23 C 5/2016

Rubrum

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Miroslavou Holubovou v právní věci žalobce: Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě [IČO] sídlem [adresa] zastoupeného advokátem [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti dalších účastníků řízení: 1) [anonymizováno] [země], [anonymizováno], [IČO] sídlem [adresa], [PSČ] [obec] zastoupeného advokátem [tituly] [titul]. [jméno] [příjmení], [tituly], [anonymizováno]. sídlem [adresa] 2) [název], [anonymizována tři slova], [IČO] sídlem [adresa] za který jedná: [anonymizováno 7 slov], [IČO] sídlem [adresa] adresa pro doručení: [anonymizováno 9 slov] [obec] [ulice a číslo], [PSČ] [obec] [obec] o žalobě proti rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Žaloba žalobce, aby mu jako oprávněné osobě byly vydány pozemky zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce], a to -) pozemek [parcelní číslo] zahrada zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [obec], dříve zapsaný v kn. vl. [číslo] jako pozemek parc. č. [anonymizována dvě slova], -) pozemky [anonymizována dvě slova] zastavěná plocha a nádvoří a [parcelní číslo] trvalý travní porost zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] [obec], dříve zapsané v knihovní vložce [číslo] jako pozemek p. [číslo] -) pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek, zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], dříve zapsaný v knihovní vložce [anonymizováno] jako pozemek [parcelní číslo], -) pozemek [parcelní číslo] orná půda, zapsaný na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], dříve zapsaný v knihovní vložce jako pozemek [parcelní číslo] a aby rozsudkem soudu bylo v uvedeném rozsahu nahrazeno rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], se zamítá.

II. Řízení, aby žalobci jako oprávněné osobě byly vydány pozemky zapsané v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] pro [katastrální uzemí] a to pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek, zapsaný na [list vlastnictví], dříve zapsaný v knihovní vložce [číslo] jako pozemek p. [číslo] pozemek [parcelní číslo] lesní pozemek, zapsaný na [list vlastnictví], dříve zapsaný v knihovní vložce [anonymizováno] jako pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost zapsaný na [list vlastnictví], dříve zapsaný v knihovní vložce [anonymizováno] jako pozemek [parcelní číslo] a aby v tomto rozsahu bylo nahrazeno rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], [číslo jednací], se zastavuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníku řízení [anonymizováno] [země] [anonymizováno] náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce dalšího účastníka [tituly] [titul] [jméno] [příjmení], [tituly], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobce je povinen zaplatit dalšímu účastníku řízení [název], [anonymizováno 7 slov], náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce včas podanou žalobou ze dne [datum] se domáhal vydání rozsudku, podle kterého mělo být nahrazeno rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [datum], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací]. Žalobce požadoval, aby mu jako oprávněné osobě byly vydány pozemky v k. ú. [ulice] [obec], [ulice] [obec] a [obec] [anonymizováno] [příjmení] a to včetně součástí a příslušenství a veškerých věcí movitých, které s nimi funkčně souvisely nebo souvisejí. Podle názoru žalobce správní orgán rozhodl na základě neúplných skutkových zjištění a nesprávného právního posouzení věci. Tímto postupem byla práva žalobce dotčena, a to zejména právo na nápravu majetkové křivdy založené tzv. legitimním očekáváním a zákonem o majetkovém vyrovnání. Podle názoru žalobce se správní orgán nevypořádal s důkazy, které žalobce na podporu svých tvrzení navrhl. Rozhodnutí správního orgánu trpí přepjatým formalismem, když ze skutečnosti, že žalobci nesvědčí formálně poslední vklad vlastnického práva učiněný před začátkem tzv. rozhodného období, tedy před 25. únorem 1948, správní orgán dovodil, že žalobci nesvědčilo v rozhodném období vlastnické právo. Správní orgán se nevypořádal s argumentací žalobce, a to zejména v souvislosti s dekretem prezidenta republiky č. 5/ 1945 Sb. Zároveň lze z odůvodnění rozhodnutí dovodit, že žalobce nepožádal po 2. světové válce o vrácení majetku, který mu byl za nacistické okupace protiprávně konfiskován. Správní orgán se vůbec nevypořádal se žádostmi velmistra [jméno] [příjmení] o vrácení majetku, které toliko zmiňuje, a ani se související argumentací žalobce. Související skutečnosti a argumentaci, která vyvrací nesprávné závěry správního orgánu, shrnul žalobce tak, že napadené rozhodnutí jde svými úvahami proti účelu restitučních předpisů vydávaných po roce 1989 a zejména proti účelu zákona o církevních restitucích, jehož cílem je zmírnění majetkových křivd způsobených registrovaným církvím a náboženským společnostem v rozhodném období. Rozhodnutí také neodpovídá obecně platným zásadám vedení důkazního řízení a hodnocení důkazů, které jsou závazné, jak pro řízení soudní, tak pro řízení správní. Skutečnost, že se správní orgán vůbec nevypořádal s tvrzeními žalobce a s navrženými důkazy a dovolává se ve svém rozhodnutí pouze výpisu z pozemkového katastru a desek zemských a části korespondence z období vrcholného útlaku církví ze strany státu, má znaky svévolného postupu správního orgánu, který je nepřípustný. Žalobce konstatoval, že předmětné nemovitosti byly dříve zapsané jako vlastnictví [název] [příjmení] [anonymizováno 5 slov] nebo [anonymizována čtyři slova], Německý řád, Řád německých rytířů, tedy jako vlastnictví žalobce, v zemských deskách moravských (brněnských) ve vložce [číslo] pro k. ú. [obec] a [ulice] [obec] a v knihovní vložce [číslo] pozemkové knihy pro k. ú. [ulice] [obec]. Žalobce byl následně v důsledku nacistické okupace Československa rozpuštěn výnosem (dekretem) Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti – komisaře k udržení klidu pro organizace ze dne [datum], sp. [značka] a jeho majetek byl zkonfiskován Velkoněmeckou říši. K rozpuštění žalobce a konfiskaci jeho majetku nepochybně došlo z důvodu politické perzekuce pro jeho podporu Československé republiky. Po nacistické konfiskaci byly nemovitosti přepsány na třetí subjekty, zejména organizace Velkoněmecké říše, které spolu s velkoněmeckou říši zanikly. Žalobce dále poukázal, že byl přijat dekret prezidenta č. 5/ 1945 Sb., odkázal na ust. § 1 tohoto Dekretu s tím, že v jeho světle je třeba pohlížet na výnos Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti o rozpuštění a konfiskaci majetku žalobce a na něj navazující převody jako na neplatné. Statutární orgán žalobce, velmistr [jméno] [příjmení], se ještě v průběhu roku 1945 domáhal vrácení majetku žalobce. U nemovitostí došlo k převzetí postupem podle zákona č. 46/ 1948 o nové pozemkové reformě, a to bez vyplacení náhrady. Dokládá to skutečnost, že nemovitosti byly pojímány do seznamu B, který byl pořízen v rámci aplikace zákona č. 46/48 Sb. Jako vlastník zde byla pravidelně uváděna katolická církev, z doložených knihovních vložek však zcela jasně plyne, že vlastníkem byl žalobce. V případě k. ú. [obec] se v záhlaví knihovní vložky [anonymizováno] objevuje poznámka„ Konfiskováno dle dekretu č. 12/ 1945 Sb.“. Dle rukou psaného čísla listiny lze dovodit, že poznámka byla učiněna až v roce 1950. Odkaz na konfiskaci však podle žalobce není na místě, neboť konfiskace podle dekretu číslo 12/ 1945 Sb. nikdy pravomocně neproběhla, ani proběhnout nemohla. Žalobce v žádném případě nesplňoval kritéria osob, na které se dekret č. 12/45 Sb. uplatňoval a navíc ke konfiskaci majetku podle uvedeného dekretu mohlo dojít pouze na základě řádného konfiskačního řízení, ke kterému v případě žalobce nikdy nedošlo. Nadto se v případě žalobce jednalo o tzv. církevní jmění, které jako jmění veřejnoprávní korporace konfiskaci podléhat nemohlo. Pokud jde o dekret číslo 12/ 1945 Sb., pak vzhledem k tomu, že žalobce byl nacisty rozpuštěn, je logicky zcela vyloučena možnost, že by jeho správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům. Nadto je třeba uvést, že podle § 3 dekretu číslo 12/1945 Sb. rozhodoval Zemský národní výbor příslušný podle místa, kde se nemovitost, která měla být konfiskována, nacházela, na návrh příslušného Okresního národního výboru o tom, kdo má být v souladu s dekretem č. 12/45 Sb. považován za zrádce a nepřítele Československé republiky. Pochybné případy byl Zemský národní výbor povinen automaticky předložit ministerstvu zemědělství. K tomuto v případě žalobce nikdy nedošlo. Místo toho došlo za přispění ministerstva zemědělství výnosem Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitura v Moravské Ostravě, k prohlášení žalobce za zrádce a nepřítele Československé republiky, a to údajně podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. V návaznosti na to byly v několika okresech vydány konfiskační vyhlášky, proti kterým podal žalobce prostřednictvím svého někdejšího právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení] odvolání. Lze však jednoznačně konstatovat, že zmíněné vyhlášky byly vydány v rozporu s platnými československými předpisy zejména s vládním nařízením č. 8/1928. Současně je třeba uvést, že vzhledem ke skutečnosti, že tyto vyhlášky byly napadeny odvoláním, nemohly nikdy ani nabýt právní moci, proto je třeba na ně hledět, jako by vůbec nebyly podány. To neplatí o nemovitostech v okresech [obec], [obec] a [obec], kde k pokusu o konfiskaci a k vydání konfiskačních vyhlášek vůbec nedošlo. Ministerstvo zemědělství i přes četné intervence a odpor dalších ministerstev a v rozporu s usnesením vlády přistoupilo dne [datum] k faktickému převzetí rozsáhlých, zejména lesních pozemků a souvisejících hospodářských nemovitostí žalobce. Učinilo tak na základě rozhodnutí o převzetí ze dne [datum]. Výše zmíněné akty ministerstva zemědělství byly předmětem řízení vedeného ke stížnosti žalobce a národní správy jeho statků u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 690/46 O dané věci Nejvyšší správní soud rozhodl nálezem ze dne 2. 2. 1948, resp. ve změněném složení senátu dne [datum]. Uvedeným nálezem byla obě výše„ naříkaná“ rozhodnutí zrušena, protože„ žalovaný úřad nebyl oprávněn přikročiti ještě k provádění konfiskace tohoto majetku“. Nález byl připraven k publikaci ve Sbírce soudních rozhodnutí a byl také zapsán do knihy protokolů Nejvyššího správního soudu dne [datum]. Výměr Moravskoslezského zemského národního výboru, Expozitura v Moravské Ostravě, o prohlášení žalobce zrádcem a nepřítelem Československé republiky nebyl žalobci ani jeho právnímu zástupci doručen, nebyl tedy proti žalobci účinný. Tím jsou zmatečná i všechna další navazující rozhodnutí/opatření správních orgánů, tedy konfiskační vyhlášky a rozhodnutí/opatření Ministerstva zemědělství o převzetí majetku žalobce. Podle názoru žalobce dekrety č. 12/45 Sb. a č. 108/45 Sb. nebylo možno aplikovat na církevní majetek, v té souvislosti žalobce odkázal na právní výklady [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Podle žalobce Československý stát nemovitosti převzal v rozhodném období zčásti zřejmě na základě zák. č. 46/48 Sb. a zčásti bez právního důvodu, a to zřejmě po 1. 1. 1951, neboť před tímto datem platil intabulační princip a nabytí vlastnického práva bylo podmíněno vkladem do pozemkových knih, podle názoru žalobce nemohlo a nedošlo ke konfiskaci majetku žalobce. Proto je nutno žalobce považovat za vlastníka nemovitostí i v rozhodném období, když zřejmě pouze vlivem vnějších okolností nedošlo k opravě zápisů v pozemkových knihách. A to navzdory tomu, že výnos Říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti – Komisaře k udržení klidu pro organizace ze dne [datum], sp. [značka], byl zrušen a tím pozbyly platnosti i veškeré na něm založené majetkové převody.

2. Podáním ze dne [datum] (čl. 63) žalobce svou žalobu dále upřesnil tak, že mu mají být vydány tyto nemovité věci: -) pozemek KN [parcelní číslo] dle pozemkového katastru (PK) [parcelní číslo] zahrada zaps. v kn. vl. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], obci [obec], nyní zapsaný na [list vlastnictví] -) pozemek KN p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří (budova stojící na pozemku má charakter zemědělské usedlosti) a KN [parcelní číslo] trvalý travní porost (bezprostředně sousedící s parc. č. st. [anonymizováno]) zaps. dle pozemkového katastru v knihovní vložce [číslo] jako pozemek PK [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec], obci [obec], nyní zaps. na [list vlastnictví] -) pozemky KN [parcelní číslo] lesní pozemek dříve zapsaný jako PK p. [číslo] nyní zapsaný na [list vlastnictví], druh pozemku k [datum] lesní pozemek), pozemek KN [parcelní číslo] louka zapsaný nyní na [list vlastnictví] a pozemek KN [parcelní číslo] lesní pozemek, nyní zapsaný na [list vlastnictví], oba pozemky byly dříve zapsány jako pozemek PK [parcelní číslo], pozemek KN [parcelní číslo], dříve zaps. jako pozemek PK [parcelní číslo] lesní pozemek, nyní zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví], všechny pozemky byly zapsány v knihovní vložce [číslo] k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], [územní celek] a pozemek KN [parcelní číslo] orná půda dříve zapsaný jako PK [parcelní číslo] zapsaný v KV [číslo] nyní zapsaný na [list vlastnictví].

3. Další účastník řízení [název] [anonymizována čtyři slova], který jedná prostřednictvím [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Účastník se žalobou nesouhlasil, namítal, že nejsou splněny podmínky stanovené v zákoně č. 428/2012 Sb. Žalobce neprokázal, že předmětné původní pozemky byly v rozhodné době ve vlastnictví právního předchůdce žalobce. Jak vyplývá z výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum], vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem pozbyl Řád německých rytířů již na základě konfiskace Německou říší dle nařízení ze dne [datum]. Ačkoliv se jednalo o akty, které pak byly dekretem prezidenta republiky č. 5/45 Sb. označeny za neplatné, neboť se jednalo o majetkoprávní jednání v době nesvobody, nebyl podle tohoto dekretu majetek automaticky vrácen žalobci, jelikož podle § 1 odst. 2 tohoto dekretu bylo třeba postupovat dle zvláštního předpisu, čímž byl zákon č. 128/46 Sb. V souladu s tímto zákonem žalobce nepostupoval a promeškal tak zákonnou promlčecí lhůtu, když se v době od [datum] do [datum] neobrátil s požadavkem na obnovu vlastnického práva na příslušný soud. Bez kladného soudního rozhodnutí o vrácení majetku postiženého zásahem hitlerovského Německa ve smyslu příslušného ustanovení zákona 128/46 Sb. nemohlo dojít k obnovení vlastnictví původního vlastníka. Protože podle § 2 zákona 428/2012 Sb. musí být oprávněná osoba vlastníkem předmětného majetku alespoň po část rozhodného období, nelze prominout nesplnění zákonné povinnosti podat návrh na vrácení majetku podle ustanovení § 10 zákona 128/45 Sb., když jiným zákonným způsobem se právní předchůdce žalobce nemohl svého vlastnického práva domoci. V daném případě se jednalo o právnickou osobu zastupovanou kvalifikovaným advokátem, které nic nebránilo postupovat v souladu se zákonem č. 128/46 Sb. Právní předchůdce žalobce však namísto zákonem předjímaného postupu, a to podání návrhu dle § 10 zákona 128/46 Sb., spoléhal na podání adresovaná různým správním orgánům a vysokým státním činitelům, což bylo dokonce v rozporu s tehdejší judikaturou. Účastník má za to, že ani pouhé podání návrhu dle zákona č. 128/46 Sb. by nemohlo být z pohledu splnění podmínek zákona č. 428/2012 Sb. dostatečné. Pouze v případě, že by řízení podle zákona č. 128/46 Sb. skončilo pravomocným určením o navrácení vlastnického práva právního předchůdce žalobce a jeho zápisu do pozemkových knih, byla by splněna jedna z nutných podmínek pro vydání majetku žalobci. Nelze ani přisvědčit omluvě žalobce, že příslušné soudní podání neučinil z důvodu, že čekal na vyřízení svých přípisů a že podání příslušné žaloby by bylo po [datum] s ohledem na historický vývoj bezpředmětné. Při zachování běžné opatrnosti muselo být žalobci zřejmé, že na základě lhůty, to je dnem [datum], se nárok promlčuje. Ani optikou dnešní doby nelze tvrdit, že by příslušné žaloby nebyly soudy řádně podle práva projednány, rozhodně k takovému názoru nemohl právní předchůdce žalobce dojít okamžitě ke dni [datum]. Naopak blížící se možná změna demokratických poměrů měla právního předchůdce vyburcovat k učinění všech potřebných právních kroků, a to právě pro budoucí posouzení možného odčinění učiněné křivdy. Neučinění příslušných právních kroků, ať už do [datum] či do [datum], tak musí jít vzhledem k výše zmíněné právní zásadě jednoznačně k tíži žalobce. Pokud by soud nedospěl k závěru, že vlastnické právo žalobce nebylo obnoveno, účastník dále tvrdil, že došlo ke konfiskaci majetku Řádu německých rytířů na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/45 Sb. Podle výměru ze dne [datum] Moravskoslezského zemského národního výboru byl Řád německých rytířů prohlášen za subjekt spadající pod ust. § 3 odst. 1 písm. b) dekretu č. 12/45 Sb., čemuž odpovídá i rozsáhlá korespondence Řádu německých rytířů s čelnými představiteli Německé říše, kde byly zmiňovány zásluhy Německého řádu pro němectví a protičeskoslovenské postoje. Na základě výše uvedeného výměru pak byly vydány konfiskační vyhlášky Okresním národním výborem v [obec] a Okresní správní komisí v [anonymizováno]. Proces konfiskace majetku žalobce tak byl završen před počátkem rozhodného období, tedy před 25. 2. 1948. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu došlo ke konfiskaci majetku stěžovatele podle dekretu 12/45 Sb. s okamžitou platností a bez náhrady, protože právním důvodem konfiskace je samotný dekret, nikoliv až následná správní rozhodnutí – konfiskační výměry. Judikatura Ústavního soudu dále vychází z teze, že obecné soudy nejsou povinny přezkoumávat konfiskační rozhodnutí vydaná na základě dekretů. Jelikož Řád německých rytířů nepodal návrh na vrácení majetku podle § 10 zákona č. 128/1945 Sb., vlastnické právo k předmětnému majetku se předchůdci žalobce neobnovilo a ani nemohlo obnovit. Protože žalobce nebyl vlastníkem dotčených nemovitých věcí v rozhodném období, nesplňuje podmínku § 2 zákona č. 428/2012 Sb. Žalobu je proto nutno považovat za nedůvodnou a je přitom nerozhodné, zda proces konfiskace proběhl v souladu se zákonem, či zda byl nebo nebyl pravomocně ukončen. Zákonodárce vložil do zákona č. 428/2012 Sb. ust. § 8 odst. 1 písm. h) z důvodu, aby v případě konfiskace podle dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. nebo č. 108/45 Sb. nebyl tento majetek oprávněným osobám vydán, a to bez dalšího, když nebylo záměrem zákonodárce napravovat tímto zákonem i křivdy, které mohly vznikat aplikací poválečných konfiskačních dekretů prezidenta republiky.

4. Účastník řízení [anonymizována tři slova] rovněž se žalobou nesouhlasil. Namítal, že pozemky v k. ú. [obec] PK p. [číslo] [parcelní číslo] jsou předmětem správního rozhodnutí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek], které je napadáno touto žalobou, přičemž [anonymizováno] [země] [anonymizováno] nebyly jako povinná osoba účastníkem tohoto správního řízení. Předmětné správní řízení se týkalo toliko povinné osoby – [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. Účastník zdůraznil, že k pozemkům v k. ú. [obec] PK p. [číslo] [parcelní číslo], bylo rozhodnuto [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] rozhodnutím ze dne [datum]. Proti předmětnému rozhodnutí podala oprávněná osoba žalobu podle části páté o. s. ř. a v tomto soudním sporu je účastník účastníkem řízení. Jde však o spor vedený u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23C 2/2016. Podle názoru účastníka předmětné pozemky proto nemohou být předmětem tohoto soudního sporu. Účastník dále namítal, že žalobce vymezil předmět řízení neurčitě, bez jednoznačného uvedení pozemků (jejich části), označených údaji dle aktuálního katastru nemovitostí a bez geometrického plánu vymezujícího nárokované části pozemků, kterých se touto žalobou domáhá. Vzhledem k tomu, že nedošlo k identifikaci původních parcel PK stavu na současný stav katastru nemovitostí a vymezení konkrétních částí pozemků současného aktuálního stavu katastru nemovitosti, nastala situace, že části PK parcel jsou v katastru nemovitostí ve správě [anonymizována tři slova] a v části v právu hospodařit pro [anonymizována tři slova], přičemž z procesního hlediska je vymezení předmětu žaloby vadné. Účastník poukázal, že předmětem tohoto sporu vůči němu může být pouze pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec], a to pouze jeho část dle současného stavu v katastru nemovitostí. U ostatních pozemků požadovaných vůči [anonymizováno] [země] [anonymizováno] je dána překážka věci zahájené (viz řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23C 2/2016). Výzva oprávněné osoby k vydání tohoto pozemku byla postoupena [anonymizováno] [země] [anonymizováno] od [anonymizována tři slova] dne [datum] (výzva byla doručena [anonymizována tři slova] dne [datum]). Účastník namítal, že nárok žalobce je neoprávněný a nedůvodný. Poukázal na ust. § 1 zákona č. 428/2012 Sb. Podmínkou vydání nemovité věci je skutečnost, že se jedná o původní majetek registrovaných církví a náboženských společností, který byl vlastněn oprávněnou osobou nebo jejím právním předchůdcem v rozhodném období a v tomto období oprávněná osoba (nebo její právní předchůdce) utrpěla majetkovou křivdu na základě některé ze skutečnosti uvedené v § 5 a dále doložení jejich právního nástupnictví. Účastník dále namítal, že ani potvrzení vydaná [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] bez jakýchkoliv pochybností neprokazují právní nástupnictví žalobce po osobě označené jako [název] [příjmení] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] Řád německých rytířů, neboť není doloženo, že tyto subjekty jsou oprávněny taková potvrzení vydávat. Pochybnost o právní kontinuitě má účastník i s ohledem na přípis [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum], ve kterém je církevním subjektem konstatováno, že Řád německých rytířů byl v roce 1940 zrušen a po osvobození Řád obnoven nebyl a nebyla provedena restituce ve prospěch zmíněného zrušeného řádu. Podle účastníka není právní nástupnictví žalobce řádně doloženo. Žalobce neprokázal, že byl v rozhodném období vlastníkem nárokovaných nemovitých věcí. V příslušných knihovních vložkách je poslední zápis vlastnického práva pro Německou říši, případně různé německé spolky. Na knihovní vložce je poznámka konfiskace dle dekretu číslo 12/45 Sb. Žalobce nepostupoval podle zákona 128/46 Sb. Dále účastník namítal, že vydání nárokovaných majetkových položek brání překážka vydání dle ust. § 8 odst. 1 písm. h) zákona 428/2012 Sb., jelikož se jedná o věci zkonfiskované na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. Právní předchůdce žalobce Řád německých rytířů byl rozhodnutím Moravskoslezského zemského národního výboru, expozitury v [obec] ze dne [datum] podle § 3 odst. 2 dekretu 12/45 Sb., označen za zrádce a nepřítele Československé republiky. Tomu odpovídá i korespondence řádu německých rytířů. Uvedené rozhodnutí nebylo výslovně v souladu se zákonem zrušeno. V návaznosti na toto rozhodnutí byly vydány v několika okresech konfiskační vyhlášky Okresním národním výborem v [obec]. Konfiskace dle dekretu prezidenta republiky č. 12/45 Sb. byla účinná ad personam, tedy k subjektu, na který rozhodnutí příslušného orgánu státní moci aplikace dekretu dopadla. Konfiskace tedy dopadla na celý majetek Řádu německých rytířů. Účastník navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

5. Správní orgán setrval na závěrech svého rozhodnutí.

6. Žalobce podáním ze dne [datum] vzal žalobu částečně zpět ve vztahu k pozemkům p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo]. Ostatní účastníci s tímto částečným zpětvzetím souhlasili, a proto krajský soud řízení ve vztahu k těmto pozemkům částečně zastavil.

7. Krajský soud po provedení dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Krajský soud provedl dokazování: -) Z rozhodnutí [anonymizováno 7 slov] [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [číslo jednací] bylo zjištěno, že správní orgán uvedeným rozhodnutím rozhodl, že žalobci se nevydávají nemovité věci v k. ú. [ulice] [obec], obci [obec] PK [parcelní číslo] zahrada zapsaná v kn. vl. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], obci [obec] PK [parcelní číslo] stavební plocha, PK [parcelní číslo] zahrada, zaps. v [anonymizována tři slova], v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], [územní celek] p. č. PK [číslo] les, PK č [parcelní číslo] les, PK [parcelní číslo] pastva, zaps. ve vl. [číslo] PK [parcelní číslo] role zaps. v [anonymizována tři slova] Správní orgán po provedeném správním řízení dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že původní majetek náležel do vlastnictví žalobce v rozhodném období od [datum] do [datum]. Předmětné rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Nebylo doručováno [anonymizována tři slova] Právní moc je vyznačena dnem [datum]. -) Z návrhu na vydání zemědělských nemovitostí ze dne [datum], že tento byl podán u [anonymizována tři slova] dne [datum], jako další účastník byl označen toliko [anonymizována tři slova]. Mezi nemovitými věcmi byly pozemky požadované k vydání v tomto řízení. -) Z výzvy k vydání nemovitostí ve smyslu zák. č. 428/2012 Sb. adresované [anonymizována tři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem výzvy byly i pozemky, které jsou předmětem této žaloby. Výzva byla adresovaná toliko [anonymizována tři slova] a byla mu doručena [datum]. -) Ze spisu správního orgánu bylo dále zjištěno, že účastníkem na straně povinné osoby byl [anonymizována tři slova]. Subjekt [anonymizována tři slova] přibrán do řízení jako účastník správního řízení nebyl. -) Z výzvy k vydání nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato výzva byla adresovaná [anonymizována dvě slova] a doručena dne [datum]. Podle obsahu se týkala mimo jiné i pozemků v k. ú. [obec] PK p. [číslo] [parcelní číslo]. Netýkala se pozemků [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec], p. č. st. [anonymizováno] a [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] k. ú. [obec]. -) Z dopisu z prosince 1939 velmistra německého řádu adresovaného [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že autor žádá přednést záležitost Německého řádu, který byl likvidačním komisařem pro Rakousko a Sudety rozpuštěn a jeho majetek zabaven. Poukazuje se, že Řád je výlučně náboženský, který si již ve své nejranější působnosti vydobyl nepopiratelné zásluhy o němectví. Žádá se, aby bylo přezkoumáno nařízené rozpuštění čistě církevního řádu. Z dopisu adresovanému [jméno] [příjmení] z [datum] bylo zjištěno, že velmistr Řádu žádal o pomoc pro zastavení činnosti směřující k zabavení majetku Řádu. -) Z konfiskačních vyhlášek ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že se týkaly Řádu německých rytířů a různých katastrálních území. -) Ze sdělení Finanční prokuratury v [obec] ze dne [datum] a sdělení [název soudu] ze dne [datum] bylo zjištěno, že u [název soudu] ani u dalších soudů nebyl podán návrh na restituci zemědělského majetku Řádu německých rytířů. -) Z dopisu Zemského národního výboru, expozitura v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pro zabezpečení majetku Řádu německých rytířů byla jmenována národní správa. -) Z porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí (čl. 109 spisu) a ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle dřívější pozemkové evidence pozemek [parcelní číslo] k. ú. [obec] zaps. v knihovní vložce [anonymizováno], je zapsán jako pozemek parc. [číslo] lesní pozemek. Stejná situace vyplývá i z porovnání parcel ke dni [datum] ze dne [datum]. -) Z porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle dřívější pozemkové evidence pozemek [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec] zaps. v knihovní vložce [anonymizováno], je zapsán jako pozemky parc. č. st. [anonymizováno], [parcelní číslo] (zastavěná plocha), p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec]. Z porovnání parcel (čl. 109 spisu) a ze dne [datum] pak vyplývá, že pozemek KN [číslo] ostatní plocha s využitím komunikace k. ú. [obec] u [příjmení] byl zapsán v dřívější pozemkové evidenci jako PK [parcelní číslo] k. ú. [obec] v knihovní vložce [číslo]. -) Z porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že podle dřívější pozemkové evidence pozemek [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec] zaps. v knihovní vložce [anonymizováno], je zapsán v katastru nemovitostí jako pozemek parc. [číslo] k. ú. [ulice] [obec]. -) Z [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] k datu [datum] bylo zjištěno, že jako vlastnictví [anonymizováno 5 slov] je evidován pozemek [parcelní číslo] orná půda. -) Z [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [obec] k datu [datum] bylo zjištěno, že jako vlastnictví [anonymizováno 5 slov] je evidován pozemek [parcelní číslo] zahrada. -) Z výpisu z knihovní vložky [číslo] k. ú. [obec] bylo zjištěno, že je zde zapsán pozemek p. č. [anonymizována dvě slova], v roce 1940 byl proveden zápis ve prospěch [název] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] -) Z výpisu z knihovní vložky [číslo] katastrální [územní celek] [obec] bylo zjištěno, že je zde zapsán pozemek p. č. [anonymizována dvě slova] a PK [číslo]. Na této knihovní vložce je uvedena poznámka„ Konfiskováno podle dekretu [číslo] Sb. č. d. [číslo]“. V roce 1940 byl proveden zápis ve prospěch [název] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. -) Z výpisu knihovní vložky pro [obec] [ulice] [ulice] bylo zjištěno, že pozemek [parcelní číslo] byl zapsán jako vlastnictví [anonymizována tři slova], v roce 1940 je zapsáno vlastnické právo pro [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova]. -) Z výpisu z Moravských zemských desek (listina je součástí správního spisu) bylo zjištěno, že v knihovní vložce [číslo] jsou uvedeny nemovité věci patřící pod katastrální [územní celek] [ulice], mezi jinými jsou uvedeny pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] [parcelní číslo]. Vlastníkem těchto pozemků byl označen [název] [jméno] [příjmení], dle zápisu ze dne [datum] bylo poznamenáno, že nemovitosti byly zabrány státem. -) Z listin zaslaných krajskému soudu katastrálním úřadem bylo zjištěno, že podle návrhu ze dne [datum] došlo ke změně vlastníka mimo jiné pozemku [parcelní číslo] k. ú. [obec] z [anonymizována čtyři slova] v [obec] na [anonymizována čtyři slova]. Podle přídělové listiny ze dne [datum] byl mimo jiné pozemek [parcelní číslo] k. ú. [obec] přidělen [anonymizována tři slova] v [obec] [obec]. Podle zápisu ve vl. [číslo] byl jako vlastník tohoto pozemku tento subjekt uveden k [datum], V roce 1944 je proveden (nečitelný) německý zápis, dne 29. 11., 1947 je zapsáno, že se vymazuje poznámka nucené správy. -) Z dalších listin zaslaných soudu katastrálním úřadem bylo zjištěno, že podle smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] došlo k převodu vlastnictví k objektu bydlení na p. č. st [anonymizováno] v rozsahu [číslo] v k. ú. [ulice] [obec] na [jméno] [příjmení]. Podle dohody ze dne [datum] [anonymizována dvě slova] [obec] převedlo podíl v rozsahu [číslo] k uvedenému objektu na [jméno] [příjmení]. V současné době jsou vlastníky objektu bydlení fyzické osoby. -) Z rozhodnutí [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že v souladu s návrhem komplexních pozemkových úprav bylo rozhodnuto o pozbytí vlastnictví [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] mimo jiné k pozemku p. [číslo] nabytí vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] orná půda v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] O pozemkových úpravách bylo rozhodnuto podle zák. č. 139/2002 Sb. -) Z dopisu Zemského národního výboru, expozitura v [obec] adresovaném [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že bylo sděleno, že na základě usnesení rady ZNV, expositury v [obec] ze dne [datum], byl Řád německých rytířů označen za zrádce a nepřítele a na základě uvedeného byly vydány konfiskační vyhlášky týkající se nemovitých věcí v různých katastrálních územích s tím, že proti vyhláškám podal Řád německých rytířů odvolání. -) Z výpisu rejstříku evidovaných právnických osob bylo zjištěno, že [název] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] [jméno] v [anonymizováno], [IČO], je evidována jako právnická osoba, jejím zřizovatelem je Církev římskokatolická. -) Z potvrzení o právní subjektivitě žalobce ze dne [datum], že [stát. instituce] potvrzuje, že žalobce je právnickou osobou, která vyvíjí činnost na základě vnitřních předpisů římskokatolické církve. Z další listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že [stát. instituce] potvrzuje, že řeholní řád [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] obnovuje legálně svoji činnost na území České republiky od [datum]. -) Z potvrzení právní kontinuity a potvrzení totožnosti subjektů bylo zjištěno, že žalobce je právním nástupcem mimo jiné i [název] [jméno] [příjmení] a je totožný se subjekty mimo jiné [název] [anonymizována dvě slova], [příjmení] [jméno] [příjmení] a dalších. -) Ze žádosti Zemskému národnímu výboru v [obec] ze dne [datum] o vrácení majetku řádu a dopisů velmistra [jméno] [příjmení] a dalších bylo zjištěno, že velmistr Řádu německých rytířů požadoval vrácení majetku Řádu na území České republiky. -) Z rozhodnutí ministerstva zemědělství ze dne [datum] bylo zjištěno, že bylo rozhodnuto o převzetí zkonfiskovaného lesního majetku podnikem [anonymizováno] podle výnosu [číslo] [číslo]. -) Ze zápisu ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem bylo předání částí velkostatku bývalého Řádu německých rytířů do majetku Čsl. státu a správy ministerstva zemědělství. Předmětem předání byly mimo jiné i nemovité věci hospodářského celku [obec] [obec] v kat. územích [obec] [obec], [obec] [obec] a [obec]. -) Z výměru Zemského národního výboru v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. [spisová značka] [číslo] (čl. 332) bylo zjištěno, že Řád německých rytířů byl označen za zrádce a nepřítele Československé republiky. -) Z výpisu z knihovní vl. [číslo] bylo zjištěno, že je zapsána poznámka„ konfiskováno podle dekretu 12/45 Sb. č. d. [číslo] a podle zápisu v části [anonymizováno] – ze srpna 1940 je zapsána [ulice] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] – [název] [příjmení] [jméno]. -) Z konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] soud zjistil, že Německý řád se sídlem v [anonymizováno] byl na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn, majetek byl zabaven s vyloučením likvidace. -) Ze Statutů Německého řádu, bylo zjištěno, že oficiální název řádu je Německý řád. Podle 4 bod 6 se členové Řádu (řádoví bratří) dělí na: řádoví kněží a laičtí bratři. K Řádu je také přičleněn institut sester německého řádu. Podle § 24 bod 50 až 51 a 53 získávat vlastnictví a vlastnit je schopen a oprávněn jak Řád jako celek, tak jednotlivé bailivy a jednotlivé pobočky Řádu. Veškerý majetek patřící z jakéhokoliv titulu Řádu je jměním Řádu a tím pádem také církevním statkem. Získávání a držba nemovitého a movitého majetku je povolena také jednotlivým pobočkám Řádu. -) Z dopisu adresovaném [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] (čl. 93) bylo zjištěno, že správní orgán postoupil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] výzvu žalobce k vydání nemovitostí ve smyslu zák. č. 428/2012 Sb. ze dne [datum].

9. Pokud jde o další listinné důkazy, pak z nich krajský soud žádná další podstatná skutková zjištění neučinil.

10. Podle ust. § 1 ZMV tento zákon upravuje zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány komunistickým režimem církvím a náboženským společnostem, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi podle jiného právního předpisu (dále jen„ registrované církve a náboženské společnosti“), v období od [datum] do [datum] (dále jen„ rozhodné období“) a vypořádání majetkových vztahů mezi státem a registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi.

11. Podle ust. § 2 písm. b) bod 2 ZMV pro účely tohoto zákona se rozumí zemědělskými nemovitostmi mimo jiné pozemky, které ke dni [datum] tvořily lesní půdní fond.

12. Podle § 3 ZMV oprávněnou osobou je a) registrovaná církev a náboženská společnost, b) právnická osoba zřízená nebo založená jako součást registrované církve a náboženské společnosti, c) právnická osoba zřízená nebo založená za účelem podpory činnosti registrované církve a náboženské společnosti k duchovním, pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím nebo administrativním účelům, d) Náboženská matice, za podmínky, že v rozhodném období utrpěla tato osoba nebo její právní předchůdce majetkovou křivdu v důsledku některé ze skutečností uvedených v § 5.

13. Podle § 5 písm. a) ZMV skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě).

14. Podle § 8 odst. 1 písm. h) ZMV věc nelze vydat v případě, že se jedná o věc konfiskovanou na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, nebo dekretu prezidenta republiky č. 108/ 1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.

15. Podle ust. § 9 odst. 1 věta první a druhá ZMV oprávněná osoba písemně vyzve povinnou osobu k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí zemědělskou nemovitost a uvede právní důvod nároku na její vydání podle tohoto zákona; k určení zemědělské nemovitosti postačí, je-li označena podle stavu v době, kdy se stala předmětem majetkové křivdy.

16. Podle ust. § 11 odst. 1, 2 a 3a ZMV pokud oprávněná osoba vyzve podle § 9 nebo 10 k vydání věci osobu uvedenou v § 4, která není oprávněna hospodařit s majetkem státu, který je předmětem výzvy, nebo není oprávněna vykonávat správu tohoto majetku (dále jen„ nepříslušná osoba“), a nepříslušné osobě je z dokladů, které má k dispozici, nebo z katastru nemovitostí povinná osoba známa, postoupí nepříslušná osoba výzvu povinné osobě do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byla oprávněnou osobou doručena. Není-li nepříslušné osobě na základě údajů podle odstavce 1 povinná osoba známa, požádá do 15 pracovních dnů ode dne doručení výzvy příslušný katastrální úřad o zjištění údajů o právních vztazích k zemědělské nemovitosti nebo k jiné věci než zemědělské nemovitosti. Katastrální úřad do 6 měsíců ode dne, kdy mu byla žádost nepříslušné osoby doručena, zjistí požadované údaje a podle potřeby vyhotoví identifikaci parcel nebo dokument, z něhož bude zřejmé, do které ze stávajících parcel příslušná nemovitost nebo její část zasahuje (dále jen„ doklady“), a tyto doklady zašle nepříslušné osobě. Na základě dokladů, které nepříslušná osoba obdrží podle odstavce 2, a) postoupí výzvu spolu s doklady do 15 pracovních dnů ode dne, kdy jí byly doklady doručeny, povinné osobě.

17. Podle § 1 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, jakékoliv majetkové převody a jakákoliv majetkově-právní jednání, ať se týkají majetku movitého či nemovitého, veřejného či soukromého, jsou neplatná, pokud byla uzavřena po [datum] pod tlakem okupace nebo národní, rasové nebo politické persekuce. Podle odst. § 1 odst. 2 stejného dekretu, způsob uplatnění nároků, plynoucích z ustanovení odstavce 1, budiž upraven zvláštním dekretem presidenta republiky, pokud se tak nestalo již tímto dekretem.

18. Podle § 4 odst. 1 věta první zákona [číslo] o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, nárok přísluší tomu, kdo neplatným převodem pozbyl věci (práva) nebo kdo jiným neplatným majetkově-právním jednáním byl poškozen, anebo jejich právním nástupcům; nárok nemůže býti uplatněn jménem toho, jehož pobyt není znám, jménem pozůstalosti pak jenom tehdy, je-li znám pobyt aspoň jednoho dědice. V odstavci 2 citovaného ustanovení se pak uvádí, že nárok směřuje proti tomu, kdo věci (právo) neplatným převodem nabyl nebo kdo měl z jiného neplatného majetkově právního jednání prospěch nebo proti jejich právním nástupcům. § 8 pak upravuje promlčení nároků ve třech letech ode dne, kdy tento zákon nabude účinnosti s tím, že nárok se uplatňuje u příslušného okresního soudu, u kterého má osoba, proti níž nárok směřuje, svůj obecný soud anebo podle volby oprávněného okresní soud, v jehož obvodu je věc, o jejíž vrácení jde. Podle § 6 odst. 1 věta první tohoto dekretu, nárok jde na vrácení věci (práva) nebo na jiné navrácení k předešlému stavu, a není-li to dobře možno anebo nemá-li ten, komu nárok přísluší, zájem na vrácení věci (práva) nebo na jiném navrácení k předešlému stavu, na peněžitou náhradu ve výši obecné ceny.

19. Podle § 1 odst. 1 dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví: a) všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost, b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krize a války v letech 1938 až 1945, c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

20. Krajský soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba důvodná není.

21. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobce je právním nástupcem subjektu, který byl veden v pozemkových knihách ve vztahu k požadovaným pozemkům v k. ú. [obce] [obec], [ulice] [obec] a [obec] jako vlastník.

22. Z provedených důkazů vyplývá jednoznačně, že žalobce vykonává svou činnost v České republice, a to jako náboženská organizace dle vnitřních předpisů Římskokatolické církve navazující na Řád německých rytířů. Byť byl samotný Řád německých rytířů na našem území nedobrovolně zrušen výnosem z [datum], vydaným na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech, na základě kterého došlo k zápisu předmětných pozemků v pozemkových knihách ve prospěch německé organizace, po druhé světové válce opět navázal na svou činnost a v této pokračoval. Po převratu v únoru roku 1948 nedošlo žádným zákonem či jiným právním aktem ke zrušení Řádu německých rytířů, jako takový řád nezanikl a vzhledem k registraci žalobce [stát. instituce] jako náboženské organizace lze žalobce považovat za právního nástupce Řádu německých rytířů. Kontinuita žalobce v průběhu let fakticky zachována byla.

23. Dále krajský soud konstatuje, že předmětem vydání jsou lesní, případně zemědělské pozemky, je tak splněna podmínka ust. § 2 písm. b bod 2 ZMV.

24. Další rozhodnou otázkou je posouzení vlastnických vztahů k žalobcem požadovanému nemovitému majetku v rozhodném období dle ZMV, tj. v době od [datum] do [datum].

25. Ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [obec], který byl dříve zapsán v knihovní vložce jak pozemek PK [parcelní číslo] z provedeného dokazování vyplynulo, že pozemek PK [parcelní číslo] byl zapsán jako vlastnictví [anonymizována tři slova], v roce 1940 je zapsáno vlastnické právo pro [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova].

26. Ve vztahu k pozemkům KN p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří a KN [parcelní číslo] trvalý travní porost, které jsou zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [ulice] [obec], dříve zapsané v knihovní vložce [číslo] jako pozemek PK p. [číslo] z provedeného dokazování vyplynulo, že v této knihovní vložce je uvedena poznámka„ Konfiskováno podle dekretu č. 12/45 Sb. č. d. [číslo]“. V roce 1940 byl proveden zápis ve prospěch [název] [příjmení] [anonymizována čtyři slova]. Z dalších listin zaslaných soudu katastrálním úřadem bylo zjištěno, že podle smlouvy ze dne [datum] a ze dne [datum] došlo k převodu vlastnictví k objektu bydlení postaveném na p. č. st [anonymizováno] v rozsahu [číslo] v k. ú. [obec] [obec] na [jméno] [příjmení]. Podle dohody ze dne [datum] Zemědělské družstvo [obec] převedlo podíl v rozsahu [číslo] k uvedenému objektu na [jméno] [příjmení]. V současné době jsou vlastníky objektu bydlení fyzické osoby. Pozemek p. č. st. [anonymizováno] je zastavěným pozemkem, stavba na něm stojící je objekt bydlení ve vlastnictví fyzických osob, pozemek [parcelní číslo] trvalý travní porost v k. ú. [obec] [obec], přiléhá k pozemku p. č. st. [anonymizováno], oba pozemky se nacházejí v intravilánu obce.

27. Ve vztahu k pozemku KN [parcelní číslo] lesní pozemek, nyní zapsaném na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], který byl dříve zapsaný v knihovní vložce [číslo] jako pozemek PK [parcelní číslo], z provedeného dokazování vyplynulo, že pozemek PK parc. [číslo] dnes jako pozemek KN [parcelní číslo] k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], byl původně zapsán ve vložce Zemských desek brněnských [číslo] pro k. ú. [obec] ve prospěch žalobce pod jeho označením [název] [jméno] [příjmení]. Následně bylo do nově vzniklé knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] zapsáno vlastnické právo ve prospěch Německé říšské lesní správy – [název] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. V záhlaví knihovní vložky [číslo] pro k. ú. [obec] byla poznamenána konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. s odkazem na listinu č. d. [číslo]. Podle žalobce konfiskace jeho majetku v k. ú. [obec] nikdy neproběhla 28. Ve vztahu k pozemku KN [parcelní číslo] orná půda, zapsanému na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení], který byl dříve zapsaný v knihovní vložce jako pozemek [parcelní číslo] (pozemek KN [parcelní číslo] je částí původního pozemku PK [číslo]), z provedeného dokazování vyplynulo, a to z výpisu z Moravských zemských desek, že v knihovní vložce [číslo] jsou uvedeny nemovité věci patřící pod katastrální [územní celek] [ulice], v této vložce jsou zapsány (mimo jiné) i pozemky p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] jako vlastník těchto pozemků byl původně označen [název] [jméno] [příjmení]. Podle přídělové listiny ze dne [datum] byl mimo jiné pozemek [parcelní číslo] k. ú. [obec] přidělen [anonymizována tři slova] v [ulice] [obec]. Podle zápisu ve vl. [číslo] byl jako vlastník tohoto pozemku tento subjekt uveden k [datum]. V roce 1944 je proveden německý zápis (nečitelný), dne [datum] je zapsáno, že se vymazuje poznámka nucené správy. Dále z dokazování vyplynulo, že rozhodnutím [anonymizována tři slova] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo v souladu s návrhem komplexních pozemkových úprav rozhodnuto o pozbytí vlastnictví [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] mimo jiné k pozemku p. [číslo] nabytí vlastnictví k pozemku [parcelní číslo] orná půda v k. ú. [obec] [anonymizováno] [příjmení] (pozemek představuje část pozemku PK [parcelní číslo]). O pozemkových úpravách bylo rozhodnuto podle zák. č. 139/2002 Sb.

29. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl nejpozději do roku 1940 vlastníkem pozemků [parcelní číslo] k. ú. [ulice] [obec], p. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří a [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec] a [parcelní číslo] k. ú. [obec], což vyplývá z výše uvedeného. Následně však byl jako vlastník uveden subjekt [název] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [název] [anonymizováno 5 slov], neboť podle Konečného výnosu říšského komisaře pro sudetoněmecké oblasti ze dne [datum] byl Německý řád se sídlem v [anonymizováno] na základě nařízení o rozpuštění, převedení a začlenění organizací v sudetoněmeckých oblastech ze dne [datum] rozpuštěn, majetek byl zabaven a převeden na německé organizace. Ve vztahu k pozemku PK [parcelní číslo] v k. ú. [obec] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce byl zapsán jako vlastník tohoto pozemku do roku 1931 (podle listiny předloženém žalobcem), v roce 1931 pak byl pozemek na základě přídělové listiny z [datum] přidělen [anonymizována tři slova] (podle listiny zaslaných soudu katastrálním úřadem). Z obsahu spisu nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce byl zapsán jako vlastník tohoto pozemku po [datum].

30. Podle názoru krajského soudu právní předchůdce žalobce původně byl vlastníkem předmětných pozemků, přičemž došlo k jejich odnětí z vlastnické sféry právního předchůdce žalobce. Byť dekret č. 5/ 1945 Sb. prohlásil takové odnětí za neplatné, z dikce § 1 odst. 2 tohoto dekretu a z dobové judikatury vyplývá, že k neplatnosti nedošlo ex lege, nýbrž bylo na oprávněné osobě, aby se neplatnosti sama dovolala (viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČSR ze dne 9. 4. 1947, (SJS) 428/45). Za tohoto stavu tak bylo na právním předchůdci žalobce, aby se domáhal vydání takto zkonfiskovaných věcí, a to podáním žaloby dle zákona č. 128/1946 Sb. Ve smyslu § 10 odst. 1 citovaného zákona byl věcně a místně příslušný k rozhodnutí o takové žalobě (bývalý) Okresní soud v Uničově. Předmětnou žalobu pak musel právní předchůdce žalobce podat ve lhůtě 3 let ode dne, kdy zákon nabyl účinnosti (srov. § 8 citovaného zákona). Žalobce neprokázal, že by takovou restituční žalobu podal.

31. Dále krajský soud konstatuje, že subjektům [název] [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] a [název] [anonymizováno 5 slov] byl jako osobám německé národnosti předmětný zemědělský majetek zkonfiskován. I když žalobce tvrdí, že konfiskační vyhláška v okrese [obec] nebyla vydána, pak tato skutečnost není pro posouzení věci právně významná. Jestliže k vydání rozhodnutí podle § 3 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. v projednávané věci došlo alespoň v některých případech, byl původní vlastník již těmito rozhodnutími z hlediska citovaných dekretů "kategorizován", takže i tam, kde tato rozhodnutí ve vztahu k určité části majetku nebyla vydána, nebo nebyla zapsána v pozemkové knize, byl nepochybně i v těchto případech dán průchod účinkům přechodu konfiskovaného majetku ex lege (viz usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 10. listopadu 1994, sp. zn. IV. ÚS 89/94).

32. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalobce není oprávněnou osobou ve smyslu § 3 ZMV, neboť u právního předchůdce žalobce nenastala v rozhodném období (tj. od [datum] do [datum]) na základě některé z taxativně vymezených skutečností uvedených v § 5 tohoto zákona majetková křivda. Z těchto důvodů není žalobce aktivně věcně legitimován k podání žaloby podle § 9 ZMV. Princip ex favore restitutionis přitom v dané věci uplatnit nelze, neboť by to bylo proti smyslu a účelu ZMV, jímž je zmírnění toliko některých majetkových křivd. Snaha o volbu interpretace vstřícné vůči (potenciálně) oprávněným osobám totiž nemůže vést k tomu, aby soudy překračovaly zákonný režim majetkového vyrovnání s církvemi. I když soud nemůže v daném případě kategoricky vyloučit závěr, že se právnímu předchůdci žalobce stala majetková křivda z důvodů jednání nacistického režimu a jeho představitelů, avšak v současné době neexistuje právní předpis, podle nějž by nyní šlo takovou případnou majetkovou újmu žalobce odčinit (srov. také usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 12. 7. 2011, I. ÚS 1325/09). Skutečnost, že k případné křivdě mohlo dojít ještě před [datum], pak projednávaný spor odlišuje od případů zneužití dekretů prezidenta republiky komunistickým režimem k zabrání majetku nepohodlným osobám (např. nálezy Ústavního soudu ze dne 2. 11. 1999, sp. zn. II. ÚS 70/99, ze dne 4. 10. 1995, sp. zn. II. ÚS 22/94, či ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 10/13, bod 208).

33. Z dokazování vyplývá, že po 2. světové válce předmětné pozemky nebyly právnímu předchůdci žalobce vráceny, když tento takový nárok v souladu se zákonem č. 128/1946 Sb. neuplatnil a vlastníkem nemovitostí se ještě před dobou rozhodnou ve smyslu ZMV stal Československý stát, když k tomu došlo na základě konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. Ve vztahu k pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] došlo k zabrání původního pozemku PK p. [číslo] jeho přidělení [anonymizována tři slova]. V rozhodném období se tak právnímu předchůdci žalobce ani žalobci samotnému nemohla stát majetková křivda, neboť v této době právní předchůdce žalobce ani žalobce vlastníkem nemovitostí nebyl, tudíž žalobce nemůže být oprávněnou osobou dle § 3 ZMV. Soud pak dále uzavírá, že i kdyby se připustilo vlastnictví právního předchůdce žalobce k předmětným pozemkům, tento byl pravomocně konfiskován dle dekretu č. 12/ 1945 Sb., což je předpoklad pro aplikaci výlukového důvodu v ustanovení § 8 odst. 1 písm. h) ZMV a rovněž kvůli tomuto by nemohlo dojít jeho k vydání žalobci.

34. Ve vztahu k účastníku [název] [anonymizována dvě slova] dále krajský soud dospěl k závěru, že případný nárok žalobce ve vztahu k tomuto účastníků zanikl ve smyslu ust. § 9 odst. 1 ZMV, protože žalobce v zákonné lhůtě nevyzval [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] k vydání zemědělských nemovitostí. Žalobce výzvu adresoval a doručil toliko [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum], rovněž návrh na zahájení správního řízení podal proti tomuto účastníků, správní orgán [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] jako účastníka do řízení nepřibral, správní rozhodnutí bylo vydáno [datum] a správní orgán výzvu postoupil [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] až dopisem ze dne [datum]; tj. po právní moci správního rozhodnutí. Chybí tak hmotněprávní předpoklad pro přiznání nároku.

35. Na základě výše uvedených závěrů dospěl krajský soud k závěru, že správní orgán rozhodl věcně správně, a proto podle § 250i o. s. ř. žalobu v celém rozsahu zamítl.

36. O nákladech řízení rozhodl krajský soud podle § 142 odst. 1 a 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 245 o. s. ř. a úspěšným dalším účastníkům přiznal právo na náhradu nákladů účelných k uplatňování práva. Krajský soud nepřiznal účastníku [název] [anonymizována dvě slova] účtované náklady řízení za zastupování advokátem, protože je nepovažuje za účelně vynaložené. Účastník [název] [anonymizována dvě slova] disponuje právní oddělením, jehož zaměstnanci jej často zastupují ve věcech tzv. církevních restitucí, přičemž jejich podání jsou velmi erudovaná, je evidentní, že je jim problematika tzv. církevních restitucí velmi dobře známa. Oznámení o převzetí právního zastoupení [název] [anonymizována dvě slova] bylo doručeno krajskému soudu až dne [datum], tedy po té, co zaměstnanec účastníka podal soudu podrobné a úplné skutkové i právní vyjádření, ve kterém shrnul veškeré své skutkové i právní závěry. Účastníkovi [název] [anonymizována dvě slova] byly tedy přiznány náklady jako v případě, kdy by byl v řízení zastoupen svým zaměstnancem.

37. Proto bylo rozhodnuto, že žalobce je povinen nahradit účastníku [název] [anonymizována dvě slova] k rukám jeho zástupce náklady řízení celkem ve výši [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů ke čtyřem úkonům dle § 1 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, tj. za 2 vyjádření k žalobě – [datum], [datum] a účast u dvou jednání dne [datum] a [datum] dle § 2 odst. 3 citované vyhlášky 38. Úřadu pro zastupování státu byly rovněž přiznány náklady řízení ve stejné výši [částka] za dvě vyjádření k žalobě ([datum] a [datum]) a za účast u dvou jednání ve dnech [datum] a [datum].

Poučení