23 C 269/2022 - 133

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 52 500 Kč s příslušenstvím (náhrada nemajetkové újmy) takto:

Výrok

1. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se ve své žalobě podané dne [datum] domáhal náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce správního řízení a na to navazujícího soudního řízení podle zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci a rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu , žalobce byl ve stavu nejistoty, žádá odškodnění dle sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010, a to za prvé 2 roky řízení [částka]. Přestupkové řízení a navazující soudní řízení trvalo v souhrnu 54 měsíců. Soudní řízení bylo zahájeno dne do [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení magistrátu. Za konec lhůty je v případě nepřiměřené délky řízení dle konstantní judikatury nutné považovat okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V předmětném případě se tedy jedná o den [datum], to je den, kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 AS 348/2020-46 ze dne 2. 2. 2021. Celková délka předmětného řízení, za které žalobce požaduje odškodnění, tak činí 54 měsíců. Základní částku je třeba dle žalobce navýšit o 20 % v důsledku zvláštního významu pro účastníka řízení. Věc byla projednávána na více stupních, což odůvodňuje snížení základní částky. Řízení bylo projednáváno na čtyřech stupních tj. před správním orgánem prvního stupně, odvolacím správním orgánem, Krajským soudem a Nejvyšším správním soudem. Dle metodiky je tato skutečnost důvodem pro snížení základní částky o 40 %. Vzhledem k tomu, že byla projednávána jednoduchá věc, navrhuje žalobce navýšení základní částky o 20 %. Na základě výše uvedených skutečností se žalobce rozhodl uplatnit nárok na náhradu výhradně ve výši základní částky ve výši [částka]. Společně s nárokem na náhradu újmy se žalobce rozhodl uplatnit nárok rovněž na příslušenství v podobě úroků z prodlení. Za začátek prodlení žalobce považoval den následující po dni, co byl nárok uplatněn u Ministerstva. Za den prodlení žalovaná považuje [datum].

2. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby, sdělila, že nárok, tak jak je uplatněn žalobou, v ní byl uplatněn dle § 14 zákona č. 82/98 Sb. dne [datum], a to prostřednictvím datové schránky pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum]. Žalobce žalobou uplatnil nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/98 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky správního řízení vedeného Magistrátem města [adresa], jakožto správním orgánem prvního stupně pod sp. zn. [č. účtu] a Krajským úřadem [Anonymizováno] kraje jako orgánem odvolacím a dále soudního řízení vedeného Krajským soudem v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] a Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 1 AS 348/2020. Žalovaná sdělila, že nárok tak, jak je uplatněn žalobou, u ní byl uplatněn dle § 14 zákona 82/98 Sb. dne [datum], a to prostřednictvím datové schránky pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa].

3. Žalovaná učinila nesporným průběh správního a navazujícího soudního řízení takto: Dne [datum] vypracoval magistrát oznámení o zahájení správního řízení č. j. [č. účtu]. Žalobci bylo oznámení o zahájení řízení doručeno dne [datum]. Současně byl žadatel předvolán k ústnímu jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno sdělení zmocněnce žalobce pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa], kterým se omluvil z nařízeného jednání, jelikož byl na stejný termín předvolán jako svědek u jiného řízení a současně požádal o stanovení dalšího termínu ústního jednání. Dne [datum] vypracoval magistrát vyrozumění o předvolání k ústnímu jednání, kdy nový termín jednání stanovil na den [datum]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, na němž zmocněnec žalobce požádal magistrát o stanovení termínu, ve kterém se má k věci vyjádřit. Dne [datum] magistrát předvolal žalobce k dalšímu ústnímu jednání, které bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Stejný den vypracoval magistrát rozhodnutí č. j. [č. účtu], kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku dle § 125c, odst. 1, písm. f), bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] magistrát vyzval žalobce k doplnění odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne [datum]. Ve stanovené lhůtě nebylo odvolání doplněno. Dne [datum] byla spisová dokumentace a odvolání žalobce doručeny krajskému úřadu, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno doplnění odvolání žalobce. Dne [datum] bylo krajskému úřadu doručeno doplnění odvolání žalobce, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] vypracoval krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým rozhodnutí magistrátu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dne [datum] byla spisová dokumentace krajským úřadem vrácena magistrátu. Dne [datum] vypracoval magistrát rozhodnutí č. j. [č. účtu], kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125c/ odst. 1, písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] magistrát vyzval žalobce k doplnění odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne [datum]. Ve stanovené lhůtě nebylo odvolání doplněno. Dne [datum] byla spisová dokumentace a odvolání žalobce doručené krajskému úřadu, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] vypracoval krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Dne [datum], dodal žalobce proti rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] žalobu ke Krajskému soudu v [adresa]. Zde již byl žalobce zastoupen [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem se sídlem [Anonymizováno], [adresa]. Dne [datum] vydal Krajský soud v [adresa] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl. Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] kasační stížnost. Dne 2. 2. 2021 vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. 1 AS 348/2020-46, kterým kasační stížnost zamítl. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Řízení bylo zahájeno [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení magistrátu. Za konec lhůty v případě nepřiměřené délky řízení je dle konstantní judikatury nutné považovat okamžik nabytí právní moci posledního rozhodnutí, které bylo v daném řízení vydáno. V předmětném případě se jednalo o den [datum], č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Celková délka předmětného řízení činí 54 měsíců. Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, věta třetí zákona č. 82/98 Sb. je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2742/2009 ze dne 10. 3. 2011, ve kterém dospěl k závěru, že je třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu. Přiměřenost délky řízení se mj. hodnotí s ohledem na složitost řízení chování poškozeného, postup správních orgánů a rovněž význam řízení pro poškozeného. Ze spisové dokumentace zřejmé, že žalobce využil služeb tzv. pojištění proti pokutám a to nejen s ohledem na osoby, které za něj v rámci řízení jednaly, ale i s ohledem na obstrukční taktiku, kterou tyto osoby zvolily. Žalobci hrozilo pouze uložení pokuty ve výši [částka]. Dále nelze odhlédnout od skutečností, ke kterým došlo v rámci správního řízení. Žalobce proti rozhodnutí magistrátu uplatnil toliko blanketní odvolání, která na výzvu nedoplnil, ačkoliv byly výzvy zmocněnci žalobce prokazatelně doručeny. Zmíněných obstrukcí ze strany žalobce si povšiml také Nejvyšší správní soud a vyjádřil se k nim v rozsudku č. j. 1 AS 348/2020-46 vydaném v předmětné věci. Nejvyšší správní soud poukázal jednak na to, že podklady shromážděné magistrátem nade vší pochybnost prokazují vinu žalobce. Dále pak, že tvrzení o nevypořádání námitek byla žalobcem použitá až v žalobě. Zejména v bodech 32 a 31 rozsudku č. j. 1 AS 348/2020-46 se pak Nejvyšší správní soud vyjádřil také k obstrukční taktice použité v předmětné věci právními zástupci žalobce. Výše uvedený postup odpovídá obstrukční taktice uplatňované tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, aktuálně nepravomocně zrušenou trestním soudem. Nejvyšší správní soud, například v rozsudku sp. zn. 10 AS 241/2019 ze dne 4. 12. 2019 uvedl, že Nejvyšší správní soud samozřejmě nezpochybňuje obecné právo vznést v řízení před soudem ve věcech správního trestání i takové námitky skutkové či právní, které přestupce neuváděl v řízení před správními orgány (usnesení rozšířeného senátu ze dne 2. 5. 2017, č. j. 10 AS 24/2015-71, č. j. 3577/2017 Sb. NSS/). Nynější věci však dle obsahu spisu spojena s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, tedy subjektem, o kterém je správním soudům z vlastní činnosti známo, že využívá jako hlavní procesní strategii obhajoby přestupcům nejrůznější procesní obstrukce. Takovouto obstrukcí se může jevit i opakované podání neodůvodněných odvolání osobami spojenými s touto pojišťovnou. Podáním blanketního odvolání většinou nikdy doplněného je kombinováno s následným podáním komplexní žaloby. Takovýto postup zjevně hraničí se zneužívání práva. Žalovaná závěrem již jen doplňuje, že i pro případ, že by žalobci jakákoliv nemajetková újma vznikla, je vždy třeba zvážit, jaká forma odškodnění bude vzhledem k okolnostem daného případu přiměřená. Za situace, kdy se žalobce o průběh správního řízení v podstatě nezajímal, nebyl v něm nijak aktivní a navíc došlo k zastavení přestupkového řízení pro zánik odpovědnosti za přestupek, má žalovaná za to, že dostatečnou satisfakcí pro žalobce je již samotné zastavení přestupkového řízení z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek důsledkem prekluze.

4. Na základě dokazování provedeného správním spisem, soudními spisy a listinou prokazující předběžné uplatnění nároku žalobce a z nesporných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze správního spisu Magistrátu města [adresa] zjistil že dne [datum] vypracoval Magistrát oznámení o zahájení správního řízení č. j. [č. účtu]. Žalobci bylo oznámení o zahájení řízení doručeno dne [datum]. Současně byl žadatel předvolán k ústnímu jednání na den [datum]. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno sdělení zmocněnce žalobce pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum], bytem [adresa], kterým se omluvil z nařízeného jednání, jelikož byl na stejný termín předvolán jako svědek u jiného řízení a současně požádal o stanovení dalšího termínu ústního jednání. Dne [datum] vypracoval magistrát vyrozumění o předvolání k ústnímu jednání, kdy nový termín jednání stanovil na den [datum]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, na němž zmocněnec žalobce požádal magistrát o stanovení termínu, ve kterém se má k věci vyjádřit. Dne [datum] magistrát předvolal žalobce k dalšímu ústnímu jednání, které bylo nařízeno na [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Stejný den vypracoval magistrát rozhodnutí č. j. [č. účtu], kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku dle § 125c, odst. 1, písm. f), bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] magistrát vyzval žalobce k doplnění odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne [datum]. Ve stanovené lhůtě nebylo odvolání doplněno. Dne [datum] byla spisová dokumentace a odvolání žalobce doručeny krajskému úřadu, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno doplnění odvolání žalobce. Dne [datum] bylo krajskému úřadu doručeno doplnění odvolání žalobce, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] vypracoval krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým rozhodnutí magistrátu ze dne [datum] zrušil a věc vrátil k novému projednání. Dne [datum] byla spisová dokumentace krajským úřadem vrácena magistrátu. Dne [datum] vypracoval magistrát rozhodnutí č. j. [č. účtu], kterým žalobce uznal vinným ze spáchání přestupku podle § 125c/ odst. 1, písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb. Žalobci byla současně uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. Dne [datum] bylo magistrátu doručeno blanketní odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] magistrát vyzval žalobce k doplnění odvolání o jeho zákonné náležitosti, a to ve lhůtě pěti dnů ode dne doručení této výzvy. Výzva byla zmocněnci žalobce doručena dne [datum]. Ve stanovené lhůtě nebylo odvolání doplněno. Dne [datum] byla spisová dokumentace a odvolání žalobce doručené krajskému úřadu, a to písemností č. j. [č. účtu] ze dne [datum]. Dne [datum] vypracoval krajský úřad rozhodnutí č. j. [Anonymizováno], kterým odvolání žalobce zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Dne [datum], dodal žalobce proti rozhodnutí krajského úřadu ze dne [datum] žalobu ke Krajskému soudu v [adresa]. Zde již byl žalobce zastoupen [tituly před jménem] [jméno FO], advokátem se sídlem [Anonymizováno], [adresa]. Dne [datum] vydal Krajský soud v [adresa] rozsudek č. j. [spisová značka], kterým žalobu zamítl. Dne [datum] podal žalobce proti rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] kasační stížnost. Dne [datum] vydal Nejvyšší správní soud rozsudek č. j. [spisová značka], kterým kasační stížnost zamítl. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

5. Soud tak vzal za prokázané, že řízení trvalo 54 měsíců, tj. od [datum], kdy bylo žalobci doručeno oznámení o zahájení řízení magistrátu do [datum], to je den, kdy nabyl právní moci rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Projednávaný nárok byl u žalované žalobcem předběžně uplatněn dle § 14 zákona č. 82/98 Sb. dne v [datum], a to prostřednictvím datové schránky pana [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum]. Pokud jde o průběh řízení, jež bylo projednáváno na čtyřech stupních a jež bylo zahájeno dne [datum], kdy vypracoval magistrát oznámení o zahájení správního řízení, správní orgán prvního stupně doručil žalobci dne [datum] vyrozumění o předvolání k ústnímu jednání, kterým zahájil řízení o přestupku dle § 125c odst. 1, písm. f) bod 4 silničního zákona sp. zn. [č. účtu]. Správní orgán prvého stupně vydal dne [datum] rozhodnutí, kterým byl žalobce z přestupku uznán vinným. Proti rozhodnutí prvého stupně žalobce podal řádně a včas odvolání, o němž odvolací správní orgán jako nadřízený správní orgán rozhodl svým rozhodnutím ze dne [datum] tak, že zrušil první rozhodnutí prvého stupně a věc vrátil k dalšímu řízení. Následně vydal správní orgán prvého stupně dne [datum] rozhodnutí, kterým byl žalobce přestupku uznán vinným. Proti druhému rozhodnutí prvého stupně žalobce podal řádně a včas odvolání, jež odvolací správní orgán pravomocně zamítl rozhodnutím ze dne [datum]. Rozhodnutí druhého stupně bylo žalobci doručeno dne [datum]. Žalobce druhé rozhodnutí druhého stupně napadl správní žalobou podle § 65 s.ř.s. u příslušného správního soudu, to je u krajského soudu. Krajský soud rozsudkem č. j. [spisová značka] ze dne [datum] žalobu zamítl. Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce kasační stížnost, která byla zamítnuta rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 2. 2021, č. j. 1 AS 348/2020-46. Rozsudek Nejvyššího správního soudu byl žalobci doručen dne [datum]. Žalobce uplatnil dne [datum] svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované.

6. Po právní stránce soud věc posoudil podle § 5 zákona č. 82/1998 Sb. je uvedeno, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím či také nesprávným úředním postupem. Zákon č. 82/1998 Sb. vyžaduje splnění tří podmínek k tomu, aby bylo možno uznat náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, a to: a) existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, b) vznik škody či nemajetkové újmy, c) příčinnou souvislost mezi nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem a vznikem škody či nemajetkové újmy. Článek 38 odst. 1 Listiny stanoví, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon. Odstavec 2 téhož ustanovení říká, že každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (odstavec 1). Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (odstavec 2). V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení, a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odstavec 3). Možnost žádat odškodnění nehmotné (morální) újmy způsobené nesprávným úředním postupem byla v českém právním řádu zakotvena zákonem č. 160/2006 Sb., který novelizoval s účinností od [datum] zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Danou novelou byl do § 1 vložen nový odstavec 3 stanovící, že stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Do § 13 odst. 1 OdpŠk byla pak přidána věta třetí výslovně označující za nesprávný úřední postup porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Nově vložená věta v § 13 odst. 1 OdpŠk rovněž obsahuje poznámkou 8a odkaz na čl. 5 a 6 Úmluvy. Z důvodové zprávy k zákonu č. 160/2006 Sb. přitom vyplývá, že účel tohoto odkazu je dvojí: jednak poukázat na to, že se hodnocení přiměřenosti délky řízení či rozhodování řídí kritérii, která ve své judikatuře dovodil mezinárodní soud Úmluvu aplikující, jednak upozornit na to, že v souladu s touto judikaturou na poli čl. 6 odst. 1 Úmluvy je rozhodující především celková délka řízení. Návrh směřuje k poskytování náhrady za nepřiměřené celkové délky řízení, nikoli primárně k odškodňování za jednotlivé průtahy v řízení. Zákonem č. 160/2006 Sb. pak do zákona č. 82/1998 Sb. přibyl rovněž nový § 31a, který stanoví způsob poskytování zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. V odstavci 3 pak specifikuje demonstrativním způsobem kritéria, k nimž je třeba v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédnout při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění. Z důvodové zprávy k zákonu č. 160/2006 Sb. přitom vyplývá, že jde o kritéria používaná Evropským soudem pro lidská práva v jeho judikatuře k určování, zda byla délka vnitrostátního soudního řízení přiměřená, a jeho judikatura proto může být užitečným vodítkem. Vzhledem k charakteru žalobcem uplatněného nároku bylo nezbytné posoudit, zda se na řízení aplikuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a lze je tedy posuzovat z titulu nepřiměřené délky řízení. Z judikatury vyplývá, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy se aplikuje mimo jiné také na klasické méně závažné delikty, které vnitrostátní právo zpravidla jen z důvodu jejich menší typové závažnosti nepovažuje za trestné činy, ale za přestupky, správní delikty apod., přestože se uvedené ustanovení výslovně zmiňuje pouze o trestním obvinění. Rovněž je zřejmé, že sankce uložené v přestupkovém řízení jsou zamýšleny jako trest s cílem odradit od dalšího páchání sankcionovaných činů. Uvedené jen potvrzuje, že obvinění z přestupku či správního deliktu lze v tomto kontextu podřadit pod pojem trestní obvinění. Článek 6 odst. 1 Úmluvy se tedy na případ žalobce aplikuje. Z uvedeného je patrno, že při posuzování předpokladů odpovědnosti státu za újmu způsobenou nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí OdpŠk je nutno postupovat v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva vztahující se k čl. 6 odst. 1 Úmluvy a zejména pak k pojmu přiměřenosti délky řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2010, sp. zn. 30 Cdo 1614/2009). To je ostatně patrno i z účelu uvedené novely v zákoně č. 160/2006 Sb., kterým bylo poskytnout na národní úrovni prostředek nápravy porušení práva na přiměřenou délku řízení ve smyslu čl. 6 dost. 1 Úmluvy, který je vyžadován čl. 13 Úmluvy. Dle judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) je nezbytné řízení, která probíhala částečně před správními orgány a částečně před soudy a na jejichž celou délku je nutno aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy, posuzovat z hlediska délky řízení jako jeden celek (viz např. rozsudek ESLP Houbal proti České republice č. 75375/01 ze dne 14. 6. 2005). Posuzované řízení, na něž se vztahuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy, které probíhalo částečně před správními orgány a částečně před soudy, je zapotřebí z hlediska délky řízení považovat za jeden celek. Celková délka posuzovaného předmětného řízení, za které žalobce požaduje odškodnění, činí 54 měsíců.

7. Podle § 31a zákona č. 82/1998 Sb. „se přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytuje bez ohledu na to, zda byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Zadostiučinění se poskytuje v penězích, nebylo-li možno nahradit nemajetkovou újmu jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.“ Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým řízením, které představuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 odst. 1 věta třetí zákona č. 82/1998 Sb., je tedy kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován (srov. rozsudek Nejvyššího soudu, ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4336/2010).

8. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobce využil služeb tzv. pojištění proti pokutám, a to nejen s ohledem na osoby, které za něj v rámci řízení jednaly, ale i s ohledem na obstrukční taktiku, kterou tyto osoby zvolily. Žalobci hrozilo pouze uložení pokuty ve výši [částka]. Žalobce sám k délce řízení přispěl podstatnou měrou, když podal proti rozhodnutí Magistrátu toliko blanketní odvolání, které na výzvu nedoplnil, ačkoliv byly výzvy zmocněnci žalobce prokazatelně doručeny. Zmíněných obstrukcí ze strany žalobce si povšiml také Nejvyšší správní soud a vyjádřil se k nim v rozsudku č. j. [spisová značka] vydané v předmětné věci. Zde Nejvyšší správní soud poukázal jednak na to, že podklady shromážděné magistrátem nade vší pochybnost prokazují vinu žalobce. Nynější věc je spojena s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, tedy subjektem, o kterém je správním soudům z vlastní činnosti známo, že využívá jako hlavní procesní strategii obhajoby přestupců nejrůznější procesní obstrukce (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu ze dne[Anonymizováno]18. 12. 2018, č. j. 4 AS 113/2018-39, číslo 3836/2019 Sb. NSS, bod 37). Takovouto obstrukcí se může jevit i opakované podávání neodůvodněných odvolání osobami spojenými s touto pojišťovnou. Podání blanketního odvolání většinou nikdy nedoplněného, je kombinováno s následným podáním komplexní žaloby. Takovýto postup zjevně hraničí se zneužitím práva. K osobě zmocněnce lze také odkázat např. na rozsudek Krajského soudu v [adresa], pobočka v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Uvedený soud konstatoval, že „je již notorietou, že [tituly před jménem] [jméno FO] jako jeden z řady zmocněnců, tj. např. [Anonymizováno], [jméno FO], [jméno FO], [adresa] atd., je účelově a obstrukčně jednajícím zmocněncem v těchto přestupkových věcech, kdy nikoliv náhodou podává žaloby advokát [tituly před jménem] [adresa] (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 11. 2014, č. j. 10 AS 203/2014-48 účelové a obstrukční strategii završené podáváním žalob [tituly před jménem] [jméno FO], srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 12. 2013, č. j. 1 AS 83/2013-60 ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 AS 171/2014-26. Ostatně, to je zcela typické pro zmíněnou obstrukční a účelovou strategii, kterou završuje podaná žaloba obdobně jako v jiných věcech, kde vystupují již výše zmínění zmocněnci a soudu známý [tituly před jménem] [právnická osoba] zdejší soud majíc již dlouhodobé zkušenosti s obhajobou a aplikací účelové obstrukční strategie v obdobných věcech ze strany advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], je to již notorietou a sám ostatně tyto případy zmiňuje už i bohatá judikatura Nejvyššího správního soudu). Ostatně i zdejší soud se při své činnosti zabýval obdobnými žalobami, kde žalobce zastupoval [tituly před jménem] [adresa]. Zcela účelovému postupu odpovídá také právní zastoupení žalobce [tituly před jménem] [adresa] v rámci soudního řízení. Nejvyšší správní soud v rozsudku sp. zn. 10 AS 384/2019 ze dne 11. 2. 2020 konstatoval, že „obstrukční praktiky společnosti [Anonymizováno] dobře zná též Nejvyšší správní soud z vlastní rozhodovací činnosti (také ve spojitosti s dalšími osobami, např. [právnická osoba], apod. a všechny tyto osoby jsou propojeny v osobách [jméno FO] a [jméno FO], jejich věci pak před soudy vesměs zastupuje nynější zástupce stěžovatelky advokát [tituly před jménem] [právnická osoba], resp. advokát [tituly před jménem] [adresa] k příkladnému výčtu abuzivních a obstrukčních taktik ve správním řízení, srov. např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 19. 12. 2017, č. j. 10 AS 20/2017-49, číslo 3684/2018 SBNSS věc dopis on-line rozsudek téhož senátu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 AS 113/2018-39, číslo 3836/2019, SBNSS, bod 37 nebo rozsudky ze dne 27. 9. 2017, č. j. 6 AS 37/2017-31 ze dne 25. 4. 2019, č. j. 10 AS 328/2018-32, bod 8 a mnohé další. Jak vysvětlil rozšířený senát ve věci 4 AS 113/2018, bod 37, hlavním cílem obstrukční strategie těchto osob ve správním řízení je zjevně zatížit správní orgán spoustou nadbytečných úkonů a následně čekat na chybu správního orgánu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 8. 2018, č. j. 6 AS 125/2018-32: „Ve vztahu k danému případu a postupu „profesionálních zástupců“ nabízejících „pojištění proti dopravním pokutám“ musí Nejvyšší správní soud odkázat na závěry předchozích rozhodnutí stran těchto zástupců, např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 1. 2018, č. j. 6 AS 223/2017-36 nebo rozsudek ze dne 27. 9. 2017, č. j. 6 AS 37/2017-31, z nichž vyplývá, že Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi identifikoval osoby kolem pana [právnická osoba]., které nabízejí profesionální pojištění ochrany před pokutami v oblasti dopravních předpisů a které se soustředí na vytváření procesních pastí za účelem znepřehlednění správního řízení a dosažení prekluze odpovědnosti zmocnitelů. Jedním ze znaků těchto profesionálních zástupců je rovněž to, že v řízení před správními soudy klienty zastupuje [tituly před jménem] [adresa], resp. [tituly před jménem] [právnická osoba] (usnesení MD-1866/2022-810/10 Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č. j. NAO 324/2017-58. Uzavření samotné smlouvy o pojištění proti pokutám podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], možné považovat za přitěžující okolnost při ukládání sankce jako zjevný projev neúcty k pravidlům silničního provozu. Podává-li stejná osoba jako účastník či zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud správní orgán nepostupuje podle § 37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatků podání. Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími (NSS v rozhodnutí č. j. AS 113/2018). Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 15.8.2019 č.j. 10 As 36/2019 – 33 „ Procesní strategie spočívající v opakovaném podávání neodůvodněných odvolání kombinovaných s následným podáním komplexní žaloby je zneužitím práva, čemuž bude přizpůsoben i rozsah soudního přezkumu. Svérázným přístupem k obhajobě v přestupkovém řízení přestupci nemohou přesunout celé dokazování až na správní soudy (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.; § 52 odst. 1 s. ř. s.; § 77 odst. 2 s. ř. s.; § 82 odst. 2 správního řádu; § 89 odst. 2 správního řádu). Pakliže podle ust. § OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem, potom lze aplikovat ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku , které stanoví, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění, a dále znění § 8 občanského zákoníku zakazující zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Za zneužití práva je nutné považovat i jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu či se na jeho úkor obohatit (srov. rozhodnutí II. ÚS 3646/13, č. 2/2017 Sb. n. u. ÚS). Žalobce zvolil v posuzovaném řízení obstrukční postup s cílem dosáhnout prekluzi a tím zánik odpovědnosti z přestupku, byl zastoupen obecným zmocněncem a následně advokátem spojenými s tzv. Motoristickou vzájemnou pojišťovnou, subjektem, o kterém je správním soudům z vlastní činnosti známo, že využívá jako hlavní procesní strategii „obhajoby“ přestupců nejrůznější procesní obstrukce. Potom zdejší soud žalobci, ač mu lze přisvědčit, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, z důvodu nemravnosti jeho uplatněného nároku navazujícího na zjevné zneužití práva, jehož se ve správním řízení dopustil, jeho nároku nepřiznal soudní ochranu a jeho žalobu jako nedůvodnou výrokem I. zamítl, neboť má za to, že došlo-li u žalobce k tvrzené nemajetkové újmě, byla dostatečně odčiněna zastavením přestupkového řízení pro zánik odpovědnosti . Soud žalobci připomíná, že podle § 1 o.s.ř. občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Výše uvedený oprávněný zájem ( přiznání zadostiučinění ) nelze spravedlivě ochránit , takový postup soudu by byl zjevně nevýchovný a nečestný a neuctivý k samému účelu civilního soudního řízení.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované , jenž byla v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující 7x režijních paušálů po [částka] ( vyjádření k žalobě, příprava na jednání dne 22.5 2023, účast na jednání dne 22.5 2023, příprava na jednání dne 4.8 2023, příprava na jednání dne 30.10 2023, účast na jednání dne 30.10 2023) celkem [částka].