23 C 179/2024 - 79

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 128 776,89 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná povinna zaplatit žalobkyně částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně, z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši [částka] to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 128.776,89 Kčs příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne [Anonymizováno] s panem [jméno FO], r.č. [RČ]. Postoupení pohledávky bylo žalované Postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [Anonymizováno],.Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne [Anonymizováno] Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] jejíž součástí byla i Smluvní ujednání v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši [částka] za poplatek ve výši 79. [částka], celková částka splatná postupitelem činila [částka] a to v 36 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 94,40% p.a. a RPSN činilo 148,77 %.Jelikož nebylo v možnostech postupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči postupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která byla v rámci úvěru poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut jakož i náklady rozhodčího řízení. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno zaplatit, zahájila žalovaná vůči postupiteli na základě ex. titulu vydaného rozhodčího nálezu exekuční řízení vedené [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn [spisová značka] . Postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto bylo vůči němu patrně vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého ex. titulu. Proto postupitel podal dne [Anonymizováno] prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ust. § 268 odst. 1 pís. h) o.s.ř. Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo pravomocně skončeno usnesení KS v [adresa] – pobočka v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno], který Usnesení OS ve výroku o zastavení jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodnčí doložky především z důvodu nepřiměřené úrokové sazby i smluvních pokut. Exekuční soud přitom konstatoval, že nález byl vydán orgánem , který v důsledku neplatnosti rozhodčí smlouvy neměl k jeho vydání pravomoc a nemůže být způsobilým exekučním titulem podle § 40 odst. 1 pís. c) ex. řádu. Úvěrová smlouva je proto absolutně neplatná. Usnesení KS nabylo PM dne 1.7 2021. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na Postupiteli a vyplatil žalované jako oprávněné částku v celkové výši [částka], která byla krom původní jistiny úvěru ve výši [částka] tvořena především nemalými částkami připadající na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Postupitel navíc ještě před zahájením exekuce uhradil žalované částku [částka] jak vyplývá z Karty klienta. Postupitel uhradil žalované před zahájením exekuce a následně v jeho průběhu částku v celkové výši [částka] ačkoliv reálně obdržel od žalované částku ve výši [částka]. Exekuční řízení bylo vedeno na základě nicotného exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky . Žalovaná reálně poskytla a vyplatila postupiteli částku [částka]. Na vrácení této částky měla tak žalovaná vůči postupiteli nárok Společně s vrácením této částky pak vznikl žalované i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky, a to za dobu ode dne následujícího po dni, kdy byla původní částka ve výši [částka] žalobkyni vyplacena až do dne úplného splacení poskytnuté částky . [adresa] 000 Kč představuje jistinu a zároveň částku [částka] představuje zákonný úrok z prodlení z částky [částka] v rozmezí 7,75%-8,00 % p.a. ode dne [Anonymizováno]. Celkově je tak žalovaná oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat částku [částka]. Žalobce dále uvedl , že rozhodce [jméno FO] nevykonával funkci rozhodce, rozhodčí poplatek nebyl Rozhodci uhrazen, [právnická osoba] byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení. Jako prostý logiky se jeví obchodní záměr [právnická osoba], která poskytuje administrativní servis pouze čtyřem konkrétním rozhodcům, kteří rozhodují prakticky pouze pro žalovanou. Obchodním záměrem každé společnosti je prodávat své služby co největšímu množství klientů a maximalizovat své zisky. Mezi žalovanou a Rozhodčí společ. Byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců. Rozhodčí řízení před rozhodcem [jméno FO] nikdy neproběhlo. V důsledku takto účelově nastaveného modelu fungování rozhodčího řízení – nemůže existovat překážka věci rozsouzené. Co se týče vznesené námitky promlčení ze strany žalované, žalobce má za to, že promlčecí lhůta i podle názoru Nejvyššího soudu může začít běžet až po odpadnutí překážky, kterou je právě probíhající exekuce, takže až od právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce je možné, aby začala běžet subjektivní promlčecí lhůta a v daném případě, protože smlouva byla uzavřená v roce 2010, se řídí promlčení čtyřletou promlčecí lhůtou v souladu s obchodním zákoníkem podle § 397 obchodního zákoníku činí tato promlčecí lhůta čtyři roky, a protože úvěrová smlouva byla uzavřena podle paragrafu 261 odstavec 3písmeno d) obchodního zákoníku je takzvaně absolutním obchodem. Odkazuje na aktuální judikaturu, kterou založili.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že do exekuce bylo zaplaceno [částka], odkazuje v podrobnostech na stranu 8 svého vyjádření k žalobě a všechny platby do [datum] činí tu částku do nařízení exekuce [částka]. Co se týče plateb v exekuci, nesouhlasí s částkou, která měla být zaplacena po vyhlášení exekuce, to znamená, nesouhlasí s částkou [částka]. Právnímu zástupci to vychází ve výši [částka], jedná se o platby od toho [datum] do [datum]. Je to celkem částka [částka], jiné platby žalovaný neeviduje a nechť žalobce prokáže, že zaplatil ještě další částky. Pokud se pak jedná o promlčení odkazuje právní zástupce žalované na § 394 odstavec 2, který speciálně řeší promlčecí lhůtu a promlčecí lhůta podle tohoto ustanovení počíná běžet ode dne, kdy k plnění došlo. Poslední platba byla [datum]. Žaloba byla podána [datum]. Doklad z datové schránky je na straně 12 a tudíž všechny tyto částky jsou promlčené. I kdyby soud přistoupil na argumentaci žalobce, že by promlčení běželo od právní moci zastavení exekuce, tak žalováno je [částka]. V exekuci bylo vymoženo [částka], i kdyby to byla částka tvrzená, ale neprokázaná žalobcem, tak je to méně, než je žalováno, to znamená, že žalobce se minimálně domáhá plateb, které byly uhrazeny před exekucí do roku 2012, tam promlčecí doba bezpochyby uběhla, čtyřletá, podle obchodního zákoníku. Nicméně obchodní zákoník ještě obsahuje ustanovení § 408, který říká, že bez ohledu na jakákoliv další ustanovení zákona, tak promlčecí lhůta uběhne po uplynutí 10 let, to znamená, že platby do roku 2012 musí být promlčeny i podle tohoto § 408 obchodník zákoníku.

3. K vyjádření žalované žalobce poukazuje na to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, v tomto odkazuje na vyjádření žalované, kdy se to nevztahuje na ten samotný nárok, ale na to uplatnění námitky promlčení, to znamená, že žalovaný by musel nějakým způsobem odrazovat žalobce od podání žaloby nebo něco takového, až by se nárok promlčel a k něčemu takovému nedošlo.

4. Co se týče námitky k vznesené právní argumentaci ohledně námitky promlčení k tomu právní zástupkyně žalobce uvádí: Máme za to, že jak částky uhrazené před exekucí, tak v rámci exekuce dle judikatury Nejvyššího soudu platí, že promlčecí lhůta začne běžet po odpadnutí procesní překážky, to znamená po právní moci zastavení exekuce. Takže pokud by bylo žalováno bezdůvodné obohacení a zároveň probíhala exekuce, s největší pravděpodobností by postupitel nebyl úspěšný a pokud by náhodou úspěšný byl, došlo by k tomu, že oprávněná by exekutorovi sdělila, že má pohledávku a přikázala by exekutorovi, ať ji postihne.

5. Právní zástupce žalované namítá, že žádná judikatura se nevztahuje na platby před nařízením exekuce. Právní zástupce žalované tedy namítá, že prostě v těchto rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zmiňuje žalobkyně, se řeší pouze nárok, po který zaplatila povinná v rámci exekuce, nikoliv, netýká se nároku zaplaceného do nařízení exekuce.

6. Přesto právní zástupkyně žalobkyně má za to, že podle závěrů Nejvyššího soudu se dá vztáhnout i na nároky, které byly zaplaceny do exekuce a co se týče toho rozdílu, trvá na tom, že se jedná o částku zaplacenou v exekuci, v rámci exekuce to je částka [částka] jak vyplývá z potvrzení exekutora a do exekuce se jedná o částku [částka] a žalovaný trvá na tom, že částka [částka] je promlčená. Jsou to platby do [datum], jak má ve svém vyjádření na straně 8. 171.495.78-42.718.89=128 776,89 7. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav : Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla uzavřena [Anonymizováno] a její součástí byla i rozhodčí doložka. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla Postupiteli částku ve výši [částka] za poplatek ve výši [částka], tedy celková částka splatná Postupitelem činila [částka], a to ve 36 měsících když výpůjční úroková sazba činila 94,40% p.a. a RPSN činilo 148,77 %. Dodatkem ke smlouvě byly změněny podmínky úvěru v neprospěch Postupitele. Namísto částky [částka] bylo poskytnuto [částka] a to za cenu navýšení vlastní odměny z původní výše [částka] na 79+.[částka]. Současně tím byla navýšena RPSN z 94,96% na 148,77%. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou sankcí,j smluvní pokuta 50 % z úvěru tj. [částka],která byla splatná do deseti dnů po vzniku této pokuty. Celá Úvěrová smlouva bala navíc dle čl. 6.1 smluvních ujednání zajištěna blankosměnkou s doložkou bez protestu. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, ze dne [datum] soud zjistil, že postupitel [jméno FO] postoupil svoji pohledávku na [Jméno žalobkyně].. Jedná se o pohledávku ve výši 128 .[částka] s příslušenstvím. K postoupení došlo [datum], podepsán [jméno FO], postupitel na [Jméno žalobkyně] jako postupník a ve smlouvě je uvedena specifikace pohledávky. Z oznámení o postoupení pohledávky ze [datum] vyplývá, že postupitel [jméno FO] oznámil tímto dopisem žalovanému [Anonymizováno], že došlo k postoupení pohledávky. Je zde notářsky ověřený podpis a podací lístek o doručení dne [datum] žalovanému. Z usnesení o zastavení exekuce [spisová značka] je to usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] z [datum] a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovu sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo poté pravomocně skončeno usnesením Krajského soudu v [adresa] pobočka v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno], který Usnesení OS ve výroku o zastavení exekuce jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí doložky především z důvodu nepřiměřené úrokové sazby i smluvních pokut. Exekuční soud konstatoval, že rozhodčí nález jsoucí podkladem k provedení exekuce byl vydán orgánem, který v důsledku neplatnosti rozhodčí smlouvy neměl k jeho vydání pravomoc a nemůže být způsobilým exekučním titulem podle § 40 odst. 1pís. c) exekučního řádu. Je proto dán důvod pro zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 pís. h) o.s.ř. ve spojení s § 52 odst. 1 ex řádu. Z tohoto důvodu krajský soud napadené usnesení ve výroku I. Jako věcně správné potvrdil podle § 219 o.s.ř. Z usnesení vyplývá, že toto rozhodnutí nabylo ve výroku právní moci [datum] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] Z rozhodnutí č.j. [spisová značka] ze dne [datum] na jehož základě byla Postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řada nepřiměřených smluvních pokut i nákladů rozhodčího řízení. Jelikož nebylo v možnosteh Postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno žalované zaplatit, zahájila žalovaná vůči Postupiteli na základě exekučního titulu – vydaného rozhodčího nálezu – exekuční řízení , které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem Exekutorského úřadu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] . Postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto je vůči němu patrně vedeno neoprávněně a podal prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ust. § 268 odst. 1 pís. h) o.s.ř. Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení OS v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] a to z důvodů absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo poté pravomocně skončeno usnesením Krajského sodu v [adresa]- pobočka [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] , který usnesení OS ve výroku o zastavení exekuce jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního st. Exekuční soud učinil závěr, že Úvěrová smlouva a na ni navázaná rozhodčí doložka zakládající pravomoc rozhodce k rozhodování sporů z Úvěrové smlouvy je pro rozpor s dobrými mravy a rozpor se zákonem absolutně neplatná v důsledku čehož rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a tento nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v Exekučním řízení. Usnesení KS nabylo právní moci ve výroku o zastavení exekuce [Anonymizováno]. V průběhu exekučního řízení však soudní exekutor vymohl na Postupiteli a vyplatil žalované jakožto oprávněné částku v celkové výši [částka], která kromě původní jistiny úvěru ve výši [částka] je tvořena především nemalými částkami připadající na excesivní úroky. Tato skutečnost vyplývá nejen z exekučního spisu soudního exekutora ale i z přiložené karty klienta. Z karty klienta ke smlouvě [Anonymizováno]) a z této karty tedy vyplývá, kolik bylo uhrazeno ještě před zahájením rozhodčího řízení a před zahájením exekuce a jedná se jak i žalovaný potvrzuje, o nespornou částku [částka].Postupitel uhradil žalované před zahájením Exekuce a následně v jejím průběhu celkem [částka]. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně [spisová značka] z [datum], a to před Obvodním soudem pro [adresa] vyplývá, že byl vyslechnut rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] a potvrdil, že nikdy nebyly rozhodcům hrazeny soudní poplatky, tyto soudní poplatky byly hrazeny té pardubické rozhodčí společnosti . Výše uvedené podporuje námitku, že rozhodčí řízení neproběhlo před rozhodcem, ale před rozhodčí společností. Dále protokol o jednání před soudem prvního stupně [spisová značka] z [datum], Okresní soud ve [adresa]. Z tohoto protokolu vyplývá, že byl vyslechnut rozhodce [jméno FO], který rozhodoval i v této věci a ve své výpovědi uvádí, že bylo fakturováno rozhodčí společnosti [adresa] a byl odměňován za rozhodčí činnost rozhodčí společností [adresa]. Příjem od rozhodčí společnosti měl jednak jako společník a jednak rozhodčí společnosti [adresa] fakturoval svoje služby. Z protokolu [spisová značka] z [Anonymizováno] Obvodní soud pro [adresa], z výslechu svědka [tituly před jménem] [adresa], který byl jeden z rozhodců, výslech svědka [adresa], který byl jednatelem rozhodčí společnosti [adresa] vyplývá, že vyjádření k poplatkům a k okolnostem jejich činnosti. Z protokol [spisová značka], Okresní soud v [adresa] z [datum], na tomto jednání byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který se vyjadřuje tak, že mu nebyly hrazeny poplatky. Podstatné z jeho výpovědi je, že mu nebyly hrazeny žádné soudní poplatky. Dále je to protokol [spisová značka], Okresní soud v [adresa], byl vyslechnut svědek [tituly před jménem] [jméno FO], jakým způsobem fungovala rozhodčí společnost [adresa]. Jak byly rozdělovány jednotlivé případy mezi rozhodce, byla to rozhodčí společnost, která vystavovala faktury na zaplacení rozhodčích nálezů. Vyjadřuje se k tomu, že jediným příjmem rozhodčí společnosti jednak byly poplatky za vydání rozhodčích nálezů a jednak dotace od Úřadu práce . Společenská smlouva o založení rozhodčí společnosti [adresa] ze dne [datum]. Rozhodci tvrdily, že si rozhodčí společnost zajišťovala pouze administrativní činnost pro rozhodce, ale z předmětu podnikání vyplývá, že předmětem podnikání společnosti je rozhodčí řízení, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, nikoliv administrativní činnost. A je to upraveno v článku IV té smlouvy, byla sepsána notářským zápisem. Z notářského zápisu o změně společenské smlouvy [právnická osoba] z [datum], číslo [Anonymizováno] a tímto prokazuje právní zástupkyně žalobce, že se předmět činnosti nezměnil ani po roce 2014, jak vyplývá z tohoto notářského zápisu. Předmět činnosti tímto notářským zápisem změněn nebyl. Příloha k účetní závěrce za rok 2018, z přílohy k účetní závěrce za rok 2018, byla založena s rozvahou v plném rozsahu, žalobkyně tím dokládá pouze předmět podnikání, že předmětem podnikání i v roce 2018 je rozhodčí řízení, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona, což je stejné jako v příloze k účetní závěrce v roce 2012 k [datum], kdy byla prováděna tato účetní závěrka a předmět podnikání je rozhodčí řízení, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců. Mělo být sdělení Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Takže byla dohledána tabulka. Soud ji označil jako důkaz číslo [hodnota] a žalobkyně tedy vysvětluje, že požádali Okresní soud v [adresa], aby zaslal, kolik případů projednává nebo kolik rozhodčích spisů jednotliví rozhodci v jednotlivých letech založili soudu a z této tabulky vyplývá, že se jedná o rozhodčí nálezy společností [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Jedná se o stejné rozhodce. V minulosti se jednalo o [Anonymizováno] [právnická osoba] pak došlo ke změně, je to stále společnost [Anonymizováno], v minulosti se jmenovala jinak [Anonymizováno], [Anonymizováno] [právnická osoba]. a [Anonymizováno]. Dohoda o poskytnutí příspěvku Úřad práce ČR. smlouva odkazuje na plány realizace odborné praxe, které jsou přílohou . Plán realizace odborné praxe ze [datum].plán realizace odborné praxe z [datum], z plánu praxe vyplývá, že rozhodčí společnost [adresa] se identifikuje jako rozhodčí centrum. Co se týče jednotlivých činností, které zaměstnanci provádějí, takže z tohoto listinného důkazu vyplývá, jakou činnost prováděli absolventi nebo osoby, které prováděli praxi u rozhodčí společnosti. Jednalo se o práci s jednotnými případy, seznámení, kontrola výpočtů nákladů řízení právních zástupců, příprava důkazních materiálů, podkladů pro vydání rozhodnutí ze strany jednotlivých rozhodců a strategickým cílem bylo zdokonalení se v oblasti práce s jednotlivými právními předpisy používanými v rámci rozhodčího řízení a s těmito řízeními související,samostatnost v rámci pracovní činnosti, správnost výpočtu nákladů řízení, právní posouzení námitek stran, tvorba právních názorů, takže z toho vyplývá, že se nejednalo pouze o administrativní činnost. Další listiny byly prováděny v rámci exekuce, jedná se o listinu ke sp. zn. [spisová značka] a je to sdělení k výzvě soudu, kdy oprávněnému byla doručena výzva nadepsaného soudu, aby předložil smlouvu ze dne [datum] o zajištění služeb rozhodců, ale uzavřenou mezi oprávněným [právnická osoba] a Rozhodci. Oprávněný nadepsanému soudu sděluje, že takovou dohodu k dispozici nemá. Není tedy možné, aby z jeho strany byla předložena a rovněž ke spisové značce společnost [adresa] ke sp. zn. [spisová značka] z [datum] sdělení k žádosti soudu, k žádosti nadepsaného soudu předložení smlouvy o poskytování služeb rozhodců ze dne [datum] sdělují, že nejsou schopni předložit tuto smlouvu a další je sdělení ve věci [spisová značka] ze dne [datum] Okresnímu soudu [Anonymizováno]. Na základě vašeho přípisu vám rozhodčí společnost [adresa] sděluje, že listiny, smlouvu o zajištění služeb rozhodců ze dne 30. 4. nemůžeme zaslat, toto soudu neposkytneme z obavy, aby nezpůsobila trestní stíhání sobě. Podepsán [jméno FO], jednatel. Neúplné znění smlouvy o zajištění služeb rozhodců z [datum]. Je to smlouva o zajištění služeb rozhodců, ale v neúplném znění. Z protokolu [spisová značka] z [Anonymizováno] z výslechu rozhodně [tituly před jménem] Týleho, že byla uzavřena třístranná smlouva mezi žalovanou, rozhodci a [právnická osoba], podle níž mohou daní rozhodci vystupovat ve sporech mezi žalovanou a jejími klienty. Pokud [právnická osoba] vykonávala pouze administratrivní servis pro rozhodce, byla by uzavřena pouze smlouva mezi ní a daným rozhodcem. Není zde žádného důvodu, aby v takové smlouvě vystupovala i žalovaná, pro kterou [právnická osoba] žádné administrativní služby nevykonávala. Toto vyplynulo i z výslechu [jméno FO] březiny, který uvedl , že [právnická osoba] měla s žalovanou uzavřenou smlouvu o výkonu rozhodčích služeb ve které bylo upraveno jakým způsobem bude provedeno rozhodčí řízení. Mezi žalovanou a [právnická osoba] byla prokazatelně uzavřena dne [Anonymizováno] smlouva o zajištění služeb rozhodců. Tuto smlouvu si vyžádal OS v [Anonymizováno] ale byla poskytnuta začerněná a když vyžádal zaslání úplné smlouvy, bylo to odmítnuto z důvodu způsobení si možného trestního stíhání. Faktura číslo [hodnota] ze dne [datum]. Z této faktury vyplývá, že mezi žalovanou a rozhodci se nejednalo o úhradu rozhodčích poplatků. Ačkoliv je k faktuře přiložen seznam žalovaných klientů, tak počet případných rozhodčích poplatků neodpovídá fakturované částce a je na první pohled vyšší, než by bylo v případě rozhodčích poplatků. I s ohledem na to, že v rozhodčím spise chybí jakýkoliv záznam o tom, že by žalovaná byla vyzvána k úhradě rozhodčího poplatku a že by byl rozhodčí poplatek uhrazen vyvstává otázka zda [právnická osoba] nebyla odměňována žalovanou jinak. Mezi žalovanou a [právnická osoba] byla uzavřena smlouva z [datum] o zajištění služeb rozhodců ve znění dodatku a příloh . Z Internetové prezentace rozhodčí společnosti [adresa] plyne , že nabízela služby jednotlivých Rozhodů, rozhodce [jméno FO] uváděl na svém hlavičkovém papíře v záhlaví webovou adresu www. [Anonymizováno] a kontaktní email [e-mail]. Vlastníkem domény je [právnická osoba]. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] [Anonymizováno] ze dne [datum] a usnesení Krajského soudu v [adresa] [Anonymizováno] z [datum], že tento svědek by měl vypovídat, jakým způsobem byla zajištěna činnost rozhodců a k obsahu zajištění služeb rozhodců. Z výroční zprávy z roku 2016, výroční zpráva z roku 2017, výroční zpráva z roku 18, z roku 2019, 2020, tyto výroční zprávy dokládá žalobkyně představenstva, aby prokázaly, že společnost Profi Credit byla profesionálem v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů a tudíž si musela být vědoma neplatnosti svých smluv, rozhodčích nálezů a že exekuce vedla vědomě, protiprávně. Z dopisu z [datum], kde [jméno FO] vyzývá k okamžitému právnímu auditu všech exekucí, kde je exekučním titulem rozhodčí nález, vyzývám k zastavení všech právních exekucí, které jsou vedeny na základě rozhodčího nálezu a adresováno [právnická osoba]., doručeno bylo [datum] do datové schránky. Předžalobní výzva, žádost o vydání bez důvodného obohacení je z [Anonymizováno]. Odpověď na předžalobní výzvu, ta je z [datum] a pak je tady doručenka. Rozhodčí nález [spisová značka]–[Anonymizováno], nabyl právní moci [datum]. Z rozhodčího spisu čj. [spisová značka] je uložen OS v [adresa] a u sp. zn. [spisová značka], tak ten nám byl tedy zaslán. Právní zástupce žalobkyně rozhodčím spisem prokazuje, že rozhodčí Nález nebyl vydán rozhodcem, ale rozhodčí společností. Návrh na zahájení rozhodčího řízení, který je na čísle listu 100 nebo na čísle listu 11–1. A byl zde návrh na vydání rozhodčího nálezu, je to návrh z [datum].doručenky k doručení rozhodčího nálezu, ze které vyplývá, že doručeno bylo [datum]. aže odesílatel je [právnická osoba] a zrovna tak, co se týče výzvy k vyjádření, tak bylo doručováno společností [právnická osoba] a [jméno FO] bylo doručeno [datum] a těmito doručenkami žalobkyně dokládá, že vlastně tento rozhodčí nález vyhotovovala [právnická osoba]. Exekutorského úřadu [adresa], je to zpráva z [Anonymizováno] a je zde uvedeno: [právnická osoba], ve věci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] a na základě Vaší písemné žádosti sdělujeme, že za dobu vedení exekučního řízení bylo vymoženo celkem [částka]. Oprávněnému bylo vyplaceno 100 [adresa] Kč a právnímu zástupci povinného [tituly před jménem] [adresa] 455,02 Kč. [právnická osoba] se zde uvádí, že pro účely předání spisu je nutná aplikace budník atd.. Screenshot z exekučního spisu právní zástupce žalované uvádí, že potvrzuje částku, která byla sdělena exekučním úřadem [tituly před jménem] [jméno FO]. Mezi účastníky není sporu, že oprávněnému bylo vyplaceno [částka] a že údaje uvedené [tituly před jménem] [jméno FO] jsou nesporné. Z aktuálních rozhodnutí Městského soudu v [adresa] [Anonymizováno], dále [spisová značka] a [spisová značka]. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že i plnění, které bylo hrazeno před exekucí, se nepromlčuje.

8. Z provedeného dokazování a skutkového stavu, který účastníci nesporovali má soud za prokázané, že nárok je oprávněný. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne [Anonymizováno] s panem [jméno FO], r.č. [RČ]. Postoupení pohledávky bylo žalované Postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [Anonymizováno],.Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne [Anonymizováno] Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] jejíž součástí byla i Smluvní ujednání v nichž byla sjednána rozhodčí doložka. Na základě úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši [částka] za poplatek ve výši 79. [částka], celková částka splatná postupitelem činila [částka] a to v 36 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 94,40% p.a. a RPSN činilo 148,77 %.Jelikož nebylo v možnostech postupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči postupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [jméno FO] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která byla v rámci úvěru poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut jakož i náklady rozhodčího řízení. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno zaplatit, zahájila žalovaná vůči postupiteli na základě ex. titulu vydaného rozhodčího nálezu exekuční řízení vedené [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp.zn [spisová značka] . Postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto bylo vůči němu patrně vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého ex. titulu. Proto postupitel podal dne 21.1 2020 prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ust. § 268 odst. 1 pís. h) o.s.ř. Exekuční řízení bylo vůči postupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo pravomocně skončeno usnesení KS v [adresa] – pobočka v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne 27.5 2021, který Usnesení OS ve výroku o zastavení jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodnčí doložky především z důvodu nepřiměřené úrokové sazby i smluvních pokut. Exekuční soud přitom konstatoval, že nález byl vydán orgánem , který v důsledku neplatnosti rozhodčí smlouvy neměl k jeho vydání pravomoc a nemůže být způsobilým exekučním titulem podle § 40 odst. 1 pís. c) ex. řádu. Úvěrová smlouva je proto absolutně neplatná. Usnesení KS nabylo PM dne 1.7 2021. V průběhu exekučního řízení soudní exekutor vymohl na Postupiteli a vyplatil žalované jako oprávněné částku v celkové výši [částka], která byla krom původní jistiny úvěru ve výši [částka] tvořena především nemalými částkami připadající na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Postupitel navíc ještě před zahájením exekuce uhradil žalované částku [částka] jak vyplývá z Karty klienta. Postupitel uhradil žalované před zahájením exekuce a následně v jeho průběhu částku v celkové výši [částka] ačkoliv reálně obdržel od žalované částku ve výši [částka]. Žalobkyně se domáhala svých nároků předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř., ale žalovaná požadovanou částku neuhradila. Spornou zůstala otázka vznesené námitky promlčení. Úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy z důvodu nepřiměřené úrokové sazby a smluvních pokut. To, co bylo vymoženo, je v nepoměru s výší poskytnutého plnění a dopadá i na rozhodčí doložku, rozhodčí nález je tak nicotný a nevykonatelný exekuční titul a v návaznosti na tento závěr exekuční soud zastavil exekuci, čímž vzniklo bezdůvodné obohacení, kdy zastavením exekuce odpadl procesní důvod, pro který si mohla žalobkyně neoprávněně vymožené plnění ponechat. Nárok promlčen není a i pokud by byl, tak námitka promlčení žalované je v rozporu s dobrými mravy a s ohledem na postup žalované, není ničím jiným než zneužitím práva. Co se týče námitky promlčení ohledně uhrazených částek,do zahájení exekuce, soud ve stručnosti odkazuje na judikaturu Městského soudu v Praze, [spisová značka], dále [spisová značka] a [spisová značka]. Kde odvolací soud došel k závěru, že pohledávky uhrazené před nařízením exekuce promlčeny nejsou. Už bylo dávno před tím judikováno, že se jedná o absolutně neplatnou úvěrovou smlouvu, neplatnou doložku, neboť rozhodovala [právnická osoba] místo rozhodce, rozhodčí nález je nicotný takže soudy dospěly k závěru, že jak ty částky před zahájením exekuce, tak ty částky po zahájení exekuce, zde se jedná o celkovou částku [částka], tak promlčecí lhůta běží až od doby zastavení exekuce, od doby kdy odpadá procesní překážka, objektivní lhůta může začít běžet až poté, nikoliv dřív.

9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku (dále jen OZ) soud posuzoval právní poměry mezi účastníky vzniklé z uzavření smlouvy o úvěru a rozhodčí doložky podle právních předpisů účinných v době jejich uzavření. Soud nejprve zkoumal, zda došlo k postoupení žalované pohledávky ze strany původního dlužníka z úvěrové smlouvy na žalobce, a to s ohledem na vznesené námitky žalované. Po zvážení všech okolností soud dospěl na základě výše popsaného skutkového stavu k závěru, že došlo k řádnému postoupení žalované pohledávky ze strany původního dlužníka z úvěrové smlouvy na žalobce v souladu s § 1879 OZ a toto bylo v řízení žalobcem jednoznačně prokázáno. Opačný závěr neodpovídal zjištěnému skutkovému stavu. Žalobce doložil soudu oznámení ze dne. 11.2 2021 doručeno 16.2 2021učiněné panem Šmídem, ve kterém oznamuje žalované postoupení pohledávky na žalobce, přičemž postoupení pohledávky je doloženo doručenkou. K námitce žalovaného ohledně řádného oznámení o postoupení předmětné pohledávky žalované ve smyslu § 1882 OZ soud uvádí, že z výše popsaného zjištěného skutkového stavu jednoznačně vyplývá, že žalované bylo postoupení pohledávky postupitelem řádně oznámeno dopisem z [datum], doručeným stejného dne, resp. smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla doručena žalovanému [datum], jak vyplývá z podacího lístku. Soud dále posuzoval uzavřenou smlouvu o úvěru č. [hodnota] mezi účastníky, a to podle § 2395 a následující OZ, přičemž v této otázce vyšel ve smyslu § 135 odst. 2 zákona č. 99/63 Sb. o.s.ř., ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.). Jak přitom jednoznačně vyplývá z výše popsaného skutkového stavu, mezi stranami byla sjednána úvěrová smlouva, přičemž byla značným překročením únosné míry úrokového zatížení při poskytování spotřebitelských úvěrů, dluh byl zajištěn řadou řetězených smluvních pokut a výsledná vymáhána částka po žalobci, resp. jeho právním předchůdci, tak byla v kontextu všech okolností posuzované věci v rozporu s dobrými mravy. Soud se tak zcela ztotožňuje s hodnocením úvěrové smlouvy tak, jak jej provedly již exekuční soudy v předcházejících řízeních a uzavírá, že uzavřená smlouva o úvěru je neplatná (srovnej § 580 OZ), a to pro rozpor s dobrými mravy a rovněž pro zjevnou nespravedlnost vůči právnímu předchůdci žalobce. Soud se dále zabýval platností sjednané rozhodčí smlouvy a účinky na základě ní vydaného rozhodčího nálezu, přičemž ohledně těchto skutečností rovněž vycházel ve smyslu § 135 odst. 2 o.s.ř.. V usneseních [spisová značka] ze dne 23.10 2020 a [spisová značka] ze dne 27.5 2021 bylo postaveno najisto, že rozhodčí smlouva ze dne je neplatná, a to v návaznosti na neplatnost úvěrové smlouvy. Vzhledem k této skutečnosti, ani později na základě ní vydaný rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem k zahájení, nařízení a vedení exekuce, jelikož rozhodce neměl k vydání předmětného rozhodčího nálezu pravomoc. Soud v řízení nenabyl o správnosti těchto závěrů žádných pochybnosti, proto se s nimi zcela ztotožnil a plně na ně odkazuje. K jednotlivým námitkám žalované soud v prvé řadě odkazuje na odůvodnění citovaných usnesení a rovněž s nimi nad rámec tohoto vypořádání v následujících odstavcích tohoto rozsudku /ve výše uvedeném odstavci došlo k chybě. Soud vyšel z Krajského soudu v [adresa], pobočka v Olomouci [spisová značka] ze dne [datum], kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v [adresa] Exe 2233/2011-77 ze dne [datum]). K žalovanou namítané nemožnosti přezkumu exekučního titulu v exekučním řízení se již opakovaně vyjadřoval Nejvyšší soud ČR a rovněž i Ústavní soud – srov. v této souvislosti například již. cit. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3194/18, kde Ústavní soud uvedl následující: „Ústavní soud ve své judikatuře vychází ze zásady, že „námitky vůči vadám nalézacího řízení (resp. rozhodnutí jako jeho výsledku) zásadně nelze přenášet do řízení exekučního“ [nález sp. zn. Pl. ÚS 9/15 ze dne [datum] (N 138/86 SbNU 333; 338/2017 Sb.), bod 24]. Platí totiž, že „[e]xekuční řízení je ze své podstaty určeno pouze pro faktický výkon rozhodnutí, nikoliv pro autoritativní nalézání práva. Stejně tak není ani řízením přezkumným“ [nález sp. zn. I. ÚS 871/11 ze dne [datum] (N 15/64 SbNU 155)]. Avšak „z této zásady existují obecně přijímané výjimky, podle nichž je v exekučním řízení možné hodnotit i zásadní vady exekučního titulu“ [viz již citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 9/15, bod 24].“ Ústavní soud v cit. nálezu poté uvedl, že taková výjimka je dána jednak „v případech, v nichž rozhodčí doložka neobsahovala dostatečně transparentní pravidla pro výběr rozhodce, a nesplňovala tedy veškeré náležitosti, jak byly konkretizovány v judikatuře.“, ale rovněž také v případech, pokud je s dlužníkem – spotřebitelem uzavřena úvěrová smlouva za zjevně nepřiměřených, nemravných a zjevně nespravedlivých podmínek. Ústavní soud konkrétně uvedl, že by „ochraně takových věřitelů neměla být poskytována soudní ochrana, a to ani v exekučním řízení, neboť ochrana takto nabytých práv stojí zcela mimo účel civilního procesu, resp. mimo základní hodnotový rámec práva jako normativního systému (již citovaný nález sp. zn. I. ÚS 199/11; obdobně obiter dictum v již citovaném nálezu sp. zn. III. ÚS 562/12). Tato východiska Ústavní soud aplikoval v nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12 ze dne [datum] (N 226/75 SbNU 527), který se opět týká exekuce vedené na základě rozhodčího nálezu. Rozhodčí doložka byla v daném případě sjednána v souvislosti s úvěrem ve výši [částka]. Úvěrová smlouva „deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 %“ a součástí „formulářově předtištěných“ všeobecných obchodních podmínek byla ujednání o zajištění prostřednictvím dvou biankosměnek a o souboru sankcí (smluvních pokut) dopadajících na dlužníka (úvěrovaného; podrobněji k obsahu smlouvy viz bod 21 nálezu sp. zn. III. ÚS 4084/12). Ústavní soud dospěl k závěru, že smlouva s takovým obsahem naplňuje kritéria zjevné nespravedlnosti podle nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11, a dovodil, že z těchto důvodů neměl rozhodce pravomoc ve věci rozhodnout (body 22-25), i když rozhodčí doložka splňovala požadavky na transparentní určení rozhodce (bod 26).“ Ústavní soud v cit. nálezu poté uzavřel (bod 17), že v každé v tomto nálezu uvedené věci, ve které byla dovozena výjimka z jinak obecného pravidla zapovězení věcného přezkumu rozhodčího nálezu v exekučním řízení, Ústavní soud hodnotil, zda „byla uzavřena platná rozhodčí doložka a zda tedy měl rozhodce pravomoc ve věci rozhodnout - jinak vyjádřeno, zda účastníci řízení nebyli zbaveni práva projednat svou věc před soudem, aniž by se tohoto práva v dané věci řádně (ústavně konformním způsobem) vzdali, což by znamenalo porušení práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. I v případě, že Ústavní soud dospěl k závěru o zjevné nespravedlnosti hmotněprávní smlouvy jako celku (nález sp. zn. III. ÚS 4084/12, blíže popsaný v bodě 15) nebo o jejím možném rozporu s dobrými mravy (nález sp. zn. III. ÚS 4129/18, blíže popsaný v bodě 16), vyvodil z toho nedostatek navazující rozhodčí smlouvy, tím i absenci pravomoci rozhodce, a tedy nutnost zastavit exekuci.“ V podrobnostech soud odkazuje i na další pasáže citovaného nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3194/18, se kterými se soud ztotožňuje a vycházel z těchto ústavně-právních hledisek i při posouzení předmětné věci. V každém případě již z výše uvedeného je patrné, že judikatura Nejvyššího soudu ČR i Ústavního soudu je již ustálena v závěru, že rozhodčí nález je možné přezkoumávat i v exekučním řízení, a to v případě jeho zásadních vad – zejm. pokud je vydaný rozhodcem, který neměl pravomoc ve věci rozhodnout. Tuto pravomoc přitom soud nemá nejenom v těch případech, pokud rozhodčí pravomoc nebyla vůbec sjednána (např. jedna ze stran neprojevila řádně svou vůli pravomoc rozhodce založit tím, že by rozhodčí smlouvu řádně podepsala), ale rovněž v případě, že soud dospěje po zjištění skutkového stavu věci k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva (se spotřebitelem) je pro spotřebitele zjevně nespravedlivá nebo je v rozporu s dobrými mravy. V takových případech je dovozen rovněž nedostatek navazující rozhodčí smlouvy, tím i absence pravomoci rozhodce, a je tedy nutné následně (i bez návrhu) zastavit exekuci. Soud v návaznosti na výše uvedené musí zcela odmítnout argumentaci žalované, že rozhodčí nález sám o sobě představuje právní titul pro přijetí částek vymožených v exekučním řízení, když tento rozhodčí nález v souladu s výše uvedeným neměl od počátku (ex tunc) žádných právních účinků (lze rovněž říct, že je nicotný), jelikož rozhodoval rozhodce, který k tomu neměl pravomoc – srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 1707/17, ve kterém soudy posuzovaly skutkově obdobnou věc a dovodili, že v těchto případech nedochází při zastavení exekuce exekučním soudem ke zrušení vykonatelného exekučního titulu, nýbrž jde „o situaci, ve které vydaný rozhodčí nález nikdy nebyl způsobilým exekučním titulem, a v předmětné věci neměla být exekuce vůbec nařízena. Stěžovatelka tedy od počátku neměla z titulu předmětného rozhodčího nálezu žádnou povinnost.“ Soud tak v poměrech projednávané věci uzavírá, že rozhodčím nálezem nemohla být žalobci stanovena jakákoliv povinnost vymáhaná v exekučním řízení a rovněž na základě něho nebylo možné exekuční řízení vůbec vést, jelikož tento rozhodčí nález neměl od počátku žádných právních účinků. V této souvislosti jsou rovněž liché odkazy žalované na „starou“ judikaturu Nejvyššího soudu (do roku 2012), se kterými se zcela vypořádal již Krajským soudem v [adresa], pobočka v Olomouci č. j. [spisová značka] dne [datum]. když zejména uvedl, že v právním posouzení důsledků „vykonatelnosti a způsobilosti rozhodčích nálezů být exekučními tituly zaznamenalo v uplynulých letech v doktrinální teorii (a z toho vyplývající judikatorní praxi soudů) zásadní posun. Běží o posun tak markantní, že je zcela nadbytečné a zavádějící zabývat se nyní při přezkumu prvostupňového usnesení vydaného v roce 2021 přístupy a nakonec i judikáty vydanými a publikovanými ve Sbírce v roce 2009, 2010 nebo 2011. Toho si je s určitostí vědom i odvolatel a citací těchto rozhodnutí v odvolání se snaží toliko odklonit odvolací soud od otázek aktuálních. Stejně tak pokud běží o usnesení jednotlivých krajských soudů na území České republiky, ty vzhledem k jejich charakteru nemají zevšeobecňující charakter a nejsou pro rozhodnutí odvolacího soudu prejudicielní.“ V dalších podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění citovaného usnesení, ze kterého, jak již bylo uvedeno, v této otázce vycházel. Soud se dále zabýval otázkou vznesené námitky promlčení Nejprve musel určit podle kterého právního předpisu bude tuto problematiku posuzovat. Shodně s žalobkyní má soud za to, že je pro určení počátku a délky běhu promlčecí lhůty v tomto případě třeba použít občanský zákoník účinný od 1.1 2014 neboť ke vzniku bezdůvodného obohacení došlo za účinnosti tohoto právního předpisu. Podle § 619 odst. 1,2 obč. zák. platí, že jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a to je tehdy pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech, rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 629 odst. 1 obč. zák. promlčecí lhůta trvá tři roky. Subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 619 ve spojení s § 621 OZ k uplatnění práva na vydání počíná běžet nejdříve okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, což je nejdříve okamžikem, kdy exekuční soud v exekučním řízení určí (to je uvede alespoň v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky a toto rozhodnutí doručí žalobci (nebo okamžikem, kdy se o něm žalobce prokazatelně dozví jiným způsobem). Výše uvedené závěry podporuje rovněž logická úvaha, že osoba domáhající se vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněně vedené exekuce v důsledku zjištění, že vydaný rozhodčí nález nemá právních účinků (je nicotný) by neměla mít při takovém postupu co do otázky promlčení nároku (méně práv, než kolik by se jí dostalo, kdyby byl rozhodčí nález odklizen) pro nedostatek pravomoci rozhodce než soudní řízení vedené podle úpravy obsažené v zákoně o rozhodčím řízení, když lze říct , že se jedná svou povahou o závažnější vadu rozhodčího nálezu (srovnej obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). V této souvislosti soud rovněž poukazuje na již ustálený výklad běhu objektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 107 odst. 2 zákona č. 40/64 Sb. Občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 201, který se prosadí i za účinnosti nové právní úpravy, podle které objektivní promlčecí lhůta k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení z důvodu, který odpadl u soudu, počíná běžet právní mocí rozhodnutí, kterým byl zrušen pravomocný soudní akt, na jehož základě bylo plněno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [datum] sp.zn. [spisová značka]. Ke splnění předpokladu pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby pak nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Subjektivní promlčecí doba proto může začít běžet nejdříve s počátkem lhůty objektivní. V projednávaném případě bylo usnesením o zastavení exekuce fakticky odklizeno rozhodnutí o nařízení exekuce, na základě něhož právní předchůdce žalobce žalované plnil. Zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1, písm. h/ o.s.ř. lze přitom v této souvislosti připodobnit ke zrušení rozhodnutí o nařízení exekuce a mělo by být obdobné právní důsledky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp.zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kde bylo dovozeno, že pravomocné rozhodnutí o nařízení exekuce nemusí být nutně výslovně zrušeno pro nezákonnost, avšak pro zjištění jeho nezákonnosti postačí, je-li tato konstatována jiným, později vydaným rozhodnutím soudu, vedle něhož nemůže původní rozhodnutí o nařízení exekuce obstát. Takovým rozhodnutím je i usnesení o zastavení exekučního řízení z důvodu, že se vykonávané rozhodnutí nestalo dosud vykonatelným. V poměrech projednávané věci je v návaznosti na výše uvedené právní závěry nutné uzavřít, že k promlčení nároku žalobci na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněně vedené exekuce nedošlo. V řízení bylo totiž zjištěno, že závěr o nicotnosti předmětného rozhodčího nálezu, resp. o neplatnosti sjednané úvěrové a rozhodčí smlouvy, byl poprvé vysloven teprve v usnesení Okresního soudu v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne 23.10 2020 a to z důvodu absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a navazující rozhodčí doložky, zejména s ohledem na excesivně vysokou úrokovou sazbu a nepřiměřenost smluvních sankcí. Exekuční řízení bylo pravomocně skončeno usnesení KS v [adresa] – pobočka v Liberci č.j. [spisová značka] ze dne 27.5 2021, který Usnesení OS ve výroku o zastavení jako věcně správné potvrdil a navázal na právní závěry soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti Úvěrové smlouvy a na ni navazující rozhodčí doložky především z důvodu nepřiměřené úrokové sazby i smluvních pokut a subjektivní promlčecí lhůta proto nemohla žalobci před podáním žaloby uplynout. Soud k tomu dodává, že se zabýval i uplynutím objektivní promlčecí lhůty ve smyslu § 638 OZ, která rovněž před podáním žaloby zjevně neuplynula. Na základě výše uvedeného soudu dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná, když žalovaná od žalobce vymohla v nezákonně vedeném exekučním řízení žalovanou částku ve výši [částka], ačkoliv pro to neměla oporu v hmotném právu. Jednalo se z její strany o bezdůvodné obohacení, na jehož vrácení má žalobce nárok. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve výši [částka] v přiměřené lhůtě stanovené výzvou právního předchůdce žalobce ze dne 10.6 2022 náleží žalobci i zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od 26.6 2022 tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté částky v rámci předžalobní výzvy od 26.6 2022 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení. , ocitla se se splacením dluhu v prodlení a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a dále za právní zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. za 7 úkonů právní služby po [částka] ve smyslu ust. § 7 . Tarifní hodnota dle ust. § 8 odst. 1 vyhl. 177/96 Sb. činí částku [částka]. (Převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy ze dne 10.6 2022, sepis žaloby na vydání bezdůvodného obohacení ze dne 27.5 2024, sepsání repliky ze dne 31.7 2024, sepis doplnění judikatury ze dne 17.12 2024, účast na soudním jednání dne 15.1 2025 a účast na soudním jednání dne 16.5 2025. Dála 5x režijní paušál po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 AT a 2x režijní paušál po [částka] za úkony učiněné po novele AT účinné od 1.1 2025 tj. za účast na soudních jednáních dne 15.1 2025 a dne 16.5 2025, dohromady tedy [částka]. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, které z částky [částka] činí [částka] ( potvrzení registrace k DPH bylo přiloženo k žalobě). Celkem tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náleží [částka].

Poučení