23 C 60/2017 - 341

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Trepkou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/1] adresa pro doručování [Adresa zainteresované osoby 0/0] b Ing. [Jméno zainteresované osoby 1/0], MBA[Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [stát, organizační složka státu], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o zaplacení 600 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se v části, ve které se žalobci domáhali zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 200 000 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 600 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Původní žalobkyně [jméno FO] se žalobou došlou původně Městskému soudu v [adresa] dne [datum] domáhala zaplacení částek 500 000 Kč a 3x 100 000 Kč vše s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkové újmy způsobené nesprávnými úředními postupy a protiprávními jednáními Obvodního soudu pro [adresa] (dále jen „[název soudu]“) v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a Nejvyšším soudem (dále jen „NS“) v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. [jméno FO] uvedla, že [název soudu] jí v rozporu s § 241b o. s. ř. nezaslal výzvu k odstranění údajných vad jejího dovolání, stejně tak jí tuto výzvu nezaslal ani sám NS, resp. NS nevrátil spis s jejím dovoláním zpět [název soudu] a neuložil [název soudu], aby jí zaslal onu předmětnou výzvu k odstranění údajných vad dovolání. Tyto svévolné postupy – nesprávné úřední postupy [název soudu] a NS, spočívající v evidentně nesprávné aplikaci § 43 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 241b o. s. ř. a v porušení zásady předvídatelného postupu a rozhodnutí obou soudů, vedly k protiprávnímu odnětí přístupu [jméno FO] k soudu a porušení jejího základního ústavně garantovaného práva na výkon spravedlnosti. Uvedenými protiprávními postupy [název soudu] a NS byla [jméno FO] způsobena nemajetková újma, která spočívá v porušeni jejích práv na spravedlivý proces bez průtahů, na přístup k soudu a výkon spravedlnosti, na zákonného soudce a na zákonný soud, na rovné zacházení a zákaz diskriminace a šikany její osoby jako účastníka řízení, na legitimní očekávání výkonu veřejné moci v souladu se zásadou legality a na dodržení zásady předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudů. Za takto vzniklou nemajetkovou újmu požadovala [jméno FO] poskytnutí zadostiučinění v penězích, a to - částky 500 000 Kč za újmu vzniklou v důsledku toho, že NS ještě před vlastním rozhodnutím o dovolání nevrátil spis [název soudu] a neuložil mu, aby [jméno FO] vyzval postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 241b o. s. ř. k odstranění údajných vad jejího dovolání, a že NS sám [jméno FO] nevyzval postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 241b o. s. ř. k odstranění údajných vad dovolání, tedy neučiněním těchto úkonů ze strany NS v přiměřené době (neb nebyly učiněny vůbec) a s tím spojenou nečinností, průtahy NS a nepřiměřenou délkou řízení vedeného u NS pod sp. zn. [spisová značka], - částky 100 000 Kč za újmu vzniklou v důsledku toho, že [název soudu] nevyzval [jméno FO] postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 241b o. s. ř. k odstranění údajných vad jejího dovolání, tedy neučiněním tohoto úkonu ze strany [název soudu] v přiměřené době (neb nebyl učiněn vůbec) a s tím spojenou nečinností, průtahy [název soudu] a nepřiměřenou délkou dovolacího řízení před [název soudu] v řízení vedeném u něho pod sp. zn. [spisová značka], - částky 100 000 Kč za újmu vzniklou popsaným protiprávním jednáním NS v rozporu s § 13 o. z. a v rozporu se soudní judikaturou (srov. nález sp. zn. I. ÚS 3324/15 – porušení práva na spravedlivý proces), - částky 100 000 Kč za újmu vzniklou popsaným protiprávním jednáním [název soudu] v rozporu s § 13 o. z. a v rozporu se soudní judikaturou (srov. nález sp. zn. I. ÚS 3324/15 – porušení práva na spravedlivý proces).

3. Výše požadovaných částek byla dle [jméno FO] dána předmětem jejího dovolání, závažností vzniklé nemajetkové újmy a rozsahem protiprávního zásahu do jejích ústavních, osobnostních a lidských práv ve spojitosti s porušením povinností a etických pravidel chování soudce, asistenta soudce a vyššího soudního úředníka, jak jsou tyto definovány v zákoně č. 6/2002 Sb. a jinde. Ze strany NS a [název soudu] se jednalo o záměrnou a vědomou šikanu osoby [jméno FO] jako účastníka soudního řízení, nerespektování závazného právního předpisu, obstrukce s cílem evidentně zabránit řádnému a včasnému projednání a rozhodnutí o jejím dovolání. Popsané protiprávní jednání soudů se negativně promítlo do osobnostní sféry [jméno FO] tím, že bylo mj. protiprávně porušeno její oprávnění být příjemcem právní ochrany plynoucí z práva na spravedlivý proces bez průtahů dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a judikatury Ústavního soudu a z práva na rovné zacházení plynoucí ze zákazu všeobecné diskriminace dle evropské Úmluvy o ochraně základních práv a svobod, plynoucí z čl. 1 a čl. 4 Listiny základních práv a svobod a legitimního očekávání na výkon veřejné (tj. soudní) moci v souladu se zásadou legality ze strany soudů (srov. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Bylo tedy protiprávně porušeno oprávnění [jméno FO] disponovat s hodnotami své osobnostní integrity ve vztahu k existenci a skutečné realizaci základních práv, neboť NS a [název soudu] tyto její základní práva svým protiprávním jednáním nerespektovaly a nepřípustně porušily. Nemajetková újma se neprokazuje, vzniká samotným porušením základních práv a svobod.

4. Takto specifikované nároky [jméno FO] uplatnila u žalované podáním ze dne [datum], žalovaná však její žádost dosud nevyřídila. Podanou žalobou se tak [jméno FO] domáhala zaplacení částky 800 000 Kč, resp. zaplacení částek 500 000 Kč a 3x 100 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení.

5. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] (dále jen „[název soudu]“) ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo řízení v rozsahu požadavků na zaplacení částek 2x 100 000 Kč za nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, resp. protiprávním jednáním [název soudu], zastaveno pro nesplnění podmínky předběžného uplatnění nároků u žalované.

6. Žalovaná zbylé žalobou uplatněné nároky neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná potvrdila, že u ní [jméno FO] uplatnila dne [datum] nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 700 000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí v dovolacím řízení vedeném v rámci řízení u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým byla žádost [jméno FO] jako nedůvodná zamítnuta. K věci samé žalovaná uvedla, že po provedeném šetření zjistila, že [jméno FO] podala dne [datum] u [název soudu] dovolání proti rozsudku [název soudu] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum] a doplňujícím rozsudkem ze dne [datum]. Právní zástupce [jméno FO] se přípisem ze dne [datum] s dovoláním ztotožnil. Dne [datum] byl spis předložen NS, který dne [datum] dovolání odmítl. Dne [datum] soud obdržel podání [jméno FO] označené jako odstranění vad dovolání. Dne [datum] věc byla znovu předložena NS, který však věc vrátil soudu prvého stupně bez rozhodnutí, přičemž sdělil, že o podaném dovolání bylo již rozhodnuto a že doplnění dovolání je možné jen v průběhu trvání lhůty k dovolání, přičemž tato lhůta uplynula dne [datum]. Dále NS naznačil, že i pokud by bylo doplňující podání posouzeno jako nové dovolání, muselo by být soudem prvého stupně odmítnuto pro opožděnost. Dne [datum] bylo [jméno FO] prostřednictvím jejího právního zástupce sděleno, že o podaném dovolání již bylo NS rozhodnuto a spis bude založen na spisovnu. Vzhledem k tomu, že posuzované dovolání nesplňovalo podmínku stanovenou v § 241b odst. 2 o. s. ř., NS je odmítl pro nepřípustnost. S ohledem na uvedené má žalovaná za to, že v dovolacím řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, ani k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. NS postupoval zcela v souladu s ustanoveními o. s. ř., jakož i ustálenou judikaturou. V dovolacím řízení nebyly shledány žádné neodůvodněné průtahy, když NS rozhodl o podaném dovolání ve zcela přiměřené lhůtě šesti měsíců. Žalovaná má tak za to, že k přiznání požadovaného zadostiučinění za nemajetkovou újmu schází existence odpovědnostního titulu jako základní podmínky pro vyhovění nároku. 7. [jméno FO] dne [datum] zemřela. Usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že v řízení bude dále místo ní pokračováno se žalobkyní a) a žalobcem b).

8. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

9. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

10. V řízení vedeném u [název soudu] byl [jméno FO] dne [datum] doručen rozsudek [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým byl potvrzen rozsudek [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], doplněný rozsudkem [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]. Dne [datum] podala [jméno FO], nezastoupená advokátem, proti těmto rozsudkům dovolání, kterým se domáhala, aby dovolací soud napadené rozsudky změnil tak, že žalobě o zaplacení 510 500 Kč s příslušenstvím vyhoví. Dne [datum] došlo [název soudu] podání právního zástupce [jméno FO] ze dne [datum], kterým se s jí podaným dovoláním ztotožnil a v jednom bodu je stručně doplnil. Dovolání bylo dne [datum] zasláno tamní žalované k vyjádření ve lhůtě 1 měsíce, vyjádření došlo [název soudu] dne [datum]. Dne [datum] byl spis s dovoláním předložen NS, který dovolání usnesením ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], odmítl, neboť toto trpí vadami, které nebyly v zákonem stanovené lhůtě odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). NS v odůvodnění svého usnesení vysvětlil, že v důsledku změny § 241a odst. 5 o. s. ř. s účinností od [datum] (tj. znění o. s. ř. rozhodného pro dané dovolací řízení) již nebylo možné přihlížet k podání [jméno FO], které učinila bez naplnění podmínky povinného zastoupení advokátem a ve kterém vymezila rozsah, v jakém napadá rozhodnutí odvolacího soudu, a dovolací důvod, a není ani použitelná dřívější judikatura, dle které ke splnění podmínky povinného zastoupení advokátem postačovalo, aby právní zástupce dovolatele soudu sdělil, že se s podáním zastoupeného účastníka ztotožňuje. Podání právního zástupce [jméno FO] pak jednak bylo učiněno až po uplynutí lhůty pro dovolání, ve které jen lze uvést rozsah, v jakém se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, a vymezit důvod dovolání, jednak ani tyto náležitosti dovolání neobsahovalo, když se nejednalo o advokátem sepsané dovolání, ale tento se jen (již nepřípustně) ztotožnil s dovoláním [jméno FO]. Spis byl vrácen [název soudu] dne [datum] a usnesení NS bylo doručeno právnímu zástupci [jméno FO] dne [datum]. Dne [datum] došlo NS dovolání [jméno FO] sepsané advokátem jako odstranění vady původního dovolání. NS toto podání přeposlal dne [datum] k dalšímu opatření (zřejmě omylem) Obvodnímu soudu pro [adresa], který je dne [datum] předal [název soudu]. Dne [datum] byl spis opětovně předložen NS k rozhodnutí o původním dovolání ze dne [datum] doplněném podáním ze dne [datum]. Dne [datum] byl spis vrácen [název soudu] bez rozhodnutí s tím, že o dovolání ze dne [datum] již bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum] a že doplnění dovolání bylo možné jen v průběhu trvání lhůty pro dovolání, která uplynula dne [datum]. Pro případ, že by podání ze dne [datum] mělo být považováno za nové dovolání, NS upozornil, že před jeho předložením k rozhodnutí má [název soudu] zkoumat jeho včasnost, resp. naznačil, že by mělo být jako opožděné odmítnuto. V mezidobí došlo [název soudu] usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kterým jako zjevně neopodstatněnou odmítl ústavní stížnost [jméno FO] proti rozsudkům [název soudu] a [název soudu] a usnesení NS. Přípisem soudu ze dne [datum] byl právní zástupce [jméno FO] vyrozuměn o obsahu předchozího sdělení NS s tím, že spis bude založen na spisovnu (zjištěno ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

11. Žádostí ze dne [datum], došlou žalované téhož dne, uplatnila [jméno FO] požadavek na zaplacení celkem částky 700 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkové újmu vzniklé v důsledku nezákonného rozhodnutí NS (usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací]), nečinnosti, průtahů a nepřiměřené délky řízení před NS sp. zn. [spisová značka] a protiprávního jednání NS v rozporu s § 13 o. z. a judikaturou NS. Žalovaná žádost vyřídila stanoviskem ze dne [datum], kterým z důvodů následně uvedených ve vyjádření k žalobě žádosti pro neexistenci odpovědnostního titulu nevyhověla (zjištěno ze žádosti, stanoviska). 12. [jméno FO] dne [datum] zemřela. Pozůstalostní řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] dosud nebylo skončeno, dědici [jméno FO] ze zákona jsou žalobkyně a) a žalobce b). Dědicové dědictví neodmítli a společně spravují pozůstalost ve smyslu § 1677 odst. 1 o. z. (zjištěno ze sdělení soudní komisařky ze dnů [datum] a [datum], údajů z aplikace infoSoud).

13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

14. Dle § 5 zákona 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.

15. Dle § 1475 odst. 2, 3 o. z. tvoří pozůstalost celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

16. Dle § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.

17. Dle § 1677 odst. 1 o. z. povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.

18. Předmětné nároky na zadostiučinění za nemajetkové újmy byly [jméno FO] uplatněny v soudním řízení, staly se tak součástí pozůstalosti. Nabytí dědictví dosud nebylo potvrzeno soudem a pozůstalost spravují společně žalobci jako dědicové [jméno FO], kteří jsou tak aktivně legitimováni domáhat se těchto nároků vůči žalované, a to každý nároků celých, když tyto mezi ně dosud nebyly rozděleny.

19. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 20. [jméno FO] splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu, pouze ve vztahu k nárokům, které mají mít základ v postupech NS. Nároky odvozované z postupů [název soudu] [jméno FO] u žalované předběžně neuplatnila, a řízení stran jistin těchto nároků bylo shora odkazovanými usneseními zastaveno. Jelikož se pak předmětný nedostatek podmínky řízení vztahuje i na požadované příslušenství uvedených nároků, postupoval soud dle § 104 odst. 2 o. s. ř. a řízení i v tomto rozsahu zastavil (výrok I rozsudku).

21. Dle § 13 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

22. Dle § 31a OdpŠk se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

23. Nesprávný úřední postup není vyjma nepřiměřené délky řízení v zákoně definován, je za něj teorií a praxí považována jiná činnost státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

24. Žalobci se dovolávali nesprávného úředního postupu NS, který měl spočívat v tom, že před rozhodnutím o dovolání nevrátil spis [název soudu] s pokynem, aby byla [jméno FO] postupem dle § 43 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 241b o. s. ř. vyzvána k odstranění údajných vad dovolání, popř. že [jméno FO] k odstranění údajných vad dovolání sám nevyzval, a že tak postupoval v rozporu s § 13 o. z. a v rozporu se soudní judikaturou.

25. K uvedenému je předně nutno uvést, že dle § 243b o. s. ř. ustanovení § 43 o. s. ř. pro dovolací řízení neplatí. Pokud tedy NS dle tohoto ustanovení nepostupoval, neporušil pravidla stanovená pro jeho postup právními předpisy, a nedopustil se tedy nesprávného úředního postupu. Pokud by přesto postup NS (absence výzvy k odstranění vad dovolání, resp. pokynu k učinění takové výzvy) měl být považován za nesprávný, tento se promítl do jeho usnesení ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], kterým dovolání pro vady odmítl. V souladu se shora uvedeným by tak nepřipadala do úvahy odpovědnost za nesprávný úřední postup, a případné vady postupu NS by mohly být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti z titulu nezákonného rozhodnutí.

26. Dle § 7 OdpŠk mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

27. Dle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

28. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že usnesení o odmítnutí dovolání pro vady nebylo pro nezákonnost zrušeno, ani změněno, a pro absenci odpovědnostního titulu je tak vyloučena i odpovědnost žalované za újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím.

29. Pokud pak neměl NS dle výše uvedeného závěru povinnost postupovat dle § 43 o. s. ř., nemůže absence takového postupu vyvolávat průtahy v řízení a způsobovat nepřiměřenou délku dovolacího řízení, konkrétně pak té jeho části probíhající před NS, jak namítají žalobci.

30. Konečně je nutno přisvědčit žalobcům, že usnesení o odmítnutí dovolání pro vady nebylo NS vydáno ve lhůtě stanovené zákonem (tento argument byl obsažen v žádosti o zadostiučinění adresované žalované, nikoliv v žalobě samotné). Dle § 243c odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném od [datum], tj. znění rozhodném pro předmětné dovolací řízení, dovolání podané proti rozhodnutí odvolacího soudu, které není přípustné nebo které trpí vadami, jež nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, dovolací soud odmítne. Usnesení o tom dovolací soud vydá do 6 měsíců ode dne, kdy mu věc byla předložena (§ 241b). Spis byl NS předložen dne [datum] a usnesení č. j. [číslo jednací] bylo vydáno dne [datum], tj. 5 kalendářních dnů, resp. 3 pracovní dny, po uplynutí uvedené lhůty. V daném případě tedy došlo na straně NS k nesprávnému úřednímu postupu dle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk.

31. Dle přesvědčení soudu však uvedené marginální překročení pořádkové lhůty pro vydání rozhodnutí o odmítnutí dovolání nemohlo vyvolat na straně [jméno FO] vznik žádné nemajetkové újmy, a to i s ohledem na skutečnost, že i pro odeslání písemného vyhotovení usnesení dovolacího soudu účastníkům řízení platí lhůta třiceti dnů ode dne vydání takového usnesení (viz § 243b o. s. ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 158 odst. 4 o. s. ř.). Pokud by tedy usnesení o odmítnutí dovolání bylo vydáno ve lhůtě dle § 243c odst. 1 o. s. ř., tj. nejpozději do [datum], mělo by jeho písemné vyhotovení být [jméno FO] odesláno nejpozději do [datum]. Usnesení přitom bylo [jméno FO], resp. jejímu právnímu zástupci, doručeno již dne [datum], a [jméno FO] se tedy o výsledku dovolacího dozvěděla, a skončila tak její nejistota stran toho, kdy a jak bude o dovolání rozhodnuto, dříve, než uplynul součet uvedených zákonných lhůt. Celkově pak nelze délku řízení před NS považovat za nepřiměřenou, když tato odpovídá povaze řízení o dovolání jako mimořádném opravném prostředku. Rovněž požadavek na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky řízení tak soud považoval za nedůvodný.

32. S ohledem na vše uvedené tedy považoval soud podanou žalobu ve zbylém rozsahu za nedůvodnou a jako takovou ji zamítl (výrok II rozsudku).

33. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná byla ve věci plně úspěšná. Žalované, která nebyla v řízení právně zastoupena, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 300 Kč, která je tvořena paušální náhradou hotových výdajů za 1 úkon (sepis vyjádření k žalobě) dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. S ohledem na skutečnost, že oba žalobci spravují společně celou pozůstalost po [jméno FO], byla jim povinnost k náhradě nákladů řízení uložena společně a nerozdílně (výrok III rozsudku).

Poučení