23 C 212/2024 - 44

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] pro podle zákona č. 82/1998 Sb. takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [Anonymizováno] domáhal přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] a souvisejícího úroku z prodlení v zákonné výši z dané částky jdoucí od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do zaplacení) za nepřiměřenou délku řízení dle zák. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Žalobce žalobou uplatněný nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] spojuje s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení o přestupku vedeném Městským úřadem [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“) pod sp. zn. [Anonymizováno] jako správním orgánem I. stupně, a dále Krajským úřadem [právnická osoba] (dále jen „Krajský úřad“) jako orgánem odvolacím, dále [Anonymizováno], které nepřistoupilo k provedení přezkumného řízení, přičemž dále ve věci rozhodoval Krajský soud v [Anonymizováno] v řízení pod sp. zn. [spisová značka] a Nejvyšší správní soud v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Celková délka řízení byla téměř 4 roky. Došlo i k nezákonnému postupu správního orgánu 1. stupně, kdy tento svojí výzvou ze dne [Anonymizováno] , tedy z data kdy řízení ještě nebylo pravomocně ukončeno vyzval žalobce k úhradě, vymáháno bylo více než kolik mu bylo uloženo nepravomocným rozhodnutím. Žalobce se díky své aktivitě ubránil jak vyplývá z rozhodnutí o námitce č.j. [Anonymizováno]. Žalobce byl nejméně po dobu cca 14 měsíců do doby než bylo rozhodnutí zrušeno jako osoba uznaná vinou a byl zapsán v rejstříku přestupků. Délka řízení byla nepřiměřená, žalobce byl nesprávným úředním postupem poškozen. Žalovaný vydal pouze stanovisko, kterým pouze konstatoval porušení práva.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne [Anonymizováno], ve kterém shrnula průběh správního řízení a navazujících soudních řízení. Nárok žalobce zcela neuznala.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu daného řízení.

4. Soud učinil následující skutková zjištění, a to na základě předložených listin, nesporných tvrzení účastníků a připojených spisů Městkého úřadu [adresa] sp.zn [Anonymizováno], spis Krajského úřadu [Anonymizováno] sp.zn [Anonymizováno]/[adresa], spisová dokumentace Krajského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka], dokumentace NSS sp. zn [spisová značka] . • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno oznámení Policie ČR o přestupku zjištěném automatizovaným technickým prostředkem, kdy dne [datum] v [Anonymizováno] hod. na dálnici D1 ve směru [adresa] v km 145,35 - 140,95 blíže neustanovený řidič vozidla RZ [SPZ] překročil nejvyšší dovolenou rychlost o méně než 20 km/h, kdy v místě, kde je nejvyšší dovolená rychlost 80 km/h, jel rychlostí 97 km/h po odečtení odchylky měření. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] výzvu, kterou žalobce jako provozovatele vozidla vyzval k zaplacení určené částky [částka] nebo sdělení osoby řidiče, který vozidlo v inkriminovaném čase řídil. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno sdělení žalobce, že v předmětnou dobu na předmětném místě vozidlo řídil [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa], [adresa]. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] předvolání, kterým označeného řidiče předvolal k podání vysvětlení na den [datum]. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] úřední záznam, že dne [datum] se označený řidič bez omluvy nedostavil k podání vysvětlení a že správní orgán upouští od dalšího předvolání k podání vysvětlení. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] usnesení poznamenané do spisu, kterým věc přestupku neznámého pachatele odložil. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] příkaz, kterým žalobce jako provozovatele uznal vinným z přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“) a uložil mu pokutu ve výši [částka]. • Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen odpor žalobce proti příkazu. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] vyrozumění obviněného, že shromáždil podklady pro vydání rozhodnutí a že má žalobce možnost požádat o nařízení ústního jednání. • Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen návrh žalobce na zastavení řízení a žádost o nařízení ústního jednání poté, co skončí jeho dlouhodobá pracovní neschopnost. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] usnesení, kterým zamítl žádost žalobce o nařízení ústního jednání. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] úřední záznam o telefonátu žalobce s oprávněnou úřední osobou. • Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen další návrh žalobce na zastavení řízení. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce proti usnesení, kterým [právnická osoba] zamítl žádost žalobce o nařízení ústního jednání. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno doplnění odvolání žalobce proti usnesení, kterým [právnická osoba] zamítl žádost žalobce o nařízení ústního jednání. • Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena stížnost žalobce na nevhodné chování úředních osob. • Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žalobcova námitka podjatosti jak oprávněné úřední osoby, tak podjatosti systémové. • Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena žádost žalobce o zaslání úředních záznamů o telefonických hovorech žalobce s oprávněnou úřední osobou. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] sdělení k žalobcově námitce podjatosti. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] odpověď na žádost žalobce o zaslání úředních záznamů o telefonických hovorech žalobce s oprávněnou úřední osobou. • Dne [datum] předložil [právnická osoba] odvolání žalobce proti usnesení, kterým [právnická osoba] zamítl žádost žalobce o nařízení ústního jednání, spolu se spisovou dokumentací Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce proti vyřízení námitky podjatosti. • Dne [datum] [právnická osoba] odvolání žalobce proti vyřízení námitky podjatosti postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] byla [právnická osoba] doručena další žalobcova námitka podjatosti. • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad sdělení k námitce podjatosti. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] vyrozumění o vyřízení stížnosti žalobce na oprávněnou úřední osobu, kterou neshledal důvodnou. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]- [Anonymizováno], kterým uznal žalobce vinným z přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. a uložil mu pokutu ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení v paušální výši [částka]. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno doplnění odvolání žalobce. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno druhé doplnění odvolání žalobce. • Dne [datum] předložil [právnická osoba] odvolání žalobce spolu se spisovou dokumentací Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno třetí doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] [právnická osoba] třetí doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] [právnická osoba] doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] [právnická osoba] doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] [právnická osoba] další doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne 17. 12. bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad sdělení o výsledcích šetření stížnosti žalobce, kterou shledal nedůvodnou. • Dne [datum] [právnická osoba] další doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] byla Krajskému úřadu doručena žádost žalobce o poskytnutí a zaslání kopie spisové dokumentace. • Dne [datum] Krajský úřad vypracoval usnesení, kterým shledal žádost žalobce o poskytnutí kopie spisu za zjevně nepřípustnou. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí o námitce žalobce, kterou shledal důvodnou, když upozornění na nedoplatek uložené pokuty bylo vydáno nedopatřením před tím, než rozhodnutí o uložení pokuty nabylo právní moci. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým byla shledána žádost žalobce o poskytnutí kopie spisu za nepřípustnou. • Dne [datum] [právnická osoba] další doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] postoupil Krajský úřad odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým byla shledána žádost žalobce o poskytnutí kopie spisu za nepřípustnou, [Anonymizováno]. • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu] • Dne [datum] bylo [právnická osoba] doručeno další doplnění odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu]. • Dne [datum] žalobce u [Anonymizováno] uplatnil podnět k ochraně před nečinností. • Dne [datum] [právnická osoba] další doplnění odvolání žalobce postoupil Krajskému úřadu. • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], kterým odvolání žalobce proti usnesení [právnická osoba], kterým byla zamítnuta žádost žalobce o nařízení jednání, zamítl a napadené usnesení potvrdil. • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí [právnická osoba] č. j. [č. účtu] zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. • Dne [datum] byl Krajskému úřadu doručen podnět žalobce k provedení přezkumného řízení ohledně rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [Anonymizováno] [č. účtu]. • Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno], rozhodnutí, kterým žádosti žalobce k uplatnění opatření proti nečinnosti nevyhověl. • Dne [datum] Krajský úřad předložil podnět žalobce k přezkumnému řízení [Anonymizováno]. • Dne [datum] [Anonymizováno], postoupilo podnět k přezkumnému řízení zpět Krajskému úřadu, neboť měl být nejprve vyhodnocen správním orgánem, který napadené rozhodnutí vydal. • Dne [datum] bylo Ministerstvu dopravy doručeno doplnění podnětu žalobce k přezkumnému řízení. • Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno], [Anonymizováno] rozhodnutí, kterým rozhodnutí Krajského úřadu o nepřípustnosti žádosti o poskytnutí kopie spisu zrušilo a věc vrátilo Krajskému úřadu k dalšímu řízení. • Dne [datum] [Anonymizováno], postoupilo doplnění podnětu k přezkumnému řízení Krajskému úřadu. • Dne [datum] vypracoval Krajský úřad rozhodnutí, kterým žádosti žalobce o zaslání kopie spisové dokumentace nevyhověl. • Dne [datum] bylo Krajskému úřadu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí, kterým žádosti žalobce o zaslání kopie spisové dokumentace nevyhověl. • Dne [datum] Krajský úřad odvolání žalobce předložil [Anonymizováno]. • Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno], sdělení, že k přezkumnému řízení nepřistoupí. • Dne [datum] vypracovalo [Anonymizováno], rozhodnutí, kterým odvolání žalobce proti rozhodnutí Krajského úřadu, kterým žádosti žalobce o zaslání kopie spisové dokumentace nevyhověl, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. • Dne [datum] byl [právnická osoba] doručen návrh žalobce na obnovu řízení se zprávou o šetření Veřejného ochránce práv. • Dne [datum] vypracoval [právnická osoba] rozhodnutí, kterým nepovolil obnovu přestupkového řízení. • Dne [datum] vydal Krajský soud v [Anonymizováno] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým na základě žaloby žalobce rozhodnutí Krajského úřadu č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], ze dne [datum] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti rozsudku podal Krajský úřad kasační stížnost. • Dne [datum] vydal Nejvyšší správní soud usnesení č. j. [spisová značka], kterým kasační stížnost Krajského úřadu odmítl pro nepřijatelnost. Z uplatnění nároku u žalované ze dne [Anonymizováno] soud zjistil, že žalobce z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení uplatnil nárok na nemajetkovu újmu . Žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne [Anonymizováno] poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvu. Vyjádření k žádosti bylo žalobci doručeno dne 17.6 2024. Ze spisu [právnická osoba] [adresa] čj. [Anonymizováno]/[č. účtu] – [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z listiny číslo [hodnota] z [datum] – z příkazu vyplývá, že osoba [Jméno žalobce] je vinna tím, že dne [datum] jako provozovatel motorového vozidla v úseku ukončeném v kilometru dálnice směr [adresa] výjezd nezajistila, aby při užití vozidla na pozemních komunikacích byly dodržovány povinnosti řidiče. Z listiny na čísle listu 63 ze dne [datum] - rozhodnutí městského úřadu [adresa], toto rozhodnutí nabylo právní moci [datum] a bylo zde řečeno, že [Jméno žalobce] je vinen, že dne [datum] jako provozovatel na dálnici jel vysokou rychlostí 97 km v hodině. Z rozhodnutí Krajského úřadu [právnická osoba], odbor dopravy silničního hospodářství -odvolání se zamítá, napadené rozhodnutí potvrzuje, nabylo právní moci [datum]. Z listinných důkazů vyplývá, že se jednalo po celou dobu o bagatelní přestupek ohledně částky [částka] Dále soud provedl dokazování obsahem spisu Nejvyššího správního soudu [spisová značka], dále spisem [spisová značka].Další dokazování soud provedl spisem ombudsmana, veřejného ochránce práv, sp. zn. [Anonymizováno], je to spis o řízení u ombudsmana [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze zprávy o šetření ve věci provedení nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu § 125f odstavec 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích číslo 361/2000 ze 16. 8. 2021. Ombudsman pokládá za podstatné zjištění stěžovatel, že správní orgán nikdy v minulých letech nevyužil ani opakovaného předvolání, ani uložení pořádkové pokuty, z tohoto zjištění totiž zřejmé, že správní orgán svůj postup nijak nemění informace o dalším postupu. [právnická osoba] [adresa] pochybil tím, že neprovedl nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku. Krajský úřad [adresa] pochybil tím, že k odvolání stěžovatele napadené rozhodnutí [právnická osoba] Velkém [adresa] nezrušil. [Anonymizováno] pochybilo tím, že v přezkumném řízení nezrušilo rozhodnutí Krajského úřadu [právnická osoba] odvolání stěžovatelé. Z žádosti o náhradu škody podaná žalobcem podle zákona 82/98 Sb. z [datum] a na základě této žádosti poskytlo [Anonymizováno], žalovaný vyjádření k této žádosti [datum], kde bylo konstatováno porušení práva a poskytnuta omluva, kterou teď žalovaný považuje s ohledem na význam toho předmětu správního řízení za adekvátní. K těmto listinám jsou přiloženy doručenky, jedna je doručenka [datum], doručenka z [datum] a tato doručenka vlastně se vztahuje k předběžnému uplatnění nároku. (Právní zástupce žalobce poukázal na to, že [datum] bylo vydáno meritorní rozhodnutí, jednalo se o prvoinstanční rozhodnutí, kterým se žalobce odsuzuje. K [datum] byly vymáhány údajné nedoplatky z příkazu, který byl vydán desáté měsíce 2020. Následně dostal tedy upozornění na nedoplatek ohledně nákladů ve výši [částka]. Jedná se o upozornění na nedoplatek ve výši [částka] se splatností dne [datum], která je vedena pod číslem [Anonymizováno], a tak je zde vyzýván žalobce, nebude-li pohledávka uhrazena ve stanovené lhůtě, budeme nuceni přistoupit k jejímu vymáhání v souladu se stanovením § 175 daňového řádu. Vyvolalo to další nutnost obrany žalobce, takže tímto také dokládá i význam toho řízení pro žalobce.) Z námitky ve smyslu daňového řádu čj. [Anonymizováno] zjistil, že se jednalo o stížnost proti nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 175 správního řádu, kde je vytýkáno, že příkaz neobsahuje žádnou poplatkovou povinnost ve výši [částka]. V reakci na to právní zástupce žalované poukazuje na listinu Rozhodnutí o námitce, kterou je námitce vyhověno v plném rozsahu a napadené rozhodnutí se ruší. Jedná se o Rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odbor finanční [Anonymizováno]. Toto rozhodnutí je z [datum], tedy bylo vydáno vzápětí po podání námitky a tímto prostě bylo vše uvedeno na pravou míru námitce vyhověno z opatrnosti. Žádost o přešetření způsobilo vyřízení stížnosti z [datum], následovalo Vyrozumění o vyřízení stížnosti z [datum] a stížnost byla posouzena s uvedenými závěry. „Ve stížnosti uvádíte, že máte za to, že dané upozornění je nesprávné, nezákonné, došlo k hrubému porušení povinnosti úřední osoby. Dále uvádíte, že podáte námitku, současně stížnost a požadujete, abyste o výsledku byl písemně informován. V rámci posouzení celé věci jsem si vyžádal vyjádření od pracovnice odboru finančního [jméno FO]. [jméno FO] již dne [Anonymizováno] vydala rozhodnutí o námitce, dne [Anonymizováno] bylo doručeno do datové schránky. [jméno FO] uvedl, že se jednalo o chybu informačního systému, který používáme při odstranění data právní moci v kartě. Vyřízeno při podaném odvolání nebo odporu by se měl automaticky odstranit datum právní moci a pokuty, bylo zjištěno, že při odstranění data právní moci v kartě vyřízeno, se odstraní datum právní moci a pokuty, ale datum právní moci u nákladu řízení se neodstraňuje, vzhledem k propojení s modulem finanční pracovnice odboru finanční pracovala správně a částku, která se jevila jako nezaplacená v právní moci, vymáhala. Chyba byla hlášena společnosti poskytující informační systém do [datum]“. Z účastnického výslechu žalobce, [Jméno žalobce], [Anonymizováno], [tituly za jménem] soud zjistil , že žalobce uvádí, že trvá to pět let, kdy vlastně došlo k předmětnému jednání, bylo to v dubnu 2020 a od té doby je toto řešeno, ať už ve správním řízení nebo i před soudy. Žalobce uvedl, že ho , tato věc stála enormní množství času, peněz, energie a měla negativní dopady na jeho psychický stav a celkově zdravotní stav a byla otřesena důvěra v zákonné jednání státu. Žalobce dále uvedl, že se léčil se zdravotními problémy, které se prohloubily touto psychickou zátěží. Správní orgány jednaly nezákonně a v mnoha věcech bezskrupulózně lhaly, například v tom, jak postupují vůči řidiči motorového vozidla, kdy tvrdili, jak obezřetně a důkladně postupují vůči řidičům, následně byly zjištěny kompletní statistické údaje správního orgánu. Žalobce musel činit mnoho podání a vydat mnoho energie a mnoho i finančních prostředků abych ubránil svoje práva, musel jsem provádět až detektivní činnost. Získal postupem dle zákona k svobodnému přístupu informací kompletní statistická data od [právnická osoba] [adresa] za posledních x let, kdy tento vedl několik stovek tisíc přestupků a nikdy v žádném nedošlo k předvedení či udělení pořádkové pokuty osoby, která byla označená jako řidič motorového vozidla. Prostě správní orgány lhali, protože se typicky z jejich činnosti stal prostředek pro plnění obecní kasy a nikoliv dodržování platného práva. Dále aniž by byla pravomocně žalobci uložena jakákoliv povinnost, bylo mu vyhrožováno daňovou exekucí, byl jsem v té době zastoupen obecním zmocněncem, svojí matkou, protože sám jsem byl na tom zdravotně tak špatně, že jsem nebyl schopen činit úkony Museli se bránit stížnostmi a námitkami aby po nich nebylo vymáháno plnění na základě rozhodnutí které nebylo v právní moci. Celou věc vnímám jako šikanu od A do Z od právě správní orgán prvního stupně odvolacího Ministerstva dopravy, které nezjednalo nápravu v rámci přezkumného řízení, konstatoval nakonec ombudsman i Krajský úřad v Brně a i Nejvyšší správní soud a co se týká samotné délky řízení, lze se podívat právě na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kasační stížnost, kterou podal Krajský úřad, odmítnuta jako neprojednatelná, tz. za tu délku řízení může čistě zase další státní orgán, já jsem nikdy neprodlužoval. Psychická zátěž žalobce byla enormní, zhoršovala zdravotní stav, který pak vyústil i v dlouhodobější hospitalizaci, protože takovouto psychickou zátěž, aby člověk ubránil svá práva, není jednoduché podstupovat, musel jsem činit spoustu úkonů. Správní orgány postupují, tak že se vyznačuje hned doložka PM a že nečekají na doručení, natož jestli je podán odpor nebo uplyne marně lhůta k podání odporu třeba, rovnou vyznačují doložku právní moci, kterou následně odstraňují. Tak takto to funguje ve Velkém [adresa].

5. Právní zástupce žalované ve svém vyjádření poukazuje na to, že žalobce uplatňuje nárok za nepřiměřenou délku řízení, při uplatnění tohoto nároku se kompenzuje stav nejistoty ohledně výsledků řízení. Újma, kterou tady žalobce tvrdil, by byla případně způsobena nezákonnými rozhodnutími, ale z tohoto titulu se žalobce žádných nároků nedomáhá z důvodu nezákonných rozhodnutí. Co se týče vymáhání pokuty, tak zde došlo k ojedinělé chybě úředníka.

6. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování spisem [právnická osoba] [adresa], odbor finanční čj. Fin-4171/21/KDL-649/21, neboť má za to, že připojování tohoto spisu je nadbytečné, když k důkazu postačuje již provedená listina, Rozhodnutí o námitce a toto považuje za dostačující.

7. Při posouzení věci soud vycházel z následující právní úpravy a z následujících východisek: Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „zák. o odpov. za škodu“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 zákona o odpov. za škodu stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle ust. § 31a zákona o odpov. za škodu bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle ust. § 15 zák. o odpov. za škodu přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle ust. § 32 odst. 3 zák. o odpov. za škodu nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle ust. § 35 odst. 1 zák. o odpov. za škodu promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále jen „Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti. Podle ust. § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s.ř.), správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení, k nimž se připočítává doba a) až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, někoho nechat předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, b) nutná k provedení dožádání podle § 13 odst. 3, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny. Podle ust. § 88 odst. 1 s.ř. neshledá-li správní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, podmínky pro postup podle § 87, předá spis se svým stanoviskem odvolacímu správnímu orgánu do 30 dnů ode dne doručení odvolání. Podle ust. § 90 odst. 6 s.ř. rozhodnutí v odvolacím řízení vydá odvolací správní orgán ve lhůtách stanovených v § 71. Lhůta počíná běžet dnem předání spisu odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí (§ 88). Soud se zabýval posouzením délky daného řízení, a to z hlediska její přiměřenosti či nepřiměřenosti. Soud v prvé řadě konstatuje, že přestupkové řízení ve vztahu k obviněné osobě spadá do věcné působnosti čl. 6 Úmluvy, který, mimo jiné, garantuje právo na jeho přiměřenou délku [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]]. Pro účely posouzení přiměřenosti délky řízení je prioritně třeba ohraničit jeho trvání, tj. stanovit počátek a konec řízení. Posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo od jeho zahájení celkem [hodnota] roky 8 měsíců a 7 dnů. Řízení nebylo skutkově ani právně složité. Řízení bylo do jisté míry procesně složité, neboť bylo rozhodováno na více stupních. Soud celé řízení posoudil jako plynulé, kdy všechny orgány postupovali při vyřizování dané věci koncentrovaně. Soud tedy konstatuje a uzavírá, že řízení trvající 3 roky 8 měsíců a 7 dnů bylo sice nepřiměřeně dlouhé, nicméně se jednalo o délku hraniční, zejména s ohledem na počet stupňů, před kterými probíhalo. Nemajetková újma se v zásadě neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod, jde o vyvratitelnou domněnku, že nepřiměřená délka řízení způsobuje morální újmu (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 862/10). Ustanovení § 31a odst. 2 OdpŠk je přitom normou s relativně neurčitou hypotézou, vyžadující, aby soud s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti každého individuálního případu sám vymezil okolnosti významné pro určení výše náhrady. Základním vodítkem pro určení vhodné formy satisfakce je podmínka, že se musí jednat o zadostiučinění přiměřené, tedy takové, které poskytne poškozené osobě vhodnou a zároveň účinnou nápravu. Na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Pokud konstatování porušení práva nepředstavuje samo o sobě postačující a zároveň účinnou náhradu za vzniklou nemajetkovou újmu, je na zvážení soudu, zda nemajetkovou újmu není možné nahradit jinak, či zda je na místě poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích. Soud je při úvaze o přiměřenosti formy či výše finančního odškodnění povinen vycházet z úplně zjištěného skutkového stavu a opírat se o zcela konkrétní a přezkoumatelná hlediska, kterými jsou především závažnost nemajetkové újmy a ověřené okolnosti, za kterých k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]].

8. Soud se tedy dále zejména zabýval významem daného řízení pro žalobce, kdy vyšel z těchto závěrů. Vzhledem ke sníženému významu řízení pro žalobce, kdy nemajetková újma žalobce byla pouze nepatrná, neboť mu hrozila pokuta ve výši [částka], je v projednávané věci přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Poskytnutí finanční satisfakce soud nepovažuje za odpovídající okolnostem nyní projednávané věci – zde soud opakovaně akcentuje zejména protispolečenskou povahu jednání žalobce a dodává, že v řízení nešlo o osobní svobodu žalobce či jinou obdobně závažnou hodnotu. Soud neshledal žádné výjimečné okolnosti, které by zakládaly nutnost poskytnout žalobci případně i peněžité zadostiučinění (vedle zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva). Tyto skutečnosti soud nespatřuje ani v tvrzení žalobce o zvůli správních orgánu, kdy tato se z prokázaného průběhu daného řízení nijak nepotvrdila. Nutnost poskytnou finanční kompenzaci pak soud nespatřuje ani v tvrzení o ztrátě času a finančních prostředků spojených s řešením věci na straně žalobce, kdy je na každém účastníku řízení kolik času a peněz investuje do vyřešení dané věci. Zcela irelevantní se pak soudu jeví argument uložené pokuty ve výši [částka], kdy tato výše je minimálním zatížením pro žalobce. Uvedené skutečnosti však jistě samy o sobě nemohou představovat důvod k posouzení konstatování porušení práva jako nedostatečných forem kompenzace případné žalobci vzniklé nemajetkové újmy.

9. Vzhledem k výše uvedenému soud uzavírá, že význam řízení pro žalobce byl snížený, kdy nemajetková újma žalobce byla pouze nepatrná, je v projednávané věci přiměřeným zadostiučiněním za vzniklou nemajetkovou újmu konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]].

10. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý z 5-ti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (1.vyjádření k žalobě, 2x příprava na jednání,2x účast na jednání před soudem dne 30. 92024 a účast na jednání před soudem konaném dne 27. 1 2025). Určená náhrada nákladů řízení je splatná v obecné třídenní pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení