23 C 394/2020- 66

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Křiváčkem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím představující náhradu škody způsobenou jí žalovaným, a to v podobě ušlého pojistného plnění. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel zprostředkoval na základě pokynů žalobkyně uvedených v záznamu z jednání ze dne [datum] uzavření pojistné smlouvy s [právnická osoba] (dále jen jako„ pojišťovna“). Žalobkyně požadovala sjednat mj. pojištění pracovní neschopnosti v důsledku úrazu, a to ve výši [částka] od 29. dne pracovní neschopnosti. Dne [datum] utrpěla žalobkyně úraz (s dobou léčení do [datum], tj. 55 dnů), ale byla jí vyplacena jen částka [částka] coby denní odškodné po dobu trvání léčení úrazu. V souvislosti s pracovní neschopností žádné pojistné plnění neobdržela, neboť to i přes její výslovný pokyn nebylo v pojistné smlouvě sjednáno. Žalobkyně proto opakovaně kontaktovala žalovaného se žádostí o sjednání nápravy, ale ten byl nekontaktní a nápravu neprovedl. Kontaktovala ho v září 2018, poté, co se jí stal tento první úraz a ona zjistila, že pojistná smlouva se na pojištění pracovní neschopnosti pro případ úrazu nevztahuje. Následně dne [datum] utrpěla žalobkyně druhý úraz, v důsledku něhož byla v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. S ohledem na to, že i přes pokyn žalobkyně a dále přes její opakované urgence nezahrnul žalovaný do pojistné smlouvy i pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, způsobil žalobkyni škodu spočívající v rozdílu mezi plněním, jež žalobkyně z pojistné smlouvy obdržela, a plněním, jež by obdržela, pokud by součástí pojištění bylo i pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, kdy tento rozdíl, a tedy vzniklá škoda, činí [částka] (74 dnů neschopnosti od 29. dne pracovní neschopnosti x [částka]). Předmětem žaloby tak bylo ušlé pojistné plnění z druhého úrazu. Svůj nárok dovozuje z ustanovení § 21 odst. 1 a 3 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných smluv ve znění účinném do 30.11.2018, potažmo dle § 71 a 72 zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění. V průběhu řízení, s ohledem na tvrzení žalovaného, že v rozhodné době, kdy jej měla žalobkyně urgovat ke sjednání nápravy, již nebyl pojišťovacím zprostředkovatelem, se žalobkyně dovolávala obecné odpovědnosti žalovaného za škodu dle § 2909 a § 2950 občanského zákoníku. To, že by jí bylo ze strany žalovaného sděleno, že přestal vykonávat činnost pojišťovacího zprostředkovatele nebo že by ji odkázal na společnost [právnická osoba], žalobkyně popřela. Ani samotná pojistná smlouva jí pak nebyla dle žalobkyně žalovaným předána.

2. Žalovaný nárok žalobkyně ani z části neuznal. Dle žalovaného při jednání v prosinci 2017, kdy prováděl zprostředkovatelskou činnost, zastropovala žalobkyně maximální výši pojistného na [částka] měsíčně, kterou byla ochotna hradit. Předmětem pojištění mělo být pokrytí rizik v případě pracovní neschopnosti vlivem nemoci a také v případě úrazu, trvalých následků úrazu nebo smrti. Výše měsíční úhrady pojistného je přímo úměrná výhodnosti takového pojištění. Žalobkyni bylo předloženo několik návrhů s různou kombinací. Výše měsíční úhrady za taková pojištění ale neodpovídala finančním představám žalobkyně. Nakonec žalobkyně zvolila variantu, kdy je denní dávka odškodného pro případ úrazu vyplácena hned od prvního dne ve výši dle tabulkových hodnot stanovených pojišťovnou dle vážnosti úrazu. Předmětnou pojistkou byla sjednána kombinace pojištění pracovní neschopnosti vlivem nemoci od 29. dne a k tomu sjednáno jako doplňkové pojištění pro případ úrazu 500 Kč/den denní odškodné. Dále bylo sjednáno pojištění trvalých následků a smrti. Měsíční částka přesáhla [částka], ale bylo to žalobkyní odsouhlaseno. Pojištění tak bylo vyhotoveno a sjednáno plně dle požadavků žalobkyně a k její spokojenosti. Pojištění bez připomínek odsouhlasila a podpisem stvrdila své přání takové pojištění uzavřít. V červnu 2018 žalovaný svou činnost utlumil a rozhodl se v činnosti poradce nepokračovat. Od [datum] se stal zaměstnancem a činnost vázaného finančního poradce přestal vykonávat, což žalobkyni sdělil, když jí byl přibližně v září 2018 telefonicky kontaktován. Sdělil jí, že činnost pojišťovacího zprostředkovatele již nevykonává a žalobkyně má možnost upravit smlouvu přímo na pojišťovně sama, a doplnil, že popř. měla možnost požádat [právnická osoba] finance o nové řešení.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

4. Na základě nabídky [číslo] ze dne [datum] byla dne [datum] vystavena pojišťovnou pojistka - [anonymizována tři slova] [číslo]. Pojistníkem i pojištěnou osobou byla žalobkyně, obmyšleným v případě smrti [jméno] [příjmení], předběžné krytí bylo sjednáno od [datum] do [datum], pojištění začalo [datum] a mělo skončit [datum]. Celkové měsíční pojistné bylo sjednáno na [částka] měsíčně. Pojištění úrazu (kromě případů invalidity) bylo sjednáno formou denního odškodného – úraz, min. doba léčení 8 dnů s pojistným plněním 500 Kč/den. Pojištění pracovní neschopnosti bylo sjednáno z důvodu nemoci s plněním od 29. dne [částka] Kč/den, a to navíc s vyloučením diagnózy onemocnění dýchacího ústrojí. Pojištění pracovní neschopnosti pro případ úrazu tak dle pojistky v pojistné smlouvě sjednáno nebylo. (Zjištěno z opravného výtisku pojistky – [anonymizována tři slova] [číslo] včetně informace o splatnosti a platbě pojistného na č.l. 42-45)

5. Uzavření pojistné smlouvy předcházelo jednání mezi účastníky, o němž byl dne [datum] pořízen záznam podepsaný oběma účastníky. Záznam má hlavičku s logem [anonymizována dvě slova] a žalovaný jakožto zprostředkovatel je hned v úvodu uveden s poznámkou„ podřízený pojišťovací zprostředkovatel“. Na druhé straně záznamu v sekci„ informace“ je z kraje uvedeno: Podřízený pojišťovací zprostředkovatel jedná jménem a na účet pojišťovacího agenta [právnická osoba] (...). Uvedený záznam obsahuje 8 pojištěných rizik: smrt z jakýchkoliv příčin, vážné choroby, invalidita 3. st. z jakýchkoliv příčin, invalidita 2. st. z jakýchkoliv příčin, invalidita 1. st. z jakýchkoliv příčin, trvalé následky úrazu, odškodné za léčení úrazu a pracovní neschopnost. Pouze z posledně uvedeného pojištěného rizika není uvedena, nebo z něj bezprostředně nevyplývá, příčina. U tohoto rizika je pak uvedena výše plnění: [částka] s plněním od 29. dne, nezpětně na 10 let. Pojistné je předjednáno ve výši [částka] měsíčně u produktu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] od [právnická osoba] Z tohoto záznamu dle přesvědčení soudu přímo nevyplývá, že by požadavkem žalobkyně bylo sjednat přímo pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu. V kolonce„ Důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučen pro výběr daného produktu“ se z podstatného obsahu uvádí jen: Nabízené pojištění je současně náhradou obdobného původního pojištění. Důvody náhrady: Minulá smlouva neumožňovala klientovi pojištění pracovní neschopnosti bez dokazovaní příjmů na [částka] od 29. dne. Dále si klient přál lepší progresi u trvalých následků. [příjmení] výhodnost smlouvy. (Zjištěno ze záznamu z jednání ze dne [datum] na č.l. 6)

6. Dne [datum] utrpěla žalobkyně úraz (pohmoždění krajiny krční, hrudní, bederní, sakrální a kostrče těžšího stupně) s dobou léčení 55 dnů (do [datum]). V souvislosti s tímto úrazem bylo žalobkyni pojišťovnou přiznáno pojistné plnění ve výši [částka] (za 21 dnů jako maximální dobu léčení pro předmětnou diagnózu dle oceňovací tabulky pojišťovny x 500 Kč/den). Oznámení o výsledku šetření pojistné události je datováno dnem [datum]. V oznámení o výsledku šetření bylo uvedeno: Za doloženou neschopnost pojistné plnění nelze poskytnout, jelikož na Vaší pojistné smlouvě nemáte sjednáno připojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu. (Zjištěno z oznámení o výsledku šetření pojistné události [číslo] ze dne [datum] na č.l. 5)

7. Mezi účastníky bylo označeno za nesporné, že žalobkyně kontaktovala žalovaného o potřebě úpravy pojistné smlouvy, poté, co zjistila, že pojistná smlouva se nevztahuje na pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, v září roku 2018.

8. Dne [datum] utrpěla žalobkyně další úraz (podvrtnutí hlezenního, Lisfrancova nebo Chopartova kloubu bez pevné fixace) s dobou léčení 102 dnů (do [datum]). V souvislosti s tímto úrazem bylo žalobkyni pojišťovnou přiznáno pojistné plnění ve výši [částka] (za 10 dnů jako maximální dobu léčení pro předmětnou diagnózu dle oceňovací tabulky pojišťovny x 500 Kč/den. Oznámení o výsledku šetření pojistné události je datováno dnem [datum]. V oznámení o výsledku šetření bylo uvedeno: Připojištění pracovní neschopnosti – úraz nemáte na pojistné smlouvě sjednáno. (Zjištěno z oznámení o výsledku šetření pojistné události [číslo] ze dne [datum] na č.l. 7)

9. Žalovaný doložil, že v období září až prosince 2018 byl zaměstnancem společnosti [právnická osoba], a to potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň z těchto příjmů a daňovém zvýhodnění (na č.l. 17).

10. Žalobkyně pak jako důkaz předložila fotografie obrazovky mobilního telefonu s sms komunikací účastníků. První ze zpráv je datována dnem [datum], kde žalovaný píše žalobkyni: Dobrý den. Pan [anonymizováno] by to měl mít na e-mailu. Kdyby cokoliv, tak volejte. Přeji hezký den. [celé jméno žalovaného]. Žalobkyně tentýž den odpovídá: Moc Vám děkuji. Následující komunikace je datována až od 2.11.2018 a pokračuje i v měsíci prosinci 2018 a lednu 2019. Žalovaný na zprávy žalobkyně příliš nereaguje (alespoň formou sms), nicméně sms komunikace naznačuje, že mezi účastníky probíhaly i telefonické hovory, neboť mezi některými zprávami neexistuje časově ani obsahově relevantní návaznost. Z této sms komunikace nevyplývá žádná konkrétní informace podstatná pro toto řízení, snad jen dokládá určitou komunikaci mezi účastníky v předmětném období měsíce září 2018.

11. K tvrzení žalovaného (zmíněného zřejmě při prvním jednání), že v případě sjednání připojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu by bylo pojistné příliš vysoké, nad rámec požadavku žalobkyně, žalobkyně předložila e-mailovou komunikaci s [anonymizována dvě slova] (jakožto právní nástupkyní [právnická osoba] v důsledku fúze sloučením), dle níž by minimální pojistné při požadovaném rozsahu s připojištěním úrazu k pracovní neschopnosti činilo [částka], tj. jen o [částka] měsíčně. (Zjištěno z emailové komunikace zástupkyně žalobkyně s pracovnicí [právnická osoba] ze dne [datum] na č.l. 57) Ve své výpovědi ovšem žalobkyně uvedla, že předmětnou pojistnou smlouvu musela vypovědět a za novou pojistku platí už [částka] měsíčně.

12. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že kontakt na žalovaného získala prostřednictvím telemarketingu, ozvali se jí sami, že se jim podívají na pojistky (soud dovozuje, že z call centra pro [právnická osoba] finance, nikoliv, že by žalobkyni kontaktoval přímo žalovaný). Začalo to pojištěním bytu a pak předložili i další pojistky k revizi. Při sjednávání předmětné pojistné smlouvy žalobkyně žalovanému jasně řekla, že je zaměstnankyní, a tudíž potřebuje, aby jí byla hrazena neschopenka, zkrátka z jakéhokoliv důvodu, přesáhne-li pracovní neschopnost měsíc. O tom, že by žalovaný pracoval pro nějakou společnost, žalobkyně údajně nevěděla, jednala pouze s ním. Žalobkyně následně nechápala, proč v dokumentech neměla zaškrtnutý ten jeden čtvereček, což jí ukázali až na pojišťovně, když se pídila po důvodech nižšího plnění. O tom, že nemá sjednáno pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, se dozvěděla v září 2018 a pak se jí stal další úraz. Mezitím se snažila spojit se žalovaným, aby jí smlouvu upravil. Nikdy se přitom nevyjádřil tak, že už pojistky nedělá nebo že by jí doporučil někoho jiného. Několikrát ho uháněla, měli sjednanou schůzku, šlo vždy o soboty. V prvním případě se žalovaný nedostavil a telefon měl vypnutý. Takhle to proběhlo třikrát. Snažila se mu dovolat, psala mu sms, na které kolikrát ani neodpověděl. Věc pak vyřešila s jiným makléřem, který zajistil jinou smlouvu, tu předchozí musela vypovědět. Ta nová pojistka už ale stojí [částka]. Ve snaze soudu zjistit, jakým způsobem byla předmětná pojistná smlouva uzavřena, žalobkyně vypověděla, že měla k dispozici jen návrh smlouvy (který soudu předložen nebyl) a smlouvu, kterou předložila, získala od pojišťovny až v průběhu řízení. Při své výpovědi pak žalobkyně ukázala k nahlédnutí vyhotovení tohoto návrhu nazvaného jako„ nabídka na uzavření pojistné smlouvy [anonymizována tři slova]“ od [anonymizováno] [obec] [anonymizováno], na jehož návrhu na straně 3 nebyl zřetelně zaškrtnut čtvereček„ pojištění pracovní neschopnosti z důvodu úrazu“. Žalobkyně byla upozorněna, že účastnická výpověď není vhodnou fází pro předkládání důkazů a bylo jí dáno na zvážení, zda tento důkaz předloží následně, což neučinila. Jakkoliv tak důkaz nebyl řádně proveden, má soud z dané části účastnické výpovědi za objasněné, že smlouva byla uzavřena formou návrhu („ nabídky“) jedné ze stran a následnou akceptací (podpisem druhé strany na nabídce, uhrazením pojistného žalobkyní, písemnou akceptací, popř. vystavením pojistky pojišťovnou), a je proto více než pravděpodobné, že smlouva ve formě oboustranně podepsané listiny označené jako pojistná smlouva ani neexistuje, a proto ji ani nemohla žalobkyně obdržet. Tomu nasvědčuje i dokument, který při vyžádání smlouvy žalobkyní předložila samotná pojišťovna (pouze ve formě opravného výtisku pojistky vystavené dne [datum], tj. pojistky ve smyslu potvrzení o uzavření pojistné smlouvy).

13. Žalovaný ve své účastnické výpovědi uvedl, že k žalobkyni se dostal prostřednictvím [právnická osoba] [anonymizováno], která kupuje kontakty a přes své call centrum oslovuje potenciální klienty. Žalobkyně s nabídkou porady ohledně pojištění zřejmě souhlasila a tak se k ní dostal. Kromě předmětného pojištění pro žalobkyni sjednal i pojištění odpovědnosti a jeden produkt i pro jejího přítele, pana [příjmení] (pozn.: zmiňovaného i v sms komunikaci mezi účastníky). Žalovaný upřesnil, že když se žalobkyní sjednával pojištění, nebavili se přednostně o pojištění pracovní neschopnosti, ale o pojištění úrazu a nemoci, což sjednáno má. Ta částka [částka] na pojištění úrazu reflektuje úraz klientky a její dobu léčení, takže si je jistý, že pojistka pro žalobkyni byla vytvořena správně. Všechny dokumenty jí přitom předal. Byl to návrh smlouvy a záznam o jednání. Na samotný způsob uzavření smlouvy si již žalovaný nevzpomněl. Oba dokumenty se dělaly dohromady a oba dokumenty se žalobkyní prošli, vše přečetli, žalobkyně je odsouhlasila a podepsala. Před uzavřením smlouvy měli těch schůzek mnoho (asi 7 nebo 8), vše probírali zleva doprava. Žalobkyně měla limit na pojištění [částka], řešili řadu variant, některé byly pro žalobkyni moc drahé, jiné nesplňovaly nějaké její představy, nakonec se dohodli na tom, že bude mít úraz pojištěný na bázi denního odškodnění již od prvního dne, což je pro klientku i výhodnější a pracovní neschopnost pro nemoc bude mít pojištěnou od 29. dne. S touto variantou žalobkyně souhlasila a smlouvu podepsala. Smlouva byla podepsána u žalobkyně doma. Všechny údaje přitom žalobkyni popisoval a vysvětloval, stránku po stránce. Řešili to opravdu dlouho, byla tam i problematika toho, že má žalobkyně řadu zdravotních důvodů, kvůli kterým je téměř nepojistitelná. Otázku, proč v záznamu z jednání u pracovní neschopnosti nebyl uveden její důvod a v návrhu smlouvy či pojistce už důvod rozlišen byl, žalovaný vysvětlil tím, že pro žalobkyni dělal asi 50 návrhů smluv, které žalobkyni po návštěvách nechával k dispozici, aby si je mohla projít a měla tak různé možnosti. Pokaždé se jí ale něco nelíbilo. Žalovaný dále uvedl, že se žalobkyni snažil vysvětlit, že už pracuje jinde, že žádné dokumenty nemá ani je nemá jak vytisknout, přesto byla žalobkyně neoblomná a chtěla, aby to nějak zařídil. Následně si s ní mohl sjednat jen jednu schůzku, ne tři, kde už ani nemohl pro žalobkyni jako pojišťovací zprostředkovatel, natož jako fyzická osoba, cokoliv sjednávat. Mohl se za ní pouze zastavit a vysvětlit jí, že si má dojít přímo na pobočku, kterou má 300 m od domu a tam si to sjednat. Z té schůzky se přitom jednou omluvila sama žalobkyně, že nemá čas a ke schůzce nedošlo.

14. Předžalobní upomínka byla ze strany žalobkyně zaslána žalovanému dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání na č.l. 8-9)

15. Žalobkyně byla v průběhu řízení vyzvána podle § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázala tvrzení, že po žalovaném požadovala mj. pojištění pracovní neschopnosti„ v důsledku úrazu“, neboť toto ze záznamu z jednání z [datum] nevyplývá a byla i poučena o následcích nesplnění této výzvy. Přes poučení žádný další důkaz nenavrhla, pouze uvedla, že tato skutečnost plyne ze samotného záznamu z jednání, tak i z jednání žalobkyně, která když zjistila, že na pojistném plnění dostala méně, než kolik měla představu, začala zjišťovat příčiny a domáhala se nápravy, a to prostřednictvím žalovaného. K tomu soud pouze poznamenává, že z jednání žalobkyně může sice vyplývat její záměr (vnitřní pohnutky a představy), avšak ne nezbytně to, že by takový požadavek jasně a srozumitelně předestřela žalovanému v průběhu sjednání smlouvy a že by takový požadavek byl její nezbytnou podmínkou.

16. Po právní stránce byla věc posouzena především podle příslušných ustanovení zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných smluv ve znění účinném do 30.11.2018 (dále jen„ ZPZ“), tj. ve znění účinném v době sjednání pojistné smlouvy i v době tvrzené nečinnosti žalovaného se sjednáním nápravy.

17. Podle § 6 odst. 1 ZPZ Podřízený pojišťovací zprostředkovatel spolupracuje s pojišťovacím agentem nebo výhradním pojišťovacím agentem nebo pojišťovacím makléřem na základě písemné smlouvy, neinkasuje pojistné a nezprostředkovává plnění z pojistných nebo zajišťovacích smluv. Ve své činnosti je vázán pokyny pojišťovacího zprostředkovatele, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podřízený pojišťovací zprostředkovatel je odměňován pojišťovacím zprostředkovatelem, jehož jménem a na jehož účet jedná. Podle odst. 3 Pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jedná podřízený pojišťovací zprostředkovatel, odpovídá za škodu jím způsobenou při výkonu zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví.

18. Podle § 21 odst. 3 ZPZ Pojišťovací zprostředkovatel a samostatný likvidátor pojistných událostí odpovídá za škodu způsobenou při provozování své činnosti. Této odpovědnosti se zprostí, jestliže prokáže, že vzniku škody nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které na něm lze požadovat.

19. Podle § 4 ZPZ (Pojišťovací zprostředkovatelé) odst. 1 Zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví může za podmínek stanovených tímto zákonem provozovat na území České republiky právnická nebo fyzická osoba jako a) vázaný pojišťovací zprostředkovatel (§ 5), b) podřízený pojišťovací zprostředkovatel (§ 6), c) pojišťovací agent (§ 7), d) výhradní pojišťovací agent (§ 6a), e) pojišťovací makléř (§ 8), nebo f) pojišťovací zprostředkovatel, jehož domovským členským státem není Česká republika (§ 9).

20. S odkazem na § 6 odst. 3 ZPZ soud dovozuje, že žalovaný není pasivně legitimovaným subjektem. Dle uvedeného ustanovení odpovídá za případnou škodu způsobenou žalovaným při výkonu jeho zprostředkovatelské činnosti pojišťovací zprostředkovatel, jehož jménem a na jehož účet jednal, tzn. společnost [právnická osoba]

21. Je pravdou, že § 21 odst. 3 ZPZ upravuje odpovědnost za škodu způsobenou pojišťovacím zprostředkovatelem obecně s tím, že z § 4 odst. 1 písm. b) by bylo možné usuzovat, že pojišťovacím zprostředkovatelem ve smyslu § 21 odst. 3 by měl být i vázaný pojišťovací zprostředkovatel, avšak § 6 odst. 3 ZPZ je dle názoru soudu třeba vykládat jako lex specialis ve vtahu k § 21 odst. 3 ZPZ. Navíc § 4 odst. 1 ZPZ nemá povahu definice legislativní zkratky, stanoví okruh subjektů, které mohou provozovat zprostředkovatelskou činnost. Pojem„ pojišťovací zprostředkovatel“ užitý obecně v § 21 odst. 3 ZPZ je v § 4 uveden pouze v nadpisu paragrafu, nejde proto o legislativní definici pojmu.

22. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 4647/2009, odpovědnost za škodu způsobenou pojišťovacím zprostředkovatelem při provozování jeho činnosti je třeba posuzovat podle speciální úpravy obsažené v zákoně o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí. Tzn, že v daném případě nelze uplatnit obecnou odpovědnost žalovaného za škodu dle občanského zákoníku, a to ani dle § [číslo] či § 2950 o.z. Dle tvrzení žalobkyně měl žalovaný způsobit žalobkyni škodu tím, že nezprostředkoval uzavření smlouvy dle představ a pokynů žalobkyně, tj. takovou škodu mohl způsobit jen jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. Pokud by již žalovaný v září 2018 nebyl oprávněn provádět zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, neměl žádnou povinnost ani oprávnění sjednat pro žalobkyni nápravu či jí zprostředkovat uzavření jiné smlouvy. Svým opomenutím tak nemohl způsobit žádnou škodu, neboť takovou povinnost neměl. Žalobkyně dokonce ani netvrdí, že by jí žalovaný nápravu slíbil. Tvrdí, že po něm nápravu požadovala, k čemuž on se neměl, vyhýbal se jí či byl nekontaktní. Ani z tohoto hlediska zde proto není důvod hledat odpovědnost žalovaného za újmu dle občanského zákoníku.

23. Soud nijak nepřihlédl k tvrzení, že žalobkyně nevěděla, že žalovaný jedná za jinou společnost. Tato skutečnost bezprostředně vyplývá ze záznamu z jednání, který měla žalobkyně k dispozici, tento údaj není nijak skryt a navíc se žalovaný dostal k žalobkyni jako zprostředkovatel na základě telemarketingu, který zcela jistě neprováděl on sám. Při podání žaloby přitom měla žalobkyně potřebné dokumenty, z nichž tato skutečnost vyplývá, k dispozici.

24. Dále, jak je uvedeno výše, žalobkyně neprokázala tvrzení, že po žalovaném požadovala mj. pojištění pracovní neschopnosti v důsledku úrazu. Záznam z jednání v požadavcích na pojištění užívá terminologii„ z jakýchkoliv příčin“, pak se hovoří o úrazu a v souvislosti s pracovní neschopností se nehovoří, zda z důvodu nemoci nebo úrazu. Dá se říci, že jde o určitý terminologický nedostatek tohoto záznamu, nicméně přímý záměr žalobkyně z něj nevyplývá.

25. Skutečnost, že žalobkyně nebyla pojištěna pro případ pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, vyplývala i z návrhu (nabídky) smlouvy, kterou žalobkyně podepsala. Lze jen spekulovat nad důvody, proč žalobkyně tento návrh smlouvy nepředložila jako důkaz, pokud jej měla k dispozici, neboť z takového důkazu by bylo patrné, jakým konkrétním způsobem a v jaké velikosti byl tento údaj v návrhu uveden. Nelze klást za vinu žalovanému, že se žalobkyně řádně neseznámila s obsahem smlouvy, o němž předtím vedla dlouhá jednání.

26. Soud závěrem shledává problém i v přetržení příčinné souvislosti, kdy nejpozději k [datum] již žalobkyně měla vědomost o tom, že není pojištěna pro případ pracovní neschopnosti z důvodu úrazu, přičemž k jejímu druhému úrazu došlo až po více než měsíci nato, dne [datum]. Pokud byl skutečně žalovaný nekontaktní, jak žalobkyně tvrdila, měla možnost zařídit se bez jeho součinnosti. Nedávalo smysl v takovém případě lpět na pomoci osoby, která se k pomoci neměla.

27. Ze všech shora uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy zcela úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení přiznat nepožadoval.