23 C 22/2019-108

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou v právní věci žalobce: [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec], proti žalovanému: [země] - [stát. instituce], IČ: [anonymizována tři slova], [PSČ], [obec a číslo] o zaplacení 167 400 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 167 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p.a. od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1500 Kč to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě podané soudu dne [datum] domáhal poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, kterou utrpěl v důsledku nesprávného úředního postupu [anonymizováno] [obec] při vydání územního opatření o stavební uzávěře a [stát. instituce], odbor územního a stavebně správního, spočívajícího v nevydání rozhodnutí o odvolání [anonymizováno] [obec] proti rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek], jímž bylo územní opatření o stavební uzávěře zrušeno v přezkumném řízení ve lhůtě stanovené zákonem. Žalobce požadoval podle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/92 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen ODPŠK) nárok na přiznání zadostiučinění ve výši 167 400 Kč za nemajetkovou újmu. Žalobce uvedl v žalobě tyto rozhodné skutečnosti:

2. Žalobce zaslal ministerstvu žádost o zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne [datum]. [anonymizováno] přijetí žádosti potvrdilo. Žalobce ve své žalobě uvedl tyto rozhodné skutečnosti: Dne [datum] byl na úřední desce [anonymizováno] [obec] zveřejněn návrh na projednání územního opatření o stavební uzávěře, která se dotýkala i jeho pozemku. [jméno] [příjmení] [jméno] usnesením [číslo] ze dne [datum] vydala podle ustanovení § 98 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů v návaznosti na ustanovení § 171 – § 173 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád, ve znění pozdějších předpisů územní opatření o stavební uzávěře v [katastrální uzemí] s účinností od [datum], kterou bylo na dotčeném území zakázáno umisťovat a povolovat stavby a činnosti vyžadující územní rozhodnutí podle ustanovení § 87 písm. a), c/ a d/ stavebního zákona nebo územní souhlas podle ustanovení § 96 odst. 2, písm. a), b/ a c/ stavebního zákona a stavby zahrnuté do § 79 odst. 2, písm. m), n/ a o/. Výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře bylo možno povolit radou [anonymizováno] [obec], jestliže by povolení výjimky neohrozilo účel sledovaný vyhlášením stavební uzávěry. Dne [datum] a [datum] podalo několik vlastníků dotčených pozemků podnět k provedení přezkumného řízení územního opatření o stavební uzávěře.

3. Krajský úřad usnesením [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] zahájil přezkumné řízení ve věci územního opatření o stavební uzávěře vydané radou [anonymizováno] [obec] usnesením [číslo] ze dne [datum rozhodnutí]. Rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo územní opatření o stavební uzávěře ze dne [datum] zrušeno. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Proti rozhodnutí o přezkumném řízení podala [územní celek] odvolání ze dne [datum].

4. Rozhodnutím [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo odvolání [anonymizováno] [obec] zamítnuto jako nepřípustné.

5. Dne [datum] žalobce podal žádost o udělení výjimky k realizaci stavebního záměru bez předložení projektu na stavbu rodinného domu na pozemcích parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Výjimka pro stavbu rodinného domu byla udělena na zasedání rady [anonymizováno] [obec] dne [datum] O udělení výjimky byl informován [datum]. Následně předložil projekt stavby rodinného domu a požádal o udělení výjimky k této stavbě. Na zasedání dne [datum] rada [anonymizováno] [obec] neschválila udělení výjimky ze stavební uzávěry z důvodu, že se navržená stavba vymyká svým charakterem okolní zástavbě, svou kubaturou a charakterem stavby. [jméno] [příjmení] [jméno] dále uvedla, že projedná výjimku po obdržení souhlasu vlastníků sousedních pozemků.

6. Dne [datum] podal žádost o povolení výjimky pouze pro vybudování přípojek vody a kanalizace. [jméno] [příjmení] [jméno] byla dne [datum] povolena výjimka pro stavbu přípojek vody a kanalizace pro rodinný dům.

7. Dne [datum] podal žádost o povolení výjimky na upravený projekt rodinného domu. Usnesením rady [anonymizováno] [obec] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok] nebylo podané žádosti vyhověno. [ulice] úřad k žádosti žalobce uvedl, že v záležitosti územního opatření o stavební uzávěře nevede žádný spis, disponuje pouze kopiemi dokumentů rady [anonymizováno] [obec], výpisem ze zasedání rady [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], originálem podnětu k provedení přezkumného řízení ve věci územního opatření o stavební uzávěře, elektronickou kopií rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] a elektronickou kopii rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum].

8. Krajský úřad ve svém stanovisku k předmětné věci uvedl, že územní opatření o stavební uzávěře zrušil svým rozhodnutím ze dne [datum] v přezkumném řízení. Protože krajský úřad v poučení rozhodnutí odvolání nevyloučil, podal [anonymizováno] [obec] odvolání. Krajský úřad odvolání [anonymizováno] [obec] zamítl jako nepřípustné rozhodnutím ministerstva ze dne [datum].

9. Žalobce tvrdil, že újmu utrpěl v souvislosti s existencí protiprávního opatření o stavební uzávěře vydaného radou [anonymizováno] [obec]. K celkové délce a složitosti případu uvedl, že otázku přípustnosti vyhlášení stavební uzávěry ani následující řízení nepokládá za příliš složité. Dle jeho názoru bylo vyhlášení územního opatření o stavební uzávěře úmyslným vytvořením protiprávního stavu, který radním umožnil zasahovat do života občanů. Následný postup krajského úřadu při zrušení územního opatření o stavební uzávěře v přezkumném řízení byl přiměřeně rychlý, vydané rozhodnutí svým výrokem dostatečně odborné, přesvědčivé, bohužel bylo zakončeno mylný poučením o možnosti podat odvolání. Toho využila [jméno] [příjmení] [jméno] a podala proti rozhodnutí Krajského úřadu odvolání z procesních důvodů. [anonymizováno] při svém rozhodování protáhlo zákonnou třicetidenní lhůtu k rozhodování na 141 dnů.

10. Protiprávní stavební uzávěra byla [anonymizováno] [obec] uplatňována v období od [datum] do [datum]. Jako vlastník dotčeného pozemku a budoucí stavebník byl touto uzávěrou postižen od [datum] do [datum], kdy z vlastní iniciativy získal vědomost o jejím zániku. Žalobce tvrdil, že uvedený případ měl pro něj velký význam, neboť mu bylo protiprávně bráněno v možnosti zahájit řízení o umístění povolení stavby rodinného domu. Déle trvající udržování protiprávního stavu ihned a nemožnosti dovolat se ochrany u příslušných orgánů v zákonných lhůtách bylo pro něj frustrující a byl mu tím způsobem stress.

11. Žalobce pokládá za přiměřenou výši za vzniklou nemajetkovou újmu částku 20 000 Kč za každý měsíc, pro který mu bylo protiprávním územním opatřením o stavební uzávěře bráněno ve zlepšení podmínek bydlení. Dále uvedl, že stavební uzávěra přinesla zdržení při přípravě stavby v délce 8 měsíců a 11 dnů od [datum] do [datum]. Na základě výše uvedeného požadoval za nemajetkovou újmu zadostiučinění ve výši 167 400 Kč.

12. Žalovaná nárok žalobce neuznala, a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že úkolem ministerstva při jednání o zadostiučinění za nemajetkovou újmu je posoudit, zda jsou v daném případě splněny podmínky pro vznik odpovědnosti státu za nemajetkovou újmu stanovené zákonem 82/98 Sb. tj., zda žadatelce nemajetková újma vznikla a zda je dána příčinná souvislost mezi vznikem nemajetkové újmy a nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nebo-li, zda nemajetková újma, za níž je zadostiučinění požadováno, byla způsobena nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dále poukázal na to, že je třeba posoudit závažnost vzniklé nemajetkové újmy a s ohledem na ni rozhodnout, zda je třeba poskytnout zadostiučinění v penězích nebo, zda není možné újmu nahradit jinak. V případě, že třeba poskytnout zadostiučinění v penězích, je pak nutno s ohledem na závažnost újmy stanovit výši přiměřeného s ohledem na závažnost újmy a s ohledem na okolnosti případu stanovit výši přiměřeného zadostiučinění.

13. Žalobce tvrdil, že mu nemajetková újma vznikla v důsledku nemožnosti řešit bytovou situaci a životní podmínky a že v důsledku opatření obecné povahy rozhodnutí o stavební uzávěře bylo protiprávně bráněno v možnosti zahájit řízení o umístění a povolení stavby. Žalovaná namítala, že k řešení bytových podmínek v návaznosti na záměr stavby rodinného domu by mohlo být přistoupeno teprve na základě provedení rodinného domu, který by byl stavebním úřadem povolen k užívání. Tomu by však muselo předcházet správní řízení, ve kterém by bylo povoleno umístění a provedení stavby a následné provedení stavby samé. Správní řízení o umístění a provedení stavby je zahájeno dnem podání žádosti o vydání rozhodnutí v této věci. Vhledem k tomu, že do rozhodnutí [anonymizováno] o podaném odvolání proti zrušení opatření obecné povahy nepodal žalobce žádost o povolení umístění a provedení stavby předmětného rodinného domu a stavebním úřadem tak nebylo vedeno žádné správní řízení, ve kterém by bylo povoleno umístění provedení stavby a stavba nebyla ani provedena, nemohlo dojít k řešení bytové situace v návaznosti na tuto stavbu. Nelze tak mít za prokázanou tvrzenou nemajetkovou újmu spočívající v nemožnosti řešení žalobcovy bytové a životní situace v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu a jeho nadřízených orgánů. [anonymizováno] odkázalo na náležitosti žádosti o vydání rozhodnutí o umístění nebo provedení stavby v ustanovení § 86 stavebního zákona. Podle uvedeného ustanovení není souhlas obce s výjimkou ze stavební uzávěry obligatorní náležitostí podle podané žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby a jeho absence nebránila podání žádosti. Soulad s územním plánem, resp. dopad stavební uzávěry na projednání stavby, by byl řešen až v rámci řízení o umístění stavby v souvislosti s posouzením záměru podle hledisek uvedených v ustanovení § 90 stavebního zákona. Nelze tak mít za důvodné ani tvrzení žalobce, že by mu bylo protiprávně bráněno v podání žádosti o povolení umístění a provedení stavby. Žalovaná dále uvedla, že ze sdělení rady [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] žalovaný zjistil, že k žádosti o povolení výjimky z územního opatření o stavební uzávěře bylo sděleno, že ačkoliv se záměr vymyká charakteru okolní zástavby a svou kubaturou, projedná výjimku ze stavební uzávěry po obdržení souhlasu majitelů sousedních pozemků. Ze strany žalobce nebylo doloženo, že by takovouto žádost o povolení výjimky s požadovanými souhlasy vlastníků předložil. [anonymizováno] uvedlo, že průtahy spatřuje žalovaná v délce osmi měsíců v a podle stanoviska Nejvyššího soudu č. j. Cpjn 206/2010 se poskytuje zadostiučinění za nemajetkovou újmu v poměrech České republiky v rozsahu 15 až 20 000 Kč za rok, přičemž první 2 roky se poskytuje odškodnění v poloviční výši. Z toho vyplývá, že v případě, kdyby byly splněny všechny podmínky vzniku odpovědnosti státu, včetně existence příčinné souvislosti mezi tvrzenou nemajetkovou újmou a postupem správního orgánu, bylo by možné uvažovat o odškodnění ve formě konstatování porušení práva či ve formě omluvy podle ustanovení § 31a, odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu. V případě, že by se takové odškodnění nejevilo jako dostačující a ministerstvo by se přiklonilo k finančnímu odškodnění, toto by dosáhlo maximální výše 5 000 Kč. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že nemajetková újma způsobená nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem musí být v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Vzhledem k tomu, že příčinná souvislost nebyla zjištěna, nelze kompenzovat žadatelem požadovaný nárok a navrhla zamítnutí žaloby.

14. Žalovaná dále doplnila, že nelze požadovat náhradu škody pouze za délku řízení, pokud toto správní řízení nebylo podmínkou navazujícího soudního řízení. Odkázala na judikát Nejvyššího soudu 30 Cdo 4084/2016 a na to, že žaloba není dostatečně srozumitelná v tom, že žalobce řádně neuvádí, zda požaduje náhradu škody z nesprávného úředního postupu, či z nezákonného rozhodnutí. Žalovaná dále poukázala na to, že na základě založeného judikátu má zato, že nebyla splněna podmínka čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv, a to, že správní řízení samo o sobě nebylo podmínkou pro navazující soudní řízení a nelze na to aplikovat stanovisko Cpjn 206/2010 a vztahuje se na to ustanovení § 13, odst. 1, věta druhá – neučinění úkonu v přiměřené lhůtě.

15. Žalovaná učinila nesporným průběh správního řízení tak, jak jej popsal žalobce ve své žalobě a zároveň odkázala na popis průběhu správního řízení, tak jak jej uvedla stručně ve svém vyjádření ze dne [datum]. Dále trvala na tom, aby žalobce jasně sdělil, zda požaduje náhradu škody z nesprávného úředního postupu či z nezákonného rozhodnutí a poté navrhl důkazy k prokázání příčinné souvislosti s tvrzenou škodou.

16. Soud vyzval žalobce podle ustanovení § 118a, aby doplnil své tvrzení, zda požaduje náhradu škody z nezákonného rozhodnutí či z nesprávného úředního postupu a pokud bude tvrdit nesprávný úřední postup, aby uvedl, v čem spočívá příčinná souvislost se vznikem požadované škody. Byl upozorněn na to, že pokud tato tvrzení nedoplní a nenavrhne ve stanovené lhůtě důkazy, vystavuje se nebezpečí neúspěchu ve sporu.

17. Žalobce ve svém vyjádření doplnil, že na počátku zde bylo nezákonné rozhodnutí, tzn. zrušení opatření obecné povahy o stavební uzávěře, které následně bylo zrušeno a poté následoval nesprávný úřední postup.

18. Následně bylo žalobci dáno poučení, že nelze řízení odškodňovat jako celek, protože se neuplatní stanovisko Cpjn 206/2010, tedy metodika, kterou zmiňuje v závěru své žaloby, ale vzhledem k tomu, že nenavazovalo soudní řízení, je nutno tvrdit jednotlivé průtahy a příčinnou souvislost s požadovanou škodu prokázat.

19. Žalobce ve svém vyjádření doplnil, že na počátku zde bylo nezákonné rozhodnutí, tzn. zrušení opatření obecné povahy o stavební uzávěře, které následně bylo zrušeno a poté následoval nesprávný úřední postup.

20. Dále žalobce v doplnění žaloby uvedl, že zadostiučinění požaduje za újmu, kterou utrpěl v souvislosti s existencí protiprávního územního opatření o stavební uzávěře v období osmi měsíců a 11 dnů od [datum] do [datum] (zrušení územního opatření o stavební uzávěře v přezkumném řízení). Podle žalobce utrpěná újma spočívá ve dvou základních skutečnostech, a to pocitové frustrace z protiprávního rozhodnutí o stavební uzávěře a následného postupu přezkumného a odvolacího orgánu, ekonomické nejistoty a faktické frustrace, kdy došlo k protiprávnímu udržování žalobce v horších bytových podmínkách a bránění v jejich zlepšení. Žalobce v doplnění žaloby také uvedl, že v žádosti sice uplatnil nárok za zadostiučinění, která mu měla vzniknout na základě nezákonného rozhodnutí, ale pokud by soud v průběhu řízení dovodil, že šlo ve skutečnosti o nesprávný úřední postup, požaduje žalobce zadostiučinění z nesprávného úředního postupu.

21. Žalovaná odkázala na vyjádření [stát. instituce], kterým byla zamítnuta žádost žalobce o přiznání zadostiučinění ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]. Žalovaná dále poukázala na ustanovení § 7 zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kde se stanoví, že v účastníci řízení mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, z něhož vznikla škoda. Podle ustanovení § 8 ODPŠK lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím uplatit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, a pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.

22. V žalobcem uvedeném období osmi měsíců a 11 dnů nebylo správními orgány vydáno žádné rozhodnutí, které by bylo jako pravomocné pro nezákonnost zrušeno. Rozhodnutí Krajského úřadu [územní celek] ze dne [datum], kterým bylo v přezkumném řízení zrušeno územní opatření o stavební uzávěře vydané [jméno] [příjmení] [jméno] usnesením ze dne [datum], nebylo přes vady poučení zrušeno ani změněno pro nezákonnost a je v právní moci od [datum]. Nebyla tedy splněna podmínka pro vznik odpovědnosti státu uvedena v § 8 zák. 82/98 Sb. Nesprávný úřední postup by mohl být spatřován pouze v nesprávném vyznačení právní moci na rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum]. K územnímu opatření o stavební uzávěrce žalovaná namítala, že právní řád umožňuje tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy zkrácen, podat návrh na zahájení přezkumného řízení nebo požádat o jeho zrušení. Protože žalobce podnět k provedenému přezkumnému řízení ani žalobu k soudu nepodal, nevyužil zákonem stanovených procesních prostředků k ochraně svých práv a nesplnil tak předpoklad přiznání nároku na náhradu škody podle ustanovení § 8 odst. 3 zákona odpovědnosti za škodu. Žalobce ani v doplnění žádosti neunesl břemeno tvrzení vzniku nemajetkové újmy a příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a náhrady škody. Skutkový stav soud zjistil z listinných důkazů, jejichž pravost ani správnost nebyla žádným z účastníků zpochybněna a zejména z nesporných skutečností týkající se průběhu správního řízení. Soud provedl dokazování listinnými důkazy – vyrozuměním o provedeném vkladu do katastru katastru vyhotoveným [datum], návrhem pro projednání s veřejností, veřejnou vyhláškou, kterou se vydává územní opatření o stavební uzávěře ze dne [datum], námitkami proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne [datum], zápisem ze schůze rady [anonymizováno] [obec] konané [datum], vyjádřením [anonymizováno] [obec] k návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne [datum], veřejnou vyhláškou, kterou se vydává územní opatření o stavební uzávěře, veřejnou vyhláškou krajského úřadu ze dne [datum] – rozhodnutí o zrušení stavební uzávěry, zápisem ze schůze rady [anonymizováno] [obec] konané dne [datum], odvoláním [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] a veřejnou vyhláškou [anonymizováno] ze dne [datum] a dále emailem adresovaným [stát. instituce] ze dne [datum], další e-mailovou korespondencí zejména mezi [stát. instituce] a žalobcem 1/ e-mailovou korespondencí mezi žalobcem a [anonymizováno] [obec], stavební dokumentací 2/ návrh pro projednání s veřejností,3/ veřejná vyhláška, kterou se vydává územní opatření o stavební uzávěře ze dne [datum] 4/ námitky proti návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne [datum] zápisem ze schůze [anonymizována dvě slova] [obec] konané [datum] vyjádření [anonymizováno] [obec] k návrhu územního opatření o stavební uzávěře ze dne [číslo] veřejná vyhláška, kterou se vydává územní opatření o stavební uzávěře,8/ veřejná vyhláška [anonymizováno] ze dne [datum], rozhodnutí o zrušení stavební uzávěry, 9/ zápis ze schůze [anonymizována dvě slova] [obec] konané dne [datum] 10/ odvolání [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], 11/ veřejná vyhláška [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], 12/ e-mail adresovaný [stát. instituce] ze dne [datum], 13/ e-mail [stát. instituce] ze dne [datum], 14/ návrh na opatření proti nečinnosti ze dne [datum], 15/ e-mail adresovaný [stát. instituce] ze dne [datum], 16/ e-mail [stát. instituce] ze dne [datum] e-mail adresovaný [stát. instituce] ze dne [datum], 18/ žádost o umožnění nahlédnout do spisu [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], 19/ e-mail [stát. instituce] ze dne [datum], 20/ rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], 21/ část [anonymizováno] zpravodaje z dubna [rok] e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] e-mail starostky [anonymizováno] ze dne [datum], 24/ e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [číslo] 2017 e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], 26/ e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [číslo] [rok] e-mail starostky [anonymizováno] ze dne [datum], 28/ email Ing. [ulice] ze dne [datum], 29/ vyjádření [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], 30/ e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], 31/ rozhodnutí o povolení výjimky ze stavební uzávěry ze dne [datum], 32/ e-mail adresovaný [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], 33/ výpis ze schůze [anonymizována dvě slova] [obec] konané dne [datum], 34/ stížnost na postup [anonymizována dvě slova] [obec] při stanovení stavební uzávěry a při povolání výjimek ze dne [datum], 35/ zápis ze zasedání zastupitelstva [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] zápis z [anonymizována dvě slova] konané dne [datum], 37/ zápis z [anonymizována dvě slova] konané dne dne [číslo] [rok] zápis z [anonymizována dvě slova] konané dne [datum] zápis z [anonymizována dvě slova] konané dne [datum], 40/ zápis z [anonymizována dvě slova] konané dne dne [datum], 41/ dopis [stát. instituce] ze dne [datum], 42/ půdorys bytu [číslo] v domě [ulice a číslo], 43/ výkres koordinační situace zamýšlené stavby rodinného domu v [obec], 44/ výkres půdorysu prvního nadzemního podlaží zamýšlené stavby rodinného domu v [obec], 45/ výkres půdorysu druhého nadzemního podlaží zamýšlené stavby rodinného domu v [obec], 46/ dopis žalobce ze dne [datum], 47/ odpověď žalované ze dne [datum]. Dále soud provedl důkazy připojené k podání žalobce ze dne [datum], a to: E-mailovou komunikací ze dne [datum] mezi žalobcem a [anonymizováno] částí [obec] [část obce]. Žalobce byl vyzván k doložení výjimky ze stavební uzávěry schválené [jméno] [příjmení] [jméno]. Byl vyzván referentkou odboru stavebního úřadu, - k tomu reakce žalobce ze dne [datum], kde uvádí, že v současné době začíná zařizovat projekt na stavbu rodinného domu a žádá o sdělení, jaká jsou v této lokalitě potřebná vyjádření od síťařů a dotčených orgánů. Vyjádřením ke stavebnímu závěru ze dne [datum], - podání námitky k zahájenému řízení novostavba rodinného domu ze dne [datum], námitka slečny [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Námitkou [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], námitkou slečny [jméno] [příjmení] ze dne [datum], Dále listinnými důkazy k tvrzení žalobce, že přetrvává stav, kterým je mu bráněno správními orgány ve výstavbě domu a toto jednání je přičitatelné státu, a to: Usnesením a sdělením závazného stanoviska orgánu územního plánování ze dne [datum] vydaným [stát. instituce], odbor územního plánování. Ze závazného stanoviska ze dne [datum] soud zjistil, že je zde uvedeno, že záměr není přípustný. Dále se jedná o další rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], kde se rovněž uvádí, že stavební úřad v průběhu řízení shledal důvody, které brání povolení záměru a dospěl k závěru, že předložené žádosti nelze vyhovět a žádost zamítl. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum], vyplývá, že se ruší závazné stanovisko [stát. instituce], odboru územního plánování vydaného dne [datum]. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum], po přezkoumání napadeného rozhodnutí odvoláním napadené rozhodnutí vydané stavební úřadem dne [datum] se ruší a věc se vrací stavebnímu úřadu k novému projednání. Rozhodnutím ze dne [datum] [stát. instituce], byl schválen stavební záměr na novostavbu rodinného domu. Rozhodnutím ze dne [datum] [anonymizováno] úřadu [územní celek], se ruší závazné stanovisko orgánu územního plánování vydané [datum]. Z rozhodnutí [anonymizováno] úřadu [územní celek] ze dne [datum], vyplývá, že se [anonymizováno] úřadem po přezkoumání napadeného rozhodnutí odvoláním napadené ruší a věc se vrací stavebnímu úřadu k novému projednání. V rozhodnutí [stát. instituce] dne [datum] bylo sděleno účastníkům řízení, že se pokračuje ve společném řízení a rozhoduje usnesením o přerušení společného řízení. Tímto dokumentem žalobce dokládá, že protiprávní stav stále trvá, že došlo k vydání minimálně dvou protiprávních rozhodnutí, která byla následně rušena.

23. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě žalobce nesplnil povinnost podle ustanovení § 8, odst. 3 zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, když nepodal proti opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře podnět k zahájení přezkumného řízení a ani neinicioval jeho zrušení ve správním soudnictví. Žalobce argumentoval, že v jeho případě byly prostředky obrany nedostatečné a odkázal na Nález Ústavního soudu IV. ÚS 3719/10, ve kterém se uvádí, že stěžovatel není povinen využívat opravné prostředky, které jsou nedostatečné nebo neefektivní. Odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu 30 Cdo 4389/2013, podle kterého nepodal-li poškozený odvolání proti osvobozujícímu rozsudku, který byl v jeho prospěch zrušen, jde o případ zvláštního zřetele hodný ve smyslu ustanovení § 8 odst. 3 zákona o odp.Šk. Žalobce ve svém vyjádření k vyjádření žalované uvedl, že proti vydanému opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře nepodal žádné prostředky obrany, protože v době, kdy se dozvěděl, že mu rozhodnutím rady [anonymizováno] [obec] ze dne [datum] nebylo schváleno udělení výjimky ze stavební uzávěry, byl již podán podnět k provedení přezkumného řízení ve věci opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře jinými osobami.

24. Podle žalované na žalobce ustanovení § 8, odst. 3 zákona odp.Šk. dopadá. Podle soudu žalobce ustanovení § 8 odst. 3 zákona odp.Šk. dopadá. Uvedené ustanovení je logickým požadavkem i ve smyslu ustanovení § 36 Listiny základních práv a svobod, aby poškozený využil v zájmu své odpovědnosti za předcházení vzniku škody všech vnitřních vlastností rozhodovacího systému, tedy opravných prostředků, které má k dispozici, v daném případě mimořádných, kterými by bylo podání podnětu k zahájení přezkumného řízení nebo podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy u soudu. V době, kdy se žalobce dozvěděl o rozhodnutí rady o požadavku na předložení souhlasu vlastníků sousedních pozemků dne [datum], nebylo [anonymizováno] úřadem [územní celek] o podnětu přezkoumání opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře rozhodnuto. Rozhodnutí je ze dne [datum]. Žalobce tedy nemohl vědět, zda námitky ostatních podatelů podnětu budou dostatečné pro ochranu jeho práv a zda budou odůvodňovat vydání rozhodnutí o zrušení opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře. Na posuzovaný případ nelze aplikovat žalobcem uvedenou judikaturu, neboť se v daných případech jednalo o případy trestní.

25. Soud v daném případě nepokládá za hlavní a jediný důvod pro zamítnutí nároku žalobce na požadovanou finanční kompenzaci za tvrzenou nemajetkovou újmu nesplnění povinnosti uvedené v ustanovení § 8, odst. 3 zákona odp.Šk. Za podstatné považuje i skutečnost, že se jeho nárok nevztahuje ke konkrétnímu správnímu řízení, že není uvedena příčinná souvislost mezi konkrétním správním úkonem nebo správním řízením, která by odůvodňovala vznik tvrzené nemajetkové újmy a také, že není odůvodněna výše požadované kompenzace. Žalobce uvádí, že požaduje finanční kompenzaci a jako počátek uvádí datum [datum], kdy byl vyrozuměn o tom, že rada [anonymizováno] [obec] na svém zasedání dne [datum] dospěla k závěru, že projedná výjimku ze stanovené uzávěry po obdržení souhlasu vlastníků sousedních pozemků vzhledem k tomu, že se stavba vymyká svou kubaturou a charakterem okolní zástavbě. Jako konec období pak žalobce uvádí datum [datum], kdy se dozvěděl o rozhodnutí ministerstva ze dne [číslo] [rok]. Uvedeným rozhodnutím bylo zamítnuto jako nepřípustné odvolání [anonymizováno] [obec] ze dne [datum], kterým bylo v přezkumném řízení zrušeno opatření obecné povahy [anonymizováno] [obec] o stavební uzávěře. Délka žalobcem stanoveného období, za které požaduje kompenzaci, byla stanovena na 8 měsíců a 11 dnů. Jako odůvodnění svého nároku žalobce uvedl, že mu nemajetková újma vznikla v důsledku toho, že mu bylo protiprávně bráněno ve zlepšení podmínek jeho bydlení. Soud má zato, že nelze spatřovat příčinnou souvislost mezi úředním postupem v období od [datum] do [datum] a tvrzenou újmou spočívající v nemožnosti řešit bytovou situaci. Pokud bylo záměrem žalobce řešit svou bytovou situaci výstavbou rodinného domu, muselo by tomu předcházet povolení stavby rodinného domu, její provedení a povolení jejího užívání. V době, kdy bylo vydáno rozhodnutí ministerstva o podaném odvolání (dne [datum]) nebyla žalobcem podána ani žádost o stavební povolení. Ve svých podáních uvedl, žalobce, že předmětný pozemek, na kterém chtěl stavbu svého rodinného domu realizovat, vlastní od [anonymizováno] [rok]. Kdyby chtěl řešit svou bytovou situaci výstavbou rodinného domu, tak mohl již před obdobím, za které požaduje kompenzaci. K řešení životních a bytových podmínek žalobce mohlo být přistoupeno, teprve na základě provedení rodinného domu, který by byl stavebním úřadem povolen k užívání. Tomu by však muselo předcházet správní řízení, ve kterém by bylo povoleno umístění a provedení stavby a následné provedení stavby samé. Žalobce do rozhodnutí [anonymizováno] o podaném odvolání proti zrušení opatření obecné povahy nepodal žádost o povolení umístění a provedení stavby předmětného rodinného domu, a stavebním úřadem tak nebylo vedeno žádné správní řízení, ve kterém by bylo povoleno umístění provedení žalobcovy stavby a stavba nebyla ani provedena, nemohlo dojít k řešení bytové situace v návaznosti na předmětnou stavbu. Nelze tak mít tvrzenou nemajetkovou újmu, spočívající v nemožnosti řešení žalobcovy bytové a životní situace v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu a jeho nadřízených orgánů. Náležitosti žádosti o vydání rozhodnutí o umístění nebo provedení stavby jsou stanoveny v ustanovení § 86 stavebního zákona. Podle uvedeného ustanovení není souhlas obce s výjimkou ze stavební uzávěry obligatorní náležitostí podané žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby a jeho absence žalobci nebránila v podání žádosti. Soulad s územním plánem, resp. dopad stavební uzávěry na projednání žalobcovy stavby, by byl řešen až v rámci řízení o umístění stavby v souvislosti s posouzením záměru podle hledisek uvedených v ustanovení § 90 stavebního zákona. Nelze tak mít za důvodné ani tvrzení, že by žalobci bylo protiprávně bráněno v podání žádosti o povolení umístění a provedení stavby.

26. K žalobcem požadovanému zadostiučinění ve výši 20 000 Kč za měsíc, soud podotýká, že žalobce toto nijak neodůvodnil a její výše je neadekvátní poměrům České republiky podle stanoviska Nejvyššího soudu sp.zn. Cpjn 206/2010. V uvedeném stanovisku je považována za přiměřenou základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, tj. částka v rozmezí 15 000 Kč až 20 000 Kč za 1 rok řízení. V posuzovaném případě je požadováno odškodnění za období 8 a půl měsíce.

27. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť neshledal jednak příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem škody, neboť nebyly splněny podmínky dle ustanovení § 8, odst. 3 zákona o odpovědnosti za škodu č. 82/98 Sb., a nebyl zjištěn ani nesprávný úřední postup podle § 13, odst. 1, dle kterého stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Soud neshledal ani příčinnou souvislost mezi konkrétním správním úkonem nebo správním řízením, které by odůvodňovalo vznik tvrzené nemajetkové újmy a také má zato, že není odůvodněna výše požadované kompenzace.

28. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 151, odst. 3 o.s.ř., kdy soud přiznal žalovanému paušální náhradu ve výši 300 Kč za 1 úkon, celkem (vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], závěrečný návrh ze dne [datum], tj. celkem 5 úkonů po 300 Kč, tj. 1 500 Kč. Poučeni:

Poučení