23 C 193/2011-576

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Holubovou v právní věci žalobců (a současně za jejich účasti jako dalších účastníků řízení): a) [titul] [jméno] [příjmení], narozená dne [datum] bytem [adresa] b) [titul] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] c) [titul] [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] a rovněž za účasti dalších účastníků řízení: 1. [název] [anonymizována čtyři slova], [IČO] sídlem [adresa] adresa pro doručování: [adresa] 2. [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] bytem [adresa] o nahrazení správního rozhodnutí, o náhradě za vyvlastnění na základě - rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov] ze dne 27. 4. 2011, [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov] ze dne 9. 8. 2011 [číslo jednací], sp. zn [číslo jednací], ve znění opravného rozhodnutí [úřad] [anonymizováno] [územní celek] ze dne 1. 9. 2011 [číslo jednací], - rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov] ze dne 9. 5. 2011, [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov] ze dne 9. 8. 2011 [číslo jednací], sp. zn [číslo jednací], - rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov] ze dne 2. 2. 2012, [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov] ze dne 22. 3. 2012 [číslo jednací], sp. zn [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Náhrada za vyvlastnění odnětím vlastnického práva žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] k podílu 1 k pozemkům - parc. [číslo] plocha a parc. [číslo] ostatní plocha, dále k vedlejší stavbě – drobné dřevěné stavbě bez základů, sloužící jako sklad na pozemku parc. [číslo] k venkovním úpravám: plotu ze strojového pletiva – oplocení pozemku parc. [číslo] trvalým porostům: ovocné dřeviny – 3 ks třešeň vysokokmen, 5 ks jabloň vysokokmen, 1 ks líska , 3 m2 ostružiník a okrasné dřeviny: 1 ks javor jasnolistý, 4 ks vrba, vše v k. ú. [obec] se stanovuje částkou 103 095 Kč a v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov], ze dne 27. 4. 2011, [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze dne 9. 8. 2011 [číslo jednací] sp. zn [číslo jednací] ve znění opravného usnesení ze dne 1. 9. 2011 [číslo jednací].

II. Náhrada za vyvlastnění odnětím vlastnického práva žalobců [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] studni umístěné na parc. [číslo] venkovním úpravám- plotu, ocelovým vratům na pozemku parc. [číslo] trvalým porostům, vše v k. ú. [obec] se stanovuje částkou 146 160 Kč a v tomto rozsahu se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov] ze dne 9. 5. 2011, [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze dne 9. 8. 2011 [číslo jednací] sp. zn [číslo jednací].

III. Náhrada za vyvlastnění odnětím vlastnického práva žalobců [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba: [obec], [adresa], rod. dům, v k. ú. [obec] se stanovuje částkou 2 414 420 Kč, tedy pro každého z nich částkou 1 207 210 Kč, a takto se nahrazuje rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov] ze dne [datum] (vypraveného dne [datum]), [číslo jednací] ve spojení s rozhodnutím [úřad] [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne 22. 3. 2012 [číslo jednací] sp. zn [číslo jednací].

IV. Žalobci, každý v rozsahu jedné třetiny, jsou povinni zaplatit České republice náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozhodnutí na účet Krajského soudu v Ostravě.

V. Další účastník řízení [název] [anonymizována čtyři slova] je povinen zaplatit České republice náklady řízení ve výši 9 223, [částka] ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí na účet Krajského soudu v Ostravě.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] se žalobci [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] domáhali nahrazení rozhodnutí [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov], ze dne 9. 8. 2011, [číslo jednací], ve znění opravného rozhodnutí ze dne 1. 9. 2011, [číslo jednací], a ze dne 9. 8. 2011, [číslo jednací], tak, aby návrh na vyvlastnění tam označených nemovitých věcí byl zamítnut.

2. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] se žalobci [titul] [jméno] [příjmení], [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] domáhali nahrazení rozhodnutí [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov], ze dne 22. 3. 2012, [číslo jednací], tak, že žalobcům se vlastnické právo k označeným nemovitým věcem neodnímá a návrh [název] [anonymizováno 6 slov] na odnětí vlastnického práva se zamítá.

3. Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne [datum] se žalobce [titul] [jméno] [příjmení] domáhal změny rozhodnutí [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov], ze dne 1. 9. 2011, [číslo jednací], tak, že se nezamítá odvolání žalobce [titul] [jméno] [příjmení] proti všem výrokům rozhodnutí o vyvlastnění vydaným [stát. instituce] [část obce], [anonymizována tři slova] dne 27. 4. 2011 pod [číslo jednací], případně, že se napadené rozhodnutí zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

4. Krajský soud částečným rozsudkem ze dne 10. 8. 2016 č. j. 23C 193/2011- 234 žaloby žalobců směřující proti vyvlastnění nemovitých věcí žalobců zamítl. Vrchní soud v Olomouci svým rozsudkem ze dne 31. 5. 2017 č. j. 1 Co 3/2017-272 k odvolání žalobců částečný rozsudek krajského soudu potvrdil. Nejvyšší soud v Brně svým usnesením ze dne 12. 6. 2018 č. j. 21 Cdo 842/2018-365 dovolání žalobců odmítl. Ústavní soud svým usnesením ze dne 21. 1. 2020 sp. zn. I. ÚS 2556/18 odmítl ústavní stížnost stěžovatelů.

5. Částečný rozsudek o zamítnutí žalob proti vyvlastnění nemovitých věcí ve vlastnictví žalobců nabyl právní moci dne [datum].

6. Žalobci, pokud jde o výši stanovené náhrady za vyvlastnění, uváděli, že by jim postačoval starší srovnatelný dům, podle nabídek na trhu by měli dostat cca 5 milionů korun, podle nich vyvlastněné pozemky by bylo nutno posuzovat jako stavební pozemky. Naposledy u jednání dne [datum] žádali, aby náhrada za vyvlastnění byla stanovena částkou 4 400 000 až 9 000 000 Kč, když je nutno vzít v úvahu, že jde o rodinný objekt, který je i podnikatelským objektem. V té souvislosti odkázali na znalecký posudek [titul] [jméno] [příjmení].

7. Krajský soud v prvé řadě uvádí, že o žalobě rozhodl po řízení provedeném podle části páté o.s.ř. V těchto věcech (projednaných podle části páté o.s.ř.) nejde o přezkum rozhodnutí správního orgánu, ale o projednání věci v řízení občanskoprávním. Pokud tedy předmětem žaloby bylo také posouzení výše stanovené náhrady za vyvlastnění nemovitých věcí, pak krajský soud vycházel ze skutečnosti, že ke dni právní moci rozhodnutí o vyvlastnění (ke dni 20. 7. 2017, tj. k datu právní moci částečného rozsudku krajského soudu ze dne 10. 8. 2016 č. j. 23C 193/2011-234) přešlo vlastnické právo k vyvlastněným nemovitým věcem na Českou republiku s příslušností hospodaření pro [název] [anonymizována čtyři slova]. Nabytí právní moci tohoto rozhodnutí je rozhodným datem pro stanovení výše náhrady za vyvlastnění, tedy pro ocenění vyvlastněných nemovitých věcí (viz ust. § 28 odst. 3 zák. č. 184/2006 Sb. ve znění platném do 31. 1. 2013).

8. Protože žalobci podali své žaloby v roce 2011 a 2012 bylo nutno i tu část žaloby, kdy žalobci brojí proti výši stanovené náhrady za vyvlastnění projednat podle zák. č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2012 (viz Čl. II bod 2 zákona č. 405/2012 Sb.) a podle ustanovení Části páté občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013.

9. Krajský soud v průběhu řízení provedl dokazování a zjistil toto:

10. Z rozhodnutí [název] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov] ze dne 9. 8. 2011 [číslo jednací], sp. zn [číslo jednací] (ve znění opravného usnesení) bylo zjištěno, že bylo zamítnuto odvolání žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] a rozhodnutí [stát. instituce] [část obce], [anonymizováno 6 slov], jímž rozhodl o odnětí vlastnického práva k pozemku p. [číslo] ostatní plocha o výměře 258 m2 a pozemku p. [číslo] ostatní plocha o výměře 216 m2, dále vlastnického práva k vedlejší stavbě, venkovním úpravám a trvalým porostům, vše v [katastrální uzemí], jejichž vlastníky jsou [jméno] [příjmení] v rozsahu tří čtvrtin a žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] v rozsahu jedné čtvrtiny ve prospěch České republiky s příslušnosti hospodaření [název] [anonymizována čtyři slova], za náhradu ve výši 112.865 Kč, bylo potvrzeno.

11. Z rozhodnutí [název] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov], ze dne 9. 8. 2011, [číslo jednací], bylo zjištěno, že bylo potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] [část obce] ze dne 9. 5. 2011, [číslo jednací], kterým byla vyvlastněna vlastnická práva k pozemkům parc. [číslo] studni umístěné na pozemku parc. [číslo] venkovním úpravám – plotu a ocelovým vratům na pozemku parc. [číslo] trvalým porostům, vše v [katastrální uzemí], ve společném jmění manželů - žalobců [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] za náhradu ve výši [částka].

12. Z rozhodnutí [úřad] [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno 7 slov], ze dne 22. 3. 2012, [číslo jednací], bylo zjištěno, že bylo potvrzeno rozhodnutí [stát. instituce] [část obce] ze dne 2. 2. 2012, [číslo jednací], kterým byla vyvlastněna vlastnická práva k pozemkům parc. [číslo] budově vše v [katastrální uzemí], ve vlastnictví žalobců [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] (každého v rozsahu 1) za náhradu ve výši 1 875 630 Kč.

13. Usnesením ze dne 13. 11. 2018 č. j. 23C 193/2011-422 soud ustanovil znalkyní [titul] [jméno] [příjmení] k vypracování znaleckého posudku a uložil jí určit cenu zjištěnou podle cenového předpisu a cenu obvyklou pozemků p. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] včetně jejich součástí a příslušenství vše v k. ú. [obec], pro účely stanovení náhrady za vyvlastnění podle § 10 zák. č. 184/2006 Sb., ve znění účinném do 31. 1. 2013, a to podle cenových předpisů účinných ke dni právní moci rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí, tj. ke dni 20. 7. 2017 a ke dni vypracování znaleckého posudku.

14. Ze znaleckého posudku znalkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že znalkyně provedla místní šetření. Popsala, že předmětné pozemky a stavby se nacházejí na území [územní celek], v části [obec], v [katastrální uzemí], jsou umístěny v severní okrajové části obce, v těsné blízkosti rychlostní komunikace [anonymizována dvě slova], po její pravé straně ve směru jízdy z [obec] do [obec], přibližně 250 m za sjezdem [číslo]. Rodinný dům je označen [adresa]. V blízkosti předmětu ocenění se nacházejí převážně rodinné domy a drobné živnostenské objekty. Centrum [územní celek] je vzdálené asi 3,5 kilometrů. Příjezd je přímo z komunikace [anonymizována dvě slova]. Vzdálenost zastávky autobusu je přibližně 200 m. V místě je možnost napojení na veřejný vodovod, elektrickou síť a zemní plyn. Kanalizace je svedena do žumpy. Dům je samostatně stojící, dvoupodlažní s plochou střechou. Příslušenství domu tvoří přípojka vody, přípojka plynu, pilíř HUF, zpevněná plocha z dlaždic, zpevněná plocha asfaltová a žumpa. Na dalších pozemcích se nacházejí venkovní úpravy, studna, vedlejší stavba a trvalé porosty. Pokud jde o pozemek parc. č. st. [číslo], pak tento je částečně zastavěn stavbou rodinného domu [adresa], zbytek je zpevněný a nacházejí se na něm venkovní úpravy. V územním plánu je veden jako "plochy dopravní infrastruktury silniční, plochy asanací", stejně jako pozemek parc. [číslo] který byl původně využíván jako zahrada k rodinnému domu [adresa] a tvořil s ním jednotný funkční celek. Na pozemku se nacházely ke dni ocenění studna a venkovní úprava. Pozemek [parcelní číslo] je oddělen od pozemku parc. č. st. [číslo] obecní komunikací parc. [číslo]. Pozemek p. [číslo] je oddělen od pozemku parc. č. st. [číslo] obecní komunikací. [číslo]. Na pozemku se nachází venkovní úpravy. V územním plánu jsou pozemky vedeny jako "plochy smíšené výrobní a skladování". Pozemek p. [číslo] je oddělen od pozemku parc. č. st. [číslo] vodním tokem p. [číslo] který je ve vlastnictví [územní celek]. Je využíván společně s rodinným domem [adresa] a tvořil s ním jednotný funkční celek. Na pozemku se k datu ocenění nacházely vedlejší stavba – kůlna, venkovní úpravy a trvalé porosty. V územním plánu je veden jako„ plochy dopravní infrastruktury silniční". Stavba rodinného domu [adresa] je součástí pozemku parc. č. st. [číslo], rodinný dům je samostatně stojící, nepodsklepený, se dvěma nadzemními podlažími, zděný. V domě je jedna bytová jednotka o velikosti 4 +1 s příslušenstvím. Část prvního nadzemního podlaží tvoří sociálně-administrativní zázemí sousední truhlářské dílny. Doklady o stáří domu nebyly doloženy. Podle údajů uvedených ve spisu byl dům vystavěn přibližně v roce 1948. V roce 2001 byl proveden rozvod zemního plynu a instalován plynový kotel pro vytápění a elektrické zásobníkové ohřívače pro ohřev teplé vody. Od vzniku stavby byly provedeny modernizace sociálního zařízení a kuchyně. Technický stav k datu ocenění je dobrý, odpovídá stáří, provedeným úpravám, ale v poslední době neprováděné pravidelné údržbě. Příslušenství pozemku p. [číslo] je představováno jednoduchou dřevěnou nepodsklepenou stavbou, využívanou jako kůlna. Dále jde o venkovní úpravy, které se nacházejí na pozemcích parc. č. st. [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Tvoří je přípojky inženýrských sítí, zpevněné plochy, oplocení, žumpa, opěrná zídka, pilíř HUP, na pozemku parc. [číslo] je kopaná studna. Trvalé porosty se nacházejí na pozemku parc. [číslo]. Znalkyně v prvé řadě provedla ocenění cenou zjištěnou k datu 20. 7. 2017 (k datu nabytí právní moci rozhodnutí o vyvlastnění). Konstatovala, že cena podle cenového předpisu k datu 20. 7. 2017 činí částku 1 729 160 Kč, cenu podle cenového předpisu ke dni 22. 4. 2020 (ke dni vypracování znaleckého posudku) stanovila ve výši 1 379 550 Kč. V další části znaleckého posudku znalkyně provedla ocenění nemovitých věcí cenou obvyklou a to na základě porovnání s obdobnými k datu ocenění volně prodejnými nemovitostmi. Porovnání provedla samostatně pro pozemek parc. [číslo] s domem [adresa] a samostatně pro nezastavěné stavební pozemky – parc. [číslo]. Prováděla šetření v katastru nemovitostí (v období let 2017 až 2020) a v realitní inzerci (v období od 3/ 2020 do 5/ 2020). Pokud se jedná o pozemky, které byly obchodovány samostatně, pak znalkyně vycházela ze 13 transakcí v obcích [část obce], [obec], [obec] a [část obce]. Šlo o pozemky, které byly určené dle současně platného územního plánu jako pozemky k zastavění rodinnými domy. Ceny těchto pozemků se pohybovaly v rozpětí od 800 Kč/m2 do 1 226 Kč/m2. Při stanovení ceny obvyklé k 20. 7. 2017 konstatovala, že v předmětném území nebyly realizovány prodeje, které by bylo možno použít pro porovnání, znalkyně uvedla, že předpokládá, že se ceny meziročně během let 2017 a 2018 výrazně nezměnily. Pokud jde o ocenění k 22. 4. 2020, pak znalkyně nenalezla realizované prodeje stavebních pozemků, proto použila realitní inzerci. Při ocenění pozemku zastavěného stavbou vyšla z 11 transakcí v k. ú. [obec], [obec], [obec], [obec] [obec], [obec], [část obce], [obec], [obec] a [část obce]. Šlo o transakce zjištěné v katastru nemovitostí a prostřednictvím realitní inzerce.

15. Pokud jde o cenu k 20. 7. 2017, pak dospěla k závěru, že cena obvyklá pozemku p. č. st. [číslo] činí celkem 2 414 420 Kč, cena pozemků [parcelní číslo] činí celkem 99 180 Kč, pozemku p. [číslo] činí částku 187 920 Kč, cena pozemku p. [číslo] činí částku 224 460 Kč a cena pozemku [parcelní číslo] činí částku [částka] [částka].

16. Pokud jde o cenu k 22. 4. 2020, dospěla k závěru, že cena obvyklá pozemku p. č. st. [číslo] (s domem) činí celkem 2 704 410 Kč, cena pozemku [parcelní číslo] činí celkem 128 820 Kč, pozemku p. [číslo] činí částku 244 080 Kč, cena pozemku p. [číslo] činí částku 291 540 Kč a cena pozemku [parcelní číslo] činí částku 61 020 Kč.

17. Z vyjádření znalkyně ze dne [datum] (čl. 551) krajský soud zjistil, že vzhledem k období, kdy měly být ceny stanoveny, byl výběr srovnávacích objektů komplikovaný a byl problém nalézt dostatečný počet reprezentantů v konkrétním místě. Proto byly použity jednak zobchodované nemovitosti a nemovitosti nabízené v realitní inzerci v okrese [obec] a [obec]. Případné rozdílosti v umístění a jiných parametrech srovnávacích objektů vyjádřila použitím koeficientů ve výpočtu. Pokud jde o realitní inzerci, kterou doložili žalobci, pak uvedla, že z popisů jednotlivých objektů není vždy jasný technický stav objektů, jeho stáří, plocha podlaží a vybavení interiérů. Na základě těchto podkladů bez možnosti náhledu do kompletní nabídky zveřejněné na realitním serveru není možné zodpovědně provést srovnání porovnávací metodou. Ve znaleckém posudku použila údaje z realitní inzerce z května 2020, žalobci zaslané objekty nenalezla nebo je nevyhodnotila jako vhodné k porovnání např. z důvodu rozdílosti ve stavebně-technickém provedení oproti objektu oceňovanému.

18. Krajský soud u jednání dne [datum] znalkyni vyslechl a z její výpovědi zjistil, že při vypracování znaleckého posudku pohlížela na vyvlastněné nemovité věci jako na jeden celek. Proto všechny pozemky, které souvisejí s rodinným domem [adresa], ocenila jako pozemky stavební. Pokud stanovovala ceny zjištěné a obvyklé samostatně na jednotlivé pozemky, učinila tak proto, že jednotlivé pozemky měly jiný okruh vlastníků. Při součtu jednotlivých cen výsledná cena představuje cenu za jeden funkční celek. K dotazu, zda by byl nějaký rozdíl v cenách, pokud by se pozemky, které byly žalobcům vyvlastněny, vykupovaly pro účely výstavby veřejné dopravní komunikace nebo např. pro účely výstavby rodinného domu, uvedla, že by bylo podstatné, co je obsaženo v příslušeném územním plánu. Pokud by pozemky byly v územním plánu zařazeny pro účely veřejně prospěšných komunikací, tak by cena byla jiná než v případě prodeje pro účely výstavby rodinného domu. Jako základ pro určení obvyklé ceny by se mělo vzít porovnání s cenami pozemků, které byly vykupovány pro účely výstavby komunikací. Uvedla, že v dané věci předmětné pozemky svým charakterem byly pozemky stavebními. V případě oceňování rodinného domu cenou obvyklou porovnávala ceny zjištěné z konkrétních kupních smluv, jak jsou založeny u katastrálního úřadu, a dále vycházela z realitních nabídek. Realitní nabídky upravila korekčním koeficientem v rozsahu 10 %, kdy vycházela z odborné literatury autora [titul]. [anonymizováno] [příjmení]. V odborné literatuře se s tímto koeficientem počítá v rozpětí od 0,8 do 0,95, (to znamená 5 % až 20 %). K dotazu, že vyvlastněné nemovitosti byly vlastně podnikatelský objekt, uvedla, že v katastru nemovitostí je dům [adresa] evidován jako rodinný dům a k tomuto účelu byl také zkolaudován. Pokud se v dané nemovitosti provozovala podnikatelská činnost, pak by se mohlo jednat o ocenění podniku, což je něco jiného než ocenění nemovitosti. Podle názoru znalkyně skutečnost, že v nemovité věci byla provozována podnikatelská činnost, nemá na cenu obvyklou nemovitosti vliv. [adresa] srovnávala s rodinnými domy. Při porovnávání nabídek z realitní inzerce vycházela z toho, co je u konkrétního domu napsáno, kdy je uváděna zastavěná podlahová plocha a případný popis. Tržní ceny u objektů podnikatelských a obytných stejné nejsou.

19. Z listin – a to smlouvy o koupi spoluvlastnického podílu, směnné smlouvy z [datum], dohody o vydání věci z [datum] a shodných prohlášení účastníků bylo zjištěno pozemek [číslo] s domem [adresa] vlastní každý v rozsahu jedné poloviny [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], pozemky p. [číslo] [parcelní číslo] vlastní v SJM [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], pozemky p. [číslo] p. [číslo] vlastní v rozsahu 25 % [titul] [jméno] [příjmení] a v rozsahu 75 % [jméno] [příjmení].

20. Ze znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] krajský soud zjistil, že jeho předmětem bylo ocenění podniku, tj. budoucích výnosů, které majitel připravuje v rámci svých plánovaných ekonomických aktivit na předmětných nemovitostech. Znalec vycházel z předpokladu, že budou pronajímány dvě kanceláře v domě [adresa], předmětem podnikání bude chov sladkovodních ryb a na pozemcích bude možno umístit celkem 4 reklamní tabule, z čehož budou výnosy. Po provedení výpočtů dospěl k závěru, že výnosové ocenění předmětných nemovitostí, které bylo vypočteno jako podnik z budoucích aktivit, bylo stanoveno na částku 4 271 000 Kč.

21. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že parc. [číslo] k.ú. [obec] byla sloučena do parc. č. st. [číslo] k. ú. [obec].

22. Z ostatních důkazů nebylo pro toto řízení zjištěno nic podstatného.

23. Podle § 10 odst. 1 písm. a) zák. č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě, (zákon o vyvlastnění), ve znění účinném do 30. 6. 2012, (dále jen ZV), za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim.

24. Podle odst. 3 citovaného ustanovení náhrady podle odstavců 1 a 2 se stanoví takovým způsobem a v takové výši, aby odpovídaly majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. V případě, že obvyklá cena podle odstavce 1 písm. a) by byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné.

25. Podle § 20 odst. 1 ZV náhrada uvedená v § 10 odst. 1 se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, nebo znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastnitele, jestliže s tím vyvlastňovaný vyslovil souhlas; znalecké posudky nesmí být při zahájení řízení starší 90 dnů. Nedošlo-li k vyhotovení znaleckého posudku na žádost vyvlastňovaného a ani vyvlastnitele, stanoví se náhrada na základě posudku znalce ustanoveného vyvlastňovacím úřadem.

26. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 151/97 Sb., o oceňování majetku, majetek a služba se oceňují obvyklou cenou, pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování. Obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim.

27. Předně je třeba uvést, že znalecké posudky vypracované ve správních řízeních, nelze pro určení náhrady za vyvlastnění v této věci vůbec použít a to s ohledem na jejich stáří, neboť ocenění předmětných nemovitých věcí bylo nutno provést ke dni 20. 7. 2017 (k právní moci vyvlastnění).

28. Stejně tak nelze vycházet ze znaleckého posudku znalce [titul] [jméno] [příjmení]. Tento znalecký posudek nemůže být podkladem pro určení náhrady za vyvlastnění. Znalecký posudek znalce [titul] [jméno] [příjmení] vychází z neurčitých fiktivních budoucích výnosů, které vlastníci realit plánovali ve svých nemovitostech provádět. V řízení ani nevyšlo najevo, že by v celé nemovité věci provozoval podnikatelské aktivity nějaký podnik (i např. jednou podnikatelskou osobou). Nelze také za konkrétní nemovité věci přiznat náhradu jednak za pozemky a rodinný dům a současně za podnik. Sama znalkyně uvedla, že skutečnost, že na nemovitých věcech byly prováděny podnikatelské aktivity, nemá na ocenění vliv.

29. V této souvislosti je namístě připomenout, že nové projednání věci před soudem navazuje na řízení před správním orgánem a soud není vázán skutkovým stavem, jak byl zjištěn správním orgánem a má tak z hlediska dokazování stejná oprávnění jako přísluší správnímu orgánu (zde vyvlastňovacímu úřadu).

30. Krajský soud proto ve věci ustanovil znalkyni [titul] [jméno] [příjmení], jak to vyplývá výše.

31. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který podléhá hodnocení soudu, hodnocení však nepodléhají odborné závěry v něm obsažené. Znalecký posudek znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] je podle názoru krajského soudu podložen obsahem nálezu, znalkyně se vypořádala s rozhodnými skutečnostmi. Závěry znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] uvedené ve znaleckém posudku jsou přesvědčivé, znalkyně náležité vysvětlila svůj postup při stanovení ceny zjištěné a ceny obvyklé. Lze proto ze závěrů znaleckého posudku znalkyně [titul] [jméno] [příjmení] vycházet. Znalkyně pro ocenění cenou obvyklou měla k dispozici dostatečné množství transakcí k porovnání, správně dospěla k závěru, že všechny pozemky s ohledem na jejich umístění a charakter je nutno ocenit jako pozemky stavební.

32. Z ust. § 10 odst. 1 písm. a) zákona o vyvlastnění (ve znění účinném do 30. 6. 2012) vyplývá, že za vyvlastnění náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, včetně všech jejích součástí a příslušenství, došlo-li k odnětí vlastnického práva k nim. Protože rozhodnutí o vyvlastnění nabylo právní moci dnem 20. 7. 2017 (na základě částečného rozsudku krajského soudu ze dne 10. 8. 2016 č. j. 23C 193/2011- 234), bylo rozhodnuto o výši náhrady ve výši obvyklé ceny podle ocenění znalkyně k tomuto datu. Přiznat náhradu ve výši stanovené k datu vypracování znaleckého posudku nemá oporu v použité právní úpravě.

33. Protože okruh vlastníků jednotlivých nemovitých věcí je různý, byla náhrada za vyvlastnění pozemků parc. [číslo] v k. ú. [obec] ve prospěch žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] stanovena ve výši 103 095 Kč. Tato částka představuje 1 odpovídající vlastnickému podílu žalobkyně na předmětných pozemcích (pozemky byly oceněny na částku 412 380 Kč). Pokud jde o pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], tyto vlastní v SJM žalobci [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], pak těmto náleží náhrada za vyvlastnění ve výši 146 160 Kč.

34. Pozemek parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec], jehož součástí je dům [adresa] byl oceněn cenou obvyklou ve výši 2 414 420 Kč, protože jej vlastní každý v rozsahu jedné poloviny žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], byla pro každého z nich určena náhrada za vyvlastnění ve výši 1 207 210 Kč.

35. Protože řízení v této věci započalo v letech 2011 a 2012 a věc bylo nutno posoudit podle zák. č. 184/2006 Sb. ve znění platném do 31. 1. 2013 nebylo možno pro případné zvýšení náhrady za vyvlastnění aplikovat ust. § 28 zák. č. 184/2006 Sb. ve znění platném od 1. 2. 2013.

36. Krajský soud proto na základě výše uvedeného rozhodl podle § 250j odst. 1 a 2 o. s. ř. o výši náhrad pro žalobce za vyvlastnění výše uvedených nemovitých věcí rozsudkem a v uvedeném rozsahu nahradil ve výroku označená rozhodnutí správního orgánu.

37. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když žalobci v řízení byli úspěšní toliko částečně.

38. V průběhu řízení vynaložil stát náklady na vypracování znaleckého posudku a ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal k jejich náhradě podle výsledku řízení obě strany, každou jednou polovinou.

Poučení