23 C 156/2025 - 67

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Coufalovou, MLB, ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] pro 16 388,35 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbytku se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. [právnická osoba]. (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, jíž si sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit (dále společně jen „smlouva“). Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit [částka]. Žalovaná však porušila závazky ze smlouvy, neboť překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek [částka] převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [č. účtu]. Žalovaná dlužnou částku nesplácela řádně ani včas. Předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] ke dni [datum], vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne [datum]. Uvedla, že se domáhá mimo jiné zaplacení dlužné jistiny úvěru [částka], poplatků a smluvní pokuty [částka].

2. Dále se žalobkyně domáhá plnění, neboť se žalovaná dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. [hodnota], který si sjednala předchůdkyně žalobkyně a žalovaná v rámci smlouvy. Nepovolený záporný zůstatek na uvedeném účtu činil [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným žalované. Následně si předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly i poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k uvedenému běžnému účtu.

3. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně kontrolovala aktuální interní a externí dluhy, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). Žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem [částka] a celkový čistý měsíční příjem domácnosti [částka]. Předchůdkyně žalobkyně porovnala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. V době podání žádosti o úvěr žalovaná neměla závazky.

4. Po podání žaloby dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět následujícími podáními: (i) ze dne [datum], neboť žalovaná dne [datum] uhradila [částka]; (ii) ze dne [datum], neboť žalovaná dne [datum] uhradila [částka]; (iii) ze dne [datum], neboť žalovaná dne [datum] uhradila [částka] a (iv) ze dne [datum], neboť žalovaná uhradila [částka], tj. žalovaná po podání žaloby uhradila celkem [částka].

5. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.

6. S ohledem na obsah podání žalobkyně ze dnů [datum] a [datum] má soud za to, že je na místě řízení o žalobě ze dne [datum] zčásti zastavit, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.

7. Žalovaná při jednání dne [datum] uvedla, že přišla o práci, nyní je na tom finančně špatně, celkem uhradila [částka].

8. Ze smlouvy o flexikontu včetně Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]. z [datum], sazebníku cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od [datum] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala pro žalovanou vést běžný účet, povolit debetní zůstatek do [částka] a žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně prostředky, které vyčerpá z běžného účtu do debetního zůstatku.

9. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne [datum] soud zjistil, že k běžnému účtu žalované č. [č. účtu] je sjednána služba „[Anonymizováno]“ s výší povoleného limitu: [částka], RPSN: [Anonymizováno] %.

10. Z dokumentu označeného „[číslo]“ (č.l. [Anonymizováno] soudního spisu) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: měsíční příjem žalované ve výši [částka], měsíční příjem domácnosti žalované ve výši [částka], žádné aktuální interní splátky a aktuální externí splátky ve výši [částka].

11. Z výpisů z úvěrového účtu žalované č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] soud zjistil, že konečný zůstatek jistiny činil [částka].

12. Z dokumentu označeného „platební historie“ soud zjistil, že žalovaná čerpala první úvěr ve výši [částka].

13. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum].

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně části Přílohy č. [hodnota] uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne [datum], dohody ze dne [datum] soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru nebo o bankovních produktech a službách specifikované v Příloze č. [hodnota] zmíněné smlouvy, které uzavřela mimo jiné předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky a které předchůdkyně žalobkyně předčasně ukončila, případně u kterých prohlásila poskytnutý úvěr za splatný, a to se všemi právy s nimi spojenými. Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z podacího lístku [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalované písemnost.

15. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně téhož dne odeslal žalované písemnost.

16. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku ze dne [datum] soud ověřil existenci žalobě.

17. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a uhradila dlužnou částku pouze co do [částka]. Důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která sice tvrdila, že uhradila celkem [částka], ale jde-li o úhradu částky [částka] ze dne [datum], v.s. [var. symbol], dle sdělení žalobkyně se jedná o úhradu ohledně jiné smlouvy – č. [hodnota].

18. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, a to konkrétně, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu dne [datum], na základě které žalované poskytla úvěr. Žalovaná se však dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výších [částka] plus [částka], tj. celkem [částka], žalovaná po podání žaloby uhradila toliko [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.

19. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum].

20. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

21. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

22. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

23. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

24. Soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 a § 56 obč. zák.). Dobrými mravy judikatura rozumí „souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a současně jsou dobré mravy „spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací odpovídajícím obecně uznávaným pravidlům slušnosti, poctivého jednání apod.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Východiskem úvah, zda je výkon práva v rozporu s dobrými mravy, je okolnost, že § 3 odst. 1 obč. zák. patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Výklad pojmu dobré víry podporuje i čl. 3 odst. 1 směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, který byl právě do § 56 obč. zák. implementován. V tomto ustanovení je uvedeno, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11). Z konkrétní judikatury, která se zabývá posuzováním souladnosti obsahu smluv s dobrými mravy, soud uvádí zejména nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 199/11, ve kterém se Ústavní soud vyjádřil tak, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uzavřel, že ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy.

25. V dané věci byla tvrzená jistina úvěru [částka] navýšena o poplatky a smluvní pokuty ve výši [částka]. V době, kdy byla smlouva uzavřena, nebyla zákonem stanovena poskytovatelům spotřebitelských úvěru povinnost zjišťovat úvěruschopnost dlužníka přímo zákonem, jako je tomu v současnosti v § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jistě však lze uzavřít, že i v době uzavření této smlouvy bylo nemravným a zájmům celé společnosti odporujícím jednání právní předchůdkyně žalobkyně, pokud poskytla úvěr žalované bez toho, aby řádně prověřila její schopnost úvěr splácet. Takový dlužník se v případě, kdy mu bylo poskytnuto více úvěrů, zápůjček atd., ocitl v neřešitelné situaci, v dluhové pasti. V projednávané věci soud považoval žalovanou, jakožto spotřebitele za slabší smluvní stranu. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně evidovala externí splátky žalované ve výši [částka] měsíčně, aniž by ověřila o splátky, jakých konkrétních úvěrů, půjček se jedná, v jaké výši byly žalované poskytnuty a s jakou dobou splácení, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že jednání předchůdkyně žalobkyně je v tomto případě v rozporu s dobrými mravy, a tedy smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. a § 56 obč. zák.

26. Dle 451 odst. 1, 2 obč. zák. plnění právní předchůdkyně žalobkyně bez právního důvodu je bezdůvodným obohacením žalované a žalovaná je povinna toto obohacení žalobkyni vydat. Z žalobních tvrzení vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku celkem ve výši [částka] (tj. [částka] plus [částka]). Žalovaná uhradila žalobkyni po podání žaloby celkem [částka], přičemž v uvedeném rozsahu soud řízení zastavil po částečném zpětvzetí žaloby. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku, neboť žalovaná se na úkor předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatilo o částku [částka], právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku žalované poskytla bez právního důvodu.

27. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 451 obč. zák. jako bezdůvodné obohacení.

28. Občanský zákoník neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, proto je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán. Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než výzvou obsaženou v předžalobní výzvě ze dne [datum], danou k poštovní přepravě též dne [datum]. Dle předžalobní výzvy ze dne [datum] byla žalovaná povinna uhradit dlužnou částku do [datum], tj. od [datum] je tak žalovaná v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán v zákonné výši (výrok II. rozsudku) z částek zohledňujících částečné úhrady žalovanou (tj. dne [datum] úhrada částky [částka]; dne [datum] úhrada částky [částka]; dne [datum] úhrada částky [částka] a dne [datum] úhrada částky [částka]).

29. Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok III.), a to včetně žalobních nároků v podobě např. zákonných úroků z prodlení, smluvního úroku uvedených ve výroku III. z důvodu neplatnosti smlouvy. Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán.

30. Soud dále konstatuje, že ve věci nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, přestože žalované byly dne [datum] doručeny do vlastních rukou mimo jiné žaloba a usnesení ze dne [datum], č.j. [spisová značka] s výzvou k vyjádření dle § 114b odst. 1 o. s. ř., aby se žalovaná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě nebo aby sdělila ve stanovené lhůtě, jaký vážný důvod jí v tom nebrání, žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3263/13, (bod 23) se podává, „…že nevyjádření se ve stanovené lhůtě fakticky finguje dispoziční úkon žalovaného, kterým je uznání nároku žalobce, ačkoliv ze skutečností známých soudu je zřejmé, že žalovaný není s nárokem uplatněným v žalobě srozuměn a aktivně v tomto směru v řízení vystupuje. Dikce ustanovení § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř. sice zdánlivě neposkytuje rozhodujícímu soudci prostor pro diskreci při jejich aplikaci, avšak obecná pravidla spravedlivého procesu včetně ústavních kautel podle čl. 36 Listiny musí být i v takovém případě respektována tak, aby byla nejen zachována rovnost stran soudního sporu, ale i přístup k soudu [nález sp. zn. IV. ÚS 2503/13 ze dne [datum] (N 49/73 SbNU 29)].“ Soud proto ve věci nařídil jednání, neboť má ve smyslu shora citovaného nálezu Ústavního soudu České republiky povinnost vytvořit za řízení prostor, v němž účastníci mohou účinně uplatňovat a bránit svá práva. Fikce uznání je výjimečný nástroj, jehož použití, jak též uvedl Ústavní soud České republiky ve shora citovaném nálezu, je ospravedlněno jen v případech skutečně nepochybných, přičemž podmínky jeho použití musí být interpretovány nikoli extenzivně, ale restriktivně (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1024/15).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2, § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 44,50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,25 % a úspěchu žalované v rozsahu 27,75 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08, v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci (§ 142 o. s. ř.) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. [datum]), tj. částky [částka], sestávající z požadované částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 14,75 % ročně, tj. ve výši [částka]; úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 14,75 % ročně, tj. ve výši [částka]. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce [částka] (tj. 72,25 %), sestávající z částky [částka] a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka]; a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], tj. ve výši [částka].

32. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění platném a účinném do [datum] (dále jen „a. t. do [datum]”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. do [datum] a z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. do [datum] ze dne [datum] (viz usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. do [datum]; odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. od [datum] (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] (tj. za písemné podání – částečné zpětvzetí žaloby co do částky [částka] ze dne [datum] ) sestávající z částky [částka] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Z částky [částka] činí 44,50 % částku ve výši [částka].

33. Pokud jde o odměnu za podání žalobkyně ze dne [datum], kterým žalobkyně doplnila žalobu, soud odměnu za takovou právní službu nemohl žalobkyni přiznat. Je totiž povinností žalobkyně, profesionála v oboru finančních služeb, tvrdit a navrhnout soudu důkazy k prokázání svých tvrzení ohledně ověření úvěruschopnosti žalované přímo v žalobě. Tato tvrzení a důkazní návrhy tedy měla obsahovat již žaloba, žalobkyně je však soudu postupně předkládala až k výslovné výzvě soudu.

34. Pokud jde o odměnu za další částečná zpětvzetí žaloby ze dnů [datum], [datum] a [datum], soud nemůže přiznat odměnu ani za tyto právní služby, neboť z jednání žalované: snahy postupně uhradit žalovanou částku bylo zřejmé, že žalovaná dle svých možností průběžně hradí a žalobkyně mohla učinit jediný úkon částečného zpětvzetí žaloby, nikoliv celkem pět podání. Soud proto přiznal odměnu za jediný úkon částečného zpětvzetí ze dne [datum] (viz odst. 32 shora).

35. Povinnost zaplatit náhradu nákladů k rukám advokáta žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.

36. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností je stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné soud neshledal důvod.