23 C 289/2024 - 56

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Novotnou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno] - [Anonymizováno] pro zaplacení [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,5 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna uhradit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 2.9 2024 domáhal po žalované zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení podle zák. č. 82/98 Sb. a to ve výši [Anonymizováno]. Kč z nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trvání správního řízení které mělo dopad do majetkové sféry žalobkyně. V žalobě uvedla tyto rozhodné skutečnosti :

2. Dne [datum] správní orgán prvého stupně, [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno], obdržel žádost stavebníka, paní [jméno FO], nar. [datum], [adresa], o dodatečné povolení stavby „Nástavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno]“ na pozemku stavební parcela číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa] a na základě této žádosti, v uvedený den bylo řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby pod sp. zn. Spis/[č. účtu] zahájeno. Jednalo se o nástavbu rodinného domu č.p. 100 spočívající v provedení nadezdívky ve 2.NP ve výšce 500 mm, včetně provedení nového železobetonového věnce a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo ke zvýšení výšky průčelí domu celkem o 930 mm. [jméno FO] [Jméno žalobkyně], dříve [jméno FO], byla jako vlastník nemovitosti — pozemku parc.č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č.p. [Anonymizováno], rodinný dům na pozemku parc.č. st. [Anonymizováno], k.ú. a obec [adresa], adresní místo [adresa], účastníkem řízení. Šlo o sousedící rodinný dům (řadová zástavba) s domem stavebníka a předmět žádosti o dodatečné povolení stavby se tak bezprostředně dotýkal práv a oprávněných zájmů paní [jméno FO]. [jméno FO] z hlediska ochrany jejího vlastnictví, života a zdraví (mimo jiné změna výšky krovu, výstavba ztužujícího věnce, požární zabezpečení krovu vsunutím desky [Anonymizováno] tl. 12 mm mezi oplechování RD čp. [Anonymizováno] (dům stavebníka) a RD čp. [Anonymizováno] (dům [jméno FO]. [jméno FO]). Usnesením ze dne [datum] byl stavebník správním orgánem prvého stupně vyzván ve lhůtě do 30 dnů k doložení projektu stavby v souladu s vyhl.č. 499/2006 Sb. v platném znění s detailním řešením střešní konstrukce ve styku se soudním domem č.p. 99, se kterým má dům č.p. [Anonymizováno] společnou štítovou stěnu, požárně bezpečnostní řešení stavby na projednávanou nástavbu za současného upozornění, že předložené posouzení na posouzení štítové stěny mezi RD č.p.[Anonymizováno] a [Anonymizováno] je nedostačující, v neposlední řadě vyzval stavebníka požádat o koordinované stanovisko Odbor životního prostředí MÚ [adresa], a to do 30 dnů. Současně bylo řízení na tuto dobu přerušeno. Usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], byla lhůta k předložení dokladů prodloužena do [datum], k žádosti stavebníka. Stavebník žádost doplnil dne [datum]. Opatřením ze dne [datum] (tedy po více 3 měsících) č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], stavební úřad oznámil účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení řízení a nařídil k projednání žádosti ústní jednání spojené s ohledáním na místě samém na den [datum]. Stavebník nezajistil otevření půdního výlezu, kdy nebylo možné provést stěžejní prohlídku půdního prostoru, tato se konala [datum], bez účasti účastníků řízení. O dodatečném povolení stavby bylo rozhodnuto dne [datum] (tj. opětovně po více jak 3 měsících od posledního úkonu ve věci) pod č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], tak, že změna stavby byla povolena, a to dle popisu „Jedná se o provedení nástavby rodinného domu č.p. 100, spočívající v provedení nadezdívky ve 2 NP z 2 řad tvárnic PORFIX (500mm), včetně provedení nového železobetonového věnce výšky 250mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšena oproti původní střešní konstrukci o 930mm (výška hřebene sedlové střechy je +6,780 m od úrovně 0,000, což je podlaha v 1. NP rodinného domu“. Na základě odvolání účastníka řízení, paní [jméno FO]. [jméno FO], dnes [jméno FO], bytem [adresa], ze dne [datum] (odůvodněno dne [datum]) odvolací orgán, [Anonymizováno] úřad [Anonymizováno] kraj, odbor územního plánování a stavebního řádu, Oddělení stavebního řádu, v řízení pod sp. zn.[Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu] [Anonymizováno]- [Anonymizováno], rozhodnutím ze dne [datum] pod č.j. [Anonymizováno] [č. účtu] rozhodnutí stavebního úřadu ze dne [datum], pod č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], zrušil a věc vrátil k novému projednání. A to zejména z důvodu porušení zákona v procesním postupu stavebního úřadu jako správního orgánu prvého stupně (učinění prohlídky stavby bez přítomnosti účastníků řízení, což bylo odvolacím orgánem shledáno jako zásadní procesní pochybení mající vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, dále pak neumožnění účastníkům seznámit se před vydáním rozhodnutí se všemi podklady spisového materiálu a k těmto se vyjádřit). Rozhodnutí odvolacího orgánu bylo rozesláno dne [datum]. Od prosince [Anonymizováno] do [datum] neměla [jméno FO]. [jméno FO] žádnou informaci o tom, zda a jaké úkony jsou ve věci, návazně na rozhodnutí odvolacího orgánu, činěny, nebylo jí doručeno ze strany stavebního úřadu žádné procesní rozhodnutí (minimálně očekávatelné rozhodnutí o přerušení řízení). [jméno FO] [Jméno žalobkyně] tak adresovala prostřednictvím své právní zástupkyně [právnická osoba] [adresa], Odbor stavebního úřadu a životního prostředí, Oddělení územního plánování, stavebního úřadu a památkové péče, dne [datum] k sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu], žádost o informace o řízení podle ust. § 36 odst. 2, věta druhá, zákona č. 500/2004, správní řád, v jeho platném účinném znění s poukazem na to, že rozhodnutí [Anonymizováno] úřadu [Anonymizováno] kraje, Odboru územního pánování a stavebního řádu, Oddělení stavebního řádu, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [č. účtu] bylo doručeno již [datum] a ve věci nebylo dosud nijak procesně pokračováno. Stejná žádost byla adresována a zaslána dne [datum] s opětovnou žádostí o poskytnutí informací, specifikaci úkonů, které byly ze strany správního orgánu prvého stupně učiněny poté, kdy byla věc vrácena k novému projednání. Teprve na základě této žádosti učiněné de facto po roce od první takové žádosti obdržela právní zástupkyně paní [Jméno žalobkyně] sdělení se specifikací úkonů, které byly ze strany správního orgánu učiněny, kdy z obsahu tohoto přípisu ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], vyplynulo, že stavebník byl [datum] vyzván k doplnění chybějících podkladů, řízení bylo přerušeno (usnesení o přerušení řízení účastník řízení paní [Jméno žalobkyně] neobdržela), doklady byly stavebníkem předloženy neúplné, takže následovala další výzva k doplnění ze dne [datum], které bylo stavebníkem vyhověno až [datum] (přepracování projektové dokumentace). Další úkon, který byl správním orgánem prvého stupně učiněn, byla až výzva ze dne [datum] (tedy po roce a půl) s opětovnou výzvou stavebníku k doplnění chybějících podkladů ve lhůtě do 15 dnů ode dne obdržení výzvy. Tedy od [datum] do [datum] správní orgán prvého stupně nečinil. Návazně na to byli účastníci obesláni oznámením nového projednání žádosti na dodatečné povolení stavby a pozváni k ústnímu jednání na den [datum] (oznámení ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]). Ústní jednání dne [datum] proběhlo a na základě něj stavební úřad dne [datum] zaslal stavebníku opětovně další výzvu k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby ze dne [datum] a současně usnesením řízení přerušil do doby doložení požadovaných dokladů, nejpozději do uplynutí lhůty 45 dnů ode dne doručení této výzvy. Usnesením ze dne [datum], č.j. [č. účtu], byla lhůta prodloužena do [datum]. Ze strany stavebníka opětovně nebylo nic doloženo. Dne [datum], pod č.j. [č. účtu] bylo vydáno usnesení č. [Anonymizováno] o zastavení řízení s odůvodněním, že v prodloužené lhůtě do [datum] nebyly doplněny požadované podklady, tj. opravená projektová dokumentace, odsouhlasená autorizovanou osobou a souhlas majitelky společné obvodové zdi mezi RD č. [hodnota] a RD č. [hodnota]. Doplnění projektové dokumentace se týkalo požárně bezpečnostního řešení nástavby rodinného domu č.p. [Anonymizováno] v návaznosti na sousední rodinný dům č.p. [Anonymizováno] a doložení souhlasu s tímto požárně bezpečnostním řešením. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Řízení pod sp. zn. Spis/[č. účtu] skončilo, trvalo od roku 2016 do roku 2021. Navazovat mělo odstranění stavby, která nebyla dodatečně povolena. Dne [datum], pod č.j. [č. účtu], bylo stavebním úřadem oznámeno zahájení opakovaného řízení o dodatečné povolení totožné změny stavby „Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č.p. [Anonymizováno]“ na pozemku stavební parcela číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa]“, opětovně stavebníkem paní [jméno FO], nar. [datum], [adresa], sp zn. [Anonymizováno]. Z obsahu podané žádosti stavebníka ze dne [datum] je zřejmé, že tato „nová“ žádost o dodatečné povolení stavby je de facto splněním výzvy z předchozího řízení, viz výše a na předchozí řízení navazuje, žadatelka na něj sama odkazuje a jedná se o tutéž stavbu, která je projednávána v rámci jednoho řízení o odstranění stavby. Dne [datum] pod č.j. [č. účtu], stavební úřadu vyzval stavebníka k doložení dokladů a řízení přerušil na dobu 30 dnů ode dne doručení výzvy. Usnesením ze dne [datum], č.j. [č. účtu], byla lhůta k dodání požadovaných dokladů prodloužena do [datum]. Jednalo se zejména o opravu požárně bezpečnostního řešení stavby a úpravu předložené projektové dokumentace. Podklady byly stavebníkem doloženy až [datum]. Je třeba akcentovat, jak vyplývá z obsahu spisu, že vyžadovány byly de facto pořád stejné doklady. A to jak v řízení evidovaném pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu], tak v řízení evidovaném pod sp. zn. [Anonymizováno]. Dne [datum], pod č.j. [č. účtu], bylo vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby — nástavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] spočívající v provedení nadezdívky ve 2.NP ze dvou řad tvárnic PORFIX (500mm), včetně provedení nového železobetonového věnce výšky 250mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšena oproti původní střešní konstrukci o 930 mm(výška hřebene sedlové střechy je +6,780m od úrovně 0,000, což je podlaha v 1 NP rodinného domu). Stavební úpravy spočívající v provedení zmenšení okenního otvoru v místnosti č. [hodnota] kuchyně z původního otvoru 1800x1350(900) nově okenní otvor1450x1350(900)mm. Na základě podaného odvolání ze strany paní [jméno FO]. [jméno FO] bylo i toto rozhodnutí zrušeno rozhodnutím Odboru územního plánování a stavebního řádu, Oddělení stavebního řádu, [Anonymizováno] úřadu pro [Anonymizováno] kraj, ze dne [datum], číslo jednací [Anonymizováno] [č. účtu]. Důvodem pro zrušení odvoláním napadeného rozhodnutí byla jednak jeho nepřezkoumatelnost, s odkazem na řadu pochybení stavebního úřadu v průběhu vedeného řízení (například absence závazného stanoviska v rozporu s právní úpravou, dále nedostatky vydaného rozhodnutí, kdy výrok ani odůvodnění nesplňovaly zákonné náležitosti (neúplnost, nepřesvědčivost atd.). Rozhodnutí odvolacího orgánu bylo rozesláno [datum] do datových schránek, právní moci nabylo [datum]. Ze strany stavebního úřadu navazovalo [datum] opatření s výzvou stavebníku k doplnění žádosti o chybějící podklady za současného přerušení řízení. Na základě žádosti o prodloužení lhůty k dodání požadovaných podkladů pak usnesení ze dne [datum], jímž byla lhůta prodloužena do [datum]. Podklady byly stavebníkem v úplnosti dodány [datum], dne [datum] v rámci součinnosti doloženo závazné stanovisko orgánu územního plánování. Opatřením ze dne [datum] oznámeno účastníkům nové projednání, svoláno ohledání na místě samém dne [datum]. Rozhodnuto ve věci však bylo až [datum], pod č.j. [č. účtu], rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a stalo se vykonatelným. Ačkoliv byla vedena dvě samostatná správní řízení, je nutné tato hodnotit jako jeden celek, neboť se týkají téže stavby, předmětem přezkumu byly totožné stavební úpravy (v řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] toliko rozšíření žádosti o zmenšení okenního otvoru jedné místnosti), stejného stavebníka, se stejným okruhem účastníků řízení. Po celou dobu se řízení týkalo téže stavební akce (nástavba rodinného domu č.p. 100 spočívající v provedení nadezdívky ve 2.NP ze dvou řad tvárnic PORFIX (500mm), včetně provedení nového železobetonového věnce výšky 250mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšena oproti původní střešní konstrukci o 930 mm(výška hřebene sedlové střechy je +6,780m od úrovně 0,000, což je podlaha v 1 NP rodinného domu) a bylo vedeno v rámci jednoho řízení o odstranění této změny stavby. Vzájemná propojenost obou řízení je patrná nejen z obsahu podání stavebníka, paní [jméno FO], ze dne [datum], ale i z odůvodnění jednotlivých procesních rozhodnutí. Řízení ve vztahu k totožnému předmětu, totožné stavební akci, totožným účastníkům tak trvalo od roku 2016 do roku 2023, což nelze v žádném případě považovat za přiměřenou a tedy akceptovatelnou lhůtu vyřízení věci. Žalobkyně se obrátila ve smyslu ust. § 13 odst. 1 a souvisejících zák.č. 82/1998 Sb., zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v jeho platném a účinném znění, na [právnická osoba], odbor odškodňování, [adresa], se žádostí o přiznání přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu v penězích, a to ve výši [částka], kdy částka byla vyčíslena jako součet částky [částka] za první dva roky trvání řízení a částky [částka] pak za každý další rok trvání řízení až do jeho pravomocného skončení dne [datum]. Žádost byla podána a zaevidována dne [datum], vedena pod sp. zn. [Anonymizováno]. O této žádosti bylo rozhodnuto dne [datum] pod č.j. [Anonymizováno]-[č. účtu]-[Anonymizováno], žalobkyni byla odpověď doručena dne [datum], doručením do datové schránky právní zástupkyně žalobkyně. [právnická osoba] konstatovalo porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě, ke kterému došlo před správními orgány, v dané věci stavebním úřadem pod sp. zn. [Anonymizováno] a pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu], za nemajetkovou újmu se však toliko omluvilo. Přestože [právnická osoba] (dále jen „[Anonymizováno]“) dospělo k závěru o nepřiměřené délce řízení, nesouhlasí s žalobkyní, že by jí za daných okolností vznikla nemajetková újma porušením práva na projednání věci v přiměné lhůtě v takové intenzitě, že by to odůvodňovalo přiznání zadostiučinění v penězích, omluvu považuje ministerstvo za dostačující. Tim je věc ze strany ministerstva vyřízena. Žalobkyně žádost ze dne [datum] dokládá dodejkou odpověď [Anonymizováno] ze dne [datum] s doručenkou V daném případě jde nepochybně o nepřiměřenou délku správního řízení, kdy ke stejnému závěru dospělo i [Anonymizováno], jež ve své odpovědi ze dne [datum] uzavírá, že řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] a pod sp. zn. [Anonymizováno] včetně navazujícího odvolacího řízení, trvající od [datum] do [datum], lze považovat za nepřiměřené dlouhé. Rovněž dospělo ministerstvo k závěru, že zadostiučinění žalobkyni je nutné poskytnout. Jak je již konstatováno výše, ministerstvo dospělo k závěru, že postačí omluva. Toto vypořádání uplatněného nároku považuje žalobkyně za zcela nedostatečné, a proto se obrací na soud s žalobou, kdy za přiměřené zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy považuje vyplacení částky, kterou vyčíslila postupem popsaným výše na částku [částka]. V reakci na úvahy a odůvodnění vyřízení žádosti ze strany [Anonymizováno] v odpovědi ze dne [datum] považuje žalobkyně za důležité v rámci skutkových tvrzení uvést, že: - i z vyjádření odvolacího [Anonymizováno] úřadu ve [adresa] vyplývá, že důvody, které vedly ke zrušení vydaných dodatečných povolení stavby ze strany tohoto nadřízeného správního orgán, byly závažné procesní chyby na straně správního orgánu prvého stupně (důvodem zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne [datum], č.j. [č. účtu] bylo porušení ust. § 4 odst. 3, ust. § 7 a ust. § 36 odst. 3 správního řádu, důvodem zrušení rozhodnutí o dodatečném povolení stavby ze dne [datum], rozhodnutí č. [č. účtu], bylo, že stavební úřad stavbu povolil, aniž by stavebník prokázal splnění zákonem stanovených podmínek pro možné dodatečné povolení stavby (absence závazného stanoviska orgánu územního plánování), dále nepřezkoumatelnost, neboť výroky ani odůvodnění rozhodnutí nesplňovaly náležitosti dané zákonem a stavební úřad se přezkoumatelným způsobem nevypořádal s námitkami žalobkyně, kdy některé nevypořádal vůbec a některé nedostatečně), - řízení bylo ztíženo chováním stavebníka, který nepředložil stavebnímu úřadu bezvadnou žádost o dodatečné povolení stavby a stavební úřad byl tak nucen vyzývat stavebníka k jejímu doplnění, avšak počet těchto výzev je zcela nepřiměřený, když de facto byly tyto výzvy opakující se co do obsahu a v žádném případě nelze nutnost dalšího doplnění shledávat v chování žalobkyně, jak dovozuje ministerstvo a i pokud by nutnost doplnění podkladů podané žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby vzešla z námitek žalobkyně, vždy to bylo z důvodu docílení souladu těchto podkladů s faktickým stavem či docílení souladu s dotčenými právními předpisy, což měla být „práce“ především na straně stavebního úřadu, který však k řešení věci přistupoval liknavě, - pokud žalobkyně nepodala odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení ze dne [datum] (jímž bylo ukončeno řízení pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]), tak tuto skutečnost nelze žalobkyni přičítat k tíži za situace, kdy legitimně očekávala odstranění změny stavby v zahájeném řízení podle ust. § 129 odst. 2 zákona, - pokud žalobkyně nepodala odvolání proti, jak uvádí ministerstvo „usnesením o přerušení řízení ve věci“, tak zde je třeba poukázat na to, že žalobkyně obdržela za celou dobu řízení dvě usnesení o přerušení řízení — z [datum], č.j. [č. účtu], v řízení pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] (kdy byla stavebníku poskytnuta lhůta 45 dnů k předložení chybějících dokladů) a z [datum], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], v řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] (opětovně výzva k předložení opravené požárně bezpečností zprávy, úprava projektové dokumentace atd.). V obou případech si žalobkyně sice mohla podat odvolání, ale jelikož odvolání nemá odkladný účinek dle ust. § 76 odst. 5 správního řádu, znamenal by tento krok spíše prodloužení řízení než naopak, - řízení samotné složité nebylo. Fakt, že bylo vedeno na více instancích bylo pouze proto, že stavební úřad nedodržoval zákon, postupoval v rozporu se zákonem, jeho rozhodnutí byla nepřezkoumatelná atd.. a nezbylo než aby bylo opakovaně zrušeno, odvolací důvody byly vždy zcela relevantní, vycházely z apelace na dodržování dotčených právních předpisů, hmotněprávní věc určitě složitá nebyla, pokud by správní orgán postupoval v souladu se zákonem, řádně a včas využil všech možností, které mu zákon dává k dodržení rychlosti, plynulosti a hospodárnosti řízení a nečinil opakovaně takové zásadní procesní chyby, které vedly k tomu, že bylo nutné věc opakovaně postoupit nadřízeném [Anonymizováno] úřadu ve [adresa], mohla být věc vyřešena v odpovídající lhůtě, se závěrem ministerstva, že se v daném případě jednalo spíše o složitý případ, nelze v žádném případě souhlasit. Nečinnost stavebníka, opakované předkládání vadných podkladů pro rozhodnutí ve věci, procesní pochybení na straně správního orgánu a liknavý přístup správního orgánu k celému řízení nemůže jít k tíži žalobkyně, - žalobkyně byla aktivní, účastnila se ústních jednání, byla připravena poskytnout a poskytovala odpovídající součinnost, svým jednáním řízení neprodlužovala, pokud k prodloužení došlo například již zmíněným postoupením spisu nadřízenému odvolacímu orgánu, bylo to z důvodů na straně nezákonného postupu správního orgánu. [jméno FO]. [jméno FO] se nacházela po dobu 7 let v nejistotě, zdali změna stavby (tzv. černá stavba) v bezprostředně sousedícím domě č.p. 100 (domy mají společnou štítovou zeď, které se dodatečně povolované změny týkaly) byla provedena odborně, v souladu se všemi dotčenými předpisy, zejména ve vztahu k předpisům požárně bezpečnostním. Byla to žalobkyně, jež poukazovala na nedostatečné či nepřesné podklady předkládané stavebníkem, na nesoulad takto předkládaných podkladů s faktickým stavem, což zejména při posuzování požárně bezpečnostního řešení stavby bylo zásadní. Musela spolupracovat se stavebním inženýrem, odborníkem v daném oboru, vyhledat právní pomoc. Nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trvání správního řízení měl dopad do majetkové sféry žalobkyně, do pohody bydlení a rodinného života, znamenal pro žalobkyni několikaletý stres ze stavu nejistoty, zda změna stavby učiněná vlastníkem sousedního domu neohrožuje její majetek, život a zdraví, zda je učiněna v souladu s právními předpisy, když tyto skutečnosti měly být ve správním řízení prokázány, osvědčeny v akceptovatelné lhůtě, kterou nepochybně není a nemůže být doba 7 let. Žít po tuto dobu v neustálé nejistotě, pod tíhou nutnosti činit takové kroky, aby řízení bylo co nejdříve skončeno a skončeno tak, aby v řízení bylo prokázáno, že stavebníkem předkládané podklady jsou v souladu se zákonem, faktickým stavem, právními předpisy, znamenalo pro žalobkyni psychickou újmu. Žalobkyně v předmětném domě žila sama. Ačkoliv měla oporu ve svém životním partnerovi, každodenní konfrontace se situací a nejistotou byla toliko na ní. Předmětem řízení nebylo například vybudování plotu někde v zahradě. Předmětné řízení se bezprostředně týkalo domu žalobkyně (společná štítová zeď) a dodržení požárně bezpečnostních předpisů tak bylo pro žalobkyni samozřejmě velmi důležité. Psychicky zatěžující pro ni po celou dobu řízení bylo sledovat, jak je řízení prodlužováno dle jejího názoru primárně nesprávným úředním postupem, liknavostí stavebního úřadu. Samozřejmě i přístupem stavebníka, ale prodlužování řízení neustálými výzvami k dokládání de facto téhož, stále dokola, bylo pro žalobkyni frustrující. Stejně frustrující bylo opakovaně poukazovat na nedostatky v podkladech stavebníka, tj na skutečnosti, které měly být zřejmé správnímu orgánu, který je měl primárně řešit. Frustrující bylo opakovaně poukazovat a řešit zásadní procesní chyby na straně stavebního úřadu. Žalobkyně ztratila důvěru v postup stavebního úřadu. S ohledem na výše uvedené je zjevné, že na straně správního orgánu došlo k neodůvodněným průtahům v řízení, tedy k nesprávnému úřednímu postupu, zakládajícímu nárok žalobkyně jako účastníka předmětných správních řízení v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu České republiky, na úhradu nemajetkové újmy ve smyslu § 13 odst. 1 a souvisejících zák. č. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v jeho platném a účinném znění, tedy reparaci psychické újmy, stavu nejistoty, obav o své vlastnictví a zdraví, do nichž byla žalobkyně v důsledku dlouze vedeného řízení uvedena a po dobu 7 let udržována. Reparaci ztráty důvěry žalobkyně v zákonnost postupu správních orgánů, dodržování základních zásad správního řízení, jakož i dodržování všech procesních norem, jejichž dodržování garantuje účastníkům řízení právo na spravedlivý proces, rovnost stran, předvídatelnost postupu správního orgánu, důvěru v legitimnost postupu správního orgánu. Žalobkyně požaduje poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích, a to ve výši [částka] (slovy: devadesát tisíc korun českých). Tato částka byla žalobkyní vyčíslena jako součet částky [částka] za první dva roky trvání řízení a částky [částka] pak za každý další rok trvání řízení až do jeho pravomocného skončení dne [datum]. Pouhé konstatování porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě za současného vyslovení omluvy, je v daném případě zcela nepřiměřené.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok byl podle § 14 zákona č. 82/1998., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem Dopisem č. j. [Anonymizováno]-[č. účtu]-[Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] (dále jen „dopis ze dne [datum].“) žalovaná z části uspokojila nároky žalobkyně na zadostiučinění za nemajetkovou újmu tak, že konstatovala porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, a omluvila se žalobkyni za nemajetkovou újmu, která ji vznikla v předmětném řízení v důsledku porušení jejího práva na projednání věci v přiměřené lhůtě. Z podkladů přiložených k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 vyplývá, že žalobkyně se neztotožňuje se závěry žalované, vzhledem k délce posuzovaného řízení. Žaloba se v zásadních skutečnostech shoduje s žádostí uplatněnou u [Anonymizováno], proto žalovaná plně odkazuje na závěry obsažené v dopise ze dne [datum]. Žalovaná odkázala na správní spisy zn. [č. účtu] „Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby nástavba a Sú RD čp. [Anonymizováno]-[adresa] na pozemku stavební parcela č [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]-[Anonymizováno], Správní spis sp. zn [Anonymizováno]/[adresa] projednání žádosti Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a Sú RD čp. [Anonymizováno]- [adresa] na pozemku stavební parcela č. [hodnota] v katastrálním území [Anonymizováno] č. [hodnota]-20. Správním spisem sp. zn [Anonymizováno]/[Anonymizováno] Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a Sú RD, správním spisem [Anonymizováno]/[adresa] projednání žádosti Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby, Nástavba a SÚ RD č.p [Anonymizováno] na pozemku stavební parcela č. [hodnota], originál projektové dokumentace 1.50 [jméno FO], Orig. Žalovaná podotýká, že předmětem předběžného projednání nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která měla být žalobkyní způsobena nepřiměřenou délkou řízení zaviněnou správními úřady, nebyl nárok na skutečnou škodu, která vznikla případným poškozením majetku žalobkyně, např. navrácením věci do předešlého stavu (štítové stěny). Mezi stavebníkem a žalobkyní bylo mimo jiné dohodnuto, že stavebník provede na své náklady úpravu uliční fasády rodinného domu čp. 100 (odstranění částečného zateplení za dilatační spárou, která zasahuje na sousední nemovitost čp. 99). V daném případě nelze odhlédnou od skutečnosti, že v dokumentaci pro stavební povolení, projektant [jméno FO] autorizovaný technik v oboru pozemní stavby [Anonymizováno] číslo zakázky [Anonymizováno], konkrétně v souhrnné technické zprávě projektu na str. 5 uvedl, ... ve schválené PD čp. [Anonymizováno] je zakreslena štítová zeď, která nebyla provedena. Střecha RD čp. [Anonymizováno] byla zakončena přesahem nad RD čp. 100 v délce cca 300 mm (zakončena krajovou taškou). Tento přesah byl odstraněn a PBŘ štítové stěny nahrazeno alternativním řešením dle ČSN. Žalovaná dále uvádí, že byť se obě řízení vedená stavebním úřadem týkala stejného předmětu řízení, jednalo se ve své podstatě o dvě řízení. První řízení bylo stavebním úřadem, usnesením č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č. j. [č. účtu] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [č. účtu], ve věci řízení o dodatečného povolení změny stavby Nástavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku st. parcela č. [hodnota] v k. ú. [adresa], na základě žádosti stavebníka ze dne [datum], zastaveno. Proti usnesení o zastavení řízení se žalobkyně neodvolala a usnesení tak nabylo právní moci dne [datum]. V rámci řízení ve věci dodatečného povolení změny stavby Nástavba a stavební úpravy rodinného domu čp. [Anonymizováno] na pozemku st. parcela [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], na základě žádosti stavebníka o dodatečné povolení stavby ze dne [datum], sice se stejným stavebníkem, se stejným okruhem účastníků řízení, avšak s jiným předmětem řízení (provedení štítové stěny a navíc zmenšení okenního otvoru v místnosti č. [hodnota] kuchyně z původního otvoru 1800x13500 (900) mm, nově otvor 1450x1350 (900) mm), bylo stavebním úřadem vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby pod č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalobkyní, jako účastníkovi řízení byl stav společné zdi dostatečně znám, jak je výše uvedeno, stavebník ze své vůle vyšel žalobkyní vstříc a odstranil závady na společné zdi a štítové stěně. Pokud se jedná o tvrzení, že správní řízení mělo dopad do majetkové sféry žalobkyně, do pohody bydlení a rodinného života, že znamenal pro žalobkyní několikaletý stres, žalobkyně však nikterak neprokazuje. Jedná se toliko o její tvrzení. S ohledem na výše uvedené, lze uzavřít, že ani obsah žaloby nezakládá dle žalované jiný závěr než formu omluvy žalobkyní za nemajetkovou újmu, která žalobkyní vznikla v předmětném řízení v důsledku porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu správního řízení tak jak je uveden v žalobě a v odpovědi žalované na žádost žalobkyně o odškodnění .

5. Soud ze správního spisu Řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby Nástavba a SÚ RD čp [Anonymizováno]-[adresa] na pozemku stavební parcela č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] sp.zn [č. účtu] istina- dodatečné ohlášení stavebních úprav označená číslem [hodnota] ze spisu [č. účtu], ze kterého vyplývá, že ohlašuje [jméno FO] dodatečně stavební úpravy provedené a prováděné na budově s č. p. [Anonymizováno] v ulici [jméno FO], místní část rybárny [adresa]. Žádá o zvýšení nadezdívky původního krovu o 750 mm, při výměně jsem se rozhodla zvýšit nadezdívkou původní krov o 750 mm, dvě vrstvy tvárnic, portfix 375 a vzhledem k tomu, že stavba postrádala ztužující věnec, byl na tyto dvě vrstvy vybetonován ztužující věnec o výšce 250 mm. Celá střecha tak zůstala v původním tvarovém stavu, pouze výška byla změněna o 750 mm. Požární zabezpečení kruhu bude provedeno podle návrhu autorizovaného inženýra pro požární bezpečnost staveb [jméno FO]. [jméno FO] a bude spočívat ve vsunutí desky cetrys, tloušťka 12 mm mezi oplechování rodinného domu č.p. [Anonymizováno] a č.p. [Anonymizováno]. Návrh PB přikládám k tomuto dodatečnému ohlášení. První výzva Stavebního úřadu, aby žadatelka [jméno FO] předmětnou žádost doplnila o projekt stavby vypracovaný pro územní souhlas a ohlášení stavby v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb. v platném znění, jehož součástí bude i detail střešní konstrukce ve styku se sousedním rodinným domem č.p. [Anonymizováno], se kterým má rodinný dům č.p. [Anonymizováno] společnou štítovou stěnu a dále požárně bezpečnostní řešení stavby na projednávanou stavbu rodinného domu č.p. 100 a předložení posouzení na posouzení štítové stěny mezi rodinným domkem 100, rodinným domkem [Anonymizováno] je nedostačující a dále požádat o koordinované stanovisko vydané Městským úřadem [adresa], odborem SŽP, takže k tomu byla vyzývána. Žádost o prodloužení lhůty ze dne [datum] a odůvodnění této žádosti je, že u rodinného domku č. [hodnota] bylo provedeno zvýšení hřebené střechy a ztužení celé stavby železobetonovým věncem, na toto nadezdění byla provedena nová střecha, vzhledem ke zvýšení střechy bylo navrženo požární zabezpečení štítové stěny, nedostatek požárních specialistů a jejich pracovní zaneprázdnění mi neumožňuje vámi požadovanou lhůtu dodržet a žádá o prodloužení lhůty na dobu 60 dnů. Žádost žalobkyně o prodloužení lhůty navazoval usnesení o prodloužení lhůty k podání požadovaných podkladů v termínu do [datum]. Lze prodloužit usnesení je z [datum]. Fotografie ze spisu, kde není číslo popisné budovy a je zde vidět, že se provádí oprava štítové zdi. Listina číslo 10 - oznámení zahájení řízení o žádosti na dodatečné povolení stavby a pozvání k ústnímu jednání na [datum] v 9.00 hodin. Právní zástupce žalované poukazuje na to, že řízení bylo zahájeno [datum] a pokud bylo doručeno oznámení o zahájení řízení, tak tato doručenka přiložena není, to znamená, že oznámení o zahájení řízení [datum], jednání bylo nařízeno na [datum], žalobkyně se o tom dozvěděla, kdy [datum]. Na doručence je dřívější jméno [jméno FO]. Protokol o ústním jednání ze dne z [datum], na místě stavby, jehož přílohu jsou potom námitky žalobkyně proti té stavbě a už v těch námitkách se poukazuje na nedostatek požárního řešení stavby. Protokol z prohlídky stavby z [datum], který se konal bez přítomnosti žalobkyně, která o tom nebyla informována předmětem, což bylo opět předmětem přezkumu. Podnět žalobkyně k výkonu stavebního dozoru z [datum], protože přestože probíhalo řízení o dodatečném povolení stavby, tak ta stavba, ta práce byly prováděny. Dopis ze dne [datum] dodatečné povolení stavby a je zde důležitý popis stavby, dodatečně se povoluje. Jedná se o provedení nástavby rodinného domu č.p. [Anonymizováno] spočívající v provedení nadezdívky ve druhém nadzemní podlaží z dvou řad tvárnic porfix 500 mm, včetně provedení nového železobetonového věnce, výšky 250 mm a nové střešní konstrukce sedlového tvaru, čímž došlo k navýšení průčelí domu celkem o 750 mm a výška hřebene střechy byla zvýšená oproti původní střešní konstrukci 930 mm. V odůvodnění rozhodnutí o dodatečném povolení stavby se uvádí, že protože žádost nebyla úplná a nebyla doložena všemi podklady a stanovisky, bylo řízení dne [datum] přerušeno a žadatel vyzván k odstranění nedostatku podáním v termínu do 30 dnů od doručení výzvy, žádost byla doplněna dne [datum], takže tímto dokládá právní zástupce žalované, že prostě to přerušení bylo tedy z důvodu na straně stavebníka. Usnesení o přerušení řízení, kde je uvedeno, že do doby doložení požadovaných dokladů nejpozději po uplynutí lhůty stanovené v bodě jedna opatření, kde uvedeno, že se má doplnit do 30 dnů. Odůvodnění odvolání proti rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] z [datum], odůvodnění odvolání proti rozhodnutí, účastník řízení paní [jméno FO]. [jméno FO], bytem [jméno FO], č.p. rybárny [adresa], podala prostřednictvím své právní zástupkyně v zákonné lhůtě odvolání proti rozhodnutí číslo [Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa], odboru Stavebního úřadu a životního prostředí, oddělení územního plánování stavebního řádu a památkové péče jako Stavebního úřadu za dne [datum], čj. [č. účtu], jímž bylo vydáno dodatečné povolení stavby nástavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku stavební parcela číslo [hodnota] v katastrálním území [adresa], které nyní odůvodňuje takto: dodatečné povolení stavby. Jedná se o provedení stavby rodinného domu č.p. [Anonymizováno] spočívající v provedení nadezdívky ve druhém nadzemním podlaží z dvou řad tvárnic, včetně provedení nového železobetonového věnce. Odvolatelka ve svém odvolání namítá, že v řízení, jež rozhodnutí ve věci předcházelo, byl porušen zákon, což způsobuje nezákonnost napadeného rozhodnutí, jakož i řízení, jež vydání tohoto rozhodnutí předcházelo. Na den [datum] bylo svoláno místní šetření s ústním jednáním za účelem projednání žádosti stavebníka paní [jméno FO], narozené [datum], bytem [Anonymizováno] rybárny o dodatečné povolení stavby, nástavba rodinného domu č.p. [Anonymizováno] na pozemku parcelní číslo stavby [Anonymizováno] v KÚ [adresa]. Právní zástupkyně účastníka řízení paní [jméno FO], bytem [jméno FO] bylo přípisem ze dne [datum], doručeného do datové schránky správního orgánu dne 5. 5. 17 ve 13:37 požádala o odročení ústního jednání nařízeného na místě samém na jiný termín s odůvodněním, že dne [datum] v 9.00 hodin má kolizi jednání, neboť se musí účastnit vyšetřovacího úkonu ve vazební věznici v [Anonymizováno] v [Anonymizováno] v trestní věci vedené u [právnická osoba], Městské ředitelství [adresa], oddělení kriminality. V podání ze dne [datum] byla jednoznačně vyjádřena vůle právní zástupkyně účastníka řízení paní [jméno FO] se tohoto ústního jednání s šetřením na místě samém zúčastnit. Žádosti nebylo vyhověno s odůvodněním obsaženým v přípise adresovaným právní zástupkyni účastníka řízení ze dne [datum], pod čj. [Anonymizováno]/[č. účtu] [Anonymizováno], již však bylo doručeno datové schránky právní zástupkyni až [datum] v 10:22 hodin. Tedy až poté, kdy se samotné ústní jednání konalo. V odůvodnění napadeného rozhodnutí je dokonce uvedeno, že žádost o odročení jednání Stavební úřad. Rozhodnutí Krajského úřadu podání odvolání v odvolacím řízení. Je to ze dne [datum], čj. [č. účtu]. z odůvodnění vyplývá, že se správní úřad dopustil řady pochybení, jednalo se o chybu v procesním postupu ve vedeném správním řízení, který nebyl v souladu se zákonem dle ustanovení paragrafu 4 odst. 3 správního řádu, správní orgán dodatečným předstihem uvědomí dotčené osoby o úkonu. Na straně 9 odvolací orgán uvádí, že k námitce odvolatelky, že správní orgán se v souladu se zákonem nevypořádal s námitkou odvolatelky v podání ze dne [datum], že nelze bez dalšího zkonstatovat nedostatky v předložené dokumentaci s hodnocením, že tato skutečnost nebránila rozhodnutí ve věci, neboť byla provedena kontrolní prohlídka, kdy stavební úřad tloušťku Odvolací správní orgán uvádí, že vzhledem k tomu, že napadené rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, nezbylo než napadené rozhodnutí zrušit, aby vrátit k novému projednání. Při novém projednání věci budou i účastníci řízení možnost uplatnit své případné námitky. Výzva stavebníků , vyzval stavebníka ze dne [datum], aby ve lhůtě 20 dnů od doručení výzvy, aby předloženou žádost, doplnil o opravenou projektovou dokumentaci v návaznosti na předložené posouzení štítové stěny, kterou vypracovala autorizovaná osoba pro požární bezpečnost tak, aby nová část požární obvodové stěny vyhověla požární odolnosti. Dále v projektu stavby upřesnit navržená část požární štítové stěny ….. 10 mezi rodinným domkem byla či bude realizována v celé délce obvodové stěny rodinného domu či pouze v navržené délce po stávající komín a současně zdůvodnit. Doplnění z [datum] ze strany stavebníka, následuje doplňující výzva [datum] ze strany správního orgánu, kdy touto výzvou vyzývá, to je třetí výzva, kterou vyzývá stavebníka [jméno FO] [právnická osoba] [adresa], aby z důvodu nesouladu navrhovaného posouzení ředitele stěny mezi rodinným domem č.p. [Anonymizováno] a rodinným domem č.p. [Anonymizováno], který vypracovala autorizovaná osoba pro požární bezpečnost [jméno FO]. [jméno FO] a Vámi předloženého doplňku ze dne II/2018, které Stavební úřad obdržel dne [datum] od projektanta pro pozemní stavby nutno toto navrhované řešení, které odlišné od posouzení štítové stěny ze dne [datum] odsouhlasit s [jméno FO]. Dále dle výše uvedeného posouzení požárních specialistů má být provedena nová část požární štítule bodové stěny mezi rodinným domem [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Stavební úřad předpokládá, že proto požární stěna má být po celé délce obvodové stěny, pořád je zapotřebí upřesnit, případně takto navrhl řešení odsouhlasit požárním specialistou. Právní zástupkyně žalobkyně tímto dokládá, že Stavební úřad několik let neustále vyzýval, přitom měl řízení zkoncentrovat a případně řízení zastavit a doplnění na základě této výzvy, toto bylo doplněno [datum]. Právní zástupce žalované k tomu uvádí, že na základě teda této doplňující výzvy byla založena úplně jiná projektová dokumentace, takže tyto výzvy dávaly smysl. Žádost žadatelky o zaslání informace z [datum], je to teda žádost, která byla doručena, žádost žalobkyně doručena úřadu, jak vyplývá z razítka dne [datum] a [datum], kdy žalobkyně žádá o sdělení stavu řízení. Výzva [datum], kdy ze strany [právnická osoba] byla zaslána žalobkyni další výzva, zkompletovat projektovou dokumentaci. Přiložená opravená projektová dokumentace z [Anonymizováno] neobsahuje výkresovou část stávajícího stavu, průvodní správu, souhrnnou technickou správu, výkres číslo [hodnota], navrhovaná štítová stěna mezi rodinným domkem 100 a 99 nebyla posouzena autorizovanou osobou. Dále oplechování navržené štítové stěny zasahuje nad pozemek jiného vlastníka. Právní zástupkyně žalované uvádí, že nepochybně zde došlo k průtahům, když přepracovaná dokumentace byla doručena [datum] a výzva k doplnění této dokumentace byla až [datum]. Uznává dílčí průtah. Právní zástupce žalované poukazuje na svoje vyjádření, kdy uvádí, že k dílčím průtahům došlo v tom prvním stupni, u Krajského úřadu nikoliv a odůvodňuje to i složitostí věci. Oznámení [datum] až dne [datum], umožnil, bylo nařízeno jednání na místě samém a umožnila ten přístup. [jméno FO] úřad v roce 2018 řekl, že při té prohlídce prostor musí být všichni účastníci řízení a tento úkon nařídil Stavební úřad až na [datum]. Z této výzvy [datum] vyplývá, že stavebník [jméno FO] má doplnit nejpozději do 45 dnů, doložit opravenou projektovou dokumentaci odsouhlasenou autorizovanou osobou. Souhlas majitelky společného obvodové zdi, kterou je [jméno FO]. [jméno FO] z důvodu, že navržená požární štítová stěna bude realizována na této společné stěně. Nebude-li nedostatek žádosti ve stanovené lhůtě odstraněn, bude řízení o žádosti na dodatečné povolení předmětné změny stavby v souladu § 66 odstavec 1 písmeno c) správního řádu zastaveno. Až zde přistoupil Stavební úřad ke koncentraci s poučením o zastavení řízení. Dle názoru právní zástupkyně žalobkyně správně měl zkoncentrovat již dříve, respektive před několika lety. Žádost ze [datum], kdy stavebník žádal o prodloužení lhůty. Důvodem momentální pracovní vytíženost autorizovaných osob. Žádost, žádám Vás tímto prodloužení lhůty k dodání požárně bezpečnostního řešení půdního prostoru rodinného domku [Anonymizováno] v návaznosti na rodinný domek [Anonymizováno] a podepsán autorizovaný technik pro pozemní stavitelství. Na to Stavební úřad reagoval, takže z výzvy ze dne [Anonymizováno]. [právnická osoba] v Uherském [adresa] vyzýval žalobkyni, aby sdělila, do kdy předloží doklady. Na to stavebník reagoval podání z [datum], kde bylo upřesněno, že dodá do [datum]. Na to následovalo usnesení o prodloužení lhůty z [datum], kdy [právnická osoba] souhlasil, prodloužil lhůtu k dodání požadovaných dokladů v termínu do [datum]. Dále stavebnice [datum] žádala o další prodloužení lhůty o 60 dnů a na to navazovalo usnesení o zastavení řízení číslo [Anonymizováno] a bylo [datum] a z odůvodnění tedy vyplývá, že to bylo z důvodu nedoložení dokladů, podkladů ve stanovené lhůtě, právní moci tohoto rozhodnutí nabylo [datum]. Ze správního spisu je zřejmé , že kromě dalších skutečností vyplynulo, že řízení začalo [datum] byla ta první fáze ukončena [datum] pravomocným usnesením o zastavení řízení, následně pokračovalo toto řízení a rozhodnuto ve věci však bylo až [datum], pod č.j. [č. účtu], rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a stalo se vykonatelným. Z listin z navazujícího řízení ze spisu sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že další řízení probíhalo na základě upravené projektové dokumentace. A předmětem bylo i okno nebo zmenšení okna. Takže dle tvrzení žalované se jedná o jiné řízení. (Právní zástupkyně žalobkyně uvádí, že pozastavení řízení vlastně se jedna byla podána pouze nová žádost podání nebo to je žádost, dodatečné povolení stavby číslo [hodnota] ze [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno], kde bylo uvedeno, že základní údaje, jedná se o provedení nástavby rodinného domu č.p. [Anonymizováno] spočívající v provedení nadezdívky, včetně provedení položení betonového věnce, v podstatě totéž, předmět úpravy i modernizace instalací, vlastně předmět je totožný, pouze navíc v tomto řízení je přidáno rozšíření stavebního povolení o výměnu okenního otvoru.) Součástí této žádosti, dodatečné provedení stavby, žadatelka přiložila průvodní dopis k žádosti o dodatečné stavební povolení a výslovně uvádí „Tato žádost přitom navazuje na mou již jednou podanou žádost řízení vedeného sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu], přičemž na toto řízení si dovoluje taktéž odkázat. Předkládaná projektová dokumentace je upravena dle výzvy ze dne [datum], evidovaná pod Vaším [Anonymizováno]. (Právní zástupce žalované uvádí, že vlastně se jednalo o novou žádost, nejednalo se o žádnou marginálii, o žádnou retuš, byl to zásah do konstrukce, bylo k tomu potřeba nové dokumentace, vydání nového stavebního povolení. ) (Právní zástupce žalované odkazuje na oznámení o zahájení řízení ze dne [datum] a doručenka byla doručena do datovky [datum], takže tímto dokládá, že žalobkyně nevěděla o tom řízení asi dva měsíce, ale podle judikatury je zásadní, nikoliv to, kdy nejdřív zahájeno, ale kdy se účastník o tom skutečně dozví, aby neměl nejistotu o tom, že žalobkyně o tomto věděla dříve, tak je to nutno ve strany žalobkyně prokázat.) Výzva k přerušení jednání, na kterou navazuje usnesení o přerušení řízení z důvodu doložení požárně bezpečnostního řešení. Výzva k doplnění, kdy byl stavebník vyzván, aby dodal údaje a podklady opravené, požárně bezpečnostní řešení vypracované, upravil projektovou dokumentaci a byla mu poskytnuta lhůta 30 dnů. Z tohoto spisu, je to žádost o prodloužení lhůty, kdy [jméno FO] žádá o prodloužení lhůty od 30 dnů k doplnění podkladů. Došlo úřadu v [Anonymizováno] [adresa]. [Anonymizováno]. Žádost o prodloužení lhůty [jméno FO] je [jméno FO] z listina, listina číslo devět a je to z [Anonymizováno]. Stavební úřad sděluje účastníkům, aby se seznámili s podklady a aby se před vydáním rozhodnutí ve věci vyjádřili k podkladům. Podruhé byla výzva zaslána [Anonymizováno] . Úřad poslal dvakrát výzvu k seznámení se s podklady a v tom prvním to byla lhůta 12 dnů ve výzvě [Anonymizováno]. A potom v druhé výzvě [Anonymizováno], to byla lhůta pět dnů. Dne [datum] stavební úřad vydal rozhodnutí o dodatečném povolení změny stavby. Odvolání z [datum] a odůvodnění odvolání je ze [Anonymizováno]. Usnesení o žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti, takže k opatření proti nečinnosti vydal Krajský úřad usnesení k žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti a tomuto návrhu nevyhověl a rozhodnutí je [datum]. Výzva k doplnění odvolání. Odvolání doplněno [datum], opatření - následně Stavební úřad vyrozuměl opatřením ze dne [Anonymizováno] účastníky řízení o podaném odvolání. Je to vyrozumění, listina číslo [hodnota]. Písemnost z [Anonymizováno], kdy předal spisový materiál odvolacímu orgánu. [adresa], [Anonymizováno] rozhodnutí nadřízeného orgánu Krajského úřadu Zlínského kraje, který odvolání vyhověl a to dodatečné povolení stavby zrušil a rozhodnutí nabylo právní moci [Anonymizováno], je to z listiny číslo listu 25 vyplývá, že rozhodnutí nabylo právní moci [Anonymizováno], takže listina z listiny číslo 25 vyplývá, že došlo k vrácení správního spisu Stavebnímu úřadu prvého stupně a právní moci, nabylo to rozhodnutí o zrušení [Anonymizováno][Anonymizováno] Další listiny jsou prováděny z pokračujícího spisu [Anonymizováno] s názvem Nové projednání žádosti o dodatečné povolení stavby z listiny číslo 1 vyplývá, že bylo konstatováno vrácení spisu a je to [Anonymizováno]. Z listiny ze dne [Anonymizováno]. Výzva stavebníků, aby doložil nejpozději do 30 dnů o doručení výzvy doplňující podklady, [Anonymizováno] projektovou dokumentaci byl vyzván stavebník, paní [jméno FO], Městským úřadem [adresa], aby dala projektovou dokumentaci do souladu s požárně bezpečnostním řešením. Z tohoto vyplývá, že paní [jméno FO] byla vyzvána, aby doložila souladnou projektovou dokumentaci s požárně bezpečnostním řešením stavby, protože mezitím byly nějaké rozdíly, nesrovnalosti a to z [datum], důkaz číslo doby dvě, byla jí poskytnuta lhůta 30 dnů, bylo vydáno usnesení o přerušení řízení. Pak následuje důkaz číslo [hodnota] a to je žádost o prodloužení lhůty ze strany stavebníka, tedy paní [jméno FO], a to je ze [datum]. Důkaz číslo [hodnota], usnesení o prodloužení lhůty Stavebního úřadu do [datum], nabylo právní moci [Anonymizováno] Důkaz číslo [hodnota], závazné stanovisko orgánu územního plánování, protože jednou z námitek toho odvolání bylo, oprava protokolace důkaz číslo tedy 4, je usnesení o prodloužení lhůty. Závazné stanovisko z [Anonymizováno], stanovisko Úřadu pro územní plánování jako kladné stanovisko. Přípis z [Anonymizováno]. Stavební úřad oznamuje účastníkům projednání žádosti, svolával ústní jednání k projednání žádosti na [Anonymizováno]. Důkaz číslo [hodnota], protokol o ústním jednání ze dne [datum], bylo konstatováno, že byl přítomen pan [jméno FO], který pro stavebníka zpracovával požárně bezpečnostní řešení. Následuje listina o dodatečném povolení stavby číslo [Anonymizováno], které nabylo právní moci [datum].

6. Z provedeného dokazování soud zjistil, že nepřiměřená délka řízení spočívá v tom, že [datum] byla podána první žádost o dodatečné povolení stavby, pak proběhlo řízení o odstranění stavby, stavba byla dodatečně povolená až v roce [Anonymizováno]. Řízení bylo zahájeno žádostí o dodatečné povolení stavby [datum]. Pod spisovou značkou [č. účtu]. Dne [Anonymizováno] bylo to řízení skončeno usnesením o zastavení řízení a nabylo právní moci [Anonymizováno]. Žalobkyně se dozvěděla o tom [datum], vzhledem k tomu, že se nepodařilo dohledat doručenku, tak to mohlo být nejdříve samotným vydáním toho oznámení [datum]. A k tomu právní zástupkyně žalobkyně namítá, že o tom věděla žalobkyně už od počátku, protože věděla, že tam probíhá neoprávněná stavba, dávala podnět. Právní zástupce žalované k tomu doplňuje, že sice žalobkyně věděla, že tam probíhá nějaká neoprávněná činnost, ale o samotném zahájení toho správního řízení byla informována nejdříve [datum], tedy o půl roku později. Potom došlo k zastavení tohoto řízení [datum], byla vyznačena právní moc a poté [Anonymizováno] paní [jméno FO] podala totožnou žádost, novou žádost o dodatečné povolení stavby. nová žádost byla jiná, nebyla totožná, byl tam návrh na změnu okna a z toho se dovozuje, že šlo o jiné řízení, o jiné samostatné řízení. Žádost o odškodnění adresovaná [Anonymizováno] z [datum], žádost o přiměřené zadostiučinění ,vyjádření [Anonymizováno] je z [datum]. Jedná se o žádost žalobkyně o odškodnění z [datum]. Přiložená doručenka [datum], doručeno ministerstvu. Vyjádření [Anonymizováno], č.j. [č. účtu]–[Anonymizováno] z [datum], kterým bylo konstatováno porušení práva na přiměřenou délku řízení a rovněž došlo k omluvě žalobkyni. Právní zástupce žalované zaslal shrnutý chronologický postup ve správním řízení. Tento skutkový děj je mezi účastníky nesporný, potvrzuje to i právní zástupkyně žalobkyně a vyplývá to, odráží se to i v provedeném dokazování správními spisy. Doručenka o doručení vyjádření [Anonymizováno] paní žalobkyni a to ze dne [datum] do datové schránky.

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci. Podle § 1 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdškZ“), stát a územní celky v samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 5 citovaného zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 citovaného zákona se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 se v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním skutkovým okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 32 odst. 3 citovaného zákona, nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 14 odst. 1 výše citovaného zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 3 stejného ustanovení je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Co se celkové doby řízení týče, právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzovaná jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení do skončení navazujícího soudního řízení uplynula doba zjevně nepřiměřená složitosti věci. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci, je Ministerstvo dopravy podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 6 OdškZ. Soud na tomto místě konstatuje, že byla splněna podmínka předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a žaloba byla podána u soudu včas. Soud se dále zabýval otázkou, zda se na tento případ aplikuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“). Ačkoli se tento článek Úmluvy týká trestního obvinění, judikatura dovodila, že se tím myslí i obvinění z přestupku, tedy na řízení o přestupku je potřeba vztáhnout tuto Úmluvu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1273/2016). Soud má tedy za to, že čl. 6 odst. 1 Úmluvy je jednoznačně aplikovatelný. Dojde-li tedy v řízení k porušení základního práva nebo svobody, je třeba vycházet z vyvratitelné domněnky, že tím došlo ke vzniku nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, což se vztahuje na celkovou délku řízení, a nikoliv pouze na jednotlivé průtahy. Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu s judikaturou Ústavního soudu (viz např. nález ÚS ze dne 14. října 2020, sp. zn. II. ÚS 570/20) posuzuje jako řízení jediné, neboť jejich předmětem bylo rozhodování ve věci základního práva žalobce na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a žalobce měl tak právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě.S ohledem na § 13 OdpŠk je tak třeba na posouzení přiměřenosti délky řízení a případnou satisfakci při porušení práva na jeho přiměřenou délku aplikovat stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 uveřejněné pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Co se celkové doby řízení týče, právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzovaná jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení do skončení navazujícího soudního řízení uplynula doba zjevně nepřiměřená složitosti věci. Soud zejména vyšel z nesporného skutkového stavu, který vylíčila žalobkyně v žalobě i žalovaný v odpovědi na uplatnění nemajetkové újmy. Soud posuzoval řízení jako nepřiměřeně dlouhé a dále zohlednil jednotlivá kritéria dle ust. § 31 a odst. 3 odpšk. Délka řízení – stavební úřad pod sp.zn. [č. účtu] v rámci daného řízení rozhodoval jednou a podl sp. zn. 7929/2021 rozhodoval dvakrát, kdy předmětnou stavbu, resp. její změnu vždy dodatečně povolil, krajský úřad jako odvolací správní orgán však dodatečně povolení předmětné stavby dvakrát zrušil a věc vrátil k novému projednání. Jak je výše uvedeno, poprvé byla stavba dodatečně povolena rozhodnutím stavebního úřadu ze dne [Anonymizováno], které bylo na základě odvolání žadatelky rozhodnutím krajského úřadu zrušeno a věc byla vrácena k novému projednání. Stavební úřad tedy pokračoval v řízení a s ohledem na nedoložení požadovaných podkladů pro řádné posouzení předmětné stavby řízení pod sp. zn. [č. účtu] usnesením ze dne [Anonymizováno] pravomocně zastavil. V rámci řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na základě nové žádosti ze dne [Anonymizováno], jejímž předmětem byla stavba nově označená Nástavba a stavební úpravy rodinného domu č.p. [Anonymizováno], vydal stavební úřad dne [Anonymizováno] nové rozhodnutí, kterým předmětnou stavbu dodatečně povolil. Na základě odvolání žadatelky, však bylo rozhodnutí stavebního úřadu krajským úřadem zrušeno věc vrácena k novému projednání. Stavební úřad tedy pokračoval v řízení, které ukončil vydáním dodatečného povolení stavby ze dne [Anonymizováno]. V tomto případě nebylo odvolání žadatelky proti tomuto rozhodnutí stavebního úřadu podáno. Co se týče průběhu řízení před správními orgány, je třeba konstatovat, že řízení o dodatečném povolení stavby provázely dílčí průtahy, které však byly zejména na straně stavebníka, který nepředložil stavebnímu úřadu bezvadnou žádost o dodatečném povolení stavby, stavební úřad byl tak nucen opakovaně vyzývat stavebníka k jejímu doplnění, stanovit stavebníkovi dostatečně dlouhou dobu k jejímu doplnění a současně řízení ve věci usnesením přerušit, jak je uvedeno výše. Nicméně ze strany nadřízeného správního orgánu nebylo přijato opatření proti nečinnosti a stavební úřad po celou dobu činil úkony ve lhůtách přiměřených okolnostem daného případu, projevení dopadů nouzového stavu. Soud musí zdůraznit, že žadatelka coby vlastník sousedního rodinného domu čp. [Anonymizováno] nebyla v postavení stavebníka ale vedlejšího účastníka řízení, jehož práva mohla být správním řízením přímo dotčena. Rozhodnutí stavebního úřadu o dodatečném povolení stavby byla opakovaně rušena nadřízeným orgánem stavebního úřadu. V odvolacím řízení prodlevy nebyly. V daném případě bylo řízení o dodatečném povolení stavby vedeno z důvodu nerespektování zákona ze strany stavebníka, který prováděl změnu stavby bez jakéhokoliv opatření stavebního úřadu. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že byť se obě stavební řízení týkají částečně stejného předmětu , bylo řízení o žádosti stavebníka ze dne [Anonymizováno] usnesením stavebního úřadu ze dne [Anonymizováno] zastaveno. Proti rozhodnutí o zastavení řízení nebylo ze strany žadatelky podáno odvolání a rozhodnutí tak nabylo právní moci dne [Anonymizováno]. Jak rovněž vyplývá ze spisu dne [Anonymizováno] byla podána stavebníkem nová žádost o dodatečné povolení stavby a to s novým označením předmětu žádosti. Jak je výše uvedeno, až dne [Anonymizováno] bylo zahájeno řízení vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]. Nemajetková újma, která žadatelce mohla případně vzniknout může spočívat pouze v nejistotě z výsledku řízení. Žadatelka nebyla stavebníkem ani hlavním účastníkem řízení dle § 27 odst. 1 správního řádu posuzovaného řízení o dodatečném povolení stavby. Nutno podotknout, že žadatelka v rámci řízení o dodatečném povolení stavby nepodala odvolání proti usnesení stavebního úřadu o zastavení řízení a ani odvolání proti usnesení o přerušení řízení ve věci. Soud za daných okolností neshledává nejistotu z výsledku řízení takové intenzity, že by byla způsobilá pro vznik nemajetkové újmy za výše popsané situace. Řízení ve věci dodatečného povolení změny stavby, bylo zahájeno až podáním žádosti o dodatečné povolení stavebníkem. Nelze tak mít žadatelem tvrzenou nemajetkovou újmu v příčinné souvislosti s postupem stavebního úřadu.

8. Při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z abstraktní předem dané délky Při posuzování přiměřenosti délky řízení není možné vycházet z nějaké abstraktní, předem dané délky řízení, která by z pohledu zákona č. 82/1998Sb. mohla být pokládána za přiměřenou, ale je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem daného případu. Při posuzování přiměřenosti délky řízení je třeba vždy vycházet z celkové délky řízení, a nikoliv jen z délky jednotlivých průtahů ve smyslu období nečinnosti. K porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 77/2016 ze dne 04.07.2016). Je tedy nezbytné zohlednit složitost případu, chování poškozeného, postup příslušných orgánů a význam předmětu řízení pro poškozeného.

9. Co se týče složitosti případu, nelze souhlasit se žadatelkou, že řízení nebylo složité. Předně je nutné uvést, že předmětné řízení bylo vedeno na více instancích, neboť kromě prvoinstančního správního orgánu (stavebního úřadu) byla věc posuzována v rámci odvolacího řízení též druhoinstančním správním orgánem (krajským úřadem), to zahrnuje procesní složitost a samotnou složitost projednávané věci - skutkovou či hmotněprávní složitost případu. V tomto směru je třeba vnímat, že s rostoucím počtem instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka řízení. Hledisko počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou pro předložení věci nadřízeným správním orgánům, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Lze uvést, že v případě řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení stavby se obecně jedná o řízení zvláště složité, zejména v daném případě, kdy se jednalo o dodatečné povolení změny stavby spočívající v nástavbě a stavebních úpravách rodinného domu, který má společnou štítovou stěnu s rodinným domem žadatelky, tak aby nebyly nad přiměřenou míru dotčeny její zájmy, jako vlastníka sousední nemovitosti. Stavební úřad se musel vypořádat s námitkami žadatelky, jako účastníka řízení, zajistit potřebné podklady pro své posouzení a konečné rozhodnutí ve věci. Ministerstvo shledalo, že z hlediska skutkové podstaty se jednalo spíše o složitý případ, nejen protože jsou řízení vedená podle stavebního zákona obecně považována za složitá, ale v daném případě byly podány námitky účastníka řízení a následně byla rozhodnutí stavebního úřadu napadena odvoláními účastníka řízení. Dalším kritériem je chování poškozeného, tj. v daném případě žadatelky, přičemž je nutné uvést, že v řízení vystupovala aktivně. V této souvislosti nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že stavebník nepodal bezvadnou žádost, jak je výše uvedeno, o vydání dodatečného povolení stavby, nedoložil k žádosti o vydání dodatečného povolení všechny náležitosti dle stavebního zákona a stavební úřad musel vyzývat stavebníka k doplnění žádosti, což vedlo k zastavení řízení o změně stavby. Následně sám stavebník opět žádal o dodatečné povolení změny sice pod jiným názvem, ale ve své podstatě obsahově shodné, opět žádal o prodloužení lhůty pro doplnění požadovaných podkladů, což bylo důvodem pro opětovné přerušení řízení o dodatečném povolení stavby. Celkové chování žadatelky nemělo na řízení významnější negativní ani pozitivní vliv. Žadatelka sice v průběhu řízení využila svého práva daného správním řádem a požádala nadřízený správní orgán o opatření proti nečinnosti, ale opatření ze strany krajského úřadu nebylo přijato.

10. Co se týče kritéria postupu orgánů veřejné moci, je nutné uvést, že za celou dobu došlo k vydání pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] čtyř usnesení a jednoho rozhodnutí a pod sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] čtyř usnesení a dvou rozhodnutí stavebního úřadu a dvou rozhodnutí nadřízeného správního orgánu o odvolání. Lze konstatovat, že docházelo k dílčím průtahům řízení vedeného správním orgánem, a to ve své podstatě před stavebním úřadem, kdy žádost o dodatečné povolení stavby byla podána stavebníkem dne [datum], a na základě učiněných výzev stavebního úřadu bylo řízení pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] zastaveno dne [datum]. Následně na základě nově podané žádosti s novým označením postupně byla žádost stavebníkem doplňována. Jak však bylo výše popsáno, stavebník provedl změnu stavby bez územního souhlasu a ohlášení stavby, žádost o dodatečné povolení nebyla ze strany stavebníka bezvadná, stavební úřad opakovaně vyzýval stavebníka k jejímu doplnění a řízení usnesením vždy přerušil. Postupné doplňování žádosti o dodatečné povolení stavby, rovněž způsobilo prodlevy ve vyřizování před stavebním úřadem až zastavení řízení ve věci. Teprve na základě opětovné žádosti o dodatečné povolení změny stavby bylo ve věci vydáno rozhodnutí, kterým byla stavba dodatečně povolena.

11. Posledním kritériem je význam řízení pro poškozeného. Dle ustáleného judikaturního názoru jde o nejdůležitější kritérium, neboť zadostiučinění se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší je význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž význam předmětu řízení zahrnuje vše, co bylo pro poškozeného v sázce. Jde o důležité objektivní kritérium a záleží na tom, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Zvýšený význam řízení pro poškozeného se předpokládá u těchto typových řízení, a to trestního řízení, u řízení, jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy, řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění státu. Ve sporu, jež nesplňuje shora uvedená kritéria, povinnost tvrzení i povinnost důkazní ohledně existence okolností, které zvyšují význam předmětu řízení pro poškozeného, „leží“ na poškozeném, a nelze proto bez dalšího vyjít z domněnky, že je význam předmětu řízení pro poškozeného zvyšován, jako je v případě věcí výše příkladmo vyjmenovaných. Význam předmětu řízení je proto třeba vždy hodnotit s přihlédnutím k objektivním okolnostem konkrétního případu, nikoliv subjektivně, z pohledu poškozeného. Žalobkyně je proto v daném případě povinna zvýšený význam předmětu řízení nejenom tvrdit, ale též prokázat. Žalobkyně v žalobě o náhradu škody toliko uvedla, ....že nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené dílce trvání správního řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života, znamenalo pro ni několikaletý stres, stav nejistoty, zda není ohrožen zejména s ohledem na požární bezpečnost jejího rodinného domu.. Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žadatelka v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uvedena a v níž byla udržována. Žalobkyně však nijak nespecifikuje, jaký byl pro ni význam předmětu řízení. Není zřejmé, jak by délka řízení před správními orgány, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žadatelku uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když vystupovala v řízení z pohledu vedlejšího účastníka řízení, nikoliv z pozice stavebníka. Soud má zato, že byl význam nepatrný, neboť žadatelka, jako vlastník rodinného domu čp. [Anonymizováno] neprokázala čím nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života, v čem spatřovala stav nejistoty, když v roce [Anonymizováno] mimo jiné došlo k dohodě mezi stavebníkem a žadatelkou, jak je výše uvedeno. Tomuto závěru nasvědčuje, že řízení o žádosti stavebníka ze dne [datum], vedené pod sp. zn. [Anonymizováno]/ [č. účtu], bylo pravomocným usnesením o zastavení řízení ukončeno, aniž by se žadatelka odvolala. Samotné řízení o dodatečném povolení změny stavby tak nemělo podstatný dopad na požární bezpečnost sousední stavby, což bylo prokázáno v rámci místních šetření na místě stavby. Soud s ohledem na výše uvedené uzavírá, že řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu] a pod sp. zn. [Anonymizováno] včetně navazujícího odvolacího řízení trvající od [datum] do [datum] i při zohlednění dalších kritérií dle § 31a odst. 3 zákona č. 82/1988 Sb., lze považovat za nepřiměřeně dlouhé, a proto je na místě přikročit k posouzení formy a výše zadostiučinění, jež žadateli nutné poskytnout. Účelem institutu zadostiučinění je kompenzace nejistoty, do které byla žadatelka uvržena a v níž byla udržována. Existence nesprávného úředního postupu se neodškodňuje. Kompenzační řízení, resp. poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, je prostředkem reparačním, nikoliv sankčním. Podle ust. § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Peněžitá kompenzace je v citovaném ustanovení označena za způsob zásadně subsidiární, nastupující tehdy, není-li možno vzniklou nemajetkovou újmu nahradit jinak, přičemž dostačujícím prostředkem nápravy by se nejevilo pouhé konstatování porušení práva (srov. P. Vojtek, Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci, komentář, 3. vydání, C.H.BECK, str. 283). Přestože soud dospěl k závěru o nepřiměřené délce řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení změny stavby s ohledem na výše uvedené skutkové okolnosti případu nelze souhlasit s žalobkyní, že by ji za daných okolností vznikla nemajetková újma porušením práv na projednávání věci v přiměřené lhůtě v takové intenzitě, že by odůvodňovala přiznání zadostiučinění v penězích. Soud proto dospělo k závěru, že v daném konkrétním případě je přiměřeným zadostiučiněním konstatování porušení práva, resp. omluva. Konstatování porušení práva, resp. omluva je plnohodnotnou formou zadostiučinění. Co se týče postupu orgánů veřejné moci, byla žádost stavebníkem doplňována opakovaně, žádost o dodatečné povolení stavby nebyla ze strany stavebníka bez vadná. Co se týče významu řízení, jedná se o nejdůležitější kritérium, neboť zadostiučinění se poskytuje za nejistotu spojenou s právním postavením poškozeného, která je tím větší, čím větší význam předmětu řízení pro poškozeného, přičemž význam předmětu řízení zahrnuje, co bylo pro poškozeného v sázce. Jde o důležité objektivní kritérium a záleží na tom, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti zpravidla důležitou součástí života jednotlivce. Zvýšený význam řízení pro poškozeného se předpokládá u těchto typových řízení a to trestního řízení. U řízení jehož předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinné právní vztahy, řízení ve věci osobního stavu a pracovněprávní spory, řízení o poskytnutí různých plnění státu. Ve sporu již nesplňuje shora uvedená kritéria. Povinnost tvrzení je povinnost důkazní. Ohledně existence okolností, které zvyšují význam předmětu řízení pro poškozeného leží na poškozeném a nelze proto bez dalšího vyjít z domněnky, že je význam předmětů řízení pro poškozeného zvyšován, jako je v případě věcí výše příklad vyjmenovaných. Význam předmětu řízení je proto třeba vždy hodnotit s přihlédnutím k objektivním okolnostem konkrétního případu, nikoliv subjektivně z pohledu poškozeného. Žadatelka je proto v daném případě povinna zvýšený význam předmětu řízení nejenom tvrdit, ale též prokázat. Žadatelka toliko uvedla, že nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce trvání správního řízení měl dopad do její majetkové sféry, do pohody bydlení a rodinného života. Znamenalo pro ni několikaletý stres, stav nejistoty, zda není ohrožen zejména s ohledem na požární bezpečnost jejího rodinného domu. Z podání žadatelky i provedených listinných důkazů soud neshledal, že by význam řízení pro žadatelku byl takový, aby mohlo být přiznáno zadostiučinění v požadované výši. Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byla žalobkyně v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uvedená a v níž byla udržována. Žalobkyně nijak nespecifikuje, jaký byl pro ni význam předmětu řízení. Není zřejmé, jak by délka řízení před správními orgány, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žadatelkou uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když vystupovala v řízení z pohledu vedlejšího účastníka řízení, nikoliv z pozice stavebníka. Z pohledu ministerstva byl význam nepatrný, neboť žadatelka jako vlastník rodinného domu č.p. 99 neprokázala, v čem nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce měl dopad do její majetkové sféry, do pohody, bydlení a rodinného života, v čem spatřovala stav nejistoty, když v roce 2022 mimo jiné došlo k dohodě mezi stavebníkem a žalobkyní jak je výše uvedeno. Řízení o žádosti ze dne [datum] vedené pod sp. zn. [č. účtu] bylo pravomocným usnesením o zastavení řízení ukončeno, aniž by se žadatelka odvolala. Samotné řízení o dodatečné povolení změny stavby tak nemělo podstatný dopad na požární bezpečnost sousední stavby, což bylo prokázáno v rámci místních šetření na místě stavby. Soud dospěl k závěru, že konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě je dostačujícím odškodněním a žalobu v celém rozsahu zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované , jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhl. č. 254/2015 Sb. náleží částka [částka] za každý úkon, dle § 2 odst. 3 uvedené vyhl ( vyjádření k žalobě , 2x účast na jednání před soudem) celkem [částka].

Poučení