslo]). Z důvodů výše uvedených soud žalobu v této části včetně příslušenství, jako nedůvodnou, zamítl. (výrok II.)

27. Posledním byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 50 000 Kč jako náhrady další nemajetkové újmy. [příjmení] charakteristiku bolestného, jeho smyslu a účelu podal Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 25 Cdo 2245/2017, ze dne 1. 11. 2017: Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu ust. § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem ust. § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru. Nadto za situace, kdy z provedeného dokazování naopak plyne, že samotná léčba byla bez komplikací.

28. V souladu s výše uvedeným soud vyzval postupem podle § 118a o.s.ř. žalobkyni, aby svá tvrzení doplnila. Tato ani po výzvě soudu nedoplnila, v čem spočívá její psychické strádání, tedy neuvedla žádné speciální a specifické okolnosti, které by zvýšily intenzitu, újmy a odůvodňovaly přiznání další částky na nemajetkové újmě. Žalobkyně tedy neuvedla žádné další obtíže, jejichž míra je excesivní tím, že překračuje obvyklou zátěž poškozeného při podrobení se omezením plynoucím z léčby (nad rámec komplikací ocenitelných procentním zvýšením), představují další nemajetkovou újmu podle § 2958 občanského zákoníku. Soud tedy žalobu i v této části jako nedůvodnou zamítl. (výrok II.)

29. Pro nadbytečnost pak soud zamítl další (veškeré neprovedené) důkazní návrhy účastníků, směřující k prokazování skutečností, jejichž (případné) prokázání by se na shora vyložených úvahách, jež soud vedly k zamítnutí žaloby, nikterak neodrazilo, neboť skutek byl již v průběhu řízení dostatečně prokázán. Soud v odůvodnění rozsudku pro stručnost nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z dalších v řízení provedených a shora nezmíněných důkazů, ježto tyto výsledně neměly pro rozhodnutí o věci samé podstatný význam.

30. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jelikož žalobkyně byla úspěšnou co do částky 153 769 Kč a žalovaný byl úspěšným co do částky 142 602 Kč, soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neb úspěch obou účastníků je obdobný. Pro úplnost soud dodává, že částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní soud posoudil podle § 146 odst. 2 o.s.ř., když žaloba byla vzata zpět zaviněním žalobkyně (hodnoceno z čistě procesního hlediska), neb částka 50 000 nebyla vzata zpět pro chování žalovaného, ale z důvodu jejího poskytnutí jako peněžité pomoci třetí na sporu nezúčastněnou stranou.

31. Lhůta k plnění ve vyhovujícím výroku byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. (výrok I.).

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.