23 C 278/2022 - 116

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Anonymizováno] 5 proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 700 393,22 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně, z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [Anonymizováno] domáhal po žalovaném zaplacení částky 700.393,22Kč, jakožto bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení 15% z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce svůj žalobní nárok odůvodnil tím, že uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu původně s [Anonymizováno]“), státní příspěvková organizace [Anonymizováno], IČO [IČO], se sídlem [adresa] (právní předchůdce žalovaného) na pronájem prodejního prostoru o výměře 77,46m2 v 1. NP, skladového prostoru o výměře 2,25 m2 v 1. PP a skladového prostoru o výměře 1,92 m2 v 1. NP (dle aktuálního pasportu označené jako ID 001, 002 a 019) budovy čp. 595 postavené na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa] (dále jen „Nemovitosti), a to za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze dne [datum], čj. [spisová značka] s právní mocí ke dni [datum] bylo určeno, že vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 podílu k celku nemovitostí je žalovaný. Mezi žalovaným, [Anonymizováno] a žalobcem došlo dne [datum] k uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění č. [Anonymizováno] na základě, kterých [Anonymizováno] vydalo žalovanému nájemné v celkové výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Následně se žalovaný žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] domáhal vyklizení Nemovitostí, které užívá žalobce. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka] bylo žalobě vyhověno. Proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka] žalobce podal dne [datum] odvolání. Žalobce považoval užívání Nemovitostí za oprávněné a odvozuje ho právě od Nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s [Anonymizováno], rovněž upozorňuje na žalovaným zadaný a znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovaný znalecký posudek č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], který stanovil bezdůvodné obohacení za užívání spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 na Nemovitostech za období od [Anonymizováno] do [datum] na částku [částka] a za období od [datum] do [Anonymizováno] na částku [částka]. Žalobce za období od [datum] do [datum] za užívání Nemovitostí skutečně zaplatil částku [částka] včetně DPH. Žalovaný za předmětné období od žalobce obdrželo částku [částka] bez DPH. Nicméně dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] mělo být žalobcem zaplaceno bezdůvodné obohacení pouze ve výši [částka]. Žalobce požaduje po žalovaném rozdíl mezi částkou, kterou skutečně žalobce uhradil žalovanému (nebo jeho právnímu předchůdci) a částkou kterou měl uhradit podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum], tedy částku [částka]. Ač byl žalovaný několikráte vyzýván, aby svůj dluh uhradil, nikdy náležitě nereagoval. K zaplacení byl žalovaný znovu vyzván předžalobní výzvou ve smyslu ust. § 142a OSŘ zaslanou k rukám žalovaného dne [datum]. Žalobce dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení částky [částka] dopisem ze dne [datum], kde mu stanovil lhůtu 7 dnů k zaplacení částky [částka] . S ohledem na skutečnost, že žalovaný částku [částka] v uvedené lhůtě nezaplatil, vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a žalobu považuje za účelovou. Žalovaný ve shodě s žalobcem uvedl, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 2/3 k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova č.p. [Anonymizováno] – jiná stavba (dále jen budova) v [adresa], to vše v kat. území [adresa], obec [adresa], tak, jak je vše zapsáno na LV č. [hodnota] vedeném u Katastrálního úřadu pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. [jméno FO] , bytem [adresa] r.č. [č. účtu] má ve svém vlastnictví spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/3 k pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova. Z obsahu soudního spisu OS P-1 sp. zn. [spisová značka] týkajícího se žaloby na vyklizení předmětných prostor, je zřejmé, že vlastnické právo žalovanému svědčí na základě deklaratorního rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1ze dne [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ve znění rozsudku MS ze dne [Anonymizováno] č.j. [spisová značka], kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci a vykonatelnosti dne 10.10 2019. Dle katastru nemovitostí výše uvedený spoluvlastnický podíl domněle vlastnila Česká republika, a právo hospodařit s ním měl [Anonymizováno] ([Anonymizováno]).S ohledem na to, že se jedná o deklaratorní povahu rozhodnutí, je zřejmé , že vlastnické právo svědčilo žalovanému již dříve, a to již v roce 2000. Mezi žalobcem i žalovaným nebylo sporu o tom, že žalobce užíval v budově nebytové prostory o celkové výměře 83,83 m2 nacházející se v 1. nadzemním podlaží předmětné budovy označené jako ID 104 o výměře 2,212 m2 a v 1 nadzemním podlaží předmětné budovy označeném jako ID 001 (původně dle nájemní smlouvy o výměře 77,02 m2 , 002 , kdy dle názoru žalovaného bez jakéhokoliv titulu, přičemž k tomuto závěru se přiklonil i soud prvního stupně ve věci na vyklizení [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]. Žalovaný reagoval na předžalobní výzvu ze dne 11.11 2022. Co se týče období do [Anonymizováno] považuje žalovaný věc za vypořádanou na základě Dohody o vydání peněžitých plnění ze dne [Anonymizováno] uzavřené mezi žalovaným , [Anonymizováno] . Z čl. I. odst. 3 dohody vyplývá , že rozhodné období je od [Anonymizováno] a ve vztahu k tomuto rozhodnému období se smluvní strany dohodly dle č.l. II. odst. 5 dohody , že vůči sobě nebudou vznášet žádné další nároky. Znění čl. II. odst. 5 dohody: „Postupem podle odst. 3 tohoto článku budou peněžitá plnění, která [Anonymizováno] přijal od uživatele prostor za užívání předmětných prostor v rozhodném období, zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné další nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. I. odst. 3 této dohody.“ S ohledem na shora uvedené považuje žalovaný požadavek žalobce za neoprávněný a v rozporu s uzavřenou dohodou smluvních stran. Z dohody vyplývá, že v období od 13.5 2021 do 31.12 2021, žalobce uhradil od 1.6 2021 do 31.12 2021 částku ve výši [částka] a že za období od 13.5 2021 do 31.5 2021 uhradí [částka], kdy k úhradě této částky došlo po jejím uzavření. Celkem tedy žalobce uhradil za užívání předmětných prostor za období od 13.5 2021 do 31.12 2021 částku ve výši [částka], kdy tato částka vychází z ceny obvyklé, tj. částky ve výši [částka]/m2 za rok,) denně [částka] (podíl pro žalovaného 2/[právnická osoba].659 Kč) a přímo vyplývá z uzavřené dohody. Co se týká žalobcem požadované částky ve vztahu k tomuto období, tak ta není nikterak specifikována. Veškerá plnění ze strany žalobce za období od 13.5 2021 do protokolárního předání řádně vyklizených předmětných prostor budou vypořádána následně, a to po řádném vyklizení a předání předmětných prostor, resp. po uhrazení veškerých dlužných plnění. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Žalobce ve své replice k vyjádření žalovaného zopakoval, že uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu původně s [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), statní příspěvková organizace [Anonymizováno] IČO [IČO], se sídlem [adresa] (právní předchůdce žalovaného) na pronájem prodejního prostoru o výměře 77,46m2 v 1. NP, skladového prostoru o výměře 2,25 m2 v 1. PP a skladového prostoru o výměře 1,92 m2 v 1. NP (dle aktuálního pasportu označeného jako ID [Anonymizováno] budovy čp. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, kú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa] (dále jen „nemovitosti), a to za nájemné ve výši [částka] měsíčně. Na základě rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze dne [datum], čj. [spisová značka] s právní mocí ke dni [datum] bylo určeno, že vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 k celku k nemovitostem je žalovaný. Mezi žalovaným, [Anonymizováno] a žalobcem došlo dne [datum] k uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění č. [Anonymizováno] na základě, které [Anonymizováno] vydalo žalovanému nájemné v celkové výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Následně se žalovaný žalobou doručenou Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] domáhal vyklizení Nemovitostí, které užívá žalobce. Rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka] bylo žalobě vyhověno. Proti rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka] žalobce podal dne [datum] odvolání. Přestože žalobce považuje užívání Nemovitostí za oprávněné a odvozuje ho právě od Nájemní smlouvy uzavřené dne [datum] s [Anonymizováno], rovněž je nucen upozornit na žalovaným zadaný a znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovaný znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [datum], který stanovil bezdůvodné obohacení za užívání spoluvlastnického podílu o velikosti 2/3 na Nemovitostech za období od [Anonymizováno] do [datum] na částku [částka] a za období od [datum] do [datum], tak sám žalovaný ve svém vyjádření v podstatě potvrdil existenci dluhu. Na nevrácení těchto finančních prostředků žalovaný nemá zákonný důvod. Na částku [částka]. Žalobce za období od [datum] do [datum] za užívání Nemovitostí skutečně zaplatil částku [částka] včetně DPH. Žalovaný za předmětné období od žalobce obdrželo částku [částka] bez DPH. Nicméně dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [datum] mělo být žalobcem zaplaceno bezdůvodné obohacení pouze ve výši [částka]. Žalobce z opatrnosti požaduje po žalovaném rozdíl mezi částkou, kterou skutečně žalobce uhradil žalovanému a částkou , kterou měl uhradit podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], tedy částku [částka]. Žalobce poukázal na to, že žalovaný se na svou obranu snaží dezinterpretovat článek II. odst. 5 Dohody o vydání peněžitých plnění č. [Anonymizováno] (dále jen „dohoda“). Tvrdí, že z tohoto článku dohody je zcela patrné, že ke komplexnímu vypořádání došlo pouze mezi žalovaným a [Anonymizováno]. Tvrdí, že ačkoliv je v uvedeném článku použito slovní spojení „smluvní strany“, z textu je zcela patrné, že se jedná o vypořádání mezi žalovaným a [Anonymizováno]. Žalobce interpretuje, že tuto skutečnost dokládá také část tohoto článku, která pojednává pouze o vypořádání nevznášením dalších nároků souvisejících pouze s vydáním peněžitých plnění za rozhodné období dle článku I. odst. 3 dohody mezi [Anonymizováno] a žalovaným. Výše uvedený závěr o nesprávném výkladu článku II. odst. 5 dohody žalovaným dokládá i článek I. odst. 4 dohody, dle kterého „Pro vyloučení veškerých pochybností smluvní strany prohlašují, že tato dohoda se výlučně a pouze zabývá vypořádání smluvních strany v souvislosti s peněžitým plněním přijatým [Anonymizováno] od uživatele prostor (žalobce) za užívání předmětných prostor v rozhodném období, tj. za období ode dne [datum] do dne [datum], pokud v této dohodě není výslovně uvedeno jinak. “Co se týče plateb od [datum] do [datum], tak sám žalovaný ve svém vyjádření v podstatě potvrdil existenci dluhu. Na nevrácení těchto finančních prostředků žalovaný nemá zákonný důvod.

4. Žalovaná na jednání dne [Anonymizováno] uvedla, že dosud nebyly vypořádány služby. Žalovaná tvrdí, že do [Anonymizováno] bylo dlužné nájemné vypořádáno dohodou o vydání peněžitých plnění, předmětem je období od [Anonymizováno] do konce roku 2021 a za toto období není uvedena finanční částka. Na tuto částku by žalovaná započítala služby, které dosud nebyly ze strany žalobkyně uhrazeny. Je třeba ,aby žalobkyně řádně specifikovala částku za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Při jednání 9.10 2023 právní zástupkyně žalobkyně upřesnila, že předmětem tohoto sporu je zda dohoda o vydání peněžitých plnění má představovat narovnání mezi stranami i o přeplatku. Byla uzavřena nájemní smlouva mezi původním vlastníkem Institutem divadelního umění a žalobkyní, ze strany žalované byla namítána neplatnost nájemní smlouvy. Bylo určeno, že vlastníkem je žalovaná, nikoliv Institut divadelního umění. O tom rozhodoval zdejší soud v senátě [Anonymizováno] a poté došlo k vyklizení předmětných prostor žalobkyní v září [Anonymizováno]. Bylo dle žalobkyně přislíbeno, že pokud tuto nemovitost žalobce vyklidí, bude možné uzavřít dohodu o narovnání. Žalobce k dotazu soudu, jak má chápat bod 3 žaloby, že žalobce za období od [datum] do [Anonymizováno] za užívání nemovitosti zaplatil částku [částka] včetně DPH a že žalovaný za předmětné období od žalobce obdržel částku [částka] bez DPH. K tomu žalobce upřesnil, že předchozí právní zástupce toto popsal nesrozumitelně, nyní žalobkyně nově tvrdí, že se jedná o částku vypočtenou násobkem přeplatku [částka] měsíčně za období 18 měsíců a to je částka [částka] a je to za období [Anonymizováno] do [Anonymizováno], kdy žalobce přeplatil podle znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [částka], kterou nyní požaduje. Smyslem této dohody, kterou sepisovalo Hlavní město [adresa] bylo, že Institut divadelního umění předá vybrané nájemné Hlavnímu městu Praze od [datum], jedná se o plnění, které obdrželo [Anonymizováno] od žalobkyně, (popsáno v čl. 2 odst. 3 smlouvy), kde je uvedeno, že smluvní strany si proto dohodly, že [Anonymizováno] vydá [Anonymizováno] peněžitá plnění, která [Anonymizováno] obdržel od uživatele prostor v rozhodném období, v celkové výši [částka] (tj. 2/3 částky uvedené v odst. 1 tohoto článku odpovídající spoluvlastnickému podílu [Anonymizováno] na nemovitosti a bez DPH) Uživatel prostor se dále zavázal uhradit [Anonymizováno] do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti této dohody na účet uvedený v odst. 3 tohoto článku částku ve výši [částka] za užívání předmětných prostor za období ode dne [Anonymizováno] do dne [Anonymizováno], [Anonymizováno] a uživatel prostor nad rámec výše uvedeného prohlašují, že uživatel prostor uhradil [Anonymizováno] za faktické užívání předmětných prostor ode dne [Anonymizováno] do dne [Anonymizováno] uzavření této dohody částku ve výši [částka]. V bodu 5. dohody je uvedeno, že postupem podle odst. 3 budou peněžitá plnění , která [Anonymizováno] přijal od uživatele prostor za užívání předmětných prostor v rozhodném období, zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné další nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. I. odst. 3 této dohody. Žalobkyně sporuje skutečnou vůli stran při uzavírání této dohody. Žalobkyně si to vykládá tak, že v té době [Anonymizováno] [adresa] hrozilo žalobkyni, že bude po žalobkyni požadovat znovu celou platbu, kterou již žalobkyně zaplatila [Anonymizováno] za faktické užívání prostor. [Anonymizováno] [adresa] požadovalo znovu tuto platbu, ale bylo dohodnuto, že pokud žalobkyně vyklidí tuto nemovitost, bude uzavřena platná nájemní smlouva, což se nestalo a [Anonymizováno] [adresa] trvalo na tom, aby žalobce tu nemovitost vyklidil, což se stalo. Předmětem dohody je nájemné podle znaleckého posudku, že [Anonymizováno][Anonymizováno]předá to, co dostalo od žalobce [Anonymizováno] a to bylo předmětem té dohody o vydání peněžitých plnění ze srpna [Anonymizováno]. Žalobkyně požaduje touto žalobou přeplatek, rozdíl mezi nájemným, které uhradila na základě neplatné nájemní smlouvy [Anonymizováno] a obvyklým nájemným podle znaleckého posudku. [právnická osoba] tomu právní zástupce žalované uvedl, že [adresa] žalovalo stát, který vlastnil 2/3 předmětné nemovitosti a tyto 2/3 spravovalo [Anonymizováno]. Je to příspěvková organizace [Anonymizováno], příspěvková organizace zřízená [Anonymizováno]. Ve sporu u zdejšího soudu [Anonymizováno] bylo řečeno, že vlastníkem je [Anonymizováno] [adresa] resp. těch dvou třetin nemovitosti a vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] jako příspěvková organizace státu uzavřelo nájemní smlouvu se žalobcem [právnická osoba], a to neplatně, protože vlastníkem bylo [adresa] ze dvou třetin a vzhledem k tomu, že nikdo nemůže převést na jiného více práv, než má sám, tak byla tato nájemní smlouva určena ve sporu [Anonymizováno] jako neplatná . Vzhledem k tomu, že šlo o absolutně neplatnou nájemní smlouvu, plnění obdržel neoprávněný subjekt, kterým je [Anonymizováno]. [Anonymizováno] obdržela plnění za [Anonymizováno], obdržela celé nájemné jak nájemné ze dvou třetin za [Anonymizováno], tak i z jedné třetiny za pana Lamače. Žalovaná tvrdí, že došlo ke dvěma bezdůvodným obohacením jednak [Anonymizováno] vůči [právnická osoba] a druhý [právnická osoba] vůči [Anonymizováno]. Aby neprobíhaly 2 spory na vrácení bezdůvodného obohacení, byla připravena trojstranná dohoda, která vlastně tyto 2 roviny vypořádávala a aby nedošlo k vrácení peněz [právnická osoba], který by je následně poslal [Anonymizováno], bylo domluveno, že [Anonymizováno] přepošle tyto peníze přímo [Anonymizováno] a tím bude vše vypořádáno. Právní zástupce žalované odkázalo na čl. II. odst. 5 smlouvy, kde se stanoví, že postupem podle odst. 3 tohoto článku budou peněžitá plnění, která [Anonymizováno] přijalo od uživatele za užívání předmětných prostor v rozhodném období zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 této dohody V bodu 3 článku II., je uvedeno, že smluvní strany si toto dohodly, že [Anonymizováno] vydá [Anonymizováno] peněžitá plnění, která [Anonymizováno] obdržel od uživatele za užívání předmětných prostor v rozhodném období v celkové výši [částka] a dále odkazuje na čl. I. odst. 3, kde je definováno, co je myšleno tedy rozhodným obdobím a je to období [Anonymizováno]. Dále právní zást. žalované poukazuje na to, že pokud došlo k přeplatku, jak je uvedeno v bodu 4 II. smlouvy, tzn. částky [částka], dle čl. 2 odstavec IV. uživatel prostor se zavázal uhradit [Anonymizováno] do 30 dnů částku [částka], to činí žalovaná nesporným, a právní zást. žalované činí nesporným, že tuto částku skutečně zaplatil. V bodu 4 II. smlouvy účastníci nad rámec výše uvedeného prohlašují, že uživatel prostor uhradil [Anonymizováno] za faktické užívání předmětných prostor [Anonymizováno]. částku [částka] . Podle odst. 4 podle právního zástupce žalované vyplývá, že žalobkyně měla vůli od [Anonymizováno] do [datum] uhradit součet částek uvedených v uvedených bodu 4, tzn. do [datum] . Žalovaný má za to, že na základě bodu 4 účastníci věděli, o jaké částky se jedná a má za to že bylo uhrazeno to, co si strany dohodly a nerozumí tomu, proč se žalobce domáhání vrácení přeplatku. Právní zástupce žalované vyjádřil přesvědčení, že veškerý předmět sporu byl vyřešen v bodě 4 a 5 dohody o narovnání, má za to, že je toto vyřešeno už dohodou o vydání peněžitých plnění. K bodu III. dohody činí nesporným, že žalovaný za předmětné období, tzn. [Anonymizováno] obdržel částku [částka], co se týče tvrzené částky [částka], nemá jak ověřit, protože se jedná i o částku, kterou dostal pan [jméno FO], jakožto minoritní spoluvlastník předmětné nemovitosti.

6. Právní zást. žalobkyně zopakoval, že posouzení sporu je pouze právním posouzením uzavřené dohody o vydání peněžitých plnění, zejména body 4 a 5. Poukazuje na to, že je potřeba tuto smlouvu vykládat podle příslušných ustanovení občanského zákoníku k výkladu právních úkonů, právních jednání § 555, 556 a 557. Žalobce tuto smlouvu podepsal, není právník, měl za to, že má uzavřenou smlouvu s vlastníkem a jednak měl za to, že má platnou nájemní smlouvu a jednak měl za to, že bude v nájmu pokračovat s [Anonymizováno] a dále byl uveden [Anonymizováno] v omyl podle § 583 občanského zákoníku. Žalobkyně doplnila tvrzení, že nebylo vůlí žalobce tzn. [právnická osoba] podepsat, že se vzdává svého nároku na vydání přeplatku, tedy bezdůvodného obohacení [právnická osoba] a v pochybnostech se má vykládat tato smlouva k tíži žalovaného toho, kdo smlouvu připravoval.

7. K tomu právní zást. žalované uvádí, že termín smluvních stran je zcela běžný a nedá se vykládat jinak. Žalobce byl po celou dobu právně zastoupen [tituly před jménem] [Anonymizováno], ta měla několik měsíců tuto smlouvu u sebe. Dále je potřeba vzít na zřetel to, že dohoda o vydání peněžitých plnění byla podepsána [datum] za žalobce, to bylo v den, kdy bylo rozhodnuto ve věci [spisová značka] o vyklizení nebytových prostor, takže se žalobce nemohl důvodně domnívat, že bude nájem dál pokračovat. K podpisu této smlouvy došlo na chodbě soudu po tomto ústním jednání. Právní zástupkyně žalobce navrhla výslech žalobce ohledně vůle k uzavření dohody o vydání peněžitých plnění.

8. Z účastnického výslechu jednatele [jméno FO] soud zjistil, že měl uzavřenou smlouvu s [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno] a tím zaplatil nájemné na základě uzavřené nájemní smlouvy, každý měsíc dostal fakturu a zaplatil. Od [Anonymizováno] po dvou letech dostal výzvu, že neplatí nájemné, že se obohatil. Byla epidemie Covid-19 a měl zavřeno. Musel platit zaměstnance a ještě dostal výzvu od [Anonymizováno], aby zaplatil bezdůvodné obohacení. Bylo by jednoduché, kdyby někdo za [Anonymizováno] [adresa] přišel a řekl neplaťte [Anonymizováno], plaťte nám. Slibovali mu, že pokud vrátí bezdůvodné obohacení, tak bude uzavřena nová nájemní smlouva. Žalobce všechno podepsal a myslel, že bude nová nájemní smlouva. Za jakých okolností byla podepsána dohoda o vydání peněžitých plnění? Kdo ji připravil, proč byla podepisována na chodbě soudu? K tomu uvedl, že ji vypracovalo [Anonymizováno] [adresa] a bylo podepsáno o přestávce po prvním líčení soudu, resp. během prvního líčení soudu ve věci [spisová značka]. K dotazu: Jaká byla motivace podepsat tuto smlouvu? K tomu účastník uvedl, že měl motivaci, nikomu nic nedlužit a až nebude nikomu nic dlužit, že bude nájem pokračovat. K dotazu zda četl čl. 5 této dohody a jak mu rozuměl? K tomu účastník uvedl, že tuto dohodu uzavíral s tím, aby nic nedlužil, aby mohl uzavřít s [Anonymizováno] [adresa] další nájemní smlouvu. [Anonymizováno] [adresa] tvrdilo, že bez jeho podpisu nemohou dostat peníze od [Anonymizováno]. V případě, že tuto dohodu nepodepíše, tak bude muset peníze zaplatit přímo Hlavnímu městu [adresa]. Peníze neměl, a proto podepsal dohodu. K dotazu soudu zda ukazoval smlouvu právní zástupkyni? K tomu účastník uvedl, že tuto smlouvu měla k dispozici.

9. K tomu doplnil právní zástupce žalované, že měla jeho právní zástupkyně Smlouvu několik měsíců k prostudování, je o tom i e-mailová korespondence, kde se právní zástupkyně vyjadřovala a namítala nějaké nepřesnosti, které pak byly odstraněny a na chodbě, když se sešli všichni, předložil právní zástupce panu žalobci tuto smlouvu k podpisu. Právní zástupkyně byla u toho přítomna. Právní zástupce žalované má korespondenci, kde s právní zástupkyní konzultoval již [datum], nepřesnosti ve smlouvě a ta byla podepsaná potom až [datum]. Žalovaný vysvětluje, že zde právě existovaly 2 roviny, jednak bezdůvodné obohacení mezi [Anonymizováno] a panem žalobcem a mezi [Anonymizováno] a žalobcem, a proto byla uzavřena dohoda, aby nájem pokračoval s [Anonymizováno] [adresa].

10. Žalobce bylo dáno poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 k doplnění tvrzení ohledně žalované částky, aby ji specifikovala a doplnila tvrzení a k těmto tvrzením navrhla důkazy i k prokázání jaká byla skutečná vůle žalobce ve lhůtě 30 dnů. V případě, že nebudou tato tvrzení doplněna, vystavuje se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ve sporu. Rovněž žalovanému byla poskytnuta lhůta 30 dnů podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3, aby doplnil důkazy e-mailovou korespondencí o tom, jak probíhalo jednání ohledně uzavření této dohody o vydání peněžitých plnění, jak probíhalo jednání s právní zástupkyní, jaká byla vůle stran.

11. Žalovaný předně namítal, že žalobce měl dostatečný čas k seznámení se s obsahem připravované dohody, kdy návrh dohody byl zaslán právním zástupcem žalovaného tehdejší právní zástupkyni žalobce dne [datum], a to včetně informací ohledně dalšího postupu ve věci. Tehdejší právní zástupkyně žalobce požadovala do smlouvy začlenit některé úpravy, a to zejména opravení nesprávně uvedené platby za období od [datum] do [datum]. Dále požadovala doplnit do smlouvy ustanovení, že strany tímto uhrazením shora uvedené platby budou mezi sebou vypořádány, kdy k tomu obdržela odpověď právního zástupce žalovaného, že předmětné ustanovení dohody je již obsaženo v čl. II. odst. 5. dohody. Žalovaný doplnil e-malovou korespondenci mezi žalobcem a žalovaným ohledně uzavírání dohody mezi účastníky, upravený návrh dohody ze dne 9.5 2022, e-mailová komunikace k podpisu dohody, scan dohody podepsaný [Anonymizováno] ze dne 4.8 2022.

12. Žalobkyně na výzvu soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 OSŘ, aby doplnila tvrzení ohledně žalované částky, aby identifikovala a specifikovala tuto částku a doplnila tvrzení a navrhla důkazy, a to i ohledně vůle žalobkyně při uzavírání Dohody o vydání peněžitých plnění, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení protokolu. K tomu žalobkyně doplnila, že vůči žalované učinila opakovaně návrh na smírné řešení sporu, avšak marně. Žalovaná nejprve naznačovala, že pokud žalobkyně dobrovolně vyklidí nebytové prostory, o jejichž nájem, resp. bezdůvodné obohacení vzniklé neplatností nájemní smlouvy se v tomto sporu jedná, bude ochotna jednat o smírném řešení sporu. Následně, po vyklizení předmětných prostor, však další jednání odmítla. Tento postoj deklarovala též na jednání před soudem. Žalovaná tak opět potvrdila způsob, jakým jednala se žalobkyní rovněž ohledně uzavření dohody o vydání peněžitých plnění č. [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen „Dohoda o vydání“) a který je třeba považovat za přinejmenším nečestný a rozporný s principy dobré správy, jimiž by měla být žalovaná jako municipalita vázána. K výpočtu žalované částky bezdůvodného obohacení žalobkyně v doplnění uvedla, že se v tomto řízení domáhá vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované z důvodu, že od žalobkyně bez právního důvodu obdržela platby nájemného za užívání nemovitosti - prodejního prostoru o výměře 77,46m2 v 1. NP, skladového prostoru o výměře 2,25 m2 v 1. PP a skladového prostoru o výměře 1,92 m2 v 1. NP (dle aktuálního pasportu označené jako ID [Anonymizováno]) budovy č.p. 595 postavené na pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], na adrese [adresa] (dále jen „Nemovitost“). Žalovaná od žalobkyně za období od [datum] do [datum] obdržela platbu v celkové výši [částka] (součet částek dle článku II. odst. 3 a 4 Dohody o vydání peněžitých plnění), z toho za období od [datum] do [datum] částku [částka] (dle čl. II odst. 3 Dohody o vydání peněžitých plnění). Tyto skutečnosti nejsou mezi stranami sporné, což bylo potvrzeno mj. při jednání před soudem dne [datum]. Žalovaná však (podle znaleckého posudku č. [Anonymizováno], vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], který sama zadala vypracovat - dále jen „ZP“) měla obdržet za období od [datum] do [datum] nejvýše [částka] z toho za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Ani toto žalovaná nesporuje, neboť výše obvyklého nájemného plyne ze ZP, což bylo potvrzeno mj. při jednání před soudem dne [datum]. Bezdůvodné obohacení je tedy vypočteno jako rozdíl mezi smluvním nájemným, které žalobkyně řádně hradila dle nájemní smlouvy, kterou následně žalovaná prohlásila za neplatnou, a obvyklým nájemným za faktické užívání Nemovitosti ve výši stanovené dle ZP. Žalobkyně si předmětnou Nemovitost pronajímala na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] (dále jen „Nájemní smlouva“), kterou uzavřela s předchozím katastrálním vlastníkem Nemovitosti - [Anonymizováno], státní příspěvková organizace [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“), a na základě této Nájemní smlouvy žalobkyně řádně platila několik let sjednané nájemné ve výši [částka] (bez DPH) za kalendářní měsíc (viz čl. 6.1 Nájemní smlouvy), tedy ve výši [částka] (bez DPH) za rok. Ani tato skutečnost není mezi stranami sporná. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že od [datum] [Anonymizováno] oznámilo žalobkyni, že již nemá hradit smluvní nájemné na účet [Anonymizováno]. Od této doby pak žalobkyně platila na účet žalované částku ve výši [částka]/den dle výzvy, kterou jí zaslala žalovaná dne [datum]. Podle ZP však mělo být roční obvyklé nájemné náležející žalované ve výši [částka] (bez DPH) - celkem se mělo jednat o nájemné ve výši [částka] (součet řádků v ZP na straně 14 - řádek č. [hodnota] a na straně 15 řádky č. [hodnota], 2 a 19), z toho však žalované měly náležet pouze 2/3 (1/3 náležela menšinovému spoluvlastníku Nemovitosti, panu [jméno FO]). Ze ZP tedy dále vyplývá, že měsíční nájemné mělo být ve výši [částka] za celek, tedy pro žalovanou 2/3, což činilo [částka] (bez DPH). Bezdůvodné obohacení na straně žalované za období [datum] - [datum] tedy bylo ve výši [částka] měsíčně. Žalobkyně tedy za období od [datum] do [datum] skutečně zaplatila [částka], ačkoli měla zaplatit pouze [částka] (19 měsíců x [částka]), bezdůvodné obohacení žalované tedy je [částka]. Za období od [datum] do [datum] obdržela bezdůvodné obohacení ve výši [částka]. Žalobkyně však v žalobě uplatnila pouze částku [částka], a to na základě výpočtu, který v té době provedla sama žalovaná (viz dopis žalované ze dne [datum]) Žalobkyně žádá o úhradu úroku z prodlení od [datum] dle kvalifikované předžalobní výzvy, ve smyslu ust. § 142a OSŘ ze dne [datum]. Žalobkyně však zároveň upozorňuje na skutečnost, že ZP, podle něhož bylo bezdůvodné obohacení určeno, byl vypracován v r. 2020 a nezohlednil tedy značný reálný pokles komerčních nájmů na [adresa] v období pandemie covid-19 (po většinu rozhodné doby). K jednání a uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění. Dohoda o vydání peněžitých plnění byla uzavřena dne [datum] primárně mezi [Anonymizováno] a žalovanou a následně byla dne [datum] za dále popsaných okolností podepsána rovněž žalobkyní. Pro pochopení souvislostí, za nichž byla tato Dohoda uzavírána, je nutno především uvést, že žalobkyně byla ještě po celý rok [Anonymizováno] v dobré víře, že vlastníkem Nemovitosti je [Anonymizováno], a proto jí řádně platila sjednané nájemné dle Nájemní smlouvy. Žalovaná totiž žalobkyni nijak nevyrozuměla o tom, že se ve sporu proti [Anonymizováno] domohla určení svého vlastnického práva k Nemovitosti. O tom se žalobkyně od žalované dozvěděla až v prosinci r. [Anonymizováno]. Žalovaná zároveň nabídla žalobkyni uzavření nové platné nájemní smlouvy. Tyto skutečnosti prokazuje mj. dopis žalované - [tituly před jménem] [Anonymizováno] - ze dne [datum]. Žalovaná zároveň po žalobkyni požadovala úhradu bezdůvodného obohacení, které vyčíslila dle znaleckého posudku č. [Anonymizováno], vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] (dále jen „ZP“), ačkoli žalobkyně řádně uhradila sjednané nájemné vůči [Anonymizováno]. Žalovaná tedy žalobkyni na jednu stranu vyhrožovala tím, že bude muset znovu uhradit značnou částku jako bezdůvodné obohacení za užívání Nemovitosti (a domáhat se proti [Anonymizováno] vrácení uhrazeného nájemného), a na druhou stranu žalovaná žalobkyni slibovala, že s ní uzavře platnou nájemní smlouvu, kterou bude nahrazena Nájemní smlouva neplatně uzavřená s [Anonymizováno]. Zároveň se žalovaná počala proti žalobkyni domáhat u zdejšího soudu v řízení sp.zn. [spisová značka] vyklizení předmětné Nemovitosti, přičemž v tomto řízení byla jako předběžná otázka posouzena (ne)platnost Nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a [Anonymizováno]. Za těchto okolností, kdy pro žalobkyni bylo velmi složité se v celé situaci po právní stránce orientovat a jediným jejím zájmem bylo uzavření platné nájemní smlouvy, navrhla žalovaná uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění, které žalobkyně již uhradila [Anonymizováno]. Toto vyplynulo rovněž z výpovědi právního zástupce žalované při soudním jednání dne [datum]. Komunikace v této věci probíhala mezi jednatelem žalobkyně, panem [jméno FO] a právním zástupcem žalované, panem [jméno FO], a to v duchu: „Podepište nebo zaplatíte ještě jednou. Jinak se budeme soudit.“ Žalovanou navržená Dohoda o vydání peněžitých plnění byla uzavřena mezi žalovanou a [Anonymizováno] dne [datum]. Žalobkyní byla tato Dohoda podepsána až dne [datum] na chodbě soudu v přestávce mezi soudním jednáním v řízení o vyklizení Nemovitosti, pod nátlakem žalované. Žalobkyně zároveň stále doufala, že žalovaná dodrží svůj příslib a uzavře se žalobkyní platnou nájemní smlouvu, jak jí přislíbila a potvrdila mj. dopisem [tituly před jménem] Raka ze dne [datum] a emailem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (výslovně uvádí, že „smlouvy se připravují“). Žalobkyně důvodně očekávala uzavření platné nájemní smlouvy či prodloužení původní nájemní smlouvy, neboť vždy řádně platila nájemné, a to i po dobu pandemie covid-19, ač nemohla Nemovitost fakticky užívat k podnikání (a ze strany žalované jí nebyla poskytnuta žádná sleva - oproti jiným nájemcům v obdobné situaci, kterým byla poskytována sleva po dobu 18 měsíců). Toto výslovně uvedl při svém výslechu rovněž jednatel žalobkyně, pan [jméno FO]. Žalobkyně principiálně neměla nic proti tomu, aby nájemné, které dosud uhradila [Anonymizováno], bylo vydáno žalované a aby [Anonymizováno] a žalovaná tak vzájemně vypořádali své vztahy v návaznosti na rozsudek určující vlastnické právo žalované k Nemovitosti. Žalobkyně zároveň měla zájem na tom, aby po ní žalovaná již nevymáhala úhradu za faktické užívání stanovenou dle ZP. Vůle žalobkyně při uzavírání Dohody však v žádném případě nesměřovala k tomu vzdát se práva na vydání rozdílu mezi placeným nájemným a obvyklým nájemným dle ZP (tedy bezdůvodného obohacení) vůči žalované, a to tím spíše za situace, kdy žalovaná následně odmítla se žalobkyní uzavřít novou nájemní smlouvu a pokračovala v řízení o vyklizení Nemovitosti. Na základě Dohody o vydání peněžitých plnění [Anonymizováno] vydal žalované plnění, které obdržel od žalobkyně v období od [datum] do [datum], celkem částku [částka]. Žalovaná však svůj slib vůči žalobkyni nedodržela a pokračovala v řízení o vyklizení Nemovitosti.V návaznosti na právní moc rozsudku o vyklizení Nemovitosti (rozsudek Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum]) žalobkyně Nemovitost řádně vyklidila a předala žalované. Rovněž tato skutečnost byla při jednání soudu dne [datum] učiněna nespornou. Jak už bylo uvedeno výše, žalovaná i v tomto směru uvedla žalobkyni v omyl, když vyklizením Nemovitosti podmiňovala smírné vyřešení tohoto sporu, následně však jednat odmítla. Ke spornému výkladu obsahu Dohody a vůle stran při jejím uzavírání. Jediná sporná otázka, kterou je tedy v tomto řízení třeba posoudit, je otázka výkladu Dohody o vydání peněžitých plnění - zda tedy strany touto Dohodou zamýšlely narovnat a vypořádat právo žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, které žalobkyni vzniklo v období od [datum] do [datum]. Žalobkyně je z výše uvedených důvodů přesvědčena, že obsahem této Dohody nebylo vzdání se tohoto práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované. Taková nebyla vůle stran, přinejmenším nikoli na straně žalobkyně. Podle ust. § 555 odst. 1 OZ platí, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Obsahem právního jednání (§ 545 odst. 1 OZ) je vymezení práv a povinností, k jejichž vzniku, změně nebo zániku právní jednání směřuje, včetně podmínek pro vznik či další rozvoj právních vztahů (viz např. NS [spisová značka]). Obsah právního jednání vždy musí být vykládán (dle ust. § 556 OZ) a při posouzení povahy právního jednání je třeba vycházet z jeho obsahu a právního důvodu jeho vzniku (viz např. NS [spisová značka]). Podle ust. § 556 odst. 1 OZ platí, že: „Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.“Podle ust. § 556 odst. 2 OZ platí, že: „Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.“ Dle žalobkyně úmysl při uzavírání Dohody o vydání peněžitých plnění směřoval k tomu, aby (i) proti ní žalovaná nevymáhala bezdůvodné obohacení za užívání Nemovitosti, když již řádně uhradila nájemné ve prospěch [Anonymizováno] a (ii) byla uzavřena nová platná nájemní smlouva se žalovanou. Tento úmysl žalobkyně byl žalované nepochybně znám. Žádný jiný racionální důvod žalobkyně k uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění neměla. Uzavření Dohody předcházel právě nátlak žalované na žalobkyni, že bude požadovat uhrazení bezdůvodného obohacení ve výši dle ZP a zároveň příslib, že bude-li žalobkyně souhlasit s vydáním peněz, které žalobkyně uhradila [Anonymizováno] dle Nájemní smlouvy, žalované, žalovaná s ní uzavře platnou nájemní smlouvu. Viz komunikace stran přiložená k důkazu. V tomto směru byla rovněž vedena ústní komunikace mezi jednatelem žalobkyně, panem [jméno FO], a právním zástupcem žalované, panem [jméno FO]. Vůle žalobkyně tedy směřovala pouze k udělení souhlasu k tomu, aby [Anonymizováno] vydala (převedla) žalované peníze, které jí žalobkyně zaplatila na nájemném, tedy udělení souhlasu k vypořádání vztahu mezi [Anonymizováno] a žalovanou. To navíc pouze za předpokladu, že žalovaná se žalobkyní následně uzavře přislíbenou platnou nájemní smlouvu. Výklad nyní předkládaný žalovanou, tedy že vůlí stran bylo narovnání veškerých sporných práv a povinností mezi žalobkyní včetně práva žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, aniž by s ní žalovaná uzavřela platnou nájemní smlouvu, neodpovídá skutečnosti. Takové jednání by ze strany žalobkyně zjevně nebylo racionální - žalobkyně neměla žádný rozumný důvod, aby se bez jakéhokoli protiplnění vzdala částky přesahující [částka], navíc za situace, kdy tento přeplatek (rozdíl mezi nájemným dle neplatné Nájemní smlouvy a obvyklým nájemným) byl určen znalcem samotné žalované. Při výkladu právního jednání je třeba vycházet z tzv. předpokladu racionálního jednajícího, z něhož plyne výkladové pravidlo „v pochybnostech platí rozumné jako chtěné“ (viz např. Leges III k § 556, 152-158). K předpokladu racionálního jednajícího viz např. NS [spisová značka]. Je třeba vycházet z toho, že strany se při uzavření smlouvy chovaly logicky a přijaté řešení by se nemělo příčit požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů (NS [spisová značka]). Soud je povinen při výkladu jednání zjišťovat skutečný (pravý) smysl lidského chování a jeho obsah, z hlediska vůle jednajícího. Zároveň platí, že vyložit je třeba každé právní jednání, a to i v případě, že bylo učiněno výslovně a zdánlivě jednoznačně (jak se zde snaží tvrdit žalovaná), neboť jazykové vyjádření nemusí být v souladu s vůlí jednajícího (viz např. I. ÚS 625/03 a IV. ÚS 3168/16, NS 23 Cdo 2126/2018). Ani při výkladu písemných právních jednání nelze vycházet pouze ze samotného textu listiny (viz např. II. ÚS 2124/14). Ve vztahu k obsahu právního jednání je zásadně určující úmysl jednajícího (skutečná vůle). Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (viz např. NS 33 Cdo 1565/2018, NS 23 Cdo 3359/2018). V případě rozporu mezi skutečnou (vnitřní) vůlí jednajícího a jejím projevem (projevenou vůlí) je třeba dát přednost vůli jednajícího, pokud byla nebo musela být známa adresátovi (viz např. NS 29 Cdo 61/2017 - Rc 4/2019). V posuzované věci byla vůle žalobkyně žalované jednoznačně známá, jak vyplývá ze vzájemné korespondence stran. Jak již bylo uvedeno výše, žalovaná žalobkyni o tom, že se domohla určení vlastnického práva k Nemovitosti, včas neinformovala, čímž by předešla újmě vzniklé z toho, že žalobkyně i nadále platila nájemné dle Nájemní smlouvy [Anonymizováno]. Pokud by žalovaná žalobkyni bez zbytečného odkladu o rozsudku soudu určující její vlastnické právo vyrozuměla, k této situaci by vůbec nedošlo. Žalobkyně se tedy dovolává rovněž principu poctivosti a dobré víry při výkladu právních jednání (§ 7 OZ), který by byl porušen, pokud by soud přisvědčil výkladu Dohody o vydání peněžitých plnění, který předkládá žalovaná. Žalobkyně se důvodně spoléhala na čestné a transparentní jednání žalované a nepředpokládala, že by se žalovaná, jakožto veřejnoprávní korporace, nedodržela svůj příslib, ani že by se mohla na její úkor bezdůvodně obohatit. Žalobkyně se dále dovolává pravidla, že v případě pochyb je třeba zvolit výklad v neprospěch toho, kdo použil nejasný výraz jako první (§ 557 OZ). Návrh sporné dohody vzešel od právní oddělení žalované, naopak žalobkyně je laikem a její jednatel ani nehovoří zcela stoprocentně českým jazykem. V každém případě nebylo úmyslem žalobkyně se touto Dohodou vzdát či narovnat vůči žalované své právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované, aniž by za to obdržela jakékoli protiplnění. Takové jednání by nedávalo žádný smysl. Takový výklad Dohody navíc neplyne ani ze samotného slovního znění Dohody, konkrétně ani z jejích ustanovení, na která žalovaná poukazovala při jednání před soudem: V čl. 2 odst. 3 Dohody, si smluvní strany dohodly, že [Anonymizováno] vydá žalované peněžitá plnění, která obdržel od žalobkyně v období od [datum] do [datum]. K tomu žalobkyně podotýká, že bezdůvodné obohacení takto vznikající na straně žalované zde není vůbec adresováno.V čl. 2 odst. 5 Dohody, podle něhož: „postupem podle odst. 3 tohoto článku budou plnění, která [Anonymizováno] přijalo za užívání prostor v rozhodném období zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 3 této dohody a dále [Anonymizováno] se výslovně zavazuje nečinit takové jednání či úkony, které by způsobily nebo mohly způsobit vznik povinnosti [Anonymizováno] uhradit příslušnému orgánu veřejné moci jakoukoliv zákonnou platbu nebo jinou zákonnou platební povinnost přímo související s přijatými peněžitými plněními v celkové výši, jak je uvedeno v odst. 3 článku, zejména pak vznik povinnosti odvést DPH z přijatého zdanitelného plnění a v případě nesplnění či porušení tohoto závazku je [Anonymizováno] povinen nahradit [Anonymizováno] veškerou takto vzniklou škodu a současně poskytne [Anonymizováno] nezbytnou součinnost k odstranění následků takto vzniklé škody.“ Závěr o vyrovnání bezdůvodného obohacení mezi žalobkyní a žalovanou, který strana žalovaná z tohoto ustanovení činí, z něj však neplyne. Žalobkyně tomuto ustanovení rozuměla jako sjednanému mezi [Anonymizováno] a žalovanou, s tím, že žalobkyně souhlasila s tím, že [Anonymizováno] vydá plnění, které obdržela od žalobkyně žalované. Žalobkyně však zcela logicky počítala s tím, že žalovaná jí buď vydá přeplatek nebo s ní uzavře platnou nájemní smlouvu, která nahradí neplatnou Nájemní smlouvu, jak bylo mezi stranami komunikováno. Dle čl. 2 odst. 4 Dohody se žalobkyně zavázala uhradit žalované [částka], a to do 30 dnů. V tomto článku je dále uvedeno prohlášení, že žalobkyně uhradila žalované za faktické užívání předmětných prostor od [datum] do [datum] částku [částka] za faktické užívání. Z toho právní zástupce žalované dovozoval, že žalobkyně měla vůli hradit vůči žalované nájemné sjednané dle Nájemní smlouvy s [Anonymizováno]. Předmětem Dohody o vydání peněžitých plnění tedy bylo pouze vydání peněžitých plnění ze strany [Anonymizováno] žalované, nikoli však to, jak má žalovaná následně postupovat vůči žalobkyni (tedy uzavřít s ní platnou nájemní smlouvu a pokračovat v nájemním vztahu nebo vrátit žalobkyni přeplatek - bezdůvodné obohacení - ve výši stanovené dle ZP). I kdyby však soud považoval slovní (jazykový) výklad Dohody, jaký činí žalovaná, za možný, byl by v rozporu s vůlí stran, či přinejmenším vůlí žalobkyně, která byla a musela být žalované v době uzavírání Dohody známa, a žalobkyně byla žalovanou uvedena v omyl, a to ohledně rozhodující skutečnosti. Žalovaná při jednání soudu sama uvedla, že (v důsledku určení vlastnického práva žalované k Nemovitosti, a tedy neplatnosti Nájemní smlouvy, kterou uzavřela se žalobkyní [Anonymizováno]) došlo ke dvěma bezdůvodným obohacením: (i) [Anonymizováno] se obohatil vůči žalobkyni, jelikož obdržel platby nájemného a (ii) žalovaná se obohatila vůči žalobkyni, jelikož jí nezaplatila za faktické užívání Nemovitosti obvyklé nájemné ve výši dle ZP. Žalovaná při jednání výslovně uváděla, že smyslem Dohody bylo: „aby neprobíhaly 2 spory na vrácení bezdůvodného obohacení, byla připravena trojstranná dohoda, která vlastně tyto 2 roviny vypořádávala, a aby nedošlo k vrácení peněz [právnická osoba], který by je následně poslal Hlavnímu městu Praze, bylo domluveno, že [Anonymizováno] přepošle tyto peníze přímo Hlavnímu městu Praze a tím bude vše vypořádáno.“ Záměrně však pominula, že bezdůvodné obohacení žalobkyně však bylo dle ZP nižší než bezdůvodné obohacení [Anonymizováno] o žalovanou částku přesahující [částka], a nijak nevysvětlila, z jakého důvodu by se žalobkyně měla této částky bez jakéhokoli protiplnění vzdát. Pokud by došlo k vypořádání vztahů bez uzavření Dohody o vydání peněžitých plnění, žalobkyně by byla povinna uhradit žalované nikoli celou částku, kterou by obdržela zpět od [Anonymizováno], ale tuto částku by ponížila právě přinejmenším o nyní žalovaných [částka]. Žalobkyně neměla žádný právní, ani jiný důvod bez jakéhokoli protiplnění ponechat žalované celou částku, kterou platila dle Nájemní smlouvy [Anonymizováno]. Jednatel žalobkyně by se tak mohl dopustit protiprávního jednání v rozporu s péčí řádného hospodáře, kterým by byla žalobkyně, jakožto obchodní společnost, poškozena, stejně jako potenciálně i její ostatní věřitelé. Výklad Dohody předkládaný žalovanou tedy nemůže obstát, neboť by vedl k absurdnímu závěru, že žalobkyně se bez jakéhokoli protiplnění ze strany žalované (tedy bez důvodu) vzdala svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, ačkoli žalovaná by jí následně z Nemovitosti vyklidila. Žalovaná tento svůj výklad opírá v podstatě pouze o termín „smluvní strany“ použitý v návětí čl. 2 odst. 5 Dohody a záměrně pomíjí celou zbývající část tohoto obsáhlého ustanovení, z něhož jasně plyne, že tento článek se týká vztahů mezi [Anonymizováno] a žalovanou (a nikoli mezi žalobkyní a žalovanou, jak nyní žalovaná tvrdí), jakož i okolnosti uzavírání Dohody a skutečnou vůli žalobkyně, o níž věděla. Tuto smlouvu navíc připravovala žalovaná, jednatel žalobkyně není právník a neovládá český jazyk natolik, aby byl schopen vnímat nuance v právním textu. V tomto směru žalovaná poukazuje na to, že žalobkyně byla právně zastoupena paní doktorku [jméno FO], která „měla několik měsíců tuto smlouvu u sebe.“ [tituly před jménem] [jméno FO] však smlouvu připomínkovala, pouze pokud se týkalo nepřesností v uváděných částkách, a nebyla účastna jednání mezi žalobkyní a žalovanou ohledně uzavření nové nájemní smlouvy. Tuto komunikaci vedl [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] přímo s jednatelem žalobkyně, panem [jméno FO], jak je zřejmé též z dopisů ze dne [datum], [datum] a [datum]. Pokud žalovaná dále poukazovala na to, že Dohoda o vydání peněžitých plnění byla mezi [Anonymizováno] a žalovanou podepsána [datum] a žalobkyní byla následně připodepsána až dne [datum] což bylo v den, kdy bylo rozhodnuto ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] o vyklizení Nemovitosti, z čehož dovozovala, že „žalobkyně se nemohla důvodně domnívat, že bude nájem dál pokračovat“, je třeba uvést, že tomu bylo tomu právě naopak - tato Dohoda byla pod nátlakem žalované podepsána na chodbě soudu o přestávce, tedy před vynesením rozsudku, kdy strany ještě nevěděly, jak soud rozhodne, a v každém případě předpokládaly odvolací řízení. Zásadní byla právě ta skutečnost, že žalovaná žalobkyni přislíbila uzavření platné nájemní smlouvy, jak plyne mj. z listinných důkazů předkládaných žalobkyní. Tyto skutečnosti byly prokázány též účastnickým výslechem jednatele žalobkyně, který popsal okolnosti uzavírání Dohody. Žalovaná se tedy na úkor žalobkyně v období od [datum] do [datum] obohatila minimálně o [částka].

13. Z listinných důkazů soud zjistil a má za prokázaný tento skutkový stav: Z nájemní smlouva z [datum]. která byla uzavřena nájemní smlouva mezi [Anonymizováno] a [právnická osoba] podle občanského zákoníku. Bylo sjednáno nájemné, které žalobkyně platila, smlouva je z [datum], podepsaná oběma stranami a je zde předmět nájemné, výše nájemného je [částka] měsíčně Z rozsudku sp. zn. [spisová značka] čl.

10. V tomto rozsudku došlo k určení vlastnického práva, že vlastníkem ideálních 2/3 je [Anonymizováno] [adresa], nabylo právní moci [datum]. Z rozsudku Městského soudu v Praze [spisová značka] z [datum]. Je to potvrzující rozsudek k určení vlastnického práva. Právní zást. žalobkyně činí nesporným, že co se týče té dohody o vydání peněžitých plnění, proces podepisování začal [datum], kdy tuto dohodu podepsala [Anonymizováno] a poslední podpis byl [datum]. Právní zástupce žalobkyně zakládá tuto úplnou smlouvu, kde jsou podpisy všech účastníků, všech stran, je zřejmé, že docházelo postupně k podepisování této dohody. Z rozsudku zdejšího soudu [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] se týká žaloby o vyklizení žalobce z předmětných nemovitostí. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno], vypracovaný znalkyní [jméno FO], odhad obvyklé ceny nájmů, stanovit obvyklou cenu nájemného předmětných prostor. Z dopisu žalovaného ze dne [Anonymizováno], podepsaný [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně nabyla dojmu, že pokud bude spolupracovat, resp. je zde vyzýván žalobce, aby zaplatil to, co platil [Anonymizováno] výši bezdůvodného obohacení a poté s ním bude uzavřena nová nájemní smlouva Výzva k zahájení jednání a uzavření nové nájemní smlouvy a výzva k vydání bezdůvodného obohacení: Vážený pane jednateli, obracíme se na vás v návaznosti na náš dopis ze dne [datum], ve kterém jsme vám avizovali, že vaší společností užívané prostory specifikované v článku 3 nájemní smlouvy ze dne [datum], nacházející se v budově na adrese [adresa], která je součástí pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], uzavřené mezi vaší společností jako nájemcem a institutem umění [Anonymizováno] jako pronajímatelem a mohou být užívány na základě neplatné či zdánlivé smlouvy, ale [Anonymizováno] [adresa] si nechalo právně analyzovat jednotlivé nájemní smlouvy uzavřené [Anonymizováno] s jednotlivými nájemci užívajícími prostory v nemovitosti, kdy ve vašem případě má za to, že se jedná o nájemní smlouvu, je zdánlivým právním jednáním dle § 551 o.z. ve znění pozdějších předpisů, neboť nájemní smlouva při jejím uzavření nesplňovala podstatné náležitosti stanovené podle zákona č. 219/2000, kterým se muselo [Anonymizováno] při uzavírání těchto druhů smluv řídit. Zákon o majetku totiž jednoznačně stanovuje podmínky, za kterých může osoba hospodařící s majetkem státu, uzavřít tento druh smluv. Tyto podmínky nájemní smlouva nesplňuje a tak se dle našeho názoru v případě nájemní smlouvy jedná o zdánlivá právní jednání. K výše uvedenému doplňujeme, že nájemní smlouva minimálně nesplňuje následující podmínky zákona o majetku, jsou tady vyjmenované a v případě, pokud by nájemní smlouva nebyla zdánlivá dle výše námi uvedeného, tak jsme toho názoru, že ustanovení umožňující prolongaci nájmu článku 5 odst. 5.2 nájemní smlouvy je neplatným ustanovením nájemní smlouvy pro rozpor s § 27 odst. 2 zákona o majetku, a tudíž tak není možné, aby došlo vaším oznámením k prolongaci nájemní smlouvy. V souladu s výše uvedeným, že nájemní smlouva je dle našeho názoru zdánlivým právním jednání, máme za to, že předmět nájmu je ze strany vaší společnosti užíván bez jakéhokoliv právního důvodu a vzhledem k tomu, že užíváte předmět nájmu bez jakéhokoliv právního důvodu, vyzýváme tímto vaši společnost k tomu, aby bez zbytečného odkladu zahájila jednání o nové nájemní smlouvě, kdy v této záležitosti kontaktujte v záhlaví tohoto dopisu uvedenou inženýrku [jméno FO]. V opačném případě, tedy, že nebudete mít zájem jednat o nové nájemní smlouvě, kontaktujte správcovskou společnost [Anonymizováno], resp. níže uvedenou kontaktní osobu pana Michala Kadlece za účelem vyklizení a předání předmětu nájmu správcovské společnosti. S ohledem na to, že nájemní smlouva je dle našeho právního názoru zdánlivým právním jednáním, tak vaše společnost užívá předmět nájmu bez jakéhokoliv právního titulu. Na straně vaší společnosti došlo vůči Hl.m. Praze ke vzniku bezdůvodného obohacení odpovídající ceně nájemného za vaši společnost užívané prostory za předmět nájmu, a to za období od [datum] do [datum]. Bezdůvodné obohacení za spoluvlastnický podíl o velikosti ideální 2/3 atd. Tímto Vás vyzýváme k uhrazení částky bezdůvodného obohacení, výše uvedená částka vychází ze znaleckého posudku, zároveň si ještě dovolujeme upozornit, že s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti bude [Anonymizováno] [adresa] požadovat i úhradu bezdůvodného obohacení za příslušné období. Právní zástupkyně žalobkyně poukazuje na to, že byl odkazován žalobce na jednání s paní inženýrkou [jméno FO] ve věci uzavření nové nájemní smlouvy. Právní zást. žalované se vyjadřuje tak, že z tohoto dopisu, z této výzvy nevyplývá žádný konkrétní příslib uzavření smlouvy o nájmu. Z emailu o prodloužení nájemní smlouvy z [Anonymizováno] : Vážená paní [jméno FO], oznamuji vám, že mám zájem o prodloužení stávající nájemní smlouvy s [Anonymizováno] na adrese [adresa]. Proto bych vás chtěl požádat o zaslání návrhu nové nájemní smlouvy atd. Navrhuji vám osobní schůzku a na to reaguje paní inženýrka [jméno FO], majetková specialistka: Vážený pane [Anonymizováno], děkuji vám za zprávu a vyjádření zájmu o pokračování nájemního vztahu. [právnická osoba] strpení. Smlouvy se připravují. K bezdůvodnému obohacení se vám ještě vyjádřím. Jedná se o nájemné, které od října roku [Anonymizováno] náleží [Anonymizováno], nikoli [Anonymizováno]. S pozdravem [tituly před jménem] [jméno FO]. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum], žádost o prodloužení nájmu z [datum] a je to dopis žalobce, který píše [Anonymizováno] - žádost o prodloužení nájmu nebytových prostor v [Anonymizováno]: Vážený pane řediteli, žádám tímto prodloužení nájmu, nájem předmětných prostor by nám měl skončit uplynutím sjednané doby nájmu [datum]. Stále jsem v dobré víře, snažili jsme se a snažíme o uzavření nové nájemní smlouvy atd. Z výzvy žalované ze dne [datum] podle § 142a k vyklizení nebytových prostorů užívaných společností [právnická osoba] k úhradě bezdůvodné obohacení, jsou to neustálé výzvy na žalobce, aby uhradil bezdůvodné obohacení, ačkoliv platil celou dobu nájemné. Právní zást. žalované poukazuje na to, že docházelo pouze k upozorňování na to, že žalobce platil nájemné [Anonymizováno], někomu, kdo tedy nebyl vlastníkem Z výpisu z katastru nemovitostí, z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že Hlavní město [adresa] náměstí je převažujícím vlastníkem předmětné nemovitosti, dalším spoluvlastníkem je [jméno FO], vlastní 1/3 nemovitosti Z pravomocného rozsudku [spisová značka] zdejšího soudu pro určení vlastnického práva, kdy soud určil, že vlastníkem 2/3 pozemku je [Anonymizováno] [adresa] Z rozsudku Městského soudu v Praze, to je ten potvrzující [spisová značka], kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ohledně určovací žaloby a až po tomto rozhodnutí nabyl tento rozsudek právní moci, tzn. [datum] Z rozsudku o žalobě na vyklizení nebytových prostor [spisová značka] a ten nabyl právní moci [datum]. Z potvrzujícího rozsudku Městského soudu v Praze [spisová značka] Z důkazu č. [hodnota] vyjádření k předžalobní výzvě z [datum] s dvěma doručenkami datové zprávy, bylo zasláno do datové schránky žalobce 11. 11. 22, odesílatel [jméno FO] Z důkazu č. [hodnota] dohoda o vydání peněžitých plnění z [datum] uzavřená všemi smluvními stranami a je podepsána všemi zúčastněnými stranami Z emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným ohledně znění dohody o vydání peněžitých plnění, je to důkaz č. [hodnota] z emailu od [jméno FO] ,[jméno FO] [Anonymizováno]: „Vážená paní kolegyně, přílohou zasílám schválenou dohodu na vypořádání plateb uhrazených vaším klientem [Anonymizováno] na místo [Anonymizováno], prosím o potvrzení, že takto je to v pořádku, abych mohl zajistit vyhotovení dohody v tištěné podobě a zajistit postupně podepsání tohoto dokumentu. Smlouvy a dohody se budou podepisovat následně: Nejdřív [Anonymizováno], pak [právnická osoba] a HMP. Podepsán [jméno FO], i.s. [tituly před jménem] [jméno FO], Z emailu z [Anonymizováno] od [jméno FO]: [právnická osoba], k návrhu smlouvy mám tyto připomínky: „Prosím vypustit slova „alespoň částečně [Anonymizováno] peněžitá plnění“, klient vždy hradil dohodnuté nájemné v plné výši a služby dle účtování, nikdy neplatil částečně a článek 2 odst. 4, zde nerozumíme částce [částka] za období od [datum] do [datum]. Klient má potvrzeno od [Anonymizováno], že zaplatil za květen [Anonymizováno] v plné výši a nevíme, jak jste došli k této částce. Neodpovídá ani dohodě s [Anonymizováno], ani částce, kterou určilo [Anonymizováno] [adresa]. Dále bych chtěla do smlouvy doplnit: Po splnění závazku dohodnutých v této smlouvě nemají smluvní strany vůči sobě žádné další nároky či závazky. Podpis právní zástupkyně [jméno FO] Ze strany žalovaného [tituly před jménem] [jméno FO] v emailu právní zástupkyni žalobce i v kopii žalobci [datum] v [Anonymizováno] hod.: „Vážená paní kolegyně, alespoň částečně můžeme vypustit, již zapracováno. Dle přílohy dohody je zřejmé, jak jsme dospěli k částce, částka odpovídá peněžitým plněním, které nám předložilo [Anonymizováno] pro případ, že váš klient hradil. Touto informací však nedisponujeme. I po [Anonymizováno], tak vám doporučujeme obrátit se přímo na [Anonymizováno] a žádat po uzavření dohody o vrácení této částky. Co se týká doplatku za období [Anonymizováno], tak vám to tedy vychází, jak? Myslím, že zde došlo k překlepu a výpočet byl nesprávně bylo upraveno na [částka]. Děkuji za upozornění a prosím o prověření, že takto vám to již odpovídá. A vypořádání vzájemných práv povinností je již upraveno v článku 2 odst. 5 dohody. Po uzavření dohody bude správce ještě zasílat výzvu k úhradě služeb za období od [Anonymizováno] do faktického předání užívaných prostor a po uhrazení této částky si myslím, že nebude problém vystavit potvrzení potvrzující vámi požadované“.

14. Z provedeného dokazování soud učinil tento skutkový závěr Žalobce se domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které dle jeho názoru mělo vzniknout tím, že na základě Dohody o vydání peněžitých plnění č. [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále jen jako „Dohoda") uzavřené mezi žalovaným, [Anonymizováno], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen jako „[Anonymizováno]") a žalobcem, mělo být žalovanému poskytnuto vyšší plnění, než na které měl dle žalobce žalovaný nárok. Za období od [datum] do [datum] nemohlo na straně žalovaného dojít ke vzniku bezdůvodného obohacení vůči žalobci, jelikož vydání příslušné částky za uvedené období je řešeno v čl. II. odst. 3 a 5 Dohody, ze kterých vyplývá, že za rozhodné období, tedy za období od [datum] do [datum], jsou smluvní strany Dohody zcela vypořádány, viz čl. II. odst. dohody, který zní takto: „Postupem podle odst. 3 tohoto článku budou peněžitá plnění, která [Anonymizováno] přijal od uživatele prostor za užívání předmětných prostor v rozhodném období, zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné další nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. I. odst. 3 této dohody Požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za uvedené rozhodné období soud považřuje za neoprávněný a v rozporu s uzavřenou Dohodou, kterou sám žalobce v postavení podnikatele dle § 5 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, uzavřel. Ohledně období od [datum] do [datum] z čl. II. odst. 4 Dohody vyplývá závazek žalobce, že za období od [datum] do [datum] uhradí žalovanému částku ve výši [částka], což učinil, a též z uvedeného ustanovení Dohody vyplývá žalobcův závazek, že za období od [datum] do [datum] uhradil žalovanému částku ve výši [částka]. Celkem tedy žalobce na základě čl. II. odst. 4 Dohody se zavázal žalovanému uhradit za období od [datum] do [datum] částku ve výši [částka], což žalobce dle uvedených ustanovení Dohody učinil a to bylo mezi účastníky nesporné. Z výše uvedeného je tak zřejmé, že za celé období, od [datum] do [datum] se žalovaný nemohl bezdůvodně obohatit, jelikož již samotná Dohoda je právním titulem, na jehož základě žalobce plnil žalovanému. Nemohlo se jednat ani o plnění v rozporu s dobrými mravy jelikož byla uzavřena vzájemná Dohoda, viz. čl. III. odst. 9 Dohody, ve kterém smluvní strany Dohody uvádějí, že si tuto Dohodu přečetly a že s touto Dohodou projevily svoji vážnou a svobodnou vůli, že Dohoda se nepříčí dobrým mravům a neodporuje zákonu. K vyjádření žalobce, že sám žalovaný měl prohlásit, že Nájemní smlouva č. [Anonymizováno] ze dne [datum] uzavřená mezi žalobce a [Anonymizováno] je neplatným právní jednání, k tomu lze odkázat na v řízení provedený rozsudek Městského soudu v Praze vydaný pod Č.j. [spisová značka] ze dne [datum], ve kterém odvolací soud v bodě 19. uvedl následující:„Odvolací soud se ztotožnil i s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Za správné považuje závěry soudu prvního stupně o tom, že žalobce sám, jako většinový spoluvlastník předmětných nemovitostí, je aktivně legitimován k podání této žaloby na vyklizení. Stejně tak se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně o absolutní neplatnosti nájemní smlouvy ze dne [datum], z níž žalovaná odvozuje svůj vrávní titul k užívání předmětných prostor, i s posouzením dobré víry žalované a rozporem jednání žalobce s dobrými mravy. V podrobnostech i v tomto směru odkazuje odvolací soud na odůvodnění napadeného rozsudku."Z uvedeného vyplývá, že k závěru o neplatnosti uvedené Nájemní smlouvy dospěly nezávislé soudy, a nikoliv sám žalovaný. Co se týče nedostatku svobodné vůle na straně žalovaného, nebylo prokázáno, že na žalobce byl činěn nátlak, aby Dohodu podepsal, žalobce byl právně zastoupen a měl dostatečný čas k seznámení se s obsahem připravované Dohody, kdy návrh Dohody byl zaslán právním zástupcem žalovaného tehdejší právní zástupkyni žalobce již dne [datum], a to včetně informací ohledně dalšího postupu ve věci jak vyplynulo z emailové korespondence. Tehdejší právní zástupkyně požadovala korekce Dohody, a to mj. aby do Dohody bylo doplněno ustanovení, že uhrazením plateb budou mezi sebou vypořádány, kdy k tomu obdržela odpověď právního zástupce žalovaného, že předmětné ustanovení Dohody je obsaženo již v článku II. odst. 5 Dohody. Z uvedeného je tak patrné, jaké byly úmysly žalobce, že chtěl celou věc Dohodou zcela vypořádat. I argumentace žalobce ohledně jeho uvedení v omyl soud považuje za lichou, jelikož sám žalobce prostřednictvím své právní zástupkyně projevil svoji vůli a úmysl, aby uzavřením Dohody byly všechny předchozí období mezi stranami Dohody vypořádány. Sám jednatel žalobce ve své výpovědi uvedl, že měl zájem žalovanému nic nedlužit a neplatit znovu to co již zaplatil [Anonymizováno] na základě neplatné nájemní smlouvy. Dále má soud za to, že ze žádného důkazu provedeného v rámci tohoto řízení nevyplývá, že by žalovaný kdykoliv dal žalovanému příslib ani, že by učinil nabídku k tomu, že mezi nimi dojde k uzavření nové nájemní smlouvy, když vše zůstalo pouze v rovině tvrzení ze strany žalobce. Sám žalobce v průběhu soudního řízení navíc uvedl, že žádný návrh nájemní smlouvy od žalovaného ani neobdržel. S ohledem na to, že žalovaný žaloval žalobce o vyklizení příslušných nebytových prostor, a žalobce, který podepsal Dohodu před vyhlášením rozsudku o vyklizení v rámci soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], nemohl rozumně očekávat, že bude uzavřena nová nájemní smlouva, když už probíhalo soudní řízení o vyklizení. Zároveň žalobce uzavřel Dohodu, ve které se o nájemní smlouvě ničeho nepíše a z kontextu je zřejmé, že o žádné nájemní smlouvě se neuvažuje. Podepsání Dohody byla přítomna bývalá právní zástupkyně žalobce a tím je zpochybněn tvrzený nátlak žalovaného na žalobce. Žalobce nátlak a omyl sice tvrdil, ale ničím neprokázal. Nenavrhl ani výslech jeho bývalé právní zástupkyně , která uzavírání dohody byla přítomna. Soud konstatuje, že žalovaný nemá jakoukoliv povinnost uzavírat nájemní smlouvy s osobami, která v předchozích období užívaly některé nebytové prostory, kdy je zcela na rozhodnutí žalovaného a jeho příslušných orgánů o tom, jak a s kým uzavře nájemní smlouvy k příslušnému nebytovému prostoru. Žalovaný po celou dobu řízení důrazně odmítal, že by po zahájení soudního řízení o vyklizení, byli mezi účastníky tohoto sporu vedeny jakékoliv neformální jednání o uzavření nové nájemní smlouvy. Ohledně námitek, že žalovaný měl žalobci včas sdělit, že se stal většinovým spoluvlastníkem příslušné nemovité věci, žalovaný uvedl, že do podzimu roku [Anonymizováno] ,nevěděl, kdo tuto nemovitou věc užívá. V tomto případě samo [Anonymizováno] mělo kontaktovat svoje nájemce a informovat je o tom, že žalobce se stal většinovým spoluvlastníkem nemovité věci a jaké skutečnosti jsou s tím spojeny, tedy že již příslušné platby za užívání nebytových prostor nemají být hrazeny [Anonymizováno]. Z uvedeného je tak zcela zřejmé, že se jedná o pochybení [Anonymizováno] a nikoliv žalovaného.

15. Po právní stránce soud věc posoudil dle ustanovení § 555 odstavec 1 OZ, kde se stanoví, že právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Obsah právního jednání vždy musí být vykládán dle ust. § 556 OZ a při posouzení povahy právního jednání je třeba vycházet z jeho obsahu a právního důvodu jeho vzniku. (NS [spisová značka]). Podle ust. § 556 odst. 1 OZ platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký aby mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Podle § 545 právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe. V posuzované věci má soud za prokázané, že úmyslem stran při uzavírání dohody bylo trojstranné narovnání. Vůle žalobce směřovala k udělení souhlasu, aby [Anonymizováno] vydala žalované peníze, které jí žalobkyně zaplatila na nájemném. Dohoda o vydání peněžitých plnění směřovala k tomu, aby proti ní žalovaná nevymáhala bezdůvodné obohacení za užívání Nemovitosti, když již řádně uhradila nájemné ve prospěch [Anonymizováno]. Nebylo nikterak prokázáno, že by žalovaná slíbila nebo se zavázala k uzavření nové nájemní smlouvy, když žalobce podepíše dokhodu. Soud má za to, že nebylo prokázáno, že by žalobkyně jednala v omylu, že by na ni byl činěn nátlak a že by její vůle nebyla svobodná. V době kdy dohodu podepsala byla právně zastoupena, měla dostatek času k prostudování této dohody. Strany se dohodly v čl. II bod . 3 že [Anonymizováno] vydá [Anonymizováno] peněžitá plnění, která [Anonymizováno] obdržel od uživatele prostor za užívání předmětných prostor v rozhodném období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] v celkové výši [částka] a žalobce se dále zavázal uhradit [Anonymizováno] částku [částka] za období užívání od [Anonymizováno]. Výslovně je v dohodě uvedeno v bodu 5 čl. II ,že postupem podle odst. 3 tohoto článku budou peněžitá plnění, která [Anonymizováno] přijal od uživatele prostor za užívání předmětných prostor v rozhodném období, zcela vypořádána a smluvní strany již vůči sobě nebudou vznášet žádné další nároky související s vydáním těchto peněžitých plnění za rozhodné období, jak je uvedeno v čl. I. odst. 3 této dohody. Strany prohlásily, že si dohodu přečetly, že touto dohodou projevily vážnou a svobodnou vůli a na důkaz toho připojily svoje podpisy. Soud konstatuje, že se dohoda nepříčí dobrým mravům, neodporuje zákonu . Žalobkyni byla poskytnuta lhůta k seznámení se s touto dohodou, žalobce měl právní zástupkyni, dohoda byla uzavřena v době před vyhlášením rozsudku prvoinstančního soudu o vyklizení ze dne [Anonymizováno]. Žalobce nemohl být v dobré víře a ani neprokázal, že by existovala formální jednání o uzavření nové nájemní smlouvy. Z tohoto ujednání vyplývá, že strany jsou tímto zcela vypořádány , dohoda byla podepsána všemi účastníky a soud neshledal, že by vůle účastníků byla jiná než jak vyplývá z dohody. Soud má tyto skutečnosti za prokázané a žalobu v celém rozsahu zamítl.

16. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], které sestávají z mimosmluvní odměny dle § 8 odst. 1 pís. e) vyhlášky č. 177/1996 Sb. z částky [částka] podle § 8 odst. 1 pís. e) vyhl. 177/1996 Sb. a [částka] (převzetí a příprava zastoupení , vyjádření k žalobě ze dne 19.4 2023, soudní jednání dne 9.10 2023, vyjádření žalovaného , doplnění důkazů 16.10 2023, soudní jednání 10.1 2024, vyjádření žalovaného, specifikace důkazů 15.2 2024, soudní jednání 10.4 2024, písemný závěrečný návrh 26.4 2024 , účast na vyhlášení rozsudku 13.5 2024 úkonu [částka] tj. [částka]. Paušální náhrada hotových výdajů 300 x 9 = [částka], DPH 21% z částky [částka] tj. [částka]. Celkem žalovanému náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka].

Poučení