23 C 57/2020

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Preislerem, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro: návrh na vydání pr - zaplacení částky 22 341,77 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 22.341,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 14.760,86 Kč ode dne 7.6.2016 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.380,91 Kč ode dne 9.9.2016 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.000 Kč ode dne 19.7.2016 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.000 Kč ode dne 10.2.2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 16843,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].

Odůvodnění

1. Žalující strana se domáhala, aby soud uložil žalované straně zaplatit jí částku ve výši 22.341,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 14.760,86 Kč ode dne 7.6.2016 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.380,91 Kč ode dne 9.9.2016 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.000 Kč ode dne 19.7.2016 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 2.000 Kč ode dne 10.2.2017 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] byla mezi ní a žalovanou uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a Smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na jejichž základě dodala žalobkyně v roce 2016 elektřinu a plyn do odběrných míst žalované. Elektřina byla dodávána do odběrného místa EAN [číslo] v období od 1.1.2016 do 07.01.2016 a EAN [číslo] v období od 1.1.2016 do 07.01.2016. Žalobkyně za dodanou elektřinu do výše uvedených odběrných míst žalované vystavila žalované fakturu [číslo] z 25.8.2016 splatnou dne 8.9.2016 na částku 2.380,91 Kč.

3. Plyn byl dodán do odběrného místa EIC [anonymizováno] v období od 1.1.2016 do 15.1.2016 a EIC [anonymizováno] v období od 1.1.2016 do 15.1.2016. Žalobkyně za dodaný plyn do výše uvedených odběrných míst žalované vystavila žalované fakturu [číslo] z 23.5.2016 splatnou dne 6.6.2016 na částku 14.760,86 Kč.

4. Žalobkyně dále uplatnila vůči žalované nárok ve výši 2.000 Kč na základě ustanovení článku 5.

3. Všeobecných obchodních podmínek ke smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouvě o sdružených službách dodávky plynu, jež jsou přílohou [číslo] každé smlouvy o dodávkách. Z uvedeného ujednání plyne, že žalobkyně má nárok na smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč při prodlení s úhradou jakékoli finanční částky déle než 10 dní po splatnosti. Žalobkyně tak vystavila fakturu [číslo] z 4.7.2016 splatnou dne 18.7.2016 na částku 2.000 Kč a fakturu [číslo] z 25.1.2017 splatnou dne 25.1.2017 na částku 2.000 Kč 5. Žalobkyně uvádí, že k uzavření Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny mezi žalobkyní a žalovanou došlo prostřednictvím zprostředkovatele, obecně prospěšné [právnická osoba] pod kontrolou, se sídlem [adresa], [IČO]. Žalovaná se [právnická osoba] pod kontrolou, o.p.s. zavřela Smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu a k uvedené Smlouvě byla také ze strany žalované udělena plná moc opatřená ověřeným podpisem starosty žalované (zřejmě žalobkyně má na mysli ředitelky žalované příspěvkové organizace). Uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu byly uzavřeny [právnická osoba] pod kontrolou, o.p.s. na základě plné moci ze dne 17.1.2014 vystavené žalovanou.

6. Dospěje-li soud i přes výše uvedené z jakéhokoliv důvodu k názoru, že smluvní vztahy mezi žalobkyní a žalovanou jsou neplatné nebo žalovanou nezavazují anebo návrhu žalobkyně z jakéhokoliv jiného důvodu nevyhoví, žalobkyně uvádí, že žalovaná je podle energetického zákona pasivně legitimována i pro případ, že tyto smlouvy budou shledány neplatnými anebo pro žalovanou nezávaznými. Faktický stav, kdy žalobkyně dodávky elektřiny a plynu uskutečnila a žalovaná tyto dodávky odebrala a neuhradila za ně odpovídající částku, je tzv. neoprávněný odběr, jenž je řešen v ustanovení § 51 a násl. (elektřina) a § 74 a násl. (plyn) zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění.

7. Žalovaná strana se žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že dne 17.1.2014 uzavřela s Energií [anonymizována dvě slova], obecně prospěšnou společností smlouvu o energetickém poradenství a správě odběrných míst. Dne 9.12.2014 uzavřela dodatek k výše uvedené smlouvě na dodávku elektrické energie a plynu, a to na období od 1.1.2015. Kdy součástí tohoto dodatku byla i plná moc a potvrzení o právních vztazích. Dodávka elektrické energie a plynu probíhala řádně a dle smluvených práv a povinností. Po skončení účtovaného období žalované bylo zasláno roční vyúčtování, které taktéž bylo v pořádku a došlo k jeho vypořádání. Na začátku prosince 2015 žalovaná odeslala zálohu za elektrickou energii a plyn na měsíc leden 2016, a to na účet [právnická osoba] pod kontrolou. Několik dni poté přišlo oznámení, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uzavřela jménem žalované smlouvu se společností [právnická osoba] na dodávku energií, a to bez vědomí žalované, bez jejího souhlasu či jakéhokoli příkazu. Smlouva měla být podepsána dne [datum]. Tuto smlouvu nepodepisovala žalovaná, ale [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Smlouva měla být uzavřena na dobu od 1.1.2016 do 31.12.2019. Jakmile bylo žalované oznámeno, že došlo k uzavření nové smlouvy s žalobkyní, tak ta dne 16.12.2015 napsala a odeslala oznámení o nesouhlasu s uzavřením smlouvy a výpověď smlouvy, odesláno 17.12.2015. V rámci tohoto oznámení bylo uváděno, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neměla zmocnění k uzavření dané smlouvy, že došlo k neoprávněnému jednání za žalovanou a danou smlouvu i vypověděla. Tímto tak byl zcela jednoznačně vyjádřen nesouhlas žalované s jednáním, které učinila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Žalovaná tak jednala bez zbytečného odkladu, jakmile se o smlouvách dozvěděla.

8. Jak bylo uvedeno výše, tak žalovaná dala [anonymizována tři slova] plnou moc. Avšak tato plná moc zmocňovala [anonymizována tři slova], mimo jiné ke změně zákazníka, kdy však bylo výslovně uvedeno, že jde o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], nikoli na jakýkoli jiný další subjekt (zmocnění jen k přepsání na sebe). Proto nemohlo platně dojít k zastoupení žalované. Žalobkyně, resp. [anonymizována tři slova], nemohla ani dle § 4 odst. 1 o.z. rozumně předpokládat, že byla zmocněna k dalším jednáním a mohla uzavírat smlouvy za žalovanou i s jinými subjekty. Naopak ze smluv vyplývalo, že [anonymizována tři slova] byla sice oprávněna uzavírat nové smlouvy, nikoliv však jako zástupce žalované, ale svým jménem a na svůj účet.

9. Další zálohy žalovaná již neodesílala. A od ledna 2016 žalovaná uzavřela novou smlouvu na dodávky elektrické energie a plynu, a to od [právnická osoba] a.s., kdy od této doby také veškeré dodávky byly prováděny touto společností. Stejně tak od této doby probíhaly zálohové platby od žalované na [právnická osoba] a tato společnost poté vystavovala roční vyúčtování. Nabídka byla přijata dne [datum], kdy tímto dnem došlo dle čl. VI k uzavření smlouvy.

10. I pokud by dodávky žalobkyně byly prokázány, tak žalovaná namítá promlčení, neboť žaloba byla podána v únoru 2020 a dodávky měly být dle tvrzení žalobkyně provedeny od 1.1.2016 – 7.1.2016. Pokud by tyto dodávky skutečně byly provedeny, tak nároky se promlčely nejpozději dne 7.1.2019. I pokud by žalovaná pominula všechny své ostatní námitky, a tedy i to, že žalobkyně nebyla oprávněna vystavit faktury, tak faktura žalobkyně byla splatná dne 8.9.2016 a tedy došlo k jejímu promlčení 8.9.2019. Obdobné námitky platí pro dodávky plynu, kdy mělo jít o období od 1.1.2016 – 15.1.2016, promlčeno 15.1.2019 a faktura byla splatná dne 6.6.2016, tj. promlčeno 6.6.2019.

11. Žalovaná neuznává ani svoji povinnost uhradit smluvní pokutu. Prvním důvodem je skutečnost, že daná smlouva je neplatná jako celek, nebyla uzavřena žalovanou ani nikým jiným, kdo by byl oprávněn za žalovanou jednat. Z neplatné smlouvy tak nemohly žalované vzniknout žádná práva a povinnosti. Jestliže nebyly platně sjednány primární práva a povinnosti, nemohly vzniknout ani práva ze smluvní pokut, úroků apod. Za druhé má žalovaná za to, že ani nelze tímto způsobem platně zřídit smluvní pokutu, neboť ta není uvedena ve smlouvě, ale pouze ve všeobecných obchodních podmínkách. Za třetí, žalovaná není v prodlení s žádným placením, neboť ze strany žalobce nedošlo k žádnému plnění, které by žalovaná byla povinna hradit. I kdyby soud měl za to, že žalovaná byla platně zastoupena, tak na všeobecných podmínkách není uveden žádný řádný podpis [anonymizována tři slova], ale je zřejmé, že jde o razítko s podpisem. Nejde tak podpis, který by bylo možné přisoudit k určité osobě a nejde tak o platný podpis. Ten samý druh podpisu je použit i pro samotné smlouvy, kdy u nich tato námitka také platí. Za páté je žalovaná přesvědčena o tom, že smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy.

12. I pokud by žalobkyně dodávala elektrickou energii a plyn žalované, tak tak činila v rámci svého nepoctivého jednání. Neboť jí bylo v prosinci 2015 žalovanou oznámeno, že danou smlouvu neuznává, že nebyla uzavřena platně a pro jistotu došlo k jejímu vypovězení. Bylo jí tak známo, že žádná plnění nemá poskytovat. Žalobkyně věděla, že od žalované neobdržela ani žádný souhlas se změnou dodavatele. Jestliže žalobkyně i přes vše výše uvedené nějaké dodávky učinila, jednala nepoctivě, činial tak na své riziko a u žalované nelze dojít k závěru, že došlo k neoprávněnému odběru či bezdůvodnému obohacení. Navíc žalovaná již na tuto dobu měla uzavřenu smlouvu s [právnická osoba] a důvodně předpokládala, že veškeré energie jsou jí dodávány dle této smlouvy.

13. Nad to je žalovaná přesvědčena o tom, že jestliže smlouvu uzavřela [právnická osoba] pod kontrolou s žalobkyní, tak tak učinila pod svým jménem a na svoji odpovědnost a žalovaná tak není pasivně legitimována. Práva a povinnosti tak vznikaly přímo této společnosti nikoli žalované. Pokud tak nějaké dodávky proběhly, byla povinností žalobkyně tyto dodávky vyúčtovat nikoli žalované, ale [anonymizována tři slova] a od této společnosti také plnění požadovat.

14. Mezi stranami je sporné, zda smlouvy o sdružených sužbách dodávky energií, které byly uzavřeny na základě plné moci vystavené žalovanou dne 17.1.2014 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], o.p.s., zavazují žalovanou. V případě že nikoliv, trvá žalobkyně na uložení povinnosti žalované z titulu tzv. neoprávněného odběru. Naopak žalovaná v případě, že soud shledá, že smlouvy uzavřené na základě předmětné plné moci žalovanou zavazují, namítá promlčení nároku na zaplacení ceny elektřiny i plynu. Rovněž je třeba posoudit, zda vyúčtování energií bylo provedeno řádně.

15. Žalovaná je ve smyslu § 23 odst. 1 písm. b) příspěvkovou organizací a tedy je nadána právní osobností a může proto vystupovat v soudním řízení jako strana řízení.

16. Soud provedeným dokazováním zjistil následující:

17. Plná moc z 17.1.2014, podle které měly být uzavřeny sporné smlouvy, zní následovně:

18. Z listiny, jejímž obsahem je smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, bylo zjištěno, že jako zákazník je označena žalovaná a jako dodavatel žalobkyně. Smlouva je uzavřena na dobu od 1.1.2016 do 31.12.2019. V kolonce pro podpis zákazníka je sken razítka [anonymizována tři slova] obecně prospěšná společnost a nečitelný podpis. Smlouva byla uzavřena [datum]. Identifikace dvou odběrných míst je uvedena v příloze.

19. Z listiny, jejímž obsahem je smlouva o sdružených službách dodávky plynu, bylo zjištěno, že jako zákazník je označena žalovaná a jako dodavatel žalobkyně. Smlouva je uzavřena na dobu od 1.1.2016 do 31.12.2019. V kolonce pro podpis zákazníka je sken razítka [anonymizována tři slova] obecně prospěšná společnost a nečitelný podpis. Smlouva byla uzavřena [datum]. Identifikace dvou odběrných míst je uvedena v příloze.

20. Součástí obou smluv jsou obchodní podmínky žalobkyně. Součástí obchodních podmínek je ujednání o smluvní pokutě ve výši 2000 Kč bez DPH při prodlení s placením delším než 10 dnů po splatnosti. Odchylně od tvrzení žalobkyně však soud nezjistil, že by v obchodních podmínkách bylo sjednáno, že faktura a konečné vyúčtování odebraných energií mělo být zasíláno zákazníkovi na jeho e-mailovou adresu.

21. Z faktury [číslo] a podrobného vyúčtování za obě odběrná místa bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala cenu elektřiny 2380,91 Kč se splatností 8.9.2016.

22. Z faktury [číslo] a podrobného vyúčtování za obě odběrná místa bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala cenu plynu 14760,86 Kč se splatností 6.6.2016.

23. Ohledně doručení faktur [číslo] a [číslo] spolu s vyúčtováním žalobkyně předložila emaily ze dne 26.8.2016 a 24.5.2016, které měly být zaslány na e-mailovou adresu žalované [email]. Žalovaná sice potvrdila, že tato e-mailová adresa je její, avšak namítala, že tento postup zasílání vyúčtování a faktur nebyl dohodnut. Soud neshledal, že by obsahem všeobecných obchodních podmínek bylo ujednání o tom, že vyúčtování a faktury za odebrané energie budou zasílány elektronicky na e-mail žalované (srov. článek 6.1., který naopak vychází ze zasílání zásilek poštou). Ostatně ani v záhlaví žádné ze smluv není kolonka na vyplnění e-mailové adresy žalované. Ani z ničeho se nepodává, že by došlo k ujednání o tom, že na e-mail má vyúčtování a faktury být zasílány. Dle obchodních podmínek je na e-mail možné zasílat pouze upomínky, což není tento případ.

24. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za nezaplacenou fakturu 10160335 2000 Kč se splatností 18.7.2016.

25. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala smluvní pokutu za nezaplacenou fakturu 40161685 2000 Kč se splatností 9.2.2017.

26. Ohledně doručení faktury [číslo] žalobkyně předložila email ze dne 7.11.2017, který měl být zaslán na e-mailovou adresu žalované [email].

27. Ohledně faktury [číslo] žalobkyně žádným odkladem o jeho odeslání nedisponuje.

28. Z dopisu ze dne 2.3.2018 včetně poštovního podacího archu z 5.3.2018 bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána včetně upozornění na právní rozbor věci.

29. Z dopisu ze dne 16.5.2019 včetně dodejky z 17.5.2019 do datové schránky bylo zjištěno, že žalovaná byla upomínána.

30. Z výpisu [právnická osoba] a zprávy [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobkyně byla v systému evidována jako dodavatel elektřiny do 2 odběrných míst žalované v období 21.12.2015 – 7.1.2016 a jako dodavatel plynu do 2 odběrných míst žalované v období 1.1.2016 – 15.1.2016. Jedná se o odběrná místa, která jsou uvedena v příloze obou smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu.

31. Z dopisu ze dne 16.12.2015 odeslaného žalovanou společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že se dozvěděla o uzavření smluv o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu, které jsou podepsány [právnická osoba] pod kontrolou. K uzavření těchto smluv neměla [právnická osoba] pod kontrolou žádnou pravomoc, překročila zástupčí oprávnění a žalovaná s uzavřením smluv nesouhlasí a nepovažuje se být jimi vázána.

32. Z dodejky bylo zjištěno, že žalovaná podala dne 17.12.2015 dopis, ve kterém vyjádřila nesouhlas se smlouvou a adresovala jej žalobkyni a [anonymizována tři slova]. Žalobkyně dopis obdržela 22.12.2015.

33. Z dopisu ze dne 10.7.2019 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje Rozhodčímu soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, že neuznává jeho pravomoc, neboť žalovaná strana nikdy se společností [právnická osoba] žádnou smlouvu neuzavřela.

34. Z nabídky dodávky elektřiny od společnosti [právnická osoba] na období 1.1.2016 – 31.12.2016 pro žalovanou, přílohy obsahující identifikaci odběrných míst a jejího přijetí bylo zjištěno, že žalovaná strana měla na období od 1.1.2016 uzavřenou smlouvu na dodávky elektřiny se společností [právnická osoba]

35. Z nabídky dodávky zemního plynu od společnosti [právnická osoba] na období 1.1.2016 – 31.12.2016 pro žalovanou, přílohy obsahující identifikaci odběrných míst a jejího přijetí bylo zjištěno, že žalovaná strana měla na období od 1.1.2016 uzavřenou smlouvu na dodávky zemního plynu se společností [právnická osoba]

36. Z listiny oznámení rozhodčího soudu o zahájení řízení bylo zjištěno, že rozhodčí řízení bylo zahájeno [datum]. Shodné zjištění o datu zahájení rozhodčího řízení bylo učiněno i z doručenky datové zprávy, jíž byla žaloba u rozhodčího soudu podána.

37. Z usnesení Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že shledal, že nemá pravomoc věc mezi stranami rozhodnout.

38. Z knihy pošty zástupkyně žalobkyně bylo zjištěno, že zásilka s usnesením o tom, že rozhodčí soud nemá pravomoc věc projednat byla zástupkyni žalobkyně dodána 13.1.2020.

39. Ze spisu bylo zjištěno, že soudní řízení bylo zahájeno [datum].

40. Z listiny oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě [anonymizováno] ze dne 2.11.2015 bylo zjištěno, že oznamuje uzavření smluv o sdružených službách dodávky elektrické energie a zemního plynu. Doklad o doručení konkrétně této listiny žalobkyně nemá. Žalobkyně žádala, aby žalované bylo uloženo předložit knihu došlé pošty. Žalovaná žádnou takovou knihu nevede. Předložila ale dopis od [právnická osoba] [anonymizováno], kterým ji vítá jako nového zákazníka a přikládá platební kalendář na dodávku elektřiny a plynu a seznam odběrných míst a žádá po ní podepsání čestného prohlášení. Z těchto listin bylo zjištěno, že je na nich připojeno razítko dojití žalované dnem 8.12.2015.

41. Pokud jde o další podání týkající se rozhodčího řízení, soud tyto listiny neprováděl, neboť to z hlediska předmětu řízení nebylo účelné. To se týká i výzvy adresované [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] k vrácení zaplacených záloh a dodejky k této zásilce. Rovněž obsah smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu, dodatku k ní nejsou z hlediska uplatněného nároku a obrany žalované rozhodné, neboť podstatné pro zhodnocení, zda zástupce jednal oprávněně či nikoliv není obsah ujednání mezi zastoupeným a zástupcem, ale obsah plné moci (§ 441 odst. 2 o.z.). Rovněž nebylo třeba provádět důkaz listinou o plné moci ze dne 28.5.2013, neboť žalobkyně tvrdila, že předmětné smlouvy byly uzavřeny na základě plné moci ze dne 17.1.2014.

42. Pro věc nemají ani významu dohoda o spolupráci mezi [anonymizováno 5 slov] a [anonymizována dvě slova], znalecký posudek k porovnání vybraných složek cen elektrické energie, rámcová smlouva o dodávce a odběru elektřiny a zemního plynu mezi [právnická osoba] a [právnická osoba], dopis [právnická osoba] ze dne 3.7.2019, ani faktury vstavené [právnická osoba] a [právnická osoba] žalobkyni, ani výpis [právnická osoba] o tom, že odběrná místa jiná než žalované nikdy nebyla„ přepsána“ na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] Ani znalecký posudek [anonymizována dvě slova], [anonymizováno], nemá pro věc význam, neboť se jedná o stanovení ceny elektřiny v jiné věci.

43. Pokud jde o právní stránku věci, řídil se soud následujícími úvahami:

44. Nejdříve k otázce zda vyúčtování energií bylo žalované řádně doručeno:

45. Z ustálené rozhodovací praxe (srov. např. ohledně služeb souvisejících s nájmem bytu NS 26 Cdo 1814/2009, 21 Cdo 803/2002, přičemž rozhodnutí jsou i nadále použitelné) se podává, že aby nastala splatnost vyúčtování, je dodavatel energie povinen provést vyúčtování odebraných energií postupem a v termínech stanovených vyhláškou č. 70/2016 Sb. S provedeným vyúčtováním musí být odběratel seznámen, neboť tento má právo vyúčtování reklamovat (srov. § 20 vyhlášky č. 540/2005 Sb. a § 16 vyhlášky č. 545/2006 Sb.). Pouze tehdy, je-li provedeno vyúčtování, které má stanovené náležitosti podle vyhlášky č. 70/2016 Sb., a vyúčtování je doručeno odběrateli, může nastat splatnost vyúčtování (§ 1958 odst. 1 o.z.)

46. V daném případě bylo provedeno vyúčtování, o kterém žalobkyně tvrdí, že bylo zasláno žalované na její e-mailovou adresu. Při úvaze o tom, zda se jednalo o řádné doručení vyúčtování, soud vyšel z následujících úvah. Ze zvyklostí soukromého života vyplývá, že strany soukromoprávních vztahů při zasílání písemností obvykle tyto zasílají na adresu bydliště či sídla strany. Komunikace prostřednictvím elektronických prostředků je možná, pokud se na tom strany dohodly, stanoví tak zákon, nebo je to přiměřené povaze doručované zprávy.

47. V řízení nebylo zjištěno, že by se strany dohodly na zasílání vyúčtování energií e-mailem. V záhlaví smlouvy žádná kolonka na sdělení e-mailové adresy není. V textu smlouvy ani v obchodních podmínkách také ujednání o doručování vyúčtování e-mailem obsaženo není (naopak obchodní podmínky vychází z toho, že veškerá sdělení mezi stranami mají být zaslána na adresu druhé strany formou poštovní zásilky). Zákon přenos zpráv prostřednictvím elektronických prostředků upravuje v rámci dodávání dokumentů v systému datových schránek podle zákona č. 300/2008 Sb. Podle § 18a tohoto zákona: (1) Ministerstvo umožní na žádost fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby dodávání dokumentů z datové schránky jiné fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby do datové schránky této osoby. (2) Dokument dodaný podle odstavce 1 je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k tomuto dokumentu. Z citovaného ustanovení se podává, že úspěšně lze do datové schránky jinému soukromoprávnímu subjektu doručit jen tehdy, pokud se do datové schránky, do níž je doručováno, přihlásí oprávněná osoba. Arg. a maiore ad minus lze dovodit, že aby bylo účinně doručeno na obyčejnou e-mailovou adresu, nestačí dokument toliko na daný e-mail zaslat, ale je třeba, aby adresát doručení zásilky potvrdil, že mu došel. Žalobkyně tvrdí, že vyúčtování na e-mail zaslala, ale žalovaná dojití zásilky nepotvrdila. Konečně není ani přiměřené povaze doručované zprávy, jakým je vyúčtování energií, je-li poslána na e-mailovou adresu žalované, aniž by žalobkyně mohla hodnověrně doložit, že e-mail včetně jeho příloh byl odeslán a žalované došel.

48. Z těchto úvah se podává, že žalované nebylo řádně zasláno vyúčtování, a proto dosud ani nevzniklo žalobkyni právo požadovat úhradu energií.

49. V projednávaném případě byly obě smlouvy o sdružených službách dodávky energií (dále jen smlouvy) uzavřeny na základě plné moci, kdy za žalovanou jednala [právnická osoba] pod kontrolou o.p.s.

50. Tvrzená plná moc byla vystavena a ke spornému jednání došlo po 1.1.2014, a proto je třeba věc po právní stránce řešit podle zákona č. 89/2012 Sb. Z ustanovení § 441 odst. 1 o.z. plyne, že (smluvní) zastoupení vzniká na základě dohody mezi zástupcem a zastoupeným o zmocnění k zastoupení. Tato dohoda zavazuje zástupce a zastoupeného a může být učiněna v jakékoliv formě. Od této dohody je třeba odlišit plnou moc (§ 441 odst. 2 o.z.), v níž zastoupený vymezí rozsah zastoupení. Účelem plné moci je osvědčit (deklarovat) vůči třetí straně, se kterou bude zmocněnec jednat, rozsah zástupčího oprávnění, který si zástupce se zastoupeným v dohodě o zastoupení sjednali. Třetí straně, vůči které má být jednáno, totiž zpravidla obsah dohody o zastoupení znám není. Z výše uvedeného pro projednávanou věc plyne, že není rozhodující obsah smlouvy o energetickém poradenství a správě odběrných míst a ani jejích případných dodatků, neboť žádná ze stran netvrdí, že by obsah této smlouvy byl žalobkyni v době sjednávání smlouvy o sdružených službách dodávky energií znám, ale toliko obsah plné moci ze dne 17.1.2014, na základě které [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o.p.s. jednala.

51. Ohledně obsahu této plné moci je mezi stranami spor o tom, k jakému jednání za žalovanou byla [právnická osoba] [anonymizována tři slova] oprávněna.

52. Plná moc jakožto jednostranné právní jednání osvědčuje vůči třetím osobám rozsah jednatelského oprávnění zástupce. Specifická povaha plné moci, kdy zmocnitel není osobně přítomen jednání, které uskuteční zmocněnec, znamená, že při pochybnostech o obsahu plné moci jednak nelze uplatnit obvyklá pravidla pro výklad právních jednání požadující zjistit úmysl jednajícího (§ 556 odst. 1 věta prvá o.z.) a dále zákon stanoví, za jakých okolností se zastoupený může dovolat překročení jednatelského oprávnění zástupce, a v důsledku toho nebýt vázán jednáním uskutečněným zástupcem.

53. Podle § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

54. Z hlediska interpretace obsahu plné moci je evidentní, že nepřipadá v úvahu zjišťování úmyslu jednajícího (tj. zmocnitele), neboť tento nemohl být třetí straně znám, ani o něm nemohla vědět, když vydání plné moci účastna nebyla (věta prvá § 556 odst. 1 o.z.). Obsah plné moci je proto třeba vyložit tak, jak by jej interpretovala jakákoliv osoba v postavení žalobkyně (věta druhá § 556 odst. 1 o.z.).

55. Z jazykového vyjádření se v žádném případě nepodává, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] o.p.s. (dále jen [anonymizováno]) byla oprávněna jménem žalované uzavřít smlouvy o sdružených službách dodávky energie. Naopak, z plné moci zcela nepochybně plyne, že [právnická osoba] je oprávněna jednat jménem žalované jen v rozsahu tzv. přepisu energií na sebe, avšak není oprávněna žalovanou zavázat k odběru energií.

56. Pokud snad žalobkyně oprávnění [právnická osoba] [anonymizována tři slova] jednat jménem žalované v rozsahu sjednávání nových smluv o sdružených službách dodávky energií dovozuje z toho, že v plné moci je při vymezení jejího rozsahu použito slova„ zejména“, pak je třeba přihlédnout k celému obsahu plné moci, kdy jednání zástupce mělo směřovat k „ převedení smluv na zástupce“ (tzv. přepisu smluv), jakož i k tomu, že žalobkyně musela mít o oprávněnosti takového jednání zástupce, které není výslovně uvedeno v plné moci, od počátku pochybnosti (§ 444 odst. 1 o.z.).

57. Pokud přesto žalobkyně na základě takové plné moci se zástupcem [anonymizováno] smlouvy uzavřela, pak je důvodná námitky žalované o tom, že zástupce překročil zplnomocnění.

58. Podle § 446 o.z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

59. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná se o uzavřených smlouvách dozvěděla z listiny oznámení o zasmluvnění dodávek a o cenách spotřebované energie a zemního plynu na odběrných místech ve správě [anonymizováno] ze dne 2.11.2015, který obdržela poštou dne 8.12.2015. Na základě toho zaslala mimo jiné žalobkyni dopis ze dne 16.12.2015, který žalobkyně obdržela dne 22.12.2015, ve kterém ji upozornila na to, že [anonymizováno] překročila udělenou plnou moc, žalovaná dodávky nechce a smlouvou se necítí být vázána.

60. Žalovaná se proti jednání zástupce bránila, oznámení lze s přihlédnutím k povaze věci a okolnostem považovat za včasné a na základě § 440 odst. 1 o.z. proto platí, že jednáním [anonymizováno] žalovaná vázána není.

61. Z ustanovení § 440 odst. 2 o.z. se současně podává, že jednání učiněné [anonymizováno] zavazuje samotnou [právnická osoba]. Tímto ustanovení se tudíž vyvrací argument žalobkyně o tom, že v případě, že soud shledá plnou moc jako„ neplatnou“, má nárok na plnění vůči žalované z titulu neoprávněného odběru.

62. Podle § 52 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

63. Podle § 74 odst. 1 energetického zákona neoprávněným odběrem plynu je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož připojení jím nebylo schváleno, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu, g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.

64. Judikatura dovozuje, že o případ neoprávněného odběru jde tehdy, pokud jde o odběr bez řádně uzavřené smlouvy (srov. NS 25 Cdo 2904/2016). Současně se z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu podává, že v rozsahu, v jakém odpovědnost za neoprávněný odběr není upravena v energetickém zákoně, uplatní se obecná ustanovení o odpovědnosti za škodu (srov. NS 23 Cdo 202/2020), resp. i ostatní ustanovení občanského zákoníku, viz § 9 odst. 2 o.z.

65. V daném případě žádná ze situací, které zakládají odpovědnost za tzv. neoprávněný odběr, nenastala. Jak totiž vyplývá z již uvedeného ustanovení § 440 odst. 2 o.z., z obou smluv o sdružených službách dodávky elektrické energie a plynu je zavázaná [právnická osoba]. Pokud dodávky na základě takto uzavřených smluv proběhly, jednalo se o dodávky na základě smlouvy, a proto se nejednalo o neoprávněný odběr. Že odběrné místo bylo v systému [právnická osoba] evidováno na žalovanou na posouzení, zda se jednalo o neoprávněný odběr, ničeho nemění, neboť na odběrné místo je třeba hledět jako na místo plnění. Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie nebo plynu je totiž svojí povahou smlouvou kupní (§ 487, § 2079, § 2088 o.z., srov. např. NS 28 Cdo 3618/2015). Skutečnost, že nedošlo ke změně dodavatele v systému [právnická osoba] postupem předvídaným pro dodávky elektřiny ve vyhlášce č. 408/ 2015 Sb. a pro dodávky plynu ve vyhlášce č. 349/ 2015 Sb. na platnost smlouvy ani existenci závazku z ní vliv nemají a ani nezakládají skutkovou podstatu tzv. neoprávněného odběru.

66. Není možné ani odhlédnout od toho, že žalovaná na období od 1.1.2016 měla uzavřené smlouvy na dodávky elektřiny i plynu od společnosti [právnická osoba], přičemž zákazník sám průběh převodu ovlivnit nemůže, neboť žádost o změnu dodavatele podává vždy nový dodavatel, nikoliv sám zákazník (§ 33 odst. 2 vyhlášky č. 408/2015 Sb., pokud jde o elektřinu, a § 110 odst. 3 vyhlášky č. 349/2015 Sb., pokud jde o plyn).

67. Ve světle výše uvedeného je možné konstatovat, že žalující strana se zachovala nepoctivě, pokud i přes sdělení žalované strany o absenci zmocnění [právnická osoba] za ni jednat ohledně uzavření smluv o dodávkách energií na toto nijak nereagovala a zahájila v předmětném období dodávku elektřiny. Kromě výše uvedeného i s ohledem na § 6 odst. 2, § 433 odst. 1 o.z. takovému jednání nelze přiznat ochranu.

68. Důvody, pro které nemohlo být žalobě vyhověno co do ceny energií, se týkají i požadovaných smluvních pokut, které jako vedlejší závazek jsou závislé na závazku hlavním.

69. Ze všech výše uvedených důvodů byla proto žaloba zamítnuta.

70. Jen pro úplnost ohledně námitky žalované vztahující se promlčení nároku soud konstatuje, že dodavatel má právo provést vyúčtování, od kterého se pak odvozuje splatnost. Po provedeném vyúčtování stanoví dodavatel lhůtu k zaplacení (splatnost). Jak pro provedení vyúčtování, tak pro zaplacení běží samostatně promlčecí lhůta od okamžiku, kdy tato práva mohla být uplatněna poprvé (§ 609, § 611, § 619, § 629 odst. 1 o.z.). Pokud by žalobkyně řádně provedla vyúčtování, což nebylo shledáno, běží objektivně lhůta k provedení vyúčtování od okamžiku změny dodavatele (§ 15 odst. 3 vyhlášky č. 70/2016 Sb.), tj. následující den po 7.1.2016 u elektřiny a následující den po 15.1.2016 u plynu. Promlčecí lhůta je tříletá. Pokud žalovaná tvrdí, že emaily ze dne 26.8.2016 a 24.5.2016 zaslala vyúčtování s fakturami se splatností elektřiny 8.9.2016 a splatností plynu 6.6.2016, jednalo by se o uplatnění práva včas. Promlčecí lhůta na zaplacení energií by tak plynula od 6.6.2016 a 8.9.2016 a byla by opět tříletá. Pokud bylo rozhodčí řízení zahájeno 5.6.2019, byla lhůta pro obě energie zachována. S ohledem na § 16 odst. 1 z.r.ř. by byla zachována lhůta přerušení promlčení i pro soudní řízení. Smluvní pokuty měly splatnost 18.7.2016 a 9.2.2017 a ani u nich ke dni zahájení rozhodčího řízení by promlčecí lhůta neuplynula.

71. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a má tak nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení.

72. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny za zastupování, jelikož byla zastoupena advokátem. Odměna byla stanovena podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen AT), podle tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 AT byla určena sazba mimosmluvní odměny. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 7 AT 2020 Kč. Za jeden úkon právní služby zástupci dále náleží paušální částka náhrady hotových výdajů. Paušální částka náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby poskytnutý činí dle § 13 odst. 4 AT 300 Kč. Zástupce poskytl celkem 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 AT s příslušnou sazbou odměny v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, odpor, účast na jednání 26.1.2021 [číslo] 11.57 hod. a 2.3.2021 [číslo] 11.25 hod.). Protože je zástupce plátce daně z přidané hodnoty, patří podle § 137 odst. 3 o.s.ř. k nákladům řízení rovněž částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a z náhrad odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty. Celkem tedy úspěšné straně náleží náhrada nákladů ve výši uvedené ve výroku. Protože byl účastník, jemuž náleží náhrada nákladů řízení, zastoupen advokátem, bylo uloženo zaplatit tuto náhradu k rukám tohoto zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení