23 C 256/2022 - 50

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 54 250 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kompenzaci nemajetkové újmy ve výši 42 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba ve výši 11 625 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci, k rukám právního zástupce žalobce, náhradu nákladů řízení ve výši 24.627 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1/ Žalobce se žalobou doručenou dne [datum] domáhal toho, aby soud uložil povinnost žalované uhradit jí částku 54 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % od [datum] do zaplacení jako náhradu nemajetkové újmy (zadostiučinění) dle zákona č. 82/98 Sb., a odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutí nebo nesprávným úředním postupem (dále jen ODPŠK) způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedené před [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] (dále jen před [anonymizována dvě slova]). Žalobu odůvodnil tím, že řízení před [anonymizována dvě slova] trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 14 měsíců. Dne [datum] bylo zahájeno řízení před [anonymizována dvě slova] vedené pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok]. Předmětné řízení bylo vedeno proti společnosti [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) a předmětem řízení bylo určení neplatnosti smlouvy životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení včetně příslušenství. Prvoinstanční řízení před [anonymizována dvě slova] bylo ukončeno nálezem finančního arbitra č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] dne [datum rozhodnutí], kterým [anonymizována dvě slova] žalobci nárok nepřiznal. Žalobce podal proti nálezu námitky. Tyto námitky [anonymizována dvě slova] rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] zamítl. Rozhodnutím o námitkách bylo řízení před [anonymizována dvě slova] pravomocně skončeno. Řízení před [anonymizována dvě slova] trvalo od [datum] do [datum], tedy téměř 14 měsíců. Žalobce s rozhodnutím finančního arbitra nesouhlasil, a proto proti němu podal dne [datum] žalobu podle ustanovení § 244 a násl. o.s.ř. Obvodní soud pro Prahu 1 o žalobě rozhodl svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl. Žalobce podal proti rozsudku dne [datum] své odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze, jakožto soud odvolací, svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek potvrdil. Řízení před soudy obou stupňů trvala od [datum] do [datum], tedy 29 měsíců. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení činí 43 měsíců. [anonymizována dvě slova] je vysoce specializovaný státní orgán, jehož účelem je poskytnout spotřebitelům rychlé a efektivní řešení soukromoprávních sporů mimosoudní cestou, jak vyžaduje směrnice Evropského parlamentu Rady 2013/11/EU ze dne 21. 5. 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení ES č. 2006 /2004 a směrnice 2009/22 ES /dále jen směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů/, na jejímž základě byl přijat zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (ZFA), kterým by úřad [anonymizována dvě slova] začleněn do právního řádu České republiky. Dle § 6 odst. 3 ZODPŠK jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení, posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako celek. V tomto případě je tímto úřadem žalovaný. Nesprávný úřední postup a průtahy v řízení žalobce spatřoval jak v řízení o nálezu, tak v řízení o námitkách, rovněž v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 1 a rovněž v řízení u Městského soudu v Praze„ V řízení o nálezu je [anonymizováno] povinen postupovat dle ustanovení § 15 odst. 1 ZFA, kde se stanoví, že [anonymizováno] rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí, nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o další 90 dnů. [anonymizováno] účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce“. Žalobce tvrdil, že spolu s návrhem na zahájení řízení předložil [anonymizována dvě slova] veškeré nezbytné podklady k řízení, zejména pojistnou smlouvu, příslušné pojistné podmínky, jakož i výzvu instituci. Žalobce důvodně očekával, že finanční arbitr rozhodne spor bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonné devadesátidenní lhůtě. [anonymizována dvě slova] však v zákonné lhůtě nerozhodl a nález vydal až [datum]. Celková doba od zahání řízení do vydání nálezu tak není přiměřená.. Dle názoru žalobce začala [anonymizována dvě slova] běžet lhůta k vydání nálezu dne [datum], tj. den následující po doručení vyjádření instituce. Ze spisu [spisová značka] [číslo] [rok] jednoznačně vyplývá, že finanční arbitr nevydal nález v přiměřené lhůtě a došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu. Proti nálezu podal žalobce, tak i instituce námitky, o kterých [anonymizována dvě slova] rozhodl rovněž po uplynutí zákonné lhůty k vydání rozhodnutí ve smyslu § 16 odst.2 ZFA, kterým ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení [anonymizována dvě slova]. Námitky žalobce byly [anonymizována dvě slova] doručeny dne [datum]. [anonymizována dvě slova] tak měl rozhodnout nejpozději do [datum]. Rozhodnutí o námitkách vydal [anonymizována dvě slova] až dne [datum]. [anonymizována dvě slova] nedodržel v řízení sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] zákonnou lhůtou ani pro vydání rozhodnutí o námitkách dle § 16 ZFA a řízení o námitkách tak zatížil nesprávným úředním postupem. Žalobce následně podal žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum]. Řízení před soudem prvního stupně trvalo 19 měsíců, a to za situace, kdy skutkový stav zjištěný [anonymizována dvě slova] byl nesporný a nad rámec důkazů provedených před [anonymizována dvě slova] bylo nutné provést pouze výslechy čtyř navržených svědků. Řízení u Městského soudu v Praze začalo podáním odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně dne [datum] Soudní spis byl postoupen odvolacímu soudu po více než třech měsících dne [datum] zjevně v návaznosti na další žádost žalobce dne [datum] Odvolací soud rozhodl na jednání dne [datum], avšak písemné vyhotovení rozsudku zaslal účastníkům sporu až dne [datum], tedy po lhůtě stanovené v ustanovení § 158 odst. 4 o.s.ř., aniž by tato lhůta byla prodloužena. Řízení před soudem prvého stupně trvalo více než 8 měsíců, přičemž k délce této části řízení přispěl liknavý postup soudu prvního stupně. Žalobce vyzval žalovaného dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaný na výzvu reagoval přípisem ze dne [datum] doručeným žalobci téhož dne, v němž konstatoval, že žádost přijal a bude projednána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne doručení žádosti. Dne [datum] bylo žalobci doručeno vyrozumění o vyřízení žádosti ze dne [datum], kterým mu bylo žalovaným sděleno, že délku řízení jak před [anonymizována dvě slova] není možné považovat za nepřiměřenou, přičemž konstatuje dílčí průtahy vzniklé v řízení vedeném před obecnými soudy, za takto způsobenou újmu se žadateli omlouvá, avšak nepřiznává mu finanční zadostiučinění. [anonymizována dvě slova] nevydal v řízení nález, ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách a udržoval žalobce po dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku sporu. Rovněž řízení u obecných soudů bylo nepřiměřeně dlouhé. Spor se týkal nezanedbatelné výše finančních prostředků 46 503 Kč. Žalobce řízení zatěžovalo, neboť musel čelit dlouhodobé nečinnosti [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] je pro rozhodování sporů z životního pojištění specializovaným orgánem a z pohledu jeho specializace nebylo řízení sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] složitým případem. [anonymizována dvě slova] své rozhodnutí opřel výlučně o podklady, které obdržel od žalobce při podání návrhu na zahájení řízení, popřípadě o podklady, které obdržel od instituce v rámci jejího vyjádření. V rámci soudního přezkumu nebylo nutné zjišťovat další skutečnosti ohledně skutkového stavu, neboť tento byl zjištěn [anonymizována dvě slova] a účastníky řízení nebyl rozporován. Žalobce hodnotí délku soudního přezkumu před soudy obou stupňů v rozsahu 29 měsíců jako nepřiměřenou. Žalobce při stanovení výše zadostiučinění vycházel ze stanoviska a § 31a ZODPŠK, kdy požadoval navýšení o 10 % za to, že si [anonymizována dvě slova] neprodloužil zákonnou lhůtu k vydání nálezu, dále si neprodloužil zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách, a proto požadoval další navýšení o 10 %, dále žádal o navýšení o 10 % z toho důvodu, že se žalobce aktivně bránil proti nečinnosti soudu prvního stupně a o dalších 10 % proto, že řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy, celkem žádal o navýšení o 40 %. 2/ Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] nárok žalobce neuznal, a to ani zčásti. Žalovaný shrnul, že v předmětné věci se žalobce před [anonymizována dvě slova] domáhal určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] o zaplacení částky ve výši 46 503 Kč s příslušenstvím (návrh byl upřesněn [datum]). Zmíněnou pojistnou smlouvu označenou jako životní pojištění [anonymizována dvě slova] s počátkem pojištění od [datum] na pojistnou dobu 36 let s pojištěním pro případ smrti nebo dožití s garantovanou pojistnou částkou pro případ smrti ve výši 10 000 Kč a s celkovým měsíčním běžným pojistným ve výši 1 500 Kč, kterou žalobce uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. [anonymizována dvě slova] vyzval žalobce [datum] k odstranění nedostatků. Zároveň [anonymizována dvě slova] poučil žadatele v řízení před [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] předložil žadatel [anonymizována dvě slova] vyjádření, že již nad rámec předloženého nic dalšího nepředkládá, že na pojistném zaplatil částku ve výši 96 000 Kč a provedl mimořádný výběr v částce 18 947 Kč. Dne [datum] finanční arbitr oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu. Instituce předložila [anonymizována dvě slova] požadované vyjádření [datum] a [datum]. [anonymizována dvě slova] vyzval dne [datum] žadatele, aby mu sdělil, zda pohledávku z pojistné smlouvy nepostoupil na třetí osobu. Dne [datum] sdělil žadatel [anonymizována dvě slova], že ho [anonymizována dvě slova] výzvou šikanuje. Dne [datum] nařídil [anonymizována dvě slova] ve věci ústní jednání na den [datum], žadatel se odmítl nařízeného ústního jednání zúčastnit. Dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] žadatele a instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] požádal žadatel o zaslání shromážděných podkladů. Dne [datum] o to samé požádala i instituce. Dne [datum] se ke shromážděným podkladům vyjádřil žadatel tak, že odstranil nedostatky návrhu na zahájení řízení, když upravil nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se v řízení před [anonymizována dvě slova] domáhal. Došlo tedy ke změně návrhu po cca 12 měsících od zahájení řízení. [anonymizována dvě slova] vydal nález dne [datum] s tím, že návrh žadatele v části zamítl, protože jeho nárok se zcela promlčel a v části zastavil, protože k rozhodování v části neživotních připojištění není [anonymizováno] příslušný. [anonymizována dvě slova] nezjistil, že by instituce námitku promlčení vznesla v rozporu s dobrými mravy a že by žadatel prokázal nezbytný naléhavý právní zájem na určení neplatnosti pojistné smlouvy. Proti nálezu podle žadatel dne [datum] námitky. Dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] instituci k vyjádření se k námitkám žadatele. Tato se dne [datum] k námitkám žadatele vyjádřila. [anonymizována dvě slova] vydal rozhodnutí o námitkách dne [datum]. Celé řízení před [anonymizována dvě slova] trvalo 1 rok, 1 měsíc a 26 dnů. [anonymizována dvě slova] vydal nález v zachované lhůtě 90 dnů ode dne shromáždění podkladů, ke kterému došlo nejdříve k datu [datum]. Rozhodnutí o námitkách [anonymizována dvě slova] vydal v zákonem předpokládané lhůtě 60 dnů ode dne přijetí námitek. Žalovaná má za to, že v řízení před [anonymizována dvě slova] nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, odmítá, že by [anonymizována dvě slova] svým jednáním při rozhodování o návrhu na zahájení řízení způsobil nemajetkovou újmu. Žalovaná odkázala na závěr Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího [spisová značka] a dále na sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka], a to podáním žaloby podle § 244 o.s.ř. Dne [datum] nařídil Obvodní soud pro Prahu 1 jednání ve věci na den [datum]. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 1 zrušil první jednání. Dne [datum] proběhlo první jednání ve věci, toto jednání bylo dále odročeno na [datum]. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 1 zrušil jednání odročené na [datum]. Další jednání ve věci se konalo [datum] A bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] obvodní soud pro [část Prahy] ve věci meritorní rozsudek a žalobu v plném rozsahu zamítl. Dne [datum] vydal opravné usnesení, kterým opravil textové znění rozsudku. Žalobce dne [datum] podal včasné odvolání. Obvodní soud pro Prahu 1 odeslal spis [datum] odvolacímu soudu v [obec]. Městský soud jako soud odvolací potvrdil rozsudek soudu prvního stupně [datum]. Celková délka řízení před dvěma stupni obecných soudů trvala od podání žaloby [datum] do rozhodnutí odvolacího soudu [datum] 2 roky, 3 měsíce a 11 dnů, resp. od podání žaloby 27 měsíců a 11 dnů, dle názoru žalované se nejedná o nepřiměřenou délku řízení, byť k určitému dílčímu průtahu v počátku řízení, než soud prvního stupně nařídil jednání, došlo. Celková délka řízení nebyla abnormální. Žalovaný má za to, že v předmětném případě k jednotlivým dílčím průtahům došlo, avšak jednotlivé úkony byly činěny pravidelně a nelze tak hovořit o nečinnosti správních či soudních orgánů. Vzhledem k tomu, že se zejména Obvodní soud pro Prahu 1 dopustil dílčích průtahů, které však neměly na řízení žádný vliv a nemohly být ani příčinnou způsobené žadatelem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], je tak namístě dle výše zmíněného ustanovení zákona č. 82/98 Sb. tyto dílčí průtahy konstatovat a vyjádřit žadateli omluvu, která je plnohodnotnou formou zadostiučinění.

3. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného ze dne [datum] nesouhlasil s žalovanou, že den shromáždění relevantních podkladů před [anonymizována dvě slova] pro vydání nálezu [anonymizována dvě slova] by bylo možno považovat den [datum], kdy [anonymizována dvě slova] vyzval účastníky řízení, aby se seznámili s podklady před vydáním nálezu. Tento závěr žalované je v přímém rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu sp. zn. 9 AS 36/2018-37 ze dne 31. 5. 2018, jejíž aplikovatelnost potvrdil i Městský soud v Praze v rozsudku 29 Co 417/2020 ze dne 25. 2. 2021, kde právě s odvoláním na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, konstatoval: Nejvyšší správní soud jednoznačně vyložil, že okamžik shromáždění všech podkladů je objektivně určitelnou skutečností, kterou je možné přezkoumat nezávisle na vůli finančního arbitra. Nejvyšší správní soud se rovněž jednoznačně vyjádřil k otázce, jaké dokumenty zahrnuje pojem podklady v § 15 odst. 1 zákona o [anonymizována dvě slova]. Je jím ve smyslu čl. 8 písm. s ) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů, úplný spis stížnosti, tj. veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, nikoliv vyjádření stran sporu. Z uvedeného plyne, že počátek shromáždění podkladů nemůže [anonymizována dvě slova] na základě své úvahy posunout na dobu, kdy obdrží další vyjádření účastníků obsahující jen právní argumentaci (byť arbitr taková vyjádření sám pokládá za důležitá). Získal-li [anonymizováno] k dispozici veškeré dokumenty, z nichž lze zjistit právně významné skutečnosti, počíná běh devadesátidenní lhůty k vydání nálezu. Z výše uvedeného má žalobce za to, že na nejzazší datum pro počátek běhu lhůty pro vydání nálezu [anonymizována dvě slova] je nutno považovat [datum], kdy instituce doručila [anonymizována dvě slova] své vyjádření k návrhu žalobce spolu s dalšími relevantními podklady. V takovém případě byl nejzazším dnem, kdy měl [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi ve věci rozhodnout, bylo [datum]. [anonymizována dvě slova] vydal nález až dne [datum]. [anonymizována dvě slova] přitom neprodloužil lhůtu k vydání nálezu, aniž by mu v tom postupu cokoliv bránilo a jednalo se tak zjevně o zcela svévolné jednání z jeho strany. Dle žalobce délku řízení je nutno hodnotit jako nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. Závěr o nepřiměřenosti doby trvání předmětného řízení je v souladu s rozhodovací praxí obecných soudů. Žalobce má za to, že v daném případě není dána ani polehčující okolnost spočívající ve složitosti věci, neboť z pohledu specializace finančního [anonymizováno] nešlo o složitý případ. Již při zahájení řízení evidoval [anonymizována dvě slova] desítky až stovky obdobných případů. Dále poukázal na to, že rozhodnutí Městského soudu v Praze [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které označilo délku řízení před [anonymizováno] trvající 20 měsíců za hraničně přiměřené, lze považovat za excesivní vymykající se právnímu hodnocení této otázky obecnými soudy v jiných skutkově i právně obdobných řízeních. Žalovaný dále poukázal na to, že řízení před obecnými soudy je vždy nutno zkoumat ve světle konkrétních okolností daného případu. Výše nemajetkové újmy se v tomto případě neprokazuje, neboť vzniká samotným porušením základních práv a svobod. Co se týče výše náhrady, žalobce odkazuje na důvodovou zprávu k zákonu č. 82/98 Sb., kde se stanoví, že jen zcela výjimečně se nepřiznává zadostiučinění v penězích, pokud dojde k nesprávnému úřednímu postupu. V kontextu judikatury a praxi Evropského soudu pro lidská práva má žalobce za to, že mu náleží zadostiučinění v penězích.

4. Mezi účastníky řízení není sporné, že řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] a trvalo do [datum], tedy téměř 14 měsíců. Řízení před soudy obou stupňů trvalo od [datum] do [datum], tedy 29 měsíců. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení činila 43 měsíců.

5. Účastníci učinili nesporným průběh správního řízení i v řízení před soudy, tak jak je vylíčil žalobce v žalobě a zároveň, jak je popsala žalovaná ve vyjádření k žalobě. Řízení před [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobce, a to [datum]. [anonymizována dvě slova] vyzval žalobce dne [datum] k odstranění vad návrhu, a to v rozsahu návrhu na uzavření pojistné smlouvy, výpisu o aktuálním stavu pojištění, informace pro zájemce a pojištění osob. Dne [datum] předložil žadatel [anonymizována dvě slova] vyjádření, že nad rámec již předloženého nic dalšího nepředkládá a že na pojistném zaplatil částku ve výši 96 000 Kč a provedl mimořádný výběr v částce ve výši 18 947 Kč. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] oznámil zahájení řízení instituci a vyzval ji k vyjádření se k návrhu, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Instituce předložila [anonymizována dvě slova] požadované vyjádření a podklady ve dnech [datum] a [datum]. [anonymizována dvě slova] vyzval dne [datum] žadatele, aby mu sdělil, zda pohledávku z pojistné smlouvy nepostoupil na třetí osobu. [anonymizována dvě slova] tak činil proto, že v jiných probíhajících řízeních, ve kterých spotřebitelé prostřednictvím zástupců uplatňovali nároky z promlčených závazků, zjistil, že spotřebitelé uzavřeli smlouvy o postoupení pohledávek. V takovém případě by finanční arbitr musel řízení zastavit. Dne [datum] sdělil žadatel [anonymizována dvě slova], že ho [anonymizována dvě slova] výzvou šikanuje. Dne [datum] nařídil [anonymizována dvě slova] ve věci ústní jednání na den [datum] za účelem uzavření smíru. Žadatel se odmítl nařízeného ústního jednání zúčastnit. Dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] žadatele a instituci k seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] požádal žadatel [anonymizována dvě slova] o zaslání shromážděných podkladů. Dne [datum] o to samé požádala i instituce. Dne [datum] se ke shromážděným podkladům vyjádřil žadatel tak, že odstranil nedostatky návrhu na zahájení řízení, když upravil nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kterého se před [anonymizována dvě slova] domáhal. Došlo ke změně předmětu návrhu. [anonymizována dvě slova] vydal nález dne [datum] s tím, že návrh žadatele v části zamítl, protože jeho nárok se zcela promlčel a v části řízení zastavil, protože k rozhodování v části neživotních pojištění není [anonymizováno] příslušný. Proti nálezu podal žadatel dne [datum] námitky. Dne [datum] vyzval [anonymizována dvě slova] instituci k vyjádření se k námitkám žadatele. Tato se dne [datum] k námitkám vyjádřila. [anonymizována dvě slova] vydal rozhodnutí o námitkách dne [datum]. Celé řízení před [anonymizována dvě slova] trvalo 1 rok, 1 měsíc a 26 dnů. Dne [datum] bylo zahájeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] podáním žaloby podle § 244 o.s.ř. Dne [datum] nařídil Obvodní soud pro Prahu 1 první jednání ve věci na den [datum]. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 1 zrušil první jednání ve věci nařízené na [datum]. Dne [datum] bylo jednání zrušeno. Dne [datum] proběhlo první jednání ve věci, odročeno na [datum] za účelem pokračování dokazování. Dne [datum] zrušeno jednání a odročeno na [datum]. Další jednání se konalo [datum] a bylo odročeno na [datum] za účelem vyhlášení rozsudku. Dne [datum] soud vyhlásil meritorní rozsudek a žalobu v plném rozsahu zamítl. Dne [datum] vydal opravné usnesení. Žalobce dne [datum] podal včasné odvolání. Obvodní soud pro Prahu 1 odeslal spis [datum] odvolacímu soudu Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne [datum] potvrdil v meritu rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Celková délka řízení před dvěma stupni obecných soudů, které od podání žaloby dne [datum] do rozhodnutí odvolacího soudu dne [datum], trvalo 2 roky, 3 měsíce a 11 dnů, resp. 27 měsíců a 11 dnů.

6. Soud v řízení provedl důkaz následujícími listinnými důkazy: Spisem [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] a z tohoto spisu provedl důkaz nálezem [anonymizována dvě slova] č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým [anonymizována dvě slova] žalobci nárok nepřiznal. Dále následovalo rozhodnutí o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum], kterým [anonymizována dvě slova] zamítl námitky žalobce a řízení před [anonymizována dvě slova] bylo skončeno. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka] soud zjistil, že žaloba byla zamítnuta. Žalobce podal proti rozsudku [datum] odvolání, o kterém rozhodoval Městský soud v Praze, jakožto soud odvolací svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] tak, že rozsudek potvrdil. Dále žalobce podal výzvu k [stát. instituce] k úhradě nemajetkové újmy dne [datum]. Z vyrozumění [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud vyrozuměl žalobce o přijetí žádosti. Ze sdělení [stát. instituce] z [datum] nazvaném vyrozumění o vyřízení žádosti o náhradu nemajetkové újmy soud zjistil, že [stát. instituce] konstatoval dílčí průtahy vzniklé v řízení vedené před obecnými soudy, a to především před Obvodním soudem pro Prahu 1 vedeným pod sp. zn. [spisová značka] a za tuto způsobenou újmu se žadateli omlouvá. Z nesporných tvrzení účastníků a provedených důkazů má soud za prokázaný tento skutkový stav: U [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno řízení na základě podaného návrhu ze dne [datum]. Prvoinstanční řízení bylo ukončeno nálezem [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], kterým finanční arbitr žalobci nárok nepřiznal. Žalobce podal proti nálezu námitky, které byly [anonymizována dvě slova] doručeny [datum]. [anonymizována dvě slova] měl nejpozději do [datum] o těchto námitkách rozhodnout. Rozhodl až dne [datum]. [anonymizována dvě slova] nedodržel v řízení zákonnou lhůtu, ani pro vydání rozhodnutí o námitkách dle § 16 ZFA a řízení o námitkách tak zatížil nesprávným úředním postupem. Řízení bylo rozhodnutím o námitkách pravomocně skončeno. Proti rozhodnutí [anonymizováno] byla podána žaloba k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dne [datum]. Rozsudek byl vyhlášen [datum]. Řízení před soudem prvního stupně tedy trvalo 19 měsíců. Řízení u městského soudu bylo započato podáním odvolání [datum]. Soudní spis byl odvolacímu soudu postoupen [datum] a odvolací soud rozhodl na jednání dne [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zasláno účastníkům až [datum]. Řízení před soudem druhého stupně tedy trvalo více než 8 měsíců. Celková délka správního a navazujícího soudního řízení činila 43 měsíců. V řízení před [anonymizována dvě slova] rozhodnutí [anonymizováno] nebylo vydáno v zákonné lhůtě a rovněž ani rozhodnutí o námitkách a dále ani rozhodnutí o prodloužení lhůty nebylo vydáno v zákonné lhůtě.

7. Soud má s ohledem na dále popsané právní hodnocení věci takto zjištěný skutkový stav za dostačující podklad pro rozhodnutí o podané žalobě. Další dokazování proto již z důvodu nadbytečnosti neprováděl. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjitěními.

8. Po právní stránce soud zhodnotil nárok žalobkyně dle zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle § 1 odst. 1 OdpŠk.:„ Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.“ Podle § 13 odst. 1 a 2 OdpŠk.:„ (1) Stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. (2) Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.“ Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk.:„ (1) Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.“ (2) Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. (3) V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb.:„ každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.“ Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“):„ k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.“ Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi:„ řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.“ Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.“ Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi:„ arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.“ K institutu [anonymizována dvě slova] soud uvádí, že jde o orgán, který byl zřízen za účelem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů na finančním trhu. Primárním cílem [anonymizována dvě slova] je tam, kde je spotřebitel v právu, přivést strany sporu ke smírnému řešení sporu tak, aby se spotřebitel nemusel obracet na soud a nemusel hradit náklady soudního řízení, protože řízení před [anonymizována dvě slova] je bezplatné. Při rozhodování aplikuje [anonymizována dvě slova] rozhodné psané právo, posuzuje všechny shromážděné podklady samostatně i ve vzájemné souvislosti s přihlédnutím k předmětu projednávaného sporu. [anonymizována dvě slova] se tam, kde je to možné, opírá a odvolává na relevantní ustálenou judikaturu obecných soudů, Ústavního soudu nebo Soudního dvora Evropské unie. V daném případě však řízení před [anonymizována dvě slova] svůj účel nesplnilo. Právo na projednání věci v přiměřené lhůtě je zakotveno v čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Zákonná úprava zadostiučinění za újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudních řízení se po novele zákonem č. 160/2006 Sb. nachází v zákoně č. 82/1998 Sb., zejména v jeho ustanoveních § 13 OdpŠk (shodně v § 22 OdpŠk) a v § 31a OdpŠk. Na tuto zákonnou úpravu pak navazuje Stanovisko, které se podrobněji zabývá mimo jiné posouzením celkové délky řízení, v němž mělo dojít k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty druhé a třetí či § 22 odst. 1 věty druhé a třetí OdpŠk v případě nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě a výkladem ustanovení § 31a OdpŠk. Stanovisko je však možné aplikovat pouze na řízení, která spadají pod čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Čl. 6 odst. 1 Úmluvy hovoří o„ projednání záležitosti v přiměřené lhůtě nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem.“ Předmětem posuzovaného řízení před [anonymizována dvě slova] bylo určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jednání o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, a to v zákoně o [anonymizována dvě slova]. To, že zákon o [anonymizována dvě slova] má svůj původ v unijním právu, není podstatné, neboť se nejedná o přímý výkon práv podle unijních předpisů. Poslední otázku, tedy zda má právo civilní povahu, je třeba zodpovědět také kladně, neboť řízení před [anonymizována dvě slova] je plnohodnotnou alternativou k soudnímu řízení, do jisté míry jej má nahrazovat. Pro úspěšnost žalob o náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti státu je zásadní kumulativní splnění tří zákonných podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody nebo nemajetkové újmy a existence vztahu příčinné souvislosti mezi škodnou událostí a vznikem škody nebo nemajetkové újmy na straně žalobce. Soud se zabýval v prvé řadě otázkou, zda v průběhu řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, konkrétně k nepřiměřené délce celého řízení, tedy porušení práva na projednání věci v přiměřené době. Ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva je nutné hodnotit jako nepřiměřenou délku řízení, takovou délku, která neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávaného případu a zároveň spočívá v příčinách vzniklých z působení samotného státu, v tomto případě správního orgánu, nikoliv účastníků řízení. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je nutno vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době a zároveň obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Z tohoto důvodu nelze vycházet z abstraktní, předem dané doby řízení, která by z pohledu § 31a OdpŠk, popřípadě z čl. 6 Úmluvy, mohla být pokládána za přiměřenou, je tedy nutné přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Celková délka řízení byla 43 měsíců kdy řízení bylo zahájeno podaným návrhem na zahájení řízení před [anonymizována dvě slova] trvalo od [číslo] [rok] do [číslo] [rok] tedy 14 měsíců a konečné rozhodnutí v řízení před soudem trvalo od [číslo] 2019 do [číslo] 2022. S ohledem na celkovou délku řízení v předmětné věci i přes složitost případu z hlediska shromažďování podkladů pro vydání rozhodnutí, soud zhodnotil, že řízení trvalo podstatně déle, než by mělo. Z judikatury Evropského soudu pro lidská práva vyplývá, že se v řízeních spadajících pod čl. 6 Evropské úmluvy vychází z vyvratitelné domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu z nejistoty ohledně výsledku řízení a žádné důkazy se v tomto ohledu zásadně nevyžadují, jelikož újma vzniká samotným porušením práva. Článek 6 Evropské úmluvy se na správní řízení před [anonymizována dvě slova] vztahuje a vznik újmy na straně žalobkyně je tak presumován. Soud se dále zabýval tím, zda je dána příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem nemajetkové újmy na straně žalobkyně. V projednávané věci se vychází z vyvratitelné domněnky vzniku újmy na straně žalobkyně, jak bylo popsáno výše, pak současně je dána i příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a újmou žalobkyně, když tato újma je tvrzena a presumována právě ze správního řízení v žalobě uvedeného. Všechny tři kumulativní podmínky pro úspěšnost žaloby o náhradu újmy tak jsou splněny. Pokud jde o postup [anonymizována dvě slova], soud dospěl k závěru, že tento nedodržel lhůtu pro úkony stanovené zákonem, když měl rozhodnout do 90 dnů od shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Ve složitých případech lze lhůtu prodloužit o dalších 90 dnů, o čemž [anonymizováno] musí účastníky bezodkladně vyrozumět, což [anonymizována dvě slova] v dané věci neučinil. Za použití výše zmíněné právní úpravy na skutkový stav, který byl v řízení v průběhu dokazování zjištěn, soud dospěl k závěru, že žaloba je co do základu důvodná, neboť délkou řízení v trvání 43 měsíců došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nesprávný úřední postup je dán, rovněž újma je dána na straně žalobkyně,. I snížený (nikoliv nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k přiznání zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit. V řízení před [anonymizována dvě slova] žalobkyně uplatňovala částku 59 000Kč, dle názoru soudu jde o nikoliv zanedbatelný předmět řízení, a z tohoto důvodu by žalobkyni mělo náležet odškodnění peněžité. Význam předmětu řízení nelze vzhledem k výši částky hodnotit jako nepatrný. V daném případě tak nepostačuje nepeněžité odškodnění. Shodně bylo judikováno Nejvyšším soudem i pod sp. zn. 30 Cdo 1907/2018:„ Odškodnění za nepřiměřenou délku řízení se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž i případně snížený (nikoli však nepatrný) význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému.“ Zbývalo tak posoudit, jaké přiměřené odškodnění, a to peněžité, žalobkyni náleží. Při stanovení výše odškodnění soud vycházel ze Stanoviska, dle kterého je možné za každý rok řízení přiznat částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč. Je zároveň nezbytné zohlednit také to, že jakékoliv řízení vždy nějakou dobu trvá. Bylo by proto nesprávné, jestliže by i počáteční doba řízení (kterou by bylo možno považovat ještě za přiměřenou) byla odškodňována ve stejné výši jako doba jí přesahující. Nejvyšší soud proto pokládá za rozumné, jestliže první dva roky řízení (resp. prvních 24 měsíců) budou ohodnoceny částkou o polovinu nižší, než jsou částky uvedené výše; tedy 15 000 Kč až 20 000 Kč za první dva roky řízení dohromady, za jeden rok pak 7 500 Kč až 10 000 Kč. Soud při svém výpočtu odškodnění vycházel ze Stanoviska a za první dva roky řízení přiznal částku 15 000 Kč, za dalších 19 měsíců (15.000 Kč: 12 = 1.250 Kč x 19 měsíců = 23 750 Kč) celkem 38.750 Kč. Základní částku soud modifikoval tam, kde měl za to, že to okolnosti případu odůvodňují. Posuzoval tak a) složitost případu, b) chování poškozeného, c) postup příslušných orgánů, d) význam předmětu řízení pro poškozeného, kdy pouze u některých kritérií přistoupil k provedení modifikace. Základní částku navýšil o 20% z důvodu, že [anonymizováno] nesplnil lhůtu 30 dnů ani si neprodloužil lhůtu k vypracování svého rozhodnutí. Rovněž nereagoval ve lhůtě ani na vznesené námitky. Navýšenou částku snížil o 10% s ohledem na složitost věci. Ve výsledku tedy základní částku navýšil o 10% 23 750 x 0,10 = 3.875 Kč celkem přiznal 42.625 Kč. Ve zbytku 11.625 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

9. Zároveň přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího dni, kdy uplynula 6 měsíční lhůta pro projednání žádosti žalobkyně před [stát. instituce] ohledně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu.Co do zbytku žalované částky soud žalobu zamítl (výrok II.), když pro přiznání vyššího zadostiučinění neshledal důvody.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobní nárok, co do základu byl po právu a výše plnění závisela na úvaze soudu, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení jako při plném úspěchu ve věci. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2000 Kč a nákladů právního zastoupení v souladu s ust. § 7 AT. Tarifní hodnota 50 000 Kč, mimosmluvní odměna 1 úkon 3.100 Kč, paušální odměna za 1 úkon 300 Kč, ve věci bylo vykonáno 5,5 úkonů a to převzetí právního zastoupení, koncipování předžalobní výzvy ze dne 3.5 2022, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé z [číslo] 2023, účast na jednání [číslo] 2023, účast na jednání na kterém došlo k vyhlášení rozsudu [číslo] 2023. Výše nákladů právního zastoupení činí 5,5 x ([číslo]) = [číslo] bez DPH. DPH činí za jeden úkon právní služby 714 Kč, celková výše DPH za všechny úkony činí 5,5x 714= 3927 Kč Soudní poplatek je 2000 Kč, celková výše nákladů řízení činí [číslo] + [číslo] 2000 Kč ´= 24.627 Kč

Poučení