23 C 219/2024 - 70

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 96 037,42 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyně částku ve výši [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladu řízení ve výši [částka] to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky , kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne [datum] s panem [jméno FO] rodné číslo [RČ] bytem [adresa] jakožto postupitelem. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], které žalobkyně přiložila k důkazu. Žalovaná jako zapůjčitel uzavřela s postupitelem jakožto vydlužitelem dne [datum] Smlouvu o zápůjčce číslo [hodnota]. Její součástí byla i smluvní ujednání o rozhodčí doložce. Téhož dne uzavřel zastupitel s žalovanou i rozhodčí smlouvu, v níž bylo sjednáno, že veškeré spory ze smlouvy budou řešeny před rozhodcem vybraným žalovanou. Na základě smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši [částka] když výše sjednaného úroku zapůjčení činila [částka], tedy celková částka splatná postupitelem činila [částka], a to ve 24 měsících, když výpůjční úroková sazba činila 113,31 %. Smlouva byla dále zajištěna celou řadou smluvních sankcí uvedených v článku 6 smluvních ujednání. Především článek 6.5 smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % celkové výše všech sjednaných splátek, což činí [částka], ačkoliv reálně postupitel obdržel jen [částka]. Jelikož nebylo v možnostech zastupitele poskytnuté plnění splácet, došlo následně k prodlení, v důsledku čehož žalovaná zahájila vůči zastupiteli rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce [tituly před jménem] [adresa]. Č.j. [Anonymizováno] ze dne [datum], na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku která mu byla v rámci zápůjčky reálně poskytnuta, ale rovněž excesivní úrok a řadu nepřiměřených smluvních pokut. Jelikož nebylo v možnostech postupitele plnění, které bylo rozhodčím nálezem přiznáno žalované zaplatit, zahájila žalovaná vůči postupiteli na základě exekučního titulu vydaného rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo vedeno [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem exekutorského úřadu [adresa], a to pod sp. Zn. [spisová značka], exekuční řízení, postupitel v průběhu exekučního řízení seznal, že toto bylo vůči němu vedeno neoprávněně na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Postupitel proto podal dne [datum] prostřednictvím soudního exekutora návrh na zastavení exekuce z důvodu dle ustanovení § 268 odstavec 1, písmeno h) o. s.ř. Exekuční řízení bylo vůči zastupiteli zastaveno na základě usnesení Okresního soudu ve [adresa]. [Anonymizováno]. Ze dne [datum] pro nepřípustnost, zejména s ohledem na excesy měl vysokou úrokovou sazbu, krácení práv slabší smluvní strany a nepřiměřenost smluvních sankcí z důvodu, že rozhodčí nález je nezpůsobilý ve svém celku pro rozpory s dobrými mravy. Exekuční soud konstatoval, že v tomto konkrétním případě je oprávněnou, požadované a rozhodcem přisouzené plnění natolik nemravné a vedoucí k nepřiměřenému postižení povinného, že je na místě exekuci dle ustanovení § 268, odstavec jedna, písmeno h), o.s.r. zastavit. Nemravnost je spatřována ve skutečnosti, že povinný byl rozhodčím nálezem zavázán uhradit nejen zapůjčenou částku, ale i úroky ve výši 113,31 % ročně. Soud považoval sjednaný úrok 113,31 % za nemravný a dále soud považoval za nespravedlivé, že rozhodčím nálezem byl povinen uhradit nejen zbývající splátky [částka] zápůjčky, ale také smluvní pokutu [částka], která byla vypočtena nikoliv z fakticky poskytnuté částky [částka], ale ze součtu poskytnuté zápůjčky a úroku v celkové výši [částka] a to bez ohledu na to, že povinný částečně plnil . Součet částek [částka] + [částka] + [částka] za penalizační fakturu, v souhrnu [částka]. Oprávněná požadovala nemravnou smluvní pokutu za nezaplacení nejen dlužných splátek jistiny, ale zejména i z úroku za poskytnutí zápůjčky. Uložení povinnosti uhradit nemravnou smluvní pokutu a nemravný úrok ve výši převyšující 100% poskytnutých finančních prostředků činí rozhodčí nález nezpůsobilým ve svém celku z hlediska dobrých mravů. Státní moc prostřednictvím soudu nemůže poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení rozhodnutí při vymáhání rozhodcem přiznaného plnění, které zcela, naprosto zjevně extrémně v nesouladu s dobrými mravy je v neprospěch povinného dlužníka. Proto soud shledal, rozhodčí nález nezpůsobilým exekučním titulem a lze tak odepřít výkon rozhodnutí takového rozhodčího nálezu. Dle názoru soudu se jedná o výjimečný případ, kdy nepřiměřenost rozhodcem přisouzeného plnění je v extrémním rozporu s dobrými mravy, v důsledku čehož rozhodce neměl pravomoc rozhodčí nález vydat a tento rozhodčí nález nikdy nemohl být způsobilým exekučním titulem v exekučním řízení. Usnesení obvodního soudu nabylo právní moci ve výroku o zastavení exekuce dne [datum]. V průběhu exekučního řízení, soudní exekutor mohl na postupiteli vymoci částku v celkové výši [částka], kterou soudní exekutor vyplatil žalované jakožto oprávněné v exekučním řízení a která byla krom původní jistiny (zápůjčky) ve výši [částka] tvořena především nemalými částkami připadajícími na zmiňované excesivní nemravné úroky, smluvní sankce a náklady předchozího rozhodčího řízení. Tato skutečnost vyplývá z exekučního spisu a přehledu o vymoženém plnění, který byl pořízen právním zástupcem žalobkyně. Postupitel ještě před zahájením exekučního řízení uhradil žalované částku 15. [částka], jak vyplývá i z karty klienta, která je součástí exekučního spisu. Postupitel uhradil žalované před zahájením exekučního řízení a následně v jeho průběhu částku v celkové výši [částka]. Rozhodce [adresa] nikdy nevykonával funkci rozhodce, rozhodčí poplatek nikdy nebyl rozhodci uhrazen. Rozhodce spor nikdy nerozhodoval, ale rozhodovala rozhodčí společnost [právnická osoba]. Rozhodčí poplatek nikdy nebyl rozhodci uhrazen, rozhodčí společnost [právnická osoba] byla založena za účelem výkonu rozhodčího řízení, bez logiky se jeví obchodní záměr rozhodčí společnosti [adresa], která poskytuje administrativní servis pouze čtyřem konkrétním rozhodcům. [tituly před jménem] [jméno FO] Týleho, [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], kteří rozhodují prakticky pouze pro žalovanou. Mezi žalovanou a rozhodčí společností [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva o zajištění služeb rozhodců mezi žalovanou a rozhodčí společností [adresa] Smlouva o zajištění služeb rozhodců byla prokazatelně uzavřena dne [datum], kterou žalovaná a rozhodčí společnost dlouho odmítali soudům předložit, a lživě tvrdili, že smlouvu nemají. Tuto smlouvu si vyžádal Okresní soud v [Anonymizováno], avšak smlouva byla v policejním spise z velké části začerněná. Okresní soud v Mostě vyzval rozhodčí společnost [adresa], aby smlouvu o zajištění služeb rozhodců poskytla úplnou, bylo toto odmítnuto z důvodu způsobení si možného trestního stíhání. Rozhodčí řízení před rozhodcem [jméno FO] nikdy neproběhlo, rozhodce [adresa] nikdy spor nerozhodoval, ale spor rozhodovala rozhodčí společnost [adresa] a rozhodce sehrál jen roli bílého koně. Rozhodčí nález takto vzniklý, byť zdánlivě tvářící se jako nález rozhodce [jméno FO], tak nemůže být akceptován jako způsobilý exekuční titul, neboť jej vydal subjekt, který nebyl k rozhodčímu řízení dle rozhodčí smlouvy oprávněn, pokud je rozhodčí nález nevykonatelný a nelze podle něj vést exekuci, protože nemá charakter vykonatelného exekučního titulu, nemůže mít ani účinky překážky věci rozsouzené. Žalobkyně uvedla, že stěžejní právní otázkou je to, kdy vzniká bezdůvodné obohacení na straně oprávněného a odkdy běží subjektivní promlčecí lhůta v případě plnění, které bylo na povinném vymoženo v exekuci, která byla zastavena z důvodu nezpůsobilého exekučního titulu, rozhodčího nálezu. Jak bylo uvedeno výše, exekuční řízení bylo vedeno na základě nicotného exekučního titulu vydaného na základě absolutně neplatné rozhodčí smlouvy a absolutně neplatné smlouvy na tyto smluvní dokumenty tak třeba nahlížet takovou optikou, jako by tyto smlouvy nikdy nebyly uzavřeny či spíše jakoby nikdy neexistovaly. Celkově tak žalovaná byla oprávněna si z placeného plnění ponechat částku [částka], žalovaná se ve smyslu ustanovení § 2991 OZ bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně, neboť v důsledku pravomocného zastavení exekučního řízení odpadl právní důvod, pro který si žalovaná mohla ponechat finanční prostředky, které obdržela od postupitele jakožto vyplacené plnění. Dle žalobkyně je smlouva absolutně neplatná pro příčení se dobrým mravům dle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 23 Icdo 56/219 - 87 ze dne 16. 3. 2021, ve kterém Nejvyšší soud uvedl, že ustanovení § 1797 OZ nevylučuje aplikaci ustanovení o rozporu s dobrými mravy, o ochraně slabší strany. Dle uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu jsou-li právním jednáním porušeny principy dobrých mravů, uplatní se tento korektiv i ve vztazích mezi podnikateli. Porušení korektivu dobrých mravů má za následek absolutní neplatnost právního jednání. Uzavřel-li podnikatel, fyzická osoba smlouvu s jiným podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti, nelze vyloučit že mu bude přináležet zákonná ochrana jako tzv. slabší straně za podmínek § 433 OZ. Práva dovolávat se ochrany prostřednictvím právní úpravy poskytující ochranu před zneužívajícím jednáním jiného podnikatele. Podle § 433 OZ nezbavuje podnikatele, je-li v závazku se slabší stranou, ani ustanovení § 1797 OZ, je-li jeden z podnikatelů slabší stranou, dopadá působnost právní úpravy i na vztahy mezi podnikateli. Použití § 588 OZ soudem nemusí být vyloučeno ani pro podnikatele, může totiž nastat neplatnost právního jednání pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva je sama o sobě absolutně neplatná i z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti ze strany žalované ve smyslu ustanovení § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výše uvedené žalobkyně uvedla, že touto žalobou uplatňovaný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je představován rozdílem mezi tím, co žalovaná vyplaceným plněním získala [částka] a tím, co jí z vyplaceného plnění po právu skutečně náleží [částka], tedy částku [částka]. Okamžik vzniku bezdůvodného obohacení se váže k okamžiku, kdy právní důvod plnění odpadl. Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby tak nemůže dojít dříve, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Žalobkyně reflektovala ustanovení § 619 ve spojení s ustanovením § 621 občanského zákoníku, které upravuje počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty ve vztahu k uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zdůraznila, že bezdůvodné obohacení musí nejdříve objektivně vzniknout, a to ve smyslu ustanovení § 2991 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch, plnění bez právního důvodu plněním bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobkyně shrnula, že žalovaná se bezdůvodně obohatila na úkor žalobkyně původně postupitele, a to tím, že si bez právního důvodu ponechala bezdůvodné obohacení, které jí po právu nenáleží. Žalovaná si již ode dne právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení musela být vědoma toho, že na ponechání si bezdůvodného obohacení nemá nárok a zároveň bylo žalované také známo, na čí úkor se bezdůvodně obohatila, neboť žalovaná věděla, že vyplacené plnění bylo v rámci exekučního řízení vymoženo na postupiteli a měla k dispozici úplné údaje o postupiteli. Nic tak žalované nebránilo, aby zastupitele sama oslovila a bezdůvodné obohacení mu vydala . Žalovaná v tomto ohledu zůstala pasivní a nic takového neučinila. Postupitelka prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou k plnění ve smyslu ustanovení § 142 a o. s.ř. Ze dne [datum]. Žalovaná na tuto předžalobní výzvu zareagovala toliko sdělením, že nárok zastupitelů je promlčen a žádné bezdůvodné obohacení postupiteli nevydala. Prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávky byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované postoupen žalobkyni. Žalobkyně rovněž vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Ani na základě tohoto oznámení žalovaná nikdy ničeho na bezdůvodném obohacení nevydala. Mezi účastníky není pochyb o skutkovém stavu, ale toliko o právním posouzení. Žalovaná se ocitla v prodlení z vydání bezdůvodného obohacení na základě předžalobní výzvy ve smyslu § 1970 OZ v podobě zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na přiznání náhrady nákladů řízení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě sdělil, že s žalobou nesouhlasí. Mezi žalovaným a panem [jméno FO] [Anonymizováno], právním předchůdcem žalobce byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo [hodnota] ze strany pana [Anonymizováno] podepsaná dne [datum] v pozici podnikatele, na jejímž základě byla panu [Anonymizováno] pro jeho podnikatelské záměry poskytnuta zápůjčka ve výši [částka], kterou se zavázal vrátit ve 24 měsíčních splátkách po 5.333, Kč vždy k 28 dni kalendářního měsíce počínaje dubnem 2017. Zároveň se smlouvou o zápůjčce byla uzavřena i samotná rozhodčí smlouva, v níž se smluvní strany dohodly, že v případě sporu vzniklého ze smlouvy o zápůjčce či v souvislosti s ní bude tento spor řešen v rozhodčím řízení za podmínek uvedených v rozhodčí smlouvě. Právní předchůdce žalobce podle nastaveného splátkového kalendáře řádně nehradil. Na výzvu právní předchůdce žalobce nijak nereagoval a k návrhu se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. V poučení rozhodčího nálezu byl právní předchůdce žalobce upozorněn, že může požádat o přezkum tohoto rozhodčího nálezu prostřednictvím žádosti o přezkum rozhodčího nálezu. Účastníci rozhodčího řízení jsou oprávněni podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu příslušnému soudu, to je Okresnímu soudu v [adresa], a to do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu té straně, která se zrušení rozhodčího nálezu domáhá . Ani jeden z prostředků k případnému zvrácení výroku rozhodčího nálezu, které měl právní předchůdce žalobce k dispozici, právní předchůdce žalobce nevyužil. Návrh na zastavení a odklad exekuce ze strany právního předchůdce byl datován ke dni [datum]. Svůj návrh odůvodnil tím, že rozhodčí doložka, na základě které byl vydán rozhodčí nález je neplatná, když mezi rozhodcem a oprávněným existoval obchodní vztah. Exekuční soud, Okresní soud ve [adresa] návrhu právního předchůdce žalobce vyhověl a exekuční řízení zastavil z důvodu dle § 268 odstavec 1 písmeno h) o. s.ř. Žalovaný se neztotožnil s tvrzením, že by se ve věci mělo vůbec jednat o bezdůvodné obohacení. Rozhodnutí o zastavení exekuce z důvodu dle § 268 odstavec 1, písmeno h o.s.ř. není způsobilé zrušit rozhodčí nález jako exekuční titul, obdobně jako rozhodnutí o zrušení rozhodčího nálezu dle zákona o rozhodčím řízení, předcházejícím exekučnímu řízení. Exekuční soud neřekl nic jiného, než že zde existuje důvod pro zastavení exekuce. V celkovém vyznění odůvodnění rozhodnutí však byl shledán pouze důvod pro zastavení exekuce v návaznosti na rozsah vymáhaného plnění, aniž by se soud meritorně a závazným způsobem vyjádřil k platnosti jak konkrétní smlouvy o zápůjčce, tak k rozhodčí smlouvě. Pokud oprávněný přijal od dlužníka žalovanou částku na základě rozhodnutí, které nebylo zrušeno představuje to právní důvod pro přijetí plnění a nejsou proto naplněny zákonné předpoklady pro vznik bezdůvodného obohacení.

3. Žalobkyně ve své replice uvedla, že žalovaná jako v jiných exekučních řízeních argumentuje, že exekuční soud není oprávněn věcně přezkoumávat smlouvu. Pokud odhlédneme od toho, že takový argument nemá v tomto řízení místo, tak dané je obecně pravdou, avšak až na výjimky, kde dochází k extrémnímu porušování práv a nemravnému jednání, což je i tento případ žalované. Většina judikatury se týká právě žalované, kdyby žalovaná neporušovala zásady demokratického právního státu a nechovala se nemravně, mohla být s procesní obranou úspěšná Žalovaná s danou procesní obranou nebyla v exekučním řízení úspěšná, proti pravomocnému rozhodnutí exekučního soudu se nebránila odvoláním ani dovoláním a její námitky k postupu exekučního soudu jsou v tomto nalézacím řízení bezpředmětné. Žalobkyně setrvává na tom, že smlouva je absolutně neplatná pro příčení se dobrým mravům, považuje sjednaných úrok 113 113,31 % za nemravný. Dále považuje za zjevně nespravedlivé, že rozhodčím nálezem byl povinný zavázán uhradit nejen zbývající splátky [částka] zápůjčky, ale také smluvní pokutu [částka], která byla vypočtena nikoliv z fakticky poskytnuté částky [částka], ale ze součtu poskytnuté zápůjčky a úroku v celkové výši [částka]. Uložení povinnosti uhradit nemravnou smluvní pokutu a nemravný úrok ve výši převyšujících 100 % poskytnutých finančních prostředků činí rozhodčí nález nezpůsobilým ve svém celku z hlediska dobrých mravů. Pokud byla exekuce zahájena a je v ní pokračováno, je nutné ji v každé fázi zastavit pro nepřípustnost. Podle § 268 odstavec 1, písmeno a o. s.ř. a to i tehdy, jestliže povinný neplatnost rozhodčí doložky v průběhu rozhodčího řízení nenamítal. K otázce promlčení žalobce uvádí, že žalovaná co do otázky promlčení stále opakuje totožnou logickou a právní chybu. Žalovaná odvozuje počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty od různých okamžiků, když v tomto případě tvrdí, že právní předchůdce žalobkyně mohl požadovat bezdůvodné obohacení v průběhu exekučního řízení, respektive již v návrhu na zastavení exekuce. Žalovaná dokola opomíjí, že ke splnění předpokladů pro počátek běhu objektivní promlčecí doby nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec objektivně vznikne, a to ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, které uvádí za prvé, kdo se na úkor jiného bez pravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil , za druhé bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právo plnit sám do doby ukončení exekuce jiným procesním právem předvídaným způsobem než vymožením, přetrvává procesní důvod, pro který vymožené plnění náleží oprávněnému . Je-li, na jisto postaveno, že exekuce byla provedena na základě takového titulu, může vymožené plnění být identifikováno s bezdůvodným obohacením, až zastavením exekuce neboť do té doby pochopitelně byl právní důvod, proč oprávněný finanční prostředky držel a tím byla exekuce vedená dle exekučního titulu, který do té doby pravomocně soud nezpochybnil. Vzhledem k tomu, žaloba byla podána včas. Námitka promlčení vznesená žalovanou se příčí dobrým mravům, námitku promlčení lze označit za nemravnou a za zneužití práva.

4. Žalovaný ve své replice namítá, že žalobce směšuje procesně právní institut zachování účinku podané žaloby a hmotně právní institut bezdůvodného obohacení. Je nutno odlišovat, že bezdůvodné obohacení je dle občanského zákoníku hmotněprávní institut upravující mimosmluvní vztahy, které vznikají na základě neoprávněného obohacení jedné strany na úkor druhé.

5. Právní zástupce žalobce poukázal na to, že i předchůdce žalobce byl shledán exekučním soudem za slabší stranu a zejména poukázal na skutečnost, že ve větší míře bezdůvodné obohacení bylo v rámci exekuce zaplaceno a exekuční soud shledal, že se jedná o nicotný exekuční titul, protože tam rozhodoval Rozhodčí soud a nyní tedy nástupce původního povinného požaduje bezdůvodné obohacení i to které vzniklo z menší části z toho plnění na smlouvu, na tu smlouvu o zápůjčce, kterou i žalobce považuje za absolutně neplatnou .

6. Účastníci učinili nesporným, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce číslo [hodnota]. Její součástí byla i smluvní ujednání a v rámci ní uzavřena i rozhodčí doložka, bylo sjednáno, že veškeré spory ze smlouvy budou řešeny před rozhodcem. Před zahájením exekučního řízení bylo zahájeno předchůdcem postupníka [částka], následně v exekuci bylo uhrazeno [částka], takže celkem bylo zaplaceno [částka]. Od toho je nutno odečíst částku [částka], která byla předmětem té zápůjčky a nyní jsme na výši bezdůvodného obohacení [částka] s příslušenstvím, kterou žalobce uplatňuje.

7. Právní zástupce žalované zdůraznil, že v dané věci byl vydán Rozhodčí nález, který představuje věc rozhodnutou, dále, že se jedná o nárok, který je promlčen a dále že se jedná mezi panem [jméno FO], který je právní předchůdce žalobce a [Anonymizováno] o vztah mezi dvěma podnikateli, když smlouva o zápůjčce byla uzavírána jako podnikatelská. Pokud je zde argumentováno dobrými mravy a ochranou slabší strany, odkazuje právní zástupce na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka], kdy zejména nebude možné v rozporu s dobrými mravy spatřovat existenci hrubého nepoměru vzájemných plnění a dále, že nepostačuje prokázání silnějšího hospodářského postavení, ale je třeba prokázat, že došlo ke zneužití takového odborníka v neprospěch slabší strany. Nemůže být neplatná smlouva jen proto, že byla uzavřena mezi podnikateli a soud může případně přistoupit k moderaci. Nesporným je to, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce, že byla uzavřená samostatná rozhodčí smlouva, na základě ní byl vydán samostatný rozhodčí nález, na základě toho rozhodčího nálezu byla vedena exekuce, exekuce byla zastavena a před exekucí bylo uhrazeno [částka] a při exekuci uhrazeno [částka], když předtím vyplacený úvěr žalobci činil [částka].

7. Z provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav : Ze smlouvy o postoupení pohledávky mezi panem [jméno FO] a [právnická osoba] jako mezi postupitelem a postupníkem, je uzavřena [datum]. Z Oznámení o postoupení pohledávky vyplývá, že je adresováno [Anonymizováno] ze strany [jméno FO] [Anonymizováno] z [datum]. Z Podacího lístku o zaslání oznámení o postoupení pohledávky. Z Usnesení Okresního soudu ve [adresa] zn. [spisová značka] o peněžité plnění, o návrhu povinného na zastavení exekuce, tímto usnesením byla exekuce vedena na základě opatření Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] podle § 268/1h o.s.ř. zcela zastavená. Usnesení je ze dne [datum]. Z kopie tohoto usnesení soud zjišťuje, že je zde připojena doložka právní moci [datum]. Z výpisu o úhradě povinného vyplývá částka [částka] dle vyjádření žalobce je tato částka uvedena i v samotném exekučním spise. Z karty klienta společnosti [Anonymizováno], soud zjistil kolik bylo uhrazeno v rámci smlouvy o zápůjčce a v horní tabulce uvedeno, že bylo splaceno před exekucí [částka]. Z protokolu o jednání před Obvodním soudem pro [adresa] sp.zn. [spisová značka] vyplývá že se jednalo o výslech v rámci nařízené exekuce, byl to výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO], z výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že rozhodce vykonával a vykonává od roku 2009, 2010 samostatně Při svém výslechu uvedl, že byl zaměstnán jako koncipient [tituly za jménem] [Anonymizováno], přičemž jeho mzda byla stanovena fixně jeho mzdovým výměrem. Počet rozhodnutých sporů, rozhodčích sporů na výši mzdy neměl vliv. Z protokolu o jednání před soudem I. stupně, před Obvodním soudem pro Prahu 1 ve věci [spisová značka], kde vypovídal svědek [jméno FO] a tento rozhodce ve své výpovědi uvedl, že rozhodovala rozhodčí společnost. Z notářského zápisu o společenské smlouvě o založení společnosti s ručením omezeným. Z předmětu podnikání, který je upraven v článku 4, vyplývá, že předmětem podnikání společnosti je rozhodčí řízení, činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a že členy této společenské smlouvy jsou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a pan [jméno FO]. Smlouva byla podepsána, je to notářský zápis, tato společnost vznikla notářským zápisem sepsaný už [datum]. Má číslo [Anonymizováno], takže jedná se o notářský zápis [Anonymizováno], který o rozhodnutích valné hromady této společnosti, který je ze dne [datum] vyhotoven a předmět je v této společnosti i po změnách je stále stejný. Z účetní závěrky rok 2018, účetní jednotka, rozhodčí společnost [adresa], touto přílohou k účetní závěrce za rok 2018 dokládá právní zástupce žalobce, že předmět podnikání rozhodčí společnosti bylo stálé rozhodčí řízení. Jedná se o přílohu k závěrce z roku 2018. Je vyhotovena [datum]. Podepsán [tituly před jménem] [jméno FO], jednatel a přílohou je rozvaha ke dni [datum]. Právní zástupce žalobce poukázal na to, že předmětem podnikání účetní jednotky, pod tabulkou v příloze je uvedeno , že předmětem podníkání je právní činnost. Obdobně to je uvedeno i v příloze 15, příloha k účetní závěrce rok 2012, to je z [datum] kdy bylo vyhotoveno a jako předmět podnikání účetní jednotky je právní činnost a podepsán [jméno FO]. Dotazem advokátní kanceláře AK [tituly před jménem] [jméno FO] se dotazuje na Okresní soud v [adresa] k poskytnutí informace týkající se zaslání sdělení, kolik je u zdejšího soudu uloženo rozhodčích spisů rozhodců [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [adresa] a [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], ve kterých je oprávněna vystupovat společnost [Anonymizováno] a byly tedy zaslány tabulky. V roce 2009 [jméno FO] 121, v roce 2010 - 1000, 2011 – 1808, v roce 2012 to bylo 1183, u [jméno FO] [Anonymizováno] v roce 2013 - 2594, v roce 2014 - 2547, v roce 2015 -816, v roce 2016 - 1440, 2017 - 1060, 2018 – 1 a v roce 2019 byla 0. (Žalobce dokládá, že fakticky nerozhodovali rozhodci, ale psala to rozhodčí společnost [adresa], rozhodci to jenom podepisovali, rozhodovali prostě velké množství sporů.) Z dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa, o poskytnutí příspěvku spolufinancovaného ze státního rozpočtu a evropského sociálního fondu číslo [Anonymizováno]. z [datum]. Dohoda svědčí o tom, že tato společnost čerpala dotace na právní činnost zaměstnanců, že zaměstnanci vykonávali právní činnost, takže z toho vyplývá, že byla poskytována dotace pro zaměstnance rozhodčí společnosti [adresa] z dotace vyplývá, že její zaměstnanci vykonávali právní servis pro tu společnost. Z [adresa] realizace odborné praxe uchazeč o zaměstnání, absolvent a zaměstnanec pověřený vedením odborné praxe, mentor a jeho zaměstnavatel byla rozhodčí společnost [adresa], pracoval na pozici referent pro právní a ekonomický servis. Z přílohy plán realizace odborné praxe je to rovněž tento listinný důkaz sloužící k prokázání toho, že společnost zaměstnávala zaměstnance pro právní a ekonomický servis. Ze Sdělení k výzvě soudu ve věci [spisová značka], tímto důkazem dokládá, že existovala dohoda nebo smlouva mezi [právnická osoba] a žalovanou společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] sdělil, že v tomto řízení takovou smlouvu nemá a není možné, aby byla předložena. Z [právnická osoba] její jednatel [právnická osoba] sděluje, že neposkytne tuto smlouvu o zajištění služeb rozhodců ze dne [datum], neboť by způsobil nebezpečí z obavy nezpůsobení [podezřelý výraz] stíhání sobě. Z dohody mezi rozhodci, resp. rozhodčí společností a společnosti [Anonymizováno] vyplývá, že se jedná o trojstrannou dohodu. Z faktury číslo [hodnota] ze dne [datum] se dokládá, že finanční plnění probíhalo jen mezi žalovanou a rozhodčí společnosti [adresa], když je i zřejmé, že mezi žalovanou a rozhodci se nejednalo o úhradu rozhodčích poplatků, ačkoliv je k faktuře přiložen seznam žalovaných klientů, tak počet případných rozhodčích poplatků neodpovídá fakturované částce a je na první pohled vyšší, než by bylo v případě rozhodčích poplatků. Z vyhledávání v registru www.nic.cz, je to internetová doména, kterou uváděl rozhodce [adresa] na rozhodčím nálezu, fakticky nepatří jemu, ale té rozhodčí společnosti [adresa]. Z stránek rozhodčí společnosti [adresa] byl stažen jednak kontakt a popis činnosti té společnosti. Z Rozhodnutí Krajského soudu z usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno], který rozhodl, že Krajský soud se přiklonil k argumentaci, že rozhodoval nikoliv [tituly před jménem] [jméno FO], ale rozhodčí společnost [adresa]. Ve výroku je uvedeno, že usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se zastavuje exekuce vedená soudního exekutorem [jméno FO] na základě pověření vedeného Okresním soudem na straně 13 tohoto nálezu, se uvádí že podstatným deficitem transparentnosti dle provedeného dokazování v této věci trpí tato smlouva v tom směru, že vlastní rozhodčí řízení fakticky neprobíhalo výlučně před žalující stranou vybranou osobou rozhodce, ale za podstatného přispění třetí osoby rozhodčí společnosti [adresa], o čemž byla informována výlučně oprávněná, viz výpověď [adresa] o trojstranné dohodě oprávněné rozhodce a citované společnosti a nikoliv též povinná. Z výroční zprávy za rok 2018, 2019 a těmito výročními zprávami právní zástupce žalobce dokládá, že žalovaný je profesionál v oblasti poskytování úvěrů a mělo jí být známo, že poskytuje úvěry za velmi vysoké úroky. Z dopius ze dne [datum],kterým právní zástupce žalobce vyzývá [Anonymizováno] k okamžitému právním auditu všech exekucí, kde exekučním titulem rozhodčí nález a dále vyzývá k zastavení všech protiprávních exekucí, které jsou vedeny na základě rozhodčího nálezu. Předesílá, že ve všech řízeních proti vaší společnosti bude navrhovat důkaz, aby prokázali, jak jste na danou výzvu reagovali. Uvádí zde, že poukazuje na judikaturu, ze které je zřejmé, že poukazuje na to, že naprostá většina exekučních soudů respektuje a odkazuje na konstantní judikaturu, odkazuje na to, že řada exekučních soudů tuto judikaturu respektuje a tyto protiprávní exekuce vedené napříč Českou republikou jsou plošně opakovaně zastavovány dle paragrafu 268 odstavec 1 písmeno h) o.s.ř.. Tato výzva byla doručená, jak vyplývá z přeložené doručenky datové zprávy [datum]. Z předžalobní výzvy, vyplývá, že se jedná o žádost o vydání bezdůvodného obohacení z [datum] adresovaná žalované. Odpověď na předžalobní výzvu je to z [datum] odpověď na Vaši předžalobní výzvu. Z důkazu spisem [spisová značka], z rozhodčího nálezu, který je z [datum] plyne, že nabyl právní moci [datum].

8. Žalovaná učinila nesporným ,že předžalobní výzva doručena byla, z dalšího důkazu vyplývá, že na předžalobní výzvu reagovala žalovaná [datum]. Nesouhlasí se zastavením exekuce, že je třeba uvést, že plnění, které klient přijal, bylo plněno částečně před exekucí, částečně v rámci exekuce, ani zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotně právní závazek, a to závazek uhradit pohledávky ze smlouvy o zápůjčce číslo [hodnota] ze dne [datum]. Je nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno tak, jak bylo dohodnuto, že zápůjčka byla zesplatněna, byly uplatněny smluvní pokuty, veškeré úhrady jsou tak plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Je zde úplný výpis z rejstříku a ten se týká rozhodčí společnosti [adresa]. Byla zapsána [datum], předmětem podnikání je rozhodčí řízení a činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců a pak ještě výroba, obchod a služby později. Jednatelem je [jméno FO].

9. Právní zástupce žalobce i právní zástupce žalované učinili nesporným, že [datum] byla pravomocně zastavena exekuce. Dále zástupci účastníků činí nesporným, že exekutor vymohl částku [částka] a před zahájením exekuce bylo zaplaceno [částka], jak vyplývá i z karty klienta, která byla provedena k důkazu, činí nesporným, že před zahájením exekučního řízení uhradil žalované žalobce [částka]. Celkově se jednalo o vyplacené plnění, postupitel uhradil žalované před zahájením exekučního řízení a následně v průběhu částku [částka], jedná se o vyplacené plnění.

10. Právní zástupce žalobce má na základě výše uvedených skutečností ,že promlčecí lhůta běží od [datum] nebo [datum].

11. Soud provedl i další listinné důkazy avšak s ohledem na jejich irelevanci je v odůvodnění tohoto rozsudku nezmiňuje. Další navržené důkazy neprováděl pro jejich nadbytečnost, když žalobce učinil nesporným skutkový stav.

12. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. S ohledem na skutečnost, že úvěrová smlouva byla mezi účastníky uzavřena za účinnosti starého občanského zákoníku soud s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věc právně posoudil podle ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., účinného do [datum] (dále jen „obč. zák.“). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází nebo se příčí dobrým mravům. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 jsou neplatná. Podle odst. 3 uvedeného ustanovení v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do [datum] (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná K námitce existence překážky věci pravomocně rozsouzené soud tuto námitku neshledal důvodnou. Rozhodčí nález nevytváří překážku věci rozsouzené a není možné, aby jiný soud v jiném řízení bez dalšího konstatoval, že mezi účastníky byla platně sjednána rozhodčí doložka a rozhodčí nález vydaný rozhodcem podle této doložky, který (sic) nebyl zrušen, je pravomocný a zakládá překážku věci rozsouzené a i po zastavení exekuce (pro nedostatek pravomoci rozhodce) zůstává právním důvodem (titulem), na jehož základě žalobkyně žalované plnila. Předmětem tohoto řízení je vydání bezdůvodného obohacení, je nutné se tedy zabývat otázkou, zda poskytnuté plnění bylo či nebylo poskytnuto na základě platné smlouvy. Nejprve se soud zabýval námitkou promlčení, k níž předně obecně uvádí, že závěr, že rozhodčí nález vydaný mimo rámec pravomoci rozhodce nemá žádné právní účinky, s sebou přináší mnoho sporných výkladových otázek, a to mimo jiné i z hlediska počátku a běhu promlčecí lhůty práv všech účastníků právního vztahu. Soud tak pro poměry této věci uvádí, že posuzoval běh promlčecí doby k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení v případě, kdy je plnění poskytnuto věřiteli na základě rozhodčího nálezu, jenž formálně nabyl právní moci a měl se stát vykonatelným, leč který byl podle následného posouzení soudem označen za rozhodčí nález, který nemá žádné právní účinky. Promlčecí lhůta k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení podle § 619 o. z. počíná běžet teprve okamžikem, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, což je nejdříve okamžikem, kdy exekuční soud v exekučním řízení neurčí (neuvede v důvodech svého rozhodnutí), že rozhodčí nález nemá žádné právní účinky. Judikatura Ústavního soudu i Nejvyššího soudu kromě jiného také dovodila, zákon o rozhodčím řízení nevylučuje, aby otázka (nedostatku) pravomoci rozhodce z důvodu, že jeho výběr se neuskutečnil podle transparentních pravidel, resp. rozhodce byl určen právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, byla zkoumána i v exekučním řízení, a to i v řízení o návrhu povinného na zastavení exekuce pro nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.(viz NS ČR 31 Cdo 958/2012). Tento závěr podporuje rovněž úvaha, že osoba domáhající se vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněně vedené exekuce v důsledku zjištění, že vydaný rozhodčí nález nemá právních účinků (je nicotný), by neměla mít při takovém postupu (co do otázky promlčení nároku) méně práv, než kolik by se mu jich dostalo, kdyby byl rozhodčí nález odklizen soudem v řízení vedeném podle úpravy obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb. (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 29 ICdo 41/2014, ze dne 30.6.2016). V této souvislosti soud rovněž poukazuje na již ustálený výklad běhu promlčecí lhůty ve smyslu § 107 odst. 2 o. z. (přičemž pro účely tohoto řízení lze tyto závěry vztáhnout obdobně také na výklad běhu lhůty podle § 619 odst. 2 o. z.), za níž lze úspěšně nárok na vydání bezdůvodného obohacení uplatnit u soudu. Tato lhůta počíná běžet právní mocí rozhodnutí, kterým byl zrušen pravomocný soudní akt, na jehož základě bylo plněno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2022, sp. zn. 30 Cdo 3514/2021; 1. 2. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3617/2016). Ke splnění předpokladů pro počátek běhu subjektivní promlčecí doby pak nemůže dojít předtím, než bezdůvodné obohacení vůbec vznikne. Subjektivní promlčecí doba proto může začít běžet nejdříve s počátkem lhůty objektivní. V tomto případě tedy bylo usnesením o zastavení exekuce fakticky zrušeno nařízení exekuce, na základě něhož žalobkyně žalované plnila. Zastavení exekuce z důvodu § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. lze považovat za „zrušení“ rozhodnutí o nařízení exekuce (viz analogicky např. rozhodnutí NS ČR 30 Cdo 3512/2020, podle něhož v případě exekuce nařízené podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, dále jen „ex. ř.“, ve znění účinném do 31. 12. 2012, Judikatura Nejvyššího soudu dále dovodila, že pravomocné rozhodnutí o nařízení exekuce nemusí být nutně výslovně zrušeno pro nezákonnost, avšak pro zjištění jeho nezákonnosti postačí, je-li tato konstatována jiným, později vydaným rozhodnutím soudu, vedle něhož nemůže původní rozhodnutí o nařízení exekuce obstát. Takovým rozhodnutím je i usnesení o zastavení exekučního řízení z důvodu, že se vykonávané rozhodnutí nestalo dosud vykonatelným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2407/2017). V projednávané věci je tedy nutné uzavřít, že k promlčení nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněně vedené exekuce dojít nemohlo. dříve než v Usnesení okresního soudu ve [adresa] č.j. [spisová značka] ze dne [Anonymizováno] které nabylo právní moci ve výroku o zastavení exekuce dne 16.7 2021. A až od chvíle právní moci tohoto rozhodnutí ke dni 16. 7 2020 počala běžet promlčecí doba. Žaloba byla u zdejšího soudu podána dne 2.7 2024. Soud má za to, že v případě odpadnuvšího právního titulu nemůže promlčecí doba u vydání bezdůvodného obohacení začít běžet před právní mocí takového rozhodnutí, které původní právní titul odklidí, neboť do té doby je plněno po právu na základě řádného právního titulu. S ohledem na to lze pak konstatovat, že nárok na vydání bezdůvodného obohacení promlčen není. Soud pak pro úplnost dodává, že bezdůvodné obohacení a promlčení posuzoval podle právní úpravy obsažené v o. z., a nikoliv v obč. zák. Je tomu tak proto, že závazek z bezdůvodného obohacení se bude řídit novým občanským zákoníkem, došlo-li k bezdůvodnému obohacení po účinnosti nového občanského zákoníku, například právě plněním bez právního důvodu (LAVICKÝ, Petr, HULMÁK, Milan. § 3028 [Základní přechodné ustanovení]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 2203, marg. č. 59). Vzhledem k neplatnosti výše uvedené úvěrové smlouvy soud dospěl k závěru, že hmotněprávně oprávněným nárokem, který žalovaná vůči právním předchůdcům žalobkyně měla, bylo vrácení bezdůvodného Kč a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 7,5 % ročně ode dne [datum] do [datum], celkem [částka]. Protože žalované však bylo poskytnuto plnění ve výši [částka], odpovídá bezdůvodné obohacení žalované částce [částka]. Žalovaná, která nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, se ocitla s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky ve výši [částka] od 1.8 2022 s 15 % úrokem z prodlení do zaplacení. S ohledem k výše uvedenému soud rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka], odměna právního zástupce žalobkyně za 7 úkonů právní služby tak činí celkem [částka] tj. 7 úkonů po [částka] ve smyslu ust. § 7 AT – převzetí a příprava zastoupení, sepsání předžalobní výzvy ze dne 13.7 2022, sepsání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení ze dne 2.7 2024, sepsání repliky ze dne 23.8 2024, účast na soudním jednání dne 4.12 2024, sepsání vyjádření ze dne 31.12 2024 a účast na soudním jednání dne 26.3 2025. Tarifní hodnota dle ust. § 8 odst. 1 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) činí částku [částka]. Odměna právního zástupce žalobkyně za 7 úkonů právní služby tak činí celkem [částka] , tj. 7 úkonů pro [částka] ve smyslu ust. § 7 AT. Právní zástupce žalobkyně dále na nákladech účtuje 6x režijní paušál po [částka] dle ust. § 13 odst. 4 AT, a 1x režijní paušál po [částka] za úkon učiněný po novele AT účinné od 1.1 2025 tj. za účast na soudním jednání dne 26.3 2025 dohromady tedy [částka]. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, které z částky [částka] činí [částka] (potvrzení registrace k DPH bylo přiloženo k žalobě.) Celkem tak žalobkyně na náhradě nákladů řízení účtuje částku [částka]. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.