23 C 235/2016-365

Rubrum

Okresní soud v Táboře rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Michaelou Bílou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. sídlem [adresa] o zaplacení 78 544 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 785,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky jdoucí od 1. 9. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 55 758,73 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky jdoucí od 1. 9. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

III. Žalobkyni se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Státu se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou k procesnímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání platebního rozkazu, jímž by soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit jí částku 78 544 Kč s příslušenstvím, představují slevu z ceny díla, které pro ni žalovaný zhotovoval na základě smlouvy o dílo a částku, kterou žalobkyně vynaložila na znalecký posudek, kterým byla oceněná sleva z ceny díla.

2. Proti platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem v Táboře dne [datum rozhodnutí] č. j. 23 C 235/2016 – 27 se bránil žalovaný v zákonné lhůtě odporem s odůvodněním, že si je vědom vad a nedodělků, avšak žalobkyně (resp. její druh) mu znemožnili dílo dodělat a vady odstranit. Navíc dosud nedošlo k předání stavby, a proto navrhl zamítnutí žaloby.

3. Za této situace byl platební rozkaz dle § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání, při němž soud prováděl dokazování dle skutkových tvrzení účastníků a zjištěné pak hodnotil dle § 132 a násl. o.s.ř. a vyvodil z něho tyto skutkové a posléze i právní závěry.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla dne [datum] uzavřena písemná smlouva o dílo, kterou připravoval žalovaný na základě nabídky [číslo] [rok] ze dne [datum] Smlouvou o dílo ze dne [datum] (čl. 7) má soud prokázáno, že žalobkyně si, jako investor, nechala od žalovaného, jako zhotovitele, provést rekonstrukci rodinného domu, za celkovou cenu 280 000 Kč, když náklady navyšující cenu díla uhradí investor. Smluvní strany si dále sjednaly, že stavba bude zahájena dne [datum] a dílo bude zhotoveno dle domluvy. Pokud budou v době předání na díle vady, k předání a k převzetí díla dojde až po jejich odstranění.

5. Cenovou nabídkou č.: [číslo] [rok] ze dne [datum] (čl. 6) s názvem akce Stavební úpravy rodinného domu má soud prokázáno, že dodavatel [celé jméno žalovaného] nabídl odběrateli [celé jméno žalobkyně] [příjmení] stavební úpravy rodinného domu, přičemž v bodech 1 – 6 byla specifikace konkrétních stavebních prací v jednotlivých místnostech rodinného domu a v bodě 7 byla specifikace venkovních stavebních úprav. Specifikace jednotlivých činností je popsána pouze slovně, bez uvedení objemu materiálu a pracovních hodin. Nabídka není žalobkyní podepsána. Shodným tvrzením účastníků, učiněných v průběhu řízení, má však soud prokázáno, že veškeré nutné podrobnosti a upřesnění konkrétních prací a činností bylo provedeno ústní dohodou. Rovněž má soud těmito tvrzeními prokázáno, že některé části díla nebyly žalovaným zhotoveny a některé jím byly zhotoveny nad rámec díla sjednaného, dle požadavku investora (tj. vícepráce).

6. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že při podpisu Smlouvy o dílo dne [datum] předala žalobkyně žalovanému zálohu na cenu díla dle ujednání odst. II. smlouvy o dílo ve výši 100 000 Kč, což žalovaný ztvrdil svým podpisem na smlouvě o dílo. Rovněž nebylo mezi účastníky sporu o tom, že žalovaný obdržel od žalobkyně další částku na cenu díla, a to 60 000 Kč. Sporné však mezi nimi bylo to, zda žalobkyně předala žalovanému také částku 77 000 Kč (resp. 75 000 Kč). Žalobkyně totiž tvrdila, že dne [datum] učinila výběr této částky na pobočce [právnická osoba] a tentýž den tuto částku žalovanému u ní doma v kuchyni předala. Žalovaný toto popírá a tvrdí, že mu žalobkyně od doby uzavření smlouvy o dílo předala toliko 100 000 Kč v den podpisu smlouvy o dílo a 60 000 Kč za určitou dobu, co již na díle pracoval. Jiné peníze od ní nedostal.

7. S ohledem na rozporná tvrzení účastníků byla žalobkyně soudem poučena o prokázání svého tvrzení, přičemž žalobkyně navrhla svědeckou výpověď své dcery [jméno] [příjmení] a svého druha [jméno] [příjmení], a rovněž tak výpověď svou. Žalobkyně, jako účastník řízení, vypověděla, že peníze vždy vyzvedla v bance, dali jí je do obálky. 100 000 Kč předávala žalovanému u sebe doma. Žalovaný to potvrdil na smlouvě o dílo. Pak mu dávala 60 000 Kč v autě v obálce a 75 000 Kč mu dávala opět u sebe doma. Sice vybrala 77 000 Kč, ale 2 000 Kč si dala stranou a žalovanému předala pouze 75 000 Kč. Na těch 60 000 Kč a 75 000 Kč jí žalovaný nevystavoval žádný doklad. Fakturu na 175 000 Kč jí doručoval žalovaný osobně, další dvě faktury jí nedal. Chápala to tak, že když jí dal fakturu na 175 000 Kč, došlo již k úhradě té částky. Veškeré peníze dávala žalovanému v hotovosti do ruky, na účet mu nic neposílala. Žalobkyně ještě upřesnila, že výběr částky 77 000 Kč učinila dne [datum] ve 14:36 hodin. [právnická osoba] jí vezl její druh a jela s nimi i její dcera [jméno] [příjmení]. Když přijeli domů, šli do kuchyně, žalovaný pracoval někde na domě, přišel do kuchyně a za přítomnosti dcery a druha mu předala peníze do ruky. On si peníze přepočítal a schoval si je v obálce z banky k sobě, asi do kapsy. Na přelomu března a dubna požadovala žalobkyně po žalovaném fakturu za část již provedeného díla, pro potřebu banky, od níž čerpala finanční prostředky na stavbu. Proto jí žalovaný vystavil dne [datum] fakturu č. [číslo] se splatností téhož dne na částku 175 000 Kč, způsob úhrady hotovost.

8. Svědkyně [jméno] [příjmení] (str. 122), nezletilá dcera žalobkyně (14 let), vypověděla, že na jaře jela s mamkou a strejdou do banky, pak jeli domů na 15:30 hodin, čekal tam na ně pan [celé jméno žalovaného]. Šli do kuchyně, šel tam i on a předávali se peníze. Mamka je předávala [celé jméno žalovaného] v obálce. Neví, zda to někdo přepočítával. Předání peněz se potvrzovalo, měl papírek, bylo tam 70 000 Kč a dal tam svůj podpis a razítko. To, že tam bylo napsáno 70 000 Kč, ví od mamky, tak jí to říkala. Také došlo k předání peněz [celé jméno žalovaného] v autě, mamka mu dávala 60 000 Kč. Jeli k jeho domu, přisedl si k nim do auta, dostal peníze – 60 000 Kč, takto jí to zase říkala mamka, [celé jméno žalovaného] je pak odvezl domů a auto si nechal. Něco jim na něm zařizoval. Třetí případ, kdy byla přítomna předání peněz v kuchyni, bylo 100 000 Kč, mamka je dávala [celé jméno žalovaného] v obálce do ruky.

9. Svědek [jméno] [příjmení] (partner žalobkyně) vypověděl (čl. 123), že v únoru byl u předání částky 100 000 Kč [celé jméno žalovaného], v polovině března 2016 byla v kuchyni předána částka 75 000 Kč a byl u toho ještě pomocník, asi pan [příjmení]. Peníze předávala žalobkyně v obálce, byly tam ještě i další osoby jako v předchozím případě, tj. [jméno], on, žalovaný, žalobkyně a ten pomocník. Třetí případ byl v dubnu 2016, kdy se předávaly peníze v autě. V autě byli asi proto, že někam chtěli jet.

10. Svědek [jméno] [příjmení] (čl. 122 p. v.) vypověděl, že pomáhal na stavbě panu [celé jméno žalovaného]. Předání finančních částek přítomen nikdy nebyl. Pouze v jednom případě, když pili kávu, přišel pán a chtěl po panu [celé jméno žalovaného], aby mu vystavil fakturu, aby mu banka vyplatila peníze, aby si mohli koupit auto.

11. Žalovaný, jako účastník řízení, vypověděl (čl. 106), že 100 000 Kč byla první záloha v hotovosti od žalobkyně při podpisu smlouvy o dílo. Byl u toho přítomen on, jeho syn, žalobkyně a její přítel. 60 000 Kč mu nechala žalobkyně v autě, zařizoval pro ní technickou kontrolu. Zbytek ceny díla měla žalobkyně doplatit až po ukončení a předání díla. 75 000 Kč nikdy nedostal. Pokud vystavil fakturu na 175 000 Kč, bylo to za již dokončené věci, a to dětský pokoj, koupelnu a WC. Předpokládal, že zbytek doplatí, až dodělá vše. Fakturu předal osobně, potom ty další dvě poslal až současně s dopisem žalobkyni k zaplacení té další částky již zhotoveného díla. Ta třetí faktura se v podstatě týkala víceprací, které si žalobkyně i její přítel, vymínili.

12. Fakturou č. [číslo] (čl. 8) ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalovaný, jako dodavatel, vyfakturoval žalobkyni, jako odběrateli, dne [datum] se splatností téhož dne fakturu za rekonstrukci WC, dětského pokoje a koupelny v rodinném domě, včetně výměny oken, a to ve výši 175 000 Kč se způsobem úhrady hotovost.

13. Fakturou č. [číslo] ze dne [datum] (čl. 9) s datem splatnosti [datum] má soud prokázáno, že žalovaný – dodavatel, vyfakturoval žalobkyni – odběrateli, rekonstrukci obýváku, kuchyně, chodby, venkovní stavební úpravy a kompletní přestavbu etážového topení celkem částku 90 800 Kč, od které odečetl již zaplacenou zálohu 60 000 Kč, tj. vyfakturoval v konečné verzi 30 800 Kč. Způsob placení byl ve faktuře převodem.

14. Fakturou č. [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] (čl. 10) má soud prokázáno, že žalovaný – dodavatel vyfakturoval žalobkyni – odběrateli částku 9 170 Kč za provedení vícepráce mimo smlouvu. Způsob úhrady měl být převodem. 15. [právnická osoba], pobočka [obec] (čl. 11) má soud prokázáno, že [jméno žalobkyně] [příjmení žalobkyně] vybrala dne [datum] ve 14:36 hodin částku 77 000 Kč a dne [datum] ve 14:43 hodin částku 60 000 Kč.

16. Na základě výše uvedeného lze tedy uzavřít, že jak účastníci, tak svědci, vypovídají, v určitých částech svých výpovědí rozdílně a nelze tedy při zodpovězení sporné otázky, jaké částky byly žalobkyní žalovanému postupně vypláceny, vyjít pouze z nich, ale i z důkazů dalších, které soudu poskytly poklad pro logickou úvahu, jenž byla pro závěr rozhodná. Pokud jde o svědkyni [jméno] [příjmení], jednak se jednalo o nezletilou svědkyni (14 let), která je svou výchovou, výživou a zázemím dosud závislá na své matce – žalobkyni. I když se jednalo o svědkyni, která s ohledem na svůj věk, již byla schopna chápat význam své výpovědi, jakož i tvrzených skutečností, má soud pochybnosti o její věrohodnosti, a to jednak z důvodů již uvedených, představující její materiální závislost na matce a z důvodu, že některá její tvrzení byla odlišná od ostatních svědků, některé skutečnosti nevěděla sama od sebe, ale dozvěděla se je od matky a tedy zprostředkovaně. Svědkyně např. vypovídala o předání 70 000 Kč, které žalovaný potvrzoval na papírek, kam dával razítko a svůj podpis, toto však netvrdil nikdo z účastníků, ani další svědci. Žalobkyně naopak vypověděla, že jí žalovaný nevystavoval na částku 75 000 Kč a 60 000 Kč žádný doklad. Soud svědkyni proto uvěřil, že byla přítomna předání zálohy žalobkyní žalovanému, ale v jaké to bylo výši a kolikrát a jak se to přesně událo, nikoli.

17. Pokud jde o svědka [jméno] [příjmení], je sice partnerem žalobkyně, opravovala se nemovitost, která je v jeho vlastnictví a tak má jistý ekonomický zájem na výsledku sporu, ale byl jako svědek zároveň soudem poučen o následcích křivého svědectví, takže nelze bez dalšího mít za to, že jeho výpověď není pravdivá. Svědek [příjmení] vypovídal ve shodě se žalobkyní, vyjma skutečnosti předání peněz 60 000 Kč v autě žalovanému. Žalobkyně i její dcera [jméno] shodně vypověděly, že v autě byly peníze předávány proto, že žalovaný pak na jejich autě něco vyřizoval, a tak s ním odjel. Svědek [příjmení] vypověděl, že v autě byly předávány peníze proto, že asi pak někam chtěli jet. Nepotvrdilo se ani svědkovo tvrzení o tom, že předání zálohy 75 000 Kč byl přítomen pan [příjmení], který vypověděl, že u žádného předání peněz nebyl. Podstatné pro to, jak se věci asi udály, je to, že když žalovaný vystavoval fakturu na 175 000 Kč, musel do ní zahrnout již provedenou platbu v hotovosti, neboť to uvedl na faktuře a zahrnul do té platby 100 000 Kč (není sporné) a rovněž 75 000 Kč, protože zálohu 60 000 Kč zahrnul jako zaplacenou ve faktuře č. [číslo], když částku 60 000 Kč odečetl. Soud má proto za to, že žalobkyně prokázala, že žalovanému zaplatila na zálohách celkem částku 235 000 Kč (tj. 100 000 Kč + 60 000 Kč + 75 000 Kč) a nikoli pouze 160 000 Kč, jak tvrdí žalovaný.

18. Dále se v soudním řízení prokazovalo tvrzení žalobkyně o tom, že dílo žalovaný nedokončil a že mělo vady, které mu vytkla a požadovala za to přiměřenou slevu z ceny díla. Žalovaný připustil, že dílo nebylo dokončeno, ale proto, že mu již žalobkyně a její partner [jméno] [příjmení] dílo dokončit neumožnili, odebrali mu klíče a do domu ho již nepustili a také žalovaný připustil vady na díle, ale také to, že je nemohl pro chování žalobkyně již odstranit.

19. Dopisem ze dne 10. 6. 2016 (čl. 12) má soud prokázáno, že právní zástupce žalobkyně žalovanému oznámil vady díla na rodinném domu [adresa] v [obec], které specifikoval pod body č. 1 až 30. Část vytčených vad se týkala vadného provedení díla, část se týkala nedodělaných částí díla. Zároveň byl žalovaný tímto dopisem informován o požadavku žalobkyně na přiměřenou slevu z ceny díla, kterou následně vyčíslí dle zpracovaného znaleckého posudku. Žalobkyně také vrátila žalovanému dvě jím vystavené faktury na částku 30 800 Kč a na částku 9 170 Kč. Žalovaný při jednání soudu potvrdil, že tento dopis obdržel.

20. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 8. 2016 (čl. 15) má sodu prokázáno, že žalobkyně sdělila žalovanému, že na základě znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že konkrétní položky uvedené pod A1 až A9 nebyly dokončeny a provedeny, přičemž na ně připadá částka 28 214 Kč a další uvedené a specifikované položky vykazují neodstranitelné vady, které odpovídají v rovině vyčíslení slevy 30% z celkové smluvní ceny díla v částce 84 000 Kč Celkem tedy požaduje slevu ve výši 112 214 Kč. Oproti částce 39 970 Kč (součet fakturovaných částek z faktur, které žalobkyně žalovanému vrátila č. [číslo] a č. [číslo]) započítává žalobkyně odpovídající část předmětné slevy a požaduje úhradu od rozdílné ceny, tj. 72 244 Kč. K tomu však naopak připočetla ještě částku za zpracování znaleckého posudku ve výši 6 300 Kč a náklady za právní zastoupení v dosavadní výši 1 210 Kč Celkem tedy žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 79 754 Kč.

21. Znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] zpracovaný [titul] [jméno] [příjmení] (příloha A spisu) má soud prokázáno, že objednatelem znaleckého posudku byl [jméno] [příjmení] a požadoval po znalci popsat výčet vad a poruch na stavebních úpravách rodinného domu dle nabídky [číslo] [rok] a vyčíslit náklady na práce nedokončené či neprovedené dle smlouvy o dílo. Dále měl znalec uvést práce, které sice byly provedeny, ale vykazují neodstranitelné vady. Znalecký posudek nebyl opatřen doložkou o trestněprávní odpovědnosti znalce ve smyslu ustn. § 127a) o.s.ř. Znalec provedl místní šetření a specifikoval výčet neodstranitelných vad v části III. ad. B) znaleckého posudku, náklady na práce neprovedené a nedokončené vyčíslil v části III. ad.A) na částku 28 214 Kč. V části III. ad. B) specifikoval práce, které sice byly provedeny, ale vykazovaly neodstranitelné vady.

22. Tento znalecký posudek nebyl soudem akceptován, neboť z jeho provedení nevyplývá, jakým způsobem znalec dospěl k výpočtům konečných částek a jak ve svých úvahách znalec postupoval. Znalec vyšel pouze z informací objednatele, místní šetření prováděl bez přítomnosti zhotovitele a ani mu nebyl dán prostor, aby se ke zjištění znalce vyjádřil. Znalec také neuvádí, jakými právními normami se při svých úvahách a zjištěních řídil, neuvedl, jakým způsobem zjišťoval ceny materiálů a prací, které představují náklady na nedokončené či neprovedené práce atp. Proto soud ve shodě se žalovaným považuje tento znalecký posudek za nepřezkoumatelný a pro danou problematiku nepoužitelný. Znalec [titul] [jméno] [příjmení] byl proto vyslechnut i při ústním jednání soudu, když vypověděl, že ho žalobkyně, ani její partner pan [příjmení], neinformovali o vícepracech a méněpracech, neuváděli ani žádnou dohodu se zhotovitelem, že si některé věci dodělají sami. Znalec také uvedl způsob výpočtů, které následně do znaleckého posudku napsal, že se jedná o cenovou úroveň v roce 1994 dle vyhl. Ministerstva financí, když výsledné číslo násobil koeficientem, který určuje cenový předpis při oceňování staveb. Vysvětlil také své úvahy a závěry pro označení vad neodstranitelných a odstranitelných. Jelikož neměl k dispozici projektovou dokumentaci, nemohl udělat rozpočet, ale pouze propočet ceny. Žádné sondy do materiálů a zkoumání vrstev nedělal, žádnou vlhkost díla nezaznamenal. Ani touto osobní výpovědí však znalec nepřesvědčil soud o správnosti svých závěrů, které formuloval do znaleckého posudku.

23. Žalobkyně proto navrhla provést ještě další znalecký posudek od znalce [titul] [jméno] [příjmení], který jej zpracoval dne [datum] pod [číslo] byl již opatřen doložkou o trestněprávní odpovědnosti znalce ve smyslu ustn. § 127a) o.s.ř. Tento znalecký posudek měl dle tvrzení žalobkyně zpřesnit popis a charakteristiku vytčených neodstranitelných vad, zejména však vyčíslil přiměřenou slevu z celkové ceny díla ve výši 182 000 Kč. Tímto znaleckým posudkem (čl. 93 až 102) má soud prokázáno, že objednatel znaleckého posudku [celé jméno žalobkyně] požadovala po znalci posouzení vad a nedodělků na stavebních úpravách objektu rodinného domu [adresa] v [obec] s pozemky provedených dle Smlouvy o dílo ze dne [datum] dle cenové nabídky [číslo] [rok]. Už v samém úvodu znalec uvádí, že vyšel mimo jiné z informací sdělených objednatelem. Dále v popisu objektu mimo jiné uvádí, že dům je více jak 100 let starý, postavený ze smíšeného a cihlového zdiva s dřevěnými stropy. V odstavci III. v jednotlivých bodech znalecký posudek konkretizuje zjištěné vady dvojího charakteru, a to v bodě I. 2.1.1 neodstranitelné a pak odstranitelné. Až na drobné výjimky je znalec vůbec nekonkretizuje, v jakých místnostech se ta či ona vada či nedodělek nacházejí. Jeho popis je značně obecný. Znalecký posudek však zcela postrádá základní část nezbytnou pro ověření si správnosti závěrů znalce, a to způsob výpočtu a výpočet samotný, dle kterého dospěl znalec ke konečným závěrům, neobsahuje ani vstupní informace, ze kterých znalec čerpal pro potřeby stanovení přiměřené slevy s ohledem na to, jaké bude muset vynaložit objednatel znaleckého posudku výdaje na odstranění vad. Zcela chybí údaj o cenovém předpisu, ze kterého znalec vycházel, údaje o tom, zda zvažoval ceny materiálu, prací a výkonu aktuální ke dni zpracování znaleckého posudku, či jiné ceny. Proto ani tento znalecký posudek nepovažoval soud za přezkoumatelný a tudíž i použitelný pro potřeby soudního řízení, když znalec tyto nedostatky neodstranil ani osobní výpovědí u soudu. Soudu proto nezbylo než zadat znalecký posudek další, který byl následně soudním znalcem [titul] [příjmení ] zpracován.

24. Ještě předtím, než soud znalecký posudek zadal, provedl soudce místní šetření, při kterém si prohlédl jednotlivé místnosti v rodinném domě a dílo, které žalovaný zhotovoval. Pořídil barevnou fotodokumentaci, a to vše za přítomnosti jak obou stran sporu, tak jejích právních zástupců. Na základě dosud provedených důkazů pak zadal znalci otázky, které formuloval v usnesení ze dne [datum]. Znaleckým posudkem [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] [anonymizováno] [rok] (čl. 232 – 280) má soud prokázáno, že znalecký posudek obsahuje doložku o trestněprávní odpovědnosti znalce ve smyslu ustn. § 127a) o.s.ř. Prohlídku a zaměření provedl znalec za přítomnosti obou účastníků a jejich právních zástupců, jakož i za přítomnosti přítele žalobkyně [jméno] [příjmení], který je vlastníkem nemovitosti, na níž žalovaný dílo prováděl. Jelikož nikým z nich nebyla znalci předložena projektová dokumentace provedených stavebních prací, fotodokumentace, ani jiná dokumentace, dle které by bylo možné zjistit výměry nutné pro stanovení výkazu výměr a nákladový výpočet ceny stavebních prací, bylo všemi účastníky odsouhlaseno, že znalec provede soupis prací dle dostupných informací a k nim se budou moci účastníci vyjádřit a připomínkovat je, případně žádat doplnění, které znalec vyhodnotí a zpracuje do svého znaleckého posudku. Znalcem bylo provedeno částečné zaměření stavby pro zpracování výkazu výměr stavebních prací, orientačně byla posouzena rovinnost sádrokartonového podhledu v chodbě. Znalec v oddílu B znaleckého posudku (čl. 236) uvádí, jak budou oceněny stavební práce, jaké byly použity podklady pro rozpočty v cenové úrovni pro rok 2016. Znalcem je přesně popsán způsob provádění ocenění, výpočtu, znalec pro potřebu zodpovězení znaleckého úkolu vypracoval schématické půdorysy stavebních úprav a tras rozvodů (viz čl. 237, 238). V části„ A“ znalec pregnantně popisuje jednotlivé posuzované položky, jejich množství, cenu za množstevní jednotku a konečný výpočet. Ze znaleckého posudku vyplývá, kterých konkrétních místností a částí díla se výpočet týká. Na závěr znalec úkol v oddílu„ A“ zodpověděl tak, že cena stavebních prací, které žalovaný v domě [adresa] v [obec] provedl v cenové úrovni pro rok 2016 činila včetně DPH 15 %, po zaokrouhlení částku 418 222 Kč. V částí„ B“ (čl. 254 – 258) znalec ocenil vícepráce provedené žalovaným na domě [adresa] v [obec] tak, jak se na jejich rozsahu účastníci shodli. V závěru znaleckého posudku (čl. 274) porovnává znalec nesoulad mezi cenou provedených víceprací zjištěnou znalcem a cenou žalovaným fakturovanou. Opět po řádné specifikaci a odůvodnění znalec uzavřel, že cena víceprací v cenové úrovni pro rok 2016 činí včetně DPH 15 %, po zaokrouhlení částku 22 643 Kč. Jako poslední byl znalci soudem zadán úkol určit, zda provedené stavební práce (dílo) byly zhotoveny kvalitně či vykazují vady, které byly žalobkyní žalovanému vytčeny a pokud budou vady díla zjištěny, měl znalec určit výši slevy za tyto vady, resp. určit částku, za kterou lze zjištěné vady odstranit. Způsob výpočtu a uvedení úvah znalce k tomuto úkolu je obsažen v oddílu„ C“ znaleckého posudku (čl. 259 – 273). Znalec vždy řádně popsal označenou vadu a na základě výše uvedených podkladů a zjištění a měření z místního šetření jednoznačně odpověděl, zda se jedná o vadu či nikoli a uvedl konkrétní důvody pro svůj závěr. Pokud shledal, že se o vadu jedná, zároveň vypočetl a řádně zdůvodnil, jaké budou činit náklady na její odstranění (viz čl. 275).

25. K závěrům znalce vznesla žalobkyně námitky, zejména však to, že znalec překročil své kompetence u těch vytýkaných vad, kde učinil závěr, že pokud nabídka žalovaného a smlouva o dílo dle ní uzavřená, neobsahuje požadavek na závaznost dodržování ČSN a nedodržení ČSN není v rozporu se smluvními podmínkami, neboli že ze smlouvy ani z jiné dokumentace nelze dovodit, jak mělo být konkrétně stavebnětechnické řešení provedeno, nejde o vadu. Toto je dle žalobkyně právní hodnocení, které znalci nepřísluší. Dále žalobkyně namítala, že pokud byly znalcem v odpovědi„ C“ vyčísleny částky, za které lze vady odstranit, nesouhlasila žalobkyně s tím, že by za částku 12 807,37 Kč bylo možno učinit nápravu chybně provedených (v nesprávné výšce založených) obkladů v kuchyni. Nelze automaticky vyjádřit slevu jako náklady na odstranění vady. Přiměřená sleva dle rozhodovací praxe soudů vychází z povahy a rozsahu vad vzhledem ke sjednané ceně díla, dále ze snížení funkčních vlastností, z dalšího možného způsobu a rozsahu užívání věci a z ceny nutných oprav. Další námitka žalobkyně se stýkala záležitosti ocenění pouze na základě směrných cen RTS Brno, ale je potřeba konečný výpočet upravit podle celkové ceny díla sjednané ve Smlouvě o dílo ze dne [datum], kdy byla dohodnuta cena díla za práci a materiál ve výši 280 000 Kč. Za vícepráce fakturoval žalovaný částku 9 170 Kč. Žádný z účastníků od smlouvy o dílo neodstoupil a tak tato stále platí. Nelze tudíž kalkulovat s cenou za dílo v daném čase a místě obvyklou, jak v podstatě vyplývá ze znalcem použitých směrných cen. V daném případě by finální ocenění jednotlivých prací a materiálů mělo vycházet z procentního podílu každé dílčí části či dílu na celkové částce 280 000 Kč, tedy např. koupelna 22 % (61 600 Kč), WC 12 % (33 600 Kč) atp. Žalobkyně při ústním jednání soudu dne [datum] (čl. 327) uvedla ještě další námitku spočívající v tom, že znalec by měl vysvětlit, z jakých cenových relací vycházel při zodpovězení otázky nákladů na odstranění vadného díla. U oddílu A, B vyplývá, že se jednalo o rok 2016, v oddílu C to nevyplývá a pokud to bylo rovněž k roku 2016, tak s tím nesouhlasí, neboť žalobkyně teprve bude následně tyto vady odstraňovat a platit je v současných cenách, a proto by takto měla být i znalcem cena určena. Soud proto umožnil žalobkyni učinit na znalce doplňujících 5 otázek, které formulovala v podání ze dne 31. 8. 2020 (čl. 329). Žalobkyně požadovala po znalci [titul] [příjmení], aby se vyjádřil, podle jakého postupu a na základě jakých směrných cen byly stanoveny náklady na opravu – odstranění vad kalkulované v části C posudku. Dále že v případě, že náklady na opravu jsou vypočteny dle směrných cen pro rok 2016, stanovit náklady podle aktuálních platných směrných cen. Pokud jde o třetí otázku, požadovala žalobkyně po znalci, aby v případě dlažby u kuchyňské linky stanovil cenu také se zahrnutím nákladů na provedení vodoinstalačních a elektroinstalačních prací – demontáž a montáž spínačů a zásuvek, včetně elektrospotřebičů, demontáž a montáž vodovodních přípojek kuchyňské linky (kalkulace provedená v posudku totiž tyto položky nezahrnuje). Dál se měl znalec vyjádřit k cenové nabídce společnosti Mö ohledně nákladů na demontáž a montáž kuchyňské linky, zda tato cena je adekvátní (v posudku je znalcem kalkulovaný náklad na demontáž a montáž v částce 5 000 Kč). Znalec se měl rovněž vyjádřit k cenové nabídce dodavatelů [jméno] [příjmení] – elektroinstalace a [jméno] [příjmení] – vodoinstalatérství a topenářství ohledně nákladů na elektroinstalační a vodoinstalační práce, zda je tato cena adekvátní. Součástí dotazu pak byla kopie cenové nabídky společnosti Mö včetně původního e-mailu, kopie cenové nabídky [jméno] [příjmení] a kopie cenové nabídky [jméno] [příjmení].

26. Při ústním jednání soudu dne [datum] byl slyšen znalec [titul] [příjmení], který jednak předložil vyjádření k doplňujícím otázkám znalci (čl. 336 – 341) v písemné podobě a jednak doplnil své závěry svou osobní výpovědí. Znalec vysvětlil a zodpověděl otázku č. 1, že postup ocenění je uveden v části posudku B strana 5 a v části posudku C strana 8. Náklady na opravu (odstranění vad) kalkulované v části„ C“ byly stanoveny ve znaleckém posudku na str. 5 v cenové úrovni 16/1 a tedy ve shodné cenové úrovni jako část A a B znaleckého posudku. Náklady na opravu v cenové úrovni 16/1 lze započíst proti ceně za provedené stavební práce bez úprav. Pokud jde o otázku č. 2, znalec uvedl, že pokud jde o způsob řešení vadného plnění, tak se řeší pouze dvě roviny a to buď sleva z ceny, nebo odstranění vady, a takto nahlížel i on na danou problematiku. Poté předložil soudu upravený výpočet, představující náklady na opravu dle aktuálních směrných cen. U chybně provedeného vstupu do kotelny, jde o částku, včetně DPH 15 %, ve výši 3 014,16 Kč. U nekvalitně provedeného spárování dlažby mezi futrem a dlažbou v koupelně jde o částku, včetně DPH, ve výši 1 362, 367 Kč. U položení obkladů u kuchyňské linky v nesprávné výšce jde o částku, včetně DPH, ve výši 17 140,60 Kč. U vadně provedené dlažby WC v místě průchodu trubek topení jde o částku, včetně DPH, ve výši 1 267,84 Kč. Vzhledem k tomu, že otázky žalobkyně 4 a 3 jsou vzájemně propojené, znalec je shrnul do odpovědi pod č.

4. Pokud porovnával nabídku kuchyňského studia Möbelix, jedná se o jiný objem prací a výkonů, než s kterými počítal on. Pokud jde o instalaci nebo demontáž stávající kuchyňské linky v případě, který je předmětem soudního sporu, postačí horní skříňky odšroubovat, dát stranou, to samé se spodní skříňkou a pracovní desku odsunout a provést opravu obkladu a potom zpátky stejným způsobem namontovat. Kdežto objem prací tak, jak je popisuje společnost Mö zahrnuje mnohem více činností, mnohem více úkonů, materiálů, které se samotnou demontáží a montáží souvisí. Je v tom zahrnuta i ekologická likvidace apod., takže lze uzavřít, že se jedná o mnohem větší objem prací a činností, než které posuzoval on pro potřeby odstranění vadného plnění. Společnost Möbelix uvedla, že cena pro rok 2016 byla určitě nižší, bez DPH se jednalo o částku přes 7 000 Kč Cena kuchyňské linky a montáž by mohla být potom porovnávána s cenou, kterou by mohla mít na účtence žalobkyně. Položka doprava a montáž kuchyňské linky obsahuje dopravu nové kuchyňské linky na stavbu, její sestavení na místě a její instalaci, včetně kotevního materiálu bez zapojení spotřebičů. Cena 12 000 Kč, včetně DPH, uvedená v nabídce společnosti Mö, proto neodpovídá výše uvedenému rozsahu prací v aktuální cenové úrovni roku 2020. V posudku je oceněna demontáž nové linky bez její ekologické likvidace. Rozsah spočívá tedy v uvolnění závěsů skříněk a jejich uložení v místě demontáže, uvolnění pracovní desky, případných spojovacích článku, spojení skříněk a jejich přenesení v rámci místa demontáže. Odpojení přívodu pod dřez, digestoř, varnou desku s troubou. Zpětná montáž již sestavené kuchyňské linky do původní pozice je opět méně pracná, než montáž nesestavené linky do nové pozice. Uvedený rozsah prací znalec telefonicky konzultoval ještě s jinými subjekty, které se zabývají obdobnou činností. Pokud se měl znalec v otázce č. 5 vyjádřit k cenové nabídce dodavatelů [jméno] [příjmení] – elektroinstalace a [jméno] [příjmení] – vodoinstalace a topenářství ohledně nákladů na elektroinstalační a vodoinstalační práce, zda tato cena je adekvátní, uvedl, že pan [příjmení] [jméno] neuvedl v cenové nabídce časovou spotřebu, tedy ani hodinovou sazbu, není uvedena dopravní vzdálenost, pouze cena za dopravu. Pan [jméno] [příjmení] uvedl v cenové nabídce časovou spotřebu pro demontáž 3 hodiny a pro montáž 3 hodiny. Domnívá se, že v obou případech bude vlastní pracovní úkon trvat maximálně 1 hodinu při demontáži a 1 hodinu při zpětném zapojení. Ostatní časová spotřeba bude spojena s dopravou a administrací zakázky. Dopravní vzdálenost není uvedena. Závěrem tedy znalec konstatoval, že nabídky obou uvedených osob neobsahují dostatek informací potřebných k vyjádření znalce. Provádět demontáž a montáž kuchyňské linky za účasti tří nezávislých pracovních skupin, které přicestují z různých směrů na jedno pracoviště v určitý čas a poskytnou si vzájemnou součinnost, je logisticky ekonomicky velmi náročný úkol. Mnohem jednoduší a levnější způsob provedení je provést tuto operaci jedinou pracovní skupinou, která je kvalifikovaná pro provádění montáže kuchyňských linek, včetně spotřebičů. K dotazu právního zástupce žalobkyně znalec dále uvedl, že pokud by bylo zadání objednatele zkoumáním stanovit slevu, tak toto neumí. Není žádná metodika, která by se mohla použít na to, jaká sleva má být u konkrétní vady v konkrétní situaci použita. Je pouze metodika na stavební práce a tu on použil. Otázka slevy je otázkou vzájemné dohody a mohou na to mít vliv i různé jiné okolnosti, a proto slevu nemůže ničím doložit, podložit, jde pouze o určité doporučení. Kromě nákladů na odstranění vady se promítá do otázky případné slevy např. osobní vztahy, hrozba penále za opožděné předání díla a jiné a jiné faktory, které však nejsou technického charakteru, nejsou hmatatelné. Znalec rovněž vysvětlil, že pokud žalobkyně navrhovala (čl. 920 p. v., poslední odstavec) konečný výpočet pro stanovení přiměřené slevy díla v důsledku zjištěných vad, upravit podle celkové ceny díla sjednané ve smlouvě a finální ocenění jednotlivých prací a materiálu, že by mělo vycházet z procentuálního podílu každé dílčí části dílů na celkové částce ceny díla, tj. 280 000 Kč, tak v tomto případě nelze takto postupovat proto, že ve smlouvě mezi spornými stranami nebyla provedena žádná řádná specifikace, konkretizace použitých materiálů, jejich rozsah, použití dílčích komponentů atp., např. v koupelně plošné metry. Proto je tento způsob nepoužitelný.

27. Na základě odpovědí znalce [titul] [příjmení] k doplňujícím otázkám žalobkyně a na základě výslechu znalce k závěrům formulovaným ve znaleckém posudku a v jeho doplnění má soud za to, že znalec svůj úkol splnil, své závěry si obhájil a k námitkám žalobkyně vždy vysvětlil, proč je lze mít za důvodné či nikoli. Soud proto z těchto závěrů znalce při svém rozhodování vycházel, neboť se s nimi plně ztotožňuje. Proto pokud žalobkyně navrhla ještě další důkaz, a to doplnění znaleckého posudku o geometrické měření nerovností a křivostí stropů a zdí u objektu více jak 100 let starého proto, aby toto bylo možné porovnat s hodnotami, které uvádí normy, soud jej jako již nadbytečný zamítl.

28. Po provedeném dokazování žalobkyně v rámci svého závěrečného návrhu požadovala po žalovaném zaplatit minimálně částku 22 785,27 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky počínaje od 1. 9. 2016 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Vyšla z toho, že dokazováním bylo prokázáno, že dílo zhotovené žalovaným vykazuje vady a že je zde založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Žalobkyně by měla mít nárok na přiměřenou slevu z ceny díla, a to s přihlédnutím k tomu, že náklady na odstranění vady představují jedno z několika kritérií, k nimž se při stanovení přiměřené slevy přihlíží. Dalšími faktory jsou rozsah vadnosti díla, závažnost vad, to, jak vady omezují či komplikují užívání díla, případné snížení životnosti díla, estetické důsledky vad atp. Žalobkyní požadovaná minimální částka tedy představuje součet nákladů na odstranění znalcem shledaných vad.

29. Žalovaný po provedeném dokazování v závěrečném návrhu uvedl, že smlouva o dílo mezi účastníky uzavřená je neurčitá co do vymezení předmětu díla. Předmět díla není dostatečně určitě specifikován, a to ani projektovou dokumentací, ani položkovým rozpočtem (nepodepsanou nabídku žalovaného ze dne [datum] nelze brát jako určité ujednání předmětu plnění – u žádné položky není zřejmý způsob opravy, rozsah opravy a dále použití typu výrobku). Tato podstatná náležitost smlouvy o dílo, kdy ani výkladem nelze zjistit obsah ujednání mezi stranami, vede k neurčitosti smlouvy o dílo, a proto by se k ní nemělo vůbec přihlížet. Pokud tedy soud konstatuje nicotnost smlouvy o dílo, je na místě postupovat dle principu vypořádání bezdůvodného obohacení a v tomto ohledu žalovaný namítá nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť vlastníkem nemovitosti, tedy obohacený, je druh žalobkyně pan [příjmení], a proto žalobkyni nenáleží hmotné právo k uplatnění tohoto nároku. V případě, že soud bude konstatovat, že smlouva o dílo je platné právní jednání s dostatečně určitým předmětem plnění, tak je na místě namítnout, že odpovědnost za vady nastává teprve v okamžiku, kdy dojde k provedení díla, tedy k jeho dokončení a předání. K dokončení ani k předání díla objednateli z důvodu nedostatku jeho součinnosti však nedošlo. Žalobkyně se tedy může v soudním řízení domáhat maximálně dokončení díla, ale nikoli nároku z odpovědnosti za vady, když dílo nebylo dokončeno, ani předáno. Navíc v řízení na základě provedeného dokazování, zejména na základě znaleckého posudku Ing. Pavla Kouby vyplynulo, že žalovaný provedl práce ve větší hodnotě, než dostal uhrazeno, a to vše i po zohlednění případných dokončení prací, popř. opravy prací. Na základě této skutečnosti by bylo na místě, aby se spíše žalovaný domáhal náhrady prací, které provedl a které nedostal uhrazené. Žalovaný proto navrhnul zamítnutí žaloby v celém rozsahu a přiznání mu plné náhrady nákladů řízení.

30. Na základě výše uvedeného učinil soud tyto skutkové a právní závěry. Mezi účastníky byla uzavřena platná smlouva o dílo. Dle § 2586 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 citovaného ustanovení, cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Správné vymezení předmětu díla je podstatnou náležitostí smlouvy o dílo. Problematikou platnosti a neplatnosti smlouvy o dílo bez specifikace jejího předmětu se zabýval např. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 17. 4. 2013 sp. zn. 23 Cdo 964/2012 Nejvyšší soud dovodil, že pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že účastníci si ve smlouvě o dílo sjednali jako předmět smlouvy rekonstrukci rodinného domu dle rozpočtu, který byl přílohou smlouvy, tvořil její nedílnou součást a tento položkový rozpočet obsahoval podrobnou specifikaci prací, které měly být provedeny a rovněž i podrobnou specifikaci materiálů, včetně smlouvy byl sjednán určitě. Dále se touto problematikou zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 20. 1. 2009 č. j. 32 Cdo 2081/2007, kdy smlouva o dílo byla uzavřena akceptací objednávky konkrétního znění, na jejímž základě vystavil zhotovitel následně fakturu a přijal od objednatele zálohu. Nejvyšší soud se zabýval zejména otázkou shodné vůle smluvních stran ohledně předmětu díla, když jí nelze dovodit ani z textu objednávky, ani z jiných důkazů v řízení provedených. Odvolací soud založil své rozhodnutí na tom, že shodná vůle účastníků na sjednání předmětu díla nebyla prokázána, což odporuje ustn. § 37 odst. 1 obč. zák., kdy úkon musí být učiněn svobodně, vážně, určitě a srozumitelně, jinak je neplatný. Za neurčitý lze projev vůle označit jen tehdy, nelze-li tuto neurčitost odstranit ani pomocí výkladových pravidel. Právní úkony se vykládají podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které byl určen, znám nebo jí musel být znám. V případě, kdy projev vůle nelze vyložit dle § 261 odst. 1 obchodního zákoníku, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Při výkladu vůle je třeba vzít náležitý zřetel ke všem okolnostem s projevem vůle související, včetně jednání o uzavření smlouvy, praxe, kterou mezi sebou strany zavedly, jakož i následné chování stran, pokud to povaha věci připouští. Volní projev je třeba vykládat tak, aby nevyústil v nesmyslné závěry o projevené vůli a též při zdůraznění často opomíjené zásady, že smlouvy jsou stranami uzavírány proto, aby platily a aby strany jimi byly vázány a dosáhly jimi zamyšleného cíle. Nutno ještě podotknout, že citovanou judikaturu vztahující se k ustanovením obchodního zákoníku lze použít i pro současné znění občanského zákona, neboť v řešených otázkách nedošlo k žádným podstatným změnám.

31. V daném případě Smlouva o dílo, uzavřená mezi účastníky dne [datum], vymezuje předmět díla jako rekonstrukci rodinného domu za cenu 280 000 Kč. Tato smlouva je podepsaná oběma smluvními stranami. Jejímu uzavřením předcházela nabídka [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaná dodavatelem a odběratelem nepodepsaná. V průběhu soudního řízení a ani v rámci prováděného dokazování nebylo mezi účastníky žádného sporu o předmětu díla. Obě strany vypovídaly shodně o své vůli uzavřít smlouvu o dílo dle nabídky žalovaného s tím, že potřebnou konkretizaci mezi sebou vždy doplnili ústně. Žalobkyně požadovala po žalovaném rekonstrukci rodinného domu v rozsahu jeho cenové nabídky a on jí také tak prováděl. Mezi účastníky nebylo sporu ani o rozsahu víceprací, které si žalobkyně u žalovaného objednala. I tato skutečnost svědčí o tom, že oběma smluvním stranám byl předmět smlouvy o dílo znám a byly o něm ve shodě. O vůli uzavřít smlouvu o dílo vypovídá i to, že žalobkyně předala žalovanému zálohy na zhotovení díla a žalovaný také rozsah díla podle cenové nabídky prováděl, vystavoval faktury a zaplacené zálohy na stavbu nebo na zhotovení díla použil. Soud proto uzavírá, že smlouva o dílo byla mezi účastníky sjednána platně a lze z ní vyvozovat i závazky a oprávnění smluvních stran. Nepřichází v úvahu proto posouzení věci dle principů vydání bezdůvodného obohacení a žalobkyně je aktivně legitimovaná k podání této žaloby. V řízení bylo rovněž prokázáno, že pokud partner žalobkyně [jméno] [příjmení] udílel žalovanému v rámci prací vykonávaných jako sjednané dílo pokyny, měl k tomu od žalobkyně, která uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, vždy ústní zmocnění.

32. Dále se soud musel zabývat otázkou, zda je žalovaný odpovědný za vady díla, které nebylo dosud řádně dokončeno a předáno žalobkyni a zda se žalobkyně má žalobou domáhat toliko dokončení díla po žalovaném.

33. Dle § 2604 o. z., dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

34. Tedy podmínkou nároku na zaplacení díla je provedení díla. Dle § 2605 o. z., dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. V takovém případě přebírá objednatel dílo s výhradami nebo bez výhrad. Znamená to, že i když má objednatel výhrady k dílu, asi pro vady díla, může takové dílo sloužit svému účelu, ale lze jej považovat za dokončené. Je-li současně předáno, vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny díla. Dle nové koncepce občanského zákona tedy platí, že i dílo, které je vadné, ale slouží svému účelu, je dílo dokončené a bylo-li předáno, je objednatel povinen zaplatit cenu díla.

35. Dle § 2605 o. z., existuje nyní pouze jedna podmínka pro dokončení díla, a to ta, že zhotovitel předvede objednateli způsobilost díla sloužit svému účelu. Nárok na zaplacení ceny díla má tedy zhotovitel i tehdy, je-li dílo vadné a bylo provedeno, dokončeno a předáno. Dle § 2608 odst. 1 o. z., je-li předmětem díla věc, řídí se předání věci obdobně ustanoveními o kupní smlouva. O předání předmětu díla tedy platí obecně, že zhotovitel splní svou povinnost předat předmět díla umožněním objednateli nabýt vlastnické právo k věci a nakládat s ní v místě plnění. V daném případě nedošlo k předání nedokončeného rozpracovaného vadného díla zákonným způsobem, ale účastníci se na jeho ukončení a předání dohodli, neboť žalovaný odmítl v díle pokračovat za situace, kdy mu žalobkyně odmítla dát další část finančních prostředků a odebráním klíčů, které jí sám žalovaný vydal, mu znemožnila v díle pokračovat až do jeho úplného dokončení. Žalovaný tuto situaci akceptoval a už se dokončení díla ani nedomáhal a nedomáhala se toho ani žalobkyně, která nebyla s kvalitou prací žalovaného na předmětném díle spokojená. Provedené a předané dílo, i když bylo vadné, slouží od jeho zhotovení svému účelu a v zásadě žalobkyni nebrání v jeho užívání. Soud tedy uzavírá, že považuje dílo za předané a v rozsahu provedení i za dokončené. Za této situace však nastupuje odpovědnost žalovaného za vadné plnění.

36. Podle § 2615 odst. 1 o. z., dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

37. Podle § 2617 o. z., má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění.

38. Podle § 2618 o. z., soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, neoznámil-li objednatel vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo zjistit měl a mohl.

39. V daném případě vytkla žalobkyně žalovanému vady díla dopisem z 10. 6. 2016 (čl. 12 spisu) a pokud žalovaný, dle shodného tvrzení účastníků, ukončil práce na díle 27. 5. 2016, pak žalobkyně oznámila vady díla žalovanému bez zbytečného odkladu.

40. Podle § 2106 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo podle písm. c) na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu pro oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná.

41. Podle § 2107 odst. 1 o. z., je-li vadné plnění nepodstatným porušením smlouvy, má kupující právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny. Podle odst. 3 citovaného ustanovení, neodstraní-li prodávající vadu věci však anebo vadu věci odmítne odstranit, může kupující požadovat slevu z kupní ceny, anebo může od smlouvy odstoupit. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího. V daném případě žalobkyně požadovala po žalovaném přiměřenou slevu z ceny díla z důvodu existence vad na díle zhotoveném žalovaným. Tuto slevu vyčíslila žalobkyně na základě znaleckého posudku, který si nechala za tímto účelem zhotovit. Jelikož však znalecký posudek nebyl správný, soud nechal vypracovat znalecký posudek jiný, jímž však byly vyčísleny náklady žalobkyně na odstranění vad díla (tedy sleva díla) v odlišné výši. Znalec [titul] [příjmení] vyčíslil náklady žalobkyně na odstranění vad díla, které byly žalovanému řádně a včas vytčeny ve výši 22 785,27 Kč v současných cenách. Soud si je vědom toho, že náklady na odstranění vad díla jsou pouze jedním z kritérií, k nimž se při stanovení přiměřené slevy přihlíží. Dalšími faktory jsou např. rozsah vadnosti díla, závažnost vady, jak tyto vady omezují či komplikují užívání díla, snížení životnosti díla, jeho estetické důsledky atp. Znalecký posudek [titul] [příjmení] podrobně popisuje jednotlivé žalobkyní vytčené vady, řeší jejich rozsah, dopad na možnost užívat zhotovené dílo, estetickou stránku, jejich závažnost a další. Soud právě na základě závěrů znalce považuje způsob určení slevy díla dle nákladů žalobkyně, které bude muset na jejich odstranění vynaložit, za nejobjektivnější a nejvíce odpovídající realitě. Proto výši slevy určil ve výši již zmíněných nákladů na odstranění vad.

42. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaplatila žalovanému na zálohách v součtu částku 235 000 Kč. Žalovaný vyfakturoval částku 274 970 Kč, avšak žádnou částku jako obranu proti uplatněnému nároku neuplatnil a ani se vzájemným návrhem jejího zaplacení nedomáhal. Dále nutno zdůvodnit, že znaleckým posudkem [titul] [příjmení] bylo prokázáno, že žalovaný sice zhotovil dílo, jemuž odpovídá vyšší částka, než v jaké výši mu byly žalobkyní zaplaceny zálohy, ale soud vyšel z ceny díla sjednané mezi smluvními stranami a z toho, jak si žalovaný dílo nacenil. Takto rozdílně tomu bylo i v případě ceny za vícepráce, které si žalovaný cenil ve výši 9 170 Kč a znalec je vyčíslil cenou 22 642,99 Kč. Pokud tedy žalovaný nevznesl žádný protinávrh, a to ani v případě obrany proti uplatněnému nároku, nebylo na místě zohlednit znalcem vyčíslenou prostavěnost a uložil žalovanému žalobkyni zaplatit výše uvedenou slevu z vadného díla. Jelikož se však žalobkyně původní žalobou domáhala zaplacení částky 78 544 Kč, byla žaloba v částce 55 758,73 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení zamítnuta.

43. O nákladech řízení bylo rozhodováno za situace, kdy rozhodnutí o nákladech řízení musí být v souladu s celým průběhem soudního řízení. Dle § 142 odst. 3 o. s. ř., i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V daném případě záviselo rozhodnutí soudu na znaleckém posudku, který sloužil soudu k závěru o konkrétní výši přiměřené slevy z ceny díla a závěru o tom, zda dílo mělo vady. Proto vzal soud za základ nároku žalobkyně výši slevy z ceny díla, jakoby se takové výše domáhala žalobkyně od samého počátku. Proto byla žalobkyně zcela úspěšná a měla by právo na náhradu nákladů řízení. Soud však vzal v úvahu i situaci a chování na straně žalovaného a má za to, že jsou zde důvody zvláštního zřetele hodné tak, jak to má na mysli ustn. § 150 o. s. ř., neboť to byla právě žalobkyně, která neumožnila žalovanému sjednané dílo dodělat, jakož i odstranit jeho vady. Žalovaný je navíc v plné výši osvobozen od placení soudních poplatků, a proto soud rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky tak, jak uvádí výrok III. tohoto rozsudku.

44. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, které vznikly státu a ten by na ně měl dle ustn. § 148 odst. 1 věta první nárok, neboť se zde uvádí, že stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud však u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudního poplatku. V daném případě byla žalobkyně úspěšná zcela a navíc ze 70 % osvobozena od placení soudních poplatků a žalovaný byl neúspěšný zcela, avšak ze 100 % osvobozen od placení soudních poplatků. Soud proto v souladu s nálezem Ústavního soudu ÚS 2933/15, II ÚS 648/18 rozhodl o nákladech řízení státu tak, jak uvádí výrok IV. tohoto rozsudku a náklady řízení státu nepřiznal.

45. O odměně soudem ustanoveného zástupce žalovanému [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokáta v [obec], bude rozhodnuto až po právní moci tohoto rozsudku samostatným rozhodnutím.

Poučení