23 C 259/2021-49

Rubrum

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Vrkočovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] pro [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby mu žalovaná zaplatila částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] vůči němu zahájil přestupkové řízení pro přestupek dle § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích a přestupek dle § 21e odst. 1 písm. d) zákona o pozemních komunikacích, a to na základě oznámení o zahájení řízení a nařízení ústního jednání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které mu bylo doručeno dne [datum]. Řízení probíhalo pod spisovou značkou S [číslo]. V tomto řízení se žalobce nechal zastoupit zmocněncem z řad advokátů. Řízení bylo správním orgánem zastaveno v souladu s § 86 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. Na základě této skutečnosti prvně uplatnil u Ministerstva financí nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. Jelikož nebylo jeho nároku dobrovolně vyhověno, podal u Okresního soudu v Ostravě žalobu, za kterou uhradil soudní poplatek ve výši [částka] Soudní řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka]. Mezitím ale bylo rozhodnutí o zastavení řízení v rámci ex offo zahájeného přezkumného řízení Generálním ředitelstvím cel zrušeno. Konkrétně se jednalo o rozhodnutí [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Proti tomuto rozhodnutí podal odvolání, které však bylo Ministerstvem financí ČR na základě jeho rozhodnutí [číslo jednací] zamítnuto. Z tohoto důvodu také Okresní soud v Ostravě podanou žalobu zamítnul a zavázal jej k zaplacení náhrady nákladů řízení ve výši [částka] k rukám Ministerstva financí. Současně podal správní žalobu proti rozhodnutí Ministerstva financí [číslo jednací] - 4, které Městský soud v Praze svým rozsudkem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] vyhověl a rozhodnutí zrušil. V přestupkovém řízení tak bylo pokračováno. Nakonec však bylo řízení opětovně zastaveno, když mu bylo doručeno dne [datum] vyrozumění Celního úřadu pro Moravskoslezský kraj [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], že řízení bylo zastaveno. Vzhledem k výše uvedenému je tedy zřejmé, že správní orgán [anonymizováno] úřad pro [územní celek] vedl vůči němu řízení pro jeho nezákonné jednání, které mu bylo vytýkáno, v rámci kterého byly činěny úkony, které však v konečném důsledku ke shledání jeho viny nevedly a řízení bylo zastaveno. Úkony správního orgánu se tedy v konečném rozhodnutí správního orgánu neodrazily tak, že by byl shledán vinným. [ulice] orgán tak tedy na počátku vydal nezákonné rozhodnutí spočívající v zahájení přestupkového řízení pro shora uvedené přestupky a současně se dopustil nesprávného úředního postupu. Dále je zřejmé, že správní orgány Generální ředitelství cel a Ministerstvo financí oba vydaly nezákonné rozhodnutí, když je Městský soud svým rozsudkem jako nezákonné zrušil. U žalovaného v souladu s § 14 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnil nárok na náhradu škody. Způsobená škoda spočívá v nákladech na obhajobu, které uhradil v rámci poskytnutých právních služeb v průběhu přestupkového řízení. Výše těchto nákladů činí [částka]. Odměna byla sjednána dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Účtován byl také v souladu s touto vyhláškou ke každému úkonu jako náhrada hotových výdajů režijní paušál ve výši [částka]. Škodu pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a zaplacené náklady řízení ve výši [částka]. Vyúčtování odměny je následující: -) převzetí a příprava obhajoby [částka] -) sepis odvolání ze dne [datum] [částka] -) sepis vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí ze dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) sepis odvolání dne [datum] [částka] -) sepis doplnění odvolání úkon [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) seznámení se s podklady před vydáním rozhodnutí dne [datum] [částka] -) sepis vyjádření obviněného ze dne [datum] [částka] -) sepis odvoláni ze dne [datum] (spis Generální ředitelství cel) [částka] -) sepis odvolání ze dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) porada s klientem dne [datum] [částka] -) účast u přestupkového jednání dne [datum] [částka] -) 16x režijní paušál [částka] -) 21% DPH z částky [částka] [částka] Celkem [částka]. Žalobce výše uvedenou odměnu za právní služby zaplatil. Škodou jsou i zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady řízení ve výši [částka]. Žalovaný dosud ničeho neuhradil. Celková výše škody, která mu v příčinné souvislosti s nezákonným výkonem státní moci vznikla, činí [částka]. Škoda spočívá v nákladech na právní zastoupení, které účelně vynaložil v průběhu nezákonně vedeného přestupkového řízení pro domnělé přestupky a v nákladech soudního řízení, které byly vynaloženy marně. Na podporu své právní argumentace odkázal na nález Ústavního soudu II. ÚS 1099/19. Dále je možné odkázat na rozhodovací praxi zdejšího Okresního soudu v Ostravě např. spis [spisová značka], případně odvolacího Krajského soudu v Ostravě [spisová značka]. Všechny soudy dospěly k závěru, že Česká republika je povinna nahradit škodu vzniklou na základě přestupkového řízení, které bylo nakonec vedeno nesprávně. Žalovaný k dnešnímu dni na svůj dluh neuhradil ničeho. Lhůta 6 měsíců k zaplacení či vyjádření vypršela dne [datum]. Od [datum] tedy uplatňuje zákonný úrok z prodlení.

2. Z vyjádření žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Žalovaná zrekapitulovala průběh celého správního řízení a k naplnění předpokladů pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím uvedla, že žalobce požaduje náhradu škody s odkazem na zákon č. 82/1998 Sb., a to z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu. Jelikož tedy žalobce jednoznačně nespecifikuje, zda požaduje škodu z titulu nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, a naopak pokládá za relevantní oba tituly, budou v jejím vyjádření z důvodu procesní opatrnosti diskutovány obě možnosti. V daném případě bylo skutečně vydáno jedno rozhodnutí, které bylo soudem zrušeno pro nezákonnost. Jedná se o rozhodnutí MF [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým MF rozhodlo o odvolání žalobce proti rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Vzhledem k tomu, že shora uvedené nezákonné rozhodnutí bylo rozhodnutím procesní povahy a nikoliv rozhodnutím ve věci samé, nelze na uvedené rozhodnutí beze zbytku aplikovat ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR na téma„ nezákonné rozhodnutí versus nesprávný úřední postup“, z níž zejména s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že bylo-li v dané věci vydáno nezákonné rozhodnutí, nelze se již domáhat náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu, neboť případný nesprávný úřední postup by se musel nepochybně odrazit ve vydaném rozhodnutí. Jelikož v dané věci nebylo vydáno rozhodnutí meritorní a řízení bylo ukončeno jeho zastavením z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím zákonné prekluzivní lhůty, je třeba se zabývat i otázkou, zda postupem správních orgánů nedošlo vůči žalobci ke vzniku škody z titulu nesprávného úředního postupu. Žalovaná se shoduje se žalobcem v tom, že přestupkové řízení, jež bylo vůči žalobci jakožto osobě podezřelé ze spáchání přestupku vedeno, nedospělo k pravomocnému meritornímu rozhodnutí o vině žalobce za spáchaný přestupek a že řízení bylo z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek uplynutím zákonné prekluzivní lhůty zastaveno. Žalovaná však nesouhlasila s tvrzením žalobce, že vydání rozhodnutí o zahájení přestupkového řízení bylo nezákonné a nesouhlasila ani s tvrzením, že nevydání meritorního rozhodnutí a následné zastavení řízení bylo nesprávným úředním postupem. Přestupkové řízení se žalobcem bylo zahájeno dne [datum] doručením oznámení o zahájení řízení a nařízení ústního jednání. Ze spisového materiálu vyplývá, že proti samotnému zahájení přestupkového řízení žalobce nikterak nebrojil, tudíž jej – vzhledem k zásadě presumpce správnosti správních aktů – nelze považovat za nezákonné. Naopak platí, že nezahájení řízení bez zbytečného odkladu by ze strany [anonymizováno] MSK bylo bývalo nesprávným úředním postupem. Je třeba přihlédnout k individuálním okolnostem konkrétního případu a důkladně zvážit, zda je viníkem marného uplynutí prekluzivní lhůty výhradně správní orgán, nebo zda se na této skutečnosti významnou měrou nepodílel svojí aktivitou (či případně pasivitou) i žalobce v roli účastníka řízení. Ze spisového materiálu nepochybně vyplývá, že jedním ze dvou cílů žalobce bylo se s pomocí právních kliček vyhnout odpovědnosti za přestupek obstruováním a záměrným protahováním správního řízení tak, aby zákonná prekluzivní lhůta marně uplynula a správní orgán byl posléze nucen řízení bezvýsledně zastavit, aniž by stihnul vydat pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Domnívá se, že chování žalobce svědčí – spíše než o řádné obhajobě – o zneužívání práva (viz např. námitka systémové podjatosti de facto celé [anonymizována tři slova], která byla pravomocně zamítnuta až rozhodnutím ministra financí; nedostavení se k ústnímu jednání, k němuž byl žalobce předvolán, s „ omluvou“ sdělenou telefonicky 5 minut před plánovaným zahájením jednání a odůvodněnou údajnou časovou zaneprázdněností; návrhem na provedení důkazu až v novém projednání věci po odvolacím řízení, kterýžto důkaz však musel žalobce mít ve své dispozici již od začátku správního řízení; další pokus o znevěrohodnění svědků (příslušníků celní správy), ačkoliv již dříve bylo rozhodnuto o jejich nepodjatosti, vyhrožování úředním osobám, opakované zpochybňování oprávněných úředních osob apod. Žalovaná citovala stanovisko z [příjmení] Ústavního soudu se sp. zn. II. ÚS 3005/14 ze dne [datum]:„ Nad rámec výše uvedeného, pouze toliko ve formě obiter dicta, nicméně Ústavní soud považuje za vhodné zdůraznit, že výše předestřené právní závěry Ústavního soudu nelze v žádném případě interpretovat a zobecňovat do té míry, že by každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za„ nesprávný úřední postup“, resp.„ nezákonné rozhodnutí“, zakládající odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Taková interpretace by se ostatně nacházela i v rozporu s dosavadní judikaturou Ústavního soudu ve vztahu k otázce odpovědnosti státu za škodu způsobenou jednotlivcům v důsledku zahájení trestního stíhání a vedení trestního řízení, které ovšem nevyústilo v pravomocný (odsuzující) rozsudek (srov. např. nález sp. zn. II. ÚS 429/01 ze dne 17. 7. 2002 (N 92/27 SbNU 79) či nález sp. zn. I. ÚS 3026/07 ze dne 3. 3. 2009 (N 42/52 SbNU 423)), jejíž závěry lze za použití argumentu a maiori ad minus aplikovat i na přestupkové řízení, které je ostatně do značné míry ovládáno i zásadami trestního řízení. Uvedené tvrzení platí i pro případy podobné nyní projednávané věci, tj. kdy dojde k zastavení přestupkového řízení pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku (podle ustanovení § 90 odst. 4 správního řádu ve spojení s ustanovením § 20 odst. 1 zákona o přestupcích), neboť zdaleka nelze v praxi vyloučit situace, kdy uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku – a tedy i zastavení řízení – jsou spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na„ obstrukčním“ jednání. Takové jednání pod rozsah ochrany, poskytované jednotlivci ústavně zaručeným právem na náhradu škody, zaručeným v čl. 36 odst. 3 Listiny, ovšem podřadit v žádném případě nelze.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zastavení přestupkového řízení pro uplynutí zákonné prekluzivní lhůty nezakládá automaticky odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Druhým cílem žalobce pak bylo nechat si náklady vynaložené na právní zastoupení, díky němuž se žalobce zbavil odpovědnosti za přestupek, proplatit z prostředků státního rozpočtu prostřednictvím žádosti, resp. žaloby, na náhradu škody dle zákona o odpovědnosti. Jak už bylo napsáno výše, jednání žalobce považuje za zneužívání práva, jež v českém právním řádu nepožívá právní ochrany. K žalované částce ve výši [částka] žalovaná uvedla, že podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. [příjmení] [jméno]„ náklady musejí být vynaloženy přímo na odstranění nezákonného rozhodnutí nebo nápravu nesprávného úředního postupu. Nepostačuje, pokud byly vynaloženy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím“. (Zdroj: [příjmení], [jméno] a kol. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem: komentář. [obec]: Wolters Kluwer, 2017, s. 250) Žalobce by tak podle zákona č. 82/1998 Sb. měl nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů právního zastoupení, avšak pouze těch nákladů, které byly vynaloženy na úkony, jež směřovaly přímo k odklizení nezákonných rozhodnutí. Nárok na náhradu jiných úkonů, které s odklizením nezákonných rozhodnutí souvisely jen nepřímo, zákon o odpovědnosti vůbec nepřiznává. Náhradu nákladů řízení navíc může poškozený podle § 31 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Jinými slovy [jméno] s odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 2085/08 a na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2928/2006 zdůrazňuje, že„ podmínkou přiznání náhrady škody je nemožnost poškozeného náhradu nákladů řízení uplatnit v původním řízení na základě procesních předpisů. (...) Odkaz na procesní předpisy znamená, že je možno náhradu škody přiznat jen u těch nákladů řízení, které procesní předpis nahradit neumožňuje. Pokud jejich náhradu procesní předpis umožňuje, je náhrada škody vyloučena, bez ohledu na to, že poškozenému v původním řízení přiznány nebyly, například z důvodu jeho procesního neúspěchu nebo čistě proto, že mu je rozhodující orgán v rámci své diskrece nepřiznal“. (Zdroj: tamtéž, s. 253) Výše odměny za právní zastoupení se určí v souladu s § 31 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Z úkonů právního zastoupení požadovaných žalobcem splňuje podmínky zákon o odpovědnosti pouze úkon„ sepis odvolání ze dne [datum] [částka]“ a k němu příslušný režijní paušál ve výši [částka], neboť tento úkon vedl k rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací], které bylo následně soudem pro nezákonnost zrušeno. Ostatní rozepsané úkony se shora uvedeným nezákonným rozhodnutím nijak nesouvisely, tudíž k jeho odklizení vést nemohly a na jejich náhradu nemá žalobce dle zákona o odpovědnosti nárok. U porad s klientem dne [datum] a dne [datum] navíc není splněna podmínka jejich trvání více než hodinu, takže se nejedná o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Výše uvedenou částku [částka] + 21% DPH žalovaná žalobci přiznala v rámci předběžného projednání jeho žádosti o náhradu škody (tj. před podáním žaloby), o čemž byl zástupce žalobce vyrozuměn Sdělením výsledku projednání [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Jelikož žalobce nikterak nereagoval na výzvu ke sdělení bankovního spojení pro úhradu přiznané náhrady škody, byla uvedená částka odeslána poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště žalobce. Ke dni sepisu tohoto vyjádření není žalované známo, zda si žalobce poukázanou částku vyzvedl či nikoliv. Žalobce dále za škodu považuje i zaplacený soudní poplatek [částka] a náklady řízení [částka] v souvislosti s řízením o žalobě o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. vedeného u OS [obec]. Vzhledem k tomu, že rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým soud žalobu zamítl, nabyl právní moci dne [datum] a vykonatelnosti dne [datum], dle jejích informací nebyl napaden žádnými (ani mimořádnými) opravnými prostředky a je tudíž dodnes v platnosti, nelze jakoukoliv náhradu škody v této věci přiznat. K dokreslení charakteru žalobce a jako poznámku na okraj dodala, že v žádosti podané Ministerstvu financí v rámci předběžného projednání náhrady škody žalobce namítal i nepřiměřenou délku řízení a požadoval za ni nahradit imateriální újmu ve výši [částka]. Poté, co jeho požadavky v tomto směru odmítla a jeho argumentaci konfrontovala se Stanoviskem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [stanovisko NS] ze dne [datum] (dále jen„ Stanovisko NS ČR“), požadavek na náhradu nemajetkové újmy z důvodu nepřiměřené délky řízení se v následně podané žalobě již neobjevil. Podle Stanoviska NS ČR je při posuzování přiměřenosti délky řízení třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu, přičemž je nutno vzít v potaz zejména složitost případu, chování poškozeného, jakož i postup příslušných orgánů a dále význam předmětu řízení pro poškozeného. Dále je třeba zohlednit počet instancí, které o věci rozhodovaly, přičemž ospravedlnitelná celková délka řízení je zásadně prodlužována o dobu řízení před každou další instancí. Ačkoliv tedy od zahájení přestupkového řízení dne [datum] do vydání konečného rozhodnutí dne [datum] (řízení neprobíhalo od [datum] do [datum]) uplynuly téměř 4 roky, nejeví se tato doba – vzhledem k počtu instancí, které o věci rozhodovaly, a dále s přihlédnutím k právní složitosti případu, ke zvratu v podobě ingerence Ústavního soudu ČR a k procesní aktivitě žalobce (viz dále) – jako nepřiměřená. Délku řízení podle Stanoviska NS ČR samozřejmě ovlivňuje i složitost procesní, kam spadá procesní aktivita (chování) účastníků, četnost a srozumitelnost jejich podání a procesních návrhů, četnost opravných prostředků, výsledky řízení o těchto opravných prostředcích atd. Žalobce svým chováním po celou dobu řízení nikterak nepřispěl k jeho hladkému průběhu, naopak od počátku vyvíjel aktivity, jimiž zcela očividně sledoval jediný cíl – vyhnout se pomocí právních kliček odpovědnosti za přestupek obstruováním a záměrným protahováním správního řízení tak, aby marně uplynula zákonná objektivní prekluzivní lhůta a správní orgán byl posléze nucen řízení bezvýsledně zastavit, aniž by stihnul vydat pravomocné rozhodnutí ve věci samé. Na přílišnou délku řízení si žalobce v jeho průběhu ani jednou nestěžoval. Žalovaná je přesvědčena, že délka řízení žalobci naopak vyhovovala a pomohla mu dosáhnout jím kýženého výsledku, tj. zastavení řízení. Podle Stanoviska NS ČR stát nemůže nést odpovědnost za prodloužení řízení zapříčiněné snahou obviněného co možná nejvíce oddálit konečné rozhodnutí ve věci, ať už se toho snaží docílit zneužíváním svých procesních práv či jinými prostředky (např. nedostavením se k jednání či jiným obstrukčním jednáním majícím za cíl prodlužovat řízení). Ze spisového materiálu žádné zásadní prodlení v postupu správních orgánů nevyplynulo. Při posuzování významu řízení pro žalobce hraje podle Stanoviska NS ČR roli to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti důležitou součástí života jednotlivce. Vzhledem k tomu, že v řízení nehrozilo omezení osobní svobody žalobce, nejednalo se o právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy, řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory ani o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.), a vzhledem k výši sankce, která žalobci měla být uložena, lze význam řízení pro žalobce hodnotit jako nevelký. Žalobce netvrdil a ani nijak neprokázal, že by zde vedle zmíněných typových aspektů byly nějaké další okolnosti, jež by umocňovaly hloubku zásahu či významně ovlivnily jeho životní situaci. Lze-li podle Stanoviska NS ČR řízení hodnotit jako proběhlé v přiměřené délce svého trvání, odpovědnost za škodu ve smyslu § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb. nelze dovodit. Pokud navíc žalobce, jak v žádosti o odškodnění tvrdil, spatřoval nesprávný úřední postup v nepřiměřené délce řízení, pak jím byly shora vyčíslené náklady právního zastoupení vynaloženy zcela neúčelně, neboť k nápravě takto chápaného nesprávného úředního postupu vůbec nevedly, naopak kvůli procesním obstrukcím vedly k jeho zhoršení. Z úkonů právního zastoupení požadovaných žalobcem splňuje podmínky zákon o odpovědnosti pouze úkon„ sepis odvolání ze dne [datum] [částka]“ a k němu příslušný režijní paušál ve výši [částka], neboť tento úkon vedl k rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací], které bylo následně soudem pro nezákonnost zrušeno. Námitku promlčení žalovaná nevznesla a navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobce reagoval na vyjádření žalované podáním ze dne [datum], kde uvedl, že za klíčové považuje skutečně to, že Městský soud svým rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] rozhodnutí vydané Ministerstvem financí ČR zrušil, kdy tedy s konečnou platností postavil na jisto, že řízení bylo správně zastaveno v souladu s § 86 odst. 1 písm. h) zákona o přestupcích. V rámci přestupkového řízení se tedy nepodařilo prokázat vinu žalobce, proto přestupkové řízení bylo od počátku vůči němu vedeno protiprávně. Pokud tedy budeme oznámení o zahájení přestupkového řízení [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které vydal [anonymizována dvě slova] pro [územní celek], považovat za rozhodnutí sui generis, lze uzavřít, že škoda mu vznikla v důsledku nezákonného rozhodnutí. Ostatně obdobnou věc již řešil zdejší soud v řízení pod sp. zn. [spisová značka]. Skutkově se jedná o obdobnou věc, kdy bylo vedeno přestupkové řízení a nakonec bylo zastaveno ze stejných důvodů, a sice, že došlo k prekluzi odpovědnosti za přestupky (dle dnešní úpravy k promlčení). V tomto řízení zdejší soud a následně i Krajský soud dospěly k závěru, že Česká republika nese odpovědnost na vzniklou škodu. Nejvyšší a Ústavní soud posuzovaly situaci týkající se civilního soudního řízení, kde platí zcela jiná pravidla ohledně nákladů řízení a jejich přiznávání nežli v přestupkovém, resp. správním řízení. Náklady vynaložené obviněným na obhajobu v přestupkovém řízení je nutno považovat za škodu a odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1099/2019, který nic nenamítal, když stěžovatel za škodu považoval náklady právního zastoupení v přestupkovém řízení. Na podané žalobě setrval.

4. U jednání žalobce setrval na žalobě v plném rozsahu.

5. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala zamítnutí žaloby.

6. Soud provedl důkaz správním spisem vedeným [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] sp. zn. S [číslo], který žalovaná zaslala na CD nosiči, který obsahuje dokumenty zařazené do spisu během správního řízení, včetně videozáznamu ze dne [datum]. Z obsahu spisu bylo zjištěno, že jsou zde úřední záznamy ze dne [datum] sepsané nstržm. [příjmení] a nstržm. [příjmení], které popisují konfliktní jednání řidiče – žalobce, dále protokol ze dne [datum] o důvodném podezření z porušení právních předpisů, zjištěném provedenou kontrolou, podle § 40 odst. 8 písm. c), zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Dne [datum] [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] (dále jen„ CÚ MSK“) zahájil s žalobcem řízení ve věci porušení právní povinnosti dané ustanovením § 42a odst. 2 písm. a) a e) zákona o pozemních komunikacích (dne [datum] v [údaj o čase] hod. při kontrole na zpoplatněné komunikaci [anonymizováno] (průmyslová zóna [obec] [obec]), kterou prováděla hlídka výkonového zpoplatnění [anonymizována dvě slova], bylo zjištěno, že řidič p. [celé jméno žalobce], s vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] (CZ), na silnici [anonymizováno] užil vozidlo v systému časového zpoplatnění, aniž by byl uhrazen časový poplatek a zároveň nebyl odstraněn díl kupónu prokazující úhradu časového poplatku bez zbytečného odkladu po skončení platnosti tohoto kupónu. Žalobci (a jeho zástupci) bylo opakovaně umožněno nahlížení do spisu, které se konalo ve dnech [datum], [datum] (předána kopie spisu na CD), [datum], [datum] (předána kopie spisu na CD), [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] obdržel [anonymizována dvě slova] námitku podjatosti žalobce ze dne [datum] vůči pracovníkům CÚ [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jedná se o celníky, kteří prováděli kontrolu vozidla žalobce, jež vyústila v předmětné přestupkové řízení), Dne [datum] [anonymizována dvě slova] rozhodl, že námitka podjatosti žalobce není důvodná, Dne [datum] v [údaj o čase] hod. proběhlo ústní jednání bez účasti řádně předvolaného žalobce, který se v den jednání v 9:55 hod. telefonicky omluvil, že se jednání nezúčastní kvůli„ časovému zaneprázdnění sepisováním námitky“. Dne [datum] žalobce vznesl další námitku podjatosti, tentokrát na všechny vedoucí pracovníky [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále též jen„ [anonymizováno]“), odborů [anonymizováno 5 slov], a to včetně generálního ředitele, dále také na ředitele [anonymizována dvě slova] a jeho zástupce, dne [datum] postoupil [anonymizována dvě slova] podání ve věci námitky podjatosti k vyřízení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne [datum] vyzvalo [anonymizováno] žalobce k odstranění vad podání ve lhůtě do 15 dnů, když žalobce nijak nekonkretizoval, v čem by podjatost měla spočívat. Dne [datum] sdělilo [anonymizována dvě slova] úřadu pro Moravskoslezský kraj, že žalobce nereagoval na výzvu k odstranění vad námitky podjatosti a důvody namítané podjatosti nebyly doplněny. Dne [datum] byla námitka podjatosti vůči generálnímu řediteli [anonymizováno] postoupena [stát. instituce] (dále též jen„ [anonymizováno]“), které dne [datum] usnesením rozhodlo, žalobce proti usnesení podal rozklad, o němž bylo vykonatelně rozhodnuto usnesením ministra financí [číslo jednací] tak, že námitce podjatosti se nevyhovuje a [anonymizováno] se z projednávání a rozhodování v řízení nevylučuje, Dne [datum] (po vrácení spisu z [anonymizováno]) rozhodlo [anonymizováno] usnesením tak, že námitce podjatosti nevyhovuje a ředitele [anonymizována dvě slova] plk. Mgr. [jméno] [příjmení] z rozhodování a projednávání v uvedeném řízení nevylučuje. Dne [datum] [anonymizováno] MSK vydal rozhodnutí ve věci samé, ve kterém rozhodl, že žalobce byl uznán vinným z přestupku 1), kterého se dopustil podle ust. § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, 2) z přestupku, kterého se dopustil podle přestupku podle ust. § 42a odst. 2 písm. e) zákona o pozemních komunikacích, přičemž za oba přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka]. Dne [datum] žalobce podal proti rozhodnutí [anonymizována dvě slova] prostřednictvím svého zástupce odvolání. Dne [datum] [anonymizováno] MSK postoupil odvolání žalobce odvolacímu orgánu ([anonymizováno]) spolu se spisovým materiálem a stanoviskem, v němž [anonymizováno] MSK navrhl, aby odvolací orgán odvolání zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil. Dne [datum] [anonymizováno] o odvolání žalobce rozhodlo tak, že napadené rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo k novému projednání [anonymizováno] MSK. Dne [datum] [anonymizováno] MSK provedl důkaz svědeckou výpovědí pracovníků [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] za přítomnosti žalobce, žalobci bylo umožněno klást svědkům otázky. Dne [datum] zaslal zástupce žalobce [příjmení] [jméno] vyjádření obviněného k podkladům před vydáním rozhodnutí. Dne [datum] zaslal [anonymizováno] MSK žalobci vyrozumění ve věci přestupku. Dne [datum] provedl [anonymizováno] MSK za účasti zástupce žalobce důkazy mimo ústní jednání. Dne [datum] [anonymizováno] MSK vydalo rozhodnutí ve věci samé, ve kterém opětovně uznal žalobce vinným 1) z přestupku, kterého se dopustil podle ust. § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, 2) z přestupku, kterého se dopustil podle přestupku podle ust. § 42a odst. 2 písm. e) zákona o pozemních komunikacích, přičemž za oba přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka]. Dne [datum] žalobce podal proti rozhodnutí [anonymizováno] MSK prostřednictvím svého zástupce odvolání. Dne [datum] [anonymizováno] MSK postoupil odvolání žalobce odvolacímu orgánu ([anonymizováno]) spolu se spisovým materiálem a stanoviskem. Dne [datum] žalobce doplnil odvolání o podklady, které podle něj znevěrohodňují svědky [příjmení] a [příjmení]. Dne [datum] [anonymizováno] o odvolání žalobce rozhodlo tak, že napadené rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo k novému projednání [anonymizováno] MSK. Dne [datum] se uskutečnilo ústní jednání, během něhož došlo k výslechu obviněného, resp. jeho zástupce. Dne [datum] [anonymizováno] MSK vyzval fyzickou osobu [jméno] [příjmení] k předložení účetních a dalších relevantních dokladů vztahujících se k údajnému servisnímu zákroku na vozidle žalobce dne [datum]. Dne [datum] zaslal [anonymizováno] MSK žalobci vyrozumění o skončení dokazování, ve kterém uvedl, že bylo skončeno dokazování a žalobce má právo seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] byl pořízen záznam [anonymizováno] MSK, kdy po seznámení s obsahem spisové dokumentace žalobce trval na vypracování znaleckého posudku. Dne [datum] zaslal zástupce žalobce [příjmení] [jméno] vyjádření obviněného k podkladům před vydáním rozhodnutí. Dne [datum] zaslal [anonymizováno] MSK žalobci vyrozumění o skončení dokazování, ve kterém uvedl, že bylo skončeno dokazování a žalobce má právo seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Dne [datum] vydal [anonymizováno] MSK rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu, že odpovědnost za přestupek zanikla, neboť došlo k uplynutí objektivní prekluzivní lhůty k uložení sankce podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o přestupcích“), viz § 76 odst. 1 písm. f) a § 20 zákona o přestupcích. Dne [datum] žalobce podal na MF žádost o náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši [částka]. Dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] sdělilo písemností [číslo jednací] žalobci, že nárok na náhradu škody nepřiznává, neboť nebyly splněny zákonné podmínky dle zákona o odpovědnosti, zejména nebyla splněna zákonná podmínka existence nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb. Dne [datum] si žalobce podal žalobu na žalovanou u Okresního soudu v Ostravě, kdy se domáhal zaplacení částky [částka], věc byla projednávána pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] vydalo rozhodnutí [číslo jednací], kterým ve zkráceném přezkumném řízení rozhodlo o zrušení rozhodnutí [anonymizováno] MSK [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a o vrácení věci k dalšímu řízení, tj. ke dni [datum] nedošlo k zániku žalobcovy odpovědnosti za přestupek podle § 20 zákona o přestupcích, pak se na žalobcovu věc zcela uplatní také § 112 nového zákona o přestupcích. Dne [datum] žalobce podal proti rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odvolání. Dne [datum] MF jakožto příslušný odvolací orgán rozhodlo o odvolání žalobce ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací] tak, že odvolání se zamítá a napadené rozhodnutí [anonymizováno] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] se potvrzuje. Dne [datum] žalobce podal u Městského soudu v Praze proti shora uvedenému rozhodnutí MF [číslo jednací] ze dne 6. 8. 2019 žalobu, řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Ze záznamu ze dne [datum] vyplývá, že toho dne se na vlastní žádost dostavil žalobce k nahlížení do spisu. Současně vyhrožoval pracovníkům [anonymizováno] MSK. Dne [datum] [anonymizováno] MSK vydal nové rozhodnutí ve věci samé [číslo jednací], kterým opětovně rozhodl tak, že se žalobce uznává vinným 1) z přestupku podle ust. § 42a odst. 2 písm. a) zákona o pozemních komunikacích, 2) z přestupku podle ust. § 42a odst. 2 písm. e) zákona o pozemních komunikacích, přičemž za oba přestupky byla žalobci uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost zaplatit státu náklady řízení ve výši [částka]. Dne [datum] Okresní soud v Ostravě vydal rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým byla žaloba žalobce zamítnuta. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce prostřednictvím [anonymizováno] MSK odvolání proti rozhodnutí [anonymizováno] MSK [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] [anonymizováno] jakožto příslušný odvolací orgán rozhodnutí [anonymizováno] MSK [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušilo a věc vrátilo k novému projednání. Dne [datum] se žalobce se svým právním zástupcem dostavil bez předchozí domluvy k nahlížení do spisu, žalobce při této příležitosti vyhrožoval úředním osobám (např. s intonací v hlase, která vylučovala ironii nebo legraci, pronesl:„ na mě si dejte pozor“), právní zástupce žalobce zpochybnil, zda přítomný Ing. [příjmení] je oprávněnou úřední osobou ve věci daného řízení, a namítl podjatost Ing. [příjmení] a všech pracovníků [anonymizováno] MSK, právní zástupce žalobce navrhl doplnit dokazování opětovnou výzvou [jméno] [příjmení], aby předložil příjmový pokladní doklad o provedeném servisním zákroku ze dne [datum], a znaleckým posudkem z oboru dopravy. O chování žalobce byl rovněž pořízen záznam ze dne [datum]. Dne [datum] se žalobce se svým právním zástupcem dostavil na základě výzvy [anonymizováno] MSK k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, právní zástupce žalobce namítal nesrovnalosti ve spisu, žalobce zpochybnil své podpisy na protokolech, právní zástupce žalobce vyjádřil nesouhlas se způsobem, jakým se Ing. [příjmení] vypořádal s jím vznesenou námitkou podjatosti, neboť z jeho pohledu námitka není zjevně nedůvodná, tudíž ji měl postoupit k posouzení nadřízenému správnímu orgánu, právní zástupce žalobce trval na doplnění dokazování tak, jak jej navrhl dne [datum]. Dne [datum] byl ve Sbírce zákonů České republiky (ročník 2020, částka 23) vyhlášen pod [číslo] 2020 Sb. Nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], kterým bylo tímto dnem zrušeno ustanovení § 112 odst. 2 nového zákona o přestupcích. Dne [datum] CÚ MSK vydal v důsledku shora citovaného [příjmení] Ústavního soudu ČR pod [číslo jednací] rozhodnutí o zastavení řízení na základě ust. § 76 odst. 1 písm. f) zákona o přestupcích, neboť zanikla odpovědnost za přestupek, k zastavení řízení došlo z identických důvodů jako dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] Městský soud v Praze vydal rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým zrušil rozhodnutí MF [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a věc vrátil žalovanému (MF) k dalšímu řízení a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. Dne [datum] MF jakožto příslušný odvolací orgán, vázáno právním názorem vyjádřeným v rozsudku Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], rozhodlo o odvolání žalobce ze dne [datum rozhodnutí] rozhodnutím [číslo jednací] tak, že napadené rozhodnutí Generálního ředitelství cel [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] zrušilo a řízení zastavilo.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že žaloba žalobce, ve které se domáhal po žalované zaplacení částky [částka], byla zamítnuta. Žalobce byl zavázán zaplatit žalované jakožto procesně úspěšné straně náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Z odůvodnění vyplývá, že žaloba byla zamítnuta jako zcela nedůvodná, a to pro její předčasnost, neboť nebyla splněna základní podmínka odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Z usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v této věci byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši [částka].

8. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že zrušil rozhodnutí žalovaného Ministerstva financí, [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a věc vrátil žalovanému (MF) k dalšímu řízení a zároveň rozhodl o povinnosti žalovaného nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka]. Ve svém odůvodnění Městský soud v Praze odkázal na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 15/19 a ze dne [datum] sp. zn. Pl. ÚS 4/20, který zrušil ustanovení § 112 odst. 2 zákona o přestupcích.

9. Z dokladů předložených žalobcem bylo zjištěno, že jeho právní zástupce mu poskytl následující právní služby: dne [datum] v [anonymizováno] [údaj o čase] hod. porada s klientem, dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. porada s klientem, dne [datum] [anonymizováno] [údaj o čase] hod. porada s klientem, dne [datum] vystavil právní zástupce žalobci fakturu [číslo] na částku [částka], žalobce tuto částku uhradil [datum]. Dne [datum] vystavil právní zástupce žalobci pokladní doklad č. [anonymizováno] na částku [částka].

10. Z listiny nazvané Uplatnění nároku na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na náhradu škody, a to náklady za právní služby ve výši [částka], zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady řízení ve výši [částka], tedy celkem [částka] a k tomu žádal zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], které blíže neodůvodnil a vyzval žalovanou k zaplacení náhrady škody způsobené státem v celkové výši [částka].

11. Dle § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, kterou způsobily státní orgány.

12. Dle § 5 písm. a) téhož zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.

13. Dle § 7 odst. 1 téhož zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Dle § 13 odst. 1 téhož zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

15. Dle § 13 odst. 2 téhož zákona právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

16. Dle § 31 odst. 1 téhož zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odstavce 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odstavce 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

17. Na základě provedeného dokazování bylo prokázáno, že žaloba žalobce důvodná není. Soud I. stupně měl k dispozici správní spis [anonymizována dvě slova] pro [územní celek] sp. zn. S [číslo], včetně videozáznamu ze dne [datum] (CD nosiče jsou součástí soudního spisu). Soud dále vycházel z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. II. ÚS 1099/19, z bodu 12 nálezu, kde je uvedeno, že pokud uplyne zákonná prekluzivní lhůta pro projednání přestupku a nemůže být pokračováno v dalším řízení, neznamená to, že každé zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, bylo možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, zakládající bez dalšího odpovědnost státu za škodu podle zákona o odpovědnosti státu. Ústavně zaručené právo na náhradu škody podle čl. 36 odst. 3 Listiny se totiž neuplatní např. tehdy, je-li uplynutí zákonné prekluzivní lhůty k projednání přestupku spíše přímým důsledkem procesní taktiky obviněného, příp. jeho právního zástupce, založené na„ obstrukčním“ jednání, než liknavosti či jiného pochybení správního orgánu. Bylo rovněž vycházeno z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2841/19, podle něhož v každém jednotlivém řízení je proto zapotřebí samostatně zkoumat, zda je možné daný postup považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí, a tedy spojovat jej s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů veřejné moci v rámci konkrétního řízení, tak i účelnost a přiměřenost vynaložených nákladů. Žalobce argumentoval závěry rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č, j. [číslo jednací]. Případ projednávaný v řízení před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] však nesouvisí s touto projednávanou věcí. Nesouvisí zejména proto, že v této věci žalobce neměl uložen zákaz činnosti a mohl řídit auto. Ve věci sp. zn. [spisová značka] se jednalo o náklady účelně vynaložené a nebyly zjištěny obstrukce ze strany žalobce. S projednávanou věcí nesouvisí ani rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], z jehož odůvodnění vyplývá, že celková délka řízení nebyla způsobena obstrukcemi ze strany žalobce.

18. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, je třeba každý případ posuzovat individuálně. Ze správního spisu [anonymizována dvě slova] pro Moravskoslezský kraj sp. zn. S [číslo], bylo prokázáno, že hlídka dne [datum] sepsala úřední záznamy o konfliktním chování řidiče - žalobce. Z uvedených záznamů bylo prokázáno, že chování žalobce neodpovídalo běžným způsobům chování při silniční kontrole. Žalobce vznesl dne [datum] námitku podjatosti celníkům, kteří prováděli kontrolu vozidla, [anonymizována dvě slova] pro MS kraj dne [datum] rozhodl, že námitka podjatosti není důvodná. Dne [datum] se konalo ústní jednání, ke kterému se žalobce nedostavil, a z úředního záznamu bylo prokázáno, že téhož dne se telefonicky omluvil, že je časově zaneprázdněn sepisováním námitky. Žalobce byl dne [datum] vyzván k odstranění vad vznesené námitky podjatosti a [datum] byla námitka podjatosti postoupena k vyřízení Ministerstvu financí. Z usnesení Ministerstva financí ze dne [datum] bylo prokázáno, že se námitce podjatosti nevyhovuje. Z usnesení [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne [datum] bylo prokázáno, že námitce podjatosti se nevyhovuje. Z úředního záznamu ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce se dostavil bez předchozí domluvy se svým právním zástupcem k nahlížení do spisu a vyhrožoval úředním osobám a namítl podjatost Ing. [příjmení] a všech pracovníků Celního úřadu MS kraje. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se ve správním řízení dopouštěl opakovaně obstrukčního jednání a záměrného protahování správního řízení, aby došlo k marnému uplynutí prekluzivní lhůty a správní orgán řízení zastavil, aniž by bylo vydáno pravomocné meritorní rozhodnutí ve věci samé. Žalobce se sám svojí aktivitou významnou měrou podílel na marném uplynutí prekluzivní lhůty. Soudu je z úřední činnosti známo, že na internetu jsou dostupné různé rady a tipy jak prodlužovat přestupkové řízení, aby došlo k jeho zastavení. S odkazem na výše uvedenou judikaturu Ústavního soudu nelze žalobci z těchto důvodů náhradu škody přiznat. Z úkonů učiněných právním zástupcem žalobce žalovaná uznala dle zákona č. 82/1998 Sb. pouze jeden úkon, a to sepis odvolání ze dne [datum] ve výši [částka] a k němu příslušný režijní paušál ve výši [částka], když dle žalované tento úkon vedl k rozhodnutí MF [číslo jednací], které bylo následně pro nezákonnost zrušeno. [příjmení] ve výši [částka] byla žalobci již přiznána v rámci předběžného projednání jeho žádosti o náhradu škody. [příjmení] byla odeslána poštovní poukázkou na adresu trvalého bydliště žalobce, neboť žalobce nereagoval na výzvu ke sdělení bankovního spojení pro úhradu přiznané náhrady škody. Ostatní úkony učiněné ve správním řízení nebyly ze strany žalobce účelně vynaloženy dle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., protože nesouvisely s nezákonným rozhodnutím a nevedly k jeho odklizení. U porad klientem ze dne [datum] a [datum] nebyla splněna podmínka jejich trvání více než hodinu a nejedná se tedy o úkon právní služby ve smyslu advokátního tarifu. Žalobce uplatňoval také zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady řízení ve výši [částka] v souvislosti s řízením vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Toto řízení však bylo pravomocně skončeno a náhradu škody nelze požadovat v tomto řízení. Pokud žalobce argumentoval tím, že správní orgány nebyly schopny v zákonné lhůtě věc pravomocně projednat, pak ani tento argument není důvodný. Řízení trvalo od [datum] do [datum] (řízení neprobíhalo od [datum] do [datum]) a je třeba vzít v úvahu počet instancí, které ve věci rozhodovaly, dále složitost případu, zvrat v podobě zásahu ze strany Ústavního soudu a k tomu procesní aktivity žalobce, který se snažil řízení prodloužit. Význam předmětu řízení pro poškozeného byl nepatrný, neboť nehradil žádnou pokutu, ani mu nebyl uložen trest zákazu činnosti, jako tomu bylo ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka].

19. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] Náklady řízení zahrnují tři úkony po [částka] dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to 1) sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum], 2) příprava účasti na jednání a 3) účast u soudního jednání dne [datum]. K tomu žalované vznikly výdaje představující cestovné ve výši [částka], které vynaložil zmocněnec žalované na cestě k soudnímu jednání. Jednalo se o jízdné, které bylo vyúčtováno ve výši jízdenky hromadného dopravního prostředku. Za cestu ze [obec] k Okresnímu soudu v Ostravě vyúčtoval částku ve výši [částka] za jízdné a místní přepravu. Za cestu z Okresního soudu v Ostravě zpět do [obec] vyúčtoval částku ve výši [částka] za jízdné a místní přepravu.

20. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.