23 C 268/2021 - 74

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] pro zaplacení 697 300 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 697 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované, k rukám právní zástupkyně žalované, náhradu nákladů řízení, ve výši 116 163 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 697 300 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobci náklady řízení k rukám jeho právního zástupce. Dle tvrzení žalující strany byl žalobce nájemcem bytu [číslo] o velikosti 3+1 v přízemí domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], nacházejícího se v ulici [anonymizována tři slova] dle nájemní smlouvy uzavřené s právním předchůdcem žalované, [právnická osoba] a.s. dne [datum] na dobu neurčitou. Vlastnické právo k pozemku parc. [číslo] tedy i k domu [adresa] přešlo na základě Smlouvy o koupi nemovitosti a postoupení pohledávek ze [právnická osoba] a.s. na společnost [právnická osoba], [IČO]. [ulice] nájemní smlouva nebyla uzavřena, žalobce obdržel tzv. změnový list k bytu a následně byla uzavřena dohoda o výši nájemného. Nájem bytu skončil výpovědí nájmu podanou žalobcem ke dni [datum], a v den skončení nájmu byl předmětný byt předán pronajímateli, [právnická osoba] [anonymizováno] [část obce], [IČO]. Žalovaná společnost [právnická osoba], [IČO] pak vznikla dle projektu fúze splynutím zanikající společnosti [právnická osoba], [IČO], a dalších dvou firem.

2. Za trvání nájemního vztahu byla provedena žalobcem rozsáhlá stavební úprava bytu [číslo] tak, že z bytu o původní dispozici 1+1 s příslušenstvím a podlahové ploše 45,81 m2 vznikl byl o dispozici 3+1 s příslušenstvím a podlahové ploše 90,04 m2. Během stavebních úprav byla k bytu přičleněna sušárna domu a část domovní chodby se souhlasem tehdejšího vlastníka nemovitosti, [právnická osoba], [anonymizováno] Dohoda mezi žalobcem a původním vlastníkem zněla tak, že veškeré náklady na stavební úpravy jdou za nájemcem a zabudované zařízení se stává součástí objektu a přechází do vlastnictví a správy původního vlastníka, [právnická osoba], a.s. Dohodu o provedení stavebních úprav bytu uzavřela s původním vlastníkem dne [datum] družka žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Po skončení stavebních úprav byla dne [datum] uzavřena nová nájemní smlouva na byt o dispozici 3+1. Veškeré náklady spojené s prováděním stavebních úprav činil nájemce na vlastní náklady, čímž zhodnotil cizí nemovitost. Žalobce si nechal dva na sobě nezávislé znalecké posudky, analyzující zhodnocení dotčené bytové jednotky. Znalecký posudek vyhotovený Ing. [jméno] [příjmení], znalcem z oboru stavebnictví se specializací na rozpočtování staveb, kalkulace a ceny s rozšířením pro obor ekonomika-odvětví ceny a odhady nemovitostí, stanovil výši zhodnocení bytové jednotky na částku 750 000 Kč coby rozdíl ceny bytové jednotky [číslo] před rekonstrukcí v roce 2000 a po jeho rekonstrukci ke dni [datum]. Znalecký posudek vypracovaný Ing. [jméno] [příjmení] stanovil výši zhodnocení bytové jednotky [číslo] na částku 697 300 Kč, přičemž ve zhodnocení byla zohledněna stavební úprava provedená v letech 2002 2003, a do výsledné ceny byla započtena také amortizace dle vyhlášky č. 441/2003 Sb. Žalobce žalovanou vyzval k mimosoudní dohodě, k níž však nedošlo, žalovaná nabídla žalobci finanční kompenzaci ve výši 150 000 Kč, což však žalobce neakceptoval. Jelikož žalovaná žalobci ničeho neuhradila, obrátila se žalobce se svým nárokem na soud.

3. Ve věci Obvodní soud pro Prahu 1 vydal dne [datum] rozsudek pro uznání, č.j. [číslo jednací], proti němuž podala žalovaná dne [datum] odvolání. V odvolání žalovaná uvedla, že provedením stavebních úprav došlo k zániku původní bytové jednotky o dispozici 1+1, o čemž dle žalované svědčí nově uzavřená nájemní smlouva ze [datum], uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba], [anonymizováno]., kdy předmětem této nově uzavřené nájemní smlouvy byla bytová jednotka [číslo] o dispozici 3+1. Žalovaná je toho názoru, že žalobci nevznikl nárok na vypořádání investic provedených se souhlasem původního vlastníka, [právnická osoba], a.s., neboť takový nárok dopadá pouze na případy, kdy pronajatá věc byla změněna, resp. zhodnocena na náklady nájemce, o změny předmětu nájmu však nejde v případě, kdy v důsledku provedených změn vznikl nový byt a vypořádání investic se neřídí speciální úpravou o změnách na pronajaté věci (srov. rozsudek NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 879/2016). Žalovaná je názoru, že žalobce na nově vzniklé bytové jednotce 3+1 neprovedl žádné stavební úpravy, a tedy mu žádný nárok na vypořádání investic do bytové jednotky 3+1 nevznikl. Žalovaná je toho názoru, že pokud žalobci vznikl nějaký nárok na vypořádání zhodnocení bytové jednotky, pak tento se týkal zaniklé bytové jednotky 1+1, a tento měl být uplatněn vůči původnímu vlastníku, [právnická osoba], a.s. Žalovaná dále namítla, že žalobce v žalobě dostatečně nespecifikuje, jak byla bytová jednotka zhodnocena, neboť došlo k celkem dvěma stavebním úpravám, a to ke stavební úpravě v roce 2000, kdy byla provedena stavební úprava lodžie, a v letech 2002 až 2004, kdy došlo ke změně dispozice bytové jednotky [číslo] z původní dispozice 1+1 na dispozici 3+1, a žalované není z žalobního návrhu jasné, jestli žalobce žalovanou částku 697 300 Kč požaduje za obě stavební úpravy bytové jednotky [číslo] provedené v letech 2000 a 2002 až 2004, či nikoliv, resp. jaké částky se žalobce domáhá za stavební úpravu provedenou v roce 2000, a jaké částky za provedenou stavební úpravu v roce 2002 až 2004.

4. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] rozhodl tak, že se rozsudek pro uznání, vydaný dne [datum rozhodnutí] Obvodním soudem pro Prahu 1, č.j. [číslo jednací], nevydává.

5. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žalobce vyzval, aby odstranil vady podání spočívající ve specifikaci, zda-li se žalobce domáhá náhrady za zhodnocení bytové jednotky za obě stavební úpravy (stavební úpravy v letech 2000 a 2002 až 2004), nebo pouze za některou ze stavebních úprav. Na výzvu soudu pak žalobce uvedl, že se žalobou domáhá náhrady za zhodnocení bytové jednotky provedené v letech 2002 až 2004. Náhrady za stavební úpravu provedenou v roce 2000 se žalobce nedomáhá.

6. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Soud na tomto nařízeném jednání zrekapituloval dosavadní průběh v řízení a zopakoval obsah vyjádření obou stran. Následně soud provedl dokazování, přičemž jednotlivé důkazy hodnotil v souladu s § 132 o.s.ř. jak každý samostatně, tak i ve vzájemných souvislostech a dospěl na tomto základě k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Ze Smlouvy o nájmu bytu [číslo] [rok] [číslo], uzavřené dne [datum] podle § 685 a násl. Občanského zákoníku mezi [právnická osoba], a.s., [IČO] coby pronajímatelem, a paní [jméno] [příjmení] coby nájemcem bylo soudem zjištěno, že byla uzavřena nájemní smlouva, kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] nacházejícího se v ulici [anonymizována tři slova], [obec a číslo], [část obce]. Předmět nájmu má 1 kuchyň a 1 místnost a další prostory, kterými jsou předsíň, koupelna, WC, sklep, balkon a komora. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od [datum]. V protokolu o převzetí bytu pak bylo specifikováno vybavení jednotlivých místností bytové jednotky [číslo].

8. Z Dohody [číslo] [rok] o provedení stavebních úprav bytu, uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], [anonymizováno], a [jméno] [příjmení] jako nájemcem soud zjistil, že byla uzavřena dohoda o provedení stavebních úprav ohledně bytové jednotky [číslo] spočívající v zasklení lodžie. Obsahem této dohody byla, že veškeré zabudované zařízení se stává součástí objektu a přechází do vlastnictví [právnická osoba], a.s. [ulice] práce pak provede nájemce, [jméno] [příjmení], na své vlastní náklady. Rozhodnutím [anonymizováno] odboru [anonymizováno] úřadu [anonymizováno] části [obec] – [část obce] ze dne [datum] pak bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, jímž bylo povoleno provedení stavby, zasklení lodžie bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], v ulici [anonymizována dvě slova], [obec] – [část obce].

9. Z Dohody [číslo] o provedení stavebních úprav bytu ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], a.s., a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že obsahem této dohody bylo provedení stavebních úprav bytové jednotky [číslo] spočívající v přičlenění sušárny bezprostředně sousedící s bytovou jednotkou [číslo] dále přičlenění části domovní chodby k bytu a rekonstrukce bytového jádra. Obsahem dohody bylo, že veškeré zabudované zařízení se stává součástí objektu, bytové jednotky [číslo] přechází tak do vlastnictví [právnická osoba], a.s., a tyto stavební úpravy provede nájemce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], na vlastní náklady.

10. Ze Smlouvy o nájmu bytu [číslo] [rok] [číslo], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a.s., [IČO] coby pronajímatelem, a panem [celé jméno žalobce], jako nájemcem, soud zjistil, že byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou od [datum], kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována tři slova], [obec], [část obce], kdy bytová jednotka má 1 kuchyň, 1 pokoj, a další místnosti a prostory, kterými jsou předsíň, koupelna, WC, sklep, balkon a komora.

11. Ze Smlouvy o nájmu bytu [číslo] [rok] [číslo], uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], a.s., [IČO] coby pronajímatelem, a panem [celé jméno žalobce], jako nájemcem, soud zjistil, že byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou od [datum], kdy předmětem nájmu byla bytová jednotka [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [anonymizována tři slova], [obec], [část obce], kdy bytová jednotka má 1 kuchyň, 3 pokoje, a další místnosti a prostory, kterými jsou předsíň, hala, koupelna, WC, sklep, lodžie, komora atd.

12. Ze Změnového listu ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k změně výše nájemného, kdy nájemné bylo z původní částky 11 190 Kč zvýšeno na částku 11 702 Kč.

13. Z Předávacího protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba], [IČO] došlo k předání bytové jednotky [číslo] o dispozici 3+1, kdy v této listině byly uvedeny čísla a stavy měřidel energie, soupis a vybavení jednotlivých místností bytu, potvrzení o předání a převzetí klíčů od bytu a domu, a také ručně psaná poznámka, že bývalý nájemce, žalobce, bude požadovat náhradu nákladů vynaložených na zhodnocení bytu ve výši určené znaleckým posudkem, který nechá vypracovat.

14. Ze Znaleckého posudku Dipl. Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce si nechal vyhotovit znalecký posudek, týkající se bytové jednotky [číslo] kdy znaleckým úkolem bylo zhodnocení provedených stavebních úprav na bytové jednotce [číslo] vyčíslení nákladů na provedení prostavěnosti a modernizace bytu a vyčíslení hodnoty provedených stavebních prací k r. [rok] – [rok]. Znalec po provedeném znaleckém zkoumání v závěru znaleckého posudku dospěl k částce 697 300 Kč.

15. Z přiložené komunikace, probíhající mezi právními zástupci účastníků v období od [datum] [datum] soud zjistil, že mezi stranami probíhala jednání ohledně náhrady za zhodnocení bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa], kterou na vlastní náklady provedl žalobce, kdy žalovaná s tímto nárokem nesouhlasila, nicméně žalobci nabídla náhradu za zhodnocení bytové jednotky [číslo] o částku, o níž se zvýšila její hodnota ve smyslu tržního ocenění, a žalobci nabídla jako kompenzaci částku 150 000 Kč. S touto nabídkou žalobce nesouhlasil, a naopak vůči žalované požadoval náhradu ve výši 697 300 Kč, jak bylo vyčísleno znaleckým posudkem provedeným Dipl. Ing. [jméno] [příjmení], č. znaleckého posudku [číslo], kdy tuto částku, resp. zhodnocení bytové jednotky [číslo] bylo žalovanou shledáno jako značně nadhodnocené. S ohledem na předžalobní upomínku zaslanou žalované soud shledal, že mezi stranami nedošlo ke shodě ohledně výše náhrady za zhodnocení bytové jednotky [číslo].

16. Z výpisu z obchodního rejstříku vyhotoveného dne [datum] ohledně společnosti [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že tato společnost vznikla dne [datum] dle projektu fúze vyhotoveného dne [datum] zúčastněnými zanikajícími společnostmi - společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], [právnická osoba], s.r.o., se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], na základě něhož zanikající společnosti [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] zanikly bez likvidace a jejich jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přešlo na splynutím vzniklou nástupnickou společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], kdy nástupnická společnost [právnická osoba] vstoupila do právního postavení zanikajících společností.

17. Z výpisu z katastru nemovitostí vyhotoveného ke dni [datum], týkající se listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] soud zjistil, že žalovaná je v [katastrální uzemí] vlastníkem několika nemovitostí, a to včetně pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: [část obce], [adresa], bytový dům.

18. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

19. Po právní stránce soud věc zhodnotil následujícím způsobem:

20. Dle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

21. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

22. Dle § 685 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do [datum] (dále jen„ SOZ“) nájem bytu vzniká nájemní smlouvou, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouvu lze sjednat také na dobu výkonu určité práce nájemce.

23. Dle § 686 odst. 1 SOZ nájemní smlouva musí obsahovat označení bytu, jeho příslušenství, rozsah jejich užívání a způsob výpočtu nájemného a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu nebo jejich výši. Nájemní smlouva musí mít písemnou formu.

24. Dle § 667 odst. 1 SOZ změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci.

25. Dle § 694 odst. 1 SOZ nájemce nesmí provádět stavební úpravy ani jinou podstatnou změnu v bytě bez souhlasu pronajímatele, a to ani na svůj náklad. V případě porušení této povinnosti je pronajímatel oprávněn požadovat, aby nájemce provedené úpravy a změny bez odkladu odstranil.

26. Dle § 680 odst. 1 SOZ zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká.

27. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 1.9.2005, sp. zn. 26 Cdo 2669/2004„ (…) Jelikož zvláštní úprava nájmu bytu nemá ustanovení upravující důsledky zániku předmětu nájmu, je třeba použít obecné ustanovení § 680 odst. 1 obč. zák., podle nějž zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká. Je-li předmětem nájmu, respektive právního vztahu obdobného, určitý prostor (část stavby), je třeba za jeho zničení ve smyslu § 680 odst. 1 obč. zák. považovat nejen fyzický zánik stavby, v níž se prostor nachází, ale též takovou stavební úpravu této stavby, že se v ní uvedený prostor již nadále fakticky nenachází. Okolnost, zda si tento prostor zachoval své stavebnětechnické určení podle původního kolaudačního rozhodnutí, či zda byl rekolaudován, není již v tomto směru významná. Rozhodující je, zda takový prostor fyzicky existuje (obdobně jako je v právní praxi obecně uznávána teze, že i nezkolaudovaná, popřípadě nepovolená stavba existuje a je předmětem občanskoprávních vztahů, zejména předmětem vlastnictví).“ 28. Z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21.9.2016, sp. zn. 26 Cdo 879/2016 vyplývá, že„ (…) Soudní praxe je ustálena v názoru, že zánik nájmu v důsledku zničení předmětu nájmu je zvláštním případem dodatečné nemožnosti plnění podle § 575 obč. zák. Zničením předmětu nájmu se myslí faktický zánik předmětu nájmu, kdy již nelze čerpat jeho užitné vlastnosti; naopak zničením předmětu nájmu není dočasná ztráta jeho způsobilosti k užívání. Pouhé poškození věci není jejím zánikem, nájemci svědčí například právo na slevu, prominutí nájemného nebo právo na odstoupení od smlouvy a pronajímateli vzniká povinnost obnovit způsobilost předmětu nájmu. Zánik nájemního vztahu přichází v úvahu jen v souvislosti s úplným zničením (zánikem) předmětu nájmu, neboť neexistuje-li, nelze jej pronajímat (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. května 2012, sp. zn. 25 Cdo 4850/2009). Zvláštní úprava nájmu bytu (§ 685 až § 716 obč. zák.) nemá ustanovení upravující důsledky zániku předmětu nájmu, a proto je třeba použít obecné ustanovení § 680 odst. 1 obč. zák., podle nějž zničením pronajaté věci nájemní smlouva zaniká. Nejvyšší soud pak už v rozsudku ze dne 1. září 2005, sp. zn. 26 Cdo 2669/2004, uveřejněném pod C [číslo] Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, rovněž dovodil, že je-li předmětem nájmu, respektive právního vztahu obdobného, určitý prostor (část stavby), je třeba za jeho zničení ve smyslu § 680 odst. 1 obč. zák. považovat nejen fyzický zánik stavby, v níž se prostor nachází, ale též takovou stavební úpravu této stavby, že se v ní uvedený prostor již nadále fakticky nenachází. Okolnost, zda si tento prostor zachoval své stavebnětechnické určení podle původního kolaudačního rozhodnutí či zda byl rekolaudován, není již v tomto směru významná. Rozhodující je, zda takový prostor fyzicky existuje (obdobně jako je v právní praxi obecně uznávána teze, že i nezkolaudovaná, popřípadě nepovolená stavba existuje a je předmětem občanskoprávních vztahů, zejména předmětem vlastnictví). K uvedenému právnímu názoru se Nejvyšší soud přihlásil také v rozhodnutích z 10. listopadu 2005, sp. zn. 26 Cdo 2674/2004, z 21. března 2007, sp. zn. 26 Cdo 1766/2006, a z 12. dubna 2016, sp. zn. 26 Cdo 1157/2015, a sdílí ho i v projednávané věci. S přihlédnutím k tomu lze konstatovat, že zničením bytu ve smyslu § 680 odst. 1 obč. zák. se rozumí nejen zánik stavby, v níž je byt umístěn, nýbrž i taková stavební úprava, v jejímž důsledku se konkrétně vymezený prostor tvořící původní byt (v daném případě byt 2+1) již ve stavbě nenachází (neboť po uskutečněné přestavbě se zde nachází /a byl i kolaudován/ předmětný byt, tj. byt 3+1). Vzhledem k uvedenému lze pokládat za souladný s ustálenou soudní praxí právní názor, že nájemní vztah založený nájemní smlouvou ze dne [datum] skončil zničením původního bytu ve smyslu § 680 odst. 1 obč. zák. (…) Výkladem ustanovení § 667 odst. 1 obč. zák. (ve všech jeho souvislostech a nikoli pouze izolovaným výkladem jeho věty čtvrté) lze pak dospět k jedinému (logickému) závěru. Citované ustanovení se vztahuje (pamatuje) na případy, kdy pronajatá věc byla (jen) změněna (zhodnocena) na náklady nájemce; o změny předmětu nájmu ve smyslu citovaného ustanovení však nejde v případě, kdy v důsledku provedených změn vznikl nový předmět, typicky věc. (…)“ 29. Soud v projednávané věci zjistil a má za prokázané, že mezi [právnická osoba], a.s. a paní [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kdy předmětem nájmu byl byt [číslo] v 1. NP domu [adresa], ulice [anonymizována tři slova], [obec a číslo] [část obce]. V nájemní smlouvě byl specifikován předmět nájmu, a to včetně vybavení. Mezi týmiž subjekty byla následně uzavřena dohoda o provedení stavebních úpravy týkající se zasklení balkonové lodžie. Z listinných důkazů dále soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena nájemní smlouva k bytu [číslo] v 1.NP domu [adresa], ulice [anonymizována tři slova], [obec a číslo] [část obce] mezi [právnická osoba], a.s., a panem [celé jméno žalobce], a to s účinností od [datum]. Dne [datum] pak byla mezi [právnická osoba], a.s. a panem [celé jméno žalobce] uzavřena nájemní smlouva, kdy předmětem smlouvy byla bytová jednotka [číslo] v 1.NP domu [adresa] v ulice [anonymizována tři slova], [obec a číslo] [část obce], kdy tato bytová jednotka v sobě zahrnovala 1 kuchyň, 3 pokoje, a další místnosti a prostory, kterými jsou předsíň, hala, koupelna, WC, sklep, lodžie, komora atd. Mezi žalobcem a žalovanou došlo poté ke změně výše nájemného, a to z původní částky 11 190 Kč na částku 11 702 Kč. Dále byl zjištěno, že žalobce předal žalované byt o velikosti 3+1 s tím, že žalobce coby bývalý nájemce bude po žalované požadovat náklady za zhodnocení předmětu nájmu, vypočítané na základě znaleckého posudku, který si následně žalobce nechal vyhotovit.

30. Soud na základě výše uvedených skutečností zhodnotil, že přestavbou původního bytu o velikosti 1+1 na dispozici 3+1 došlo k zániku předmětu nájmu, o čemž svědčí také„ nová“ nájemní smlouva, uzavřená mezi [právnická osoba], a.s. a žalobcem v roce 2004, kdy jako předmět nájmu byla uvedena bytová jednotka [číslo] o velikosti 3+1 v 1. NP domu [adresa] v ulici [anonymizována tři slova], [obec a číslo] [část obce]. Přestavbou dotčené bytové jednotky o původní dispozici 1+1 došlo k jejímu zániku, a tedy k zániku nájemního vztahu k dotčené jednotce, neboť tato jednotka prováděnými stavebními úpravami zanikla, a vznikla zcela nová jednotka. Jak plyne z výše uvedeného, právo na náhradu nákladů vynaložených na úpravy předmětu nájmu vzniká v případě, kdy předmět nájmu jejich prováděním nezanikne. Z tohoto důvodu, kdy prováděním stavebních úprav došlo k zániku předmětu nájmu, tedy bytové jednotky o dispozici 1+1 a vzniku nové bytové jednotky o dispozici 3+1, soud shledal, že nárok žalobce na náhradu nákladů vynaložených na stavební úpravy bytové jednotky o dispozici 1+1 nevznikl, a proto soud žalobu po jejím projednání zamítnul (výrok I. rozsudku).

31. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalované, která byla v řízení procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 116 163 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku za odvolání ve výši 34865 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) z tarifní hodnoty ve výši 697 300 Kč ve výši 11 100 Kč/úkon za každý z pěti úkonů učiněných v řízení (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum], účast na jednání u soudu 1. stupně dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum]), dále z jednoho půl úkonu (odvolání ze dne [datum]) ve výši 33 300 Kč, dále ze šesti paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši 300 Kč/úkon, a dále nákladů na cestovné za dny [datum], [datum] a [datum], kdy náklady na cestovné se vypočítají jako součet paušálních nákladů (200 km x 5,20 Kč) a nákladů na pohonné hmoty (200 km [číslo] x 5,9 l x 34,40 Kč) při počtu ujetých kilometrů 200 km, a sazby za 1 km jízdy ve výši 5,20 Kč stanovené vyhláškou č. 467/2022 Sb. ve spojení s § 189 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, kdy výsledné částce, vyjma soudního poplatku, je nutno připočíst DPH ve výši 21%. Celkově tak má žalovaná nárok na náhradu nákladů ve výši 116 163 Kč. Jelikož byla žalovaná v řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalobci nahradit náklady řízení žalované k rukám jejího právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.

32. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení